274/1998 Sb. znění účinné od 1. 1. 2001 do 19. 11. 2002
změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 476/2000 Sb.
1.1.2001
274
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 12. listopadu 1998
o skladování a způsobu používání hnojiv
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech ):
ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV (§ 1-4)
§ 1 Skladování tuhých hnojiv (1) Tuhá hnojiva se skladují ve skladech jako volně ložená nebo balená.
(2) Volně ložená hnojiva se skladují
a) v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 2 m,
b) v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky,
nebo
c) v zásobnících.
(3) Balená hnojiva do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m nebo na paletách do výše maximálně 3,5 m.
§ 2 Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného (1) Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku vyšším než 28 %.
(2) Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze
a) ve skladech, odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
b) balená a v množství maximálně do 25 tun,
c) tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,
d) minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje, a
e) za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor․
§ 3 Skladování kapalných hnojiv (1) Kapalná hnojiva se skladují v nádržích k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.
(2) Suspenzní hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.
§ 4 Skladování statkových hnojiv (1) Kapacita skladovacích prostor musí odpovídat skutečné produkci hnoje za 6 měsíců.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva uložená na zemědělské půdě před jejich použitím.
(3) Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně pětiměsíční skutečné produkci u kejdy a čtyřměsíční produkci u močůvky a hnojůvky. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky.
ČÁST DRUHÁ POUŽÍVÁNÍ HNOJIV, STATKOVÝCH HNOJIV , POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK, POMOCNÝCH ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ A SUBSTRÁTŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A LESNÍCH POZEMCÍCH A VEDENÍ EVIDENCE O JEJICH POUŽITÍ (§ 5-8)
§ 5 Používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích (1) Při používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.
(2) U statkového hnojiva uváděného do oběhu v souladu s § 3 odst. 2 zákona o hnojivech, je jeho způsob použití uveden v jeho označení.
(3) Diferencované hnojení splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku, pokud je zaručena vyrovnanost agrochemických vlastností pozemku.
(4) Při aplikaci kejdy nebo močůvky na povrch půdy je nutné, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, její následné zapracování do půdy.
(5) Při hnojení dusíkem za účelem rozkladu slámy je možno použít kejdu nebo močůvku v dávce do 80 kg dusíku na hektar.
(6) Pro určování potřeby hnojiv se vychází
a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,
b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),
c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu), a
d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).
(7) Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech . Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca) a kationtová výměnná kapacita půdy.
§ 6 Hnojení lesních pozemků Hnojiva se používají podle
a) vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,
b) vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,
c) stanovištních podmínek, a
d) výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.
§ 7 Vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů Fyzické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu,4) jakož i právnické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu podnikatelsky,5) (dále jen "podnikatel v zemědělství") a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni vést evidenci o použití pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů (dále jen "pomocné látky"), statkových hnojiv a hnojiv na zemědělské půdě a lesních pozemcích podle vzoru vedení evidence, který je uveden v příloze.
§ 8 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck