238/1996 Sb. znění účinné od 4. 9. 1996 do 31. 12. 1997
238
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 11. července 1991 č. 328 Sb., o konkursu a vyrovnání, jak vyplývá ze změn
a doplnění provedených zákonem ze dne 25. března 1993 č. 122 Sb., zákonem ze dne 16. února 1994 č. 42 Sb.,
zákonem ze dne 23. března 1994 č. 74 Sb., zákonem ze dne 29. dubna 1994 č. 117 Sb.,
zákonem ze dne 8. července 1994 č. 156 Sb., zákonem ze dne 3. listopadu 1994 č. 224 Sb.,
zákonem ze dne 18. dubna 1995 č. 84 Sb. a zákonem ze dne 13. března 1996 č. 94 Sb.
ZÁKON o konkursu a vyrovnání
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-3)
§ 1 (1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.
(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.
(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.
§ 1a Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.
§ 2 (1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen „soud“) zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen „konkurs“) nebo vyrovnací řízení (dále jen „vyrovnání“).
(2) zrušen
(3) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.
§ 3 (1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro konkurs a vyrovnání přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu .
(2) Soud rozhoduje usnesením; jednání se nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné.
(3) Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolání k soudu, lze k soudu předvolat též vyhláškou, která se zveřejní nejméně 15 dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.
ČÁST DRUHÁ KONKURS (§ 4-45)
§ 4 Návrh na prohlášení konkursu (1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů anebo další osoba, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku a že má majetek postačující k úhradě nákladů konkursu. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.
(3) Jde-li o návrh dlužníka, je navrhovatel povinen k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením svých dlužníků a věřitelů, jakož i jejich adres, a jde-li o podnikatele, jejich sídla či místa podnikání.
(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka podaný dříve, než soud pravomocně rozhodl o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu; další navrhovatel musí však přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni navrhovatelé, kteří přistoupili do řízení.
§ 5 (1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu ve výši 10 000 Kč; účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.
(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, soud řízení zastaví. O tomto následku musí být navrhovatel poučen.
§ 5a (1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník; prominutí zmeškání této lhůty není přípustné.
(2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.
§ 5b (1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže
a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,
b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,
c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,
d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.
(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.
(3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.
(4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů (§ 7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit․
(5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů (§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.
§ 5c Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.
§ 5d Po dobu trvání ochranné lhůty
a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,
b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení se přerušují,
c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo opatrovníka věřitelů; právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,
d) dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,
e) dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání úpadku a informovat věřitelský výbor, popřípadě opatrovníka o přijatých opatřeních, a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost.
§ 5e (1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání.
(2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.
§ 6 Konkursní podstata (1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen „podstata“).
(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majeetkem se rozumí také mzda neb jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.
§ 7 Účastníci konkursu Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen „konkursní věřitelé“) a dlužník.
§ 8 (1) Správce podstaty (dále jen „správce“) se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 3 odst. 1). Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu. Osoby zapsané do seznamu správců mohou odmítnout tuto funkci jen v případech, kdy jsou pro to důležité důvody, které posoudí soud. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do tohoto seznamu.
(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.
(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování.
(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.
(5) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.
§ 9 (1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.
(2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.
(3) Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.
Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor
§ 10 (1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu, a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.
(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé představující nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.
(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.
§ 11 (1) Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje patnáct, jsou povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu konkursních věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit namísto věřitelského výboru svého zástupce; ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.
(2) Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět členů; o počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka.
(3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé; pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.
(4) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Jestliže některý z členů nemůže svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník. Soud může nařídit doplňující volbu.
(5) Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, dohlíží na činnost správce a plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu řízení.
(6) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy anebo jej svolá soud. Rozhoduje většinou hlasů svých členů; nepřítomné členy zastupují náhradníci.
(7) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2.
§ 11a Dokud není ustaven věřitelský výbor anebo zvolen zástupce věřitelů schůzí konkursních věřitelů, může soud ustanovit věřitelům opatrovníka, je-li to třeba k ochraně jejich práv. Oprávnění a povinnosti opatrovníka zanikají ustavením věřitelského výboru nebo zvolením zástupce věřitelů podle § 11 odst. 1.
§ 12 Dohled soudu (1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.
(2) Proti opatřením v dohlédací činnosti soudu v konkursním řízení není přípustný opravný prostředek. To platí i pro rozhodnutí soudu o hlasovacím právu.
§ 12a Prohlášení konkursu (1) Bude-li osvědčeno, že dlužník je v úpadku, a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, soud usnesením prohlásí konkurs.
(2) Konkurs nelze prohlásit
a) na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb,
b) po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů, ledaže prohlášení konkursu navrhl nucený správce,
c) po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje.
(3) Návrh na prohlášení konkursu soud zamítne, je-li zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkursu.
§ 13 (1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a jejich zajištění. Výzva musí obsahovat upozornění, že na nároky, které nebyly přihlášeny, nebude brán v konkursu zřetel.
(2) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům konkursu; dále se doručí správci, likvidátorovi a všem známým věřitelům, jakož i příslušným daňovým orgánům. Dlužníkovi se usnesení doručí do vlastních rukou.
(3) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi.
(4) Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem.
(5) Obdobně podle odstavců 2 a 3 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 3.
§ 13a Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické osoby v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce; do působnosti likvidátora náleží rovněž součinnost se správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.
§ 14 Účinky prohlášení konkursu (1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:
a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu,
b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce,
c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení,
d) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24,
e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28),
f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek,
g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné,
h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu,
i) započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné,
j) zrušeno
k) zaniká úpadcovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů a do podstaty spadá ta jeho část, s níž úpadce podnikal.
(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit.
(3) Nájemní smlouvu uzavřenou úpadcem jako nájemcem je správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou.
§ 14a Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména oprávněn a povinen vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku, zajistit vedení účetnictví a plnění povinností podle předpisů o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto zákonem tím nejsou dotčeny.
Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů
§ 15 (1) Jestliže byl prohlášen konkurs, jsou vůči věřitelům neúčinné právní úkony dlužníka, provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu, kterými
a) se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám zakládá,
b) nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby,
c) převádí věci ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým k obvyklým příležitostem,
d) na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky,
e) odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci.
