261/1997 Sb. znění účinné od 1. 9. 1998 do 3. 9. 2003

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 288/2003 Sb.	4.9.2003	zrušen
vyhláškou č. 185/1998 Sb.	1.9.1998

261

VYHLÁŠKA

Ministerstva zdravotnictví

ze dne 6. října 1997,

kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané

všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce

po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství

výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 150 odst. 2 a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 167 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.:

§ 1

Práce zakázané všem ženám

Všem ženám jsou zakázány

práce

1.	s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový energetický výdej větší než 5,4 MJ netto (pracovní energetický výdej snížený o podíl bazálního metabolismu),
2.	při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena při pojezdu tažná síla větší než 90 N a tlačná větší než 130 N,
3.	spojené se zvedáním a přenášením břemen, při nichž jsou překračovány ukazatele uvedené v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky při zvedání osob jsou přípustné hodnoty pro manipulaci s břemeny dodrženy, jestliže při zvedání osob nad 40 kg hmotnosti tuto činnost vykonávají alespoň dvě osoby za použití technických prostředků, například podložek s rukojetí,

práce spojené s expozicí vibracím, při nichž

může dojít k překročení nejvyšších přípustných hodnot stanovených zvláštním předpisem¹ pro celkové vertikální vibrace o frekvencích 4 až 8 Hz nebo celkové horizontální vibrace o frekvencích 1 až 2 Hz,

Vibrace přenášené na ruce překračují při podrobném hodnocení nejvyšší přípustné hodnoty^1a a síla potřebná pro ovládání nářadí překračuje podle výsledků měření 10 % F_max (nejvyšší svalová síla, vynaložená v dané pracovní poloze při maximálním volním úsilí), jde-li o práci s převahou statické složky, nebo 30 % F_max, jde-li o práci s převahou dynamické složky,

práce na pracovištích, na nichž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,

práce vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů; toto omezení neplatí, s výjimkou těhotných žen, pro výkon záchranných prací při haváriích,

práce v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,

práce v zemědělství spojené se zacházením se zvířaty, při nichž je zvýšené nebezpečí úrazu.

Práce zakázané těhotným ženám a matkám

do konce devátého měsíce po porodu

§ 2

Těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou dále zakázány

práce

1.	s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový energetický výdej větší než 4 MJ netto,
2.	při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena tažná síla větší než 50 N nebo tlačná síla větší než 100 N,
3.	spojené se zvedáním a přenášením břemen překračujících ukazatele uvedené v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky, a průměrný celosměnový minutový energetický výdej překračuje 7 kJ.min^-1 netto,

práce

1.	vykonávané ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více než 60 °, a v malých uzavřených prostorách,
2.	spojené s tlakem na břicho,
3.	trvale vykonávané vsedě nebo vestoje bez možnosti střídání pracovních poloh,
4.	při nichž nelze individuálně měnit tempo dané strojním zařízením,

práce na pracovištích, na nichž jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené pro fyzickou práci zvláštním předpisem,¹

práce, při nichž by byly vystaveny

1.	rázům, přenášeným na horní končetiny,
2.	místním vibracím přenášeným na ruce, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním předpisem,¹
3.	vibracím přenášeným zvláštním způsobem a celkovým vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro fyzickou práci zvláštním předpisem¹ snížené o 10 dB,

práce, při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji nebo jinými látkami, které mohou poškodit kůži,

práce s jedy,² s výjimkou prodeje jedů v uzavřených obalech,

práce s karcinogeny uvedenými v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky, práce při pracovních pro cesech s rizikem chemické karcinogenity, jejichž seznam je uveden ve zvláštním předpisu,³

práce s chemickými látkami

1.	způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví, (chemické látky označené ve zvláštním právním předpise R 39, R 40 a R 48).^3a
2.	poškozujícími reprodukci, jejichž seznam je uveden v příloze č. 4 části A, která je součástí této vyhlášky,
3.	mutagenními, jejichž seznam je uveden v příloze č. 4 části B, která je součástí této vyhlášky,
4.	vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání kůží, (chemické látky ve zvláštním právním předpise označené R 24),^3a
5.	které mají výrazné alergizující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži, (chemické látky ve zvláštním právním předpise označené R 42 a R 43),^3a
6.	omezujícími dělení buněk,

