před uplynutím zkušební doby, nebyla-li zkušební doba stanovena nebo byla stanovena na dobu kratší než šest měsíců, po uplynutí šesti měsíců od přijetí do služebního poměru,

před skončením služebního poměru sjednaného na dobu určitou, žádá-li celník o změnu služebního poměru na dobu neurčitou,

má-li být ustanoven nebo jmenován do vedoucí funkce,

po uplynutí šesti měsíců po ustanovení do jiné funkce,

došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci,

na žádost celníka, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců od nabytí právní moci posledního služebního hodnocení.

Služební hodnocení obsahuje část hodnotící, závěr a poučení o možnosti podat odvolání.¹

Hodnotící část služebního hodnocení obsahuje údaje o způsobilosti celníka pro výkon funkce podle jeho odbornosti, množství, kvality a náročnosti služebních úkolů, služební aktivity a osobnostních předpokladů pro výkon funkce. Přitom se hodnotí zejména

Dále hodnotící část služebního hodnocení obsahuje výsledek zkoušky, kterou koná celník v rámci základní nebo další odborné přípravy, klasifikaci zdravotní způsobilosti celníka (s přihlédnutím na případná omezení a úlevy k výkonu služby) včetně psychické způsobilosti celníka.

V závěru služebního hodnocení se uvede, zda je celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo zda tuto způsobilost nemá.

Je-li celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se v závěru služebního hodnocení, zda

Není-li celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se v závěru služebního hodnocení, zda je způsobilý vykonávat jinou funkci, nebo zda není způsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

Návrh služebního hodnocení zpracovává nejbližší nadřízený celníka (dále jen „hodnotitel“).

Služební hodnocení schvaluje příslušný služební funkcionář.

Služební hodnocení se celníkovi doručí.

Pravomocné služební hodnocení se ukládá do osobního spisu celníka.

Odborná způsobilost celníka se posuzuje podle

U funkcí, k jejichž výkonu jsou požadovány znalosti, vědomosti nebo dovednosti pro výkon specifických činností, jsou předpokladem pro výkon funkce osvědčení o znalostech, vědomostech nebo dovednostech pro výkon těchto specifických činností.

Stupni celního vzdělání, jejichž splnění je podmínkou pro výkon funkcí, se rozumí:

Výběrovým řízením se obsazují funkce stanovené celním zákonem.

Výběrové řízení se nevyhlašuje na volnou funkci, na kterou má být podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona převeden celník, který dosud zastává funkci stejné nebo vyšší úrovně.

Jestliže se do výběrového řízení přihlásí celník, který zastává funkci stejné nebo vyšší úrovně anebo od doby, kdy ji zastával, uplynulo méně než 3 roky, může služební funkcionář výběrové řízení zrušit a do funkce ustanovit tohoto celníka. Jestliže se do výběrového řízení přihlásí více celníků uvedených ve větě první, služební funkcionář může rozhodnout, kterého celníka ustanoví do funkce, a to na základě posouzení jeho vhodnosti z hlediska splnění kvalifikačních předpokladů a závěru služebního hodnocení.

Výběrové řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit celníka do funkce obsazované na základě výběrového řízení, (dále jen "vyhlašovatel") uveřejněním v publikačním prostředku Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") nebo Generálního ředitelství cel, popřípadě v hromadných sdělovacích prostředcích.

Vyhlášení výběrového řízení obsahuje

Vyhlašovatel doručené přihlášky označí datem doručení a pořadovým číslem spisového protokolu.

Opožděné přihlášky, které byly doručeny po skončení stanovené lhůty, vyhlašovatel nepřijme a vrátí je zpět zájemcům.

Pro výběrové řízení vyhlašovatel jmenuje výběrovou komisi (dále jen "komise"), která se skládá z předsedy, tajemníka a dalších minimálně tří členů, především z osob s příslušným odborným vzděláním a praxí, seznámených s charakterem volné funkce.

Komise vyhodnotí doklady předložené zájemcem. Zájemci, který nesplňuje podmínky výběrového řízení, komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Zájemci, který splňuje podmínky výběrového řízení, komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.

Při osobním pohovoru lze zájemci uložit písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vyměřeném čase. Vyžaduje-li to charakter funkce, do které má být celník ustanoven nebo jmenován, lze požadovat i posouzení profesní a psychické způsobilosti nebo i test fyzické výkonnosti.

