57/1995 Sb. znění účinné od 24. 4. 1995 do 31. 12. 2000
57
ZÁKON
ze dne 14. března 1995,
kterým se mění zákon České národní rady
č. 576/1990 Sb. , o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí
v České republice (rozpočtová pravidla republiky),
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb. , o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 56., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb. , zákona České národní rady č. 321/1992 Sb. , zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb. , se mění takto:
1. § 5 odst. 3 zní:
„(3) Ze státního rozpočtu se mohou poskytovat
a)
dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám a fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost, 4 )
b)
návratné finanční výpomoci obcím a okresním úřadům a jejich prostřednictvím též organizacím jimi založeným nebo zřízeným,
c)
dotace občanským sdružením 5 ) a politickým stranám, /6/
d)
dotace právnickým osobám, které jsou založeny k poskytování zdravotních, vzdělávacích, kulturních a sociálních služeb, a fyzickým osobám, které takové služby poskytují, a to výhradně na tyto účely,
e)
dotace státním fondům republiky ve výši stanovené pro jednotlivé fondy zákonem o státním rozpočtu,
f)
příspěvky fyzickým osobám podle zvláštních předpisů․ 7 ) „.
2. § 36 zní:
„ § 36
(1) Ministr financí je oprávněn
a)
provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, zejména opatřovat prostředky úvěrem až do výše nákupní hodnoty 16 mld. Kč na peněžním trhu; k tomu může vydávat pokladniční poukázky České republiky,
b)
poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů a obdobných forem finanční výpomoci a úroků z nich, upravených o případné kurzové rozdíly; a dalších výdajů spojených s úvěry a obdobnými formami finanční výpomoci určených k financování vládou schválených rozvojových programů.
(2) Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn splátek podle odstavce 1 písm. b) splatných v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí v těchto rocích 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.
(3) Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila v souvislosti s přípravou státní záruky a na základě ručení při uspokojení závazku. Při poskytnutí státní záruky může Ministerstvo financí k za zajištění úplné nebo částečné úhrady vyplývající z ručení zřídit zástavní nebo podzástavní právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou, zajištěn.“.
Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck