7/1996 Sb. znění účinné od 1. 1. 1999 do 30. 11. 1999
7
VYHLÁŠKA
Ministerstva obrany
ze dne 21. prosince 1995
o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné
službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky
Ministerstvo obrany stanoví podle § 11 zákona č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění zákona č. 161/1995 Sb. (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ A ŽÁKŮ ŠKOL (§ 1-37)
HLAVA PRVNÍ PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ V ZÁKLADNÍ (NÁHRADNÍ) SLUŽBĚ A V ZÁLOZE POVOLANÝCH NA CVIČENÍ (§ 1-5)
Oddíl první Peněžní náležitosti vojáků v základní (náhradní) službě (§ 1-4)
§ 1 Služné (1) Vojákům v základní (náhradní) službě (dále jen "vojáci v základní službě") náleží služné podle dosažených vojenských hodností v těchto měsíčních částkách:
vojín
450 Kč,
svobodník
500 Kč,
desátník
650 Kč,
četař
700 Kč,
rotný
750 Kč,
rotmistr
800 Kč,
podporučík
900 Kč.
(2) Služné podle předchozího odstavce náleží ode dne nastoupení základní (náhradní) služby u vojenského útvaru do dne propuštění ze základní (náhradní) služby. Vyplácí se patnáctého dne běžného kalendářního měsíce. Připadne-li výplata na sobotu, neděli nebo svátek, vyplácí se nejbližší předchozí pracovní den.
(3) Při jmenování nebo povýšení vojáků v základní službě do vyšší vojenské hodnosti náleží služné podle nové vojenské hodnosti dnem jmenování nebo povýšení.
(4) Vojákům v základní službě, kteří jsou po nastoupení základní (náhradní) služby odveleni nebo přemístěni k jiným vojenským útvarům, vydá vojenský útvar, u něhož nastoupili, peněžní osvědčení k výplatě služného u vojenského útvaru, k němuž byli odveleni. Vojákům v základní službě odveleným nebo přemístěným před stanoveným výplatním termínem vyplatí vojenský útvar služné předem, nejpozději v den odvelení nebo přemístění.
(5) Vojákům v základní službě, kterým byla vojenská hodnost odňata nebo kterým soud uložil trest ztráty vojenské hodnosti, náleží služné vojína dnem odnětí vojenské hodnosti nebo dnem, kterým nabyl rozsudek o ztrátě vojenské hodnosti právní moci. Obdobně se postupuje při snížení hodnosti.
§ 2 Zástupné (1) Vojákům v základní službě, kteří jsou dočasně zařazeni do neobsazených funkcí plánovaných pro vojáky z povolání nebo občanské zaměstnance a vykonávají tuto funkci po dobu delší než čtyři týdny, náleží ode dne převzetí do dne ukončení výkonu této funkce zástupné v těchto měsíčních částkách:
a) 500 Kč u funkcí zařazených ve 4. a nižší platové třídě,
b) 600 Kč u funkcí zařazených v 5. až 7. platové třídě,
c) 700 Kč u funkcí zařazených v 8. a vyšší platové třídě.
(2) Je-li výkon funkcí uvedených v předchozím odstavci spojen s povinností uzavřít podle zvláštních předpisů dohodu o hmotné odpovědnosti, zvyšuje se zástupné ode dne uzavření dohody o hmotné odpovědnosti o 400 Kč měsíčně.
(3) Zástupné se vyplácí za uplynulý kalendářní měsíc při pravidelné výplatě služného.
§ 3 Příplatky (1) Vojákům v základní službě, kteří pracují ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, náleží příplatek za podmínek stanovených zvláštním předpisem ve výši 150 Kč měsíčně pro pracovní činnosti uvedené v první skupině a 400 Kč měsíčně pro pracovní činnosti uvedené ve druhé skupině.
(2) Vojákům v základní službě náleží příplatek za ztížené podmínky
a) při výkonu služby u výsadkových útvarů nebo u letectva a protivzdušné obrany ve funkcích, pro které je předepsána odbornost výsadkáře nebo padákového odborníka, za podmínky současného provádění pozemního a vzdušného výcviku v částkách:
1. 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,
2. 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,
3. 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,
b) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné používat potápěcí přístroj, ve výši 50 Kč za hodinu,
c) při výkonu služby u letectva a protivzdušné obrany ve funkcích, kdy zabezpečují nepřetržitou provozuschopnost, bojeschopnost a provoz letecké a protiletadlové raketové techniky včetně inženýrsko-leteckého zabezpečení letového provozu a práce se vykonává v prostorech, kde dochází k vystavení nebezpečí ozáření vysokofrekvenční energií, laserovému záření, bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví v prostorech před vrtulemi, vstupními kanály, účinku výstupních plynů nebo vrtulového proudu a soustavně přicházejí do styku s látkami, které mají agresivní účinky na organismus, v měsíční částce 600 Kč .
(3) Příplatky podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) náleží od prvního dne kalendářního měsíce výkonu těchto činností nebo služby do konce kalendářního měsíce výkonu těchto činností nebo služby, nejdéle však do dne propuštění ze základní (náhradní) služby včetně, kdy příplatky náleží jen za dny výkonu těchto činností nebo služby.
(4) Při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz náleží příplatek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) do konce kalendářního měsíce, v němž nastala neschopnost ke službě. Při nástupu služby po ukončení neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz náleží příplatek od prvního dne kalendářního měsíce.
(5) Celková doba činností podle odstavce 2 písm. b) se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.
(6) Příplatky se vyplácejí za uplynulý kalendářní měsíc při pravidelné výplatě služného.
§ 4 (1) Peněžní náležitosti náleží po dobu výkonu základní (náhradní) služby.
(2) Podmínky nároku na peněžní náležitosti voják v základní (náhradní) službě nesplňuje po dobu zameškanou zběhnutím nebo svémocným odloučením.
(3) Vyplacené peněžní náležitosti se nevracejí, i když nárok na ně zcela nebo zčásti zanikl, s výjimkou, kdy nejsou splněny podmínky nároku na peněžní náležitosti podle odstavce 2.
Oddíl druhý Peněžní náležitosti vojáků v záloze povolaných na cvičení (§ 5)
§ 5 (1) Vojákům v záloze povolaným na cvičení (dále jen "vojáci povolaní ze zálohy") v kategorii mužstva a poddůstojníků náleží služné podle dosažené vojenské hodnosti ve výši stanovené v § 1 odst. 1 této vyhlášky dnem nastoupení vojenské činné služby u vojenského útvaru.
(2) Vojákům povolaným ze zálohy v kategoriích praporčíků, důstojníků a generálů náleží služné podle dosažené vojenské hodnosti v těchto měsíčních částkách:
rotmistr
800 Kč,
nadrotmistr
850 Kč,
podpraporčík, podporučík
900 Kč,
praporčík, poručík
1 000 Kč,
nadpraporčík, nadporučík
1 100 Kč,
kapitán
1 200 Kč,
major
1 300 Kč,
podplukovník
1 400 Kč,
plukovník
1 600 Kč,
generálmajor
1 800 Kč,
generálporučík
2 000 Kč,
generálplukovník
2 200 Kč.
(3) Služné se vojákům povolaným ze zálohy vyplácí:
a) při výkonu vojenské činné služby v délce do 14 dnů v průběhu služby, nejpozději v den propuštění,
b) při výkonu vojenské činné služby v délce nad 14 dnů:
1. patnáctého dne běžného kalendářního měsíce, nastoupí-li službu do desátého dne kalendářního měsíce,
2. poslední pracovní den kalendářního měsíce v ostatních případech, nejpozději v den propuštění,
c) nejpozději dnem odvelení nebo přemístění, jsou-li po nastoupení vojenské činné služby od vojenského útvaru odveleni nebo přemístěni.
(4) Nekonal-li voják v záloze vojenskou činnou službu celý kalendářní měsíc, náleží mu poměrná část služného.
(5) Pro výplatu služného při jmenování nebo povýšení vojáků povolaných ze zálohy platí ustanovení § 1 odst. 3 této vyhlášky.
(6) Vojákům povolaným ze zálohy náleží příplatky podle § 3 této vyhlášky za dobu výkonu vojenské činné služby․
(7) Na vojáky povolané ze zálohy se obdobně vztahuje ustanovení § 4 této vyhlášky.
HLAVA DRUHÁ PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI ŽÁKŮ VOJENSKÝCH STŘEDNÍCH ŠKOL, STUDENTŮ VOJENSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL A VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ VYSLANÝCH KE STUDIU V ZAHRANIČÍ (§ 6-10)
Oddíl první Peněžní náležitosti žáků vojenských středních škol a studentů vojenských vysokých škol, kteří nejsou vojáky z povolání (§ 6-8a)
§ 6 Kapesné (1) Žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, (dále jen "žáci") náleží kapesné ve výši 250 Kč měsíčně. Náčelník vojenské střední školy zvýší na základě studijních výsledků kapesné:
a) do částky 350 Kč měsíčně žákům, kteří dosáhli celkového hodnocení "prospěl velmi dobře",
b) do částky 450 Kč měsíčně žákům, kteří dosáhli celkového hodnocení "prospěl s vyznamenáním".
(2) Zvýšené kapesné podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. b) se přiznává k 1. únoru a 1. září kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé desetikoruny směrem nahoru.
(3) Kapesné žákům náleží ode dne nástupu do vojenské střední školy do dne předcházejícího dni zahájení výkonu základní (náhradní) služby nebo do dne ukončení studia.
§ 7 Služné (1) Studentům vojenských vysokých škol (dále jen "studenti") a žákům po dobu výkonu základní (náhradní) a další služby náleží služné podle ustanovení § 1 této vyhlášky podle dosažené vojenské hodnosti.
(2) Služné se podle odstavce 1 zvyšuje:
a) po dobu přípravy pro výkon funkcí výkonných letců od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena letová příprava:
1. o 400 Kč měsíčně v 1. a 2. ročníku,
2. o 500 Kč měsíčně ve vyšších ročnících,
b) po dobu výsadkářského výcviku:
1. o 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,
2. o 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,
3. o 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,
c) po ukončení základní (náhradní) služby:
1. o 300 Kč měsíčně při studiu ve vojenských středních školách,
2. o 500 Kč měsíčně při studiu ve vojenských vysokých školách,
d) studentům a žákům, kteří jsou pověřeni vedením školní čety od prvního dne výkonu funkce, trvá-li výkon funkce nepřetržitě nejméně čtyři týdny, o 600 Kč měsíčně,
e) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné použít potápěcí přístroj, ve výši 50 Kč za hodinu; celková doba se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.
