§ 2 odst. 1 zní:

„(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

uskutečněné v tuzemsku při podnikání,¹) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.“.

§ 2 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 1a), 1b), 1c), 1d) a 1e) se vypouští.

V § 2 dosavadním odstavci 4 písm. a) a b) znějí:

V § 2 dosavadním odstavci 4 písm. l) se na konci připojují tato slova: „pokud zákon nestanoví jinak,“.

V § 2 dosavadním odstavci 4 písm. o) se slova „popřípadě pro vnitropodnikovou spotřebu plátce podléhající dani“ nahrazují slovy „pokud tento zákon nestanoví jinak“.

V § 2 dosavadním odstavci 4 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u), v), w) a x), která znějí:

V § 2 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 2.

V § 2a odst. 2 písm. b) se za slovo „podle“ vkládá slovo „směnného“ a slovo „střed“ se vypouští.

V § 2a odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

V § 5 odst. 2 v poslední větě se slova „se v případě podle odstavce 4 zaregistruje“ nahrazují slovy „je zaregistrován“.

V § 5 odst. 5 v první větě se slova „nakoupeného nebo vloženého“ nahrazují slovem „pořízeného“ a slova „nakoupených nebo vložených“ se nahrazují slovem „pořízených“.

V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky č. 3e) zní:

„(6) Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu^3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.

__________

§ 5 dosavadní odstavec 6 zní:

„(6) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu^3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu^3c) ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, popřípadě doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností.“.

§ 5 dosavadní odstavec 9 zní:

„(9) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.“.

V § 5 se dosavadní odstavce 6 až 9 označují jako odstavce 7 až 10.

§ 6 včetně poznámek č. 4) a 5) zní:

„§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

(2) Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.⁵) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.

__________

V § 7 odst. 1 se slovo „naturálního“ nahrazuje slovem „nepeněžitého“.

V § 7 odst. 2 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno f), které zní:

§ 7 odst. 3 zní:

„(3) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení do právnické osoby, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí takového majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.“.

§ 7 se doplňuje odstavci 4 a 5, které včetně poznámek č. 5a), 5b), 5c), 5d), 5e) a 5f) znějí:

„(4) Vydání vypořádacího podílu^5a) v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku^5b) v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

(5) Zdanitelným plněním není

__________

V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo „zúčtování“ nahrazuje slovem „vyúčtování“.

V § 9 odst. 1 písm. c) se slova „při prodeji zboží formou zásilkového prodeje^6a)“ nahrazují slovy „při zásilkovém prodeji zboží“.

V § 9 odst. 1 písm. e) se za slova „dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení“ vkládají tato slova: „nebo vystavení daňového dokladu“.

V § 9 odst. 1 písm. f) se za slovo „dílo“ vkládají slova „nebo jeho dílčí části“ a slova „pokud se jedná o postupný převod a využití práv, dnem uvedeným ve smlouvě,“ se vypouštějí.

§ 9 odst. 1 písm. i) zní:

V § 9 odst. 3 se ve třetí větě vypouštějí slova „s výjimkou dílčího plnění uskutečněného podle smlouvy o dílo“ a za třetí větu se vkládá tato věta: „I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f).“.

V § 12 odst. 2 písm. a) se za slova „obchodní jméno, sídlo“ vkládají tato slova: „nebo místo podnikání“.

V § 12 odst. 2 písm. c) se za slova „obchodní jméno, sídlo“ vkládají tato slova: „nebo místo podnikání“.

§ 12 odst. 2 písm. j) zní:

§ 12 odst. 5 písm. i) zní:

V § 12 odst. 9 se v první větě za slovy „za hotové“ vkládají slova „ , prostřednictvím platební karty nebo šekem“ a poslední dvě věty se vypouštějí.

§ 12 odst. 10 zní:

„(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.“.

V § 14 odst. 9 se v první větě slova „zlata ve slitcích nebo mincích“ nahrazují slovy „světově obchodovatelných slitků zlata, zlatých mincí“.

§ 14 odst. 14 zní:

„(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní také

V § 14 odst. 16 v první větě se za slovo „daň“ připojují tato slova: „na výstupu“.

§ 15 zní:

„§ 15

Oprava základu daně

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

(2) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

(3) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2 provedena.