práce na pracovištích výroby léčiv a veterinárních přípravků, pokud při nich může za předvídatelných podmínek dojít ve významné míře ke vstupu v nich obsažených biologicky účinných látek do organismu,

práce na pracovištích, na nichž je koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší vyšší než 1/3 nejvyšších přípustných průměrných koncentrací stanovených zvláštním předpisem,⁴

práce s cytostatiky,

práce s olovem a rtutí a s jejich sloučeninami,

práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazů a akutních otrav

1.	s rizikem otravy oxidem uhelnatým,
2.	při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi,
3.	s hořlavými kapalinami I․ třídy,⁵ nejde-li o jejich používání v laboratořích nebo při poskytování zdravotní nebo veterinární péče,
4.	při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb apod.,
5.	ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou,
6.	na zařízeních vysokého napětí,
7.	při ošetřování nebezpečných zvířat, jejichž seznam je uveden ve zvláštním předpisu,⁶
8.	při porážení zvířat na jatkách,
9.	v prostoru uzavřených nádob a nádrží,
10.	při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny,

práce v mikrobiologických a jiných laboratořích při zpracovávání lidského biologického materiálu,

všechny práce určené jako rizikové podle zvláštního předpisu,⁷

práce při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních zdravotnických zařízení.

§ 3

(1)

Těhotným ženám jsou dále zakázány práce

a)	v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, kde podmínky práce nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,⁸
b)	na pracovištích, na nichž jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí o frekvenci 300 GHz a nižší, stanovených pro obyvatelstvo zvláštním předpisem,⁹
c)	při nichž nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ženy,
d)	na pracovištích, na nichž časově vážená celosměnová průměrná výsledná teplota kulového teploměru překračuje 28 °C,
e)	vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4 °C a nižší, a dále práce vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za směnu při teplotách nižších než - 5 °C.

(2)

Těhotné ženy nesmějí vykonávat práce na pracovištích, na kterých zjištění lékaře, veterinárního lékaře nebo odborného pracovníka hygienické služby sdělené zaměstnavateli odhalilo riziko výskytu vybraných infekcí ohrožujících těhotnou ženu a plod, pokud se neprokáže u těhotné ženy přítomnost protilátek proti vybraným infekcím; na takové pracoviště může těhotná žena znovu nastoupit, pokud pominul důvod zákazu. Vybrané infekce, které ohrožují matku a plod a u kterých se stanoví přítomnost protilátek, jsou uvedeny v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

(3)

Matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou dále zakázány práce v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, pokud se v nich používají radioaktivní látky, které nejsou uzavřeným radionuklidovým zářičem, a podmínky práce nejsou upraveny tak, aby pro kojence byl zajištěn stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva.⁸

§ 4

Práce zakázané mladistvým

(1)

Mladistvým jsou zakázany

práce spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí

1.	při nichž překračuje celková fyzická zátěž za směnu hodnoty uvedené v příloze č. 6 části A, která je součástí této vyhlášky,
2.	při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaloženy síly větší než ty, které jsou uvedeny v příloze č. 6 části B, která je součástí této vyhlášky,
3.	při zvedání a přenášení břemen překračujících ukazatele nebo vzdálenosti uvedené v přílohách č. 7 a 8, které jsou součástí této vyhlášky,

práce vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu

1.	vestoje bez možnosti změny pracovní polohy,
2.	ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více než 60 °,

práce, při nichž pracovní tempo vnucené strojním zařízením nelze měnit a pracovníky střídat,

práce na pracovištích, na nichž časově vážená celosměnová průměrná výsledná teplota kulového teploměru překračuje 28 °C,

práce vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na teplotě 4 °C a nižší, a dále práce vykonávané po dobu souhrnně delší než jedna hodina za směnu při teplotách nižších než - 5 °C,

práce na pracovištích, na nichž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,

práce v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,

práce, při kterých jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené zvláštním předpisem pro fyzickou práci,¹

práce, při nichž jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty vibrací stanovené zvláštním předpisem,¹

práce v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření,

práce s jedy,²

práce s karcinogeny uvedenými v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky, a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, jejichž seznam je uveden ve zvláštním předpisu,³