§ 8 (1) Studentům v další službě náleží studijní přídavek po ukončení semestru při dosažení studijních výsledků:
a) do průměru 1,2 ve výši 1200 Kč,
b) do průměru 1,5 ve výši 1000 Kč,
c) do průměru 1,8 ve výši 800 Kč,
d) do průměru 2,0 ve výši 400 Kč,
e) do průměru 3,0 ve výši 150 Kč,
od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový semestr, do prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná další semestr, a vyplácí se spolu s ostatními peněžními náležitostmi. V prvním semestru, a pokud student v další službě nesplní povinnosti za předchozí semestr, náleží mu v novém semestru studijní přídavek podle písmene e) do konce kalendářního měsíce, v němž povinnosti za předchozí semestr splnil.
(2) Studentům v další službě /8/ při studiu, které podle statutu vysoké školy trvá déle než pět let, náleží studijní přídavek podle odstavce 1 za předchozí semestr.
(3) Studijní přídavek náleží do dne, kdy voják v další službě přestal být studentem nebo do dne předcházejícímu dni přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby.
§ 8a Na studenty a žáky se po dobu výkonu základní (náhradní) a další služby vztahuje obdobně ustanovení § 4 této vyhlášky.
Oddíl druhý Peněžní náležitosti studentů, kteří jsou vojáky z povolání (§ 9)
§ 9 (1) Studentům denního studia, kteří před zahájením studia vykonávali službu vojáka z povolání po dobu kratší šesti měsíců, náleží po dobu studia hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti stanovený zvláštním předpisem a studijní přídavek ve výši:
1200 Kč měsíčně v 1. ročníku,
1400 Kč měsíčně ve 2. ročníku,
1600 Kč měsíčně ve 3. ročníku,
1800 Kč měsíčně ve 4. a dalších ročnících.
(2) Studentům denního studia, kteří před zahájením studia vykonávali službu vojáka z povolání po dobu nejméně šesti měsíců, náleží hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti, stanovený zvláštním předpisem, a studijní přídavek, který se studentům vysokoškolského studia stanoví z platového tarifu 7. platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe. U studentů, jimž se započítává ke dni zahájení studia 9 a více let odborné praxe, se stanoví z platového tarifu 8. platové třídy v příslušném platovém stupni. U studentů postgraduálního studia se stanoví z platového tarifu 9. platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe. K platovému tarifu náleží zvláštní příplatek ve výši 500 Kč a zvýšení ve výši 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják z povolání zařazen. Zápočet odborné praxe ke dni zahájení studia je rozhodující pro stanovení platové třídy a stupně na celou dobu studia.
(3) Studijní přídavek náleží od prvního dne kalendářního měsíce po zahájení studia. Bylo-li studium zahájeno prvním dnem kalendářního měsíce, náleží již od tohoto dne. Studijní přídavek náleží do konce kalendářního měsíce, kdy bylo rozhodnuto o jeho změně, nebo do dne, kdy přestal být studentem.
(4) Studijní přídavek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje:
a) po dobu přípravy pro výkon funkcí výkonných letců od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla zahájena letová příprava:
1. o 400 Kč měsíčně v 1. a 2. ročníku,
2. o 500 Kč měsíčně ve vyšších ročnících,
b) po dobu výsadkářského výcviku:
1. o 300 Kč měsíčně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl výcvik zahájen,
2. o 500 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno pět seskoků,
3. o 600 Kč měsíčně od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo splněno deset seskoků,
c) studentům, kteří jsou pověřeni vedením školní čety, od prvního dne výkonu této funkce, o 600 Kč měsíčně, trvá-li výkon funkce nepřetržitě nejméně čtyři týdny,
d) při výcviku s výbušninami nebo při výcviku pod vodou, při němž je nezbytné použít potápěcí přístroj, o 50 Kč za hodinu; celková doba se stanoví součtem jednotlivých dob za kalendářní měsíc, přičemž doba, která přesáhne 30 minut, se započte jako celá hodina.
(5) Studijní přídavek podle odstavců 1 a 2 se zvyšuje po ukončení semestru při dosažení studijních výsledků:
a) do průměru 1,2 o 1200 Kč,
b) do průměru 1,5 o 1000 Kč,
c) do průměru 1,8 o 800 Kč,
d) do průměru 2,0 o 400 Kč,
od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový semestr, do prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná další semestr, a vyplácí se spolu s ostatními peněžními náležitostmi. Pokud student nesplní povinnosti za předchozí semestr, nenáleží mu v novém semestru zvýšení studijního přídavku do konce kalendářního měsíce, v němž povinnosti za předchozí semestr splnil.
(6) Studijní přídavek podle odstavce 2 se zvyšuje u studentů postgraduálního studia o 1200 Kč měsíčně.
Oddíl třetí Peněžní náležitosti vojáků z povolání vyslaných ke studiu v zahraničí (§ 10)
§ 10 (1) Vojákovi z povolání, který byl vyslán k dennímu studiu do škol v zahraničí, náleží po dobu studia hodnostní příplatek podle dosažené vojenské hodnosti, stanovený zvláštním předpisem, a studijní přídavek, který se stanoví z platového tarifu přiznané platové třídy v příslušném platovém stupni podle zápočtu doby odborné praxe ke dni zahájení studia . K platovému tarifu náleží zvýšení ve výši 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják z povolání zařazen. Zápočet doby odborné praxe ke dni zahájení studia je rozhodující pro stanovení platového stupně na celou dobu studia.
(2) Studijní přídavek náleží od prvního dne následujícího po zahájení studia. Bylo-li studium zahájeno prvním dnem kalendářního měsíce, náleží již od tohoto dne. Studijní přídavek náleží do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho změně, nebo do dne ukončení studia.
(3) Peněžní náležitosti podle odstavce 1 se dělí na část korunovou a část valutovou. Korunovou část tvoří 60 % součtu hodnostního příplatku a studijního přídavku a vyplácí se vojákům z povolání v České republice. Valutovou část tvoří 40 % součtu hodnostního příplatku a studijního přídavku, násobeného přepočítací relací pro zemi studia. Výše a způsob určení přepočítací relace jsou stanoveny zvláštním předpisem. Valutová část se vojákům z povolání vyplácí v zahraničí.
(4) Vojákům z povolání, kterého manželka nebo manžel následuje do místa studia v zahraničí na dobu delší než jeden rok, se zvyšuje valutová část podle odstavce 3 o 20 %; toto zvýšení vojákovi z povolání nenáleží
a) za dobu pobytu manželky nebo manžela mimo zemi, která je určena jako místo studia v zahraničí, přesahující 49 kalendářních dnů v běžném roce u evropských zemí a 63 kalendářních dnů v běžném roce u mimoevropských zemí,
b) má-li manželka nebo manžel po dobu výkonu práce v zahraničí příjem ze závislé činnosti nebo jako osoba samostatně výdělečně činná.
HLAVA TŘETÍ PRAVIDLA PRO VÝPLATU PLATU VOJÁKŮM Z POVOLÁNÍ (§ 11-13)
§ 11 Plat při ukončení výkonu funkce a při ukončení funkčního období ve volených funkcích Plat z předcházející vykonávané funkce se vyplácí vojákovi z povolání do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl ukončen výkon této funkce.
§ 12 Plat při odvolání z funkce před ustanovením do jiné funkce a při vyslání k dennímu studiu (1) Vojákovi z povolání, který je odvolán z funkce před ustanovením do jiné funkce, se zachovává dosavadní plat nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl ustanoven do jiné funkce; byl-li ustanoven do jiné funkce prvním dnem kalendářního měsíce, náleží mu dosavadní plat do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl do jiné funkce ustanoven.
(2) Vojákovi z povolání, který je vyslán k dennímu studiu, se zachovává dosavadní plat až do konce měsíce, v němž bylo denní studium započato. Bylo-li studium započato prvním dnem kalendářního měsíce, náleží vojákovi z povolání peněžní náležitosti podle ustanovení § 9 této vyhlášky již od tohoto dne.
§ 13 Plat a peněžní náležitosti při úmrtí vojáka z povolání (1) Při úmrtí vojáka z povolání se vyplatí pozůstalým poměrná část platu a peněžních náležitostí, na které mu vznikl nárok za kalendářní měsíc, ve kterém zemřel. Dále se vyplatí i jiné peněžní náležitosti za uplynulé období, na které vojákovi z povolání vznikl nárok přede dnem úmrtí a které mu nebyly vyplaceny.
(2) Za pozůstalé podle odstavce 1 se považují osoby stanovené zvláštním zákonem.
HLAVA ČTVRTÁ JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ VÝPOMOC A NÁBOROVÝ PŘÍSPĚVEK (§ 14-15)
§ 14 Jednorázová peněžní výpomoc (1) Vojákovi z povolání může být při mimořádné tíživé sociální situaci, zejména při živelní pohromě nebo dlouhotrvající nemoci, které zapříčinily, že se ocitl nezaviněně ve značné finanční tísni, poskytnuta jednorázová nenávratná peněžní výpomoc až do výše 40 000 Kč .
(2) Odůvodněnou žádost o jednorázovou peněžní výpomoc předkládá voják z povolání služebním postupem ministrovi obrany.
§ 15 Náborový příspěvek (1) Vojákovi z povolání, který absolvoval jinou než vojenskou školu, lze přiznat při přijetí do služebního poměru náborový příspěvek v základní výši 15 000 Kč a dále
a) 7000 Kč za každý ukončený školní rok středoškolského studia,
b) 10 000 Kč za každý ukončený školní rok vysokoškolského studia.
(2) Celková částka náborového příspěvku se určí podle doby stanovené pro absolvování příslušné školy, nejvýše však do částky 43 000 Kč u středoškolského studia a 75 000 Kč u vysokoškolského studia. Náborový příspěvek lze poskytnout jen podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. b), a to pouze při prvním přijetí do služebního poměru.
(3) Vojákovi přijatému do další služby lze přiznat poměrnou část náborového příspěvku uvedeného v odstavci 1 v závislosti na délce závazku k vojenské činné službě. Za každý rok služby lze vyplatit 10 % příspěvku stanoveného v odstavcích 1 a 2.
