176/1990 Sb. znění účinné od 1. 6. 1990 do 31. 12. 1991
176
ZÁKON
ze dne 7. května 1990
o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1 Účel zákona (1) Účelem zákona je upravit postavení, právní poměry a zásady činnosti bytových, spotřebních, výrobních a jiných družstev (dále jen "družstvo") a dalších družstevních organizací.
(2) Zákon se nevztahuje na zemědělské družstevní organizace.
§ 2 Družstvo (1) Družstvo je dobrovolným společenstvím občanů (členů), kteří se sdružili ke společné hospodářské a jiné činnosti a k uspokojování a podpoře svých zájmů.
(2) Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Družstvo neodpovídá za závazky jiných právních subjektů.
(3) Záležitosti družstva řídí členové prostřednictvím členské schůze a volených orgánů družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami družstva.
(4) Družstvo provozuje svou činnost samostatně a na vlastní účet; přitom na sebe bere přiměřené hospodářské riziko.
§ 3 Vznik družstva (1) Ke vzniku družstva je třeba
a) usnesení ustavující schůze o jeho založení, přičemž družstvo může vytvořit nejméně 5 občanů,
b) přijetí stanov družstva,
c) zvolení orgánů družstva.
(2) Družstvo může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.
(3) Návrh na zápis družstva do podnikového rejstříku podává družstvo; k návrhu je povinno připojit stanovy družstva a usnesení ustavující schůze o jeho založení.
(4) Činnost, k níž je třeba souhlasu podle zvláštních předpisů, může družstvo vykonávat jen s tímto souhlasem.
§ 4 Stanovy družstva (1) Základním vnitrodružstevním předpisem jsou stanovy družstva (dále jen "stanovy"). Stanovy musí obsahovat:
a) název družstva, ve kterém musí být výslovně uvedeno, že jde o družstvo,
b) sídlo družstva,
c) předmět činnosti družstva,
d) ustanovení o vzniku a zániku členství, o právech a povinnostech členů, jakož i o postupu vůči členům, kteří neplní své členské povinnosti,
e) ustanovení o výši či způsobu určení výše členského podílu, popřípadě základního členského vkladu nebo jiné majetkové účasti, druhy a způsoby jejich tvorby a užití, zhodnocení, popřípadě amortizace, způsob jejich upsání (vložení) a jejich vypořádání při zániku členství, popřípadě při jiných skutečnostech zakládajících nárok na vypořádání (např. převod členských práv),
f) způsob a rozsah ručení člena za případnou ztrátu družstva,
g) podrobnější ustanovení o orgánech družstva, jejich složení, délce funkčního období, způsobu jejich volby a rozhodování a ustanovení o tom, kdo organizuje a řídí běžnou činnost družstva (§ 16 odst. 5, § 21) a kdo plní úkoly vedoucího organizace podle pracovněprávních předpisů.
(2) Stanovy nesmějí být v rozporu s tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy.
(3) Stanovy a jejich změny se zapisují do podnikového rejstříku.
§ 5 Majetek družstva (1) Majetkem družstva se rozumějí věci, k nimž má družstvo vlastnické právo, a dále majetková práva, jichž družstvo nabylo. Majetek může být družstvu odňat pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.
(2) Majetek družstva se vytváří sdružením prostředků členů (zápisné, členské podíly, vklady, materiálové přínosy a jiné ocenitelné nehmotné, hmotné a finanční vklady) a z výsledků činnosti družstva, popřípadě z jiných zdrojů.
§ 6 Hospodaření družstva (1) Družstvo hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své hospodářské činnosti, jakož i z dalších zdrojů․
(2) Ze svého zisku družstvo platí přednostně daně a odvody. Zbylý zisk využívá družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout.
(3) Odpisy ze základních prostředků zůstávají družstvu v plné výši a družstvo je využívá samostatně.
(4) V zájmu širší účasti členů na činnosti a hospodářských výsledcích může družstvo využívat jejich další majetkové účasti (další finanční či jiné majetkové vklady) zhodnocované podílem na zisku podle stanov [( § 4 odst. 1 písm.e)].