Komise vyhodnotí informace o zájemcích na volnou funkci a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon volné funkce. Pořadí se stanoví hlasováním všech členů výběrové komise. Návrh na pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

Komise pořizuje o výběrovém řízení zprávu, která obsahuje

Zprávu o výběrovém řízení podepisují všichni členové komise. Podepsanou zprávu předá komise s veškerými podklady vyhlašovateli, čímž činnost komise končí.

Vyhlašovatel seznámí uchazeče s výsledkem výběrového řízení bez zbytečného odkladu.

Celník může být pověřen zastupováním jiného celníka ve funkci stejné nebo vyšší úrovně.

Zastupováním ve funkci nelze pověřit celníka, kterému tato povinnost vyplývá z jeho funkce.

Po dobu zastupování ve funkci neplní celník služební úkoly, které pro něj vyplývají z funkce, do níž je ustanoven.

Celníka lze pověřit výkonem funkce stejné nebo vyšší úrovně, jestliže není dočasně obsazena.

Celník je před pověřením výkonem funkce odvolán z dosavadní funkce dnem, jenž předchází dni pověření výkonem funkce.

Celník je dnem, jenž následuje po dni ukončení pověření výkonem funkce, ustanoven do funkce stejné úrovně, kterou zastával před tímto pověřením.

Zařazení do zálohy pro studující celníky se provede dnem povolání nebo dnem vyslání celníka Celní správou České republiky (dále jen „celní správa“) k dennímu studiu.

Vynětí ze zálohy se provede ke dni skončení nebo přerušení studia na škole nebo zanecháním studia.

Do zálohy pro přechodně nezařazené celníky lze celníka zařadit nejdéle na dobu šesti měsíců. Po uplynutí stanovené doby je nutno celníka ustanovit do funkce.

Rozhodnutí o zařazení celníka do této zálohy musí obsahovat

Po dobu zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené celníky vykonává celník služební činnosti stanovené rozhodnutím služebního funkcionáře, které pokud možno odpovídají jím dosažené kvalifikaci a druhu služby, který vykonával před zařazením do zálohy.

Služební funkcionář může nařídit služební pohotovost

Služební pohotovost na pracovišti se vykonává na pravidelném služebním působišti celníka a podle rozhodnutí služebního funkcionáře i na jiném místě jím určeném.

Služební pohotovost mimo pracoviště se vykonává v bydlišti celníka nebo na jiném místě, které na návrh celníka určí služební funkcionář.

Rozsah služební pohotovosti stanoví služební funkcionář, který služební pohotovost nařídil.

dočasné neschopnosti ke službě vzniklé následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

dovolené a dodatkové dovolené,

preventivní rehabilitace,

náhradního volna,

služebního volna s nárokem na služební příjem,

po níž nekoná službu proto, že je svátek⁶,

zproštění výkonu služby, jestliže mu byl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

výkonu vazby, jestliže bylo trestní stíhání proti němu zastaveno nebo jestliže byl zproštěn obžaloby, nebo

mateřské dovolené a u celníka rodičovské dovolené udělené v rozsahu, v jakém je udělována celničce mateřská dovolená⁷.

jsou při výkonu služby vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření,

jsou při výkonu služby převážně nebo dlouhodobě vystaveni nadměrnému vlivu nepříznivých faktorů pracovního prostředí a je-li tato skutečnost potvrzena příslušným orgánem hygienické služby.

Překážkami ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, které není možné uskutečnit mimo dobu služby.

Výkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena obecního zastupitelstva a přísedícího.

Výkonem občanských povinností se rozumí zejména výkon povinností svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo státního orgánu nebo orgánu obce. O výkon občanských povinností jde dále při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

Služební volno s nárokem na služební příjem pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejných funkcí nebo občanských povinností se poskytne na nezbytně nutnou dobu. Celníkovi uvolněnému dlouhodobě, nejméně však po dobu jednoho měsíce, se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem.

Služební volno pro jiné úkony v obecném zájmu se poskytne za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.⁸

Služební volno pro překážky ve službě se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

Poskytne-li se služební volno určené počtem dnů celníkovi s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

O poskytnutí služebního volna pro překážky ve službě musí celník písemně požádat. To neplatí, nebyla-li důležitá osobní překážka ve službě celníkovi předem známa; takovou překážku oznámí bezprostředně nadřízenému bez zbytečného odkladu.

