Československé technické normy (dále jen "československé normy" ) určují všeobecně technické věci a stanoví požadavky na výrobky a na technické a technicko-organizační činnosti, pokud je to účelné zejména z hlediska jakosti výrobků, ochrany zdraví a života občanů, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany, tvorby a ochrany životního prostředí, ochrany majetku a dalších zájmů a pokud nejsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy.

Obsah československé normy nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy.

Československé normy se zpracovávají, projednávají a schvalují podle tohoto zákona; jejich schválení a vydání se oznamuje způsobem stanoveným tímto zákonem.

Ústředním orgánem státní správy České a Slovenské Federativní Republiky pro oblast technické normalizace je Federální úřad pro normalizaci a měření (dále jen "Úřad"). Úřad řídí jeho předseda jmenovaný vládou České a Slovenské Federativní Republiky.

Úřad zastupuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku v mezinárodních organizacích zabývajících se technickou normalizací, pokud tato pravomoc nepřísluší podle zvláštních předpisů jiným ústředním orgánům státní správy.

Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti (dále jen "organizace") a orgány státní správy jsou povinny řídit se při své činnosti těmi ustanoveními československé normy, která jsou označena jako závazná․

Jako závazné ustanovení československé normy se označí jen to, u něhož to požaduje v rámci své pravomoci neopomenutelný účastník ( § 4) ve stanovisku k návrhu československé normy; v československé normě se příslušný neopomenutelný účastník uvede.

Podnět na zpracování návrhu československé normy může podat Úřadu kdokoliv; k podnětu je povinen připojit technické a ekonomické odůvodnění.

Návrh československé normy zpracovává organizace nebo občan, s nimiž to Úřad dohodl, popřípadě Úřad (dále jen "zpracovatel").

Návrh československé normy projedná zpracovatel s účastníky; účastníkem je vždy ten, kdo podal podnět, dále ústřední orgány státní správy a organizace, které se jako účastníci přihlásí u zpracovatele do 45 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení zpracování návrhu československé normy a o tom, kdo je zpracovatelem, ve Věstníku Federálního úřadu pro normalizaci a měření (dále jen "Věstník") nebo, které zašlou svá stanoviska ke zveřejněnému návrhu československé normy. Obsahuje-li návrh československé normy ustanoveni týkající se zdraví lidu, potravin, tvorby a ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany, výbušnin, zkušebnictví drahých kovů, výstavby, jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, technické způsobilosti dopravních prostředků, dopravních zařízení a dopravních cest, jsou účastníkem vždy ústřední orgány zajišťující výkon státní správy v uvedených oblastech nebo jimi pověřené orgány (dále jen "neopomenutelní účastníci").

Návrh československé normy zasílá zpracovatel v průběhu řešení vždy Úřadu a má-li zpracovatel pochybnosti o tom, zda návrh nezasahuje do práv chráněných ochrannou známkou nebo zapsaným označením původu, zašle jej k posouzení Federálnímu úřadu pro vynálezy.

Účastníci a neopomenutelní účastníci sdělí zpracovateli stanoviska k návrhu československé normy formou konkrétních připomínek nebo vyjádřením souhlasu nebo odůvodněného nesouhlasu s obsahem návrhu ve lhůtě stanovené zpracovatelem nebo ve lhůtě stanovené ve zveřejněném návrhu československé normy; stanovená lhůta nesmí být kratší než 30 dnů od doručení nebo zveřejnění návrhu. Uplatněná stanoviska nebo vyjádření nesouhlasu projedná zpracovatel s účastníky a s neopomenutelnými účastníky.

Úřad posoudí, zda návrh československé normy byl projednán stanoveným způsobem a zda odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem a podmínkám dohodnutým mezi Úřadem a zpracovatelem,a návrh schválí, popřípadě upraví nebo vrátí k dopracování nebo jej zamítne. Pokud vznikne rozpor s neopomenutelným účastníkem o obsah ustanovení československé normy, který je oprávněn upravit obecně závazným právním předpisem, Úřad rozhodne tak, aby nebyla dotčena pravomoc neopomenutelného účastníka Vznikne-li rozpor s účastníkem, rozhodne jej Úřad.