(2) Plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada za ně musí být vydáno do podstaty; domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkursních věřitelů.
§ 16 (1) Právo odporovat právním úkonům za podmínek stanovených v § 42a občanského zákoníku může uplatnit správce podstaty nebo konkursní věřitel.
(2) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.
(3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.
(4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
§ 17 (1) Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své obchodní knihy i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně uvést, že je správný a úplný.
(2) Nenavrhuje-li konkurs úpadce, předloží seznam svého majetku a závazků ihned, jakmile jej správce k tomu vyzve, nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.
§ 18 (1) Soupis podstaty (dále jen „soupis“) provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru. Nesplnil-li úpadce povinnosti podle § 17 odst. 2, uloží mu soud, aby se dostavil k sepsání zápisu o seznamu majetku a aby vydal potřebné listiny správci.
(2) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu a odhadnuta; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.
(3) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem. Ocenění se provádí za cenu obvyklou, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 18a (1) Podnik se do soupisu zapisuje jako soubor; ze soupisu však musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni soupisu.
(2) Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Toto provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li tak soud.
(3) Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o ukončení provozování podniku může správce se souhlasem soudu učinit opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku; ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách provozování podniku, popřípadě výkonu povolání či podnikání tím nejsou dotčena.
§ 19 (1) Jsou-li pochybnosti, zda věc náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci do soupisu.
(2) Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc je do soupisu pojata oprávněně.
§ 20 Přihlášky pohledávek (1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.
(2) Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky, její příslušenství, skutečnosti, na nichž se zakládá, a důkazy, jimiž může být prokázána. Pokud se pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit i listinu o něm. Je-li přihlašována pohledávka v cizí měně nebo pohledávka nepeněžitá, musí být uvedena její hodnota v české měně. Jde-li o pohledávku, o níž probíhá řízení, anebo pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou.
(3) Jestliže podanou přihlášku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve soud na návrh správce věřitele, aby přihlášku doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K přihlášce, která nebyla ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena, se nepřihlíží; o tomto následku věřitel musí být poučen.
(4) Správci doručí soud stejnopis přihlášky. Z přihlášených pohledávek sestaví správce seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává.
(5) Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží soudu.
(6) Účastníci jsou oprávněni nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů o těchto pohledávkách.
(7) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.
§ 21 (1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.
(2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou poppírat pravost, výši i pořad všech přihlášených pohledávek.
(3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.
§ 22 (1) Jestliže je to možné, přezkoumá soud i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně nařídí zvláštní přezkumné jednání. Náhradu nákladů spojených s obesláním konkursních věřitelů a účastí správce uloží soud konkursním věřitelům, kteří opožděné přihlášky podali. Konkursní věřitelé přihlášek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost a pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.
(2) Přihlášky pohledávek, které jsou podány později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, nemají účinky podle § 20 odst. 7 a jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu; o tom soud vydá usnesení, proti němuž odvolání není přípustné.
§ 23 (1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.
(2) Konkursní věřitelé pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat proti popírajícím konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti pohledávky příslušný správní orgán.
(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, musí toto stanovisko uplatnit podle povahy pohledávky buď u soudu, nebo u příslušného správního orgánu.
(4) K popření pohledávky stanoví soud přiměřenou lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za nesporné.
(5) Konkursní věřitelé pohledávek sporných co do pravosti, výše či pořadí, kteří nebyli při přezkumném jednání přítomni, vyrozumí soud o tom, kdo popřel pohledávku a z jakého důvodu.
§ 24 (1) Správce je oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom soud vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, nebo u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se na popřený nárok, jeho uplatněnou výši nebo uplatněný právní důvod nevezme zřetel.
(2) Popře-li správce nárok už vykonatelný, vyzve ho soud, aby své popření uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, popřípadě u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se nárok bude považovat za zjištěný.
§ 25 (1) Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.
(2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporu správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.
§ 26 Bezpodílové spoluvlastnictví manželů (1) Došlo-li prohlášením konkursu k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů, anebo jestliže při prohlášení konkursu úpadcovo již předtím zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo vypořádáno, je třeba provést jeho vypořádání.
(2) Správce je oprávněn k provedení vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého prohlášením konkursu namísto úpadce, včetně podání návrhu na vypořádání tohoto bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudem. Dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je správce oprávněn uzavřít jen ve formě smíru schváleného soudem. S touto dohodou musí před jejich předložením soudu projevit souhlas věřitelský výbor.
(3) Jestliže k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů došlo před prohlášením konkursu,
a) dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů uzavřené v posledních šesti měsících před prohlášením konkursu jsou neplatné,
b) bylo-li už zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které nebylo dosud pravomocně skončeno, vstupuje správce do řízení namísto úpadce dnem prohlášení konkursu,
c) nebylo-li ještě zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, je správce povinen neprodleně podat návrh na toto vypořádání namísto úpadce,
d) k účinnosti dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je třeba schválení soudem.
§ 27 (1) Podstatu lze zpeněžit buď prodejem věcí způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem, nebo prodejem mimo dražbu.
(2) Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu a věřitelského výboru a po slyšení úpadce za podmínek stanovených soudem. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky.
(3) Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom postavení oprávněného.
(4) Peněžité pohledávky, které má úpadce za svými dlužníky nebo osobami, které zajišťují tuto pohledávku, je správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch podstaty; to platí přiměřeně i pro nepeněžité pohledávky úpadce, pokud je možné ocenit je penězi. Tuto povinnost správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání pohledávek nelze krýt z podstaty, ledaže by konkursní věřitelé poskytli správci přiměřenou zálohu k jejich krytí.
(5) Od osob, které zajišťují pohledávky vůči úpadci (ručitelé, osobně ručící společníci apod.), si správce vyžádá a vymáhá plnění ve prospěch podstaty; jakmile je toto plnění poskytnuto, stane se pohledávka této osoby pohledávkou v konkursu, aniž by bylo třeba ji přihlásit.
(6) Nedobytné pohledávky a věci, které nebylo možno prodat, může správce po schválení soudem vyloučit z podstaty. Věřitelský výbor s tím musí předem projevit souhlas.
