Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.

Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena.

Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen „soud“) zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen „konkurs“) nebo vyrovnací řízení (dále jen „vyrovnání“).

Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.

K řízení je příslušný krajský nebo městský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.

Pro konkurs a vyrovnání se použijí ustanovení občanského soudního řádu,¹ nestanoví-li tento zákon jinak.

V řízení jedná a rozhoduje samosoudce. Jednání soud nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon, nebo pokládá-li to za nutné. Soud rozhoduje usnesením.

Konkurs se prohlásí na návrh dlužníka, jeho věřitele nebo likvidátora právnické osoby. Zvláštní zákon může přiznat právo k podání návrhu na prohlášení konkursu dalším osobám.

Jde-li o návrh věřitele, je třeba doložit, že navrhovatel má proti dlužníkovi pohledávku, i když není ještě splatná, a uvést okolnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník je v úpadku (§ 1). Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.

Vezme-li věřitel návrh na prohlášení konkursu zpět, může být návrh podán znovu pro tutéž pohledávku až po šesti měsících od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.

Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen „podstata“).

Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.

Správce podstaty (dále jen „správce“) se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 3 odst. 1). Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu. Osoby zapsané do seznamu správců mohou odmítnout tuto funkci jen v případech, kdy jsou pro to důležité důvody, které posoudí soud. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu, do seznamu správců nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do tohoto seznamu.

Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.

Správce má nárok na náhradu výdajů a na odměnu. Dohody správce s úpadcem (§ 13 odst. 5) nebo věřiteli o odměně jsou neplatné.

Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.

Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.

Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.

Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.

Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.

Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu, a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.

K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé představující nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.

Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.

Věřitelům, kteří nabyli pohledávku jejím postoupením až po prohlášení konkursu, nepřísluší hlasovací právo, ledaže nabyli pohledávku jako protihodnotu závazku, který převzali před prohlášením konkursu.

Souhlasí-li s tím soud, může být na schůzi konkursních věřitelů zvolen věřitelský výbor. Členy věřitelského výboru mohou být fyzické i právnické osoby z řad konkursních věřitelů a mohou se dát na svůj náklad zastupovat. Zároveň je třeba zvolit stejný počet náhradníků. Zvolení členové a náhradníci mohou funkci odmítnout nebo se jí vzdát z důvodů uznaných soudem. Soud pečuje o to, aby věřitelský výbor byl stále úplný a v naléhavém případě jej i rozšíří.

Věřitelský výbor dohlíží na činnost správce a je oprávněn a na pokyn soudu povinen přezkoumat jeho hospodaření.

Věřitelský výbor svolává soud. Na zasedání se zvou všichni členové i náhradníci věřitelského výboru.

K platnosti usnesení věřitelského výboru je třeba většiny hlasů všech členů věřitelského výboru, popřípadě náhradníků, pokud je zastupují. Ve vlastní věci nesmí člen hlasovat.

Členové věřitelského výboru a náhradníci mohou nabývat věci z podstaty jen při dražbě nebo na základě veřejné obchodní soutěže, jinak jen se schválením schůze věřitelů. To platí i pro nabytí prostřednictvím jiné osoby.

Členové věřitelského výboru a náhradníci mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce. Se souhlasem soudu jim může správce vyplatit přiměřenou odměnu, a to ještě před skončením konkursu, jestliže vykonali z příkazu soudu nebo podle usnesení věřitelského výboru zvláštní úkol anebo bylo-li členství (náhradnictví) spojeno s mimořádnou ztrátou času nebo s mimořádnou námahou.

Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.

Proti opatřením v dohlédací činnosti soudu v konkursním řízení není přípustný opravný prostředek. To platí i pro rozhodnutí soudu o hlasovacím právu.

Zjistí-li soud, že jsou splněny podmínky prohlášení konkursu, rozhodne o prohlášení konkursu usnesením, které musí obsahovat odůvodnění. Jinak návrh na prohlášení konkursu zamítne.

V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a jejich zajištění. Výzva musí obsahovat upozornění, že na nároky, které nebyly přihlášeny, nebude brán v konkursu zřetel.

Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům konkursu; dále se doručí správci, likvidátorovi a všem známým věřitelům, jakož i příslušným daňovým orgánům. Dlužníkovi se usnesení doručí do vlastních rukou.

Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu v jehož odvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše. Současně soud oznámí prohlášení konkursu orgánům pověřeným vedením evidence nemovitostí.

Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem a likvidátor po dobu konkursu nevykonává svou působnost.

Prohlášení konkursu má tyto účinky:

Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit.

