Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše 3 předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení³ nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.

Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu,^3ba z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu ^3c k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností a na stavby, které jsou osvobozeny od daně podle § 30 odst. 1.

Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu^3e pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.

Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu^3b a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu^3c ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci․ Odpočet daně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, popřípadě doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností.

Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,^3a a to ode dne nabytí majetku.Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.

Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,^3d a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto 3 měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.

Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.⁵ Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.

Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení do právnické osoby, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí takového majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.

Vydání vypořádacího podílu^5a v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku ^5b v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

Zdanitelným plněním není

Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,⁷ smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,^7a smlouvy o dílo⁸ nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f). V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.^8a

Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

Běžný daňový doklad musí obsahovat

Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

Doklad o použití musí obsahovat

Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.^9a

Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.

Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy. Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,

Základem pro výpočet daně je cena¹⁰ za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

V případě osobní spotřeby plátce nebo není-li cena za zdanitelné plnění určena, je základem daně cena zjištěná podle zvláštního předpisu^10a bez daně. V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních předpisů, je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,¹¹ základ daně zahrnuje i tuto daň.

Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je cena zjištěná podle zvláštního předpisu^10a bez daně.

Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň. V případě, že v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta zdanitelná plnění s různými sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný postup se při stanovení základu daně uplatní i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, nebo při prodeji stavby nebo nedokončené stavby včetně pozemku.

Základem daně při prodeji světově obchodovatelných slitků zlata, zlatých mincí, včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

Základem daně při prodeji platných českých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně, případně ve výši stanovené cenovými předpisy, pokud se jedná o cenu za zdanitelné plnění podléhající cenové regulaci, a ve výši platné sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.

Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění.

Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní také

Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu¹³ do třídy SKP 63.30.11 - služby spojené s organizací turistických zájezdů, je přirážka za zprostředkování stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu^3bpo technickém zhodnocení.

Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního předpisu.^10a

Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny automobilu bez daně.

V případě zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci před uplynutím sjednané lhůty a uzavření další smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci u vráceného osobního automobilu je základem daně původní vstupní cena osobního automobilu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.

Plátce může opravit základ daně a výši daně

Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2 provedena.

Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3 provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle § 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5 s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod opravy.

Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie, která se zařazuje do podpoložek celního sazebníku podle nosičů, se uplatňuje snížená sazba.

Pro správné zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 a přílohy č. 3 k tomuto zákonu je rozhodná informace celních orgánů o sazebním zařazení zboží.

U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek^13a se uplatňuje snížená sazba. U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) se uplatňuje základní sazba.

U služeb se uplatňuje snížená sazba. U služeb a prací výrobní povahy¹³ uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, se uplatňuje základní sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění základní sazba. U služeb poskytovaných podle smlouvy mandátní¹⁴ se uplatní sazba daně platná pro zdanitelné plnění, které je na základě mandátní smlouvy uskutečňováno. U služeb poskytovaných podle smlouvy komisionářské,^14a smlouvy o zprostředkování^14ba smlouvy o obchodním zastoupení^14c se uplatňuje základní sazba.

U nedokončených staveb a staveb včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu¹³ do oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) se uplatňuje snížená sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak.

U pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajímateli, se uplatňuje základní sazba. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatňuje snížená sazba.

U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

U přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobních automobilů s následnou koupí najaté věci se uplatní snížená sazba.

U pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daně podle § 30, se uplatní snížená sazba. Snížená sazba se uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor. Krátkodobým pronájmem se pro účely tohoto zákona rozumí pronájem včetně vnitřního vybavení nejdéle na 48 hodin nepřetržitě. Snížená sazba se uplatní i u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale zabudovaných měřicích zařízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

Daň se vypočítá jako součin základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

Při výpočtu daně u služeb nakoupených a poskytovaných v souvislosti s kompletací služeb cestovního ruchu může plátce postupovat takto:

Nárok na odpočet daně má plátce, pokud jím přijatá zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního předpisu,^16a

případně evidovaným podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem daně. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního předpisu.^16d Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního předpisu^16b uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci ze vstupní ceny, při technickém zhodnocení^16c osobního automobilu a při nákupu vratných lahví. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

Plátce má nárok na odpočet daně z přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobního automobilu s následnou koupí najaté věci.

Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem. Pokud je osobní automobil nakoupený za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, použit v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle odstavce 4, nárok na odpočet daně zaniká.

Při použití služebního osobního automobilu pro osobní potřebu nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot určených pro osobní potřebu. Pokud již u těchto pohonných hmot nárok na odpočet uplatnil, je povinen vystavit doklad o použití a uplatnit daň na výstupu.

Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k dosažení příjmů nebo výnosů z pronájmu nemovitosti nebo její části včetně bytu, která není součástí obchodního majetku plátce, jakož i u všech přijatých zdanitelných plnění, která se nevztahují k podnikání a k obchodnímu majetku. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

V případě, že plátce používá pro dosažení obratu za svá zdanitelná plnění majetek, který mu slouží zároveň i pro osobní potřebu, má nárok na odpočet daně v poměrné části, a to pouze do poměru, v jakém uplatňuje odpisy pro účely daně z příjmu.

Při použití soukromého motorového vozidla pro služební účely nelze uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení pohonných hmot.

Má-li plátce příjmy nebo výnosy nejen za svá uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Poměrná část odpočtu daně se určí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za všechna zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně je nulový nebo záporný, potom je koeficient nula.

Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena bez daně při převodu cenných papírů, který je osvobozen od daně podle § 28 odst. 2 písm. b), cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je osvobozen od daně podle § 35, cena bez daně za převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor, který je osvobozen od daně podle § 30, a cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolkových známek, který je osvobozen od daně podle § 26 písm. e). Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítávají příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou zdanitelná.

U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky včetně členských příspěvků, popřípadě jiné prostředky ze státního nebo místních rozpočtů.

Plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 nižší než 0,05 včetně.

Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 vyšší než 0,95 včetně.

Po skončení kalendářního roku provede plátce způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 5 vypořádání nároku na odpočet, které uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet z údajů za celý rok a součtem uplatněných nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku. Vypočtený nárok na odpočet je součtem daně na vstupu za celý rok vynásobený ročním koeficientem, který je vypočten z údajů uskutečněných zdanitelných plnění za celý rok. Stejným způsobem provede plátce vypořádání i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna roku předcházejícího do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce. Vypořádání se neprovádí v případech, kdy plátce nebo právní nástupce není povinen odvést daň podle § 5 odst. 6 a 9.

Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období 3 předcházejících kalendářních roků. Při propočtu opravy vypořádání použije vždy nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému roku a tuto opravu vypořádání provede k opravovanému zdaňovacímu období. U jiných roků použije poslední vypočtený koeficient roku, kterého se oprava týká.

Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,¹⁷ má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž do uskutečnění prodeje ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém obdržel plátce daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

Plátce má nárok na odpočet daně v tom zdaňovacím období, ve kterém obdržel opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2.

Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

Odpočet daně stanovený podle odstavců 1 a 2 podléhá dále § 20.

Od daně jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35:

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci hlavní činnosti (§ 35a).

Má-li plátce příjmy a výnosy za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

doprava poštovních zásilek,¹⁸

vybírání rozhlasových a televizních poplatků,¹⁹

obstaravatelské činnosti pošty spočívající v dodávání důchodů a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,

ostatní obstaravatelské činnosti pošty,

vydávání a prodej platných českých poštovních cenin a kolkových známek za nominální hodnotu.

Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované subjekty, které nejsou finančními institucemi, nejsou považovány za zdanitelné plnění.

Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí

Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 20 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20 odst. 6.

činnost pojišťoven při

činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění,

penzijní připojištění se státním příspěvkem,

zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Převod staveb a částí staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do 2 let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

Převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do 2 let po nabytí nebo kolaudaci stavby.

Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor, pronájem bezpečnostních schránek a pronájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý pronájem podle § 16 odst. 9.

Plátce se může rozhodnout, že pronájem bude dani podléhat, pokud se jedná o pronájem pozemků, staveb, částí staveb, bytů nebo nebytových prostor jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování pronájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.

Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu¹³ do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče), poskytované oprávněnými subjekty³³ a vymezené zvláštními předpisy.³⁴

Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního předpisu¹³ do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského a chirurgického zařízení).

Od daně je osvobozen výdej léčiv^34a a prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.

Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.³⁵