práce s chemickými látkami,

1.	způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví, (chemické látky označené ve zvláštním právním předpise R 39, R 40 a R 48),^3a
2.	které mají alergisující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži, (chemické látky označené ve zvláštním právním předpise R 42 a R 43),^3a
3.	jejichž seznam je v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky,
4.	vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání kůží, (chemické látky označené ve zvláštním právním předpise R 24),^3a
5.	omezujícími dělení buněk,

práce s cytostatiky,

práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazů a akutních otrav

1.	při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi,
2.	s hořlavými kapalinami třídy I.,⁵
3.	s žíravinami,²
4.	na zařízeních pro výrobu, uskladňování a používání stlačených, kapalných nebo rozpuštěných plynů,
5.	ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou,
6.	při nichž hrozí úraz v důsledku zhroucení konstrukcí, staveb nebo pádu předmětů,
7.	na zařízeních vysokého napětí,
8.	s nebezpečnými zvířaty, jejichž seznam je uveden ve zvláštním předpisu,⁶
9.	při porážení zvířat na jatkách,
10.	při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny,
11.	v prostoru uzavřených nádob a nádrží,

všechny práce určené jako rizikové podle zvláštního předpisu,⁷

práce se sudy, kanistry, demižóny a podobnými nádobami, které obsahují nebezpečné chemické látky uvedené pod písmeny k), l), m), o) a písmenem p) body 1, 2, 3 a 4, asbest a sloučeniny olova.

(2)

Zákazy uvedené

v odstavci 1 písm. a) se netýkají umělecké a artistické činnosti,

v odstavci 1

1.	písm. d), h), i) a k) s výjimkou výroby a balení jedů,
2.	písm. l), jde-li o výuku metod chemické analýzy,
3.	písm. m) bodu 3, jde-li o práce s olovem a jeho sloučeninami,
4.	písm. n) a p) bodech 2 a 3 a bodu 4, jde-li o používání zařízení pro uskladňování a používání stlačených, kapalných nebo rozpuštěných plynů,
5.	písm. p) bodech 5, 8 a 9,
6.	písm. r)

neplatí, jde-li o práce konané z důvodu přípravy na povolání, pokud je při nich soustavným odborným dozorem, organizací práce nebo jinými opatřeními, například použitím osobních ochranných pracovních prostředků, zajištěna dostatečná ochrana zdraví mladistvých,

v odstavci 1 písm. j) se nevztahují na práce konané z důvodu přípravy na povolání za podmínek vymezených zvláštními předpisy.¹⁰

§ 5

Pokud je žena, těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu mladistvá, použije se omezení zakázané práce nebo pracoviště uvedené v § 1 až 3, jestliže není uvedené v § 4 nebo je přísnější.

§ 6

Zrušují se:

