Byla-li u úřadu smluvní strany podána přihláška ochranné známky k zápisu nebo byla-li ochranná známka zapsána do rejstříku úřadu smluvní strany, může si osoba, která je přihlašovatelem v této přihlášce (dále jen „základní přihláška“) nebo majitelem tohoto zápisu (dále jen „základní zápis“), za podmínek stanovených tímto Protokolem, zajistit ochranu své ochranné známky na území smluvních stran tím, že získá zápis této ochranné známky do rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „mezinárodní zápis“, „mezinárodní rejstřík“, „Mezinárodní úřad“ a „Organizace“) za předpokladu, že

byla-li základní přihláška podána u úřadu smluvního státu nebo došlo-li k základnímu zápisu u takového úřadu, osoba, která je přihlašovatelem v této přihlášce nebo majitelem tohoto zápisu, je státním příslušníkem tohoto smluvního státu nebo má v uvedeném smluvním státě sídlo nebo bydliště nebo skutečný a opravdový průmyslový nebo obchodní podnik;

byla-li základní přihláška podána u úřadu smluvní organizace nebo došlo-li k základnímu zápisu u takového úřadu, osoba, která je přihlašovatelem v této přihlášce nebo majitelem tohoto zápisu, je státním příslušníkem členského státu této smluvní organizace nebo má na území uvedené smluvní organizace sídlo nebo bydliště nebo skutečný a opravdový průmyslový nebo obchodní podnik.

Přihláška k mezinárodnímu zápisu (dále jen „mezinárodní přihláška“) se podává u Mezinárodního úřadu prostřednictvím úřadu, u něhož podle povahy věci byla podána základní přihláška nebo u něhož došlo k základnímu zápisu (dále jen „úřad původu“).

Pojmem „úřad“ nebo „úřad smluvní strany“ se v tomto Protokole rozumí úřad, který smluvní strana pověřila zápisem ochranných známek, a pojmem „ochranné známky“ se rozumí jak ochranné známky zapsané pro výrobky, tak ochranné známky zapsané pro služby.

„Území smluvní strany“ znamená v tomto Protokole, je-li smluvní stranou stát, území tohoto státu, a je-li smluvní stranou mezivládní organizace, území, na něž se vztahuje smlouva ustavující tuto mezivládní organizaci.

Každá mezinárodní přihláška podle tohoto Protokolu se předkládá na formuláři předepsaném v prováděcím řádu. Úřad původu potvrdí, že údaje obsažené v mezinárodní přihlášce odpovídají v době potvrzení údajům obsaženým podle povahy věci v základní přihlášce nebo v základním zápisu. Tento Úřad dále uvede

v případě, že jde o základní přihlášku, datum a číslo této přihlášky,

v případě, že jde o základní zápis, datum a číslo tohoto zápisu, jakož i datum a číslo přihlášky, na jejímž základě k zápisu došlo.

Úřad původu rovněž uvede datum mezinárodní přihlášky.

Přihlašovatel musí uvést výrobky a služby, pro něž se nárokuje ochrana známky, jakož i podle možností příslušnou třídu nebo třídy podle třídění zřízeného Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek. Jestliže přihlašovatel tyto údaje neuvede, zatřídí Mezinárodní úřad výrobky a služby do příslušných tříd uvedeného třídění. Mezinárodní úřad provede ve spolupráci s úřadem původu kontrolu třídění uvedeného přihlašovatelem. V případě neshody mezi tímto úřadem a Mezinárodním úřadem je určující názor Mezinárodního úřadu.

Nárokuje-li přihlašovatel barvu jako rozlišovací prvek své ochranné známky, požaduje se na něm, aby

tuto skutečnost prohlásil a ve své mezinárodní přihlášce uvedl tuto nárokovanou barvu nebo kombinaci barev;

ke své mezinárodní přihlášce připojil barevná vyhotovení této ochranné známky, která Mezinárodní úřad přiloží ke svým oznámením; počet těchto vyhotovení stanoví prováděcí řád.

Ochranné známky přihlášené podle článku 2 Mezinárodní úřad ihned zapíše. Mezinárodní zápis bude mít datum dne, kdy Úřad původu obdržel mezinárodní přihlášku, za předpokladu, že Mezinárodní úřad mezinárodní přihlášku obdržel do dvou měsíců od tohoto dne. Jestliže Mezinárodní úřad neobdržel mezinárodní přihlášku v této lhůtě, mezinárodní zápis bude datován dnem, kdy Mezinárodní úřad uvedenou mezinárodní přihlášku obdržel. Mezinárodní úřad bezodkladně oznámí mezinárodní zápis úřadům, jichž se týká. Ochranné známky zapsané do mezinárodního rejstříku se na základě údajů obsažených v mezinárodní přihlášce zveřejní v periodickém věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem.

Pro potřebné zveřejnění ochranných známek zapsaných do mezinárodního rejstříku obdrží každý úřad od Mezinárodního úřadu za podmínek stanovených Shromážděním uvedeným v článku 10 (dále jen „Shromáždění“) určitý počet výtisků zmíněného věstníku zdarma a určitý počet výtisků za sníženou cenu. Toto zveřejnění bude považováno za dostačující pro účely všech smluvních stran a majitel mezinárodního zápisu nebude oprávněn vyžadovat jakékoliv další zveřejnění.

a) Počínaje datem zápisu ochranné známky nebo záznamu provedeného podle ustanovení článků 3 a 3 ter bude ochrana ochranné známky v každé ze smluvních stran, jichž se týká, stejná, jako kdyby byla přihlášena přímo u úřadu této smluvní strany. Pokud nebylo Mezinárodnímu úřadu sděleno odmítnutí podle článku 5 odst. 1 a 2 nebo pokud bylo odmítnutí sdělené podle zmíněného článku později vzato zpět, bude, počínaje uvedeným datem, ochrana ochranné známky ve smluvních stranách, jichž se týká, stejná, jako kdyby tato ochranná známka byla zapsána úřadem této smluvní strany.

Údaj tříd výrobků a služeb stanovený v článku 3 nezavazuje smluvní strany co do určení rozsahu ochrany této ochranné známky.

Každý mezinárodní zápis bude požívat práva přednosti podle článku 4 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, aniž by bylo nutné splnit náležitosti stanovené pod písmenem D uvedeného článku.

Jestliže tak připouštějí platné právní předpisy, je úřad smluvní strany, jemuž Mezinárodní úřad oznámil rozšíření ochrany vyplývající z mezinárodního zápisu na tuto smluvní stranu podle článku 3 ter odst. 1 nebo 2, oprávněn ve sdělení o odmítnutí prohlásit, že ochranné známce, která je předmětem tohoto rozšíření, nemůže být v uvedené smluvní straně přiznána ochrana. Každé takové odmítnutí se může opírat pouze o důvody, které by podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví přicházely v úvahu v případě, že by ochranná známka byla přihlášena přímo u úřadu, který odmítnutí sdělil. Ochrana však nemůže být odmítnuta, a to ani částečně, pouze z toho důvodu, že platné právní předpisy připouštějí zápis jen pro omezený počet tříd nebo pro omezený počet výrobků nebo služeb.

a) Každý úřad, který si přeje využít tohoto svého práva, oznámí své odmítnutí spolu s uvedením všech důvodů Mezinárodnímu úřadu ve lhůtě stanovené pro tento úřad platným právním předpisem, a to nejpozději s výhradou pododstavců b) a c), do jednoho roku ode dne, kdy Mezinárodní úřad zaslal tomuto úřadu oznámení o rozšíření uvedeném v odstavci 1.

Bez zřetele na pododstavec a) může každá smluvní strana prohlásit, že pro mezinárodní zápisy uskutečněné podle tohoto Protokolu se lhůta jednoho roku uvedená v pododstavci a) nahrazuje lhůtou 18 měsíců.