Nájemní smlouvu uzavřenou úpadcem jako nájemcem je správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou.

Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.

Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými,⁴ nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob; to však neplatí, jestliže druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele nemohla při náležité pečlivosti poznat.

Právo odporovat právním úkonům se uplatňuje proti tomu, kdo měl z odporovatelného právního úkonu dlužníka prospěch.

Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku a není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.

Právo odporovat právním úkonům je oprávněn uplatnit věřitel nebo správce.

Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.

Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.

Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svých aktiv a pasív s uvedením svých dlužníků věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své obchodní knihy i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam aktiv a pasív musí úpadce podepsat a výslovně uvést, že je správný a úplný.

Jestliže konkurs navrhuje dlužník, předloží seznam svých aktiv a pasív spolu s návrhem na konkurs; nejde-li o jeho návrh, předloží úpadce seznam ihned, jakmile ho správce k předložení seznamu vyzve, nejpozději do 15 dnů od prohlášení konkursu.

Soupis podstaty (dále jen „soupis“) provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem. Nesplnil-li úpadce povinnosti podle § 17 odst. 2, uloží mu soud, aby se dostavil k sepsání zápisu o seznamu majetku a aby vydal potřebné listiny správci.

Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu a odhadnuta; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.

Součástí soupisu je odhad provedený soudním znalcem. Souhlasí-li s tím schůze věřitelů, může se soud spokojit s oceněním provedeným úpadcem nebo správcem.

Jsou-li pochybnosti, zda věc náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci do soupisu.

Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc je do soupisu pojata oprávněně.

Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.

Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. Pokud se pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit i listinu o tomto úkonu. Konkursní věřitelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v cizině, jsou povinni v přihlášce uvést jméno svého zástupce pro doručování v tuzemsku, jinak jim zástupce pro doručování stanoví na jejich náklad soud.

Správci se doručuje druhý stejnopis přihlášených pohledávek a opis přihlášky dodané do soudního spisu; přihlášené pohledávky sestaví správce do seznamu podle pořadí pro účely rozvrhu.

Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží soudu.

Účastníci jsou oprávněni nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů o těchto pohledávkách.

Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.

K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání, ke kterému se musí dostavit úpadce a správce. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.

Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek.

Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.

Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.

Konkursní věřitelé pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat proti popírajícím konkursním věřitelům i správci, smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti pohledávky příslušný správní orgán.

Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, musí toto stanovisko uplatnit podle povahy pohledávky buď u soudu, nebo u příslušného správního orgánu.

K popření pohledávky stanoví soud přiměřenou lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za nesporné.

Konkursní věřitelé pohledávek sporných co do pravosti, výše či pořadí, kteří nebyli při přezkumném jednání přítomni, vyrozumí soud o tom, kdo popřel pohledávku a z jakého důvodu.

Správce je oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním věřitelem výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom soud vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, nebo u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se na popřený nárok, jeho uplatněnou výši nebo uplatněný právní důvod nevezme zřetel.

Popře-li správce nárok už vykonatelný, vyzve ho soud, aby své popření uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, popřípadě u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se nárok bude považovat za zjištěný.

Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.

Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporů správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.

Došlo-li prohlášením konkursu k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů, anebo jestliže při prohlášení konkursu úpadcovo již předtím zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo vypořádáno, je třeba provést jeho vypořádání.

Správce je oprávněn k provedení vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého prohlášením konkursu namísto úpadce, včetně podání návrhu na vypořádání tohoto bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudem. Dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je správce oprávněn uzavřít jen ve formě smíru schváleného soudem.

Jestliže k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů došlo před prohlášením konkursu,

Podstatu lze zpeněžit buď prodejem věcí způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem nebo prodejem mimo dražbu.

Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu a za podmínek jím určených po slyšení úpadce, popřípadě věřitelského výboru. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenou nebo cenou stanovenou cenovými předpisy. Stejně tak lze úplatně převést i úpadcovi sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky.

Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom postavení oprávněného.

Nedobytné pohledávky a věci, které nebylo možno prodat, může správce po schválení soudem vyloučit z podstaty.

Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním nebo zadržovacím právem, popřípadě omezením převodu nemovitosti (dále jen „oddělení věřitelé“), mají při zpeněžení právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku prodeje věci, na níž zástavní nebo zadržovací právo vázne.

Výtěžek z prodeje věci do výše zajištěné pohledávky věřitelům vydá správce se souhlasem soudu. Nebyla-li zajištěná pohledávka takto plně uspokojena, považuje se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20.