§ 27a Se souhlasem soudu a věřitelského výboru může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku, jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku ; z úpadce na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem.
§ 28 (1) Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, převodem práva dle § 553 občanského zákoníku nebo postoupením pohledávky dle § 554 občanského zákoníku (dále jen „oddělení věřitelé“), mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jimiž byla zajištěna.
(2) Výtěžek zpeněžení vydá správce odděleným věřitelům se souhlasem soudu. Nebyla-li zajištěná pohledávka plně uspokojena, považuje se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20.
(3) Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního práva je rozhodující den jeho záznamu v katastru nemovitostí.
(4) Jestliže výtěžek ze zpeněžení ostatního majetku patřícího do podstaty nepostačuje k úhradě odměny a výdajů správce a k úhradě nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a odměnu a výdaje správce nelze v plném rozsahu uhradit ani ze zálohy na náklady konkursu (§ 5), lze odděleným věřitelům vydat nejvýše 70 % výtěžku ze zpeněžení na ně připadajícího podle odstavce 1. Zbývající část se vypořádá při rozvrhu (§ 32 odst. 1).
(5) Zástavní práva oddělených věřitelů zanikají zpeněžením zástavy.
§ 29 (1) Správce podává soudu zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměnyy a výdajů předloží soudu p zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.
(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.
(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 30 (1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů vydá soud rozvrhové usnesení.
(2) Rozvrhové usnesení se doručí účastníkům do vlastních rukou s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny.
§ 31 (1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.
(2) Pohledávky za podstatou jsou
a) hotové výdaje a odměna správce podstaty,
b) náklady spojené s udržováním a správou podstaty,
c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a odměna odpovědného zástupce za činnost prováděnou po prohlášení konkursu,
d) daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
e) nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem podstaty, jakož i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce neodstoupil podle § 14 odst. 2,
f) nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a), za předpokladu, že vznikly po prohlášení konkursu.
(3) Pracovními nároky ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou
a) mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna za pracovní pohotovost,
b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
c) nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za dovolenou, za svátek a při překážkách v práci,
d) odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při skončení pracovního poměru,
e) hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým zaměstnancům podle zvláštních předpisů,
f) nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru,
g) náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,
h) náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,
ch) splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li o náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jestliže vznikly po prohlášení konkursu anebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.
§ 32 (1) V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávky na oddělené uspokojení neuhrazené z důvodu uvedeného v § 28 odst. 4 a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek ze zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejprve hotové výdaje a odměna správce nekryté zálohou na náklady konkursu, poté náklady spojené s udržováním a správou podstaty a konečně pohledávky na oddělené uspokojení; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.
(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se uspokojují i ostatní nároky v tomto pořadí:
a) nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, vzniklé za poslední tři roky před prohlášením konkursu, nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem a pohledávky výživného ze zákona (pohledávky první třídy),
b) daně, poplatky, cla, příspěvky na sociální zabezpečení (pojištění) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pokud vznikly nejdéle tři roky před prohlášením konkursu a v průběhu konkursu, a pohledávky Fondu národního majetku České republiky vzniklé v souvislosti s realizací rozhodnutí o privatizaci, nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem (pohledávky druhé třídy),
c) ostatní pohledávky (pohledávky třetí třídy).
(3) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně.
(4) Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí uvedené v odstavci 2, uspokojí se poměrně.
(5) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli.
§ 33 (1) Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny
a) úroky z pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu,
b) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení,
c) nároky věřitelů z darovacích smluv,
d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce,
e) smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po prohlášení konkursu.
(2) Částky připadající na
a) vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich popření včas uplatnil,
b) podmíněné nároky, které správce uznal,
c) nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel,
se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.
(3) K úhradě pohledávek konkursních věřitelů nelze použít prostředky, s nimiž je možné podle zvláštního zákona naložit jen stanoveným způsobem. Správce podstaty naloží se souhlasem soudu s těmito prostředky v souladu s jejich účelovým určením.
§ 34 (1) Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.
(2) V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být úředně ověřen.
§ 35 Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr. Takovými okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost úpadce při zjišťování jeho majetku, závady ve vedení obchodních knih, zkracování věřitelů v době před prohlášením konkursu, dřívější konkursy či vyrovnání a neúměrně nižší uspokojení pohledávek konkursních věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání s možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení konkursu.
§ 36 (1) Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,
a) jestliže by jeho potvrzením byla dotčena práva na vyloučení věcí z podstaty, práva na oddělené uspokojení (§ 28), nebo na poskytování výživného ze zákona, nebo
b) jestliže by nebyly uspokojeny nebo zajištěny pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3 a § 32 odst. 2 písm. a) a b), anebo
c) jestliže nebylo vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů zaniklé prohlášením konkursu nebo před prohlášením konkursu.
(2) Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.
§ 37 (1) K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá úpadce, osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správce a všechny doposud neuspokojené konkursní věřitele, jakož i věřitelský výbor, pokud byl ustaven. Předvolání doručí do vlastních rukou a přiloží návrh na nucené vyrovnání. Oznámení o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.
(2) Úpadce je povinen dostavit se k jednání. Nedostaví-li se bez náležité omluvy, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání upustil.
(3) Při jednání podá správce potřebné informace o stavu úpadcova majetku, o jeho hospodaření, příčinách úpadku a o tom, jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé očekávat, kdyby konkurs byl doveden do konce. Soud přezkoumá zprávu a může si k ní vyžádat znalecký posudek.
(4) Při jednání soud zjistí, kteří konkursní věřitelé jsou ochotni s návrhem nuceného vyrovnání souhlasit.
§ 38 (1) Předpokladem potvrzení nuceného vyrovnání soudem je souhlas většiny konkursních věřitelů na jednání přítomných nebo zastoupených, kteří včas přihlásili své pohledávky a jejichž hlasy představují více než tři čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.