V takovém prohlášení je možné dále upřesnit, že pokud může odmítnutí ochrany vyplývat z námitkového řízení proti udělení ochrany, může úřad zmíněné smluvní strany sdělit toto odmítnutí Mezinárodnímu úřadu až po uplynutí lhůty 18 měsíců. Takový úřad může sdělit odmítnutí ochrany ve vztahu k příslušnému mezinárodnímu zápisu po uplynutí lhůty 18 měsíců však pouze tehdy, jestliže

informoval před uplynutím lhůty 18 měsíců Mezinárodní úřad o možnosti, že po uplynutí lhůty 18 měsíců budou podány námitky, a

sdělení o odmítnutí opírající se o námitku se učiní ve lhůtě jednoho měsíce od skončení lhůty pro podání námitky, v každém případě však ne později než sedm měsíců od data, kdy lhůta pro podání námitky počíná běžet.

Každé prohlášení podle pododstavců b) nebo c) lze učinit v listinách uvedených v článku 14 odst. 2 a datum účinnosti prohlášení se bude shodovat s datem nabytí platnosti Protokolu pro stát nebo mezivládní organizaci, které prohlášení učinily. Takové prohlášení lze též učinit později, přičemž toto prohlášení nabývá účinnosti tři měsíce poté, kdy je obdržel generální ředitel Organizace (dále jen „generální ředitel“), nebo k jakémukoli pozdějšímu datu uvedenému v tomto prohlášení, a to ve vztahu k mezinárodním zápisům, jejichž datum je stejné nebo pozdější, než je datum účinnosti prohlášení.

Po uplynutí období deseti let od nabytí platnosti tohoto Protokolu přistoupí Shromáždění k ověření funkčnosti systému stanoveného v pododstavcích a) až d). Poté může být ustanovení zmíněných pododstavců jednomyslným rozhodnutím Shromáždění změněno.

Mezinárodní úřad bezodkladně odešle jedno vyhotovení sdělení o odmítnutí majiteli mezinárodního zápisu. Majitel bude oprávněn použít všechny opravné prostředky jako v případě, že by ochrannou známku přihlásil přímo u úřadu, který odmítnutí sdělil. Pokud Mezinárodní úřad obdržel informaci podle odstavce 2 písm. c) I), odešle bezodkladně tuto informaci majiteli mezinárodního zápisu.

Důvody odmítnutí ochranné známky oznámí Mezinárodní úřad každému, kdo na tom má právní zájem, pokud o to požádá.

Úřad, který Mezinárodnímu úřadu neoznámil prozatímní nebo konečné odmítnutí daného mezinárodního zápisu podle odstavců 1 a 2, ztratí, pokud jde o tento mezinárodní zápis, možnost využít svého práva podle odstavce 1.

Příslušné úřady smluvní strany nemohou rozhodnout o neplatnosti účinků mezinárodního zápisu na území smluvní strany, aniž by majiteli tohoto mezinárodního zápisu byla poskytnuta příležitost bránit v přiměřené době svá práva. Neplatnost se oznámí Mezinárodnímu úřadu.

Zápis ochranné známky u Mezinárodního úřadu platí deset let s možností obnovy za podmínek stanovených v článku 7.

Uplynutím pěti let od data mezinárodního zápisu se tento zápis stane nezávislým, podle povahy věci, na základní přihlášce či zápisu z ní plynoucího nebo na základním zápisu, s výhradou dále uvedených ustanovení.

Ochrany plynoucí z mezinárodního zápisu, ať došlo nebo nedošlo k jeho převodu, se nelze dále dovolávat, jestliže před uplynutím pěti let od data mezinárodního zápisu, podle povahy věci, základní přihláška či zápis z ní plynoucí nebo základní zápis byly vzaty zpět, zanikly, došlo u nich ke vzdání se práva k ochranné známce, bylo vydáno konečné rozhodnutí o jejich zamítnutí, zrušení, výmazu nebo neplatnosti pro všechny výrobky a služby uvedené v mezinárodním zápisu nebo pro některé z nich. Totéž platí za předpokladu, že řízení

o opravném prostředku proti rozhodnutí o odmítnutí účinků základní přihlášky,

o žalobě na zpětvzetí základní přihlášky nebo na zrušení, výmaz nebo neplatnost zápisu z ní plynoucího nebo základního zápisu nebo

III) o námitkách proti základní přihlášce

skončí po uplynutí pěti let vydáním konečného rozhodnutí o zamítnutí, zrušení, výmazu nebo neplatnosti nebo o příkazu k zpětvzetí, podle povahy věci, základní přihlášky či zápisu z ní plynoucího nebo základního zápisu, za předpokladu, že řízení o opravném prostředku, žalobě nebo námitce bylo zahájeno před uplynutím této doby. Totéž platí v případě, že základní přihláška byla vzata zpět nebo že u zápisu ze základní přihlášky plynoucího nebo u základního zápisu došlo ke vzdání se práva po uplynutí pěti let, za předpokladu, že v době zpětvzetí nebo vzdání se práva byla zmíněná přihláška nebo zmíněný zápis předmětem řízení zmíněného v bodech I), II) nebo III) a že toto řízení bylo zahájeno před uplynutím uvedené doby.

Úřad původu oznámí v souladu s prováděcím řádem Mezinárodnímu úřadu příslušné skutečnosti a rozhodnutí podle odstavce 3 a Mezinárodní úřad je v souladu s prováděcím řádem sdělí stranám, jichž se týkají, a provede příslušné zveřejnění. Úřad původu popřípadě požádá Mezinárodní úřad, aby tam, kde je to možné, mezinárodní zápis vymazal, a Mezinárodní úřad této žádosti vyhoví.

Každý mezinárodní zápis lze obnovit pouhým zaplacením základního poplatku a s výhradou článku 8 odst. 7 zaplacením dodatkových a doplňkových poplatků stanovených v článku 8 odst. 2 na období deseti let od uplynutí předchozího období.

Obnova nemůže obsahovat žádnou změnu mezinárodního zápisu proti jeho poslednímu stavu.

Mezinárodní úřad připomene šest měsíců před uplynutím ochranné doby majiteli mezinárodního zápisu, popřípadě jeho zástupci, neúředním sdělením přesné datum, k němuž tato doba uplyne.

Pro obnovu mezinárodního zápisu se za příplatek stanovený prováděcím řádem poskytne šestiměsíční poshovění.

Úřad původu bude moci podle svého uvážení stanovit a vybírat ve svůj prospěch od přihlašovatele nebo majitele mezinárodního zápisu poplatek za podání mezinárodní přihlášky nebo za obnovu mezinárodního zápisu.

Zápis ochranné známky u Mezinárodního úřadu bude podléhat předchozímu zaplacení mezinárodního poplatku, který se s výhradou ustanovení odstavce 7 písm. a) skládá:

ze základního poplatku;

z dodatkového poplatku za každou další třídu mezinárodního třídění přesahující tři třídy, do nichž jsou zařazeny výrobky nebo služby, na něž se ochranná známka vztahuje;

III) z doplňkového poplatku za každou žádost o rozšíření ochrany podle článku 3 ter.

Byl-li počet tříd určen nebo zpochybněn Mezinárodním úřadem, bude však možné zaplatit dodatkový poplatek podle odstavce 2 II) ve lhůtě stanovené prováděcím řádem, aniž by se tím ovlivnilo datum mezinárodního zápisu. Pokud by dodatkový poplatek nebyl zaplacen do uplynutí zmíněné lhůty nebo pokud by přihlašovatel v nutném rozsahu neomezil seznam výrobků nebo služeb, bude se mít za to, že od mezinárodní přihlášky bylo upuštěno.

Roční výtěžek jednotlivých příjmů z mezinárodního zápisu, s výjimkou příjmů z poplatků uvedených v odstavci 2 II) a III) rozdělí Mezinárodní úřad rovným dílem mezi smluvní strany po odečtení výloh a nákladů vzniklých prováděním tohoto Protokolu.

Částky z dodatkových poplatků uvedených v odstavci 2 II) se po uplynutí každého roku rozdělí smluvním stranám v poměru podle počtu známek, pro něž se pro každou ze smluvních stran během uplynulého roku nárokovala ochrana, přičemž se tento počet bude u smluvních stran, které provádějí průzkum, řídit koeficientem stanoveným v prováděcím řádu.

