Rozpočty České a Slovenské Federativní Republiky se rozumí

Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem.

Ve státním rozpočtu federace, rozpočtech federálních účelových fondů, ve státním rozpočtu České republiky a ve státním rozpočtu Slovenské republiky (dále jen "státní rozpočty republik"), v rozpočtech státních fondů České republiky, v rozpočtech státních fondů Slovenské republiky a v rozpočtech územních samospráv se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů, jakož i jednotný způsob vedení účetnictví a evidence o plnění rozpočtů.

Způsob třídění příjmů a výdajů, způsob vedení účetnictví a evidence o plnění rozpočtů uvedených v odstavci 3 stanoví obecně závazný právní předpis.

Česká a Slovenská Federativní Republika (dále jen "federace"), Česká republika a Slovenská republika jsou ve svém rozpočtovém hospodaření samostatné.

Při hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik se uplatňují jednotné zásady finanční a rozpočtové politiky dohodnuté mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

Finanční hospodaření federace se řídí státním rozpočtem federace. Státní rozpočet federace stanoví pro každý rok Federální shromáždění zákonem (dále jen "rozpočtový zákon").

Státní rozpočet federace zahrnuje veškeré očekávané federální příjmy, jakož i výdaje na zabezpečení úkolů a krytí potřeb federace v daném rozpočtovém roce, mimo příjmy a výdaje federálních účelových fondů ( § 22).

Vládni návrhy zákonů o státním rozpočtu federace se předkládají v podrobném členění.

Příjmem státního rozpočtu federace jsou

Rozpočtovým zákonem mohou být podíly federace na výnosu vybraných daní podle odstavce 1 písm. g) a h) změněny.

K úhradě finančních potřeb federace může být mimořádně se souhlasem Federálního shromáždění použito prostředků federace z minulých let nebo jinak získaných prostředků.

výdaje na činnost federálních ústředních orgánů a jejich prostřednictvím výdaje rozpočtových organizací a příspěvky příspěvkovým organizacím v jejich působnosti,

účelové prostředky na úhradu příprav k obraně v národním hospodářství a na další úkoly v působnosti federace hrazené prostřednictvím státních rozpočtů republik a rozpočtů územních samospráv,

dotace a návratné finanční výpomoci poskytované k podpoře hospodářské politiky vlády České a Slovenské Federativní Republiky, dohodnuté s vládami České republiky a Slovenské republiky,

vládní úvěry a prostředky poskytované do zahraničí,

výdaje spojené se státním dluhem federace, jakož i výdaje na nákup cenných papírů od jiných subjektů realizovaný prostřednictvím státního rozpočtu federace,

další výdaje stanovené zákonem.

Dotace ze státního rozpočtu federace se poskytují účelově na konkrétní akce nebo na předem stanovené okruhy potřeb, za podmínek stanovených zásadami dotační politiky schválenými vládou České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky.

Vyžaduje-li to rozsah a charakter dotace, zejména v případě státních zakázek, předloží vláda České a Slovenské Federativní Republiky při projednávání státního rozpočtu federace návrh na její poskytnutí ke jmenovitému schválení Federálnímu shromáždění, kterému se též podává zpráva o tom, jak byla dotace použita.

Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nevyhnutelných a nepředvídaných výdajů vytvářejí ve státním rozpočtu federace rezervy, které slouží též ke krytí úbytku rozpočtových příjmů.

Rezervy státního rozpočtu federace tvoří rozpočtová rezerva vlády České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen , vládní rozpočtová rezerva") a účelové rezervy. Jejich výši schvaluje Federální shromáždění v rámci rozpočtového zákona.

S rezervami státního rozpočtu federace hospodaří vláda České a Slovenské Federativní Republiky, která může stanovit, aby v rozsahu a za podmínek jí stanovených rozhodoval o jejich použití v jednotlivých případech ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky a pokud jde o použití účelových rezerv ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s příslušným členem vlády České a Slovenské Federativní Republiky

O hospodaření s vládní rozpočtovou rezervou a účelovými rezervami podává vláda České a Slovenské Federativní Republiky zprávu Federálnímu shromáždění v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu federace.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu federace se člení na kapitoly odpovídající působnosti jednotlivých federálních ústředních orgánů (dále jen "rozpočty federálních ústředních orgánů"). Ty příjmy a výdaje státního rozpočtu federace, které mají všeobecný charakter a nepatří do působnosti určitého federálního ústředního orgánu, tvoří rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa, kterou spravuje ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky.