(2) Právo hlasovat nemají
a) konkursní věřitelé, jejichž práva nuceným vyrovnáním dotčena nebudou (zejména oddělení věřitelé a věřitelé podstaty),
b) konkursní věřitelé, kterými jsou osoby úpadci blízké, ledaže nabyli pohledávku od osoby, která není úpadci blízká, dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání,
c) právní nástupci osob blízkých, jestliže pohledávku nabyli od osoby blízké během šesti měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání,
d) konkursní věřitelé, jejichž pohledávka přihlášená v konkursu nebyla ještě zjištěna, je sporná nebo podmíněná, ledaže soud po slyšení ostatních účastníků jednání jim hlasovací právo přiznal.
(3) Hlasovat mohou jen ti oprávnění konkursní věřitelé, kteří jsou přítomni při jednání osobně nebo jsou zastoupeni. Hlasy konkursních věřitelů uplatněné jinak se neuznávají.
(4) Při hlasování se počítají pouze ještě neuspokojené pohledávky, a to v té výši, ve které dosud uspokojeny nebyly.
§ 39 (1) O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud usnesením obsahujícím znění nuceného vyrovnání.
(2) Usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání se v potřebném rozsahu veřejně vyhlásí; usnesení se dále vyvěsí na úřední desce soudu a den vyvěšení se na něm vyznačí. Dále se usnesení v den vyvěšení na úřední desce soudu zašle do vlastních rukou úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci.
(3) Proti usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání mohou podat odvolání účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, úpadcovi spoludlužníci a ručitelé.
§ 40 (1) Soud návrh na potvrzení nuceného vyrovnání zamítne, i když s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas, vyšlo-li najevo, že
a) jsou tu důvody, pro které není návrh na nucené vyrovnání přípustný (§ 35),
b) byly poskytnuty některému konkursnímu věřiteli zvláštní výhody proti ostatním konkursním věřitelům téhož postavení,
c) výhody poskytnuté v nuceném vyrovnání úpadci nejsou úměrné jeho hospodářským poměrům,
d) nucené vyrovnání odporuje společnému zájmu konkursních věřitelů,
e) konkursní věřitelé pohledávek uvedených v § 32 odst. 2 písm. c) mají dostat nejpozději do jednoho roku méně než jednu třetinu svých pohledávek,
f) nucené vyrovnání by navazovalo na úpadcovo nepoctivé nebo lehkomyslné hospodaření.
(2) Usnesení o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se doručí úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci. Úpadci a konkursním věřitelům, kteří neodporovali přijetí nuceného vyrovnání, se usnesení doručí do vlastních rukou; jen oni se mohou odvolat proti tomuto usnesení.
§ 41 (1) Nabylo-li usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání právní moci, soud usnesením
a) vrátí úpadci oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do podstaty [§ 14 odst. 1 písm. a)],
b) prohlásí, že úpadce vstupuje do postavení správce ve všech řízeních, která vedl namísto úpadce [§ 14 odst. 1 písm. c)], a že účastníkem se v nich místo něho stává úpadce,
c) vrátí úpadci ostatní práva omezená prohlášením konkursu.
(2) Potvrzeným nuceným vyrovnáním nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým ručitelům, pokud výslovně nesouhlasí s tím, aby tato práva byla omezena.
§ 42 (1) Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli; je rovněž zproštěn závazku proti ručitelům a jiným osobám, které by měly proti němu postih. Ujednání tomu odporující jsou neplatná. Úroky z konkursních pohledávek za dobu od prohlášení konkursu a náklady vzniklé jednotlivým konkursním věřitelům z účasti na konkursu nelze přiznat.
(2) Konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo, mohou i po zrušení konkursu požadovat od dlužníka úplné zaplacení, ledaže o prohlášení konkursu věděli nebo museli vědět.
(3) Byl-li na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs dříve, než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou konkursní věřitelé povinni vrátit, co v dobré víře dostali na základě nuceného vyrovnání. V novém konkursu se jejich pohledávky považují za uspokojené jen částkou, která jim byla podle nuceného vyrovnání skutečně vyplacena.
§ 43 (1) Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem splněno, ačkoliv úpadce byl upomenut konkursním věřitelem doporučeným dopisem s poskytnutím dostatečné nejméně osmidenní lhůty, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody dané nuceným vyrovnáním; práva konkursních věřitelů nabytá vyrovnáním proti úpadci tím nejsou dotčena.
(2) Jestliže nucené vyrovnání bylo dosaženo podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým konkursním věřitelům, může každý konkursní věřitel do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání uplatnit nárok, aby jeho pohledávky byly plně uspokojeny, anebo aby byla jiná výhoda pokládána za neúčinnou; příslušným k projednání nároku je soud, který prohlásil konkurs. Nárok však nepřísluší konkursním věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení nuceného vyrovnání.
(3) Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl nuceného vyrovnání anebo kterým zkrátil uspokojení svého konkursního věřitele, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou na úpadci požadovat úplné uspokojení svých nároků; vykonatelnost rozhodnutí vzniklých v konkursním řízení není tím dotčena. Za podmínky, že úpadcův majetek postačuje alespoň k úhradě nákladů konkursního řízení, mohou navrhnout opětovné zahájení konkursního řízení.
§ 44 (1) Soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání,
a) zjistí-li, že tu nejsou předpoklady pro konkurs,
b) po splnění rozvrhového usnesení,
c) na návrh úpadce, jestliže všichni konkursní věřitelé vyjádřili svůj souhlas na listině s úředně ověřeným podpisem a souhlasil-li s tím správce,
d) zjistí-li, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, přičemž nepřihlíží k nedobytným pohledávkám vyloučeným z podstaty (§ 27 odst. 4).
(2) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1. Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně podle § 29 odst. 2 a 3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu postoupí soudu, který projednává dědictví.
(3) Došlo-li k potvrzení nuceného vyrovnání, soud zruší konkurs, prokáže-li úpadce, že zajištění daná jím pro splnění nároků na vyloučení věcí z podstaty, nároků oddělených věřitelů na oddělené uspokojení (§ 28), jakož i nároků podle § 31 odst. 3 jsou dostatečná. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle odstavce 1, zruší soud konkurs až po splnění nuceného vyrovnání.
(4) Správce ke dni zrušení konkursu uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku s výjimkou případů, kdy došlo k nucenému vyrovnání. Poté soud zprostí správce funkce.
(5) Pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení konkursu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu.