Správce podává soudu zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.

Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.

Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, popřípadě i věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.

Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů vydá soud rozvrhové usnesení.

Rozvrhové usnesení se doručí účastníkům do vlastních rukou s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny.

Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.

Pohledávky za podstatou, vzniklé po prohlášení konkursu, jsou nároky na náhradu nákladů spojených s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na úhradu odměn a výdajů, daně a poplatky, došlo-li k jejich splatnosti v průběhu konkursního řízení, a dále nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem, jakož i nároky na vrácení plnění ze smlouvy, od níž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a).

Pracovními nároky ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou úhrada pracovních odměn úpadcových pracovníků a jejich nároky vyplývající z hmotného zabezpečení pracovníků.

V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek za zpeněžení na plnou úhradu všech těchto pohledávek, uhradí se nejprve výdaje správce a ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se uspokojují i ostatní nároky v tomto pořadí:

Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uvedené v odstavci 2, uspokojí se poměrně.

Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny

Částky připadající na

se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.

Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.

V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být úředně ověřen.

Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,

Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.

K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá úpadce, osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správce a všechny doposud neuspokojené konkursní věřitele, jakož i věřitelský výbor, pokud byl ustaven. Předvolání doručí do vlastních rukou a přiloží návrh na nucené vyrovnání. Oznámení o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.

Úpadce je povinen dostavit se k jednání. Nedostaví-li se bez náležité omluvy, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání upustil.

Při jednání podá správce potřebné informace o stavu úpadcova majetku, o jeho hospodaření, příčinách úpadku a o tom, jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé očekávat, kdyby konkurs byl doveden do konce. Soud přezkoumá zprávu a může si k ní vyžádat znalecký posudek.

Při jednání soud zjistí, kteří konkursní věřitelé jsou ochotni s návrhem nuceného vyrovnání souhlasit.

Předpokladem potvrzení nuceného vyrovnání soudem je souhlas většiny konkursních věřitelů, na jednání přítomných nebo zastoupených, kteří včas přihlásili své pohledávky a jejichž hlasy představují více než tři čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.

Právo hlasovat nemají

Hlasovat mohou jen ti oprávnění konkursní věřitelé, kteří jsou přítomni při jednání osobně nebo jsou zastoupeni. Hlasy konkursních věřitelů uplatněné jinak se neuznávají.

Při hlasování se počítají pouze ještě neuspokojené pohledávky, a to v té výši, ve které dosud uspokojeny nebyly.

O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud usnesením obsahujícím znění nuceného vyrovnání.

Usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání se v potřebném rozsahu veřejně vyhlásí; usnesení se dále vyvěsí na úřední desce soudu a den vyvěšení se na něm vyznačí. Dále se usnesení v den vyvěšení na úřední desce soudu zašle do vlastních rukou úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci.

Proti usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání mohou podat odvolání účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, úpadcovi spoludlužníci a ručitelé.

Soud návrh na potvrzení nuceného vyrovnání zamítne, i když s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas, vyšlo-li najevo, že

Usnesení o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se doručí úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci. Úpadci a konkursním věřitelům, kteří neodporovali přijetí nuceného vyrovnání, se usnesení doručí do vlastních rukou; jen oni se mohou odvolat proti tomuto usnesení.

Nabylo-li usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání právní moci, soud usnesením

Potvrzeným nuceným vyrovnáním nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým ručitelům, pokud výslovně nesouhlasí s tím, aby tato práva byla omezena.

Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli; je rovněž zproštěn závazku proti ručitelům a jiným osobám, které by měly proti němu postih. Ujednání tomu odporující jsou neplatná. Úroky z konkursních pohledávek za dobu od prohlášení konkursu a náklady vzniklé jednotlivým konkursním věřitelům z účasti na konkursu nelze přiznat.

Konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo, mohou i po zrušení konkursu požadovat od dlužníka úplné zaplacení, ledaže o prohlášení konkursu věděli nebo museli vědět.

Byl-li na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs dříve, než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou konkursní věřitelé povinni vrátit, co v dobré víře dostali na základě nuceného vyrovnání. V novém konkursu se jejich pohledávky považují za uspokojené jen částkou, která jim byla podle nuceného vyrovnání skutečně vyplacena.

Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem splněno, ačkoliv úpadce byl upomenut konkursním věřitelem doporučeným dopisem s poskytnutím dodatečné nejméně osmidenní lhůty, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody dané nuceným vyrovnáním; práva konkursních věřitelů nabytá vyrovnáním proti úpadci tím nejsou dotčena.