Rozpočty federálních ústředních orgánů obsahují jejich vlastní rozpočtové příjmy a výdaje, příjmy a výdaje rozpočtových organizací a příspěvky, popřípadě odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti. Rozpočty federálních ústředních orgánů obsahují též dotace ze státního rozpočtu federace na úkoly a činnosti, které jsou v jejich působnosti.

Federální ústřední orgány projednávají návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech Federálního shromáždění; návrh rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa projednává v orgánech Federálního shromáždění federální ministerstvo financí.

Návrh státního rozpočtu federace vypracovává v součinnosti s ostatními federálními ústředními orgány federální ministerstvo financí a předkládá jej vládě České a Slovenské Federativní Republiky. K návrhu připojí rovněž přehled předpokládaných údajů o celkovém rozpočtovém hospodaření federace, republik a územních samospráv (dále jen "přehled o souhrnu veřejných rozpočtů"), který vypracovává ve spolupráci s ministerstvy financí republik. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předkládá státní rozpočet federace ke schválení Federálnímu shromáždění; zároveň mu předkládá k informaci přehled o souhrnu veřejných rozpočtů.

Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního rozpočtu federace a metodicky usměrňuje práce na vypracování přehledu o souhrnu veřejných rozpočtů. Určuje po projednání s ministerstvy financí republik rozsah podkladů předkládaných ministerstvy financí republik a způsob jejich předkládání.

Po schválení státního rozpočtu federace federální ministerstvo financí

Nebude-li rozpočtový zákon na příslušný rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do vyhlášení rozpočtového zákona na tento rok (dále jen "rozpočtové provizórium") podle návrhu státního rozpočtu federace projednaného ve vládě České a Slovenské Federativní Republiky.

Nebude-li návrh státního rozpočtu federace projednán vládou České a Slovenské Federativní Republiky do 1. ledna rozpočtového roku, učiní vláda České a Slovenské Federativní Republiky s předchozím souhlasem Federálního shromáždění nezbytná opatření k zajištění rozpočtového hospodaření v době rozpočtového provizória.

Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizória se zúčtují na státní rozpočet federace po jeho vyhlášení.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky odpovídá Federálnímu shromáždění za hospodaření s prostředky státního rozpočtu federace a nejméně jednou za čtvrtletí mu předkládá zprávy o plnění státního rozpočtu.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může v průběhu roku, vyžaduje-li to zabezpečení cílů hospodářské politiky, vázat rozpočtové prostředky federace. Tyto prostředky lze uvolnit pouze s jejím souhlasem.

Ministři a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů odpovídají v oboru své působnosti za plnění státního rozpočtu federace a projednávají zprávy o plnění rozpočtů federálních ústředních orgánů v příslušných orgánech Federálního shromáždění.

Federální ministerstvo financí vypracovává v průběhu roku v součinnosti s ministerstvy financí republik rozbory vývoje finančního hospodaření v České a Slovenské Federativní Republice a informuje o nich vládu České a Slovenské Federativní Republiky.

Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze do konce rozpočtového roku a k účelům, na které byly státním rozpočtem federace určeny.

K zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi může federální ministerstvo financí stanovit obecně závazným právním předpisem odchylky od časového a účelového použití rozpočtových prostředků.

Vznikne-li v průběhu roku potřeba rozpočtově nezajištěné úhrady, lze ji zajistit

a to jen tehdy, pokud to neodporuje omezením stanoveným v zákoně o státním rozpočtu federace na příslušný rok.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo výjimečně na základě jejího zmocnění ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky může v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o státním rozpočtu federace na příslušný rok povolit uskutečnění výdaje nezbytného pro hospodaření federace a nezajištěného ve státním rozpočtu federace, pokud jej nelze krýt z rozpočtu federálního ústředního orgánu, zajistí-li jeho úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje, popřípadě z rezerv státního rozpočtu federace. Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu federace. O těchto opatřeních informuje vláda České a Slovenské Federativní Republiky Federální shromáždění v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu federace.

Rozpočtovým opatřením se rozumí

Způsob a rozsah oprávnění k provádění rozpočtových opatření stanoví obecně závazný právní předpis.

Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu federace nebo federálních účelových fondů je subjekt, kterému byly poskytnuty, povinen odvést ve stejné výši státnímu rozpočtu federace, popřípadě federálnímu účelovému fondu. Zároveň je tento subjekt povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky neoprávněně použité nebo zadržené za každý den neoprávněného použití nebo zadržení prostředků, nejvýše však do výše této částky.

Penále a odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek uloží federální ministerstvo financí nebo územní finanční orgán.

Bylo-li porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1 zjištěno vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací a oznámeno příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 2 před započetím kontroly jím prováděné, snižuje se penále na polovinu.

Penále podle odstavců 1 a 3, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 500 Kčs, se neplatí.