(4) Při prodloužení závazku k vojenské činné službě lze vojákovi přijatému do další služby, kterému byl vyplacen náborový příspěvek podle odstavce 3, přiznat za každý další rok závazku náborový příspěvek ve výši 10 % celkové částky vypočtené podle odstavců 1 a 2. Celková částka vyplacených náborových příspěvků však nesmí přesáhnout částku uvedenou v odstavcích 1 a 2.
(5) Při přijetí vojáka v další službě, kterému byl vyplacen náborový příspěvek, do služebního poměru vojáka z povolání lze přiznat náborový příspěvek podle odstavců 1 a 2 snížený o náborový příspěvek, který mu byl vyplacen při přijetí do další služby.
(6) Absolventům jiných než vojenských škol, kteří požádají o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby, za které vojenská správa převezme povinnost uhradit náklady, se poskytuje náborový příspěvek ve výši rozdílu mezi částkou, kterou vojenská správa zaplatí jiné organizaci, a náborovým příspěvkem poskytovaným při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby.
(7) Náborový příspěvek se přizná žadateli o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo o přijetí do další služby za podmínky, že se v dohodě o vzniku služebního poměru zaváže vrátit poměrnou část vyplaceného náborového příspěvku, jestliže bude propuštěn ze služebního poměru před splněním převzatého závazku z důvodů uvedených v § 26 odst. 1 písm. d) a v § 26 odst. 2 písm. c) až f) zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
(8) Při výpočtu částky, kterou je voják z povolání povinen vrátit, se doba splněné části závazku zaokrouhluje na celé měsíce, přičemž doba přesahující 15 dní se považuje za celý kalendářní měsíc; k době 15 dní a kratší se nepřihlíží.
HLAVA PÁTÁ POSKYTOVÁNÍ NÁHRAD PŘI SLUŽEBNÍCH CESTÁCH, ODVELENÍ, PŘEMÍSTĚNÍ, PŘESTĚHOVÁNÍ A VYSLÁNÍ KE STUDIU V ZAHRANIČÍ (§ 16-35d)
§ 16 Vymezení pojmů (1) Služební cestou se rozumí doba od nástupu vojáka [ § 1 písm. a) zákona] na cestu k plnění služebního úkolu do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, včetně plnění služebního úkolu v tomto místě, do návratu vojáka z této cesty.
(2) Zahraniční služební cestou se rozumí doba služební cesty podle odstavce 1 z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba služební cesty v zahraničí.
(3) Pravidelným pracovištěm se rozumí všechny prostory a zařízení, v nichž je vojenský útvar trvale nebo dočasně umístěn, nebo v nichž voják trvale koná zaměstnání.
(4) Místem trvalého pobytu vojáka se rozumí obec, v níž je voják hlášen k trvalému pobytu.
(5) Za rodinného příslušníka vojáka se považují, mají-li trvalý pobyt na území České republiky, manžel nebo druh, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené vojákovi do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitelé, opatrovníci, pěstouni, jakož i další osoby za podmínky, že žijí v domácnosti s vojákem.
(6) Ženatým vojákům z povolání jsou postaveni na roveň osamělí vojáci z povolání, kteří žijí a hospodaří v domácnosti alespoň s jedním rodinným příslušníkem, kterému poskytují zaopatření.
§ 17 Obecná ustanovení (1) Velitel vojenského útvaru, který vysílá vojáka na služební cestu, určí místo jejího nástupu, způsob dopravy, místo plnění služebního úkolu, dobu trvání, ukončení služební cesty a může určit další podmínky služební cesty.
(2) Jako místo nástupu a místo ukončení služební cesty může velitel vojenského útvaru určit pravidelné pracoviště nebo jiné místo, v němž se voják v den nástupu služební cesty zdržuje, je-li to hospodárnější.
(3) Pro určení nástupu a ukončení služební cesty konané veřejným hromadným dopravním prostředkem je rozhodná doba odjezdu a doba příjezdu stanovená jízdním řádem upravená o prokázané zpoždění. Při použití letadla je rozhodná stanovená doba odjezdu autobusu obstarávajícího přepravu cestujících mezi sídlem leteckého dopravního podniku a letištěm. Při použití jiného než veřejného hromadného dopravního prostředku je pro určení nástupu a ukončení služební cesty rozhodná skutečná doba jeho odjezdu a skutečná doba jeho příjezdu.
(4) Požádá-li voják o poskytnutí zálohy na náhrady při služební cestě, poskytne se mu záloha až do předpokládané výše náhrady. Voják je povinen po ukončení služební cesty bez zbytečného odkladu předložit písemné doklady potřebné k vyúčtování služební cesty a vrátit nevyúčtovanou zálohu.
Oddíl první Náhrady při služební cestě (§ 18-24)
§ 18 Druhy náhrad (1) Vojákovi vyslanému na služební cestu náleží:
a) náhrada jízdních výdajů,
b) náhrada výdajů za ubytování,
c) náhrada nutných vedlejších výdajů.
(2) Vojákovi z povolání vyslanému na služební cestu dále náleží:
a) stravné,
b) náhrada jízdních výdajů podle § 27 odst. 4 až 6 této vyhlášky za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu nebo mezi velitelem vojenského útvaru a vojákem předem dohodnutého pobytu rodiny a zpět, je-li to hospodárnější, trvá-li služební cesta více než sedm po sobě následujících kalendářních dnů, a to jednou týdně.
§ 19 Náhrada jízdních výdajů (1) Vojákovi náleží náhrada jízdních výdajů za cestu mezi místem, které mu bylo určeno jako místo nástupu služební cesty, a místem, do něhož byl vyslán k plnění služebních úkolů, a poté místem ukončení služební cesty. Nemohl-li se voják ubytovat v místě, do něhož byl vyslán, náleží mu též náhrada jízdních výdajů za cesty konané do nejbližšího místa, v němž se ubytoval, a zpět.
(2) Jízdními výdaji jsou výdaje za místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití lůžkového (lehátkového) vozu. Při jízdě vlakem nad vzdálenost 51 km jedním směrem se hradí příplatek za vlak vyšší kvality, při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem se hradí jízdní výdaje za první vozovou třídu. Náhrada jízdného za použití lůžkového (lehátkového) vozu první nebo druhé třídy přísluší vojákovi při splnění podmínky ujetí vzdálenosti nejméně 201 km pouze tehdy, trvala-li cesta alespoň čtyři hodiny v době mezi 22. a 6. hodinou a po jejím ukončení bezprostředně následoval výkon služby. Náhrada výdajů za první vozovou třídu, popř. použití lůžkového (lehátkového) vozu nepřísluší vojákům v základní službě a vojákům povolaným ze zálohy do hodnosti četaře včetně.
§ 20 Náhrada výdajů za použití soukromého silničního motorového vozidla při služební cestě (1) Použije-li voják po předchozím souhlasu velitele vojenského útvaru ke služební cestě soukromé silniční motorové vozidlo, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty.
(2) Náhrada se poskytuje u jednostopých vozidel, u osobních silničních motorových vozidel a při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu podle zvláštního předpisu.
(3) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle cen pohonných hmot platných v době použití vozidla a přepočtených podle spotřeby vypočtené aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Pokud takové údaje v technickém průkazu vozidla chybí, použijí se údaje z technického průkazu srovnatelného vozidla.
(4) Voják je povinen veliteli vojenského útvaru prokázat technickým průkazem silničního motorového vozidla, které má být použito při služební cestě, o jaký druh vozidla se jedná a jakou spotřebu pohonných hmot stanovil výrobce.
(5) Velitel vojenského útvaru může s vojákem předem dohodnout též poskytování náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy s výjimkou letenky.
§ 21 Náhrada výdajů za ubytování (1) Vojákům se při služebních cestách poskytuje bezplatné ubytování ve vojenských ubytovacích zařízeních.
(2) Nemohlo-li být vojákovi poskytnuto bezplatné ubytování, přísluší mu náhrada výdajů za ubytování v prokázané výši.
(3) Cestuje-li voják z povolání v noci a nepoužije-li lůžkový (lehátkový) vůz, přísluší mu náhrada za ubytování, jen byl-li nucen se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.
§ 22 Náhrada nutných vedlejších výdajů Náhrada výdajů, které voják musí nutně vynaložit v souvislosti s plněním služebních úkolů na služební cestě, náleží v prokázané výši. Za vedlejší výdaje se zejména považují poplatky za úschovu osobních a služebních zavazadel, za parkování silničních motorových vozidel a telefonní poplatky.
§ 23 Stravné (1) Za každý kalendářní den služební cesty náleží vojákovi z povolání stravné podle zvláštního předpisu.
(2) Stravné podle odstavce 1 nenáleží při poskytnutí celodenního bezplatného stravování.
(3) Při poskytnutí částečného bezplatného stravování se stravné podle odstavce 1 krátí při poskytnutí snídaně o 20 %, oběda o 40 % a večeře o 40 % a celková částka stravného se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
§ 24 Kde se v tomto oddíle uvádějí výdaje a voják je neprokáže, může mu velitel přiznat náhradu výdajů v jím uznané přiměřené výši s ohledem na podmínky služební cesty. Obdobně lze postupovat i při poskytování náhrad jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu při služební cestě na území České republiky.
Oddíl druhý Náhrady při odvelení a přemístění do jiného místa pravidelného pracoviště a příspěvek při přestěhování (§ 25-29)
§ 25 Druhy náhrad Pokud po odvelení nebo přemístění ženatý voják z povolání vykonává službu v místě pravidelného pracoviště, které není místem trvalého pobytu jeho a jeho rodiny, náleží mu za splnění stanovených podmínek:
a) náhrady jako při služební cestě podle § 23 této vyhlášky,
b) náhrady jízdních výdajů,
c) náhrady při denním návratu do místa trvalého pobytu.
§ 26 Náhrady jako při služební cestě (1) Ženatému vojákovi z povolání, který je z důvodu zaměstnání nucen žít odloučeně od své rodiny, náleží náhrady podle § 25 písm. a) této vyhlášky, jestliže
a) podal žádost o přiznání náhrady a
b) jeho rodina žije mimo jeho místo pravidelného pracoviště jen proto, že v tomto místě nemá byt a
c) nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání podal žádost o přidělení bytu v místě pravidelného pracoviště a
d) není možný denní návrat veřejným hromadným dopravním prostředkem nebo zaměstnání denní návrat vylučuje.
