100/1990 Sb. znění účinné od 23. 4. 1990 do 31. 12. 1992

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento ústavní zákon považuje za výslovně zrušený.

100

ÚSTAVNÍ ZÁKON

ze dne 18. dubna 1990,

kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb.,

Ústava Československé federativní republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb.,

o československé federaci

Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

Čl. I

Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé federativní republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů se mění a doplňuje takto:

Vypouští se Prohlášení.

Články 7 až 15 zní:

„Čl. 7

(1) Vlastnické právo a jiná majetková práva občanů, právnických osob i státu jsou chráněna ústavou a zákony.

(2) Stát poskytuje všem vlastníkům rovnocennou ochranu.

(3) Dědění je zaručeno.

Čl. 8

Vlastnictví zavazuje. Vlastnické právo nesmí být zneužíváno na újmu práv jiných osob nebo společnosti.

Čl. 9

(1) Vyvlastnění nebo jiné nucené omezení vlastnického nebo jiného majetkového práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to zákonem nebo na základě zákona a za náhradu․ Proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek u soudu.

(2) Zákon Federálního shromáždění upravuje podmínky převodů majetku státu do vlastnictví občanů nebo právnických osob.

Čl. 10

(1) Nerostné bohatství, základní zdroje energie, základní lesní půdní fond, přírodní zásoby podzemních vod, vodní toky a přírodní léčivé zdroje jsou ve státním vlastnictví. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.

(2) Zákon Federálního shromáždění stanoví, který další majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného blaha smí být jen ve vlastnictví státu nebo určených právnických osob.

Čl. 11

Vlastnické právo k půdě a dědické právo k ní zůstávají nedotčena.

Čl. 12

Výkon vlastnického nebo užívacího práva nesmí poškozovat lidské zdraví, životní a přírodní prostředí nad míru nezbytně nutnou.

Čl. 13

Stát vytváří podmínky a stanoví pravidla pro rozvoj a ochranu podnikání a hospodářské soutěže.

Čl. 14

Cizí právnické osoby a cizinci mohou nabývat vlastnictví a jiná majetková práva a podnikat na území Československé federativní republiky za podmínek stanovených zákonem. Stát jim zaručuje rovnocennou ochranu jejich vlastnických a jiných majetkových práv jako československým občanům a československým právnickým osobám.

Čl. 15

(1) Československá federativní republika svou hospodářskou politikou usiluje o rozmnožování národního bohatství, o sociálně spravedlivou společnost a o vytvoření nezbytných podmínek pro svobodný rozvoj osobnosti, rozvoj národů a národností.

(2) Stát dbá o vytváření ekologické rovnováhy ochranou přírody a péčí o tvorbu a ochranu zdravého životního prostředí i o šetrné využívání přírodních zdrojů.“.

Čl. II

Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů se doplňuje takto:

Článek 8 odst. 1 písm. l) zní:

„l) právní úprava vlastnictví, podnikání a rozhodování hospodářských sporů.“.

Článek 24 zní:

„Čl. 24

Do působnosti Československé federativní republiky v oblasti vlastnictví, podnikání a rozhodování sporů vznikajících při podnikatelské činnosti patří:

a)	úprava vlastnictví,

b)	úprava podnikání občanů a právnických osob,

c)	úprava vztahů vznikajících při podnikatelské a jiné hospodářské činnosti občanů a právnických osob,

d)	úprava ochrany výroby a obchodu, jakož i zájmů spotřebitelů, zejména úprava hospodářské soutěže, průmyslových práv, normalizace, státního zkušebnictví a státní inspekce, měrové služby a výkon státní správy na uvedených úsecích ve věcech, u nichž to stanoví zákon Federálního shromáždění,

e)	zásady ochrany a využití nerostného bohatství,

f)	úprava rozhodování hospodářských sporů, jakož i rozhodování těchto sporů v případech, které stanoví zákon Federálního shromáždění.“.