Není-li touto vyhláškou nebo zvláštním předpisem dále stanoveno jinak, podává se písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen „Deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 11 a 13 k této vyhlášce, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen „Doplňková deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 12 a 14 k této vyhlášce. V režimu tranzitu, je-li více položek zboží, lze místo Doplňkové deklarace použít ložný list na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce, (dále jen „Ložný list“).

V režimu tranzitu, kdy celním úřadem odeslání i celním úřadem určení jsou české celní úřady a není překročena státní hranice (dále jen „národní tranzit“), do něhož je propouštěno zboží cizích ozbrojených sil v souvislosti s jejich vysláním na území České republiky a ozbrojených sil České republiky v souvislosti s jejich vysláním na území jiných států na základě mezinárodní smlouvy¹⁴ (dále jen „zboží ozbrojených sil“), a které je určeno výhradně pro jejich potřebu, může být Ložný list nahrazen seznamem zboží, který tyto ozbrojené síly obvykle v Evropských společenstvích používají pro celní řízení na propuštění zboží do režimu tranzitu (dále jen „Seznam zboží“), obsahujícím údaje nutné k identifikaci zboží, zejména značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, označení zboží a jeho hrubou nebo vlastní hmotnost. Vysláním cizích ozbrojených sil na území České republiky se pro účely této vyhlášky rozumí také jejich průjezd územím České republiky.

Způsob uvádění údajů v Deklaraci, Doplňkové deklaraci a Ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním celního prohlášení na těchto tiskopisech, je uveden v části I přílohy č. 16 k této vyhlášce, není-li v odstavci 4 nebo 5 stanoveno jinak.

Deklarant, který je fyzickou osobou, uvádí v Deklaraci a Doplňkové deklaraci, jimiž navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do celního režimu, jiného než národního tranzitu anebo režimu tranzitu ve smyslu Úmluvy o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím¹⁵ (dále jen „společný tranzit“), údaje v rozsahu uvedeném v části II přílohy č. 16 k této vyhlášce.

Bude-li předloženo prohlášení, že zásilka, která má být propuštěna do národního tranzitu, je přepravována pro ozbrojené síly vysílajícího státu a obsahuje pouze zboží pro jejich potřebu, a toto prohlášení bude opatřeno datem vystavení a ověřeno podpisem vystavujícího důstojníka s uvedením jeho jména a příjmení, hodnosti a jednotky (dále jen „Prohlášení“), vyplní se v Deklaraci údaje v rozsahu uvedeném v části III. přílohy č. 16 k této vyhlášce.

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží ozbrojených sil do národního tranzitu lze podat též na tiskopisu, který má formát A3 a jehož vzor je uveden v příloze č. 16a k této vyhlášce. Tento tiskopis je nutno předepsaným způsobem vyplnit v souladu s uvedenými pokyny a opatřit požadovanými náležitostmi.

V příloze č. 17 k této vyhlášce je uveden seznam doplňkových kódů a seznam zboží, jehož sazební zařazení se uvádí v písemném celním prohlášení desetimístným číselným kódem. Číslice na devátém a desátém místě označují doplňkový kód.

Pro účely společného tranzitu se rozumí

Pro účely společného tranzitu se celním statutem zboží Evropských společenství (dále jen „celní statut Společenství“) rozumí postavení zboží vyjadřující, že se jedná o zahraniční zboží, které

T1, jedná-li se o české zboží nebo o zboží zahraniční jiné než uvedené pod písmenem b),

T2, jedná-li se o zboží, které má celní statut Společenství, bylo dopraveno do tuzemska ve společném tranzitu spolu s rozhodnutím o propuštění zboží do režimu tranzitu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení (dále jen „tranzitní doklad“), v němž je deklarované zboží označeno kódem T2, a jsou-li splněny podmínky uvedené v § 35.

Bez dotčení ustanovení § 34 písm. b) může být celní statut zpět vyváženého zahraničního zboží označen v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu kódem T2, podléhalo-li zboží po jeho dopravení do tuzemska nepřetržitě celnímu dohledu, jehož cílem bylo zejména zajistit totožnost a nezměněný stav zboží, a nebylo-li v tuzemsku propuštěno do jiného celního režimu než

V písemném celním prohlášení na propuštění zpět vyváženého zahraničního zboží, jehož celní statut je označen kódem T2, do společného tranzitu je nutno uvést veškeré odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z tranzitního dokladu, na jehož základě bylo předmětné zboží dopraveno do tuzemska, nebo připojit jeho ověřený opis nebo fotokopii.

Není-li zpětný vývoz zahraničního zboží, které má celní statut Společenství, uskutečněn ve společném tranzitu nebo byl ve společném tranzitu uskutečněn, ale v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu nebyl uveden kód, i když uveden býti mohl, lze osvědčit celní statut Společenství dokladem T2L vystaveným v tuzemsku, pokud

Je-li zboží vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR nebo karnetu ATA a jsou splněny podmínky pro osvědčení dokladem T2L, že deklarované zboží má celní statut Společenství, může deklarant uvést do příslušných oddílů použitého karnetu, určených pro označení zboží, kód T2L, který potvrdí svým podpisem. Tento zápis učiní deklarant ještě před předložením karnetu celnímu úřadu odeslání, kde bude každý zapsaný kód T2L ověřen otiskem služebního razítka a podpisem pověřeného zaměstnance celního úřadu. V případech, kdy je na podkladu jednoho karnetu TIR nebo jednoho karnetu ATA spolu s jiným zbožím přepravováno také zboží, které má celní statut Společenství, musí být v karnetu oba druhy zboží uvedeny odděleně a kód T2L umístěn tak, aby se jednoznačně vztahoval pouze na zboží, které má celní statut Společenství.

Doklad T2L se vyhotovuje na tiskopise, kterým je list číslo 4 nebo 4/5 Deklarace, který může být v případě více položek zboží doplněn listy číslo 4 nebo 4/5 Doplňkové deklarace nebo Ložným listem.

Doklad T2L se vyplňuje v jazyce českém nebo slovenském a údaje v něm obsažené lze opravit způsobem uvedeným v § 40 odst. 5. Nevyplňují se odstavce 2, 6 až 13, 15, 15a, 15b, 16, 17a, 17b, 17 až 30, 34a, 34b, 36, 37, 39, 41 až 43 a 45 až 53 Deklarace, popřípadě Doplňkové deklarace, které deklarant proškrtne tak, aby případné další zápisy byly znemožněny.

Doklad T2L nemusí doprovázet zásilku zpět vyváženého zboží a může být vystaven dodatečně. Doklad T2L spolu s předchozím celním dokladem označeným kódem T2 nebo T2L předkládá deklarant v jednom vyhotovení k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečněn.

Údaje do dokladu T2L uvádí osoba osvědčující stanoveným způsobem statut zboží Společenství podáním dokladu T2L, a to způsobem a v rozsahu uvedeném v části IV přílohy č. 16 k této vyhlášce.