(2) Náhrady náleží ode dne nástupu do zaměstnání v místě pravidelného pracoviště. Byla-li žádost o přidělení bytu podána po 30 dnech ode dne nástupu, náleží náhrady od prvního dne kalendářního měsíce, v němž byla žádost podána.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se za splnění ostatních podmínek nevztahuje na ženaté vojáky z povolání
a) vyslané k dennímu studiu a do kursů,
b) kteří jsou přemísťováni do tří let před splněním podmínek nároku na starobní důchod, jestliže jim velitel s ustanovovací pravomocí vydal rozhodnutí o neúčelnosti stěhování do obce, ve které je jejich místo pravidelného pracoviště,
c) kteří mají byt v jiné obci než je obec s jejich místem pravidelného pracoviště a alespoň jeden z rodinných příslušníků, se kterými žijí a hospodaří v domácnosti, je vojákem z povolání, který má v této obci místo pravidelného pracoviště,
d) kteří se připravují k účasti na mírových operacích Organizace spojených národů.
(4) Náhrady podle § 23 odst. 1 této vyhlášky ženatému vojákovi z povolání nenáleží:
a) po dobu dovolené,
b) při poskytnutí celodenního bezplatného stravování,
c) za kalendářní dny v místě trvalého pobytu, mimo den odjezdu a den příjezdu do místa pravidelného pracoviště, jestliže v tyto dny skončil nebo nastoupil zaměstnání,
d) ode dne následujícího po dni, kdy se voják z povolání nastěhoval do bytu v místě pravidelného pracoviště,
e) ode dne bezdůvodného odmítnutí uzavřít nájemní smlouvu o užívání přiděleného přiměřeného bytu nebo dohody o výměně bytu,
f) ode dne následujícího po dni nabytí právní moci soudního rozhodnutí o rozvodu manželství,
g) ode dne, kdy došlo k odvolání žádosti o přidělení bytu,
h) po dny společného pobytu s rodinou .
(5) Výplatu náhrad podle § 25 této vyhlášky povoluje velitel vojenského útvaru příslušníkům vojenského útvaru a v ostatních případech nadřízený.
§ 27 Náhrady jízdních výdajů (1) Vojákovi z povolání, který splňuje podmínky stanovené v § 26 odst. 1 této vyhlášky, náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu rodiny a zpět, a to jednou týdně.
(2) Vojákovi v další službě,svobodnému, rozvedenému a ovdovělému vojákovi z povolání, který je z důvodu výkonu služby v místě pravidelného pracoviště nucen žít mimo místo jeho trvalého pobytu, náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu a zpět, a to jednou měsíčně.
(3) Vojákovi přijatému do další služby, který je z důvodu výkonu služby v místě pravidelného pracoviště nucen žít mimo místo jeho trvalého pobytu, náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu a zpět, a to jednou týdně.
(4) Náhrada jízdních výdajů za cesty podle odstavců 1, 2 a 3 se poskytuje ve výši prokázaných jízdních výdajů za druhou třídu osobního vlaku nebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality včetně místenky nebo náhrada za použití dálkového autobusu včetně místenky se hradí při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále se hradí jízdní výdaje za místní hromadnou dopravu při přestupu z jednoho hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy na jiný.
(5) Vykoná-li voják, který splňuje podmínky stanovené v § 26 odst. 1 této vyhlášky, cestu k návštěvě rodiny do jiného místa, než je trvalý pobyt rodiny, poskytne se mu náhrada prokázaných jízdních výdajů jen do výše, která by mu náležela při cestě do místa trvalého pobytu rodiny a zpět.
(6) Použije-li voják po předchozím souhlasu velitele vojenského útvaru k cestě podle odstavců 1, 2 a 3 soukromé silniční motorové vozidlo, poskytne se mu náhrada ve výši jízdních výdajů za druhou třídu osobního vlaku nebo za autobus.
§ 28 Náhrady při denním návratu do místa trvalého pobytu (1) Ženatému vojákovi z povolání, který denně dojíždí z místa pravidelného pracoviště do místa trvalého pobyytu rodiny, náleží za splněn podmínek uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) až c) této vyhlášky:
a) náhrada jízdních výdajů za denní dojíždění podle § 27 odst. 4 a 6 této vyhlášky,
b) příplatek na stravu ve výši 25 % z maximální výše stravného podle zvláštního předpisu, trvá-li nepřítomnost v místě trvalého pobytu z důvodu zaměstnání nejméně 11 hodin v kalendářním dnu a nebyl-li poskytnut bezplatně oběd nebo večeře. Při poskytnutí bezplatné snídaně se příplatek na stravu krátí o 85 %. Doba 11 hodin se počítá od okamžiku opuštění bytu do návratu do něj.
(2) Součet náhrad podle předchozího odstavce nesmí přesáhnout maximální výši stravného podle zvláštního předpisu.
(3) Pro ženaté vojáky z povolání vyslané k dennímu studiu do škol a kursů, ženaté vojáky z povolání, kteří jsou přemísťováni do tří let před splněním podmínek nároku na starobní důchod, ženaté vojáky z povolání, kteří mají byty v jiné obci, než je obec s jejich místem pravidelného pracoviště a alespoň jeden z rodinných příslušníků, se kterými žijí a hospodaří v domácnosti, je vojákem z povolání, který má v této obci místo pravidelného pracoviště, a ženaté vojáky z povolání, kteří se připravují k účasti na mírových operacích Organizace spojených národů, platí ustanovení § 26 odst. 3 této vyhlášky.
(4) Ženatému vojákovi z povolání, kterému z důvodu zaměstnání nebyl umožněn návrat k rodině, náleží za tyto dny náhrady podle § 25 písm. a) této vyhlášky.
(5) Při střetu nároku na stravné při služební cestě a náhrady při denním návratu náleží vyšší náhrada.
(6) Náhrady při denním návratu se vyplácejí měsíčně pozadu a zaokrouhlují se na celé koruny směrem nahoru.
§ 28a Pokud vojenská správa neposkytla ubytování v místě pravidelného pracoviště a není možný denní návrat do místa trvalého pobytu, náleží vojákovi z povolání náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty z místa ubytování stanoveného vojenskou správou do místa pravidelného pracoviště. Náhrady jízdních výdajů náleží podle § 27 odst. 4 a 6 této vyhlášky.
§ 29 Příspěvek při přestěhování (1) Vojákům z povolání, kteří se stěhují do jiného bytu v zájmu vojenské správy, kterou se pro potřeby této vyhlášky rozumí Ministerstvo obrany a Armáda České republiky, náleží příspěvek při přestěhování ve výši:
a) 2400 Kč na kuchyň,
b) 2400 Kč na úplné příslušenství,
c) 2400 Kč na každou obytnou místnost,
d) 1200 Kč na neúplné (společné) příslušenství.
(2) Stanovení počtu místností se řídí smlouvou o nájmu bytu.
(3) Vojákovi z povolání, který se stěhuje do vlastního domu nebo bytu, náleží příspěvek při přestěhování podle odstavce 1 nejvýše za pět obytných místností, jednu kuchyň a jedno příslušenství. Pokud se do vlastního domu nebo do vlastního bytu stěhuje více vojáků z povolání, náleží příspěvek při přestěhování jen jednomu vlastníkovi domu nebo vlastníkovi bytu.
(4) Při přestěhování vojáka z povolání do bytu v novostavbě, kdy se stává prvním uživatelem tohoto bytu, mu náleží příspěvek při přestěhování v poloviční výměře částek uvedených v odstavci 1.
(5) Příspěvek při přestěhování se vyplácí na základě písemné žádosti vojáka z povolání doložené potvrzením velitele posádky, že došlo k oprávněnému přestěhování.
Oddíl třetí Náhrady při zahraniční služební cestě (§ 30-35)
§ 30 Druhy náhrad Při zahraniční služební cestě náleží vojákům z povolání náhrady podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 písm. a) této vyhlášky, není-li dále stanoveno jinak.
§ 31 Náhrady za cesty k návštěvě rodiny Při zahraniční služební cestě je vysílající orgán povinen si předem dohodnout s vojákem z povolání poskytování náhrad za cesty k návštěvě rodiny, jejich rozsah a výši.
§ 32 Stravné (1) Za každý kalendářní den zahraniční služební cesty a za každý kalendářní den, v němž zahraniční služební cesta trvá déle než 12 hodin, náleží stravné v cizí měně podle zvláštního předpisu.
(2) Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním dni nebo celkově méně než 12 hodin, náleží stravné v cizí měně ve výši poloviny denní sazby podle odstavce 1.
(3) Při poskytnutí částečného bezplatného stravování se stravné podle odstavce 1 krátí při poskytnutí snídaně o 20 %, oběda o 40 % a večeře o 40 %.
§ 33 Kapesné Při zahraniční služební cestě lze poskytnout vedle stravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného určeného podle § 32 odst. 1 a 2 této vyhlášky.
§ 34 Náhrady za používání soukromého silničního motorového vozidla Za použití soukromého silničního motorového vozidla při zahraniční služební cestě náleží vojákovi z povolání základní náhrada podle § 20 odst. 1 a 2 této vyhlášky a náhrada výdajů za pohonné hmoty podle § 20 odst. 3 a 4 této vyhlášky. Za vzdálenost ujetou nad 350 km v zahraničí náleží náhrada za pohonné hmoty v cizí měně.
§ 35 Vyloučení souběhu náhrad v české a cizí měně (1) Při zahraniční služební cestě náleží za dobu služební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 23 této vyhlášky.
(2) Při zahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně doba přechodu české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.
Oddíl čtvrtý Náhrady při vyslání ke studiu v zahraničí (§ 35a-35d)
§ 35a Druhy náhrad Vojákovi z povolání vyslanému ke studiu v zahraničí náleží:
a) náhrada jízdních výdajů,
b) náhrada výdajů za ubytování,
c) náhrada nutných vedlejších výdajů.
§ 35b Náhrada jízdních výdajů (1) Vojákovi z povolání vyslanému ke studiu v zahraničí náleží náhrada jízdních výdajů podle § 19 odst. 2, popřípadě podle § 34 této vyhlášky:
a) při zahájení a ukončení studia do místa studia a zpět do České republiky,
b) při délce studia nad šest měsíců po ukončení každých šesti měsíců studia za cestu do České republiky a zpět,
c) v průběhu studia z důvodů vážného onemocnění nebo úrazu vojáka z povolání nebo vážného onemocnění, úrazu nebo úmrtí rodinného příslušníka za cestu do České republiky a zpět.