§ 44a (1) Usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, se konkurs zrušuje; o jeho doručení a zveřejnění platí totéž, co o usnesení o prohlášení konkursu.
(2) Pro doručení a zveřejnění tohoto usnesení odvolacího soudu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu; potřebné úkony provede soud prvního stupně.
(3) O zproštění funkce správce, o nákladech konkursu, popřípadě o vrácení zálohy na náklady konkursu rozhodne soud prvního stupně.
§ 45 (1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až g) a i); platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena.
(2) Na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou pohledávku po právní moci rozvrhového usnesení vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění.
ČÁST TŘETÍ VYROVNÁNÍ (§ 46-66)
§ 46 (1) Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkursu, může podat u soudu příslušného ke konkursu (§ 3 odst. 1) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh, jen nebyl-li už prohlášen konkurs.
(2) V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Osoby ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh spolupodepsat. Není-li vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů, musí návrh podepsat i druhý bezpodílový spoluvlastník na důkaz, že souhlasí s použitím veškerého majetku z nevypořádaného bezpodílového spoluvlastnictví k účelu vyrovnání. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.
(3) Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet zaměstnanců podniku a opatření, která provede k reorganizaci a pro další financování podniku.
§ 47 (1) K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého majetku s přehledem majetkového stavu v době podání návrhu. Uvede jednotlivé části movitého a nemovitého majetku a místo, kde se nacházejí; u pohledávek uvede jejich výši, důvod vzniku a možnost jejich uspokojení. Vedle majetku uvede i závazky spolu s adresami věřitelů a s vyznačením, kteří z nich jsou k dlužníkovi v poměru osob blízkých. Není-li vypořádáno dlužníkovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů, musí dlužník uvést, které věci ze seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které patří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. V konečném přehledu se uvede i výše předlužení.
(2) Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem podepsán a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být doručen všem věřitelům a vyrovnacímu správci [§ 50 odst. 3 písm. a)].
(3) Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě určené soudem, soud řízení zastaví.
§ 48 Účastníci vyrovnání Účastníky vyrovnání jsou dlužník, manžel dlužníka, spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolupodepsali návrh na zahájení vyrovnání, a věřitelé, kteří včas [§ 50 odst. 3 písm. c)] přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.
§ 49 Účinky podání návrhu (1) Od podání návrhu až do rozhodnutí o povolení vyrovnání (§ 50 odst. 3) nesmí dlužník zcizovat ani zatěžovat nemovitosti, zřizovat práva na oddělené uspokojení (§ 28) ze svého majetku, zavazovat se jako ručitel či spoludlužník, ani poskytovat nepřiměřené dary ze svého majetku a provádět jakékoli úkony, které by mohly poškodit věřitele.
(2) Úkony odporující ustanovení odstavce 1 jsou vůči věřitelům neúčinné; kterýkoli věřitel může neúčinnost uplatnit u soudu nejpozději do dne uveřejnění usnesení o zastavení nebo skončení vyrovnání na úřední desce soudu.
§ 50 (1) Soud usnesením zamítne návrh, zjistí-li že
a) dlužník byl v posledních pěti letech před jeho podáním odsouzen pro trestný čin podvodu nebo poškozování věřitele nebo plyne-li z okolností, že podáním návrhu nesleduje poctivý záměr, nebo
b) v době pěti let před podáním návrhu byl na dlužníkův majetek prohlášen konkurs nebo dlužník podal návrh na povolení vyrovnání, nebo
c) návrh odporuje ustanovení § 60 odst. 1 písm. b), nebo
d) věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostní právo (§ 54), nebylo nabídnuto zaplacení alespoň 45 % jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let od podání návrhu, anebo
e) návrh neobsahuje skutečnosti uvedené v § 46 odst. 3, pokud je obsahovat má.
(2) Usnesení podle odstavce 1 doručí soud jen navrhovateli.
(3) O povolení vyrovnání soud rozhodne usnesením, v němž zároveň
a) ustaví vyrovnacího správce z osob zapsaných do zvláštní části seznamu (§ 8 odst. 1), o jehož právech, povinnostech a odpovědnosti platí přiměřeně ustanovení o správci podstaty,
b) nařídí vyrovnací jednání na dobu nejpozději do šesti týdnů ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu,
c) vyzve věřitele, aby své nároky přihlásili písemně nebo ústně do protokolu do čtyř týdnů ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu,
d) rozhodne o opatřeních, kterých je třeba k zajištění dlužníkova majetku.
(4) O právech a povinnostech vyrovnacího správce platí přiměřeně ustanovení § 8.
§ 51 (1) Usnesení o povolení vyrovnání se doručí známým věřitelům a správci, dále též dlužníkovi, osobám uvedeným v § 46 odst. 2 a daňovým orgánům. Věřitelům se současně doručí stejnopis seznamu dlužníkova majetku a přehledu o majetkovém stavu dlužníka. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodně zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu má dlužník sídlo nebo bydliště, jsou-li mimo obvod soudu, který povolil vyrovnání. Výpis z usnesení zveřejní soud obdobně podle § 13 odst. 4.
(2) Soud oznámí povolení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního nebo jiného rejstříku a evidence nemovitostí. Je-li veden výkon rozhodnutí proti dlužníkovi na jeho nemovitost, založí v příslušných spisech stejnopis usnesení.
(3) Věřitelé a dlužník mohou do 15 dnů od doručení usnesení navrhnout, aby byl ustaven jiný správce. Uzná-li soud důvodnost tohoto návrhu, zprostí správce funkce a ustaví jiného. Totéž platí, jestliže soud vzal na vědomí odmítnutí funkce správcem, popřípadě jsou-li důvody pro jeho odvolání.
(4) Proti usnesení, kterým bylo vyrovnání povoleno, mohou podat odvolání věřitelé, jejichž pohledávky nemají přednostní právo. Proti usnesení, kterým byl návrh na vyrovnání zamítnut, může podat odvolání pouze dlužník.
§ 52 Účinky povolení vyrovnání (1) Účinky povolení vyrovnání nastávají dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.