Částky z doplňkových poplatků uvedených v odstavci 2 III) se rozdělí podle stejných pravidel jako v odstavci 5.

a) Každá smluvní strana může prohlásit, že si za každý mezinárodní zápis, v němž je uvedena podle článku 3 ter, jakož i za obnovu takového mezinárodního zápisu, přeje dostávat místo příjmu z dodatkových a doplňkových poplatků poplatek (dále jen „individuální poplatek“), jehož výši uvede v prohlášení a která může být změněna pozdějšími prohlášeními, která však nesmí být vyšší než částka, kterou by úřad zmíněné smluvní strany byl oprávněn dostávat od přihlašovatele za zápis ochranné známky do rejstříku tohoto úřadu na deset let nebo od majitele zápisu za jeho obnovu na deset let, snížená o úspory plynoucí z mezinárodního řízení. V případě, že se platí takový individuální poplatek,

pokud jsou podle článku 3 ter uvedeny pouze smluvní strany, které učinily prohlášení podle tohoto pododstavce, nelze vyžadovat žádný dodatkový poplatek uvedený v odstavci 2 II) a

pro smluvní stranu, která učinila prohlášení podle tohoto pododstavce nelze vyžadovat žádný doplňkový poplatek uvedený v odstavci 2 III).

Každé prohlášení podle pododstavce a) lze učinit v listinách stanovených v článku 14 odst. 2 a datum účinnosti tohoto prohlášení se bude shodovat s datem nabytí platnosti tohoto Protokolu pro stát nebo mezivládní organizaci, které prohlášení učinily. Takové prohlášení lze učinit i později, přičemž toto prohlášení nabývá účinnosti tři měsíce poté, kdy je obdržel generální ředitel, nebo k jakémukoli pozdějšímu datu uvedenému v tomto prohlášení, a to ve vztahu k mezinárodním zápisům, jejichž datum je stejné nebo pozdější, než je datum účinnosti prohlášení.

(a) Jedině tento Protokol se použije, pokud jde o vzájemné vztahy států, které jsou stranou jak tohoto Protokolu, tak Madridské dohody ve stockholmském znění.

Shromáždění přezkoumá, po uplynutí lhůty tří let od 1. září 2008, použití odstavce (1)(b) a může ho tří čtvrtinovou většinou, kdykoli poté, zrušit nebo omezit jeho rozsah. Právo účastnit se hlasování Shromáždění mají jen ty státy, které jsou stranou jak Madridské dohody ve stockholmském znění, tak tohoto Protokolu.

a) Smluvní strany jsou členy téhož Shromáždění jako členské státy Madridské dohody ve stockholmském znění.

Každou smluvní stranu zastupuje v tomto Shromáždění jeden delegát, který může mít své zástupce, poradce a znalce.

Výdaje každé delegace nese smluvní strana, která ji ustanovila, s výjimkou nákladů na cestu a pobyt jednoho delegáta z každé smluvní strany, které se hradí z prostředků Unie.

Kromě funkcí, které Shromáždění náležejí podle Madridské dohody ve stockholmském znění, Shromáždění rovněž

projednává všechny záležitosti provádění tohoto Protokolu;

dává Mezinárodnímu úřadu pokyny pro přípravu konferencí pro revizi tohoto Protokolu, přičemž se přihlíží k připomínkám těch států Unie, které nejsou stranou tohoto Protokolu;

III) schvaluje a mění ustanovení prováděcího řádu, která se týkají provádění tohoto Protokolu;

plní všechny další funkce příslušné podle tohoto Protokolu.

a) Každá smluvní strana má ve Shromáždění jeden hlas. Smluvní strany, které nejsou stranami Madridské dohody ve stockholmském znění, nemají právo hlasovat o záležitostech, které se týkají pouze členských států uvedené Dohody, zatím co o záležitostech, které se týkají pouze smluvních stran, mají právo hlasovat pouze tyto smluvní strany.

Polovina členů Shromáždění, kteří mají právo hlasovat o dané záležitosti, tvoří pro účely hlasování o této záležitosti kvórum.