1.	výnos Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj ze dne 27. února 1967, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým v organizacích v působnosti Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, oznámený v částce 7/1970 Sb.;
2.	výnos Ministerstva hornictví ze dne 21. prosince 1967, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do devátého měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný v č. 1/1968 Zpravodaje Ministerstva hornictví a oznámený v částce 4/1968 Sb.;
3.	výnos Ústřední správy energetiky č. 1 ze dne 8.ledna 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný ve Zpravodaji Ministerstva průmyslu ČSR a oznámený v částce 34/1969 Sb.;
4.	výnos Ministerstva chemického průmyslu ze dne 15. ledna 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým pracovníkům, uveřejněný v částce 1/1968 Zpravodaje Ministerstva chemického průmyslu, ve znění výnosu Ministerstva průmyslu ČSR č. 2/1986 ze dne 10. března 1986, kterým se mění a doplňují přílohy č. 2 a č. 3, oznámené v částkách 11/1968 Sb. a 13/1986 Sb.;
5.	výnos Ministerstva vnitřního obchodu č. 4/1968 Zpravodaje Ministerstva vnitřního obchodu ze dne 3.dubna 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, ve znění výnosu Ministerstva obchodu ČSR č. 17/1979 Věstníku Ministerstva obchodu ČSR, oznámené v částkách 23/1968 Sb. a 4/1980 Sb.;
6.	výnos Ministerstva dopravy ze dne 17. dubna 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný ve Věstníku Ministerstva dopravy č. 8/1968 a oznámený v částce 20/1968 Sb.;
7.	výnos Ústřední správy geodézie a kartografie ze dne 15. května 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, oznámený v částce 25/1968 Sb.;
8.	směrnice Presidia Československé akademie věd ze dne 20. května 1968, kterou se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, oznámená v částce 26/1968 Sb.;
9.	výnos Ministerstva vnitra ČSR ze dne 27. června 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým pracovníkům v organizacích místního hospodářství, ve znění výnosu ze dne 13. prosince 1983 oznámeného v částce 5/1984 Sb.;
10.	usnesení Představenstva Svazu výrobních družstev č. 37/1968 Informací Svazu výrobních družstev ze dne 2. července 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, oznámené v částce 33/1968 Sb.;
11.	výnos Ministerstva zahraničního obchodu ze dne 15. srpna 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný v částce 7/1968 Věstníku Ministerstva zahraničního obchodu a oznámený v částce 37/1968 Sb.;
12.	výnos Ministerstva kultury a informací ze dne 30.září 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, oznámený v částce 40/1968 Sb.;
13.	výnos Československé tiskové kanceláře ze dne 12.prosince 1968, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým pracovníkům, oznámený v částce 48/1968 Sb.;
14.	příkaz ministra těžkého průmyslu ze dne 29. prosince 1968, kterým se vydává seznam prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým pracovníkům v resortu těžkého průmyslu, oznámený v částce 34/1969 Sb.;
15.	výnos Ministerstva průmyslu ČSR č. 3/1969, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázan ých ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým pracovníkům v oborech spotřebního průmyslu, ve znění výnosu Ministerstva průmyslu ČSR č. 3/1986 ze dne 10. března 1986, kterým se mění a doplňuje příloha č. 2 a 3, oznámený v částce 13/1986 Sb.;
16.	výnos Federálního ministerstva národní obrany ze dne 27. března 1972, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do devátého měsíce po porodu a mladistvým, oznámený v částce 11/1972 Sb.;
17.	výnos Ministerstva zdravotnictví ČSR, kterým se vydávají závazná opatření a seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu v organizacích v působnosti Ministerstva zdravotnictví ČSR, uveřejněný v částce 2 - 3/1973 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR a oznámený v částce 12/1973 Sb.;
18.	výnos Ministerstva školství ČSR ze dne 29. listopadu 1974, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný v sešitu č. 12/1974 Věstníku Ministerstva školství a Ministerstva kultury ČSR a oznámený v částce 1/1975 Sb.;
19.	výnos Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR ze dne 7. prosince 1976, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný v částce 23/1977 Věstníku Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR a oznámený v částce 7/1977 Sb.;
20.	směrnice Českého svazu výrobních družstev č. 27/1978 Věstníku Českého svazu výrobních družstev ze dne 31. května 1978, kterými se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým ve výrobních družstvech a podnicích řízených Českým svazem výrobních družstev, oznámené v částce 2/1981 Sb.;
21.	oborová směrnice Ústředního ředitelství Československého filmu č. I-408 ze dne 1. července 1978, kterou se stanoví seznamy prací a pracovišť zakázaných všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým v organizacích Československého filmu a Slovenského filmu, oznámená v částce 24/1978 Sb.;
22.	výnos Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 7. února 1980, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, ve znění výnosu ze dne 30.července 1986, oznámené v částkách 11/1980 Sb. a 24/1986 Sb.;
23.	výnos Ministerstva stavebnictví ČSR č. 1/1986 ze dne 28. listopadu 1986, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, uveřejněný v částce 24/1986 Zpravodaje Ministerstva stavebnictví ČSR a oznámený v částce 1/1987 Sb.;
24.	výnos Federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 1/1988, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám a mladistvým v resortu všeobecného strojírenství, uveřejněný ve Věstníku FMVS č. 3/1988 a oznámený v částce 6/1988 Sb.;
25.	výnos Ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR ze dne 20. prosince 1989, kterým se vydávají seznamy prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým pracovníkům, oznámený v částce 53/1990 Sb.;
26.	výnos Federálního ministerstva hospodářství ze dne 12. října 1990 o zákazu práce v podzemí hlubinných dolů pro pracovníky mladší než 21 let oznámený v částce 77/1990 Sb.

§ 7

Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni vyhlášení.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ženami

oběma rukama v pracovní poloze vstoje¹

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg)	Délka vertikální dráhy břemene	Maximální počet zdvihů za 1 minutu	Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu
15	podlaha - zápěstí²⁾ zápěstí - rameno²⁾	6 5	6500
10	podlaha - zápěstí²⁾ zápěstí - rameno²⁾ podlaha - rameno²⁾	8 7 5	5500
5	podlaha - zápěstí podlaha - rameno podlaha - nad rameno zápěstí - rameno zápěstí - nad rameno rameno - nad rameno	10 8 6 10 8 5	4000

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut. Výjimečně lze připustit jako ojedinělý úkon manipulaci s břemenem do hmotnosti 20 kg, pokud jsou dány dobré úchopové možnosti.

Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla.

____________

¹)	Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.

²)	Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových možnostech¹

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	15	10	5
Maximální vzdálenost přenášení (m)	10	15	20

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

_____________

¹)	Dobré úchopové možnosti jsou při zvedání a přenášení břemen dány tehdy, pokud je možno uchopit břemeno podhmatem, přičemž osa předloktí svírá se sagitální rovinou těla úhel nejvýše 30 °.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami a matkami do konce devátého měsíce po porodu oběma rukama v pracovní poloze vstoje¹

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg)	Délka vertikální dráhy břemene	Maximální počet zdvihů za 1 minutu	Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu
7,5	podlaha - zápěstí²⁾ zápěstí - rameno²⁾	3 5	2500
5	podlaha - zápěstí²⁾ zápěstí - rameno²⁾ podlaha - rameno²⁾	4 7 3	2000
2,5	podlaha - zápěstí podlaha - rameno podlaha - nad rameno zápěstí - rameno zápěstí - nad rameno rameno - nad rameno	5 4 3 8 4 3	1800

Břemena o hmotnosti 5 - 7,5 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 10 minut, mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 2,5 - 5 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu nejvýše 15 minut, mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.

___________

¹)	Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg. Zvedání břemen vsedě je možno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut.

²)	Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Největší vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových možnostech¹

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	7,5	5	2,5
Maximální vzdálenost přenášení (m)	10	15	20

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

___________

¹)	Dobré úchopové možnosti jsou při zvedání a přenášení břemen dány tehdy, pokud je možno uchopit břemeno podhmatem, přičemž osa předloktí svírá se sagitální rovinou těla úhel nejvýše 30 °.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Seznam karcinogenů 1. skupiny

