Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
274/1998 Sb. znění účinné od 1. 11. 2009 do 31. 12. 2013
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 353/2009 Sb.

1.11.2009

vyhláškou č. 91/2007 Sb.

1.5.2007

vyhláškou č. 399/2004 Sb.

1.8.2004

Více...

274

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 12. listopadu 1998

o skladování a způsobu používání hnojiv

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech):

ČÁST PRVNÍ

SKLADOVÁNÍ HNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV (§ 1-4)

§ 1

Skladování tuhých minerálních hnojiv

(1)

Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech1 jako volně ložená nebo balená.

(2)

Volně ložená minerální hnojiva se skladují

a)

v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 1 m,

b)

v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky,

nebo

c)

v zásobnících.

(3)

Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2 vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.

(4)

Na přechodnou dobu před použitím, nejdéle však na 1 měsíc, se mohou balená tuhá minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, pokud jsou umístěna na palety a chráněna před povětrnostními vlivy.

§ 2

Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného

(1)

Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku vyšším než 28 %.

(2)

Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze

a)

ve skladech,1 odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,

b)

balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě,

c)

tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,

d)

minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje, a

e)

za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 3

Skladování kapalných minerálních hnojiv

(1)

Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádržích2) k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.

(2)

Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.

(3)

Na přechodnou dobu před použitím, nejdéle však na 1 měsíc, se mohou balená kapalná minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, pokud jsou chráněna před povětrnostními vlivy a maximální objem jednoho balení činí 1 000 litrů.

§ 3a

Skladování organických a organominerálních

hnojiv

(1)

Kapalná organická a organominerální hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak3.

(2)

Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování tuhých statkových hnojiv3 s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo způsobem uvedeným v § 1 odst. 2 ve skladech1.

(3)

Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve skladech1 způsobem uvedeným v § 1 odst. 3.

(4)

Na přechodnou dobu před použitím, nejdéle však na 1 měsíc, se mohou balená tuhá nebo kapalná organická a organominerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, pokud jsou umístěna na palety a chráněna před povětrnostními vlivy.

(5)

Tuhé organické hnojivo připravené pro vlastní účely jako kompost ze statkových hnojiv může být před jeho použitím uloženo na zemědělské půdě nejdéle po dobu 24 měsíců.

§ 4

Skladování statkových hnojiv

(1)

Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo svedených srážkových vod, pokud je součástí těchto staveb sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců.

(2)

Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích, v zemních jímkách nebo v podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže3, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak.

(3)

Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv, získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu, výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat, jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke spotřebě steliva, popřípadě k produkci odpadních vod, použijí se průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 3, tabulky A a požadované skladovací kapacity se stanoví podle přílohy č. 3, tabulky B. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 3 tabulky B. V případě pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba skladovacích kapacit úměrně snižuje.

(4)

Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.“.

ČÁST DRUHÁ

POUŽÍVÁNÍ HNOJIV, STATKOVÝCH HNOJIV,

POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK,

POMOCNÝCH ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ

A SUBSTRÁTŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

A LESNÍCH POZEMCÍCH A VEDENÍ

EVIDENCE O POUŽITÍ HNOJIV,

POMOCNÝCH

PŮDNÍCH LÁTEK, POMOCNÝCH

ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ, SUBSTRÁTŮ

A UPRAVENÝCH KALŮ (§ 5-8)

§ 5

Používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích

(1)

Při používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek․

(2)

U statkového hnojiva uváděného do oběhu v souladu s § 3 odst. 2 zákona o hnojivech, je jeho způsob použití uveden v jeho označení.

(3)

Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle zvláštních právních předpisů5.

(4)

Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.

(5)

Pro určování potřeby hnojiv se vychází

a)

z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,

b)

z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),

c)

z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu), a

d)

z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

(6)

Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca) a kationtová výměnná kapacita půdy.

§ 6

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle

a)

vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,

b)

vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,

c)

stanovištních podmínek, a

d)

výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 7

Vedení evidence o použití hnojiv,

pomocných půdních látek, pomocných rostlinných

přípravků, substrátů a upravených kalů

(1)

V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 1.

(2)

Pokud nejsou k dispozici výsledky rozborů pro účely určení přívodu živin do půdy v použitých statkových hnojivech, použijí se údaje stanovené v příloze č. 2. Pokud se ponechají na pozemku vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva, zaznamenají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči celkem stanovené v příloze č. 3 tabulce A a údaje o přívodu živin do půdy ve výkalech a moči stanovené v příloze č. 2. Datem použití statkového hnojiva jsou v tomto případě časová rozpětí jednotlivých pastev nebo pobytů zvířat na pozemku. Ukončením použití hnojiva pro účely zápisu do evidence je potom datum, kdy zvířata daný rok naposledy opustí příslušný pozemek. V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastevní období“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat.

§ 7a

Způsob hlášení o používání upravených kalů

Hlášení o používání upravených kalů se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven v příloze č. 4.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 2

Průměrný přívod živin do půdy ve statkových hnojivech

Statkové hnojivo

Průměrný obsah sušiny (%)

Dusík (N)

Fosfor (P2O5)

Draslík (K2O)

 

 

kg . t-1 1)

Hnůj skotu

23,0

5,0

3,1

7,1

Hnůj skotu (z hluboké podestýlky)

23,0

6,0

3,1

10,7

Hnůj prasat

23,0

6,2

5,7

5,1

Hnůj prasat (z hluboké podestýlky)

23,0

7,4

5,7

7,1

Koňský hnůj

29,0

5,2

3,2

7,3

Ovčí hnůj, kozí hnůj

28,0

7,6

3,7

10,4

Močůvka skotu a hnojůvka

2,4

2,5

0,2

5,3

Močůvka prasat a hnojůvka

2,0

2,8

0,5

2,5

Kejda skotu

7,8

3,2

1,5

4,8

Kejda prasat

6,8

5,0

3,0

2,3

Kejda ovcí, kejda koz

24,0

6,0

2,1

5,3

Kejda drůbeže

11,8

9,6

6,4

3,8

Čerstvý drůbeží trus

23,0

18,0

11,9

7,1

Drůbeží trus uleželý (ztráty N 35 %)

33,0

16,8

17,1

10,2

Suchý drůbeží trus (ztráty N 50 %)2)

50,0

19,2

24,3

14,9

Suchý drůbeží trus (ztráty N 50 %)3)

73,0

28,0

35,5

21,8

Drůbeží podestýlka (ztráty N 50 %)

50,0

19,2

16,0

11,3

Výkaly a moč skotu (průměrná roční produkce 14,0 t . DJ-1)

3,34)

2,2

7,1

Výkaly a moč ovcí, koz (průměrná roční produkce 9,1 t . DJ-1)

4,9

2,6

6,6

Výkaly a moč koní (průměrná roční produkce 8,6 t DJ-1)

2,8

2,3

3,5

 

Vysvětlivky k tabulce:

1) Přívod živin do půdy ve statkových hnojivech je uváděn již po odečtu ztrát ve stájích, při skladování statkových hnojiv a při pastvě hospodářských zvířat nebo jejich pobytu na zemědělské půdě. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v tabulce.

2) Při pasivním sušení.

3) Při aktivním sušení.

4) Pro skot do 2 let věku se použije hodnota 2,6 kg N . t-1) výkalů a moči.

 

Poznámky:

a)

Pro kompost ze statkových hnojiv vyrobený pro vlastní účely (průměrný obsah sušiny kompostu 45-60 %) - lze použít následující hodnoty obsahů živin (v původní hmotě): dusík (N) 5,0 kg . t-1; fosfor (P2O5) 2,3 kg. t-1; draslík (K2O) 3,6 kg. t-1. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v této poznámce.

b)

Obsahy dusíku, fosforu a draslíku v organických a organominerálních hnojivech se evidují podle etikety nebo příbalového letáku. V případě organického hnojiva vyrobeného pro vlastní potřebu anaerobní fermentací statkových hnojiv nebo objemných krmiv při výrobě bioplynu se živiny evidují na základě rozboru hnojiva.

c)

Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině) i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (obsah P2O5 = obsah P x 2,292; obsah K2O = obsah K x 1,204).

Příloha č. 3

A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv, při průměrné úrovni spotřeby steliva, v přepočtu na dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

 

druh, kategorie zvířat

produkce výkalů

produkce kejdy 2)

ustájení bez produkce močůvky, zejména na hluboké podestýlce

ustájení s produkcí močůvky

pevné výkaly

moč

celkem 1)

spotřeba steliva

produkce chlévské mrvy

produkce hnoje

spotřeba steliva

produkce chlévské mrvy

produkce hnoje

produkce volné moči 3)

močůvky produkce

 

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

sušina v %

kg/den

t/rok

t/rok

kg/den

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

telata

11,6

6,6

18,3

22,6

7,2

6,8

20,7

13,9

2,5

14,7

9,8

4,4

8,7

jalovice, býci

8,9

4,6

13,5

18,7

8,6

8,5

16,6

11,1

2,5

12,0

8,0

2,4

6,1

krávy

9,0

5,1

14,0

21,9

7,5

8,5

17,1

11,5

2,5

12,1

8,1

2,9

5,2

skot

9,0

5,0

14,0

20,9

7,8

8,5

17,1

11,5

2,5

12,1

8,1

2,8

5,7

prasnice

3,3

7,5

10,9

18,7

5,8

7,7

13,7

9,2

4,2

8,6

5,7

3,8

8,7

výkrm

4,1

9,5

13,6

18,0

7,1

10,0

17,3

11,6

4,7

9,9

6,6

5,4

8,2

prasničky

5,1

8,8

13,9

18,0

7,1

8,0

16,8

11,2

4,7

10,9

7,3

4,7

8,2

dochov

4,6

19,2

23,7

31,9

7,0

17,5

30,1

20,2

12,5

20,1

13,4

8,2

12,3

prasata

4,2

9,3

13,5

19,0

6,8

9,0

16,8

11,2

5,0

10,4

6,9

4,9

9,5

ovce, kozy

5,5

3,7

9,1

11,3

24,0

7,0

11,7

7,8

 