(2) Vysílající orgán předem dohodne s vojákem z povolání vysílaným ke studiu v zahraničí druh dopravního prostředku, rozsah a výši náhrady.
§ 35c Náhrada výdajů za ubytování Vojákovi z povolání vyslanému ke studiu v zahraničí náleží náhrada prokázaných výdajů za ubytování, pokud nebylo ubytování poskytnuto bezplatně v místě studia.
§ 35d Náhrada nutných vedlejších výdajů Vojákovi z povolání vyslanému ke studiu v zahraničí náleží náhrada nutných vedlejších výdajů obdobně podle § 22 této vyhlášky. Vysílající orgán předem dohodne s vojákem z povolání vysílaným ke studiu v zahraničí rozsah a výši náhrad na nutné vedlejší výdaje.
HLAVA ŠESTÁ PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH (§ 36-37)
§ 36 Plat (služné) po dobu vazby a výkonu trestu (1) Vojákovi, který byl na základě rozhodnutí soudu vzat do vazby, se dnem vzetí do vazby zastavuje výplata platu (služného) a všech peněžních náležitostí.
(2) Vojákovi z povolání, pokud byl obžaloby pravomocně zproštěn, nebo jestliže bylo trestní stíhání proti němu pravomocně zastaveno, náleží ode dne vzetí do vazby plat z posledně vykonávané funkce; studentům, kteří jsou vojáky z povolání podle § 9 této vyhlášky a vojákům povolaným ze zálohy náleží služné podle vojenské hodnosti.
(3) Plat (služné) podle odstavce 2 nenáleží tomu,
a) kdo si vazbu zavinil sám, zejména tím, že pokusem o útěk nebo jiným svým jednáním dal příčinu k obavám, jež byly důvodem vazby nebo jejího prodloužení,
b) kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.
§ 37 Peněžní náležitosti při vyslání ke studiu v jiných než vojenských školách Pro stanovení platu (služného), jeho zvýšení a příplatků k platu vojáků z povolání a studentů v další službě, kteří byli vysláni k dennímu studiu v jiných než vojenských školách, se obdobně použijí ustanovení § 7 až 9 této vyhlášky.
ČÁST DRUHÁ NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ A ŽÁKŮ (§ 38-79)
HLAVA PRVNÍ VÝSTROJNÍ NÁLEŽITOSTI (§ 38-52)
§ 38 Výstrojní náležitosti (1) Výstrojními náležitostmi se rozumí materiální prostředky a služby bezplatně poskytované vojákům k zabezpečení povinnosti nosit předepsanou výstroj a žákům k zabezpečení studia, výchovy a výcviku ve vojenských školách. Místo materiálních prostředků lze za podmínek dále stanovených poskytnout finanční náhradu.
(2) Materiální prostředky jsou:
a) výstrojní součástky vydávané do vlastnictví,
b) výstrojní součástky svěřené k používání, které po zániku nároku na vystrojení přecházejí do vlastnictví,
c) výstrojní součástky a předměty svěřené k používání,
d) materiál spotřebního charakteru.
(3) Poskytování služeb zahrnuje zejména praní a chemické čištění, úpravy, opravy a údržbu výstrojních součástek a úpravu vlasů.
(4) Finanční náhrady se poskytují:
a) na pořizování a doplňování výstrojních součástek, které nejsou zabezpečovány péčí vojenské správy,
b) na pořízení a za užívání občanského oděvu vojákům, kterým bylo nařízeno jeho používání ke služebním účelům,
c) za nevydané výstrojní náležitosti,
d) k obnovení výstrojních součástek vydávaných do vlastnictví nebo svěřených k používání. Finanční náhrada se zpravidla poskytuje ve formě poukázek na výstrojní součástky.
§ 39 Přiznání výstrojních náležitostí (1) Výstrojní náležitosti se přiznají:
a) vojákům v základní službě ode dne nastoupení základní služby u vojenského útvaru do dne jejího ukončení,
b) žákům ode dne nástupu do vojenské školy do dne ukončení studia,
c) vojákům přijatým do další služby nebo studentům v další službě ode dne přijetí do další služby do dne jejího ukončení,
d) vojákům přijatým do služebního poměru vojáka z povolání ode dne přijetí do služebního poměru vojáka z povolání do dne jeho zániku nebo přerušení,
e) vojákům povolaným ze zálohy ode dne nastoupení vojenské činné služby u vojenského útvaru do dne jejího ukončení.
(2) Při vzetí do vazby se výstrojní náležitosti poskytují vojákům uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) a e).
§ 40 Výstrojní náležitosti se neposkytují vojákům z povolání a studentům v další službě:
a) po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Dnem vzetí do vazby se zastavuje poskytování výstrojních náležitostí. Výstrojní náležitosti, na něž vznikl nárok přede dnem vzetí do vazby, mohou být poskytnuty jen s písemným souhlasem soudu. Byl-li obviněný pravomocně zproštěn obžaloby nebo jestliže bylo trestní stíhání proti němu pravomocně zastaveno, výstrojní náležitosti se poskytnou zpětně,
b) po dobu čerpání dovolené bez nároku na peněžní náležitosti a další mateřské dovolené.
§ 41 Vystrojování vojáků v základní službě (1) Vojákům v základní službě náleží základní výstrojní náležitost, která obsahuje výstrojní součástky svěřené k používání, které po zániku nároku na vystrojení přecházejí do vlastnictví, výstrojní součástky a předměty svěřené k používání a materiál spotřebního charakteru. Kromě toho se mohou vojákyním v základní službě z hygienických důvodů vydat do vlastnictví výstrojní součástky osobního charakteru.
(2) Vojákům v základní službě, kterým bylo nařízeno používat občanský oděv ke služebním účelům, se poskytuje finanční náhrada za jeho užívání.
(3) Na výstrojní součástky, které nejsou zabezpečovány péčí vojenské správy, se vojákům poskytuje finanční náhrada na jejich pořizování a doplňování. Druh nakupovaných výstrojních součástek a maximální výše finanční náhrady na jejich pořízení se stanovují v závislosti na výši maloobchodních cen.
(4) K plnění služebních úkolů se vojákům v základní službě poskytuje i jiná výstroj, popř. osobní ochranné pracovní pomůcky podle § 38 odst. 2 písm. c) této vyhlášky.
(5) Vojákům v základní službě se bezplatně poskytují služby v rozsahu § 38 odst. 3 této vyhlášky.
§ 42 Vystrojování žáků (1) Žáci se vystrojují základní výstrojní náležitostí pro žáky, která obsahuje výstrojní součástky svěřené k používání, které po skončení nároku na vystrojení přecházejí do vlastnictví, výstrojní součástky a předměty svěřené k používání a materiál spotřebního charakteru. Kromě toho se mohou žákům z hygienických důvodů a z důvodů zabezpečení studia, výchovy a výcviku vydat do vlastnictví výstrojní součástky osobního charakteru.
(2) Žákům se poskytuje finanční náhrada na pořizování a doplňování výstrojních součástek, které nejsou zabezpečovány péčí vojenské správy. Druh nakupovaných součástek a maximální výše finanční náhrady na jejich pořízení se stanovují v závislosti na výši maloobchodních cen.
(3) K plnění úkolu výchovně-vzdělávacího procesu se žákům v souladu s učební dokumentací poskytuje i jiná výstroj, popř. osobní ochranné pracovní pomůcky podle § 38 odst. 2 písm. c) této vyhlášky.
(4) Žákům se bezplatně poskytují služby v rozsahu § 38 odst. 3 této vyhlášky.
(5) Při přemístění ke studiu do jiné vojenské školy se žákům ponechávají ze základních výstrojních náležitostí pro žáky jen výstrojní součástky podle § 38 odst. 2 písm. a) a b) této vyhlášky.
(6) Žákům se po dobu výkonu základní (náhradní) služby poskytují výstrojní náležitosti podle § 41 této vyhlášky s výjimkou výstrojních součástek, které jim byly vydány před výkonem základní (náhradní) služby a které po zániku nároku na vystrojení přecházejí do vlastnictví.
Vystrojování vojáků z povolání a studentů v další službě
§ 43 (1) Vojákům z povolání a studentům v další službě se vydávají výstrojní součástky do vlastnictví formou základní výbavy:
a) nově přijatým vojákům z povolání a studentům v další službě se závazkem na dobu delší než pět let se vydává jednorázově do vlastnictví základní výbava,
b) vojákům nově přijatým do další služby se závazkem na dobu kratší než pět let a studentům v další službě se vydává jednorázově do vlastnictví zkrácená základní výbava,
c) vojákům, kteří obdrželi zkrácenou základní výbavu podle písmene b), se při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo při prodloužení závazku k další službě na souhrnnou dobu nejméně pěti let doplňuje jednorázově základní výbava do rozsahu stanoveného pod písmenem a),
d) vojákům z povolání, kteří byli nově jmenováni do hodnosti generála, se vydává jednorázově do vlastnictví doplnění základní výbavy,
e) vojákům z povolání a studentům v další službě, jejichž vykonávané činnosti kladou zvýšené požadavky na vystrojení, se vydává jednorázově do vlastnictví doplnění základní výbavy,
f) vojákům v záloze znovu přijímaným do služebního poměru vojáka z povolání nebo studenta v další službě se vydává
1. základní výbava podle ustanovení písmen a) až e) tohoto odstavce, jestliže od jejich posledního propuštění z vojenské činné služby uplynulo 60 a více měsíců,
2. jednorázově do vlastnictví dvacetičtyřnásobek měsíční výstrojní náležitosti určené k obnovení základní výbavy, jestliže od jejich posledního propuštění z vojenské činné služby uplynulo méně než 60 měsíců. Dvacetičtyřnásobek měsíční výstrojní náležitosti nahrazuje základní výbavu, která se nevydává. Chybějící součástky si doplňují na vlastní náklady,
g) ustanovení písmene f) se vztahuje i na vojáky převáděné zpět k vojenským útvarům Armády České republiky od Vojenské kanceláře prezidenta republiky nebo Hradní stráže,
h) vojákům přijatým do další služby u vojenských útvarů, které na základě mezinárodních závazků plní úkoly v zahraničí, se vydávají výstrojní náležitosti pro působení v zahraničí. Vystrojení podle písmene a) nebo b) se poskytuje pouze tehdy, jestliže po ukončení výše uvedené činnosti požádají o ponechání v další službě nebo o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.