(4) Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3 provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle § 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5 s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod opravy.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.“.

V § 15a odst. 2 písm. c) se za slovo „daně“ připojují tato slova: „zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích“.

V § 15a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Opravný daňový doklad nelze vystavit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.“.

V § 16 odst. 1 se za slova „tepelné energie“ vkládají tato slova: „ , která se zařazuje do podpoložek celního sazebníku podle nosičů,“.

V § 16 odst. 6 se slova „převodu a využití práv se uplatňuje snížená sazba; u“ vypouštějí.

§ 17 odst. 4 se vypouští.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

§ 19 odst. 1 zní:

„(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud jím přijatá zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

§ 19 odst. 2 včetně poznámek č. 16a) a 16d) zní:

„(2) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního předpisu,^16a) případně evidovaným podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem daně. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního předpisu.^16d) Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

__________

§ 19 odst. 7 a 8 znějí:

„(7) Při použití služebního osobního automobilu pro osobní potřebu nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot určených pro osobní potřebu. Pokud již u těchto pohonných hmot nárok na odpočet uplatnil, je povinen vystavit doklad o použití a uplatnit daň na výstupu.

(8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k dosažení příjmů nebo výnosů z pronájmu nemovitosti nebo její části včetně bytu, která není součástí obchodního majetku plátce, jakož i u všech přijatých zdanitelných plnění, která se nevztahují k podnikání a k obchodnímu majetku. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.“.

§ 20 odst. 1 zní:

„(1) Má-li plátce příjmy nebo výnosy nejen za svá uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Poměrná část odpočtu daně se určí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za všechna zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně je nulový nebo záporný, potom je koeficient nula.“.

V § 20 odst. 2 se za slova „se nezapočítává“ vkládají tato slova: „cena bez daně při převodu cenných papírů, který je osvobozen od daně podle § 28 odst. 2 písm. b),“ a na konci se připojuje tato věta: „Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítávají příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou zdanitelná.“.

V § 20 odst. 3 se za slovo „příspěvky“ vkládají slova „včetně členských příspěvků“ a slova „tržby z hlavní činnosti“ se vypouštějí.

V § 20 odst. 6 se slova „součtem uplatněných nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku a vypočteným nárokem na odpočet z údajů za celý rok“ nahrazují slovy „vypočteným nárokem na odpočet z údajů za celý rok a součtem uplatněných nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku“ a v poslední větě se za slova „od 1. ledna“ vkládají tato slova: „roku předcházejícího“.

V § 20 odst. 6 se na konci připojuje tato věta: „Vypořádání se neprovádí v případech, kdy plátce nebo právní nástupce není povinen odvést daň podle § 5 odst. 6 a 9.“.

§ 20 odst. 7 zní:

„(7) Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období tří předcházejících kalendářních roků. Při propočtu opravy vypořádání použije vždy nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému roku a tuto opravu vypořádání provede k opravovanému zdaňovacímu období. U jiných roků použije poslední vypočtený koeficient roku, kterého se oprava týká.“.

V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci hlavní činnosti (§ 35a).“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

§ 25 nově označený odstavec 3 zní:

„(3) Má-li plátce příjmy a výnosy za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

§ 28 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 22a) zní:

__________

V § 28 odst. 2 písm. h) bodu 3 se za slovo „papíry“ připojují tato slova: „s výjimkou převodu cenných papírů podle písmene b)“.

§ 28 odst. 4 písm. d) zní:

V § 28 odst. 5 se slova „10 %“ nahrazují slovy „20 %“ a slova „anebo částku 10 000 000 Kč“ se vypouštějí.

V § 32 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního předpisu¹³) do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského a chirurgického zařízení).“.

Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně poznámek č. 39a) a 39b) zní:

„§ 35a

Zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti

subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny

za účelem podnikání

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního fondu tržní regulace v zemědělství^39a) prodej zemědělských a potravinářských výrobků a u Správy státních hmotných rezerv^39b) prodej státních hmotných rezerv.

__________

V § 36 odst. 2 ve druhé větě se za slovo „Plátce“ vkládají tato slova: „ , jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 000 000 Kč,“.

§ 37 včetně poznámek č. 40) a 40b) zní:

„§ 37

Daňové přiznání a splatnost daně

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,⁴⁰) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,^40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

__________

§ 38 se vypouští.

V § 38a odst. 1 se poslední věta vypouští.

§ 38a odst. 2 zní:

„(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.“.

§ 38a odst. 3 včetně poznámky č. 40c) zní:

„(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.^40c)

__________

V § 38a odst. 4 se druhá věta nahrazuje těmito větami: „V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného se pro opravu odpočtu použije nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný rok. Současně s předkládanou opravou je plátce povinen provést opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.“.

§ 39 odst. 2 zní:

„(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.“.

§ 39 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.“.

V § 40 odst. 2 se slova „podle zvláštního předpisu,^40e) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána“ nahrazují slovy „ve výši 0,1 % z částky odpovídající dříve uplatněnému odpočtu daně nebo později uplatněné dani na výstupu za každý den, po který nebyla splněna“.

§ 43 odst. 1 včetně poznámky č. 44a) zní:

„(1) Dani podléhá dovezené zboží a české zboží,^44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska. Daň u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

__________

§ 43 odst. 2 zní:

„(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.“.

§ 43 odst. 3 zní:

„(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.“.

§ 43 odst. 4 včetně poznámky č. 42) zní:

„(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.⁴²) Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu.

__________

§ 43 odst. 5 zní:

„(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.⁴⁵)“.

§ 43 odst. 6 včetně poznámek č. 47a) a 47f) zní:

„(6) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

__________

§ 43 odst. 7 zní:

„(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.⁴²)“.

V § 44 odst. 1 se slova „ , písm. a) a b)“ vypouštějí.

§ 44 odst. 2 zní:

„(2) Základem daně u českého zboží, které je po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,^47b) vráceno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, jako by se jednalo o propuštění zušlechtěného zboží do volného oběhu.“.

§ 44 odst. 3 zní:

„(3) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu se daň vypočítá jako součin základu daně podle odstavce 1 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.^47c)“.

V § 44 odst. 4 se slova „uvedeného v § 43 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „propuštěného do režimu dočasného použití“.

§ 44 odst. 5 zní:

„(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.“.

§ 45 odst. 2 zní:

„(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu,^48a) do režimu pasivního zušlechťovacího styku,⁴²) vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup z tuzemska nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.“.

§ 45 odst. 3 zní:

„(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení⁴²) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.“.

§ 45 odst. 4 zní:

„(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.“.

V § 45 se odstavce 6 až 9 vypouštějí.

Za § 45 se vkládají nové § 45a až 45d, které včetně nadpisu a poznámek č. 48c), 48d), 48e), 48f) a 48g) znějí:

„Vracení daně

§ 45a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou požívající výsad a imunit⁴⁸) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“)

(2) Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“). Zaplacená daň se vrací maximálně do výše

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje daňovým dokladem pod le § 2 odst. 2 písm. q) nebo dokladem o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem. Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává příslušnému finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osob požívajících výsad a imunit stanoví takto:

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, které podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v předloženém daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e).

§ 45b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat

(3) Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že

(4) Prodej zboží za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax free na silničních celních přechodech prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu, v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží prodávaného za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí udělené povolení odejme

(7) Na zboží umístěné v prodejnách Duty/tax free se pohlíží jako na zboží vyvezené.^48a) Zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free, které je cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla.^48c)

§ 45c

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, kterou je Česká republika vázána, ustanovení, že zahraniční pomoc bude osvobozena od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen „vrácení daně“).

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, uplatní nárok podáním žádosti, která musí obsahovat:

V žádosti, kterou podává zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo ani bydliště, (dále jen „zahraniční osoba“), nemusí být uvedeno daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.

(3) Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

(4) Osoba, která má nárok na vrácení daně, podává žádost místně příslušnému finančnímu úřadu s výjimkou zahraniční osoby,^48d) která předloží žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(5) Osoba, která žádá o vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(6) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 12 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 12 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě podle odstavce 1 bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

(9) Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně, a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží prodala.