(2) Povolení vyrovnání má tyto účinky:
a) dlužník nesmí samostatně provádět právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů; vyrovnací správce je oprávněn určit právní úkony dlužníka, k nimž je potřebný jeho souhlas, a může si vyhradit, že bude vyplácet a přijímat platby nebo plnit jiné závazky místo dlužníka,
b) soud může dlužníkovi nařídit, aby určité právní úkony nečinil vůbec nebo jen s předchozím souhlasem vyrovnacího správce; může rozhodnout i o jiných opatřeních potřebných k zajištění dlužníkova majetku,
c) právní úkony dlužníka odporující ustanovení pod písmeny a) a b) jsou vůči věřitelům neúčinné,
d) dlužník nemůže po dobu vyrovnání navrhnout prohlášení konkursu,
e) věřitelé nemohou navrhnout na dlužníkův majetek konkurs, ani vést výkon rozhodnutí pro pohledávky, které nemají přednost (§ 54),
f) u pohledávek zahrnutých do vyrovnání nastávají účinky uznání závazku dlužníkem.
§ 53 Práva, pohledávky a nároky věřitelů ve vyrovnání (1) Ve vyrovnání je za věřitele pokládán každý, kdo přihlásí na základě výzvy soudu [§ 50 odst. 3 písm. c)] svůj nárok. Způsob, pořadí a mtra uspokojení nároků se určí až v potvrzeném vyrovnání (§ 60), nebude-li možné dosáhnout uspokojení mimo vyrovnání podle dalších ustanovení.
(2) Z vyrovnání jsou vyloučeny úroky včetně úroků z prodlení ode dne, kdy povolení vyrovnání nabylo právní moci, a právo na ně zaniká dnem, kdy právní moci nabylo usnesení o potvrzení vyrovnání.
(3) Závazky ze smluv uvedených v § 14 odst. 2 ani části těchto závazků se do vyrovnání nezahrnují.
§ 54 Přednostní pohledávky (1) Právo na přednostní uspokojení ve vyrovnání mají:
a) pohledávky týkající se nákladů řízení,
b) pohledávky z právních úkonů dlužníka nebo správce jednajícího za dlužníka [§ 52 odst. 2 písm. a) a b)] a nárok správce na odměnu a výdaje,
c) daně, poplatky, cla, příspěvky na sociální zabezpečení (pojištění) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pokud vznikly nejdéle tři roky před povolením vyrovnání, nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem, a nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
d) všechny závazky dlužníka vyplývající z pracovněprávního vztahu, pokud nepřesahují nároky za poslední tři roky před povolením vyrovnání.
(2) Nositelé pohledávek uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli.
§ 55 Bezpodílové spoluvlastnictví manželů (1) Bezpodílový spoluvlastník přejímá podpisem návrhu na vyrovnání závazek strpět, aby pro účely vyrovnání bylo použito veškerého majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů; tento závazek trvá, i když po podání návrhu na vyrovnání došlo k zániku nebo zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Smrtí podepsaného bezpodílového spoluvlastníka tento závazek zaniká.
(2) Za nevypořádané se považuje i to bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které bylo vypořádáno dohodou mezi oběma spoluvlastníky v posledních šesti měsících před podáním návrhu.
(3) Soudní řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které neskončilo před podáním návrhu na vyrovnání, může být po podání návrhu na vyrovnání skončeno pouze rozsudkem soudu. Od podání návrhu na vyrovnání do skončení nebo zastavení řízení neběží lhůta podle zvláštního předpisu.
§ 56 Přihlášky pohledávek (1) Věřitelé musí přihlásit své pohledávky ve lhůtě stanovené v § 50 odst. 3 písm. c).
(2) V přihlášce je třeba uvést výši a právní důvod vzniku pohledávky, popřípadě i označení soudu, u něhož pohledávka byla už vymáhána.
(3) Přihlásit pohledávku k vyrovnání musí i přednostní věřitelé (§ 54 odst. 2).
§ 57 Seznam přihlášek (1) Správce zapíše přihlášky do seznamu v tom pořadí, v jakém došly soudu, a to odděleně přihlášky přednostních pohledávek od ostatních. Přihlášené pohledávky přezkoumá podle obchodních knih a jiných písemností. Soud si vyžádá vyjádření dlužníka, zda jednotlivé pohledávky uznává. Popírá-li dlužník pohledávku, musí pro to uvést důvody. Nevyjádří-li se dlužník ve lhůtě dané správcem, platí, že pohledávku uznává; uznání pohledávky platí i v případě, že bude do tří let prohlášen konkurs na dlužníkův majetek.
(2) Správce vyzve věřitele, aby ve lhůtě jím uložené nahlédli do seznamu přihlášek a do vyjádření dlužníka. Současně jim sdělí, že se mohou vyjádřit k seznamu a k vyjádření dlužníka a že jejich vyjádření budou k seznamu připojena, popřípadě bude uvedeno, že se nevyjádřili.
§ 58 Vyrovnací jednání (1) Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, jsou oprávněni i před vyrovnacím jednáním podávat návrhy a prohlášení, jakož i hlasovat o vyrovnání. K opožděným přihláškám se při vyrovnacím jednání přihlédne, je-li možné je přezkoumat bez zbytečného odkladu.
(2) Při vyrovnacím jednání [§ 50 odst. 3 písm. b)] soud zjistí, kteří věřitelé jsou ochotni přijmout návrh na vyrovnání. O právu hlasovat platí obdobně ustanovení § 38 s těmito odchylkami:
a) vyrovnacího jednání se dlužník musí účastnit osobně. Po zahájení jednání nemůže vzít návrh na vyrovnání zpět ani jej změnit v neprospěch věřitelů. Nedostaví-li se bez omluvy nebo není-li jeho omluva uznána soudem za důvodnou, soud řízení zastaví,
b) věřitelé dlužníka nejsou povinni dostavit se osobně. Hlasovat o přijetí vyrovnání mohou jen věřitelé osobně přítomní nebo zastoupení,
c) hlasovací právo náleží jen těm věřitelům, kteří by vyrovnáním utrpěli majetkovou újmu,
d) oddělení věřitelé (§ 28) hlasují jen za tu část pohledávky, která nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení (§ 28),
e) věřitelé s přednostním právem a věřitelé, jejichž hlasovací právo bylo správcem, dlužníkem nebo jiným věřitelem popřeno, hlasovací právo nemají, f) hlasovací právo nemají ani věřitelé, kteří nabyli pohledávku postoupením od dlužníka v době, kdy dlužník už byl v úpadku.