Překážku ve službě a dobu jejího trvání je celník povinen prokázat bezprostředně nadřízenému.

Čerpání služebního volna se přerušuje dočasnou neschopností celníka ke službě^8a.

při studiu na střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu

při studiu v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu na vysoké škole v rozsahu

K vykonání přijímacích zkoušek se celníkovi poskytne služební volno bez nároku na služební příjem v nezbytně nutném rozsahu.

Osamělému celníkovi, který pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let, jemuž náleží studijní volno podle § 26, se poskytne další studijní volno bez nároku na služební příjem v rozsahu pěti dnů v každém školním roce.

Studijní volno se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby. Čerpá-li studijní volno určené počtem dnů celník s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

Studijní volno určené počtem dnů nelze čerpat po částech kratších než jeden den.

Studijní volno lze čerpat po celý školní rok. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností celníka k výkonu služby pro nemoc nebo úraz.⁹⁾

Náhradami výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby (dále jen „náhrada“) se rozumí náhrady výdajů při vyslání celníka na služební cestu nebo studijní pobyt, do školy nebo kursu, při přijetí do služebního poměru a změnách služebního poměru, při stěhování, při preventivní rehabilitaci.

Rodinou celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí

Místem služebního působiště celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí území obce určené rozhodnutím služebního funkcionáře, pokud služební funkcionář blíže nevymezí místo, kde celník pravidelně vykonává službu.

Služební cestou se rozumí doba od nástupu celníka na cestu k výkonu služby nebo služebních úkolů do jiného místa, než je místo jeho služebního působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě, do návratu celníka z této cesty.

Místem bydliště celníka se rozumí místo, kde je celník přihlášen k trvalému pobytu.

Zahraniční služební cestou se rozumí služební cesta podle odstavce 4 mimo území České republiky.

Služební funkcionář, který vysílá celníka na služební cestu, určí celníkovi dobu a místo nástupu služební cesty, dobu a místo ukončení služební cesty, místo plnění služebních povinností, způsob dopravy na služební cestě, popřípadě další podrobnosti. Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, přihlédne služební funkcionář k oprávněným zájmům celníka.

Celníkovi vyslanému na služební cestu náleží

V případě mimořádného povolání celníka z místa bydliště do místa služebního působiště, při kterém mu vzniknou zvýšené výdaje, náleží celníkovi náhrada prokázaných jízdních výdajů, prokázaných nebo služebním funkcionářem uznaných nutných vedlejších výdajů a stravné podle § 35 za dobu přepravy z místa bydliště do místa služebního působiště.

Je-li celník vyslán na služební cestu z místa služebního působiště do obce bydliště nebo do obce, ze které se denně vrací do obce bydliště, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby. Náhrada výdajů za ubytování se neposkytuje.

Celníkovi náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za prostředky hromadné dopravy za cesty konané v obci služebního působiště, je-li cesta konána za účelem plnění služebních povinností. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na cesty z místa bydliště do místa služebního působiště a zpět.

Při služební cestě náleží celníkovi za každý kalendářní den služební cesty stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.¹²

Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi na služební cestě bezplatné stravování, stravné se mu neposkytuje. Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi bezplatné stravování jen částečně, krátí se mu náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři. Stravné zkrácené podle předchozí věty se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.

Celníkovi vyslanému na služební cestu, která trvá 5 a více hodin a jejíž doba nástupu je určena po 19. hodině kalendářního dne a doba ukončení před 5. hodinou následujícího kalendářního dne, náleží stravné podle odstavce 1 stanovené pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

Celníkovi vyslanému na služební cestu, při níž je mu znemožněno stravovat se obvyklým způsobem a která trvá méně než 5 hodin, může přiznat služební funkcionář stravné až do výše dolní hranice stanovené sazby stanovené podle odstavce 1 pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

Je-li vyslán celník na služební cestu, která trvá déle než jeden kalendářní den, do místa jeho trvalého pobytu nebo jeho rodiny anebo do místa, ze kterého se denně vrací do místa svého trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu členů své rodiny, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby.

Celníkovi, který z důvodu

Celníkovi, který z důvodu přijetí do služebního poměru¹⁶ nebo přeložení do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost^16a žije odloučeně od rodiny, lze poskytnout náhradu cestovních výdajů až do výše a rozsahu, který je určen pro služební cestu, a to nejdéle po dobu tří let od přijetí do služebního poměru nebo přeložení.