Penále podle odstavců 1 a 3 nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1.

Federální ministerstvo financí může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevy z ustanovení odstavců 1 a 3.

Státní závěrečný účet České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "státní závěrečný účet federace") obsahuje údaje o výsledcích hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace za příslušný rozpočtový rok.

Federální ministerstvo financí sestavuje návrh státního závěrečného účtu federace a předkládá jej vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Současně vypracovává ve spolupráci s ministerstvy financí republik a předkládá vládě České a Slovenské Federativní Republiky přehled o finančních výsledcích celkového rozpočtového hospodaření federace, republik a územních samospráv (dále jen "přehled o souhrnu závěrečných účtů"). Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předkládá návrh státního závěrečného účtu federace ke schválení Federálnímu shromáždění; současně mu předkládá k informaci přehled o souhrnu závěrečných účtů.

Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního závěrečného účtu federace a metodicky usměrňuje práce na vypracování přehledu o souhrnu závěrečných účtů. Určuje po projednání s ministerstvy financí republik rozsah podkladů, předkládaných ministerstvy financí republik a způsob jejich předkládání.

Státní finanční aktiva České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "státní finanční aktiva federace") jsou prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a z dalších finančních operací federace. Státní finanční pasiva České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "státní finanční pasiva federace") jsou závazky z minulých let.

Evidenci státních finančních aktiv a pasiv federace vede federální ministerstvo financí.

O stavu, pohybu a složení státních finančních aktiv a pasiv federace podává vláda České a Slovenské Federativní Republiky zprávu Federálnímu shromáždění spolu s návrhem státního závěrečného účtu federace.

Pokud zákon o zřízení federálního účelového fondu nestanoví jinak,

Rozpočty federálních účelových fondů jsou přílohou státního rozpočtu federace; závěrečné účty těchto fondů jsou přílohou státního závěrečného účtu federace.

Federální ústřední orgány zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace jako právnické osoby. Vznikají-li zřízením, zrušením, změnou podřízenosti nebo změnou způsobu financování rozpočtové nebo příspěvkové organizace nové požadavky na státní rozpočet federace, je ke zřízení třeba souhlasu federálního ministerstva financí.

Federální ústřední orgán (dále jen "zřizovatel") vydá o zřízení organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat

K rozdělení, sloučení nebo splynutí rozpočtové nebo příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace.

Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají mimo případy uvedené v odstavci 3 též zrušením. V tomto případě zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele.

Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení organizace podle jejího sídla v Ústředním věstníku České republiky nebo v Ústředním věstníku Slovenské republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2.

Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky svých rozpočtů příjmů a výdajů, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.

Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby dosahovaly stanovených příjmů a plnily určené úkoly. Rozpočtové výdaje mohou organizace používat jen k určeným účelům, hospodárně a efektivně do výše stanovené v rozpočtu, a to v mezích limitů a závazných ukazatelů.

Při svém hospodaření nesmí organizace činit opatření, která nejsou kryta rozpočtem, pokud není předem zajištěna jejich úhrada rozpočtovým opatřením.

Obecně závazný právní předpis stanoví

K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a ke zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.

U návrhů obecně závazných právních předpisů, opatření vlády České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky, Slovenské republiky a jiných opatření ústředních orgánů, jakož i opatření federálních účelových fondů, státních fondů České republiky a státních fondů Slovenské republiky musí navrhovatel uvést a zdůvodnit předpokládané hospodářské a finanční důsledky pro státní rozpočet federace. Pokud se těmito návrhy zakládají trvalé nebo víceleté rozpočtové nároky, uvádí se v jejich zdůvodnění očekávaný finanční dosah i v příštích letech nebo celková finanční náročnost navrhovaných opatření nebo programů.

Navrhovatel projedná tyto důsledky předem s federálním ministerstvem financí.

schvaloval až do výše stanovené vládou České a Slovenské Federativní Republiky státní záruky, zejména za úvěry poskytované státním podnikům a jiným státním organizacím bankami a spořitelnami, jakož i návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu federace,

činil opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace.

Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí republik a Federálním statistickým úřadem vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 4.

Federální ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 12 odst. 2, § 14 odst. 2, § 25 odst. 4 a 5.

Pro rozpočtové hospodaření v roce 1990 a pro sestavení státního závěrečného účtu federace za rok 1990 se použije zákon č. 129/1989 Sb., o rozpočtové soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).

Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo Před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho platnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Pokud by odvody za porušení rozpočtové kázně byly podle předchozích předpisů vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon.

zákon č. 129/1989 Sb., o rozpočtové soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla),

vyhláška federálního ministerstva financí č. 123/1978 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.