Poplatníky jsou

navrhovatel (navrhovatelé) poplatného úkonu, není-li dále stanoveno jinak,

účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,

dlužník v řízení o konkurzu a vyrovnání,

oba účastníci v řízení v prvním stupni o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

Poplatníkem je i odpůrce, který se vzájemným návrhem domáhá vyššího nároku, než je cena poplatného úkonu navrhovatele; odpůrce je poplatníkem jen v rozsahu, v němž jím uplatněný vzájemný návrh přesahuje cenu poplatného úkonu navrhovatele.

Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část odpůrce, není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však odpůrce nemá v řízení o rozvod nebo neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, a ve smírčím řízení při schválení smíru.

Vznikne-li více poplatníkům podle odstavce 1 povinnost zaplatit poplatek společně, platí jej společně a nerozdílně.

Poplatníkem je i ten, kdo podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu nebo proti rozhodnutí orgánu veřejné správy anebo žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

podáním návrhu na provedení poplatného úkonu, je-li poplatníkem navrhovatel,

schválením smíru ve smírčím řízení,

sepsáním podání do protokolu u soudu,

v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé.

Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (dále jen "procentní poplatek"). Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.

Je-li stanovena sazba poplatku za řízení, rozumí se tím řízení v jednom stupni․ Poplatky podle stejné sazby se platí v odvolacím řízení i v dovolacím řízení; při dovolacím řízení činí sazba poplatku nejméně 1000 Kč.

Základem procentního poplatku je cena předmětu poplatného úkonu podle zvláštních předpisů. ² Nelze-li cenu takto zjistit, je základem poplatku cena obvyklá v místě a čase vzniku poplatkové povinnosti.

Jde-li o procentní poplatek, je poplatník povinen uvést cenu předmětu poplatného úkonu. Neučiní-li tak nebo uvede-li cenu zřejmě nízkou, určí cenu soud.

Základem procentního poplatku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je cena všech věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a ostatních hodnot, které se vypořádávají.

Základem poplatku v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je cena věci po odečtení ceny podílu navrhovatele, směřuje-li návrh na přikázání věci navrhovateli nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, je základem poplatku cena věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě reálného rozdělení věci je základem poplatku cena dělené věci.

Cena příslušenství předmětu poplatného úkonu je základem poplatku jen v případech, je-li příslušenství předmětem samostatného poplatného úkonu. U poplatných úkonů prováděných ve věcech obchodních však základ poplatku zahrnuje i výši smluvených úroků splatných do dne podání návrhu na zahájení řízení, pokud se jejich přiznání navrhovatel domáhá, jakož i výši úroků stanovených zvláštním předpisem. ^2a

Je-li předmětem poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za základ poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.

Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 6, je základem procentního poplatku částka ve výši 10 000 Kč.

Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků z jednoho nebo z různých závazkových vztahů, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků, pokud jejich úhrn nepřesahuje výši 10 000 Kč a sazba procentního poplatku z jednotlivých nároků je stanovena ve stejné výši. Přesahuje-li součet všech uplatňovaných nároků tuto výši nebo je-li procentní poplatek z jednotlivých nároků stanoven rozdílnou sazbou, je základem procentního poplatku cena každého jednotlivého nároku uvedená v návrhu tak, jako by šlo o samostatně podaný návrh.

V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu je základem procentního poplatku cena nároku uplatňovaného v tomto řízení, není-li v § 5 odst. 2 stanoveno jinak.

Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud o výši poplatku rozhodl. Pro přepočet měny, která není uvedena v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Platnost použitého kurzu měn, které nejsou vedeny v kurzovním lístku České národní banky, je poplatník povinen soudu prokázat dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Placení poplatku poplatníky s bydlištěm nebo sídlem na území Slovenské republiky v měně Slovenské republiky se řídí platebními dohodami uzavřenými mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nebo obecně platnými devizovými předpisy.

Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a poplatek vypočtený ze základu na celé koruny dolů.

Poplatek za podání návrhu je splatný vznikem poplatkové povinnosti, jde-li o poplatky stanovené pevnou sazbou placené kolkovou známkou. V ostatních případech jsou poplatky splatné na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího doručení.

Poplatek za sepsání návrhu na zahájení řízení nebo odvolání proti rozhodnutí do protokolu je splatný jeho sepsáním.

Ostatní poplatky jsou splatné do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatek se doplatí ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1.

Poplatky vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Poplatky se platí v české měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen "účet soudu").