(5) Pro financování svého rozvoje může družstvo vydávat obligace; způsob jejich vydávání, nakládání s nimi a jejich zhodnocení určí a vyhlásí členská schůze v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
(6) Družstvo může hospodařit též s majetkem jiných právnických osob nebo občanů, a to na základě smlouvy uzavřené v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
§ 7 Ochrana životního a přírodního prostředí a zdraví občanů (1) Družstvo je při své hospodářské a sociální činnosti povinno co nejúčinněji chránit životní a přírodní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, a zejména dbát toho, aby neohrožovalo zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního a přírodního prostředí, ohrožovaných jeho činností.
(2) Družstvo je povinno budovat zařízení na ochranu životního a přírodního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.
§ 8 Zánik družstva (1) Členská schůze se může usnést, že se družstvo zruší s likvidací nebo bez likvidace. Družstvo zaniká dnem jeho výmazu z podnikového rejstříku.
(2) Družstvo zanikne bez likvidace sloučením, splynutím nebo rozdělením.
(3) Družstvo, na které přešly majetek a závazky zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět jiné právní subjekty, které jsou zánikem družstva dotčeny, o zániku družstva a o přechodu jeho majetku a závazků; při likvidaci má tuto povinnost likvidátor.
(4) Družstvo může být zrušeno i rozhodnutím soudu, jestliže svou činností nebo jednáním závažným způsobem porušuje povinnosti či podmínky stanovené v § 3 a 4 tohoto zákona.
(5) Družstvo zaniká, poklesne-li počet jeho členů pod 5 občanů.
§ 9 Sloučení a splynutí (1) Majetek, závazky a členové slučovaného družstva přecházejí na přejímající družstvo.
(2) Při splynutí družstev přecházejí majetek, závazky a členové na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do podnikového rejstříku.
§ 10 Rozdělení (1) Členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů určí také, do kterých družstev jednotliví členové přejdou.
(2) Rozdělované družstvo zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na nová družstva dnem, ke kterému byla zapsána do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.
§ 11 (1) Pokud členská schůze rozhodne o zrušení družstva s likvidací, ustanoví likvidátora. Bylo-li družstvo zrušeno (§ 8 odst. 4) nebo zaniklo-li (§ 8 odst. 5), určí likvidátora soud.
(2) Návrh zápisu do podnikového rejstříku o tom, že družstvo vstupuje do likvidace a kdo je jeho likvidátorem, podává družstvo.
(3) Dnem, ke kterému byl proveden zápis do podnikového rejstříku podle odstavce 2, zanikají funkce všech orgánů družstva s výjimkou členské schůze. V případě likvidace družstva zrušeného rozhodnutím podle § 8 odst. 4 zaniká též funkce členské schůze.
§ 12 (1) Likvidátor je oprávněn jednat jménem družstva ve věcech spojených s likvidací.
(2) Likvidátor neprodleně vyrozumí o vstupu družstva do likvidace všechny organizace, orgány a jiné osoby, které jsou tím dotčeny.
(3) Ke dni zahájení likvidace sestaví družstvo účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi.
§ 13 (1) Likvidátor sestaví do jednoho měsíce po svém ustavení do funkce zahajovací rozvahu a předloží ji členské schůzi spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků, provedené ke dni zahájení likvidace.
(2) Likvidátor v průběhu likvidace zejména
a) soustředí peněžní prostředky na jednom účtu u jednoho peněžního ústavu,
b) dokončí běžné záležitosti spojené s činností družstva,
c) zpeněží co nejvýhodněji majetek družstva nebo s ním naloží i jinak v souladu s obecně závaznými právními předpisy,
d) uspokojí z výtěžku likvidace postupně pohledávky státu na odvodech, daních a poplatcích, dále pohledávky členů a pracovníků družstva včetně vypořádání členských podílů a dalších majetkových vkladů (účastí členů) a vrátí prostředky poskytnuté družstvu ze státních zdrojů na investice za posledních pět let před likvidací, vrátí prostředky vložené do majetku družstva ze společných družstevních fondů a dále uspokojí ostatní pohledávky.
§ 14 (1) Likvidátor ke dni skončení likvidace sestaví účetní závěrku a předloží ji členské schůzi ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení případného likvidačního přebytku.
