Hraniční vody jsou:

Příslušná ustanovení této smluvy se přiměřeně použijí rovněž na:

Smluvní strany spolupracují na hraničních vodách zejména v těchto oblastech:

Smlouva neřeší otázky rybného hospodářství ani otázky a opatření týkající se lodní dopravy; jednání o otázkách ochrany hraničních vod před znečištěním z těchto činností se však tímto nevylučuje.

Smluvní strany zřizují k plnění této smlouvy Česko-německou komisi pro hraniční vody (dále jen „Komise“) a jmenují její členy.

Komise ustaví k plnění svých úkolů Stálý výbor pro bavorský hraniční úsek (dále jen „Stálý výbor Bavorsko“) a Stálý výbor pro saský hraniční úsek (dále jen „Stálý výbor Sasko“).

Složení a postup Komise, Stálého výboru Bavorsko a Stálého výboru Sasko upravuje Statut, který je nedílnou součástí této smlouvy.

Spolupráce zahrnuje zejména tyto úkoly, pro jejichž plnění stanoví Komise zásady:

Komisi přísluší koordinovat činnost Stálého výboru Bavorsko a Stálého výboru Sasko a projednávat otázky, které se vyskytnou při provádění této smlouvy.

Komise může přijmout doporučení smluvním stranám, zejména návrhy na opatření k:

Komise stanoví zásady a úkoly pro spolupráci ve Stálém výboru Bavorsko a ve Stálém výboru Sasko.

Komise stanoví zásady pro přímou spolupráci příslušných orgánů a odborných pracovišť.

Vodohospodářská opatření jsou technická opatření k plnění úkolů této smlouvy.

Smluvní strany se včas vzájemně vyrozumí o svých záměrech na vodohospodářská opatření, sdělí si vzájemně všechny potřebné údaje a vyrozumí se o dalším postupu. V rámci zásad stanovených Komisí je možná přímá spolupráce příslušných orgánů a pověřených odborných pracovišť.

Při mimořádných zhoršeních jakosti vody a při mimořádných hydrologických událostech se příslušné orgány neprodleně informují o vodohospodářských opatřeních, která byla nebo ještě budou provedena bez předchozího projednávání za účelem odvrácení nebo zmírnění ohrožení.

Každá ze smluvních stran nese náklady na provedení vodohospodářských opatření na území svého státu, jež mají sloužit výlučně jejím zájmům.

Náklady na provedení vodohospodářských opatření, jež slouží zájmům obou smluvních stran, ponesou smluvní strany v poměru svých zájmů bez zřetele na to, zda jde o práce na území státu jedné nebo obou smluvních stran.

Náklady na vodohospodářská opatření, která budou provedena na území státu jedné ze smluvních stran, avšak slouží výlučně zájmům druhé smluvní strany, nese smluvní strana, jejímž zájmům toto opatření slouží.

Náklady spojené se zaměřením, projektováním a řízením provádění vodohospodářských opatření si smluvní strany nebudou vzájemně hradit, pokud nebude dohodnuto jinak.

Náklady na opatření týkající se údržby a úprav na hraničních vodách, jakož i údržby a provozu vodohospodářských zařízení sloužících k zachování nebo zlepšení odtokových poměrů budou mezi smluvními stranami vyrovnány provedením prací nebo dodávkami materiálu, pokud nebude dohodnut jiný způsob vyrovnání. Pro úhradu nákladů na ostatní vodohospodářská opatření může v případě potřeby Komise dohodnout jiný způsob vyrovnání.

V rámci zásad stanovených Komisí příslušné orgány a pověřená odborná pracoviště:

V rámci zásad stanovených Komisí zřizují a udržují příslušné orgány a pověřená odborná pracoviště vodní značky, kilometrové a hektometrové znaky, vodočty a měrné profily na hraničních vodách a odměrná místa na podzemních vodách v blízkosti státních hranic.

Smluvní strany se budou v rámci Komise, v zájmu ochrany a racionálního využívání hraničních vod, vzájemně informovat o významných vodohospodářských záměrech a od nich očekávaného ovlivnění množství a jakosti hraničních vod.

Komise může zpracovat pro vybrané hraniční vody společné vodohospodářské bilance, vodohospodářské odborné plány a dohodnout koordinační ujednání o jejich ochraně a využívání.