Celní statut Společenství, který lze podle § 36 a 37 osvědčit dokladem T2L, lze osvědčit také fakturou nebo přepravním dokladem, vztahují-li se tyto doklady pouze na zboží, které má celní statut Společenství, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4.

Na faktuře nebo přepravním dokladu, které mají nahradit doklad T2L, musí být kromě ostatních předepsaných náležitostí uveden počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží, hrubá hmotnost v kilogramech, popřípadě čísla kontejnerů a dále obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště deklaranta nebo odesilatele, není-li deklarant odesilatelem, který na tento doklad zřetelně a viditelně uvede zkratku „T2L“, k níž připojí svůj vlastnoruční podpis.

Faktura nebo přepravní doklad vyplněné způsobem uvedeným v odstavci 2 se předkládají k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz realizován.

Na fakturu nebo přepravní doklad, kterými má být osvědčen celní statut Společenství, není nutno uvádět odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z předchozího tranzitního dokladu T2 nebo celního dokladu T2L, kterým může být i faktura nebo přepravní doklad nahrazující doklad T2L, pokud je přiložen jejich ověřený opis nebo fotokopie.

Deklarace a Doplňková deklarace se v úplné sadě skládá

Deklarace s případně přiloženými Doplňkovými deklaracemi se používají v sadách skládajících se z listů označených čísly

Je-li k podání celního prohlášení použita Deklarace, případně Doplňková deklarace v sadě skládající se z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a případně 4/5, deklarant proškrtne nehodící se číselné označení na Deklaraci a v Doplňkové deklaraci tak, aby číslování listů v sadě odpovídalo ustanovením uvedeným v odstavci 2 pod písmeny a) až e).

Deklarace a Doplňková deklarace se zhotovuje zeleným tiskem na bílý samopropisovací papír, který je bez vlastní fluorescence pod UV světlem a jehož hmotnost je nejméně 40g/m². Rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž v odůvodněných případech může ministerstvo povolit odchylku v rozsahu – 5 až + 8 mm. Jednotlivé listy jsou opatřeny samopropisovací vrstvou tak, aby se údaje uváděné na první list složky přímo propisovaly na ostatní listy, na kterých mají být uvedeny, a aby údaje uvedené na jedné straně listu neztěžovaly nebo neznemožňovaly čitelnost údajů uvedených na jeho druhé straně. Tiskopis se nesmí při běžném používání trhat a mačkat. Pravidla pro vyhotovení tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace jsou uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Tiskopis Deklarace a Doplňkové deklarace může být nahrazen počítačovou sestavou, která splňuje všechny předepsané náležitosti, zejména musí odpovídat předepsanému vzoru tiskopisu, formátu, požadavku na vlastnosti použitého papíru, a obsahovat všechny předepsané údaje.

Jednotlivé listy Deklarace a Doplňkové deklarace jsou číselně a barevně odlišeny. List s číslem 1 nebo 6 s červeným označením je určen pro celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží do navrženého režimu. List s číslem 2 nebo 7 se zeleným označením je využíván pro statistické účely a list s číslem 3 nebo 8 se žlutým označením je předáván deklarantovi nebo jeho zástupci jako rozhodnutí o propuštění zboží a vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Listy s čísly 4 a 5 s modrým označením a list s číslem 7 se zeleným označením doprovázejí zásilku zboží propuštěnou do režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Je-li zboží propuštěno do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku, doprovází list s číslem 2 zásilku zboží k pohraničnímu celnímu úřadu, a je-li zboží propuštěno do režimu vývozu s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, také k celnímu úřadu, v jehož územním obvodu je zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu umístěno. List s číslem 3 je celním úřadem, který zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku propustil, předáván deklarantovi nebo jeho zástupci po potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

Pro účely celního řízení se vyplňuje Deklarace podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, přičemž dovozem se rozumí propuštění do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, uskladňování v celním skladu, přepracování pod celním dohledem, dočasného použití a ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, není-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí. Vývozem se rozumí propouštění zboží do režimu vývozu a režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, je-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí. Tranzitem se rozumí propuštění do národního tranzitu nebo společného tranzitu.

Deklarace, kterou se navrhuje pouze ukončení režimu, se podává, je-li ukončován režim aktivního zušlechťovacího styku nebo režim dočasného použití a předmětnému zboží je přidělováno jiné celně schválené určení s výjimkou režimu volného oběhu.

Zpětný vývoz zahraničního zboží, které bylo rozhodnutím v celním řízení na základě písemného celního prohlášení propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití, uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem, se uskutečňuje v režimu tranzitu.

Požaduje-li deklarant pro svoji potřebu další list Deklarace, příp. Doplňkové deklarace, může přiložit k předepsaným listům shodně vyplněný další list, a to při vývozu list číslo 3, při dovozu list číslo 8 a při tranzitu list číslo 1. Přiložený list pověřený zaměstnanec celního úřadu doplní a potvrdí stejným způsobem jako předepsaný list stejně číselně označený; při vývozu a dovozu s tímto listem zaměstnanec celního úřadu nakládá stejně jako s listem předávaným deklarantovi. Při tranzitu přiložený list předá pověřený zaměstnanec celního úřadu deklarantovi po propuštění zboží do režimu tranzitu. Jako další list určený pro potřebu deklaranta může být použit pouze list tiskopisu Deklarace nebo Doplňkové deklarace, případně jeho čitelná fotokopie, přičemž v odstavci B dalšího listu Deklarace bude zřetelně uvedena poznámka „Určeno pro deklaranta“, která nesmí být vyhotovena v červené barvě.

Jedna Deklarace je určena pouze k vykázání jedné položky zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více položek zboží, přikládá se k tiskopisu Deklarace jeden nebo více tiskopisů Doplňkových deklarací. Na jednu Deklaraci s přiloženými Doplňkovými deklaracemi lze deklarovat pouze položky zboží, u nichž je údaj uváděný do levé části odstavce 37 Deklarace a Doplňkových deklarací shodný. Je-li na poslední přiložené Doplňkové deklaraci deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Využití i oběh Doplňkových deklarací je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou jsou předkládány a jejíž přílohu tvoří.

V tranzitu může být Doplňková deklarace nahrazena Ložným listem a v národním tranzitu i Seznamem zboží, který se vyhotovuje při dopravě zboží pro potřebu ozbrojených sil ve stejném počtu výtisků jako Ložný list a manipuluje se s ním shodným způsobem. K jedné Deklaraci nelze současně přikládat Ložný list nebo Seznam zboží, vztahující se na část zboží, a Doplňkovou deklaraci vztahující se na další část zboží.