(2) Likvidační přebytek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho členského podílu a dalšího majetkového vkladu, popřípadě další částka, o kterou ručební povinnost člena přesahuje členský podíl.
(3) Prostředky zbylé po vypořádání podle odstavce 2 převede likvidátor
a) u družstev nově vzniklých založením po 1.červenci 1988 mezi členy družstva, a to podle stanov,
b) u ostatních družstev na rozvoj obcí, v nichž družstvo vyvíjelo činnost.
(4) Likvidátor podá návrh na výmaz družstva z podnikového rejstříku a zajistí bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností.
ČÁST DRUHÁ ORGÁNY DRUŽSTVA (§ 15-23)
§ 15 Orgány družstva jsou
a) členská schůze nebo valná hromada (dále jen "členská schůze"),
b) představenstvo,
c) kontrolní komise,
d) další orgány družstva podle tohoto zákona a stanov.
§ 16 Členská schůze (1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž členové uplatňují své právo rozhodovat o záležitostech družstva.
(2) Členská schůze se schází ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok.
(3) Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů družstva, kontrolní komise, jakož i v dalších případech uvedených ve stanovách.
(4) Do působnosti členské schůze patří
a) přijímat a měnit stanovy,
b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise,
c) schvalovat roční účetní závěrku, rozdělení a užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztrát,
d) rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení družstva,
e) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva.
(5) Členská schůze rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví tento zákon, stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci vyhradila.
(6) Stanovy družstva mohou určit, že členské schůze budou konány formou dílčích členských schůzí. Dílčí členské schůze nemohou rozhodovat o zániku družstva a v dalších případech uvedených ve stanovách.
(7) Není-li vzhledem na rozsah družstva dobře možné svolávat členskou schůzi, mohou stanovy určit, že namísto členské schůze se svolává shromáždění (konference) delegátů volených členy družstva. Stanovy současně určí bližší podmínky volby delegátů.
§ 17 Představenstvo (1) Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva; řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou tímto zákonem, stanovami nebo rozhodnutím členské schůze vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá členské schůzi.
(2) Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení členské schůze, pravidelně jí podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva; svolává členskou schůzi a připravuje její jednání.
(3) Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do 10 dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.
(4) Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), popřípadě místopředsedu (místopředsedy), pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí.
(5) Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva. Určují-li tak stanovy, organizuje a řídí i běžnou činnost družstva [ § 4 odst. 1 písm. g)].
(6) Stanovy určí, jakým způsobem jedná představenstvo navenek.
§ 18 Kontrolní komise (1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva; projednává stížnosti jeho členů, a pokud tak určí stanovy, též pracovníků. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva.
(2) Kontrolní komise se vyjadřuje k roční účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva.
(3) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy.
(4) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.
(5) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu, popřípadě místopředsedu, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí.
Společná ustanovení o orgánech družstva
§ 19 (1) Do orgánů družstva mohou být zvoleni jen členové družstva starší 18 let.
(2) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. Další případy neslučitelnosti funkcí určuje tento zákon, popřípadě stanovy.
(3) Funkční období volených orgánů družstva je 5 let, pokud stanovy neurčují kratší funkční období; volené orgány však setrvávají ve svých funkcích do zvolení nových orgánů.
§ 20 (1) Členská schůze, představenstvo a kontrolní komise jsou způsobilé se usnášet,jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejich členů (delegátů).
(2) Usnesení, včetně voleb orgánů družstva, je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud tento zákon neurčuje jinak.
(3) K platnosti usnesení o přijetí stanov a jejich změn a o zániku družstva ( § 8) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů (delegátů).
(4) Podrobnosti o volbách a odvolávání orgánů družstva a o jejich jednání a ověřování zápisů upraví volební a jednací řád; způsob jeho schvalování upravují stanovy.
§ 21 V družstvu s malým počtem členů (nejvýše do třiceti členů) mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze, která volí z členů družstva předsedu, který je statutárním orgánem družstva, popřípadě i místopředsedu.
§ 22 Ředitel (1) Stanovy mohou určit, že běžnou činnost družstva (§ 17 odst. 5) organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem. Působnost představenstva družstva tím není dotčena.
(2) Postavení, činnost a úkoly ředitele určují stanovy.