Celníkovi, kterému bylo podle odstavce 2 přiznáno stravné nižší, než je stravné podle § 46 stanovené pro časové pásmo nad 18 hodin, náleží při uskutečnění cesty k návštěvě rodiny stravné do skončení výkonu služby před odjezdem a od počátku výkonu služby po příjezdu z této cesty, a to ve výši

Stravné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Celníkovi, který je převeden na jinou funkci^16b, náleží náhrada cestovních výdajů podle odstavců 1 a 4 v rozsahu, v jakém mu byla poskytována bezprostředně před převedením na jinou funkci. Náhrada výdajů náleží celníkovi jen v případě, že ještě neuplynula doba, na niž je mu přiznána.

Celníkovi, který splňuje podmínky pro poskytování náhrad podle ustanovení § 38 této vyhlášky, přizná služební funkcionář náhradu prokázaných výdajů za přepravu bytového zařízení a svršků celníka a jeho rodiny.

Dále může služební funkcionář přiznat náhradu prokázaných jízdních výdajů celníka a jeho rodiny z obce dosavadního pobytu do obce nového pobytu a náhradu nezbytně nutných prokázaných výdajů spojených s malováním a úpravou bytu, která však může činit nejvýše 10000 Kč.

Na poskytování náhrad při zahraničních služebních cestách se vztahují ustanovení § 34 až 39, pokud není dále stanoveno jinak.

Dobou rozhodnou pro vznik nároku celníka na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu a příletu letadla při letecké přepravě.

Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi za podmínek dále stanovených stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^17a Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby stravného stanoveného pro stát, ve kterém celník stráví v kalendářním dni nejvíce času.

Stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně náleží celníkovi, pokud doba jeho zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, náleží celníkovi stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky.

Trvá-li zahraniční služební cesta celníka mimo území České republiky méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně mu nenáleží.

Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi stravné v české měně podle § 35 za dobu zahraniční služební cesty strávené na území České republiky.

Nenáleží-li celníkovi za dobu zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky stravné v cizí měně podle odstavce 4, připočte se tato doba k době trvání zahraniční služební cesty na území České republiky podle předchozího odstavce.

Při zahraniční služební cestě přísluší celníkovi za dobu služební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35.

Při zahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně přechod české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.

V dohodě o vzájemné výměně celníků může služební funkcionář se zahraničním subjektem, ke kterému je celník vysílán, sjednat poskytování bezplatného ubytování, stravného, kapesného a náhradu za jízdní výdaje za cesty související s výkonem služby.

Jízdní výdaje za cesty z místa služebního působiště nebo bydliště do sídla zahraničního subjektu a zpět hradí vysílající útvar.

Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného celníkovi v zahraničí maximálně do výše stanovené touto vyhláškou.

Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného zaměstnanci zahraničního subjektu vyslanému do České republiky až do výše dvojnásobku horní hranice stravného stanoveného při služebních cestách na území České republiky a kapesné do výše 40 % takto stanoveného stravného.

Celníkovi, který výjimečně použije se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předměty potřebné pro výkon služby, náleží náhrada za používání vlastních předmětů.

Souhlas služebního funkcionáře s použitím vlastních předmětů podle předchozího odstavce nelze udělit na používání silničního motorového vozidla, vyjma případů upravených touto vyhláškou, na používání předmětů běžně zabezpečovaných celní správou a předmětů, jejichž použitím by mohly být ohroženy důležité zájmy služby, majetek, život a zdraví.

Výši náhrady v celých korunách stanoví služební funkcionář na základě účelně vynaložených nákladů, které celník vynaložil v souvislosti s použitím vlastního předmětu.

Pokud se celník se služebním funkcionářem dohodne na paušální částce jako náhradě za použití vlastního předmětu pro výkon služby, nemůže celník požadovat úhradu těch nákladů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

Náhrady za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby se vyplácejí vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

Dohodu o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen „dohoda“) uzavírá služební funkcionář s celníkem, jestliže vzdělání, které má celník získat, je v zájmu služby.

V dohodě se celník zavazuje, že po skončení studia setrvá ve služebním poměru po dobu

Při kombinované formě studia se doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia podle odstavce 1 stanoví poměrně podle skutečné doby trvání denního (prezenčního) studia a studia při výkonu služby (distančního studia).

