V § 4 se v první větě za slovy „s výjimkou cizích států“ vypouštějí slova „organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí,“; slova v závorce se nahrazují slovy „(dále jen „povinná osoba“)“, přičemž se v dalších ustanoveních zákona, kde se užívá slova „organizace“ míní „povinná osoba“, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.

Dosavadní text paragrafu se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

„(2) Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základé protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena․“.

§ 9 zní:

„ § 9

(1) Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá.

(2) Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v § 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.“.

§ 10 odst. 3 a 4 znějí:

„(3) Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst: 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti a uhradí příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení příslušným ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci v případě; že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání.

(4) Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada ( § 14).“.

V § 10 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4.

(6) Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada ( § 14).“.

§ 12 zní:

„ § 12

(1) Dnem převzetí nemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti.

(2) Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech, které slouží pro

(3) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.

(4) Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitosti nad běžné opotřebení.“.

V § 14 odst. 1 se slova „s použitím vyhlášky ministerstva financí č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobnim vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti nahrazují slovy „postupem uvedeným v § 19a“.

V § 14 odst. 3 se slova „podle vyhlášky uvedené v odstavci 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.

V § 15 odst. 1 se za první větu vkládají nové věty, které znějí: „Toto neplatí, jestliže fyzická osoba nabyla věc od státu způsobem uvedeným v § 4 odst. 2 zákona. V takovém případě se nemovitost vydá oprávněné osobě, přičemž povinné osobě vznikne právo na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci, a úhradu za zřízení práva osobního užívání pozemku. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.“.

Dosavadní druhá a třetí věta § 15 se označují jako odstavec 2.

Dosavadní odstavec 2 paragrafu 15 se označuje jako odstavec 3 a za slovy „vlastnické právo cizích států“ se v něm vypouštějí slova „československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí“.

V § 19 odst. 2 na konci se doplňují slova „anebo ve lhůtě uvedené v § 10 odst. 3“.

Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:

„§ 19a

(1) Pro oceňování všech staveb pro účely tohoto zákona se použije část I., hlava první vyhlášky č. 73/1964 Sb.(dále jen „vyhláška“).

(2) Náhráda za pozemek, který se nevrací, se stanoví pětinásobkem sazeb uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky podle sazby platné pro výměru pozemků do 800 m2 bez ohledu na jeho výměru.

(3) Peněžní částku, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3, stanoví příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci současně se stanovením lhůty pro její zaplacení, a to i v případech, kdy byla nemovitost podle tohoto zákona již vydána.

(4) Způsob ocenění za použití vyhlášky stanoví v jednotlivých případech příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.“.

V § 22 odst. 1 na konci se doplňují slova „s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu“.

Za dosavadní § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:

„ § 23a

Není-li oprávněné osoby nebo neuplatnila-li žádná z oprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 19, stává se oprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do osmnácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik.“.

Lhůty, které tento zákon zakládá v souvislosti s novou úpravou nároků oprávněných osob a povinností osob povinných, se prodlužují a skončí nejpozději dnem 31. srpna 1991.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. dubna 1991.