§ 23 Vnitřní organizace družstva (1) Vnitřní organizaci družstva upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitrodružstevní organizační předpis. Vnitřní organizační jednotka nesmí být označena názvem "družstvo".
(2) O případném udělení prokury rozhoduje statutární orgán družstva.
ČÁST TŘETÍ ČLENSTVÍ (§ 24-33)
§ 24 Vznik členství (1) Podmínky vzniku členství určují zákon a stanovy.
(2) Členem družstva, kde je součástí členství pracovní vztah, se může stát občan po skončení povinné školní docházky, nejdříve však dnem, kdy dosáhl 15 let věku.
(3) Pokud není ve stanovách určeno jinak a družstvo nedohodne se členem den, k němuž členství vzniká, členství vznikne na základě podané přihlášky dnem rozhodnutí představenstva o přijetí člena; v případech, kde součástí členství je pracovní vztah, vzniká členství dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce v písemné dohodě o pracovních podmínkách [ § 33 odst. 2 písm.a)].
§ 25 Základní práva a povinnosti člena družstva (1) Člen má tato základní práva:
a) podílet se na řízení a kontrole činnosti družstva přímo nebo prostřednictvím volených orgánů,
b) volit a být volen do orgánů družstva,
c) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, vznášet připomínky a dotazy na orgány družstva a být o jejich vyřízení informován,
d) podílet se na výhodách, které družstvo poskytuje svým členům podle stanov a obecně závazných právních předpisů.
(2) Člen má tyto základní povinnosti :
a) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva,
b) sdružit prostředky v rozsahu podle stanov nebo zákona,
c) ručit za případnou ztrátu družstva způsobem upraveným ve stanovách,
d) upevňovat a rozvíjet družstevní hospodářství, chránit a zvelebovat majetek družstva.
(3) V družstvu, kde součástí členství je pracovní vztah, má člen též právo a povinnost pracovat podle sjednaných podmínek. Člen má nárok na odměnu za vykonanou práci v družstvu; výše odměny je závislá na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena na nich. Odměňování upraví družstvo ve svých vnitrodružstevních předpisech v souladu s obecně závaznými právními předpisy o usměrňování mzdových prostředků.
(4) Při rozhodování orgánů družstva, včetně voleb, má každý člen jeden hlas.
§ 26 V případech, kdy je součástí členství pracovní vztah, členství v družstvu zaniká podle pracovněprávních předpisů ( § 33) a nelze použít ustanovení § 28 až 31 tohoto zákona.
§ 27 V případech, kdy součástí členství není pracovní vztah, členství v družstvu zaniká
a) dohodou,
b) vystoupením,
c) vyloučením,
d) úmrtím,
e) zánikem družstva likvidací.
§ 28 Dohoda (1) Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem.
(2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Na žádost člena musí být v ní uvedeny důvody, pro které dochází ke skončení členství. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.
§ 29 Vystoupení (1) Člen může z družstva vystoupit na základě písemné odhlášky z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Členství zaniká uplynutím dob dvou měsíců; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky člena družstvu.
(2) Odhláška může být odvolána členem jen písemně a se souhlasem družstva.
§ 30 Vyloučení (1) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena,
a) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu, jeho majetku nebo členům družstva,
b) porušil-li závažným způsobem nebo opětovně své členské povinnosti určené zákonem nebo stanovami.
(2) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena pouze do dvou měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
(3) Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta (dvou měsíců) podle odstavce 2 dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.
(4) V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odstavce 1, který nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí představenstva o vyloučení členovi.
§ 31 Soudní ochrana (1) Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím představenstva o vyloučení, může do jednoho měsíce od doručení písemného rozhodnutí podat u soudu návrh na určení, že vyloučení je neplatné.
(2) Při vyslovení neplatnosti zániku členství podle odstavce 1 vzniká poškozenému právo na náhradu způsobené škody.
§ 32 Vyúčtování (1) Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování vzájemných práv a závazků z členství nejpozději do jednoho měsíce po schválení závěrky za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, nejdéle do 30. června následujícího kalendářního roku. Podrobnosti o vyúčtování a vypořádání určí stanovy [ § 4 odst. 1 písm.e)].