Uzavření dohody je podmínkou pro poskytování studijního volna celníkovi.

Za trvání studia je považována doba, po kterou je celník žákem nebo studentem školy.

Za skončení studia¹⁸ je považováno

Náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnují služební příjem poskytnutý celníkovi po dobu studijního volna, popřípadě též náhrady výdajů poskytnutých celníkovi v souvislosti se studiem a školné, pokud ho celníkovi uhradí celní správa.

Výše nákladů stanovených podle předchozího odstavce, kterou je celník povinen uhradit při nesplnění závazku setrvání ve služebním poměru nebo při skončení služebního poměru před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání, nesmí překročit částku

Preventivní rehabilitace se poskytuje ve formě rekondice nebo rehabilitace.

Rekondice je forma organizovaného aktivního odpočinku směřující k obnovení standardních tělesných a duševních schopností celníka snížených nebo oslabených následkem dlouhodobého výkonu služby.

Rehabilitace je forma léčení směřující k opětovnému nabytí standardních tělesných a duševních schopností celníka ztracených nebo výrazně snížených následkem dlouhodobého výkonu služby.

Preventivní rehabilitace se poskytuje celníkovi

Preventivní rehabilitace se neposkytne celníkovi

O poskytnutí a stanovení termínu konání preventivní rehabilitace rozhoduje služební funkcionář.

Za trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) se považuje doba, která je rozhodná pro vznik nároku na příspěvek za službu podle § 77.

Preventivní rehabilitace zabezpečuje a náklady s nimi spojené hradí celní správa.

Preventivní rehabilitace se zabezpečuje s celodenním ubytováním a celodenním stravováním.

Rekondice se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných celní správou formou organizovaného aktivního odpočinku spojeného s rekondičními procedurami a tělesnými cvičeními pod dohledem odborného personálu nebo s pracemi na údržbě zařízení celní správy. Práce na údržbě zařízení jsou prováděny v prvním týdnu konání preventivní rehabilitace v rozsahu nejvýše 40 hodin.

Rehabilitace se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných celní správou s poskytováním léčebných a rehabilitačních služeb (s procedurami a tělesnými cvičeními) nebo v určených lázeňských léčebných ústavech.

Služební funkcionář je oprávněn změnit původně stanovený termín nástupu na preventivní rehabilitaci, případně přerušit její výkon, vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo důležitá překážka na straně celníka.

Náhradní termín pro nástup preventivní rehabilitace musí být stanoven tak, aby preventivní rehabilitace byla poskytnuta do konce kalendářního roku, v němž na ni vznikl nárok, a není-li to možné, nejpozději do konce června následujícího roku.

Služby zakázané všem celničkám, těhotným celničkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

V případě pochybností, zda jsou splněny podmínky pro použití zákazu výkonu služby, musí projednat služební funkcionář použití zákazu s lékařem a s příslušným orgánem hygienické služby.

Výjimky ze zákazu výkonu služeb podle odstavce 1 jsou přípustné jen v rozsahu a za podmínek stanovených u jednotlivých zákazů výkonu služeb příslušným orgánem hygienické služby.

Celnička, těhotná celnička a matka do konce devátého měsíce po porodu je povinna oznámit služebnímu funkcionáři písemně skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu výkonu služby vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.

Uzavření dohody o hmotné odpovědnosti je nezbytné pro výkon funkcí celníka, pokud vykonává činnosti

Dohoda o hmotné odpovědnosti se uzavře s celníkem i pro výkon jiných činností, než které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud mu jsou svěřeny hodnoty k vyúčtování.

Výkonem služby se rozumí výkon oprávnění a povinností celníka vyplývajících ze služebního poměru, výkon funkce, do které byl celník ustanoven nebo jmenován nebo jejímž výkonem byl pověřen, činnost vykonávaná na příkaz služebního funkcionáře a činnost na služební cestě.

V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony obvyklé nebo nutné před začátkem a po skončení služby. Takovými úkony však nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetřování nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k ním a zpět, pokud nejsou konány v objektech celních orgánů. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci a cesta k vyšetření nebo ošetření a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

V přímé souvislosti s výkonem služby je též činnost, která napomáhá plnění úkolů celních orgánů.

Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa celníkova bydliště nebo jeho přechodného ubytování do místa vstupu do objektu celního orgánu nebo na jiné místo určené k plnění služebních úkolů a cesta zpět.

