Písemným prohlášením může občan odmítnout výkon vojenské činné služby z důvodů uvedených v § 1 odst. 1.

Prohlášení podává okresní vojenské správě, která jej postoupí příslušnému národnímu výboru.

Podáním prohlášení se občan zbavuje povinnosti vykonat vojenskou činnou službu.

Povinnost k výkonu civilní služby vzniká občanům po dovršení věku 18 let a trvá do věku 38 let.

Občané, kteří mají vykonávat civilní službu, jsou povinni uposlechnout povolávacího příkazu, dostavit se v určeném termínu do stanoveného místa v určené organizaci a plnit řádně úkoly s výkonem této služby spojené․

Povolávací příkaz k nastoupení civilní služby vydává národní výbor, v jehož obvodu působnosti má občan, který má být povolán k výkonu civilní služby, trvalý pobyt. Skutečnost, že občan vykonává civilní službu, se vyznačí v jeho občanském průkazu, ve kterém se vyznačuje i její ukončení.

Povinnost občana nastoupit a vykonávat civilní službu v příslušné organizaci vzniká dnem, kterým národní výbor přidělil občana k výkonu služby v této organizaci, a končí rozhodnutím národního výboru o ukončení tohoto přidělení.

Dnem nástupu občana k výkonu civilní služby začíná občanu běžet období nepřetržitého trvání této služby, pokud nedojde k jejímu přerušení podle § 4.

Občanu přísluší náhrada jízdného při nástupu k výkonu civilní služby a návratu z ní. Náhradu poskytuje organizace, v níž bude nebo byla tato služba vykonávána.

Občanům lze na jejich žádost z důvodů zdravotních, rodinných, sociálních a jiných důvodů hodných zvláštního zřetele povolit odklad nebo přerušení výkonu civilní služby.

Příslušný národní výbor povoluje odklad nebo přerušení výkonu civilní služby tak, aby ji občan nastoupil nejpozději ve věku 27 a ukončil do věku 38 let.

Příslušný národní výbor zprostí občana civilní služby, pokud se stal trvale neschopným k jejímu výkonu.

Občan je povinen podle pokynů organizace osobně vykonávat v organizaci všechny činnosti v souladu s tímto zákonem, pokud pro něj nejsou nevhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a fyzickým schopnostem.

Občan může opustit obec, kde vykonává civilní službu, jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jeho statutárního zástupce.

Občan vykonávající civilní službu nesmí být výdělečně činný v pracovním nebo obdobném poměru.

Duchovní církví a náboženských společností mají právo vykonávat pastorační činnost po splnění povinností stanovených v tomto zákoně.

Na povinnosti občana vyplývající z výkonu činností podle § 6 odst. 1 se přiměřeně vztahují ustanovení zákoníku práce o základních povinnostech pracovníků. ²

Při závažném nebo opětovném méně závažném porušení povinností vyplývajících pro občana z výkonu civilní služby může vedoucí organizace uložit občanovi kárné opatření spočívající v prodloužení doby trvání civilní služby až o sedm dní.

Proti rozhodnutí vedoucího organizace o prodloužení civilní služby se může občan odvolat k národnímu výboru, který ho k výkonu služby přikázal, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.

Národní výbor, který občana k výkonu civilní služby přikázal, může na jeho žádost prominout povinnost vykonat prodlouženou dobu trvání civilní služby, o níž bylo rozhodnuto podle odstavce 2.

Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna zajistit občanu tuto službu konajícímu bezplatné ubytování, poskytnout mu bezplatně pracovní oděv, stravu nejméně třikrát denně a služné ve výši odpovídající služnému vojína v základní službě. Organizace poskytne občanu též přiměřený příspěvek na ošacení.

Pokud pracovníku organizace při výkonu práce náleží příplatky za práci v mimořádně ztížených a zdravotně vysoce rizikových pracovních podmínkách podle mzdových předpisů nebo pokud má nárok na dodatkovou dovolenou, je organizace povinna poskytnout tyto příplatky nebo dodatkovou dovolenou i občanu vykonávajícímu civilní službu ve stejných podmínkách.

Pokud organizace nemůže zajistit bezplatné ubytování nebo stravování, hradí občanu, který u ní vykonává civilní službu, skutečné náklady vynaložené na jeho přiměřené ubytování nebo stravování anebo mu poskytne stanovenou paušální částku.

Skutečný výkon činnosti v civilní službě nesmí překročit týdenní pracovní dobu stanovenou v pracovněprávních předpisech pro obdobnou práci; do skutečného výkonu činnosti se nezapočítává doba služební pohotovosti.

Doba skutečného výkonu činnosti a doba nařízené služební pohotovosti tvoří služební směnu. Občan má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma služebními směnami v rozsahu nejméně 8 hodin a jednou týdně na nepřetržitý odpočinek v rozsahu nejméně 24 hodin.

Vedoucí organizace může nařídit občanu služební pohotovost; přitom musí být občanu zachována doba nepřetržitého odpočinku podle odstavce 2.

Řádná dovolená se občanům v civilní službě poskytuje v rozsahu odpovídajícímu dovolené vojáka v základní službě.

Dobu čerpání řádné dovolené určuje vedoucí organizace.

Vedoucí organizace může občanu v civilní službě poskytnout zvláštní dovolenou z důvodů a v rozsahu, které odpovídají zvláštní dovolené poskytované vojákům v základní službě.

Za branné pohotovosti státu mohou podávat prohlášení o odmítnutí vojenské činné služby pouze branci, a to odvodní komisi při odvodním řízení.

Občané, kteří jsou povinni výkonem civilní služby, mohou být za branné pohotovosti státu povoláni k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil. ³

Doba výkonu civilní služby se pro účely sociálního a důchodového zabezpečení započítává obdobně jako doba vojenské činné služby.

Doba výkonu civilní služby se pro účely výměry dovolené z pracovního poměru započítává do doby trvání pracovního poměru.