Prodejem zboží se rozumí úplatné zcizení zboží a směna zboží za jiné zboží nebo za výkon, poskytnutí zboží jako naturální plnění a dovoz obchodního zboží zprostředkovaný podnikem pro subjekty neuvedené v § 2 zákona.

Prodejem zboží pro účely této vyhlášky se považuje též:

Daň se neodvádí z prodeje toho zboží, které podnik oprávněně nakoupil za cenu s daní nebo z něhož byla odvedena daň při vnitropodnikovém použití zboží.

Zbožím vlastní výroby se rozumějí:

Zbožím vlastního nákupu se rozumějí výrobky nakoupené za ceny bez daně.

Z vnitropodnikového použití zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu se odvádí daň, jestliže je podnik použil pro svou vlastní potřebu k účelům, pro něž není podle ustanovení Sazebníku nebo této vyhlášky, popř. podle zvláštní úpravy oprávněn k nákupu tohoto zboží za ceny bez daně

Obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhají dani náhrady škody podnikům z důvodů ztráty zboží, překročení ztrátové normy, manka, vady zboží, jeho zničení, poškození a odcizení. Daň se neodvádí, nahrazuje-li zaměstnanec škodu za zmetky.

Za vnitropodnikové použití zboží podléhající dani se nepovažují pouhé převody mezi vnitřními organizačními jednotkami s různými hospodářskými činnostmi, závody, provozy (cechy), provozovnami nebo jinými jednotkami téhož podniku, pokud nejde o převod do vlastních organizačních jednotek provozujících obchodní činnost.

Darování uskutečněné podnikem se posuzuje obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhající dani bez ohledu na způsob účtování daru. O vnitropodnikové použití zboží podléhající dani nejde tehdy, je-li podnik povinen dodat zboží bezúplatně.

Před výmazem podniku z podnikového rejstříku, pokud jeho nástupcem není opět podnik, odvede podnik daň ze zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu, které pořídil za ceny bez daně.

Zboží se prodává za ceny s daní, pokud Sazebník nestanoví jinak.

Zdanitelný obrat vzniká:

Daň se vypočítává:

Prodejní cenou se rozumí cena včetně daně, veškerých přirážek a srážek odpovídajících kvalitativním, dodacím a jiným podmínkám a v případě dovozu cla.

Pro účely daně je rozhodující prodejní cena nebo sazba daně platná v den vyhotovení faktury nebo jiného dokladu o prodeji.

Daň vypočítává podnik na fakturách nebo jejich průpisech. Má-li však podnik řádné podklady pro výpočet daně u faktur vydaných za určité období, není povinen vypočítávat daň na fakturách nebo jejich průpisech. Za řádné podklady se považují sborníky, konsignace, výkazy o prodeji zboží nebo jiná sestavení jednotlivých druhů vyfakturovaného zboží, umožňující výpočet daně na celkové množství jednotlivých druhů zboží vyfakturovaných v určitém období. Tyto podklady musí navazovat na účetnictví. Finanční orgán ¹ může podniku toto oprávnění odejmout, zjistí-li, že podklady vedené v podniku neumožňují řádné provádění kontroly a nezajišťují správný odvod daně.

V souladu s platnými předpisy o zavedení a využívání jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků je podnik povinen označovat na fakturách výrobky číselnými znaky podle příslušných oborových číselníků.

Daň se odvádí:

Jednou částkou za čtvrtletí odvádí daň podnik s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs nejpozději do 22. dne po uplynutí čtvrtletí. Čtvrtletní daňovou povinností se rozumí čtvrtina daňové povinnosti za uplynulý kalendářní rok.

Jednou částkou za měsíc odvádí daň podnik s měsíční daňovou povinností do 200 000 Kčs (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2) nejpozději do 22. dne měsíce za předcházející měsíc. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce. Podnik odvádí daň po dobu tří měsíců od svého zřízení jednou částkou za měsíc ve výši skutečné měsíční daňové povinnosti.

