Státní hranice jsou nepohyblivé a probíhají od bodu styku státních hranic smluvních stran a Polské republiky až k bodu styku státních hranic smluvních stran a Rakouské republiky tak, jak byly určeny k 25. červenci 1997 a jsou znázorněny v hraničním dokumentárním díle, které tvoří přílohu I této smlouvy a je její nedílnou součástí. Výjimkou je úsek státních hranic na soutoku hraničního vodního toku Morava s vodním tokem Dyje od nepohyblivého bodu střednice koryta hraničního vodního toku Morava, ležícího na spojnici hraničních znaků 41C a 41S, k bodu určenému střednicí koryta hraničního vodního toku Morava, ležícího na spojnici hraničních znaků 41S a 41Ö, v kterém jsou státní hranice pohyblivé a přizpůsobují se postupným přirozeným změnám polohy koryta hraničního vodního toku Morava.

Hraniční dokumentární dílo tvoří:

Změny průběhu státních hranic k 25. červenci 1997 v porovnání se stavem k 1. lednu 1993 jsou popsány a graficky znázorněny v dokumentaci Změn průběhu česko-slovenských státních hranic, která tvoří přílohu II této smlouvy a je její nedílnou součástí.

Dokumentaci Změn průběhu česko-slovenských státních hranic tvoří:

Plochy státního území České republiky o výměře 452,0177 ha oddělené od jejího státního území změnami průběhu státních hranic podle článku 3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu této smlouvy v platnost Slovenské republice.

Plochy státního území Slovenské republiky o výměře 452,0177 ha oddělené od jejího státního území změnami průběhu státních hranic podle článku 3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu této smlouvy v platnost České republice.

Smluvní strany potvrzují, že změnami průběhu státních hranic a výměnou částí státních území je výměra oddělených ploch státních území vzájemně vyrovnána.

Státní hranice jsou rozděleny na hraniční úseky I až IX.

Vyznačení hraničních úseků a jejich délku určuje hraniční dokumentární dílo.

Pro účely této smlouvy se hraničními vodními toky rozumí vodní toky nebo jejich úseky, kterými probíhají státní hranice, včetně těch, které státní hranice opakovaně protínají, a jsou uvedeny v hraničním dokumentárním díle.

Průběh státních hranic je vyznačen v terénu hraničními znaky, které jsou osazeny jednotlivě, ve dvojici nebo v trojici takto:

Průběh státních hranic je vyznačen v terénu těmito druhy hraničních znaků:

Tvar, rozměry, materiál, označení a poloha hraničních znaků jsou určeny v hraničním dokumentárním díle.

Jestliže je to třeba, lze vyznačit průběh státních hranic také jinými hraničními znaky podle článku25 odst. 1 této smlouvy.

V případě potřeby lze osadit další hraniční znaky, přemístit ohrožené hraniční znaky na bezpečné místo nebo změnit přímé vyznačení státních hranic v nepřímé či naopak podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.

Průběh státních hranic lze dočasně vyznačit signalizačními zařízeními, jejichž tvar, rozměry, materiál a označení určuje Směrnice pro vyznačování, zaměřování a údržbu státních hranic podle článku 25 odst. 2 této smlouvy. Pokud se dále v této smlouvě uvádí pojem hraniční znak, rozumí se tímto pojmem i signalizační zařízení.

po přímé spojnici po sobě následujících hraničních znaků osazených přímo v hraniční čáře nebo nevyznačených či dočasně vyznačených lomových bodů hraniční čáry,

po přímé spojnici po sobě následujících nevyznačených lomových bodů hraniční čáry na hraničních cestách a stržích,

po přímé spojnici po sobě následujících nevyznačených či dočasně vyznačených lomových bodů hraniční čáry, popř. hraničních znaků osazených přímo v hraniční čáře na hraničních vodních tocích.

Smluvní strany zabezpečí každých pět let přezkoušení státních hranic a odstranění zjištěných nedostatků. Pětileté období se počítá od ukončení prací v terénu při předchozím přezkoušení. První přezkoušení se zahájí ve druhém roce po vstupu této smlouvy v platnost.

Zaměření polohy koryta hraničních vodních toků a objektů na nich se provede při každém druhém přezkoušení státních hranic.

Smluvní strany v případě potřeby provedou komplexní přezkoušení státních hranic nebo jejich částí.

Na základě výsledků přezkoušení podle odstavců 1 až 3 se vyhotovují dokumenty, ve kterých jsou zejména dokumentovány a vyznačeny změny oproti platnému stavu hraničního dokumentárního díla (dále jen „hraniční dokumenty“).

Hraniční dokumenty podle odstavce 4 se schvalují v souladu s vnitrostátními postupy. Schválené hraniční dokumenty se stávají součástí hraničního dokumentárního díla na základě mezinárodní smlouvy.

Vyžaduje-li to zřetelnost průběhu státních hranic, učiní smluvní strany potřebná opatření i mimo přezkoušení podle článku 14 odst. 1 až 3 této smlouvy.

Zjistí-li jedna ze smluvních stran, že byl hraniční znak přemístěn, smluvní strany ověří jeho polohu i mimo přezkoušení a v případě potřeby přemístí hraniční znak na správné místo.

Vlastníci, držitelé a správci pozemků, staveb a zařízení, které se nacházejí na státních hranicích nebo v jejich blízkosti, jsou povinni strpět práce a opatření potřebná k vyznačování, zaměřování a udržování státních hranic, jakož i vstup osob pověřených těmito pracemi. Práce je třeba provádět s ohledem na oprávněné zájmy vlastníků, držitelů a správců. O zahájení prací musí být předem informováni.