Schválení československé normy oznámí Úřad ve Věstníku a uvede, které její články jsou závazné. Toto oznámení a vydání československé normy úředním tiskem je podmínkou platnosti československé normy.

Úřad může po projednání s neopomenutelnými účastníky, jejichž působnosti se obsah mezinárodní normy týká, v souladu se zájmy československé ekonomiky vyhlásit zařazení mezinárodní normy do soustavy československých norem; učiní tak vždy, vyžaduje-li to plnění závazku z mezinárodní smlouvy.

Výjimku ze závazného ustanovení československé normy může na žádost povolit jen neopomenutelný účastník uvedený v československé normě.

Organizace se mohou odchýlit bez povolení výjimky od závazného ustanovení československé normy u dodávek pro vývoz.

Návrh na změnu nebo zrušení československé normy se zpracovává a schvaluje obdobným způsobem jako návrh československé normy. Technicky a ekonomicky odůvodněný návrh na změnu nebo zrušení československé normy může podat Úřadu kdokoliv. Schválení změny nebo zrušení československé normy oznámí Úřad ve Věstníku.

Zjistí-li Úřad, že se závazné ustanovení československé normy dostalo do rozporu s obecně závazným právním předpisem nebo se závazným ustanovením jiné československé normy, zruší nebo změní takovou československou normu po projednání s neopomenutelnými účastníky. Zjistí-li ústřední orgány státní správy nebo organizace tento rozpor, jsou povinny tuto skutečnost oznámit Úřadu.

Ustanovení státních norem schválených před účinností tohoto zákona se považují do 31.prosince 1994 za závazná, pokud Úřad do této doby nezveřejní změnu jejich závaznosti nebo pokud z jejich obsahu nevyplývá, že jde o ustanovení doporučená. Po tomto datu jsou tyto státní normy nezávazné, pokud zákon nestanoví jinak.

Ustanovení oborových norem schválených před účinností tohoto zákona jsou závazná v dosavadním rozsahu nejpozději do 31.prosince 1993, pokud nebudou dříve zrušena nebo změněna jejich závaznost organizací, která je schválila nebo ústředním orgánem, do jehož působnosti tato organizace patří nebo Úřadem.

Oborové normy schválené před účinností tohoto zákona pozbývají platnosti nejpozději dnem 31.prosince 1993.

Výjimku ze závaznosti státní a oborové normy (dále jen "státní norma") schválené před účinností tohoto zákona povoluje na žádost organizace Úřad, pokud technická norma nestanoví jinak.

Žadatel v žádosti o povolení výjimky uvede:

Žádost o povolení výjimky musí být projednána se všemi orgány státní správy a organizacemi, které budou povolením výjimky přímo dotčeny; jejich stanoviska žadatel přiloží k žádosti o povolení výjimky.

Výjimku lze povolit jen tehdy,

Povolení výjimky může být vázáno na splnění podmínky. Výjimka může být omezena dobou i objemem výroby, popřípadě rozsahem činností, na něž se vztahuje. V těchto případech lze výjimku povolit opakovaně, jen nastanou-li nové skutečnosti.

Orgán oprávněný k povolování výjimek rozhodne o výjimce do 30 dnů od podání žádosti. Je-li třeba před rozhodnutím o výjimce doplnit žádost nebo si vyžádat stanoviska, běží nová 30denní lhůta ode dne doručení požadovaných dokladů.

Povolená výjimka se oznámí ve Věstníku.

Bez povolení výjimky se mohou organizace odchýlit od ustanovení státních norem, která jsou označena jako závazná:

§ 10 odst. 3 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů,

zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci,

vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 97/1964 Sb., kterou se provádí zákon o technické normalizaci.