§ 59 Popření pohledávky Popření pravosti nebo výše některé z přihlášených pohledávek dlužníkem, správcem nebo některým z věřitelů oprávněným hlasovat, má tyto účinky:
a) popře-li pohledávku dlužník, musí soud po slyšení účastníků na návrh věřitele nařídit, aby částka připadající na popřenou pohledávku byla zajištěna složením do úschovy u soudu; zároveň určí věřiteli popřené pohledávky lhůtu k jejímu uplatnění s poučením, že zajištěný obnos uvolní ve prospěch dlužníka, nebude-li lhůta dodržena. Popření pohledávky dlužníkem má za následek, že pro ni nelze vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4); je-li však popřená pohledávka již vykonatelná, je na dlužníkovi, aby uplatnil svá práva podle obecných ustanovení občanského soudního řádu ,
b) popře-li pohledávku správce, nelze pro ni vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4),
c) popření pohledávky jiným věřitelem zůstává bez vlivu na vyrovnání.
§ 60 (1) Soud usnesením vyrovnání potvrdí, jestliže jsou splněny tyto podmínky:
a) nároky osob oprávněných požadovat vyloučení věci, nároky oddělených věřitelů (§ 28) a nároky na poskytnutí výživy nejsou vyrovnáním dotčeny,
b) přednostní pohledávky jsou zaplaceny, anebo je jejich zaplacení zajištěno,
c) věřitelé ostatních pohledávek jsou uspokojeni stejnou měrou, pokud nesouhlasili s tím, aby některý byl uspokojen výhodněji,
d) není poskytnuta zvláštní výhoda některému věřiteli stejného pořadí, nejde-li o výhodu poskytnutou podle písmena c),
e) nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka mimo případy, kdyby s tím tito věřitelé výslovně souhlasili.
(2) Usnesení, kterým bylo potvrzeno vyrovnání, se stane vykonatelným jeho právní mocí. Pro potvrzení vyrovnání soudem platí obdobně ustanovení pro potvrzení nuceného vyrovnání (§ 39 a 40). Zemře-li dlužník před rozhodnutím o potvrzení vyrovnání, může soud vyrovnání potvrdit, jen jestliže oprávnění dlužníkovi dědici prohlásili nejpozději při vyrovnacím jednání, že s navrženým vyrovnáním souhlasí; jinak soud vyrovnání zastaví.
§ 61 (1) Soud zamítne potvrdit vyrovnání, i když s ním věřitelé vyslovili souhlas,
a) nejsou-li důvody pro to, aby vyrovnání bylo povoleno (§ 50 odst. 1),
b) byly-li některému věřiteli poskytnuty zvláštní výhody [§ 60 odst. 1 písm. d)],
c) nebyly-li do 30 dnů od přijetí vyrovnání zaplaceny náklady řízení nebo zajištěna jejich náhrada, i když byl k tomu dlužník soudem vyzván neprodleně po přijetí vyrovnání.
(2) Soud může zamítnout vyrovnání potvrdit,
a) jsou-li výhody vyplývající pro dlužníka z přijatého vyrovnání ve značném rozporu s jeho zjištěnými hospodářskými poměry,
b) není-li možné získat dostatečný přehled o hospodářských poměrech dlužníka zejména proto, že nevedl řádně obchodní knihy,
c) jestliže přijaté vyrovnání je ve značném rozporu se společným zájmem věřitelů.
§ 62 (1) Proti usnesení potvrzujícímu věřiteli vyrovnání mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří nedali výslovně souhlas k vyrovnání, jakož i ručitelé a spoludlužníci dlužníka.
(2) Proti usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení vyrovnání, se mohou odvolat dlužník a věřitelé, kteří projevili souhlas s přijetím vyrovnání.
§ 63 Účinky potvrzeného vyrovnání (1) Nabylo-li usnesení o potvrzení vyrovnání právní moci a dlužník úplně a včas své povinnosti splnil, zaniká jeho povinnost splnit věřitelům část závazku, k jejímuž plnění nebyl povinen podle obsahu vyrovnání, a to i tehdy, jestliže hlasovali proti přijetí vyrovnání nebo se hlasování nezúčastnili.
(2) Potvrzeným vyrovnáním zůstávají nedotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka, jestliže se těchto práv výslovně nevzdali.
(3) Byl-li na dlužníkův majetek prohlášen konkurs dříve, než byly úplně splněny povinnosti dlužníka vyplývající z vyrovnání, pokládají se pohledávky věřitelů v konkursu za uspokojené částkou, která jim byla podle vyrovnání skutečně zaplacena.
(4) Na základě pravomocného usnesení o potvrzení vyrovnání pro pohledávku zapsanou do seznamu přihlášek lze vést výkon rozhodnutí s výjimkou případů popření pohledávky dlužníkem nebo správcem. Výkonem rozhodnutí mohou být proti dlužníkovi vymáhány i náklady řízení, jež byly určeny ve vyrovnání, nebyly-li zaplaceny nebo zajištěny ve lhůtě k tomu stanovené [§ 61 odst. 1 písm. c)].
§ 64 Následky neplnění Nebylo-li soudem potvrzené vyrovnání splněno, ačkoli byl dlužník věřitelem upomenut doporučeným dopisem s poskytnutím nejméně osmidenní lhůty k dodatečnému splnění, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody poskytnuté ve vyrovnání dlužníkovi, a to u všech věřitelů; práva poskytnutá vyrovnáním proti jiným osobám zůstávají zachována.
§ 65 Následky podvodných jednání (1) Věřitelé jsou oprávněni požadovat úplné uspokojení svých nároků, bylo-li vyrovnání dosaženo podvodným jednáním nebo poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům. Ve lhůtě tří let od právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání může věřitel uplatnit u soudu nárok na úplné uspokojení svých pohledávek nebo na prohlášení zvláštní výhody za neúčinnou; nepozbývá tím práv nabytých z vyrovnání. Tento nárok však věřitelům nevzniká, jestliže se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení vyrovnání.