(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká nároků z pracovního vztahu člena.
§ 33 Pracovní vztahy členů (1) Na pracovní vztahy členů družstev, kde součástí členství je též pracovní vztah, se vztahuje zákoník práce s výjimkou ustanovení, která upravují
1. působnost zákoníku práce ve vztahu ke zvláštním okruhům pracovníků,
2. účast pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole organizace,
3. rámcovou pracovní smlouvu,
4. účast odborových orgánů při převádění, přeložení a při rozvázání pracovního poměru,
5. působnost vedoucích pracovníků a orgánů k ukládání kárných opatření,
6. společenskou kontrolu odborových orgánů,
7. ustanovení o zřízení rozhodčích komisí,
8. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů,
9. pracovněprávní vztahy, jejichž účastníkem je jiná organizace, a pracovní poměr sjednaný mezi občany.
(2) Výklad některých pojmů
a) kde zákoník práce mluví o pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr; kde se mluví o vedlejším pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr s vedlejším pracovním úvazkem; kde se mluví o pracovní smlouvě, rozumí se tím dohoda o pracovních podmínkách tvořících součást členské přihlášky,
b) pokud zákoník práce upravuje pravomoc k projednávání a rozhodování pracovních sporů, jsou rozhodčí komise ustavovány podle stanov; o podrobnostech k provádění rozhodčího řízení platí obecné předpisy s případnými odchylkami uvedenými ve stanovách,
c) vedlejší činnost smí být vykonávána jen v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
d) pracovní řád družstva schvaluje členská schůze; pracovní řád určuje, kdo je oprávněn ukládat kárná opatření členům a pracovníkům družstva,
e) v případech, kdy zákoník práce umožňuje upravit též některé pracovní nebo mzdové podmínky kolektivní smlouvou, lze takovou úpravu provést usnesením členské schůze,
f) kde se v zákoníku práce mluví o pracovním kolektivu, rozumí se tím kolektiv členů.
§ 34 Sdružování K podpoře svého rozvoje se mohou družstva, družstevní podniky a zájmové organizace sdružovat mezi sebou i s jinými československými a zahraničními právnickými a fyzickými osobami, a to na základě dobrovolnosti a společného zájmu, přičemž bez omezení mohou využívat všech forem sdružování přípustných československým právním řádem.
§ 35 (1) K prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a na podporu svých profesních a jiných zájmů mohou družstva vytvářet své zájmové organizace (např. svazy družstev). Členství v zájmové organizaci je dobrovolné.
(2) Ke vzniku zájmové organizace podle odstavce 1 je třeba usnesení shromáždění zmocněných zástupců družstev o jejím založení, přijetí stanov a zvolení orgánů.
(3) Zájmová organizace je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(4) Stanovy zájmové organizace upraví zejména vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, její činnost a úkoly, orgány a jejich působnost, způsob hospodaření, zásady tvorby, užití a správy společných účelových fondů a majetkové důsledky zániku.
(5) Zájmová organizace může zaniknout usnesením shromáždění zmocněných zástupců členů o jejím rozdělení, sloučení, splynutí nebo likvidaci.
§ 36 (1) Zájmové organizace ( § 35) mohou k projednávání společných družstevních záležitostí, k podpoře a uplatňování zájmů družstev a jejich členů, vytvářet společné zájmové organizace.
(2) O organizacích uvedených v odstavci 1 platí ustanovení § 35 odst. 2 až 5 obdobně.
ČÁST PÁTÁ DRUŽSTEVNÍ PODNIK ZALOŽENÝ JEDINOU DRUŽSTEVNÍ ORGANIZACÍ (§ 37-38)
§ 37 (1) Družstevní podnik může založit družstvo nebo zájmová organizace (dále jen "zakladatel").
(2) Družstevní podnik je právnickou osobou; vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.
(3) Družstevní podnik hospodaří s majetkem zakladatele, který mu byl svěřen, a s majetkem, který nabyl svou činností; k tomuto majetku má právo hospodaření.
(4) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. K návrhu je povinen připojit
a) zakládací listinu,
b) souhlas s předmětem podnikání (činnosti), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.