Poplatky se platí na účet soudu, který provádí řízení, s výjimkou uvedenou v odstavcích 3 a 4.

Za řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu se platí poplatky na účet soudu, proti jehož rozhodnutí je opravný prostředek podáván.

Za řízení o povolení obnovy řízení se platí poplatek na účet soudu, který rozhoduje o povolení obnovy řízení.

Nebyl-li poplatek, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebo na základě výzvy příslušného soudu, zaplacen, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem, provede soud řízení,

jde-li o návrh na zahájení odvolacího řízení,

je-li v téže věci návrh rozšířen nebo podán vzájemný návrh.

V ostatních případech soud řízení zastaví, pokud již nezačal jednat ve věci samé.

Řízení se nezastaví, nebyl-li poplatek zaplacen za sepsání podání do protokolu.

Bude-li poplatek zaplacen do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, soud prvního stupně zruší toto usnesení.

Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, poplatková povinnost zaniká.

Jde-li o návrh na provedení úkonu správou soudu nebo o návrh na provedení jiného poplatného úkonu, než je uveden v odstavci I, poplatný úkon se neprovede, dokud poplatek nebude zaplacen.

Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek (přeplatek) a 50 % ze zaplaceného poplatku podle odstavců 2 a 3 soud nevrátí, nepřevyšují-li částku 50 Kč.

Soud vrátí z účtu soudu, u kterého byl poplatek zaplacen, 50 % z poplatku, zastaví-li soud řízení dříve, než začal jednat ve věci samé. Soud však nevrátí poplatek ani jeho část, zastaví-li dovolací řízení z důvodu zpětvzetí dovolání. Soud vrátí 50 % z poplatku za návrh na vydání platebního rozkazu, byl-li vzat zpět nejpozději poslední den lhůty pro podání odporu, a za návrh na povolení obnovy řízení nebo za odvolání, zamítl-li je soud pro opožděnost, nepřípustnost nebo proto, že je podal ten, kdo k jejich podání není oprávněn.

Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před dáním rozhodnuti soudem prvního stupně, vrátí se celý poplatek. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku, Jestliže v odvolacím řízení bylo řízení o rozvod manželství zastaveno nebo bylo-li odvolání proti rozhodnutí, kterým byl návrh na rozvod manželství zamítnut, vzato zpět, soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku za odvolání.

Poplatek nelze vrátit po uplynutí deseti let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.

Od poplatku se osvobozují poplatné úkony ve věcech

opatrovnických, péče o nezletilé děti, osvojení a povolení uzavřít manželství,

sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státních dávek a sociální péče,

vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí,

sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům,

souvisejících s uplatňováním volebního práva,

dědických v prvním stupni řízení,

náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,

způsobilosti k právním úkonům,

výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek že soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem.

Od poplatku se osvobozují

Česká republika a státní fondy,

obce v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,

navrhovatel v řízení o určení výživného, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,

navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví,

navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání,

neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím,

navrhovatel v řízení o určení otcovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření otcovství,

diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva ³ výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka,

navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů, ⁴ je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,

navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. ^4a

Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na řízení o opravných prostředcích a na řízení o výkonu rozhodnutí.

Osvobození podle odstavce 1 se nevztahuje na jednotlivé úkony.

Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se stal splatným.

Od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník písemně uvědoměn o úkonu soudu provedeném k vyměření nebo vymáhání poplatku (doplatku poplatku) anebo v němž předseda soudu povolil ^4b posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách, běží nová tříletá lhůta.

Úkonem k vymáhání poplatku (doplatku poplatku) je též písemná upomínka na zaplacení poplatku (doplatku poplatku) doručená poplatníkovi.

Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat, jakmile od konce kalendářního roku, v němž byl poplatný úkon dokončen, uplynulo deset let.

Ministerstvo financí České republiky může právním předpisem daným v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti České republiky osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.

Předseda soudu může za podmínek stanovených zvláštním předpisem ⁵ poskytnout jednotlivým poplatníkům na jejich žádost úlevu na poplatku.

Zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.

Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 151/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.

S působností pro Českou republiku nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.

S působností pro Českou republiku pokyny pro placení arbitrážních poplatků upravené nařízením ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky (částka 24/1961 Ú. l.).

Opatření Ministerstva financí, cen a mezd České republiky ze dne 20. června 1990 o úlevách u soudních poplatků (částka 43/1990 Sb.).