Cesta z obce celníkova bydliště nebo jeho přechodného ubytování na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného místa výkonu služby, a cesta zpět se posuzuje jako nutný úkon před začátkem a po skončení služby.

Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu rozumí průměrný hrubý měsíční služební příjem²¹ po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

K přechodné změně ve výši průměrného čistého měsíčního služebního příjmu celníka v důsledku pravomocně uloženého kázeňského trestu nebo zproštění výkonu služby se při výpočtu průměrného čistého měsíčního služebního příjmu nepřihlíží.

U celníka převedeného na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání, u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu z průměrného čistého služebního příjmu, kterého dosáhl přede dnem přeložení, pokud to je pro celníka výhodnější. Totéž platí, byla-li celnička převedena na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

při služebním zákroku proti osobě nebo skupině osob, která porušuje zákony a další právní předpisy, a proti osobě, která je ohrožuje, a při výcviku, při kterém se celník na takový služební zákrok připravuje,

při záchranných a havarijních pracích při živelních pohromách nebo v místech s vysokým rizikem vzniku úrazu následkem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

při plnění speciálních úkolů zvláštního stupně nebezpečnosti.

Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu celníka, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, se vychází z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.

Celníkovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru stanoveném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.

U bývalého celníka, který je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci²², je tato podpora považována za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu. Není-li mu poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci proto, že má nárok na příspěvek za službu, je za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu považován tento příspěvek. Je-li zařazen v evidenci i po skončení nároku na výplatu podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, případně po uplynutí doby, po kterou by mu podpora náležela, kdyby neměl nárok na příspěvek za službu, odečítá se mu z náhrady za ztrátu na služebním příjmu minimální mzda.

Bývalému celníkovi, kterému není poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci z jím zaviněných důvodů, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.

Je-li bývalý celník osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle dokladu o přiznání daně z příjmů fyzických osob.

Nedosahuje-li bývalý celník výdělku ve výši minimální mzdy, je považována minimální mzda za výdělek.

Příspěvek za službu je považován za výdělek v případě, že si bývalý celník zvolil příspěvek za službu místo plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. V takovém případě se za výdělek považuje ta část příspěvku za službu, která odpovídá výši plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, který by mu jinak náležel.

Za náklady spojené s pohřbem celníka se považují náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.

Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje ve výši dvojnásobku částky stanovené zvláštními právními předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru^23a. Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy náleží jen pozůstalým^23b.

Řízení o náhradě škody způsobené celníkem celní správě zahajuje příslušný služební funkcionář bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy se o vzniku škody dozvěděl.

Není-li v zákoně nebo této vyhlášce stanoveno jinak, řízení o náhradě škody způsobené celníkovi při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním zahajuje služební funkcionář na základě návrhu na projednání náhrady škody poškozeného celníka nebo jeho nejbližších pozůstalých bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy mu návrh byl doručen.

Za účelem prošetření škodní události, zjištění odpovědnosti za škodu, výše škody a návrhu na její likvidaci jmenuje služební funkcionář škodní komisi a jejího předsedu, především z osob znajících příslušné odvětví práva a majících s řízením o náhradě škody zkušenosti.

Komise musí být nejméně tříčlenná.

Komise prošetří a posoudí škodní událost za přítomnosti celníka, který škodu způsobil, nebo poškozeného celníka ze všech rozhodujících hledisek a zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady a podmínky pro vznik odpovědnosti celníka nebo celní správy za způsobenou škodu. Zjistí-li komise, že jsou splněny zákonné předpoklady a podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, podá služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci. Zjistí-li komise, že tyto zákonné předpoklady nebo podmínky splněny nejsou, informuje o tom služebního funkcionáře, přičemž zjištění odůvodní.

Komise pořizuje o řízení o náhradě škody zprávu, kterou předá služebnímu funkcionáři, který komisi jmenoval.

O náhradě škody, určení její výše a způsobu likvidace škodní události rozhoduje služební funkcionář na podkladě zprávy komise, přičemž návrhem komise není vázán.

O řízení o náhradě škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání platí přiměřeně ustanovení § 70.

Při řízení o náhradě škody na zdraví musí být poškozený celník poučen o všech svých nárocích na náhradu škody na zdraví a způsobech jejich uplatnění.