Tiskopis Ložného listu může být vyhotoven tiskárnou počítače nebo jiným strojovým způsobem tak, aby byly zachovány obsahové náležitosti a jejich předepsané prostorové umístění. Orámovaný prostor vpravo nahoře musí mít rozměr 70 x 55 mm s rozdělením na horní část o velikosti 70 x 15 mm a dolní část o velikosti 70 x 40 mm. Celkový rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž je nutno používat papír s hmotností nejméně 40 g/m², který bude tak pevný, že se při normálním používání ani netrhá, ani nemačká. Šířku sloupců v Ložném listu může deklarant přizpůsobovat podle potřeby, s výjimkou sloupce „Místo pro úřední záznamy“, který musí být široký nejméně 30 mm. Tiskopis Ložného listu může být nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané údaje.

Ložný list se přikládá ke každému listu Deklarace a stává se jeho nedílnou přílohou; vyplněna může být pouze přední strana tiskopisu.

Deklarace, Doplňkové deklarace a Ložné listy se vyplňují strojem, mechanograficky nebo jiným podobným způsobem. Vypsat je lze i ručně tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není možné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování strojem s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 2 Deklarace nebo Doplňkové deklarace.

Deklarant v souladu s přílohou č. 16 k této vyhlášce vyplní v Deklaraci, případně Doplňkové deklaraci údaje nebo zajistí vyplnění údajů do odstavců

Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží, u něhož je třeba v Deklaraci vyjádřit více různých údajů (kódů), zejména v odstavcích 1, 7, 11, 15a, 17, 17a, 20, 22, 23 a 24 Deklarace, musí být tyto údaje rozepsány do více Deklarací. Například při placení jedné zásilky dvěma různými měnami je nutné ji poměrně rozdělit do dvou Deklarací; jedná-li se o nedělitelnou zásilku, lze podat jednu Deklaraci, v níž se jako měna, kterou je za zboží placeno nebo inkasováno, uvede měna, kterou je v přepočtu na Kč placena větší část celkové částky, nebo měna dle výběru deklaranta, jedná-li se o shodné částky.

Je-li pro vývoz a tranzit použita jedna sada listů Deklarace (Doplňkové deklarace), odpovídá deklarant za údaje, které se vztahují k režimu nebo k ukončení režimu, který sám nebo prostřednictvím svého zástupce navrhuje. Použije-li deklarant jako celní prohlášení příslušnou část sady listů Deklarace, která již byla vyplněna v souvislosti s jiným celním režimem, než který navrhuje, je povinen prověřit před jeho podáním správnost a platnost již v Deklaraci uvedených údajů, které se jej týkají, zejména údajů o deklarovaném zboží a o navrhovaném režimu. Zjištěné rozdíly, nejasnosti nebo nepřesnosti deklarant neprodleně oznámí celnímu úřadu. Případné propsání údajů, vyžadovaných pro tranzit, na listy číslo 2 a 3 se nepovažuje za závadu, i když při vývozu se tyto údaje neuvádějí.

Číselné a kódované údaje uvedené v Deklaraci a Doplňkové deklaraci nesmějí být mazány ani přepisovány. Před přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu může deklarant provádět změny škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti a doplněním nových správných údajů do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. Nelze-li takto změnu provést, musí být vyhotovena nová Deklarace nebo Doplňková deklarace. Po přijetí celního prohlášení musí být oprava v souladu s ustanovením § 109 zákona provedena podáním nového celního prohlášení.

Žádost o opravu nebo zrušení Deklarace se dokládá napadnutým rozhodnutím (list číslo 3 nebo 8 Deklarace), které po skončení řízení celní úřad vrátí žadateli s poznámkou, např. o jeho opravě nebo zrušení.

Rozhodne-li celní úřad o určení celní hodnoty v jiné výši, než byla prohlášena deklarantem v přijatém písemném celním prohlášení, pověřený zaměstnanec celního úřadu opraví původní údaj o celní hodnotě tak, že jej přeškrtne a vedle, nad nebo pod něj uvede celním úřadem určenou celní hodnotu deklarovaného zboží.

Při propouštění zboží do společného tranzitu se celnímu úřadu odeslání předkládá spolu s listy 1, 4, 5 a 7 Deklarace i přepravní doklad, požaduje-li celní úřad jeho předložení. Přepravní doklad se na požádání předkládá i každému celnímu úřadu kdykoliv během přepravy.

Je-li zboží přepravováno ve společném tranzitu jinak než po železnici, odevzdává se tranzitnímu celnímu úřadu Potvrzení o přestupu hranice na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce. Tranzitním celním úřadem je

Je-li ve společném tranzitu zboží přepravováno jinak než po železnici a celním prohlášením na propuštění zboží byla Deklarace, odevzdává se na tranzitních celních úřadech uvedených v odstavci 2 písm. a) kopie listu 4 Deklarace.

Osobě, která předložila ve společném tranzitu zboží spolu s připojenými celními doklady celnímu úřadu určení, vystaví na její žádost celní úřad určení Potvrzení o dodání, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce. Pro tento účel může být v režimu tranzitu použito i Potvrzení o předložení na zadní straně listu 5 Deklarace. Potvrzení o dodání nebo Potvrzení o předložení musí být předem vyplněno osobou, která o jeho vystavení žádá. V Potvrzení o dodání mohou být uvedeny i jiné než předepsané údaje týkající se zásilky zboží, avšak závaznost potvrzení celního úřadu určení se vztahuje pouze na údaje v tiskopisu předepsané.

Pro tiskopis Potvrzení o přestupu hranice, který má formát 210 x 148 mm, a pro tiskopis Potvrzení o dodání, který má formát 148 x 105 mm, se používá bílý papír o hmotnosti nejméně 40 g/m², který musí být tak pevný, že se při normálním používání netrhá ani nemačká. Tiskopisy se vyplňují buď na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem, nebo čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem, a to tiskacím písmem.

Při dopravě po železnici může být podáno písemné celní prohlášení na propuštění zboží neobchodního charakteru do národního tranzitu také na zavazadlovém lístku stanoveném mezinárodní smlouvou¹⁶ (dále jen „zavazadlový lístek CIV“), jsou-li splněny tyto podmínky:

Režim tranzitu do vnitrozemí se ukončuje u celního úřadu, v jehož územním obvodu je železniční stanice uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce.

Celní prohlášení o cestovních zavazadlech, jehož vzor je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce, vyplněné a podepsané cestujícím, předané současně s cestovním zavazadlem železniční společnosti některého ze států uvedených v příloze č. 24 k této vyhlášce k dopravě po železnici, má stejné právní účinky, jako ústní celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla nebo režimu volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako ústní žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, jsou-li splněny tyto podmínky:

Mezinárodní jízdenka pro jízdní kola (dále jen „jízdenka“), na jejímž podkladě bude jízdní kolo dopravováno železniční společností jako cestovní zavazadlo, má stejné právní účinky jako ústní celní prohlášení podané cestujícím u pohraničního celního úřadu na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, bude-li obsahovat prohlášení, že jízdní kolo bude nebo bylo použito pouze k cestovním účelům a při jeho zpětném dovozu se požaduje osvobození od dovozního cla, a budou-li zároveň splněny tyto podmínky:

Pro účely odstavců 1 a 2 se cestujícím rozumí fyzická osoba

Železniční společnost se sídlem v tuzemsku uchovává v centrálním zúčtovacím místě záznamy týkající se přepravy zboží propuštěného do společného tranzitu včetně listu č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM tak, aby byly k dispozici celním orgánům pro kontrolní účely.