Na provádění prací podle odstavce 1, jakož i na vstup a vjezd na pozemky, stavby a zařízení se vztahují vnitrostátní právní předpisy smluvních stran.

Na plochách uvedených v článku 21 této smlouvy mohou být budována jen zařízení, která slouží věřejné dopravě, ochraně státních hranic, jakož i vedení všeho druhu, která státní hranice protínají.

Jestliže je hranice pozemku totožná s průběhem státních hranic nebo je protíná, je možné ji trvale vyznačit ve vzdálenosti větší než 2 m od státních hranic.

Smluvní strany mohou ve zvláštních případech po vzájemné dohodě povolit výjimky z odstavce1.

K provádění úkolů uvedených v části první a druhé této smlouvy zřídí smluvní strany Stálou česko-slovenskou hraniční komisi (dále jen „Hraniční komise“).

Hraniční komisi tvoří delegace České republiky a delegace Slovenské republiky. Vlády smluvních stran jmenují do své delegace předsedu a dalších nejvíce šest členů, z kterých předseda delegace určí svého zástupce. Jmenování a odvolání předsedy delegace si smluvní strany oznamují diplomatickou cestou. Změny ve složení delegace si navzájem oznamují předsedové delegací.

Delegace mohou podle potřeby přizvat experty a pomocné síly k plnění úkolů podle této smlouvy. Předsedové delegací a jejich zástupci mají právo udržovat spolu přímý styk.

Smluvní strany hradí náklady své delegace. Ostatní náklady související s činností Hraniční komise, jakož i náklady na údržbu státních hranic hradí smluvní strany, pokud není dohodnuto jinak, rovným dílem.

Hraniční komise zejména:

Hraniční komise vydává Jednací řád, Směrnice pro vyznačování, zaměřování a údržbu státních hranic a Návod pro aktualizaci hraničního dokumentárního díla.

Hraniční komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.

Hraniční komise může předkládat návrhy na změny průběhu státních hranic.

Zasedání Hraniční komise se konají střídavě na území obou smluvních stran.

Zasedání Hraniční komise a prohlídky státních hranic řídí předseda delegace té smluvní strany, na jejímž území se konají. Jednání se vedou v českém a slovenském jazyce.

K přijetí rozhodnutí Hraniční komise je potřebný souhlas předsedů obou delegací. Jestliže se předsedové delegací nedohodnou, předloží návrh k rozhodnutí ministrům vnitra.

O každém zasedání a o prohlídce státních hranic vypracuje Hraniční komise protokol ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském. Protokoly podepíší předsedové delegací nebo jejich zástupci. Protokoly vstoupí v platnost dnem doručení písemného oznámení předsedů delegací o jejich vnitrostátním schválení.

Hraniční komise zřizuje k plnění svých úkolů smíšené technické skupiny. Jejich počet a složení určí podle rozsahu a druhu prací, které je třeba provést.

Vedoucí smíšených technických skupin plní úkoly v souladu s protokoly Hraniční komise.

O každém doplnění, změně a obnově vyznačení státních hranic, jakož i o zjištěních vyplývajících z kontrol výsledků zaměření se sepíše zápis ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském. V případě potřeby se vyhotoví i technické podklady.

Hraniční komise na závěr každého přezkoušení státních hranic shrne výsledky prací do závěrečného protokolu, který předloží ke schválení ministrům vnitra.

Majetkoprávní vztahy související s oddělením ploch částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy upraví smluvní strany zvláštní smlouvou.

Smluvní strany se zavazují, že do dne vstupu v platnost smlouvy o vypořádání jejich nemovitého majetku nacházejícího se na oddělených plochách částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy neprovedou převod vlastnictví tohoto majetku na jiný subjekt.

Vlastnictví fyzických a právnických osob k majetku nacházejícímu se na oddělených plochách částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy zůstává nedotčeno.

Úkony fyzických a právnických osob související s uspořádáním právních vztahů na plochách oddělených částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy jsou osvobozeny od správních poplatků. Rozsah, způsob a dobu platnosti tohoto osvobození upraví smluvní strany zvláštní smlouvou.

Smluvní strany zabezpečí vzájemné bezplatné poskytnutí všech údajů, dokladů, dokumentací a jiných podkladů vztahujících se na plochy oddělených částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy nejpozději do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy.

Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny ministry vnitra, a pokud se nedohodnou, budou řešeny vládami smluvních stran.

Nebude-li možné spor vyřešit způsobem uvedeným v odstavci 1, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu.

Rozhodčí soud bude zřízen ad hoc tak, že smluvní strany nejpozději do tří měsíců od oznámení úmyslu jedné z nich obrátit se na rozhodčí soud určí ze svých státních občanů po jednom rozhodci. Předsedou rozhodčího soudu je občan třetího státu, na kterém se rozhodci dohodnou.

Nedojde-li k dohodě rozhodců o předsedovi rozhodčího soudu do šesti měsíců od oznámení úmyslu jedné smluvní strany obrátit se na rozhodčí soud a nebude-li dohodnuto jinak, obrátí se příslušná smluvní strana na generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu v Haagu, aby jmenoval předsedu rozhodčího soudu. V případě, že je generálním tajemníkem Stálého rozhodčího soudu státní občan jedné ze smluvních stran, postupuje se v souladu s opčními pravidly Stálého rozhodčího soudu.

Řízení před rozhodčím soudem se řídí zásadami mezinárodního práva.

Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro obě smluvní strany. Smluvní strany hradí náklady na svého rozhodce. Ostatní náklady na činnost rozhodčího soudu hradí smluvní strany rovným dílem.