Smluvní strany budou působit k tomu, aby bylo snižováno znečištění hraničních vod a přijímána nezbytná opatření k omezení, kontrole a snižování negativních důsledků činností z území svých států na hraniční vody a na životní prostředí v jejich okolí.

Smluvní strany budou v rámci svých vnitrostátních právních předpisů podporovat výstavbu zařízení a další opatření, jež zabrání nebo zmírní znečištění hraničních vod odpadními vodami a látkami, které jakost těchto vod ohrožují.

V rámci zásad stanovených Komisí zkoordinují na hraničních vodách příslušné orgány a pověřená odborná pracoviště navzájem ohlašovací a poplachové, jakož i zásahové plány ochrany proti povodním a ledovému nebezpečí a plány opatření při kritických stavech jakosti vod.

Při povodních, ledovém nebezpečí a kritických stavech jakosti vod si poskytnou příslušné orgány a pověřená odborná pracoviště pomoc, je-li o ni požádáno a pokud je tato pomoc možná.

Vodohospodářská opatření na hraničních vodách se posuzují podle vnitrostátních právních předpisů a orgány té smluvní strany, na jejímž území státu se opatření provádějí. Ve správních řízeních konaných za tímto účelem musí být projednáno stanovisko druhé smluvní strany.

U vodohospodářských opatření na hraničních vodách, jež budou prováděna na území států obou smluvních stran, udělují povolení příslušné orgány pro část vodohospodářských opatření na území svého státu. Správní řízení musí být prováděna tak, aby rozhodnutí byla vzájemně obsahově sladěna.

U vodohospodářských opatření na hraničních vodách může být správní řízení ukončeno teprve po projednání v příslušném Stálém výboru. Při nebezpečí z prodlení je přípustné provedení opatření bez projednání ve Stálém výboru, avšak po předchozí dohodě příslušných orgánů obou smluvních stran. Projednání ve Stálém výboru, jakož i nutné správní řízení se může uskutečnit dodatečně.

Příslušné orgány smluvních stran mohou ve vodohospodářských správních záležitostech vstupovat do přímého styku.

Komise, pokud je to věcně nutné, spolupracuje a koordinuje činnost s Mezinárodní komisí pro ochranu Labe a Mezinárodní komisí pro ochranu Odry před znečištěním, jakož i s dalšími bilaterálními a multilaterálními komisemi v oblasti vodního hospodářství.

Komise spolupracuje se Stálou česko-německou hraniční komisí, pokud se jedná o otázky průběhu hranic hraničními vodami. Stálé výbory se na požádání této komise vyjadřují k způsobu a rozsahu změn na hraničních vodách, k tím způsobeným změnám průběhu hranic a k opatřením, která je třeba v této souvislosti učinit.

Osoby, které jsou příslušníky státu jedné ze smluvních stran, mohou za účelem provádění úkolů podle této smlouvy překračovat státní hranice v určeném místě nebo v místě potřebném k plnění těchto úkolů, pokud mají souhlas příslušného orgánu druhé smluvní strany a mají u sebe platný doklad pro překračování státních hranic a služební průkaz. Ustanovení platí u těchto úkolů také pro příslušníky třetích států, kteří nepodléhají v žádném z obou států smluvních stran a v žádném z členských států Evropské unie vízové povinnosti.

Osoby překračující státní hranice podle této smlouvy podléhají pasové a celní kontrole.

Materiál, který je vyvážen z celního území státu jedné smluvní strany na celní území státu druhé smluvní strany a je používán pro práce podle této smlouvy, je osvobozen od dovozních a vývozních cel a poplatků. Nespotřebovaný materiál bude vyvezen zpět na celní území státu smluvní strany, odkud byl dovezen.

Dovozními a vývozními cly a poplatky podle této smlouvy jsou dovozní a vývozní cla, jakož i všechny jiné daně a poplatky vybírané při dovozu a vývozu zboží.

Za předpokladu zpětného vývozu jsou osvobozeny od dovozních a vývozních cel a poplatků a také od povinnosti zajištění celního dluhu: vozidla, nářadí, přístroje, nástroje, aparáty a stroje, které se dovážejí z celního území státu jedné smluvní strany na celní území státu druhé smluvní strany pro práce podle této smlouvy. Tyto předměty je třeba vyvézt nejpozději do měsíce po skončení prací na celní území, ze kterého byly dovezeny.