Jestliže nucené vyrovnání bylo dosaženo podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým konkursním věřitelům, může každý konkursní věřitel do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání uplatnit nárok, aby jeho pohledávky byly plně uspokojeny, anebo aby byla jiná výhoda pokládána za neúčinnou; příslušným k projednání nároku je soud, který prohlásil konkurs. Nárok však nepřísluší konkursním věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení nuceného vyrovnání.

Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl nuceného vyrovnání anebo kterým zkrátil uspokojení svého konkursního věřitele, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou na úpadci požadovat úplné uspokojení svých nároků; vykonatelnost rozhodnutí vzniklých v konkursním řízení není tím dotčena. Za podmínky, že úpadcův majetek postačuje alespoň k úhradě nákladů konkursního řízení, mohou navrhnout opětovné zahájení konkursního řízení.

Soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání,

Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, pohledávky věřitelů se vypořádají v rámci projednání dědictví přiměřeně podle tohoto zákona.

Došlo-li k potvrzení nuceného vyrovnání, soud zruší konkurs, prokáže-li úpadce, že zajištění daná jím pro splnění nároků na vyloučení věcí z podstaty, nároků oddělených věřitelů na oddělené uspokojení (§ 28), jakož i nároků podle § 31 odst. 3 jsou dostatečná. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle odstavce 1, zruší soud konkurs až po splnění nuceného vyrovnání.

V usnesení o zrušení konkursu zprostí soud správce funkce.

Pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení konkursu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu.

Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu uvedené v § 14.

Na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou pohledávku po právní moci rozvrhového usnesení vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění.

Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkursu, může podat u soudu příslušného ke konkursu (§ 3 odst. 1) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh, jen nebyl-li už prohlášen konkurs.

V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Osoby ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh spolupodepsat. Není-li vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů, musí návrh podepsat i druhý bezpodílový spoluvlastník na důkaz, že souhlasí s použitím veškerého majetku z nevypořádaného bezpodílového spoluvlastnictví k účelu vyrovnání. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.

Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet zaměstnanců podniku a opatření, která provede k reorganizaci a pro další financování podniku.

K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého majetku s přehledem majetkového stavu v době podání návrhu. Uvede jednotlivé části movitého a nemovitého majetku a místo, kde se nacházejí; u pohledávek uvede jejich výši, důvod vzniku a možnost jejich uspokojení. Vedle majetku uvede i závazky spolu s adresami věřitelů a s vyznačením, kteří z nich jsou k dlužníkovi v poměru osob blízkých.⁴ Není-li vypořádáno dlužníkovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů, musí dlužník uvést, které věci ze seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které patří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. V konečném přehledu se uvede i výše předlužení.

Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem podepsán a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být doručen všem věřitelům a vyrovnacímu správci [§ 50 odst. 3 písm. a)].

Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě určené soudem, soud řízení zastaví.

Od podání návrhu až do rozhodnutí o povolení vyrovnání (§ 50 odst. 3) nesmí dlužník zcizovat ani zatěžovat nemovitosti, zřizovat práva na oddělené uspokojení (§ 28) ze svého majetku, zavazovat se jako ručitel či spoludlužník, ani poskytovat nepřiměřené dary ze svého majetku a provádět jakékoli úkony, které by mohly poškodit věřitele.

Úkony odporující ustanovení odstavce 1 jsou vůči věřitelům neúčinné; kterýkoli věřitel může neúčinnost uplatnit u soudu nejpozději do dne uveřejnění usnesení o zastavení nebo skončení vyrovnání na úřední desce soudu.

Soud usnesením zamítne návrh, zjistí-li že

Usnesení podle odstavce 1 doručí soud jen navrhovateli.

O povolení vyrovnání soud rozhodne usnesením, v němž zároveň

O právech a povinnostech vyrovnacího správce platí přiměřeně ustanovení § 8.

Usnesení o povolení vyrovnání se doručí známým věřitelům a správci, dále též dlužníkovi, osobám uvedeným v § 46 odst. 2 a daňovým orgánům. Věřitelům se současně doručí stejnopis seznamu dlužníkova majetku a přehledu o majetkovém stavu dlužníka. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodně zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu má dlužník sídlo nebo bydliště, jsou-li mimo obvod soudu, který povolil vyrovnání. Výpis z usnesení zveřejní soud obdobně podle § 13 odst. 4.