(2) Byl-li dlužník do tří let od potvrzení vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl vyrovnání anebo kterým zkrátil svého věřitele, stává se vyrovnání neplatným a věřitelé mohou bez dalšího požadovat uspokojení svých nároků. Neplatnost vyrovnání se nedotýká jejich práv, která pro ně z vyrovnání vznikla.
§ 66 Zastavení a skončení vyrovnání (1) Soud usnesením vyrovnání zastaví,
a) vezme-li dlužník zpět svůj návrh na vyrovnání před vyrovnacím jednáním, nebo nebyl-li návrh věřiteli přijat do 90 dnů od povolení vyrovnání; tuto lhůtu může soud přiměřeně prodloužit, jde-li o vyrovnání hospodářsky významného podniku a vyžaduje-li prodloužení lhůty veřejný zájem,
b) nabylo-li právní moci usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení vyrovnání,
c) neprohlásí-li všichni dědici dlužníka nejpozději při vyrovnacím jednání, že souhlasí s nabízeným vyrovnáním (§ 60 odst. 2).
(2) Usnesení o zastavení vyrovnání se uveřejní na úřední desce soudu a jiným vhodným způsobem. Soud současně oznámí zastavení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.
(3) Soud prohlásí usnesením vyrovnání za skončené, jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní moci. Toto usnesení se účastníkům nedoručuje a není proti němu opravný prostředek; pro uveřejnění tohoto usnesení, provedení příslušných zápisů a vyrozumění o něm se užije ustanovení odstavce 2.
(4) Po zastavení řízení nebo po jeho skončení rozhodne soud usnesením o odměně správce a jeho výdajích a usnesení doručí dlužníku a správci. Dojde-li do 15 dnů po zastavení řízení k prohlášení konkursu, tvoří náklady vyrovnání část nákladů konkursu.
ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 67-3hv) Zvláštní ustanovení o vedoucích pracovnících dlužníka
§ 67a (1) Pracovní nároky (§ 31 odst. 3) vedoucích pracovníků, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním (dále jen „vedoucí pracovníci“), které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu (§ 31 odst. 1) uspokojit pouze do výše 10 000 Kč měsíčně.
(2) Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce 1, přesahující částku tam uvedenou, jakož i jejich pracovní nároky podle § 32 odst. 2 písm. a) se uspokojují jako ostatní pohledávky [§ 32 odst. 2 písm. c)].
(3) Při vyrovnání mají pracovní nároky vedoucích pracovníků povahu přednostních pohledávek jen do výše uvedené v odstavci 1.
(4) Nároky osob, které nejsou u dlužníka v pracovním poměru, ale vykonávají pro dlužníka práce příslušející jinak vedoucím pracovníkům, se při konkursu nebo vyrovnání uspokojují jako ostatní pohledávky bez jakéhokoliv zvýhodnění.
§ 67b (1) Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení dlužník, a to ani v případě, že k jejich zpeněžení došlo dražbou. Tyto věci nesmějí být na ně převedeny ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným, pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky akciových společností, pokud působí v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního jmění společnosti. V odůvodněných případech může však soud rozhodnout o výjimce.
Zvláštní ustanovení o podnikatelích v zemědělské výrobě
§ 67c (1) Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba, v období od 1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty podle § 5a a 5c není přerušen. Účinky podle § 5d trvají i po tuto dobu.
(2) Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.
§ 67d Soud nemůže prohlásit konkurs ohledně dlužníka, který je samostatně hospodařícím rolníkem, do 31. prosince 1994, pokud s tím dlužník neprojeví souhlas.
§ 68 Vztah k restitučním nárokům (1) Věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd, se zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky nebyly v zákonem stanovených lhůtách uplatněny nebo byly zamítnuty.
(2) Nositelé pohledávek na náhradu podle předpisů uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli [§ 32 odst. 2 písm. a) a § 54 odst. 1 písm. a)].
§ 68a Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu (1) V případě, že dojde k úpadku dlužníka jeho předlužením (§ 1 odst. 3), je dlužník povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu. Tuto povinnost nemá nucený správce podle zvláštních předpisů.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 mají i všechny osoby, které jsou jménem dlužníka oprávněny podat návrh na zahájení soudního řízení (s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů); pokud ji nesplní, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která jim tím vznikne.
§ 69 Konkursy s cizím prvkem (1) Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.
(2) Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs československým soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České republiky, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení (§ 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 71 Ministerstvo spravedlnosti České republiky a Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky upraví vyhláškou
a) podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně v konkursním a vyrovnacím řízení,
b) jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení.
§ 73 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.
* * * Zákon č. 122/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 16. dubna 1993, zákon č. 42/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 21. března 1994, zákon č. 74/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 1994, zákon č. 117/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1994, zákon č. 156/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 29. července 1994, zákon č. 224/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 6. prosince 1994, zákon č. 84/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1995 a zákon č. 94/1996 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 1996.
* * *
Čl. II zákona č. 122/1993 Sb. zní:
Čl. II
1. Ustanovení tohoto zákona se použijí i pro řízení zahájená přede dnem jeho účinnosti, pokud zákon nestanoví jinak; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Pokud dosud nedošlo k prohlášení konkursu, může být návrh na ochrannou lhůtu také podán do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.
3. Byl-li již podán návrh na prohlášení konkursu v případech, kdy konkurs podle tohoto zákona není přípustný, soud řízení zastaví. Pokud již byl prohlášen konkurs, soud jej zruší obdobně podle § 44.
4. Nedošlo-li k ustavení věřitelského výboru v případech, kdy podle tohoto zákona je to třeba, soud svolá schůzi věřitelů k jeho ustavení, a to do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 5b odst. 4 se použije přiměřeně pro schůze konkursních věřitelů svolané mimo ochrannou lhůtu.
Čl. V zákona č. 94/1996 Sb. zní:
Čl. V
1. Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které nastaly dříve, zůstávají zachovány.
2. Přihlášky pohledávek po přezkumném jednání, jež proběhlo před účinností tohoto zákona, lze podat do dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona, nemají-li být z uspokojení v konkursu vyloučeny.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