Název

4-Aminobifenyl

Asbest

Benzen

Benzidin

Bifenyl-4-ylamin = 4-aminobifenyl

Bifenyl-4,4-ylendiamin = Benzidin

Bis(chlormethyl)ether

Erionit

Chlormethylmethylether

Chroman zinečnatý a zinečnatodraselný

Kyselina arseničná a její soli

2-Naftylamin

beta-Naftylamin = 2-Naftylamin

Oxid arseničný

Oxid arsenitý

Oxid chromový

Oxid nikelnatý

Oxid niklitý

Oxid nikličitý

Sirník nikelnatý

Soli benzidinu

Soli 4-aminobifenylu

Soli 2-naftylaminu

Subsulfid niklu

Vinylchlorid = Chlorethylen

Xenylamin = 4-Aminobifenyl

Seznam karcinogenů 2. skupiny

Název

AAT = o-Aminoazotoluen

Akrylamid

Akrylonitril

4-Aminoazobenzen

o-Aminoazotoluen

4-Amino-2,3-dimethylazobenzen = o-Aminoazotoluen

4-Amino-3-fluorofenol

o-Anisidin

Aziridin = Ethylenimin

Benzo[a]anthracen

Benzo[a]pyren

Benzo[b]fluoranthen

Benzo[d,e,f]chrysen = Benzo[a]pyren

Benzo[e]acefenantrylen = Benzo[b]fluoranthen

Benzo[j]fluoranthen

Benzo[k]fluoranthen

Benzotrichlorid = α, α, α -Trichlortoluen

Beryllium

Bromičnan draselný

2,2-bis(nitrosoimino)ethanol

1,3-Butadien = Buta-1,3-dien

Captafol

Carbadox

CI Direct Brown 95

Cytostatika

4,4-Diaminodifenylmethan

o-Dianisidin

Diazomethan

Dibenzo[a,h]antracen

1,2-Dibrom-3-chlorpropan

Diethylsulfát

1,2-Difenylhydrazin = Hydrazobenzen

3,3-Dichlorbenzidin

3,3-Dichlorbifenyl-4,4-ylendiamin = 3,3-Dichlorbenzidin

1,4-Dichlorbut-2-en

1,2-Dichlorethan = Ethylenchlorid

2,4-Dichlorfenyl-4-nitrofenylether = Nitrofen

2,2-Dichlor-4,4-methylendianilin

1,3-Dichlor-2-propanol

Dimethylsulfamoylchlorid

3,3-Dimethoxybenzidin = o-Dianisidin

3,3-Dimethylbenzidin = o-Tolidin

Dimethylcarbamoylchlorid

1,1-Dimethylhydrazin

1,2-Dimethylhydrazin

Dimethylnitrosamin

Dimethylsulfát

Epichlorhydrin

(Epoxyethyl)benzen = Styrenoxid

1,2-Epoxypropan = Propylenoxid

Ethylenchlorid

Ethylenoxid

Ethylenimin

Ethylkarbamát = Urethan

Fenyloxiran = Styrenoxid

Hexachlorbenzen

Hexamethylfosforamid

Hexamethylfosfortriamid = Hexamethylfosforamid

Hydrazin

Hydrazobenzen

{5-[(4((2,6-Hydroxy-3-((2-hydroxy-5-sulfofenyl)azo)fenyl)azo)(1,1-bifenyl)-4-yl]salicyláto}kuprát disodný

= CI Direct Brown 95

(2-Chlorallyl)-diethyldithiokarbamát = Sulfallát

1-Chlor-2,3-epoxypropan = Epichlorhydrin

Chlorid kademnatý

Chroman chromitý

Chroman strontnatý

Chroman vápenatý

2-Methoxyanilin = o-Anisidin

2-(Methoxycarbonylhydrazonomethyl)quinoxalin-1,4-dioxid = Carbadox

4,4-Methylenbis(2-chloranilin) = 2,2-Dichlor-4,4-methylendianilin

4,4-Methylenbis(o-toluidin)

4,4-Methylendianilin = 4,4-Diaminodifenylmethan

Methyl-3-(chinoxalin-2-ylmethylen)karbazát-1,4-dioxid = Carbadox

Methylakrylamidomethoxyacetát (obsahující 0,1 % akrylamidu)

2-Methylaziridin

Methylazoxymethylacetát

4-Methyl-m-fenylendiamin

1-Methyl-3-nitro-1-nitrosoguanidin

Methyl-0,N,N-azoxymethylacetát = Methylazoxymethylacetát

Methyloxiran = Propylenoxid

5-Nitroacenaften

4-Nitrobifenyl

Nitrofen

2-Nitronaftalen

2-Nitropropan

N-Nitrosodimethylamin = Dimethylnitrosamin

Nitrosodipropylamin

Oxid kademnatý

Oxiran = Ethylenoxid

Polychlorované bifenyly s výjimkou mono-a dichlorovaných bifenylů

3-Propanolid = 1,3-Propiolakton

1,3-Propansulton

1,3-Propiolakton

Propylenimin = 2-Methylaziridin

Propylenoxid

Ropné extrakty, extrakt z lehkého vakuového plynového oleje¹

Ropné extrakty, extrakt z lehké naftenové frakce²

Ropné extrakty, extrakt z lehké a parafinové frakce²

Ropné extrakty, extrakt z těžké naftenové frakce¹

Ropné extrakty, extrakt z těžké parafinové frakce³

Síran kademnatý

Sloučeniny beryllia s výjimkou hlinitokřemičitanů beryllnatých

Soli 3,3-dichlorbenzidinu

Soli 2,2-dichlor-4,4-methylendianilinu

Soli o-dianisidinu

Soli o-tolidinu

Styrenoxid

Sulfallát

1,2,3,6-Tetrahydro-N-(1,1,2,2-tetrachlorethylthio)ftalimid = Captafol

Thioacetamid

o-Tolidin

o-Toluidin

4-o-Tolylazo-o-toluidin = o-Aminoazotoluen

α, α, α -Trichlortoluen

Uhlovodíky C₂₆ - C₅₅, bohaté na aromáty

Urethan

__________

¹)	směs převážně aromatických uhlovodíků C₁₃ - C₃₀

²)	směs převážně aromatických uhlovodíků C₁₅ - C₃₀ s obsahem 5 % polykondensovaných aromatických uhlovodíků se 4 - 6 kruhy

