197/1996 Sb. znění účinné od 1. 7. 2019
197
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 3. července 1996,
kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád)
Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření České advokátní komory stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon“):
Část první Advokátní zkouška (§ 1-11)
§ 1 (1) Advokátní zkoušku (dále jen „zkouška“) vykoná uchazeč v těchto oborech:
a) ústavní a správní právo,
b) trestní právo,
c) občanské, rodinné a pracovní právo,
d) obchodní právo,
e) předpisy upravující poskytování právních služeb.
(2) Česká advokátní komora (dále jen „Komora“) vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.
§ 2 (1) Zkouška sestává z písemného testu, písemné části a ústní části.
(2) Písemný test se koná v jednom dni, a to z oborů uvedených v § 1 odst. 1; úspěšné složení testu je podmínkou pro vykonání písemné a ústní části zkoušky. Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to z oborů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Ústní část zkoušky se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v § 1 odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky.
(3) Při ústní části zkoušky se u uchazeče zjišťuje též základní znalost práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.
§ 3 Ústní část zkoušky se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise“); senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 1 odst. 1 písm. e).
§ 4 (1) Přihlášku podává uchazeč Komoře.
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona a že uchazeč uhradil poplatek za písemný test stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona. Nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. c) zákona z důvodu vykonání jiné praxe, je součástí přihlášky rovněž žádost o uznání této jiné praxe za praxi advokátního koncipienta.
§ 4a (1) Písemným testem prokazuje uchazeč znalost právního řádu České republiky. Na písemný test pozve Komora uchazeče, který splňuje podmínky stanovené zákonem, nejpozději do 4 měsíců od podání přihlášky.
(2) Písemný test obsahuje celkem 100 otázek; otázky jsou z oborů uvedených v § 1 odst. 1. Každá otázka obsahuje 3 možnosti odpovědí, z nichž pouze 1 je správná.
(3) Uchazeč vykoná písemný test prostřednictvím elektronického zařízení určeného Komorou. Dohled vykonává člen zkušební komise určený předsedou zkušební komise (dále jen „pověřený člen“).
(4) Testové otázky se pro každého uchazeče náhodně vybírají prostřednictvím elektronických prostředků z celkového souboru otázek, které zveřejní Komora na svých internetových stránkách․
(5) Čas na vykonání písemného testu je 90 minut. Během písemného testu není možné používat texty právních předpisů, literaturu ani elektronická zařízení s výjimkou elektronického zařízení určeného Komorou. Porušení tohoto zákazu je důvodem k vyloučení uchazeče z písemného testu; o tom rozhodne pověřený člen.
(6) Konání písemného testu je neveřejné.
§ 4b (1) Písemný test se hodnotí hodnocením „prospěl“ nebo „neprospěl“. Na hodnocení „prospěl“ musí uchazeč odpovědět správně nejméně na 85 otázek. Uchazeč, který zodpoví správně méně než 85 otázek testu, obdrží hodnocení „neprospěl“. Uchazeč, který vykonal písemný test s hodnocením „neprospěl“, může kdykoli podat novou přihlášku ke zkoušce.
(2) Uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemného testu od testu odstoupil nebo který byl z písemného testu vyloučen podle § 4a odst. 5, je hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“. Nedostaví-li se uchazeč bez omluvy k písemnému testu, platí, že uchazeč od písemného testu odstoupil.
(3) Odstoupil-li uchazeč od písemného testu, poplatek za písemný test se nevrací. Omluví-li uchazeč bez zbytečného odkladu svou nepřítomnost závažnými zdravotními, pracovními nebo jinými důvody, poplatek za písemný test se nevrací, ale je považován za poplatek za písemný test v jiném termínu, pokud se uchazeč přihlásí ke zkoušce nejpozději ve lhůtě 6 měsíců od původního termínu konání písemného testu. Pokud tak neučiní nebo omluví-li se uchazeč i z dalšího termínu písemného testu, poplatek za písemný test propadá.
(4) Výsledky písemného testu zveřejní Komora na svých internetových stránkách ve lhůtě 10 dnů ode dne vykonání testu.
§ 4c (1) Uchazeč, který vykonal písemný test s hodnocením „prospěl“, se může do 6 měsíců od vykonání písemného testu přihlásit na jeden z termínů stanovených Komorou pro konání písemné a ústní části zkoušky a uveřejněných na internetových stránkách Komory.