Zálohové pevné částky daně odvádí podnik:

Výši zálohových pevných částek stanoví finanční orgán po projednání s podnikem podle průměru za předcházející tři měsíce, přihlíží přitom k časovému rozložení vzniku zdanitelného obratu.

Splátkové období začíná u podniků, které odvádějí zálohové pevné částky denně [odstavec 4 písm. b)], 23. dnem měsíce a končí 22. dnem následujícího měsíce.

Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami dvakrát za měsíc [odstavec 4 písm. a)] je povinen odvést zálohu do 7. dne následujícího měsíce a do 22. dne vyrovnat daňovou povinnost.

Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami denně [odstavec 4 písm. b)] je povinen vyrovnat daňovou povinnost za předcházející měsíc nejpozději do 22. dne následujícího měsíce.

Podnik je povinen vyrovnat samostatně bez ohledu na provedené zálohové platby nejpozději do 7 kalendářních dnů:

Nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vyrovná podnik nejpozději do 31. ledna běžného roku. Podnik je povinen vyrovnat nedoplatek do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke sloučení s jiným podnikem, jeho rozdělení nebo zrušení.

Podnik je povinen předkládat finančnímu orgánu hlášení o dani z obratu (dále jen hlášení ) ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu nebo zpracované výpočetní technikou se všemi předepsanými náležitostmi a úpravou shodnou s předepsaným tiskopisem nejpozději do 22. dne každého měsíce za bezprostředně předcházející měsíc.

Podniky s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs ( § 6 odst. 2) předkládají hlášení nejpozději do 22. dne po uplynutí každého čtvrtletí.

Negativní hlášení se nepředkládá.

Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat finančnímu orgánu dodatečné hlášení ve dvojím vyhotovení výrazně označené jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V dodatečném hlášení se uvedou pouze rozdíly proti původně podanému hlášení.

Po skončení kalendářního roku předloží podnik do 31. ledna finančnímu orgánu roční vyúčtování daně na předepsaném tiskopisu. Vyúčtování předloží i za část roku, jestliže byl během roku sloučen s jiným podnikem, rozdělen nebo zrušen. V těchto případech podnik podá vyúčtování nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke změnám došlo.

Podnik může provést opravu zdanitelného obratu v hlášení a uplatnit odpočet daně připadající:

Odpočet daně lze uplatnit nejpozději v hlášení za šestý měsíc od konce kalendářního měsíce (čtvrtletí), jehož se hlášení týká.

Po lhůtě uvedené v odstavci 2, avšak nejpozději ve lhůtě stanovené zákonem pro promlčení daně, může být odpočet uplatněn ještě v těchto případech:

Odpočty daně se uplatní v hlášení za kalendářní měsíc (čtvrtletí), v němž byl vydán dobropis, povolení nebo rozhodnutí. Pokud by v měsíci (čtvrtletí) nestačila daň k úhradě odpočtu, bude zbývající částka vrácena podniku na jeho účet.

Podniky nemohou uplatňovat odpočet daně, jde-li o zboží, pro které je v Sazebníku stanoven daňový údaj "bez daně" a přesto bylo nakoupeno za cenu s daní.

Dodavatel je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

Odběratel, který je plátcem daně, je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

Penále činí za každý den prodlení 0,1% z dlužné částky daně. Penále finanční orgán předepíše:

Penále se počítá za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně.

Celkové penále týkající se všech plateb dané na úhradu jedné daňové povinnosti, které nedosahuje 100,- Kčs, se nepředepisuje.

Zvýšení daně, které nedosahuje 100,- Kčs, se nepředepisuje.

Finanční orgán je oprávněn rozhodovat o žádostech podniků ve věci prominutí penále a zvýšení daně, jestliže nečiní více než 100 000,- Kčs.

Daň se stanoví podle této vyhlášky poprvé od 1. ledna 1991.

U daňové povinnosti vzniklé před 1. lednem 1991 se postupuje podle vyhlášky č. 134/1990 Sb.