³)	směs převážně aromatických uhlovodíků C₂₀ - C₅₀ s obsahem 5 % polykondensovaných aromatických uhlovodíků se 4 - 6 kruhy

⁴)	směs převážně aromatických uhlovodíků C₂₆ - C₅₅ s teplotou varu přibližně v rozmezí 395 °C až 640 °C

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Chemické látky poškozující reprodukci

Sloučeniny olova

Warfarin = 4-Hydroxy-3-(3-oxo-fenylbutyl)kumarin

2-Ethoxyethanol = Ethylenglykolmonoethylether

2-Ethylhexyl-3,5-bis(1,1-dimethylethyl)-4-hydroxyfenyl-methylthioacetát

2-Methoxyethanol = Ethylenglykolmonomethylether

Benzo[a]pyren = Benzo[d,e,f]chrysen

Binapakryl (ISO) = 2-Iso-butyl-4,6-dinitrofenyl-3-methylkrotonát

N,N-dimethylformamid = Dimethylformamid

Dinoseb = 6-sec-Butyl-2,4-dinitrofenol, jeho soli a estery

Dinoterb = 2-terc-Butyl-4,6-dinitrofenol, jeho soli a estery

Imidazolidin-2-thion = 2-Imidazolin-2-thiol = ethylenthiomočovina

2-Ethoxyethylacetát = Ethylenglykolacetát

Methyl-O,N,N-azoxymethylacetát = Methylazoxymethylacetát

2-Methoxyethylacetát = Methylglykolacetát

Tetrakarbonyl niklu

Nitrofen = 2,4-Dichlorfenyl-4-nitrofenylether

Látky mutagenní

Akrylamid

Benzo[a]pyren = Benzo[d,e,f]chrysen

1,2-Dibrom-3-chlorpropan

Diethylsulfát

Ethylenimin = Aziridin

Ethylenoxid = Oxiran

Hexamethylfosfortriamid = Hexamethylfosforamid

Methylakrylamidomethoxyacetát (obsahující 0,1 % akrylamidu)

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Vybrané infekce ohrožující těhotnou ženu a plod

1. Bacilární úplavice

2. Brucelosa

3. Břišní tyf a paratyfy

4. Cytomegalovirová infekce

5. Listeriosa

6. Salmonellosa

7. Toxoplasmosa

8. Virové a bakteriální encefalitidy a meningitidy

9. Zarděnky

10. HIV-AIDS

11. Plané neštovice

12. Spalničky

13. Virové hepatitidy

U infekcí uvedených pod body 4, 7 a 9 lze u těhotné ženy stanovit přítomnost protilátek.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Nejvyšší přípustné hodnoty směnového energetického výdeje pro mladistvé (MJ. směna^-1)

věk (roky)	chlapci	dívky
15 až 16 let	6,2	4,4
16 až 17 let	7,3	4,6
17 až 18 let	8,5	5

Rozsah nejvyšších přípustných sil (N) při přepravě břemen mladistvými pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků

	chlapci	dívky
v tahu	100 - 150	50 - 115
v tlaku	120 - 200	100 - 160

Tyto hodnoty platí pro jízdu, nikoliv pro rozjezd.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen chlapci oběma rukama v pracovní poloze vstoje¹

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg)

Délka vertikální dráhy břemene

Maximální počet zdvihů za 1 minutu

Maximální celková hmotnost (kg)

břemen zvedaných a přenášených

za 1 směnu

(pouze pro věk 17 - 18 roků)

podlaha - zápěstí²⁾

zápěstí - rameno²⁾

7000

(pouze pro věk 16 - 18 roků)

podlaha - zápěstí²⁾

zápěstí - rameno²⁾

podlaha - rameno²⁾

5500

(pro všechny věkové kategorie)

podlaha - zápěstí

podlaha - rameno

podlaha - nad rameno

zápěstí - rameno

zápěstí - nad rameno

rameno - nad rameno

3000

Břemena o hmotnosti 15 - 20 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními cykly se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.

Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí chlapců 17 až 18letých vstoje 84 cm, za výšku ramen 143cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla. U chlapců mladších věkových skupin (15 až 17 let) se délka vertikální dráhy břemene posuzuje individuálně podle jejich antropometrických parametrů.

____________

¹)	Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.