Zpráva komise musí obsahovat

Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je, není-li dále stanoveno jinak, doba trvání služebního poměru celníka, příslušníka Policie České republiky, příslušníka BIS, příslušníka Vězeňské služby České republiky a vojáka z povolání, jakož i služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba

Platové vyrovnání se poskytuje ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným bývalým celníkem z výdělečné činnosti v občanském povolání nebo podporou v nezaměstnanosti nebo podporou při rekvalifikaci²².

Má-li bývalý celník stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídala délce jeho základní doby služby v týdnu stanovené bývalému celníkovi v posledním běžném měsíci trvání služebního poměru, poskytuje se platové vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo doby služby v občanském povolání.

Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou

Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého celníka se za hrubý výdělek považuje

Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého celníka je

Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje též

Jde-li o bývalého celníka, který je v pracovním nebo obdobném poměru a současně osobou samostatně výdělečně činnou, je jeho čistým měsíčním výdělkem jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob sníženého o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob.

Platové vyrovnání se vyplácí způsobem a v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu.

Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se určí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Výše zálohy může činit až polovinu rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem rozhodným pro p oskytování platového vyrovnání a předloženým potvrzením o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Zálohy platového vyrovnání se zúčtují zpravidla po uplynutí šesti kalendářních měsíců podle čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti dosaženého v zúčtovacím období. Případný přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

Osobám samostatně výdělečně činným se záloha na platové vyrovnání neposkytuje. Platové vyrovnání se zúčtuje po předložení daňového přiznání, zpravidla po uplynutí kalendářního roku.

Dobou rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu je doba trvání služebního poměru uvedená v § 72 odst. 1, přičemž se do této doby nezapočítává doba uvedená v § 72 odst. 2.

Do doby rozhodné pro nárok na příspěvek za službu se započítávají též doby pracovního poměru příslušníka Sboru ozbrojené ochrany železnic, Sboru požární ochrany a celníka, jestliže byly započitatelné podle zvláštních právních předpisů^27c jako doby služebního poměru, s výjimkou doby

Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem je příjem stanovený celníkovi podle zvláštních předpisů²⁷ pevnou měsíční částkou, podléhá-li dani z příjmů, který mu náležel za poslední kalendářní měsíc trvání jeho služebního poměru ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován, a to bez započtení dalšího platu, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, a zvýšený o průměrný měsíční úhrn dalších platů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn náležejících mu v kalendářním roce předcházejícím dni skončení jeho služebního poměru, pokud podléhají dani z příjmů. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

U celníka, kterému v kalendářním měsíci, v němž skončil jeho služební poměr, služební příjem nenáležel nebo kterému náležela pouze jeho část, se posledním hrubým měsíčním služebním příjmem rozumí služební příjem, jaký by mu náležel, kdyby po celý kalendářní měsíc konal službu ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován. Ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu v důsledku uložení kázeňského trestu podle § 33 zákona nebo zproštění výkonu služby podle § 27 zákona se nepřihlíží.

Posledním čistým služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání je poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Za složky platu stanovené pevnou měsíční částkou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

Za proměnlivé složky služebního příjmu podle odstavce 1 se považují

Služební funkcionář postupuje před svým rozhodnutím ve věcech služebního poměru celníků tak, aby byl přesně a úplně zjištěn skutečný stav věci; za tím účelem si opatří potřebné podklady pro rozhodnutí.

Služební funkcionář celníkovi umožní, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k jeho podkladům, popř. navrhl jejich doplnění.

Jiným orgánem, který šetří jednání celníka mající znaky kázeňského přestupku, přestupku nebo trestného činu, se rozumí zejména orgán činný v trestním řízení²⁸ a správní úřad.

Jiným orgánem není orgán zmocněný služebním funkcionářem, který je příslušný uložit celníkovi kázeňský trest.

Odvolání se považuje za podané včas i tehdy, bylo-li v zákonné lhůtě podáno na poštu a adresováno služebnímu funkcionáři.

Podal-li celník odvolání u nepříslušného služebního funkcionáře, postoupí tento funkcionář odvolání bez zbytečného odkladu příslušnému funkcionáři.

Bylo-li odvolání podáno opožděně, přezkoumá odvolací orgán, zda není odůvodněn postup podle § 135 nebo § 136 zákona.

Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může je odvolatel vzít zpět. Bylo-li odvolání vzato zpět, odvolací orgán řízení o odvolání zastaví a odvolatele o tom písemně vyrozumí.