(5) Zakládací listina, kterou vydává zakladatel, musí obsahovat
a) označení zakladatele,
b) název a sídlo podniku; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a musí být z něho zřejmé, že jde o družstevní podnik,
c) vymezení základního předmětu podnikání (činnosti),
d) určení majetku svěřeného podniku při jeho založení, popřípadě ustanovení o přechodu práv a povinností, pokud na zakládaný podnik přecházejí,
e) vymezení doby, na kterou je podnik zakládán, popřípadě vymezení úkolu, ke kterému je zakládán,
f) vymezení vztahů, včetně finančních, mezi zakladatelem a podnikem a rozsahu odpovědnosti zakladatele za závazky při likvidaci podniku.
(6) Družstevní podnik neodpovídá za závazky zakladatele; zakladatel neodpovídá za závazky družstevního podniku. Účetní závěrku a rozdělení zisku (ztráty) podniku schvaluje zakladatel.
(7) Družstevní podnik zaniká na základě rozhodnutí zakladatele výmazem z podnikového rejstříku.
§ 38 (1) V čele družstevního podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí), jmenovaný zakladatelem, který řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakladateli; jako statutární orgán jedná jménem podniku ve všech věcech.
(2) Pracovníci družstevního podniku vykonávají práci na základě pracovního poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
ČÁST ŠESTÁ VZTAHY DRUŽSTVA A STÁTU (§ 39-40)
§ 39 (1) Činnost a územní působnost družstva lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.
(2) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.
(3) Státní orgán, který svým neoprávněným zásahem do činnosti družstva způsobí škodu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.
(4) Způsobí-li družstvo svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, je povinno ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.
(5) Kontrolní činnost mohou v družstvu provádět pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Státní orgány vykonávají tuto činnost za účasti zástupce kontrolní komise družstva.
§ 40 (1) Stát vytváří prostřednictvím obecně závazných právních předpisů předpoklady pro úspěšný rozvoj družstev; zvláštní zřetel bere a zejména finančními prostředky přispívá na družstva invalidů a jejich sociální poslání a na družstva zabezpečující výstavbu a provoz družstevních bytů v rámci sociálních programů státu.
(2) Ústřední orgány státní správy jsou povinny projednávat se zájmovými organizacemi, vytvořenými na úrovni republik, popřípadě federace ( § 35 a 36), podle jejich příslušnosti návrhy zákonů, jiných obecně závazných právních předpisů a zásadních opatření dotýkajících se družstevnictví.
ČÁST SEDMÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DRUŽSTVU (§ 41-45)
§ 41 Členství právnických osob v družstvu
Členem družstva může být i právnická osoba,pokud to připouštějí stanovy družstva.
§ 42 Zvláštní ustanovení o členství ve stavebních bytových družstvech
(1) Členství zaniká smrtí člena, pokud podle zákona nepřechází na dědice
(2) Společné členství manželů může zaniknout po rozvodu manželství jeho přeměnou na samostatná členství rozvedených manželů dohodou nebo rozhodnutím soudu, jestliže obsahem společného členství bylo více užívacích práv.
(3) Člen může dohodou převést svá členská práva a povinnosti na příbuzné v řadě přímé, sourozence, manžela, bývalého manžela a na jiné osoby blízké, které žijí s členem ve společné domácnosti; převod členských práv a povinností na jiné osoby upravují stanovy.
(4) Součástí dohody o výměně bytu je i dohoda o převodu členských práv a povinností.
§ 43 Pracovníci družstva (1) Družstvo, kde součástí členství není pracovní vztah, přijímá pracovníky k plnění úkolů do pracovněprávního vztahu.
(2) Družstvo ve své činnosti využívá zkušeností, odborné znalosti a aktivitu svých pracovníků a jejich odborového orgánu, jehož zástupce zve na jednání členské schůze a představenstva družstva.
(3) Družstvo, kde součástí členství je pracovní vztah, může zaměstnávat pracovníky v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud to připouštějí stanovy.
§ 44 Výbor (1) V družstvech s více než pěti tisíci členy mohou stanovy určit, že v období mezi zasedáními členské schůze družstva plní její úkoly výbor družstva; výbor však nemůže přijímat a měnit stanovy a rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení družstva.
(2) Výbor družstva je volen členskou schůzí; počet jeho členů určují stanovy.