(2) Podmínkou účasti na písemné a ústní části zkoušky je úhrada poplatku nejpozději ve lhůtě 1 týdne ode dne, kdy se uchazeč přihlásil; jestliže v uvedené lhůtě uchazeč poplatek nezaplatí, termín propadá a uchazeč se může přihlásit na jiný z volných termínů.
§ 5 (1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, kteří se přihlásili na písemnou a ústní část zkoušky , potřebný počet senátů, určí jejich členy pro jednotlivé obory uvedené v § 1 odst. 1, označí senáty čísly a přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení.
(2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání písemné a ústní části zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče. Uchazečům předseda zkušební komise současně zašle seznam předpisů uvedený v § 1 odst. 2 a sdělí jim jména členů senátu s poučením, že proti členům senátu mají právo vznést námitku podjatosti.
(3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda zkušební komise nového člena senátu.
§ 6 (1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně.
(2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor na jejím průběhem vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu.
(3) Koná-li písemnou část zkoušky více uchazečů současně, zadávají se uchazečům písemné práce losem za přítomnosti osoby vykonávající dozor.
(4) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Uchazeč je povinen obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne senát na základě vyjádření osoby konající dozor.
(5) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.
(6) Písemná část zkoušky je neveřejná.
§ 7 (1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti uchazeče aplikovatpři výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy. Uchazeč může v průběhu ústní části zkoušky nahlížet do pomůcek uvedených v § 6 odst. 4 pouze se souhlasem zkoušejícího.
(2) Ústní část zkoušky se koná za přítomnosti všech členů senátu; mohou ji vykonat současně nejvýše dva uchazeči.
(3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout 90 minut .
(4) Ústní část zkoušky je veřejná.
§ 8 (1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v § 1 odst. 1 senát hodnotí prospěchovými stupni „prospěl výtečně“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.
(2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni "advokátní zkoušku složil výtečně", "advokátní zkoušku složil" nebo "advokátní zkoušku nesložil"; přihlíží při tom k výsledku hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické připravenosti k výkonu povolání advokáta. Prospěchovým stupněm "advokátní zkoušku složil výtečně" lze však hodnotit pouze uchazeče, který byl hodnocen prospěchovým stupněm "prospěl výtečně" alespoň ve 4 oborech; to neplatí, pokud uchazeč zkoušku opakoval . Prospěchovým stupněm "advokátní zkoušku nesložil" je vždy ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle § 6 odst. 4. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 4 jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil.
(3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné.
(4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní část zkoušky v nejblíže následujícím termínu.
(5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu.
§ 9 (1) Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen ve 4 oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, může podat písemnou žádost o její opakování. Opakovanou zkoušku vykoná uchazeč pouze v tom oboru, ve kterém byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“; uchazeč vykoná ústní část zkoušky vždy, písemnou část zkoušky pouze v případě, že opakuje obor uvedený v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Opakovanou zkoušku lze vykonat pouze v termínu stanoveném Komorou. Ustanovení § 5 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Uchazeč, který zkoušku nesložil s tím, že byl ve 2 a více oborech hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“, a uchazeč, který nesložil opakovanou zkoušku podle odstavce 1, může podat novou přihlášku ke zkoušce nejdříve po uplynutí 6 měsíců.
§ 10 (1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu do jednoho týdne od ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede:
a) jména a příjmení předsedy a ostatních členů senátu,
b) datum a místo konání písemné části zkoušky a ústní části zkoušky s dobou jejich zahájení a ukončení,
c) výroky rozhodnutí senátu podle § 6 odst. 4, popřípadě podle § 8 odst. 4,
d) datum vyhotovení protokolu, případně
e) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.
(2) Součástí protokolu jsou:
a) seznam uchazečů a jejich hodnocení v jednotlivých oborech a hodnocení celkového výsledku zkoušky,
b) odevzdané písemné práce uchazečů.
(3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře.
§ 11 (1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku složil výtečně“ nebo „advokátní zkoušku složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (§ 8 odst. 4) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.
(2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s protokolem.
Část druhá Zkouška způsobilosti (§ 11a-11g)
§ 11a (1) Zkoušku způsobilosti vykoná uchazeč ve čtyřech povinných oborech a v jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby.
(2) Povinnými obory jsou:
a) ústavní právo,
b) občanské právo,
c) trestní právo,
d) předpisy upravující poskytování právních služeb.
(3) Volitelnými obory jsou:
a) správní právo,
b) obchodní právo,
c) rodinné právo,
d) pracovní právo.