§ 45d

(1) Právnická osoba se sídlem v zahraničí, která není oprávněna podnikat na území České republiky,^48e) (dále jen „zahraniční právnická osoba“) může uplatnit nárok na vrácení daně za vybrané druhy zboží a služeb nakoupené v České republice, jestliže tak stanoví dvoustranná mezistátní smlouva, kterou je Česká republika vázána, v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou.

(2) Vybranými druhy zboží a služeb podle odstavce 1 se rozumí:

(3) Zahraniční právnická osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení daně může zahraniční právnická osoba uplatnit podáním žádosti o vrácení daně, která se podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu. Žádost zahraniční právnické osoby o vrácení daně předkládá Finančnímu úřadu pro Prahu 1 pouze právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, nebo fyzická osoba, která má bydliště na území České republiky, které jsou zahraniční právnickou osobou zmocněny k jejímu zastupování. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně zahraniční právnickou osobou. Žádost o vrácení daně musí být doložena originálními daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem, a plnou mocí k zastupování zahraniční právnické osoby. Na doklad o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést:

(5) Žádat o vrácení daně lze za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Nárok na vrácení daně vzniká podáním žádosti o její vrácení. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Žádost o vrácení daně lze podat nejpozději do 30. června následujícího roku, jinak nárok zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(6) Částka daně k vrácení je pro účely tohoto paragrafu považována za vratitelný přeplatek,^48g) který se vrátí zahraniční právnické osobě bez žádosti do šesti měsíců ode dne následujícího po podání žádosti o vrácení daně.

(7) Žádost o vrácení daně se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.

__________

V názvu § 46 se slova „a převod a využití práv“ vypouštějí.

V § 46 odst. 1 se slova „a převod a využití práv“ vypouštějí, za slova „určeny pro“ se vkládá slovo „využití,“ a čtvrtá věta se vypouští.

V § 46 odst. 4 se v první větě slova „a převodu a využití práv“ a slova „nebo převodu a využití práv,“ vypouštějí.

V § 47 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „tato přeprava se považuje za přepravní službu s místem zdanitelného plnění v tuzemsku.“.

§ 47 odst. 3 zní:

„(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků.“.

V § 47 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají, u stravovacích a ubytovacích služeb v mezinárodní přepravě osob i plátci, kteří tyto služby poskytují, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat zejména opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb mezinárodní železniční a vodní přepravy osob a stravovacích služeb mezinárodní letecké přepravy osob.“.

V § 47 dosavadním odstavci 4 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavců 3 a 4“.

§ 47 dosavadní odstavec 6 zní:

„(6) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována.“.

§ 47 dosavadní odstavec 7 zní:

„(7) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 1, 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce podle odstavců 3 a 4 povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od po vinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 7.“.

V § 47 se dosavadní odstavce 4 až 7 označují jako odstavce 5 až 8.

§ 53a zní:

„§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“.

Z přílohy č. 1 se vypouští tato položka:

V příloze č. 1 u číselného kódu 48194000 se text „ – pouze papírové sáčky pro parní a plynovou sterilizaci tzv. „Lukasterik“ “ nahrazuje tímto textem „ – pouze sáčky pro sterilizaci“ a doplňuje se tato položka:

„48195000 – pouze obaly pro sterilizaci v rolích“.

V příloze č. 2 se položka „51.1 Zprostředkování prodeje“ nahrazuje těmito položkami:

Pro uplatnění daně za období před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy.

Nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 2 nelze po 1. lednu 1998 v běžném ani dodatečném daňovém přiznání uplatnit u zdanitelných plnění, která se uskutečnila do 31. prosince 1995.

Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím, kteří byli zaregistrováni před účinností tohoto zákona, se stávají od 1. ledna 1998 plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, pokud jejich obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 2 000 000 Kč. Při této změně zdaňovacího období postupuje plátce podle § 36 odst. 5.

Plátci, kteří dodávají plyn a elektrickou energii, provedou mimořádný odečet z měřicích zařízení k 31. prosinci 1997, případně provedou propočet spotřeby plynu a elektrické energie v roce 1997, pokud bude odečet proveden po 1. lednu 1998. V obou případech použijí pro stanovení spotřeby plynu a elektrické energie v roce 1997 sníženou sazbu bez ohledu na ustanovení § 9 odst. 1 písm. g).