§ 44 (1) Vojákům z povolání a studentům v další službě se k zabezpečení služební činnosti, výcviku a připravenosti vydávají výstrojní součástky svěřené k používání, které po zániku nároku na vystrojení přecházejí do vlastnictví, výstrojní součástky a předměty svěřené k používání a materiál spotřebního charakteru.
(2) K plnění služebních úkolů se vojákům z povolání a studentům v další službě v souladu s požadavky na výkon dané funkce poskytuje i jiná výstroj, popř. osobní ochranné pracovní pomůcky podle § 38 odst. 2 písm. c) této vyhlášky.
(3) Vojákům z povolání a studentům v další službě se může podle rozsahu vykonávané činnosti a funkčního zařazení přiznat bezplatné poskytování služeb v rozsahu § 38 odst. 3 této vyhlášky.
§ 45 (1) Vojákům z povolání a studentům v další službě se poskytuje finanční náhrada podle § 38 odst. 4 písm. d) této vyhlášky jako měsíční výstrojní náležitost.
(2) Měsíční výstrojní náležitost se vydává zpětně za běžný kalendářní měsíc v kalendářním roce za dobu, po kterou měl voják z povolání a student v další službě nárok na plat, služné, služné po dobu nemoci, nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství. Měsíční výstrojní náležitost se poskytuje měsíčně nebo jednorázově za kalendářní rok.
(3) Hodnota měsíční výstrojní náležitosti se stanovuje v závislosti na době životnosti jednotlivých součástek a pořizovacích nákladech.
(4) Měsíční výstrojní náležitost poprvé náleží za kalendářní měsíc kalendářního roku, který následuje po měsíci, za který náležela základní výbava.
(5) Přiznání měsíční výstrojní náležitosti končí dnem, kterým byl voják z povolání a student v další službě propuštěn z vojenské činné služby nebo z vojska.
§ 46 (1) Vojákům z povolání náleží při prvním ustanovení do funkce, pro jejíž výkon je nařízeno převážné používání občanského oděvu, jednorázová finanční náhrada na jeho pořízení ve výši 80 % hodnoty základní výbavy.
(2) Pro opětovné přiznání finanční náhrady na pořízení občanského oděvu a jeho výplatu platí, že vojákům v záloze znovu přijímaným do služebního poměru vojáka z povolání a zařazovaným do funkcí, pro jejichž výkon je nařízeno převážné používání občanského oděvu, a vojákům z povolání znovu ustanoveným do funkcí, které vyžadují používání občanského oděvu, opětovně náleží jednorázová finanční náhrada:
a) podle odstavce 1, jestliže od jejich posledního propuštění z vojenské činné služby nebo ode dne posledního výkonu takových funkcí uplynulo 60 a více měsíců,
b) v hodnotě dvacetičtyřnásobku měsíční výstrojní náležitosti určené k obnovení základní výbavy, jestliže od jejich posledního propuštění z vojenské činné služby nebo ode dne posledního výkonu takových funkcí uplynulo méně než 60 měsíců.
(3) Vojáci přijatí do další služby, kterým byla vyplacena jednorázová finanční náhrada podle odstavce 1 nebo 2 a byli do dvanácti měsíců ode dne, ke kterému jim byla finanční náhrada přiznána, propuštěni z vojenské činné služby nebo ustanoveni do funkce, která nevyžaduje používání občanského oděvu, jsou povinni vrátit její poměrnou část.
(4) Vojákům z povolání a studentům v další službě se na základě jejich písemné žádosti vyplatí peněžitá náhrada za nevyužitou měsíční výstrojní náležitost, pokud:
a) byli přiděleni právnickým osobám k plnění úkolů obranného charakteru,
b) byl jim přerušen služební poměr,
c) byli odveleni k plnění úkolů, při nichž je nařízeno používat občanský oděv,
d) bylo jim nařízeno používat občanský oděv,
e) bylo jim povoleno používat občanský oděv v době těhotenství a mateřské dovolené,
f) byli propuštěni ze služebního poměru,
g) byli po dobu delší než devět měsíců v kalendářním roce neschopni ke službě pro nemoc nebo úraz,
h) v odůvodněných případech s písemnou žádostí vysloví souhlas přímý nadřízený vojáka.
(5) Při úmrtí vojáka z povolání a studenta v další službě peněžitá náhrada za nevyužitou měsíční výstrojní náležitost náleží pozůstalým, za které se považují osoby stanovené zvláštním zákonem.
(6) Peněžitou náhradu lze proplatit až dnem splnění podmínek podle odstavce 4 písm. a) až d) a písm. f) až h). Peněžitou náhradu podle písmene e) lze proplatit počínaje prvním dnem po ukončení mateřské dovolené nebo ode dne nástupu na další mateřskou dovolenou.
(7) Vojákům z povolání a studentům v další službě může být poskytnuta finanční náhrada k obnovení výstrojních součástek, které nejsou dodávány péčí vojenské správy a jsou vydány do vlastnictví nebo svěřeny k používání.
§ 47 Vojákům z povolání a studentům v další službě, kteří byli vysláni ke studiu do vojenských škol a kursů jiných států, odveleni Ministerstvem obrany do zahraničí k plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv, jsou stanoveny výstrojní náležitosti pro působení v zahraničí.
§ 48 Vystrojování vojáků povolaných ze zálohy (1) Vojákům povolaným ze zálohy náleží základní výstrojní náležitost, která obsahuje výstrojní součástky a předměty svěřené k používání a materiál spotřebního charakteru.
(2) K plnění služebních úkolů se vojákům povolaným ze zálohy poskytuje i jiná výstroj, popř. osobní ochranné pracovní pomůcky podle § 38 odst. 2 písm. c) této vyhlášky.
(3) Vojákům povolaným ze zálohy, kterým bylo nařízeno používat občanský oděv nebo jeho části ke služebním účelům, se poskytuje finanční náhrada za jeho užívání.
(4) Vojákům povolaným ze zálohy se bezplatně poskytují služby v rozsahu § 38 odst. 3 této vyhlášky.
§ 49 Výstrojní náležitosti při propuštění z vojenské činné služby a z vojenských škol Vojáci z povolání a studenti v další službě se z vojenské činné služby nebo z vojska propouštějí ve vlastním stejnokroji a vojáci v základní službě a vojáci povolaní ze zálohy ve vlastním občanském oděvu.
§ 50 Výstrojní náležitosti při úmrtí vojáka v činné službě a žáka Zemře-li voják v základní službě nebo voják povolaný ze zálohy, vydá se k pohřbení vojenský stejnokroj a jedna souprava prádla. Zemře-li žák, vydá se k pohřbení stejnokroj pro žáky a jedna souprava prádla. Zemře-li student v další službě a voják přijatý do další služby se závazkem kratším než pět let, vydá se k pohřbení jedna souprava vojenského stejnokroje a jedna souprava prádla.
§ 51 Náležitosti ortopedické obuvi a zabezpečení nadměrných velikostí výstrojních součástek vojákům (1) Ortopedická obuv v provedení, které odpovídá obuvi zavedené do výstroje, se poskytuje na podkladě poukazu na ortopedickou pomůcku, který předepsal lékař vojákům a žákům místo obuvi stanovené příslušnou výstrojní náležitostí. Doba životnosti ortopedické obuvi je stejná jako u obuvi zavedené do výstroje. Vojákům v základní službě se ortopedická obuv po skončení základní (náhradní) služby nebo po uplynutí doby životnosti součástky ponechává do vlastnictví.
(2) Vojákům povolaným ze zálohy se ortopedická obuv nezajišťuje a nevydává, používají vlastní ortopedickou obuv.
(3) Nadměrné velikosti výstrojních součástek se pro vojáky zajišťují zakázkovým způsobem.
(4) Vojákům povolaným ze zálohy se výstrojní součástky, které lze vyrobit pouze zakázkovým způsobem, nezajišťují a nevydávají. Velitel útvaru povolí těmto vojákům nosit vlastní občanský oděv.
(5) Vojákům povolaným ze zálohy, kteří používají vlastní obuv a oděvní součástky podle odstavců 2 a 4, náleží finanční náhrada za jejich užívání.
§ 52 Materiální prostředky uvedené v § 38 odst. 2 písm. c) této vyhlášky se podle potřeby obměňují, nehodí-li se k dalšímu používání. Materiální prostředky se podle § 38 odst. 2 písm. b) a c) této vyhlášky udržují na náklady vojenské správy.
HLAVA DRUHÁ PROVIANTNÍ NÁLEŽITOSTI (§ 53-73)
Oddíl první Základní ustanovení (§ 53-54)
§ 53 Proviantní náležitosti (1) Proviantními náležitostmi se rozumí potraviny a materiální prostředky poskytované v oblasti proviantního zabezpečení vojákům a žákům.
(2) Proviantní náležitosti se poskytují ve formě:
a) naturálního stravování,
b) bezplatného odběru stravy.
§ 54 Náležitost potravin (1) Náležitost potravin je množství jednotlivých druhů potravin, které svou energetickou a výživovou hodnotou zabezpečuje stravu pro osobu a den. Náležitost potravin se poskytuje jako:
a) stravní dávka,
b) přídavek potravin.
(2) Náležitost potravin se zabezpečuje výdejem:
a) teplé stravy, zpravidla třikrát denně, jako základní forma stravování,
b) studené stravy,
c) potravin k individuální nebo skupinové přípravě stravy.
(3) Náležitost potravin při peněžním stravním hospodaření je peněžní hodnota množství jednotlivých druhů potravin, které odpovídá stravní dávce nebo přídavku potravin. Nelze-li zabezpečit výdej potravin v naturální formě, vyplácí se za náležitost potravin finanční náhrada, s výjimkou služebních cest vojáků z povolání.
Oddíl druhý Naturální stravování (§ 55-58)
§ 55 Naturálním stravováním se rozumí trvalé plné a bezplatné zabezpečení výživy.