Na zboží uvedené v odstavcích 3 a 5, které se používá podle této smlouvy, se nevztahují dovozní a vývozní zákazy a omezení.

Vlády smluvních stran si vzájemně vymění diplomatickou cestou písemná sdělení, že pro vstup smlouvy v platnost byly vytvořeny potřebné vnitrostátní předpoklady. Smlouva vstupuje v platnost 30 dnů po dni, kdy bude doručeno poslední písemné sdělení potvrzující vnitrostátní schválení.

Vstupem této smlouvy v platnost zůstávají nedotčena stávající vodní práva na hraničních vodách a s nimi spojené závazky.

Tato smlouva se uzavírá na neurčitou dobu.

Po uplynutí pěti let od vstupu v platnost může být tato smlouva vládou každé ze smluvních stran písemně diplomatickou cestou vypovězena nejpozději šest měsíců před koncem kalendářního roku. Smlouva pozbývá v tomto případě platnosti uplynutím příslušného kalendářního roku.

Pokračování již započatých nebo časově omezených společných vodohospodářských opatření a ujednání, která jsou základem těchto opatření, zůstávají vypovězením smlouvy nedotčena. Pokud jde o tato opatření, bude článek 7 uplatňován až do jejich dokončení.

Tato smlouva nahrazuje Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o spolupráci ve vodním hospodářství na hraničních vodách ze dne 27. února 1974. Vstupem této smlouvy v platnost pozbývá platnosti i úprava obsažená v nótách vlády Československé socialistické republiky a vlády Spolkové republiky Německo ze dne 4. a 11. prosince 1981 o jmenování zmocněnců pro hraniční vody. Pokračování již započatých nebo časově omezených společných vodohospodářských opatření, jakož i ujednání uzavřená o vodohospodářských úkolech na hraničních vodách zůstávají tím nedotčena.

Dáno v Drážďanech dne 12. prosince 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Delegace České republiky a Spolkové republiky Německo v Komisi jsou složeny nejvýše z devíti členů. Každá smluvní strana ustanoví ze členů své delegace zmocněnce, který je současně i vedoucím delegace v Komisi, jakož i jeho zástupce, dále ustanoví vedoucí delegací Stálých výborů a jejich zástupce. Počet členů delegací ve Stálých výborech stanoví Komise.

Každá delegace má jeden hlas. Usnesení jsou přijímána souhlasem obou delegací.

Komise se schází zpravidla jednou ročně, v naléhavých případech nejpozději do dvou měsíců na požádání jednoho ze zmocněnců. Zasedání je nutno svolávat tak, aby byla zaručena kontinuální práce Stálých výborů.

Zasedání Stálých výborů se konají alespoň jednou ročně v dostatečném předstihu před zasedáním Komise.

Pokud není dohodnuto jinak, schází se Komise a její Stálé výbory střídavě na území České republiky a na území Spolkové republiky Německo.

Zasedání svolává vedoucí delegace smluvní strany, na jejímž území státu se zasedání bude konat, po dohodě s vedoucím delegace druhé smluvní strany.

Mezi zasedáními Komise mohou zmocněnci a vedoucí delegací Stálých výborů jednat v odůvodněných případech přímo. Výsledky takových jednání předkládají Komisi na jejím příštím zasedání.

Stálé výbory sepisují o výsledcích svých zasedání Zápisy ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, které podepisují vedoucí delegací a předkládají je Komisi.

Komise sepisuje o výsledcích svých zasedání Protokol ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, které podepisují zmocněnci. Součástí Protokolu jsou Zápisy Stálých výborů.

Zmocněnci předkládají Protokol v co nejkratší době svým vládám ke schválení. O výsledcích se vzájemně bezodkladně informují.

Protokol vstupuje v platnost dnem, kdy oba zmocněnci obdrží oznámení o jeho schválení druhou smluvní stranou.

Každá delegace v Komisi a ve Stálých výborech má právo na přizvání odborných znalců.

Komise a Stálé výbory mohou uložit odborným znalcům provedení jednotlivých, přesně definovaných úkolů.