§ 5 písm. a) zní:

„a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,“.

§ 5 písm. d) zní:

„d) náklady na činnost Pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost Pojišťovny stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“.

§ 6 odst. 2 včetně poznámky č. 2) zní:

„(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora ²) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů ²) (dále jen „auditor“),

V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které včetně poznámky č. 3) znějí:

„(3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora. ³)

(4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády. Schválenou výroční zprávu Pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.

(5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem financí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.

(6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7.

§ 7 včetně poznámek č. 4), 5) a 6) zní:

„§ 7

(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:

(2) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance. ⁴)

(3) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení ⁵) a podnikat ⁶) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.

⁴) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.

⁵) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.“.

Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky č. 7) zní:

„§ 7a

(1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku

(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů Pojišťovny a právní úkony ředitele Pojišťovny a prokuristy Pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatná.

(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, ⁷) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.

(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.

(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.

§ 8 odst. 1 zní:

„(1) V případě zjištění bilanční nerovnováhy je Pojišťovna povinna předložit prostřednictvím ministra zdravotnictví návrh opatření vládě.“.

§ 8 odst. 3 zní:

„(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České republiky může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti v důsledku prokázaného výskytu hromadných onemocnění. Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout až po vyčerpání prostředků rezervního fondu. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je schválený zdravotně pojistný plán. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda České republiky.“.

V § 14 odst. 1 se slova „podle § 12“ nahrazují slovy „podle § 13 odst. 2“.

V § 14 odst. 2 se na začátku věty a v části věty za středníkem vypouštějí slova „sídla a“.

V § 15 odst. 4 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“.

V § 18 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“, slova „s trvalým bydlištěm“ se nahrazují slovy „s trvalým pobytem“ a na konci se připojují tyto věty: „Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.“.

V § 20 odst. 6 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“.

V § 21 odst. 5 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“.

§ 24 odst. 2 zní:

„(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.“.

V § 24 se vypouštějí odstavce 3 až 5.

Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:

„ § 24a

(1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.

(2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.

(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.“.

Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně poznámky č. 8) zní:

„§ 24b

(1) Za porušení povinností uvedených v § 6 odst. 3 může Ministerstvo financí uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinnosti podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění⁸) může Ministerstvo zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinností došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. Na rozhodování o pokutách se vztahují obecné předpisy o správním řízení. ⁷)

(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem ministerstva, které ji uložilo; toto ministerstvo pokutu též vybírá.

(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí Pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.

§ 3 včetně poznámky č. 9) zní:

„§ 3

(1) K založení zaměstnanecké pojišťovny je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Na rozhodování se vztahují obecné předpisy o správním řízení, ⁹) není-li dále stanoveno jinak.

(2) O udělení povolení podle odstavce 1 se rozhoduje po posouzení

§ 4 včetně nadpisu zní:

„§ 4

Žádost o povolení

(1) Žadatelem o povolení podle § 3 může být právnická osoba se sídlem na území České republiky.

(2) V žádosti o povolení žadatel uvede

(3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu.

(4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zdravotnictví.

(5) Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm. a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví.“.

Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:

„§ 4a

Kauce

(1) Před podáním žádosti o povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený vázaný účet v tuzemské bance peněžní prostředky (dále jen „kauce“) ve výši 50 000 000 Kč.

(2) Dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku přecházejí práva ke kauci na zaměstnaneckou pojišťovnu. Zaměstnanecká pojišťovna převede kauci do rezervního fondu.

(3) Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým se zamítá žádost o povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny, se uvolňuje kauce k volné dispozici žadatele.“.

Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní:

„ § 4b

Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny.“.

§ 6 písm. a) zní:

Dosavadní text § 6 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který včetně poznámky č. 10) zní:

„(2) Nesplněním závazku podle § 4 odst. 2 písm. f) se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a vstupuje do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví může v případě opakovaného neschválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky nebo výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny rozhodnout o zrušení zaměstnanecké pojišťovny a vstupu do likvidace. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění [ § 16 odst. 1 písm. a)] se převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), ¹⁰) se převede žadateli o povolení podle § 3 nebo jeho právnímu nástupci. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce, převede se Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky rozdělí likvidační zůstatek poměrně podle počtu pojištěnců jednotlivým zdravotním pojišťovnám a příslušnou částku jim převede.

§ 7 zní:

„ § 7

Nucená správa

(1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku

(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánu zaměstnanecké pojišťovny a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné.

(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.

(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost platí i po skončení nucené správy.

(5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa.

(6) Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně podle § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.“.

V § 8 odst. 1 se slovo „pojistném“ nahrazuje slovy „zdravotně pojistném“.

V § 9 se slovo „zřizovatel“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zdravotnictví“.

§ 10 odst. 3 zní:

„(3) Zástupce státu jmenuje a odvolává Ministerstvo zdravotnictví.“.

§ 10 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.“.

§ 13 odst. 1 písm. a) zní:

V § 13 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „minimálně v rozsahu, jaký bude hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky“.

§ 13 odst. 1 písm. d) zní:

§ 15 včetně poznámek č. 11) a 12) zní:

„§ 15

(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora ¹¹) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů, /11/ (dále jen „auditor“)

(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora. ¹²) Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.

(3) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 2 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády.

(4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje plán příjmů a výdajů včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.

11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.„.

V § 16 odst. 2 se vypouštějí slova „a fondy připojištění“ a na konci se připojují tato slova: „a v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny“.

V § 17 odst. 1 se ve větě první vypouští slovo „potřebné“ a na konci se připojují tato slova: „plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění“.

§ 18 odst. 1 zní:

„(1) Minimální výše rezervního fondu činí 3 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá zaměstnanecká pojišťovna k doplnění základního fondu v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do dvou let ode dne založení.“.

V § 18 odst. 2 se slovo „zřizovateli“ nahrazuje slovy „Ministerstvu zdravotnictví“.

V § 18 odst. 3 se slovo „zřizovatel“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zdravotnictví“.

§ 19 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 7), 13) a 14) znějí:

„(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance. ⁷)

(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení ¹³) a podnikat ¹⁴) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.

§ 21 zní:

„§ 21

(1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny.

(2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem. „.

§ 22 zní:

„§ 22

(1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.

(2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.

(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.“.

V § 23 odst. 1 se vypouští slovo „potřebné“.

Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně poznámek č. 15) a 16) zní:

„§ 23a

(1) Za porušení povinností uvedených v § 15 odst. 2 může Ministerstvo financí uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinností podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění¹⁵) může Ministerstvo zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti.

(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění. ¹⁶)

(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí zaměstnanecká pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.