Železniční společnost se sídlem v tuzemsku na požádání předloží celním orgánům všechny podklady, záznamy nebo informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu.

Železniční společnost se sídlem na území smluvních stran, která přijala k přepravě zboží spolu s mezinárodním přepravním listem CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1 nebo T2, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

Železniční společnost se sídlem na území členského státu, přes jehož území vstupuje na území smluvních stran zásilka zboží, která byla přijata k přepravě železniční společností jiného než členského státu spolu s mezinárodním přepravním listem CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, podle níž přeprava,

může železniční společnost se sídlem v tuzemsku tuto změněnou přepravní smlouvu plnit pouze se souhlasem celního úřadu odeslání.

V ostatních případech může železniční společnost se sídlem v tuzemsku plnit změněnou přepravní smlouvu za předpokladu, že o provedené změně bude bezodkladně informovat celní úřad odeslání.

České zboží, které bylo propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, se považuje za propuštěné do režimu společného tranzitu, je-li přepravováno železniční společností se sídlem v tuzemsku na mezinárodní přepravní list CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1.

S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 předkládá železniční společnost se sídlem v tuzemsku při zahájení tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM celnímu úřadu odeslání. Do odstavce 35 listu č. 3 mezinárodního přepravního listu CIM se označuje celní statut deklarovaného zboží kódem T2, k němuž se připojuje otisk služebního razítka a podpis zaměstnance celního úřadu odeslání, nebo se zde žádný kód neuvádí. Není-li žádný kód uveden, má se za to, že se jedná o zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1.

Po propuštění zboží do společného tranzitu se všechny listy mezinárodního přepravního listu CIM vrací hlavnímu povinnému nebo osobě hlavním povinným pověřené.

Je-li ukončována tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku, předkládá železniční společnost se sídlem v tuzemsku listy č. 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM celnímu úřadu určení, kterým se rozumí celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice určení podle mezinárodního přepravního listu CIM nebo jiná železniční stanice, v níž je společný tranzit ukončen a přiděleno celně schválené určení.

Není-li na listech č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které má celní statut Společenství.

Není-li na listu č. 3 mezinárodního přepravního listu CIM označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z jiných smluvních stran než z Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství.

Je-li do tuzemska dopraveno zboží z třetích států, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství, není-li dodatečně prokázán opak.

Celní úřad určení vrátí hlavnímu povinnému nebo osobě hlavním povinným pověřené list č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM ihned poté, co jej opatřil úředním záznamem, a list č. 3 si ponechá.

Pro účely této vyhlášky se rozumí

Při dopravě zboží železničními společnostmi smluvních stran prostřednictvím dopravního podniku ve velkých kontejnerech lze při splnění podmínek uvedených v § 54 až 60 podat písemné celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu také na předávacím listu TR. Přeprava velkého kontejneru může být ze stanice určení nebo do stanice odeslání provedena jinou dopravou než železniční.

V příloze č. 25 k této vyhlášce je uveden seznam států, jejichž celní orgány jsou oprávněny schvalovat série kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou.

Dopravní podnik nebo jeho národní zástupce v tuzemsku uchovává v centrálním zúčtovacím místě nebo centrálních zúčtovacích místech záznamy týkající se přepravy zboží propuštěného do společného tranzitu tak, aby byly k dispozici celním orgánům pro kontrolní účely.

Dopravní podnik nebo jeho národní zástupce v tuzemsku na požádání předloží bezodkladně celním orgánům všechny podklady, záznamy nebo informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu.

Je-li předávací list TR celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1 nebo T2, informuje dopravní podnik nebo jeho národní zástupce v tuzemsku

Železniční společnost se sídlem na území členského státu, v němž dopravní podnik přijal k přepravě zásilku zboží spolu s předávacím listem TR, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1 nebo T2, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

Železniční společnost se sídlem na území členského státu, přes jehož území vstupuje na území smluvních stran zásilka zboží, která byla přijata k přepravě dopravním podnikem v jiném než členském státě, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, podle níž přeprava, která by měla končit

V ostatních případech může dopravní podnik plnit změněnou přepravní smlouvu za předpokladu, že o provedené změně bude bezodkladně informovat celní úřad odeslání.

České zboží, které bylo propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, se považuje za propuštěné do režimu společného tranzitu, je-li přepravováno železniční společností se sídlem v tuzemsku prostřednictvím dopravního podniku na předávací list TR, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1.

S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 se při zahájení tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku předkládají listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR celnímu úřadu odeslání.

Do odstavce určeného pro celní záznamy listu č. 3A předávacího listu TR se uvádí celní statut deklarovaného zboží kódem T2, k němuž se připojuje otisk služebního razítka a podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu odeslání, nebo se žádný kód neuvádí. Není-li žádný kód uveden, má se za to, že se jedná o zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1.

Jestliže se předávací list TR vztahuje současně na velký kontejner se zbožím, jehož celní statut se označuje kódem T1, a na velký kontejner se zbožím, jehož celní statut se označuje kódem T2, uvádí se do odstavce určeného pro celní záznamy listů č. 1, 2, 3A a 3B čísla kontejnerů s příslušným kódem T1 nebo T2.

Budou-li spolu s předávacím listem TR použity Soupisy, uvádí se do odstavce určeného pro celní záznamy listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR sériová čísla Soupisů s příslušným kódem T1 nebo T2. Soupisy se vyhotovují samostatně pro zboží označené kódem T1 a samostatně pro zboží označené kódem T2.

Po propuštění zboží do společného tranzitu se všechny listy předávacího listu TR vrací hlavnímu povinnému nebo osobě hlavním povinným pověřené.

Je-li ukončována tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku, předkládají se listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR celnímu úřadu určení.

Není-li na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které má celní statut Společenství.

Budou-li při dopravě zboží z Evropských společenství do tuzemska spolu s předávacím listem TR použity Soupisy a u odkazů na Soupisy v odstavci určeném pro celní záznamy listů č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR nebude označen celní statut zboží, má se za to, že kódem neoznačený Soupis se týká zboží, které má celní statut Společenství.

Není-li na listu č. 3A předávacího listu TR označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z jiných smluvních stran než Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství.

Je-li do tuzemska dopraveno zboží z třetích států, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství, není-li dodatečně prokázán opak.