§ 45 Komise péče o členy (1) V družstvech, kde je součástí členství pracovní vztah, volí členská schůze komisi péče o členy, která jí odpovídá za svou činnost.
(2) Komise péče o členy při ochraně práv a zájmů členů má práva a povinnosti odborových orgánů, zejména při projednávání změn sjednaných pracovních podmínek, skončení členského poměru ze strany družstva, společenské kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(3) Bližší působnost komise péče o členy vymezují stanovy.
(4) Předseda komise péče o členy je volen podle stanov.
(5) V družstvech s malým počtem členů ( § 21) může členská schůze pověřit výkonem funkcí komise některého z členů družstva.
(6) Členství v komisi je neslučitelné s členstvím v představenstvu nebo v kontrolní komisi.
ČÁST OSMÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 46-51)
§ 46 Společná ustanovení (1) Člen, který je do své funkce volen, může rezignovat. Je však povinen oznámit svou rezignaci orgánu, jehož je členem. Výkon funkce končí dnem, kdy rezignaci projednal orgán k tomu příslušný podle tohoto zákona nebo stanov. Tento orgán musí projednat rezignaci na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o rezignaci dověděl; toto ustanovení se nevztahuje na člena družstva, kde součástí členství je pracovní vztah.
(2) Spory, které vzniknou mezi právnickými osobami z důvodu zániku družstva, rozhoduje hospodářská arbitráž.
(3) Spory o práva a povinnosti mezi družstvem a členem (občanem), vyplývající z členského vztahu, jakož i spory o vyúčtování ( § 32), rozhoduje soud, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 47 (1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1.červnem 1990; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1.červnem 1990 se však posuzují podle dosavadních předpisů.
(2) Družstva vzniklá před účinností tohoto zákona (bytová, spotřební, výrobní a jiná družstva) jsou družstvy podle tohoto zákona.
(3) Svazy družstev vzniklé před účinností tohoto zákona jsou zájmovými organizacemi a Ústřední rada družstev je společnou zájmovou organizací podle tohoto zákona ( § 35 a 36).
(4) Ustanovení stanov družstev, zájmových organizací a společné zájmové organizace a ustanovení dalších vnitrodružstevních předpisů, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou od účinnosti tohoto zákona neplatná.
§ 48 (1) Pro určení druhu družstva pro účely právních předpisů upravujících vztahy ke státnímu rozpočtu (daně, odvody apod.) je rozhodujícím předmět činnosti zapsaný v podnikovém rejstříku.
(2) Družstevní podniky zřízené jediným zakladatelem před účinností tohoto zákona jsou družstevními podniky podle tohoto zákona.
(3) Družstevní podniky s více zakladateli zřízené podle dřívějších právních předpisů jsou společnými podniky podle zvláštních předpisů.
(4) Statuty, zakládací listiny nebo smlouvy o založení družstevního podniku je povinen zakladatel uvést do souladu s tímto zákonem a s § 106zd a následujícími hospodářského zákoníku, a to do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(5) Družstva a zájmové organizace vzniklé podle dřívějších předpisů a Ústřední rada družstev přijmou stanovy podle tohoto zákona nejpozději do 30. dubna 1991. V této lhůtě končí také funkční období orgánů zvolených do účinnosti tohoto zákona. Úpravy stanov zájmových organizací mohou provést jejich pověřené orgány.
§ 49 Vznik družstva vyčleněním (1) Členové organizační jednotky družstva (např. střediska,závodu,provozovny,samosprávy apod.), kteří se stali členy družstva na základě sloučení družstva, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 30. června 1991 členskou schůzi družstva o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti s účinky vzniku nového družstva.
(2) Pokud by členská schůze do šedesáti dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové organizační jednotky družstva o takovém vyčlenění rozhodnout sami usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.
(3) Nové družstvo vznikne dnem zápisu do podnikového rejstříku. K návrhu na zápis se připojí údaje o vyčlenění členů a protokol obsahující zejména údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností; protokol musí být schválen představenstvem družstva a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na zápis prohlášení o této skutečnosti.
(4) Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje hospodářská arbitráž.
§ 50 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 94/1988 Sb. , o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.
§ 51 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.června 1990.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