Bez zřetele k ustanovením pododstavce b), je-li na zasedání počet zastoupených členů Shromáždění, kteří mají právo hlasovat o dané záležitosti, menší než polovina, avšak stejný nebo větší, než je třetina členů Shromáždění, kteří mají právo hlasovat o této záležitosti, může Shromáždění činit rozhodnutí; rozhodnutí Shromáždění budou však, s výjimkou rozhodnutí v procedurálních otázkách, účinná jen tehdy, budou-li splněny dále uvedené podmínky. Mezinárodní úřad oznámí uvedená rozhodnutí členům Shromáždění, kteří mají právo hlasovat o zmíněné záležitosti a kteří nebyli zastoupeni, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců od data tohoto sdělení písemně odevzdali svůj hlas nebo abstenci. Jestliže po uplynutí této lhůty je počet členů, kteří takto odevzdali svůj hlas nebo abstenci alespoň stejný jako počet členů, který chyběl k dosažení kvóra na zasedání, nabudou tato rozhodnutí účinnosti za předpokladu, že se současně dosáhne nezbytné většiny.

Kromě ustanovení článků 5 odst. 2 písm. e), 9 sexies odst. 2, 12 a 13 odst. 2 se rozhodnutí Shromáždění přijímají dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.

Abstence se nepovažuje za hlas.

Jeden delegát může zastupovat pouze jednoho člena Shromáždění a může hlasovat pouze jeho jménem.

Kromě řádných a mimořádných zasedání podle Madridské dohody ve stockholmském znění se Shromáždění schází ke zvláštním zasedáním svolávaným generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členů Shromáždění, kteří mají hlasovací právo o záležitostech navržených na pořad jednání zasedání. Pořad jednání takového mimořádného zasedání připravuje generální ředitel.

Mezinárodní úřad vykonává mezinárodní zápisy a s nimi spojené povinnosti, jakož i ostatní administrativní úkoly podle tohoto Protokolu nebo v souvislosti s ním.

a) Podle pokynů Shromáždění připravuje Mezinárodní úřad konference pro revizi tohoto Protokolu.

Mezinárodní úřad může přípravu uvedených konferencí pro revizi konzultovat s mezivládními a mezinárodními nevládními organizacemi.

Jednání na uvedených konferencích pro revizi se účastní bez hlasovacího práva generální ředitel a osoby jím určené.

Mezinárodní úřad plní všechny další úkoly, které jsou mu ve vztahu k tomuto Protokolu uloženy.

Návrhy na změnu článků 10, 11, 12 a tohoto článku může podat každá smluvní strana nebo generální ředitel. Generální ředitel oznámí tyto návrhy smluvním stranám alespoň šest měsíců před jejich posouzením ve Shromáždění.

Každou změnu článků uvedených v odstavci 1 schvaluje Shromáždění. Ke schválení je třeba tří čtvrtin odevzdaných hlasů; avšak ke každé změně článku 10 a tohoto odstavce je třeba čtyř pětin odevzdaných hlasů.

Každá změna článků uvedených v odstavci 1 nabývá platnosti jeden měsíc poté, co generální ředitel obdrží písemná oznámení o jejich schválení podle příslušných ústavních pravidel od tří čtvrtin států a mezivládních organizací, které byly členy Shromáždění v době schválení této změny a které měly právo o této změně hlasovat. Každá takto schválená změna uvedených článků zavazuje všechny státy a mezivládní organizace, které jsou smluvními stranami v době nabytí platnosti této změny nebo které se jimi stanou k jakémukoli pozdějšímu datu.

a) Stranou tohoto Protokolu se může stát každý členský stát Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.

Kromě toho se může stát smluvní stranou Protokolu rovněž každá mezivládní organizace při splnění těchto podmínek:

alespoň jeden z členských států této organizace je stranou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví;

uvedená organizace má regionální úřad pro zápisy ochranných známek s účinkem na území organizace za předpokladu, že takový úřad není úřadem ve smyslu oznámení podle článku 9 quater.

Tento Protokol může podepsat každý stát nebo organizace uvedené v odstavci 1. Každý stát nebo organizace uvedené v odstavci 1 mohou, pokud podepsaly tento Protokol, uložit listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto Protokolu, nebo pokud nepodepsaly tento Protokol, mohou uložit listinu o přístupu k tomuto Protokolu.