 

 

 

 

koně

6,4

2,2

 

 

 

6,0

10,8

7,2

 

 

 

 

 

drůbež

 

 

16,8

31,3

11,8

2,5

17,8

11,9

 

 

 

 

 

5,3 4)

73,0

 

Poznámky:

1) celková produkce výkalů je rovna produkci neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže

2) kejda a močůvka průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)

3) produkce přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)

4) suchý drůbeží trus

 

B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv, v přepočtu od jedné dobytčí jednotky (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti), průměrná roční produkce živin (kg na 1 DJ) a koeficient přepočtu zvířat na dobytčí jednotky

 

druh, kategorie zvířat

sklad na čtyřměsíční produkci kejdy 1),

v m3

sklad na šestiměsíční produkci hnoje 1),

v m3

sklad na šestiměsíční produkci hnoje 1),

v m2, při vrstvě 2 m

sklad na tříměsíční produkci močůvky 1),

v m3

produkce živin ve výkalech 5),

v kg na 1 DJ za rok

přepočet hmotnosti zvířat na DJ

 

neředěná 2), čerstvý drůbeží trus

ředěná 3)

z hluboké podestýlky

z chlévské mrvy

z hluboké podestýlky

z chlévské mrvy

neředěná 4)

ředěná 3)

dusík

(N)

fosfor

(P2O5)

draslík

(K2O)

průměrná hmotnost,

v kg

DJ

na kus

telata

5,9

7,3

8,2

5,8

4,1

2,9

1,1

2,2

 

 

 

110

0,22

jalovice, býci

4,4

6,0

6,5

4,7

3,3

2,4

0,6

1,5

 

 

 

350

0,7

krávy

4,5

7,1

6,8

4,7

3,4

2,4

0,7

1,3

 

 

 

650

1,3

skot

4,5

6,8

6,7

4,7

3,4

2,4

0,7

1,4

78

31

100

500

1,0

prasnice

3,5

6,1

5,4

3,4

2,7

1,7

1,0

2,2

 

 

 

160

0,32

výkrm

4,4

5,8

6,8

3,9

3,4

1,9

1,4

2,1

 

 

 

75

0,15

prasničky

4,5

5,8

6,6

4,3

3,3

2,1

1,2

2,1

 

 

 

75

0,15

dochov

7,7

10,3

11,9

7,9

5,9

3,9

2,1

3,1

 

 

 

20

0,04

prasata

4,4

6,1

6,6

4,1

3,3

2,0

1,2

2,4

100

57

44

60

0,12

ovce, kozy

3,0

3,7

4,6

 

2,3

 

 

 

75

24

60

50

0,1

koně

 

 

4,2

 

2,1

 

 

 

40

20

30

500

1,0

drůbež

5,5

10,1

7,0

 

3,5

 

 

 

300

200

119

1,3

0,0026

 

Poznámky:

1)

za předpokladu měrné hmotnosti kejdy 1 030 kg. m-3, měrné hmotnosti hnoje 850 kg . m-3 a měrné hmotnosti močůvky 1 000 kg . m-3

2)

uskladnění neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže

3)

uskladnění kejdy nebo močůvky průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)

4)

uskladnění pouze přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)

5)

ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah 5 kg N, 2,1 kg P2O5 a 13,2 kg K2O v 1 t obilní slámy);

u bezstelivových provozů lze odpočítat ztráty dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv do 20 %, u stelivových provozů do 35 %,

u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci sušeného drůbežího trusu až 50 %; ztráty fosforu a draslíku mohou při manipulaci se statkovými hnojivy a při jejich skladování dosahovat až 15 – 25 %, zejména ve stelivových provozech.

Příloha č. 4

Hlášení o používání upravených kalů

 

Zemědělský podnikatel

 

Místo podnikání nebo sídlo

 

Datum narození nebo IČ, bylo-li přiděleno

 

Termín použití (od - do)

 

Původce upravených kalů

 

Datum a podpis:



Poznámky pod čarou:

Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 137/1998 Sb.

Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

Vyhláška č. 137/1998 Sb.

Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 137/1998 Sb.

Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

Například nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívající v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

Poznámky pod čarou:
1

Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

3

Vyhláška č. 137/1998 Sb.

Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

5

Například nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívající v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.