§ 56 Naturální stravování se poskytuje:
a) vojákům v základní službě a vojákům povolaným ze zálohy ode dne nastoupení vojenské činné služby u vojenského útvaru. Nárok na naturální stravování jim zůstává zachován po dobu udělení volna k opuštění posádky a dovolené,
b) studentům uvedeným v § 8 odst. 1 a v § 9 odst. 1 této vyhlášky a žákům ode dne nástupu do vojenské školy.
§ 57 (1) Naturální stravování se neposkytuje osobám uvedeným v § 56 písm. a) této vyhlášky
a) ode dne přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo do další služby,
b) ode dne následujícího po propuštění ze základní (náhradní) služby nebo z vojenského cvičení,
c) ode dne následujícího po dni svémocného odloučení (zběhnutí),
d) po dobu dovolené bez nároku na peněžní náležitosti,
e) po dobu léčebného pobytu v nemocnici.
(2) Naturální stravování se neposkytuje osobám uvedeným v § 56 písm. b) této vyhlášky
a) ode dne následujícího po propuštění nebo vyloučení ze školy,
b) ode dne následujícího po dni svémocného odloučení (zběhnutí),
c) ode dne následujícího po vzetí do vazby na základě rozhodnutí soudu,
d) po dobu léčebného pobytu v nemocnici,
e) ode dne nástupu na mateřskou dovolenou,
f) po dobu nepřítomnosti ve škole. Do doby nepřítomnosti ve škole se nezahrnuje den odchodu ze školy. Toto ustanovení se nevztahuje na dobu plnění služebních úkolů mimo objekt školy a na vojáky v základní službě.
§ 58 Osobám uvedeným v § 56 této vyhlášky, mimo vojáků povolaných ze zálohy, se při nástupu vydává do vlastnictví jídelní příbor s obalem a otvírač konzerv.
Oddíl třetí Bezplatný odběr stravy vojáků z povolání (§ 59-63)
§ 59 Bezplatným odběrem stravy se rozumí dočasné zabezpečení vojáků z povolání náležitostí potravin. Při poskytnutí celodenního bezplatného odběru stravy jim nepřísluší náhrady jako při služební cestě.
Poskytování bezplatného odběru stravy
§ 60 (1) Bezplatný odběr stravy se poskytuje:
a) při vojenském výcviku, cvičeních a vojenských akcích, trvají-li déle než 24 hodin a musí-li být vojáci po celou dobu přítomni v prostoru nebo objektu akce,
b) ve 24 hodinových nepřetržitých směnách konaných ve vojenských objektech.
(2) Při činnostech uvedených v odstavci 1 poskytování bezplatného odběru stravy začíná prvním jídlem vydávaným po zahájení a končí posledním jídlem vydávaným před ukončením činnosti.
§ 61 (1) Výkonným letcům se poskytuje bezplatný odběr stravy ode dne jmenování do výcvikové skupiny, konají-li nepřetržitý praktický výcvik v létání.
(2) Výkonným výsadkářům se poskytuje bezplatný odběr stravy ode dne ustanovení do funkce, konají-li nepřetržitý výsadkářský výcvik.
(3) Studentům leteckého směru se poskytuje bezplatný odběr stravy od prvního dne měsíce, ve kterém je plánováno zahájení letové přípravy, do jejího přerušení nebo ukončení.
§ 62 (1) Vojákům, kteří zabezpečují letovou akci, se poskytuje bezplatný odběr stravy, musí-li být přítomni v prostoru akce po celou dobu její přípravy a provádění.
(2) Bezplatný odběr stravy se poskytuje příslušníkům letových zkušebních pracovišť ve dnech inženýrsko-leteckého zabezpečení kontrolně přejímacích letů letadel, trvá-li tato akce déle než 11 hodin a musí-li být po celou dobu přítomni v prostoru akce.
(3) Podle odstavců 1 a 2 se poskytují jen ta jídla, která se vydávají v průběhu plnění úkolů.
§ 63 (1) Bezplatný odběr stravy se neposkytuje:
a) ode dne nástupu dovolené,
b) ve dnech, za které se vyplácí stravné,
c) v době neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz po dobu domácího léčení,
d) v době pobytu v léčebných, lázeňských a rekreačních zařízeních,
e) ode dne vzetí do vazby,
f) ode dne nástupu na mateřskou dovolenou.
(2) Výkonným letcům se bezplatný odběr stravy neposkytuje podle odstavce 1 a dále
a) ode dne vyřazení nebo vyloučení z výcvikové skupiny nebo ode dne účinnosti konečného rozhodnutí o skončení letecké činnosti,
b) ode dne následujícího po uplynutí tří měsíců, kdy nekonali praktický výcvik v létání podle rozhodnutí velitele vojenského útvaru,
c) ode dne nástupu do vojenské školy, do kursu a na stáž, kde se neuskutečňuje praktický výcvik v létání.
(3) Výkonným výsadkářům se bezplatný odběr stravy neposkytuje podle odstavce 1 a dále
a) ode dne následujícího po uplynutí tří měsíců, kdy nekonali praktický výsadkářský výcvik podle rozhodnutí velitele vojenského útvaru,
b) při pobytu ve vojenských školách, kursech a na stážích, kde se neuskutečňuje výsadkářský výcvik.
Oddíl čtvrtý Stravní dávky a přídavky potravin (§ 64-66)
§ 64 Stravní dávky (1) Stravní dávky se podle náročnosti vykonávané vojenské činnosti dělí do pěti skupin:
a) stravní dávka 1 se poskytuje vojákům všech druhů vojsk a služeb, pokud jim nenáleží jiná stravní dávka. Vojákům z povolání ve dvacetičtyřhodinových nepřetržitých směnách ve vojenských školách a u leteckých a výsadkových útvarů, kde se stravní dávka 1 nepřipravuje, se poskytuje ta stravní dávka, která se ve vojenské škole nebo u vojenského útvaru připravuje,
b) stravní dávka 2 se poskytuje studentům a vojákům v základní službě, kteří jsou zařazeni do kursů velitelů v záloze. Na stáži u útvaru se jim poskytuje stejná stravní dávka jako vojákům tohoto vojenského útvaru,
c) stravní dávka 3 se poskytuje žákům. Na stáži u vojenského útvaru se jim poskytuje stejná stravní dávka jako vojákům tohoto vojenského útvaru,
d) stravní dávka 4 se poskytuje výkonným letcům, výkonným výsadkářům - vojákům z povolání, kteří vykonávají funkci výsadkové odbornosti u leteckých útvarů, jestliže konají praktický výsadkářský výcvik, a studentům leteckého směru ve vojenské vysoké škole. Studentům se poskytuje od prvního dne měsíce, ve kterém zahájí letovou přípravu, do jejího přerušení nebo ukončení. Neposkytuje se výkonným letcům při pobytu ve vojenských školách, kursech a na stážích, kde nekonají praktický výcvik v létání,
e) stravní dávka 5 se poskytuje výkonným výsadkářům po dobu jejich nepřetržitého výsadkářského výcviku a vojákům útvarů mírových sil Organizace spojených národů při pobytu na území České republiky. Vojákům z povolání mírových sil Organizace spojených národů se poskytuje stravní dávka 5 po splnění podmínek ustanovení § 60 této vyhlášky. Při pobytu vojáků útvarů mírových sil Organizace spojených národů v zahraničí se stravování těchto osob zabezpečuje podle zvláštních směrnic Organizace spojených národů. Stravní dávka 5 se výkonným výsadkářům neposkytuje při pobytu ve vojenských školách, kursech a na stážích, kde nevykonávají nepřetržitý výsadkářský výcvik.
§ 65 K jednotlivým stravním dávkám se podle náročnosti vykonávané vojenské činnosti bezplatně poskytují tyto přídavky potravin:
a) přídavek potravin A - zdravotní
b) přídavek potravin B - při namáhavé službě,
c) přídavek potravin C - při zvlášť namáhavé službě,
d) přídavek potravin D - pro vojáky z povolání, důstojníky a praporčíky v základní službě a povolané ze zálohy a ostatní vojáky zařazené na funkce vojáků z povolání při cvičeních,
e) přídavek potravin E - při tělovýchovné činnosti,
f) přídavek potravin F - při sportovních přeborech Armády České republiky,
g) přídavek potravin G - pro výkonné letce a studenty leteckého směru ve dnech letové činnosti,
h) přídavek potravin H - pro výkonné letce a studenty leteckého směru zařazené do letových osádek letadel I. a II. kategorie.
§ 66 (1) Přídavky potravin se poskytují jen při současném poskytování naturálního stravování nebo bezplatného odběru stravy s výjimkou přídavku A. Přídavek A náleží všem nemocným na posádkové ošetřovně. Ve dnech, kdy se přídavky poskytují, vydávají se přídavky potravin spolu s prvním vydávaným jídlem.
(2) K jednotlivým stravním dávkám se vydávají tyto přídavky:
a) ke stravní dávce 1 - přídavky A, B, C, D, E a F,
b) ke stravní dávce 4 - přídavky D, G a H,
c) ke stravní dávce 5 - přídavek D.
(3) Ke každé stravní dávce se může vydávat jen jeden přídavek. Přídavek D je možno vydávat i spolu s přídavkem A, B, C, G nebo H, přídavek G je možno vydávat i spolu s přídavkem H.
(4) Vykonávají-li osoby, kterým se poskytuje stravní dávka 2, 3 nebo 5, činnosti, při nichž se poskytují přídavky potravin B až F ke stravní dávce 1, lze jim místo stravní dávky 2, 3 nebo 5 poskytnout stravní dávku 1 a příslušný přídavek potravin, pokud je to pro ně výhodnější.
Oddíl pátý Finanční náhrada a příplatek k finanční náhradě (§ 67-69)
§ 67 (1) Finanční náhrada se vyplácí za jednotlivá denní jídla, která nebyla zabezpečena péčí vojenské správy, ve výši peněžní hodnoty stravní dávky, která měla být vydána. Výkonným výsadkářům - vojákům z povolání, kteří vykonávají funkci výsadkové odbornosti u leteckých útvarů a konají praktický výsadkářský výcvik, se finanční náhrada vyplácí ve výši peněžní hodnoty stravní dávky podle § 64 písm. e) této vyhlášky.
(2) Vojákům z povolání ve 24 hodinových službách se finanční náhrada vyplácí ve výši peněžní hodnoty stravní dávky 1 s výjimkou výkonných letců a výsadkářů, kterým se finanční náhrada vyplácí podle odstavce 1.