Soud oznámí povolení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního nebo jiného rejstříku a evidence nemovitostí. Je-li veden výkon rozhodnutí proti dlužníkovi na jeho nemovitost, založí v příslušných spisech stejnopis usnesení.

Věřitelé a dlužník mohou do 15 dnů od doručení usnesení navrhnout, aby byl ustaven jiný správce. Uzná-li soud důvodnost tohoto návrhu, zprostí správce funkce a ustaví jiného. Totéž platí, jestliže soud vzal na vědomí odmítnutí funkce správcem, popřípadě jsou-li důvody pro jeho odvolání.

Proti usnesení, kterým bylo vyrovnáni povoleno, mohou podat odvolání věřitelé, jejichž pohledávky nemají přednostní právo. Proti usnesení, kterým byl návrh na vyrovnání zamítnut, může podat odvolání pouze dlužník.

Účinky povolení vyrovnání nastávají dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.

Povolení vyrovnání má tyto účinky:

Pohledávky věřitelů, kteří byli soudem vyzváni, aby přihlásili svůj nárok, nebo kteří věděli o vyrovnacím řízení, zanikají, nebyly-li přihlášeny ve lhůtě určené soudem.

Ve vyrovnání je za věřitele pokládán každý, kdo přihlásí na základě výzvy soudu [§ 50 odst. 3 písm. c)] svůj nárok. Způsob, pořadí a míra uspokojení nároků se určí až v potvrzeném vyrovnání (§ 60), nebude-li možné dosáhnout uspokojení mimo vyrovnání podle dalších ustanovení.

Z vyrovnání jsou vyloučeny úroky včetně úroků z prodlení ode dne, kdy povolení vyrovnání nabylo právní moci, a právo na ně zaniká dnem, kdy právní moci nabylo usnesení o potvrzení vyrovnání.

Závazky ze smluv uvedených v § 14 odst. 2 ani části těchto závazků se do vyrovnání nezahrnují.

Právo na přednostní uspokojení ve vyrovnání mají:

Nositelé pohledávek uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli.

Bezpodílový spoluvlastník přejímá podpisem návrhu na vyrovnání závazek strpět, aby pro účely vyrovnání bylo použito veškerého majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů; tento závazek trvá, i když po podání návrhu na vyrovnání došlo k zániku nebo zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Smrtí podepsaného bezpodílového spoluvlastníka tento závazek zaniká.

Za nevypořádané se považuje i to bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které bylo vypořádáno dohodou mezi oběma spoluvlastníky v posledních šesti měsících před podáním návrhu.

Soudní řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které neskončilo před podáním návrhu na vyrovnání, může být po podání návrhu na vyrovnání skončeno pouze rozsudkem soudu. Od podání návrhu na vyrovnání do skončení nebo zastavení řízení neběží lhůta podle zvláštního předpisu.⁵

Věřitelé musí přihlásit své pohledávky ve lhůtě stanovené v § 50 odst. 3 písm. c).

V přihlášce je třeba uvést výši a právní důvod vzniku pohledávky, popřípadě i označení soudu, u něhož pohledávka byla už vymáhána.

Přihlásit pohledávku k vyrovnání musí i přednostní věřitelé (§ 54 odst. 2).

Správce zapíše přihlášky do seznamu v tom pořadí, v jakém došly soudu, a to odděleně přihlášky přednostních pohledávek od ostatních. Přihlášené pohledávky přezkoumá podle obchodních knih a jiných písemností. Soud si vyžádá vyjádření dlužníka, zda jednotlivé pohledávky uznává. Popírá-li dlužník pohledávku, musí pro to uvést důvody. Nevyjádří-li se dlužník ve lhůtě dané správcem, platí, že pohledávku uznává; uznání pohledávky platí i v případě, že bude do tří let prohlášen konkurs na dlužníkův majetek.

Správce vyzve věřitele, aby ve lhůtě jím uložené nahlédli do seznamu přihlášek a do vyjádření dlužníka. Současně jim sdělí, že se mohou vyjádřit k seznamu a k vyjádření dlužníka a že jejich vyjádření budou k seznamu připojena, popřípadě bude uvedeno, že se nevyjádřili.

Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, jsou oprávněni i před vyrovnacím jednáním podávat návrhy a prohlášení, jakož i hlasovat o vyrovnání. K opožděným přihláškám se při vyrovnacím jednání přihlédne, je-li možné je přezkoumat bez zbytečného odkladu.

