Krajský obchodní soud v Praze s působností pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje,

Krajský obchodní soud v Brně s působností pro území Jihomoravského kraje, c) Krajský obchodní soud v Ostravě s působností pro území Severomoravského kraje.

Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů.⁵

Obvod Městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem Městského soudu v Praze je hlavní město Praha.

Obvod Krajského obchodního soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy a územím Středočeského kraje; sídlem Krajského obchodního soudu v Praze je hlavní město Praha.

Obvod Krajského obchodního soudu v Brně se shoduje s územím Jihomoravského kraje; jeho sídlem je město Brno․

Obvod Krajského obchodního soudu v Ostravě se shoduje s územím Severomoravského kraje; jeho sídlem je město Ostrava.

Obvody a sídla okresních soudů se shodují s územím a sídlem okresů.⁶

Obvody obvodních soudů v Praze se shodují s obvody těchto soudů ke dni nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město Praha.

Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně; jeho obvod se shoduje s územím města Brna a jeho sídlem je město Brno.

Přísedící okresních a krajských soudů (dále jen „přísedící“) volí obecní zastupitelstva⁷ v obvodu příslušného soudu z kandidátů navržených členy těchto zastupitelstev. K navrženým kandidátům si obecní zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu.

V hlavním městě Praze volí přísedící obvodní a místní zastupitelstva⁸ v obvodu příslušného soudu.

Přísedícím může být zvolen občan, který splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce přísedícího, stanovené zvláštním zákonem,⁹ a který je v obvodu obecního zastupitelstva, obvodního zastupitelstva nebo místního zastupitelstva (dále jen „zastupitelstvo“), jímž je do funkce volen, přihlášen k trvalému pobytu¹⁰ nebo v něm pracuje.

Počet přísedících, kteří mají být pro okresní nebo krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při stanovení počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 20 dnů v roce.

Náleží-li obvod příslušného soudu do obvodu několika zastupitelstev, stanoví předseda příslušného soudu potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva; přihlíží přitom k počtu obyvatelstva obvodu příslušné obce nebo její městské části.

Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící z funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže

Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.

Přísedící, který je trestně stíhán, nebo ohledně něhož byl podán návrh na odvolání z funkce podle § 13 odst. 1, bude až do zániku funkce nebo rozhodnutí o odvolání z funkce dočasně výkonu funkce zproštěn.

O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje zastupitelstvo, které ho do funkce zvolilo.

Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům České republiky¹² podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanoveným na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

Výkon státní správy soudů České republiky (dále jen „státní správa soudů“) nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

Ústředním orgánem státní správy soudů je Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“).¹³

Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů a předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.

Státní správu vrchních, krajských a okresních soudů vykonává ministerstvo buď přímo, nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.

Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu. Je-li u okresního soudu ustanoven místopředseda, popřípadě více místopředsedů, vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy i soudce příslušného soudu.

Ministerstvo vykonává státní správu okresních, krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu tím, že

Ministerstvo sleduje a hodnotí postup okresních, krajských a vrchních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo

Pokud v rámci plnění svých úkolů získá ministerstvo poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů.

V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. b) může ministr spravedlnosti České republiky podat stížnost pro porušení zákona, jestliže to zákony o soudním řízení připouštějí.

Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení Nejvyššího soudu. K tomu účelu

V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení.

Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu

V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení. Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.

Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně vztahují na předsedy krajských obchodních soudů.

Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že

Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení okresního soudu. K tomu účelu

V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení. Má-li za to, že podnět předložený mu soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.

Fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi jen v těch případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon.²⁰

Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnosti na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,

podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu.

stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky a přísedícími krajského soudu,

podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci vyřizované předsedou okresního soudu,

stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,

stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 32 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmene a) nebo c).

Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě informován.

Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.

Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 25.

Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat

Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji přešetřovat.

návrhy nových zákonů, které se podstatně dotýkají rozsahu pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu,

zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů.

Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze, Krajský obchodní soud v Praze, Krajský obchodní soud v Brně a Krajský obchodní soud v Ostravě.

Ustanovení tohoto zákona o okresních soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na obvodní soudy v Praze a Městský soud v Brně.

zákon České národní rady č. 566/1990 Sb., o volbách soudců z lidu,

zákon České národní rady č. 98/1991 Sb., o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České republice,

vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 56/1976 Sb., kterou se stanoví příslušnost obvodních soudů v dopravních trestních věcech,

§ 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 125/1980 Sb., kterou se stanoví příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 pro trestní řízení konané podle čl. 10, 13, 14 a 15 Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany, a povinnost hradit náklady tohoto řízení československými občany.

Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu řízení ve věcech bývalého vojenského obvodového soudu příslušný okresní soud, v jehož obvodu měl vojenský obvodový soud sídlo, a ve věcech Vojenského obvodového soudu v Praze Obvodní soud pro Prahu 3.

Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu řízení příslušný ve věcech bývalého Vyššího vojenského soudu v Táboře Krajský soud v Českých Budějovicích a ve věcech bývalého Vyššího vojenského soudu v Olomouci Krajský soud v Ostravě.

Dnem účinnosti tohoto zákona se stávají přísedící vojenských soudů, pokud s tím souhlasí, přísedícími těch okresních a krajských soudů, na které je tímto dnem přenesena působnost vojenských obvodových soudů a vyšších vojenských soudů, u nichž vykonávali svou funkci.

Přísedícího, který byl zvolen do funkce podle zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předdpisů, zprostí funkce nebo h může z funkce odvolat zastupitelstvo, v jehož obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Pokud v obvodu příslušného soudu nemá přísedící trvalý pobyt, zprostí ho funkce nebo rozhodne o jeho odvolání zastupitelstvo, v jehož obvodu je přísedící zaměstnán.

Justiční čekatelé vojenských soudů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají pracovníky krajského soudu, v jehož obvodu bylo sídlo vyššího vojenského soudu, u něhož ke dni 31. prosince 1993 vykonávali přípravnou službu justičního čekatele.

Hmotný majetek a majetková práva včetně závazků souvisejících s tímto majetkem a jiná práva a závazky ke dni účinnosti tohoto zákona přecházejí z vojenských obvodových soudů, vyšších vojenských soudů, vojenského kolegia Vrchního soudu v Praze a vojenského kolegia Nejvyššího soudu na Ministerstvo spravedlnosti, pokud dohodou mezi ním a Ministerstvem obrany nebude stanoveno jinak.

Pokud nárok na náhradu škody podle zvláštního zákona²¹ směřuje proti rozhodnutím vojenských soudů, vydaným do dne účinnosti tohoto zákona, je ústředním orgánem podle zvláštního zákona ²² Ministerstvo obrany.