§ 11b (1) Zkouška způsobilosti sestává z písemné části a ústní části.
(2) Písemná část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni, a to z povinných oborů uvedených v § 11a odst. 1 písm. b) a c) a z volitelného oboru, který uchazeč zvolil (dále jen „zvolený obor“). Písemná část zkoušky má formu písemného testu.
(3) Ústní část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech povinných oborů a ze zvoleného oboru.
§ 11c Zkouška způsobilosti se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 11a odst. 2 písm. d).
§ 11d Přihlášku ke zkoušce způsobilosti podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je i označení zvoleného oboru, jakož i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5c písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 11e (1) Celkový výsledek zkoušky způsobilosti hodnotí senát prospěchovými stupni „zkoušku způsobilosti složil výtečně“, „zkoušku způsobilosti složil“ nebo „zkoušku způsobilosti nesložil“.
(2) Při hodnocení celkového výsledku zkoušky podle odstavce 1 přihlíží senát zejména k tomu, zda hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech svědčí o jeho praktické připravenosti k výkonu advokacie.
§ 11f Uchazeči, který byl u zkoušky způsobilosti hodnocen prospěchovým stupněm „zkoušku způsobilosti složil výtečně“ nebo „zkoušku způsobilosti složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení zkoušky způsobilosti; osvědčení podepisuje předseda senátu.
§ 11g Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2 až 6, § 7, § 8 odst. 1 a 2 vět druhé až čtvrté a odst. 3 až 5, § 9 a 10 se použijí pro zkoušku způsobilosti přiměřeně.
Část třetí Uznávací zkouška (§ 12-17)
§ 12 Uznávací zkoušku vykoná uchazeč v těchto oborech:
a) předpisy upravující poskytování právních služeb,
b) základy ústavního práva České republiky,
c) základy soukromého práva České republiky.
§ 13 (1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen, který je určen pro obor uvedený v § 12 písm. a).
(2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná.
(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny. Cizím jazykem, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat, se rozumí jazyk anglický, francouzský nebo německý.
§ 14 (1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku vykonat ( § 13 odst. 3), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v jazyce českém nebo slovenském.
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 15 Výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni "uznávací zkoušku složil" nebo "uznávací zkoušku nesložil".
§ 16 Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „uznávací zkoušku složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.
§ 17 Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2 věta třetí a odst. 3 až 5 a § 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně.
Část čtvrtá Zkouška mediátora a zkouška z rodinné mediace (§ 17a)
§ 17a Pro zkoušku mediátora a zkoušku z rodinné mediace zajišťované Komorou podle § 49a zákona se obdobně použijí ustanovení vyhlášky o zkouškách a odměně mediátora.
Část pátá Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 18-22)
§ 18 Pro rozhodování senátu podle § 6 odst. 4 a § 8 odst. 4 se přiměřeně použije ustanovení § 8 odst. 3.
§ 18a Termíny zkoušek podle této vyhlášky vyhlašuje předseda zkušební komise ve Věstníku České advokátní komory a na stránce Komory v síti Internet.
§ 19 Protokol o průběhu advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky a písemné práce uloží Komora po dobu 10 let.
§ 20 (1) Ustanovení § 9 se použije i pro advokátní zkoušky vykonané podle zákona České národní rady č. 128/1990 Sb. , o advokacii, pokud do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.
(2) Pro počátek běhu lhůty k podání přihlášky k další zkoušce podle odstavce 1 je rozhodující den, kdy byl kandidátovi oznámen výsledek advokátní zkoušky; tato lhůta však neskončí dříve, než uplyne lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.
§ 21 (1) Podá-li uchazeč, který neprospěl u profesní zkoušky komerčního právníka vykonané podle zákona České národní rady č. 209/1990 Sb. , o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a o kterém zkušební komise rozhodla, že bude opakovat jen zkoušku ústní nebo jen zkoušku písemnou, přihlášku ke zkoušce do šesti měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky, vykoná jen tu část zkoušky (§ 2), u níž neprospěl; to neplatí, jde-li o profesní zkoušku komerčního právníka opakovanou.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, kdy doba mezi dnem konání profesní zkoušky komerčního právníka a dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je delší než šest měsíců.
(3) Lhůta šesti měsíců k podání přihlášky ke zkoušce podle odstavce 1 se zkracuje o dobu, která uplynula ode dne konání profesní zkoušky komerčního právníka do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 22 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Novák v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