§ 68 (1) Finanční náhrada za nevydané přídavky potravin se vyplácí jen za přídavky C, E a H.
(2) Výplatu finanční náhrady za přídavek potravin E může přímý nadřízený povolit vojákům tanečních skupin profesionálních armádních uměleckých souborů při kulturních vystoupeních mimo stálou posádku.
§ 69 Příplatek k finanční náhradě (1) Příplatek k finanční náhradě se vyplácí pouze spolu s finanční náhradou vojákům, studentům a žákům uvedeným v § 56 této vyhlášky, jestliže
a) plní služební úkoly nebo se účastní sportovní soutěže či hromadné kulturní akce, které organizuje vojenská správa, pobývají-li mimo vojenský útvar, jehož jsou příslušníkem, a nemají-li možnost stravovat se ve vojenském stravovacím zařízení,
b) konají službu u vojenského útvaru, kde se strava nepřipravuje a nelze ji zabezpečit smluvně.
(2) Příplatek k finanční náhradě se neposkytuje
a) za dny volna uděleného k opuštění posádky a při udělení vycházky,
b) za dny dovolené.
(3) Výše příplatku k finanční náhradě se rovná nejnižší výši stravného podle zvláštního předpisu. Z této částky se vyplácí k finanční náhradě za snídani 20 %, za oběd 40 % a za večeři 40 %.
Oddíl šestý Rozsah a způsob výpočtu energetické, výživové a peněžní hodnoty náležitosti potravin (§ 70-73)
§ 70 Normy energetické a výživové hodnoty stravních dávek a přídavků potravin jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky.
§ 71 (1) Peněžní hodnota náležitosti potravin se stanoví tak, že průměrná skladba spotřeby jednotlivých potravin v kilogramech na osobu a den podle přílohy č. 2 této vyhlášky se násobí jejich průměrnými obchodními cenami za kilogram. Průměrnou obchodní cenou se rozumí průměrná cena jednotlivých druhů potravin nakoupených celkem pro stravování vojsk Armády České republiky za poslední tři měsíce. Peněžní hodnota stravních dávek a přídavků se uveřejňuje ve vnitřním předpisu.
(2) Peněžní hodnota stravních dávek a přídavků potravin se upravuje v závislosti na vývoji obchodních cen potravin. Úprava se provede, je-li celkový rozdíl průměrných obchodních cen všech druhů sledovaných potravin za období posledních tří měsíců vyšší nebo nižší o více než 5 % oproti obchodním cenám období, podle něhož byla stanovena naposled.
(3) Peněžní hodnota stravních dávek a přídavků potravin se upravuje nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po zjištění rozdílu podle odstavce 2.
§ 72 (1) Peněžní hodnota stravních dávek se zvyšuje o 10 %:
a) vojákům v kuchařských kursech a žákům a studentům ve dnech přípravy stravy ve skupinách do 25 osob,
b) vojákům v trvale odloučených skupinách do 25 osob, které si samostatně připravují stravu, jestliže zpracovávají samostatné vyúčtování náležitosti a spotřeby proviantu. Vojákům se může podle tohoto odstavce na základě žádosti zvýšit peněžitá hodnota náležitosti potravin o dalších 10 %, v závislosti na tom, v jakém rozsahu nakupují potraviny v maloobchodu.
(2) U vojenských útvarů s počtem stravovaných do 100 osob, kde je nutný nákup potravin z maloobchodu, se na základě žádosti může peněžní hodnota náležitosti potravin zvýšit až o 10 %.
§ 73 Energetická a výživová hodnota stravy a tím i peněžní hodnota náležitosti potravin v jednotlivých dnech měsíce nemusí být beze zbytku vyčerpány. Měsíční průměr čerpání má odpovídat hodnotám stanoveným pro jednotlivé stravní dávky a přídavky potravin v rozmezí + 5 % až - 5 %. Roční průměr čerpání nesmí překročit rozmezí + 10 % až - 3 %.
HLAVA TŘETÍ PŘEPRAVNÍ NÁLEŽITOST (§ 74-76)
§ 74 Přepravní náležitost (1) Přepravní náležitostí se rozumí bezplatné poskytování přepravy vojákům a žákům na příkaz nebo v zájmu vojenské správy na území České republiky dopravními prostředky pro pravidelnou i nepravidelnou přepravu osob (dále jen "přeprava").
(2) Přeprava se uskutečňuje:
a) vojenskými dopravními prostředky,
b) civilními dopravními prostředky s použitím vojenského přepravního dokladu.
(3) Není-li přeprava zajištěna péčí vojenské správy podle odstavce 2, poskytne se za podmínek dále stanovených náhrada jízdních výdajů.
§ 75 (1) Přeprava se poskytuje:
a) vojákům v základní službě při cestách na řádnou nebo zvláštní dovolenou do místa trvalého nebo přechodného pobytu a zpět,
b) vojákům povolaným ze zálohy při cestách na zvláštní dovolenou a zpět,
c) žákům při cestách v zájmu vojenské správy, a při cestách na hlavní prázdniny do místa trvalého pobytu a zpět,
d) vojákům z povolání a studentům v další službě při cestách na řádnou dovolenou a zpět, při přestěhování v zájmu vojenské správy a při propuštění z vojenské činné služby.
(2) Přeprava na řádnou dovolenou se poskytuje vojákům z povolání a studentům v další službě jednou v kal endářním roce pro cestu z místa trvalého pobytu nebo pravidelného pracoviště do jednoho zvoleného místa pobytu na území České republiky a při cestách na dovolenou do zahraničí jen do pohraniční přechodové stanice Českých drah, silničního hraničního přechodu nebo do místa odletu letadla a zpět.
(3) Jestliže voják z povolání a student v další službě uskuteční rekreační pobyt v zařízeních Ministerstva obrany nebo Armády České republiky nebo jestliže mu byla hrazena část nákladů na rekreační pobyt z fondu kulturních a sociálních potřeb, poskytne se přeprava jednou v kalendářním roce i jeho rodinným příslušníkům do místa určeného nástupu na rekreační pobyt a zpět. Při rekreačním pobytu v zahraničí se přeprava poskytuje jen do pohraniční přechodové stanice Českých drah, silničního hraničního přechodu nebo do místa odletu letadla anebo do místa určeného k nástupu na rekreační pobyt v České republice a zpět.
(4) Přeprava se poskytne buď podle odstavce 2, nebo podle odstavce 3 jednou v kalendářním roce. Je-li voják z povolání a student v další službě odvolán z řádné dovolené nebo přerušil-li mu ji velitel vojenského útvaru, poskytne se přeprava v témže kalendářním roce znovu.
(5) Při přestěhování v zájmu vojenské správy se poskytuje přeprava vojáka, osob žijících s ním ve společné domácnosti a bytového zařízení.
(6) Při propuštění z vojenské činné služby se poskytuje přeprava do místa trvalého nebo přechodného pobytu.
§ 76 Náhrada jízdních výdajů (1) Náhrada jízdních výdajů při cestách do zdravotnických zařízení, na preventivní rehabilitaci a při přestěhování se poskytne ve výši podle § 19 odst. 2 a § 20 odst. 5 této vyhlášky.
(2) V ostatních případech se poskytne náhrada ve výši jízdních výdajů za 2. vozovou třídu osobního vlaku nebo autobusu.
(3) Při prokazování jízdních výdajů se postupuje obdobně podle § 24 této vyhlášky.
HLAVA ČTVRTÁ UBYTOVÁNÍ (§ 77-79)
§ 77 (1) Vojákům v základní službě a vojákům povolaným ze zálohy se poskytuje bezplatné ubytování zabezpečované péčí vojenské správy ode dne nastoupení u vojenského útvaru při nástupu základní služby nebo vojenského cvičení do dne propuštění vojáka ze základní služby nebo z vojenského cvičení.
(2) Vojáci v základní službě a vojáci povolaní ze zálohy jsou ubytováni v kasárnách. Poddůstojníci v základní službě, zařazení do praporčických a důstojnických funkcí, praporčíci a důstojníci v základní službě jsou ubytováni v kasárnách odděleně od mužstva. Praporčíci, důstojníci a generálové povolaní ze zálohy jsou ubytováni v kasárnách odděleně od mužstva a poddůstojníků. Při cvičení mimo kasárna rozhoduje o způsobu ubytování velitel vojenského útvaru.
§ 78 (1) Žákům a studentům se poskytuje bezplatné ubytování ve vojenských internátech. Žákům a studentům, které vyslala vojenská správa ke studiu v jiných než vojenských školách, se poskytuje ubytování:
a) bezplatně ve vojenských ubytovacích zařízeních nebo
b) úplatně v ubytovacím zařízení jiného provozovatele, které určila vojenská správa, a náleží jim náhrada prokázaných výdajů za ubytování.
(2) Ubytování podle odstavce 1 se poskytuje ode dne zahájení studia do dne ukončení studia. Neposkytuje se při cestách a pobytech mimo stálou posádku při udělení volna k opuštění posádky, studijního volna, dovolené a školních prázdnin.
(3) Bezplatné ubytování, které zajistila vojenská správa, se může poskytnout i žákům a studentům, kteří mají trvalý pobyt v místě, které je sídlem školy, nebo v místě, které umožňuje denní dojíždění.
(4) Vykonávají-li žáci a studenti u vojenských útvarů praxi, která je součástí studia, mohou být ubytováni v kasárnách, a to odděleně od ostatních vojáků.
§ 79 (1) Vojákovi z povolání a vojákovi v další službě, který vykonává zaměstnání v místě, kde nemá trvalý pobyt a kde dopravní situace neumožňuje denní dojíždění, se poskytuje ubytování, které zabezpečuje vojenská správa. Ubytování se poskytuje úplatně s výjimkou:
a) ženatého vojáka z povolání, který splňuje podmínky podle § 26 této vyhlášky,
b) vojáka z povolání, který vykonává službu u právnické osoby, jestliže neodmítl přidělený byt.
(2) Ubytování se poskytuje ve vojenském ubytovacím zařízení, výjimečně v ubytovacím zařízení jiného provozovatele, které určila vojenská správa. Výše poplatku za ubytování, otop a spotřebovanou elektrickou energii se stanoví výpočtem podle přílohy č. 3 této vyhlášky a hradí se vojenské správě.
ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 80)
§ 80 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Holáň v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