²)	Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Největší vzdálenost, na kterou mohou při dobrých úchopových možnostech přenášet chlapci břemena¹

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	20	15	10
Maximální vzdálenost přenášení (m)	10	15	20

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

____________

¹)	Dobré úchopové možnosti jsou při zvedání a přenášení břemen dány tehdy, pokud je možno uchopit břemeno podhmatem, přičemž osa předloktí svírá se sagitální rovinou těla úhel nejvýše 30 °.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 261/1997 Sb.

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen dívkami oběma rukama v pracovní poloze vstoje¹

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg)

Délka vertikální dráhy břemene

Maximální počet zdvihů za 1 minutu

Maximální celková hmotnost (kg)

břemen zvedaných a přenášených

za 1 směnu

(pouze pro věk 17 - 18 roků)

podlaha - zápěstí²⁾

zápěstí - rameno²⁾

6000

(pouze pro věk 16 - 18 roků)

podlaha - zápěstí²⁾

zápěstí - rameno²⁾

podlaha - rameno²⁾

4500

(pro všechny věkové kategorie)

podlaha - zápěstí

podlaha - rameno

podlaha - nad rameno

zápěstí - rameno

zápěstí - nad rameno

rameno - nad rameno

2500

Břemena o hmotnosti 15 - 20 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.

Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními cykly se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí 17 až 18letých dívek vstoje 80 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla. U dívek mladších věkových skupin (15 až 17 let) se délka vertikální dráhy břemene posuzuje individuálně podle jejich antropometrických parametrů.

_____________

¹)	Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg pro věkovou skupinu 17 až 18 let, 4 kg pro věkovou skupinu 16 až 17 let, 3 kg pro věkovou skupinu 15 až 16 let.

²)	Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Největší vzdálenost, na kterou mohou přenášet dívky břemena při dobrých úchopových možnostech¹

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg)	15	10	5
Maximální vzdálenost přenášení (m)	10	15	20²⁾

Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

_____________

¹)	Dobré úchopové možnosti jsou při zvedání a přenášení břemen dány tehdy, pokud je možno uchopit břemeno podhmatem, přičemž osa předloktí svírá se sagitální rovinou těla úhel nejvýše 30 °.

²)	U dívek věkové kategorie do 16 let se snižuje na 15 m.

Poznámky pod čarou:

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Tabulka č. 14 přílohy k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, uveřejněné pod č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy, oznámené v částce 4/1977 Sb.

Směrnice č. 53/1980 sb. Hygienické předpisy, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, oznámené v částce 32/1980 Sb.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 182/1990 Sb., č. 33/1992 Sb. a č. 278/1993 Sb.

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 64/1984 Sb. Hygienické předpisy o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny oznámené v částce 1/1985 Sb., ve znění výnosu Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČR č. 190/1990 Sb.

Např. vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování.

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 Sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnic Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 66/1985 Sb. Hygienické předpisy, oznámené v částkách 21/1978 Sb. a 16/1985 Sb.

ČSN 650201.

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat.

Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZd o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věst. MZd ČSR oznámené v částkách 2/1968 Sb. a 20/1970 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb.

§ 18 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření.

§ 18 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 182/1990 Sb., č. 33/1992 Sb. a č. 278/1993 Sb.

ČSN 650201.

Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 182/1990 Sb., č. 33/1992 Sb. a č. 278/1993 Sb.

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat.

Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 182/1990 Sb., č. 33/1992 Sb. a č. 278/1993 Sb.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Poznámky pod čarou:
1	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
1a	Tabulka č. 14 přílohy k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, uveřejněné pod č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy, oznámené v částce 4/1977 Sb. Směrnice č. 53/1980 sb. Hygienické předpisy, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, oznámené v částce 32/1980 Sb.
2	Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 182/1990 Sb., č. 33/1992 Sb. a č. 278/1993 Sb.
3	Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 64/1984 Sb. Hygienické předpisy o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny oznámené v částce 1/1985 Sb., ve znění výnosu Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČR č. 190/1990 Sb.
3a	Např. vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování.
4	Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 Sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnic Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 66/1985 Sb. Hygienické předpisy, oznámené v částkách 21/1978 Sb. a 16/1985 Sb.
5	ČSN 650201.
6	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat.
7	Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZd o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věst. MZd ČSR oznámené v částkách 2/1968 Sb. a 20/1970 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb.
8	§ 18 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
9	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření.
10	Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.