Celní úřad určení vrátí dopravnímu podniku listy č. 1 a 2 předávacího listu TR ihned poté, co je opatřil úředním záznamem, a list č. 3A si ponechá.

Celní prohlášení na propuštění zboží, přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech, do společného tranzitu může být rovněž podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovými deklaracemi nebo Ložnými listy. V těchto případech se při zahájení přepravy uvádí železniční společnost se sídlem v tuzemsku v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR odkaz na Deklaraci, která je tranzitním dokladem. Odkaz bude obsahovat označení celního úřadu odeslání, datum propuštění zboží do společného tranzitu, evidenční číslo uvedené celním úřadem odeslání v tranzitním dokladu a označení celního statutu deklarovaného zboží kódem T1 nebo T2.

Je-li celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu předávací list TR, uvede se do odstavce pro údaj o přílohách mezinárodního přepravního listu CIM, který je pouze přepravním dokladem, odkaz na předávací list TR poznámkou „Předávací list TR“ doplněnou sériovým číslem tohoto dokladu. Mezinárodní přepravní list CIM se v těchto případech zelenou nálepkou neoznačuje.

V případech uvedených v odstavci 1 platí ustanovení § 47 a 49 nebo § 54 a 57. Bude-li doprava po železnici ve společném tranzitu ukončena v železniční stanici v tuzemsku, železniční společnost se sídlem v tuzemsku umožní pokračování tranzitní operace jiným druhem dopravy na celní doklad, uvedený v mezinárodním přepravním listu CIM nebo předávacím listu TR, poté, co ověřila, že je zajištěn celní dluh pro Českou republiku, a opatřila list č. 1 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1 a 2 předávacího listu TR úředním záznamem, ve kterém osvědčí, že tranzitní operace pokračuje a zboží se dále dopravuje s jedním nebo několika tranzitními doklady. Není-li pro Českou republiku zajištěn celní dluh, železniční společnost se sídlem v tuzemsku neumožní pokračování tranzitní operace a o této skutečnosti bezodkladně uvědomí místně příslušný celní úřad.

Převezme-li železniční společnost se sídlem v tuzemsku k dopravě po železnici zboží, které bylo jednou nebo několika Deklaracemi propuštěno do společného tranzitu a je přepravováno v kombinované dopravě silnice – železnice – silnice, odpovídají železniční společnosti za úhradu celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, za předpokladu, že celní dluh nebyl zajištěn nebo je u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.

Při letecké dopravě může být podáno celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu leteckého manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě¹⁹ (dále jen „letecký manifest“).

Vyplněný letecký manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a letiště nakládky nebo vykládky zboží, je ověřen leteckou společností uvedením data, podpisu oprávněné osoby a případně otisku razítka, a který je označen kódem T1 nebo T2, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu. Ke každé zásilce se v leteckém manifestu uvede číslo leteckého nákladního listu, počet nákladových kusů, označení zboží nebo v případě hromadných zásilek údaj „consolidated“, který lze uvést i ve zkrácené formě, a hrubou hmotnost. Letecké manifesty se samostatně vyhotovují pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T2.

Letecká společnost, která bude přepravovat zboží ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2, se pro tyto operace stává hlavním povinným.

Hlavní povinný předkládá letecké manifesty ve dvou vyhotoveních celnímu úřadu odeslání, který je opatří úředním záznamem a jedno vyhotovení si ponechá. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu.

Hlavní povinný předkládá letecký manifest opatřený úředním záznamem celního úřadu odeslání celnímu úřadu určení a oznamuje název letiště nakládky. Celní úřad určení může od oznamování letiště nakládky upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Při provádění celního dohledu může celní úřad určení vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu a dále všech manifestů, které se týkají vykládaného zboží.

Hlavní povinný zpracovává a předává celnímu úřadu určení seznam leteckých manifestů, které mu v průběhu předchozího měsíce předal k ukončení společného tranzitu. V tomto seznamu, který celní úřad určení potvrzuje a měsíčně zasílá celnímu úřadu odeslání, se ke každému leteckému manifestu uvádí jeho číslo, název letecké společnosti, číslo letu a datum letu. Při zjištění nesrovnalostí v leteckých manifestech uvedených v seznamu informuje celní úřad určení celní úřad odeslání.

Leteckým společnostem, které mají sídlo nebo stálé zastoupení v tuzemsku, používají k výměně informací mezi letišti nakládky a vykládky zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací a splňují podmínky uvedené v odstavci 10, může být postup stanovený v odstavcích 1 až 6 na jejich žádost zjednodušen. České celní orgány budou o podání žádosti informovat celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště nakládky a vykládky, která jsou navzájem propojena systémy pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.

Zjednodušený postup dle odstavce 7 se povolí leteckým společnostem, které

Zboží dopravované potrubím se v tuzemsku považuje za navržené na propuštění do společného tranzitu a za propuštěné

Hlavním povinným se při dopravě zboží potrubím stává provozovatel tohoto zařízení, který má sídlo na území členského státu,

Provozovatel potrubí se sídlem v tuzemsku se pro účely plnění podmínek uvedených v § 140 odst. 2 zákona považuje za dopravce zboží.

Společný tranzit při dopravě zboží potrubím se považuje za ukončený

Dopravuje-li se zboží potrubím ve společném tranzitu mezi dvěma smluvními stranami přes území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, je společný tranzit během přepravy přes její území přerušený.

Dopravuje-li se zboží potrubím ze smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, začíná společný tranzit vstupem zboží na území následující smluvní strany, která společný tranzit používá.

Kontrolu společného tranzitu provádějí celní orgány podle záznamů a obchodních dokladů provozovatele potrubí, které provozovatel vede a které na žádost předkládá celním orgánům.

Není-li doprava zboží potrubím uskutečněna ve společném tranzitu nebo je-li zboží dopravováno vedením, použijí se ustanovení odstavců 1 až 7 pro národní tranzit přiměřeně.

Zboží dovážené v poštovním styku se považuje za navržené na propuštění do volného oběhu

Zboží vyvážené v poštovním styku se považuje za navržené do režimu vývozu

V případech uvedených v odstavci 1 je dlužníkem adresát zásilky a v případech uvedených v odstavci 2 odesilatel zásilky.

Jsou-li celnímu úřadu dodány poštovní zásilky neopatřené celním prohlášením o obsahu²⁰ nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad deklarantovi formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

celková celní hodnota zboží, které má obchodní charakter, dováženého v poštovních zásilkách je vyšší než 30 000 Kč, nebo jedná-li se o opakované zásilky nebo jde o dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,

celní prohlášení bylo podáno písemně, ústně nebo prostředky výpočetní techniky,

se na poštovní zásilky a poštovní balíky vztahuje ustanovení § 83 nebo § 84.

Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.²¹

Přepravuje-li se zboží na podkladě karnetu TIR (Transport international routier), může hlavní povinný prohlásit statut deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení „české“ a připojí svůj podpis. Na listech karnetu, na nichž je uvedeno označení „české“, ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení „české“ umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetů TIR a ATA (Admission temporaire/Temporary admission) je považováno za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že jde o české zboží.

Skutečnost, že jde o české zboží, může hlavní povinný prokázat

Je-li při tranzitní operaci prováděné na podkladu karnetu TIR nebo karnetu ATA nebo v souvislosti s těmito operacemi zjištěno, že došlo k porušení celních předpisů nebo k závadě, oznámí to celní úřad držiteli karnetu a ručiteli ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.²²

Důkaz o řádném uskutečnění tranzitní operace provedené na podkladu karnetu TIR nebo ATA předloží hlavní povinný celnímu úřadu odeslání ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.²³ Takovým důkazem je zejména doklad potvrzený celními orgány, prokazující, že předmětné zboží bylo dodáno celnímu úřadu určení v tuzemsku, nebo doklad osvědčující dodání zboží, vystavený v zahraničí celními orgány nebo jiným státním orgánem, pokud uvedené doklady obsahují údaje umožňující ztotožnění předmětného zboží.

Clo, daně a poplatky, jejichž výše se rovná výši celního dluhu uvedenému v § 71, vyměří celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců po doručení oznámení; na žádost ručitele může celní úřad zaslat celní výměr po uplynutí lhůty 3 měsíců po doručení oznámení.

Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen ručiteli, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

je vydán v tuzemsku a potvrzen tuzemským ručitelem, který je součástí mezinárodního záručního systému,

se týká pouze českého zboží,

je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,

je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

Bylo-li české zboží dočasně vyvezeno na podkladě karnetu ATA podle § 73, může být toto zboží na základě tohoto dokladu propuštěno do volného oběhu.

Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se neprovádí žádné další řízení.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Nemá-li být zboží, které vystoupilo do zahraničí na podkladě karnetu ATA, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 16 k této vyhlášce.

Celní úřad, kterému byl předložen předmětný karnet ATA, potvrdí Deklaraci do režimu vývozu a současně zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.

Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se považuje za podání žádosti o povolení režimu; přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla podle odstavce 1 lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

Karnet ATA celní úřad přijme pouze tehdy, je-li

Nemůže-li vstupní celní úřad kontrolovat plnění všech podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze uskutečnit přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu v národním tranzitu na podkladě karnetu ATA jako celního prohlášení (§ 80 a 81).

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv vnitrozemskému celnímu úřadu.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Je-li zřejmé, že režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla může přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které tento karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet se vrátí vydávajícímu sdružení.

Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zboží nachází, který

Za vydaný následný karnet ATA odpovídá vydávající sdružení. Jestliže uplynula doba platnosti karnetu ATA, i když držitel karnetu ATA nemůže zboží zpětně vyvézt a vydávající sdružení odmítá vydat následný karnet ATA, celní úřad vyžaduje provedení úkonů uvedených v § 34 až 44 a § 79.

Celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o

Celní prohlášení k propuštění zboží, které má obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o

zboží, které nemá obchodní charakter,

zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřevyšuje 30 000 Kč za předpokladu, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně vyvážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,

zboží uvedené v § 26 písm. b) a c).

Ústní celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla lze podat tehdy, jedná-li se o

Je-li zboží uvedené v odstavci 1 po skončení režimu dočasného použití vyváženo zpět do zahraničí, lze celní prohlášení podat ústně také.

Kontejner se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se kontejner propouští, písemně zaváže, že na výzvu celního úřadu poskytne celnímu úřadu na jeho žádost podrobné informace o pohybu každého kontejneru, který byl propuštěn do režimu dočasného použití, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že budou vyvezeny zpět.

Palety a obaly se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se palety a obaly propouští, celnímu úřadu písemně zaváže, že budou vyvezeny zpět.

Osoba, která zboží v pohraničním styku dováží, předloží jeho seznam a písemně se zaváže, že toto zboží vyveze zpět.

Celní úřad může požadovat, aby osoba, které bylo zboží dovážené k humanitárním účelům propuštěno do režimu dočasného použití, předložila jeho soupis a písemně se zavázala, že toto zboží vyveze zpět.

Celní úřad může požadovat, aby osoba, které byla zvířata propuštěna do režimu dočasného použití, předložila jejich soupis a písemně se zavázala, že tato zvířata vyveze zpět.

Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do volného oběhu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.

Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

nenavrhuje propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově.

celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,

zboží, na které se povolení vztahuje,

údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,

doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,

způsob zajištění celního dluhu,

podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,

podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

lhůtu, v jejímž průběhu je třeba dodatečné celní prohlášení u stanoveného celního úřadu podat.

přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,

značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,

místo naložení zboží do dopravního prostředku,

datum vstupu do tuzemska,

převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,

všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.

Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do volného oběhu.

Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

Lhůta, kterou celní úřad stanoví deklarantovi k doplnění údajů nebo předložení potřebných dokladů, nesmí přesáhnout jeden měsíc od okamžiku přijetí zjednodušeného celního prohlášení. Jedná-li se o doklad, na jehož základě má být uplatněna snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla, může celní úřad na žádost deklaranta stanovenou lhůtu prodloužit, lze-li důvodně předpokládat, že zboží uvedené ve zjednodušeném celním prohlášení lze skutečně dovézt za sníženou celní sazbu nebo s osvobozením od dovozního cla; prodloužená lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Vztahují-li se chybějící údaje nebo doklady k celní hodnotě, může být stanovena lhůta delší.

Uplatňuje-li se snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla na zboží propuštěné do volného oběhu pouze v rámci celních kontingentů nebo celních kvót, může být clo vyměřeno až v okamžiku skutečného předložení potřebného dokladu a dodatečného celního prohlášení.

Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 může být doklad, který je potřebný pro uplatnění snížené sazby nebo pro osvobození od dovozního cla, předložen i po uplynutí stanovené lhůty, jestliže celní úřad v průběhu této lhůty zjednodušené celní prohlášení přijal.

Přijetí zjednodušeného celního prohlášení má stejné právní účinky jako přijetí písemného celního prohlášení, je-li předloženo dodatečné celní prohlášení.

Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

Nemá-li dodatečné doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu vliv na výši částky cla, která má být zaplacena, zapíše ihned celní úřad zjištěnou částku do účetních dokladů.

Je-li podle § 90 použit předběžný odkaz na převodní hodnotu, celní úřad

Může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu, v jiných případech než uvedených v odstavci 3, vliv na výši cla vyměřovaného z dováženého zboží, postupuje celní úřad takto:

Bez ohledu na pozdější změny, zejména změny v důsledku konečného určení celní hodnoty, může deklarant žádat, aby celní úřad, namísto zajištění celního dluhu podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 2 a odstavce 4 písm. b), zanesl do účetních dokladů částku cla, která by měla být vybrána.

Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do režimu uskladňování v celním skladu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.

Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

je zaručeno řádné provádění režimu uskladňování v celním skladu,

nenavrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu pouze jednorázově.

celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,

zboží, na které se povolení vztahuje,

údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,

doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,

způsob vedení evidence zboží navrhovaného do režimu uskladňování v celním skladu,

způsob zajištění celního dluhu,

podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,

podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

lhůtu, do které je třeba dodatečné celní prohlášení podat u stanoveného celního úřadu.

přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,

značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,

místo naložení zboží do dopravního prostředku,

datum vstupu do tuzemska,

převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,

všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.

Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.

Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

Zjednodušený postup nemůže být použit na zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

Osoba, které bylo uděleno povolení nepředkládat zboží celnímu úřadu, po dodání zboží do prostor celního skladu

Osobě, která o to požádala, lze povolit, nebude-li tím narušeno řádné provádění celního dohledu, aby

Případná následná celní kontrola zboží se provádí na základě údajů zapsaných v evidenci deklaranta. Zápis zboží do evidence deklaranta se v těchto případech považuje za propuštění zboží.

Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku, pasivního zušlechťovacího styku, k přepracování pod celním dohledem a k dočasnému použití se povolí za obdobných podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem, jiného než uskladňování v celním skladu, může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje. Zjednodušené celní prohlášení však musí obsahovat údaje o deklarantovi, režimu, do kterého má být zboží propuštěno, údaje uvedené v souhrnném celním prohlášení, místo a podpis deklaranta.

Ustanovení § 103 se použijí přiměřeně.

Při propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení se ustanovení § 91 až 94 použijí přiměřeně.

Při ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu nebo do režimu vývozu lze použít zjednodušený postup.

Při ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku lze zjednodušený postup použít pouze při propuštění zboží do volného oběhu; ustanovení § 90 až 95 se použijí přiměřeně.

Při ukončení režimu uskladňování v celním skladu lze při propuštění zboží do volného oběhu, do režimu vývozu a ke zpětnému vývozu zjednodušený postup použít přiměřeně podle ustanovení § 90 až 95 a § 107, nejedná-li se o zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu vývozu povolí celní úřad obdobně za podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje.

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu vývozu obsahuje

schváleným odesílatelem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při propouštění zboží do režimu tranzitu,

schváleným příjemcem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu,

závěrou prostředek k zajištění totožnosti zboží používaný celními orgány nebo schválenými odesilateli.

bude hlavním povinným v režimu tranzitu,

nenavrhuje propuštění zboží do režimu tranzitu pouze jednorázově,

povede evidenci umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

zajistí celní dluh globální zárukou,

nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

bude ve stanovené lhůtě a požadovanou formou oznamovat odesílání zásilek,

bude požadovaným způsobem zajišťovat totožnost zboží,

bude požadovaným způsobem vyplňovat odstavce C a D Deklarace,

bude ověřovat Deklarace zvláštním kovovým razítkem, jehož vzor je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce, nebude-li používat Deklarace, které byly předem zaevidovány a ověřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání.

Před zahájením tranzitní operace doplní schválený odesilatel řádně vyplněnou Deklaraci tak, že na listy 1 a 4 Deklarace do odstavce D uvede lhůtu k předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření k zajištění totožnosti zboží, poznámku „Zjednodušený postup“ a do odstavce 44 Deklarace poznámku „Povolení č. j. . . .“.

Po zahájení tranzitní operace se list č. 1 Deklarace předá celnímu úřadu odeslání. Celní úřad může v povolení stanovit, že se list č. 1 Deklarace předává ihned po vyplnění celního prohlášení.

Provede-li celní úřad odeslání v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu kontrolu zboží, zaznamená tuto skutečnost a výsledek kontroly v odstavci D na listech č. 1 a 4 Deklarace.

Schválený odesilatel učiní veškerá opatření, aby nedošlo ke zneužití

Dojde-li ke zneužití Deklarace, která byla předem ověřena otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka, odpovídá schválený odesilatel za úhradu cla, daní a poplatků, které v souvislosti s tímto zneužitím vznikly v České republice nebo při společném tranzitu i ve smluvních stranách, nebude-li celnímu úřadu odeslání prokázáno, že učinil veškerá opatření ve smyslu odstavce 1.

Zjednodušený postup může být povolen na žádost osobě, která

Schválený příjemce prokazuje udělení povolení ke zjednodušenému postupu při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu dokladem „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce, vystaveným celním úřadem.

„Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se předkládá dopravci nebo hlavnímu povinnému k prokázání, že v souvislosti s ukončením tranzitní operace bylo zboží dopraveno oprávněné osobě.

Při vystavení „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ nebo kdykoliv později během jeho platnosti jmenuje schválený příjemce osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vystavovat potvrzení o dodání zboží podle § 116 odst. 2. Jmenování spočívá v uvedení jména, příjmení a podpisového vzoru oprávněné osoby v odstavci 7 na zadní straně tiskopisu, přičemž každý záznam schválený příjemce potvrzuje svým podpisem v odstavci 8 na zadní straně tiskopisu. Nepoužité rubriky na zadní straně tiskopisu může schválený příjemce proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může schválený příjemce kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“.

Doba platnosti „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

Bude-li povolení schválenému příjemci odejmuto, vrátí neprodleně celnímu úřadu všechna „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“, jejichž doba platnosti ve smyslu odstavce 6 ještě neuplynula.

Tiskopis „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m². Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

„Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se vyplňuje na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést škrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena celním úřadem. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis a původní „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se vrátí celnímu úřadu. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

Hlavní povinný splní svoji povinnost vyplývající z režimu tranzitu, dopraví-li zboží ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady schválenému příjemci.

Na požádání dopravce vydá schválený příjemce na každou zásilku, která byla dopravena v souladu s ustanovením odstavce 1, potvrzení o dodání, ve kterém prohlásí, že zboží spolu s celními doklady bylo dodáno na stanovené místo, přičemž vždy uvede druh tranzitního dokladu a jeho číslo.

pro národní tranzit v příloze č. 33 k této vyhlášce,

pro společný tranzit v příloze č. 34 k této vyhlášce,

pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 35 k této vyhlášce.

Je-li u určitého zboží mimořádné riziko podvodu, může být ve společném tranzitu dočasně zakázáno používání globální záruky pro toto zboží. Seznam zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, se oznamuje ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva zahraničních věcí.²⁹

Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, uvádí hlavní povinný na listech č. 1, 4, 5 a 7 Deklarace

List č. 5 Deklarace, který je označen poznámkou podle odstavce 2 písm. b), se zasílá celnímu úřadu odeslání nejpozději následující pracovní den po dnu, kdy byla zásilka spolu s doklady dopravena k celnímu úřadu určení.