Listiny uvedené v odstavci 2 se ukládají u generálního ředitele.

a) Tento Protokol nabývá platnosti tři měsíce po uložení čtyř listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo o přístupu za předpokladu, že alespoň jednu z těchto listin uložil členský stát Madridské dohody ve stockholmském znění a alespoň jednu další z těchto listin uložil nečlenský stát Madridské dohody ve stockholmském znění nebo organizace uvedená v odstavci 1 písm. b).

Pro každý další stát nebo organizaci uvedenou v odstavci 1 nabývá tento Protokol platnosti tři měsíce po dni, kdy generální ředitel oznámil jeho ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístup.

Každý stát nebo organizace uvedená v odstavci 1 může při uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto Protokolu nebo listiny o přístupu ke zmíněnému Protokolu prohlásit, že se na tento stát nebo organizaci nevztahuje rozšíření ochrany mezinárodního zápisu uskutečněného podle tohoto Protokolu před dnem nabytí platnosti zmíněného Protokolu pro uvedený stát nebo organizaci.

Tento Protokol zůstává v platnosti bez časového omezení.

Každá smluvní strana může tento Protokol vypovědět oznámením zaslaným generálnímu řediteli.

Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy generální ředitel toto oznámení obdržel.

Právo na výpověď stanovené tímto článkem nemůže žádná smluvní strana vykonat před uplynutím pěti let od data, kdy pro tuto smluvní stranu nabyl tento Protokol platnosti.

a) Je-li mezinárodně zapsaná ochranná známka platná k datu účinnosti výpovědi ve státě nebo mezivládní organizaci, které vypovídají tento Protokol, může majitel tohoto zápisu podat u úřadu uvedeného státu nebo mezivládní organizace přihlášku téže ochranné známky, s níž se bude nakládat, jako kdyby byla podána k datu mezinárodního zápisu podle článku 3 odst. 4 nebo k datu záznamu územního rozšíření podle článku 3 ter odst. 2 a která, pokud mezinárodní zápis požívá práva přednosti, bude požívat téhož práva přednosti za předpokladu, že

uvedená přihláška bude podána do dvou let ode dne, kdy výpověď nabyla účinnosti,

výrobky a služby uvedené v přihlášce budou pro stát nebo mezivládní organizaci, která tento Protokol vypověděla, fakticky pokryty seznamem výrobků a služeb obsaženým v mezinárodním zápisu a

III) uvedená přihláška bude splňovat všechny požadavky použitelného práva včetně požadavků týkajících se poplatků.

Ustanovení pododstavce a) se vztahují též na každou mezinárodně zapsanou ochrannou známku platnou k datu nabytí účinnosti výpovědi na území jiných smluvních stran, než je stát nebo mezivládní organizace, které tento Protokol vypovídají, jejíž majitel není v důsledku výpovědi již oprávněn podávat mezinárodní přihlášky podle článku 2 odst. 1.

a) Tento Protokol je podepsán v jediném vyhotovení ve francouzském, anglickém a španělském jazyce a až skončí jeho otevření k podpisu v Madridu, bude uložen u generálního ředitele. Texty v těchto třech jazycích mají stejnou platnost.

Po poradě s příslušnými vládami a organizacemi vyhotoví generální ředitel úřední texty tohoto Protokolu v arabském, čínském, německém, italském, japonském, portugalském a ruském jazyce a v dalších jazycích, které může určit Shromáždění.

Tento Protokol zůstává otevřen k podpisu v Madridu do 31. prosince 1989.

Generální ředitel předá dvě kopie podepsaných textů tohoto Protokolu, ověřené španělskou vládou, všem státům a mezivládním organizacím, které se mohou stát stranou tohoto Protokolu.

Generální ředitel dá tento Protokol zaregistrovat u sekretariátu Organizace spojených národů.

Generální ředitel oznámí všem státům a mezinárodním organizacím, které se mohou stát nebo které jsou stranou tohoto Protokolu, podpisy, uložení listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo o přístupu, nabytí platnosti tohoto Protokolu a každou jeho změnu, každé oznámení o výpovědi a každé prohlášení podle tohoto Protokolu.