Z odvolání musí být zřejmé, kdo ho podává, které rozhodnutí se jím napadá, který služební funkcionář napadané rozhodnutí vydal, v čem spatřuje odvolatel nesprávnost napadeného rozhodnutí, popř. jaké důkazy navrhuje na podporu svých tvrzení.

Nemá-li odvolání náležitosti uvedené v předchozím odstavci, vyzve služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolatele, aby nedostatky v určené lhůtě odstranil. Jestliže odvolatel této výzvě nevyhoví, učiní o tom služební funkcionář záznam a odvolání spolu se záznamem postoupí odvolacímu orgánu.

Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolání bez zbytečného odkladu posoudí a je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popř. zjištěné vady odstraní. O odvolání může sám rozhodnout, jen jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

Nerozhodne-li služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení, spisovým materiálem a svým stanoviskem k odvolání s řádným odůvodněním k odvolacímu orgánu nejdéle do 15 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo.

Odvolací orgán je povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnutí; přitom odvolateli musí být dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit.

Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu.

Odvolací orgán rozhoduje na základě přesného a úplného zjištění skutečného stavu věci. Při rozhodování o odvolání přihlédne k návrhu senátu poradní komise, není jím však vázán.

Poradní komise (dále jen „komise“) je poradní orgán odvolacího orgánu. Komisi jmenuje služební funkcionář, který je oprávněn o odvolání rozhodnout.

Odvolání projednává senát složený nejméně ze tří členů komise. Je-li senát složený z vyššího počtu členů komise, musí jít vždy o lichý počet. Členy a předsedu senátu jmenuje předseda komise tak, aby byla zajištěna jeho maximální odbornost, nestrannost a objektivita v rozhodování o odvolání.

Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen komise, u něhož lze s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k odvolateli mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Předseda komise a předseda senátu jsou oprávněni požadovat od služebních funkcionářů dokumentaci, popř. její doplnění potřebnou k posouzení odvolání. Dále jsou oprávněni prověřovat a došetřovat skutečnosti důležité pro rozhodnutí o odvolání. Vyžadují-li tyto skutečnosti odborné stanovisko, vyžádá si ho předseda komise u příslušného odborného místa.

Veškeré administrativní činnosti komise a senátu zabezpečuje odvolací orgán.

Předseda komise oznámí odvolateli složení senátu, který věc projedná. Má-li odvolatel pochybnosti o nepodjatosti předsedy nebo některého člena senátu, oznámí to neprodleně předsedovi komise, který ve věci rozhodne usnesením. Týkají-li se tyto pochybnosti předsedy komise jako předsedy nebo člena senátu, oznámí to odvolatel odvolacímu orgánu, který rozhodne usnesením, zda předseda komise je z jednání v senátu vyloučen.

Proti usnesení o vyloučení předsedy nebo člena komise z jednání v senátu a proti rozhodnutí, kterým se návrh odvolatele na vyloučení zamítá, se nelze odvolat.

Místo a dobu jednání senátu určí jeho předseda tak, aby odvolání bylo projednáno ve stanovené lhůtě.

Senát jedná pouze za účasti všech svých členů.

Jednání senátu je neveřejné. Je-li to potřebné, může být na jednání předvolán odvolatel nebo jiná osoba, pokud mohou poskytnout informace důležité pro posouzení věci.

Senát projednává odvolání na základě celého spisového materiálu a přezkoumá skutkovou a právní správnost napadeného rozhodnutí.

Senát po projednání odvolání vydá usnesení, ve kterém navrhne odvolacímu orgánu rozhodnutí ve věci (dále jen „návrh“).

O jednání senátu se pořizuje zápis, který podepisují všichni členové senátu.

Po skončeném jednání senátu předá jeho předseda všechen spisový materiál, zápis o jednání a usnesení o návrhu na rozhodnutí ve věci předsedovi komise, který vše předá odvolacímu orgánu.

název celního orgánu, který o odvolání rozhoduje,

jména členů a předsedy senátu,

místo a datum zasedání senátu,

jméno odvolatale a jeho poslední funkční zařazení,

podstatné údaje o napadeném rozhodnutí,

návrh senátu na rozhodnutí ve věci a jeho odůvodnění,

výsledek hlasování členů senátu o návrhu a důvody přehlasovaného člena senátu, pro které pro návrh nehlasoval,

podpis předsedy senátu.