Má-li být dopravováno zboží, které je podle odstavce 1 dočasně vyloučeno z používání globální záruky, nebo pokládá-li to celní úřad odeslání za nezbytné, může být stanovena dopravní trasa. Stanovenou trasu může na žádost hlavního povinného změnit celní úřad členského státu, ve kterém se zásilka v době podání žádosti na stanovené trase nachází. Povolenou změnu celní úřad zaznamená v tranzitním dokladu a sdělí ji neprodleně celnímu úřadu odeslání.

Z důvodu vyšší moci se může dopravce od stanovené trasy odchýlit. Zboží je nutno bez zbytečného odkladu dopravit k nejbližšímu celnímu úřadu členského státu, ve kterém se zásilka nachází, který změnu stanovené trasy zaznamená do tranzitního dokladu a neprodleně informuje celní úřad odeslání.

Používání globální záruky se povolí pouze osobám se sídlem v tuzemsku,

Používání globální záruky v režimu tranzitu se povolí za splnění podmínek uvedených v odstavci 1 osobám, které pravidelně používaly režim tranzitu během posledních 6 měsíců jako hlavní povinný nebo ve společném tranzitu i jako odesilatel.

Není-li dále stanoveno jinak, stanoví se výše globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však

Příslušný celní orgán může stanovit výši globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající nejméně 30 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však v minimálních částkách uvedených v odstavci 1 osobě, která

Příslušný celní orgán změní výši globální záruky na částku odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nesplňuje-li již hlavní povinný podmínky stanovené v odstavci 2.

Příslušný celní orgán stanoví výši globální záruky podle odstavců 1 až 3 podle počtu uskutečněných přeprav a celkové výše celního dluhu, která by byla stanovena z přepravovaného zboží, a to za období jednoho týdne. Výše záruky se stanoví na základě podkladů hlavního povinného a celních orgánů, které se vztahují na přepravu zboží v předchozím roce, a výsledek se vydělí 52. Žádá-li hlavní povinný o globální záruku poprvé, stanoví příslušný celní orgán společně s hlavním povinným počet přeprav a souhrnnou výši celního dluhu během stanoveného časového období z údajů, které jsou k dispozici. Statistickým výpočtem se stanoví výše celního dluhu pro zboží, které se přepraví v období jednoho týdne.

Příslušný celní orgán provádí roční přezkoumání výše globální záruky a s ohledem na skutečnosti, zjištěné zejména od celních úřadů odeslání, stanoví případně jinou výši záruky.

Výše globální záruky pro jiné operace než režim tranzitu se stanoví součtem částek, které odpovídají

Osoba, které bylo celními orgány České republiky povoleno uskutečňovat tranzitní nebo jiné operace s globální zárukou, prokazuje tuto skutečnost

která mohou být opatřena bezpečnostním prvkem.

Bylo-li používání globální záruky povoleno celním úřadem, prokazuje se tato skutečnost dokladem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo c), který bude mít v odstavci 7 uvedeno „c) celní úřad“.

Osvědčení uvedená v § 130 (dále jen „Osvědčení“) se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

Osvědčení se rovněž předkládá celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který stanoví podmínky pro dočasné uskladnění zboží.

Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

Tiskopisy Osvědčení vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

v příloze č. 40 k této vyhlášce, jedná-li se o národní tranzit,

v příloze č. 41 k této vyhlášce, jedná-li se o společný tranzit,

v příloze č. 42 k této vyhlášce, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

národní tranzit v příloze č. 43 k této vyhlášce,

společný tranzit v příloze č. 44 k této vyhlášce,

jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 45 k této vyhlášce.

Byl-li ručitel povolen celními orgány České republiky, předává se celnímu úřadu jako doklad o zajištění celního dluhu paušální zárukou

které mohou být opatřeny bezpečnostním prvkem.

Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

Ručitel je celním orgánům odpovědný za každý Záruční doklad, který celní úřady přijaly v souvislosti se zajištěním celního dluhu, a to až do částky v tomto dokladu uvedené.

Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě dle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m². Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

Tiskopisy Záručního dokladu vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden Záruční doklad, ve kterém je uvedena paušální částka 7000 ECU, a to bez ohledu na výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží propuštěného na toto celní prohlášení.

Představuje-li přeprava určitého zboží ve společném tranzitu zvýšené riziko a paušální záruka ve výši 7000 ECU je nedostačující s ohledem na přesnou nebo celními orgány odhadnutou nejvýše možnou výši celního dluhu, může celní úřad odeslání k zajištění cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží požadovat odpovídající záruku ve výši násobku paušální částky 7000 ECU. Přeprava zboží ve společném tranzitu se považuje za spojenou se zvýšeným rizikem zejména tehdy, jedná-li se o zboží vyloučené ve smyslu § 127 z použití globální záruky.

Je-li propouštěno do společného tranzitu zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce a jehož množství překročilo stanovené množstevní limity odpovídající paušální částce 7000 ECU, požaduje vždy celní úřad odeslání zvýšenou záruku, a to ve výši násobku částky 7000 ECU, který odpovídá množství přepravovaného zboží.

V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odevzdá hlavní povinný celnímu úřadu odeslání potřebný počet Záručních dokladů znějících na částku 7000 ECU.

Pro přepočet ECU na koruny české se použije kurz devizového trhu České národní banky platný první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán Záruční doklad.

pro společný tranzit

neplatí pro národní tranzit a pro jiné operace než režim tranzitu pro operace se zbožím podléhajícím spotřební dani.

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu je uveden pro

Záruční listina se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu včetně společného tranzitu. Záruční listina se předkládá rovněž celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který má stanovit podmínky pro dočasné uskladnění.

Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.

Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno ve smyslu ustanovení § 127 z použití globální záruky a které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce, stanoví celní úřad výši individuální záruky v částce odpovídající násobku částky 7000 ECU způsobem uvedeným v § 140 odst. 3.

Osoba, které bylo uděleno povolení nezajišťovat celní dluh,³¹ prokazuje tuto skutečnost dokladem „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“, jehož vzor je uveden v příloze č. 52 k této vyhlášce, který má hnědý podtisk a může být opatřen bezpečnostním prvkem.

Skutečnost, že celní dluh nemusí být zajišťován, se prokazuje celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu, národního tranzitu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému, přepracování pod celním dohledem, při stanovení podmínek k dočasnému uskladnění zboží, při povolování nakládat se zbožím, povolování provozovat celní sklad, povolování ulehčení platby a při povolování systému prosté výměny. Osoba, která předkládá „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ celnímu úřadu, uvede jeho číslo do

Celní úřad, kterému bylo „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

Při vystavení „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 10 na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 11 na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“. Nepoužité rubriky na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ prokazují oprávněné osoby, uvedené deklarantem (hlavním povinným) na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.