Při vyrovnacím jednání [§ 50 odst. 3 písm. b)] soud zjistí, kteří věřitelé jsou ochotni přijmout návrh na vyrovnání. O právu hlasovat platí obdobně ustanovení § 38 s těmito odchylkami:

popře-li pohledávku dlužník, musí soud po slyšení účastníků na návrh věřitele nařídit, aby částka připadající na popřenou pohledávku byla zajištěna složením do úschovy u soudu; zároveň určí věřiteli popřené pohledávky lhůtu k jejímu uplatnění s poučením, že zajištěný obnos uvolní ve prospěch dlužníka, nebude-li lhůta dodržena. Popření pohledávky dlužníkem má za následek, že pro ni nelze vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4); je-li však popřená pohledávka již vykonatelná, je na dlužníkovi, aby uplatnil svá práva podle obecných ustanovení občanského soudního řádu;⁶

popře-li pohledávku správce, nelze pro ni vést výkon rozhodnutí na základě soudem potvrzeného vyrovnání (§ 63 odst. 4);

popření pohledávky jiným věřitelem zůstává bez vlivu na vyrovnání.

Soud usnesením vyrovnání potvrdí, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

Usnesení, kterým bylo potvrzeno vyrovnání, se stane vykonatelným jeho právní mocí. Pro potvrzení vyrovnání soudem platí obdobně ustanovení pro potvrzení nuceného vyrovnání (§ 39 a 40). Zemře-li dlužník před rozhodnutím o potvrzení vyrovnání, může soud vyrovnání potvrdit, jen jestliže oprávnění dlužníkovi dědici prohlásili nejpozději při vyrovnacím jednání, že s navrženým vyrovnáním souhlasí; jinak soud vyrovnání zastaví.

Soud zamítne potvrdit vyrovnání, i když s ním věřitelé vyslovili souhlas

Soud může zamítnout vyrovnání potvrdit,

Proti usnesení potvrzujícímu věřiteli vyrovnání mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří nedali výslovně souhlas k vyrovnání, jakož i ručitelé a spoludlužníci dlužníka.

Proti usnesení, kterým bylo zamítnuto potvrzení vyrovnání, se mohou odvolat dlužník a věřitelé, kteří projevili souhlas s přijetím vyrovnání.

Nabylo-li usnesení o potvrzení vyrovnání právní moci a dlužník úplně a včas své povinnosti podle něho splnil, zaniká jeho povinnost splnit věřitelům část závazku, k jejímuž plnění nebyl povinen podle obsahu vyrovnání, a to i tehdy, jestliže hlasovali proti přijetí vyrovnání nebo se hlasování nezúčastnili.

Potvrzeným vyrovnáním zůstávají nedotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a ručitelům dlužníka, jestliže se těchto práv výslovně nevzdali.

Byl-li na dlužníkův majetek prohlášen konkurs dříve, než byly úplně splněny povinnosti dlužníka vyplývající z vyrovnání, pokládají se pohledávky věřitelů v konkursu za uspokojené částkou, která jim byla podle vyrovnání skutečně zaplacena.

Na základě pravomocného usnesení o potvrzení vyrovnání pro pohledávku zapsanou do seznamu přihlášek lze vést výkon rozhodnutí s výjimkou případů popření pohledávky dlužníkem nebo správcem. Výkonem rozhodnutí mohou být proti dlužníkovi vymáhány i náklady řízení, jež byly určeny ve vyrovnání, nebyly-li zaplaceny nebo zajištěny ve lhůtě k tomu stanovené [§ 61 odst. 1 písm. c)].

Věřitelé jsou oprávněni požadovat úplné uspokojení svých nároků, bylo-li vyrovnání dosaženo podvodným jednáním nebo poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům. Ve lhůtě tří let od právní moci usnesení o potvrzení vyrovnání může věřitel uplatnit u soudu nárok na úplné uspokojení svých pohledávek nebo na prohlášení zvláštní výhody za neúčinnou; nepozbývá tím práv nabytých z vyrovnání. Tento nárok však věřitelům nevzniká, jestliže se zúčastnili podvodných jednaní nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení vyrovnání.

Byl-li dlužník do tří let od potvrzení vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl vyrovnání anebo kterým zkrátil svého věřitele, stává se vyrovnání neplatným a věřitelé mohou bez dalšího požadovat uspokojení svých nároků. Neplatnost vyrovnání se nedotýká jejich práv, která pro ně z vyrovnaní vznikla.

Soud usnesením vyrovnání zastaví,

Usnesení o zastavení vyrovnání se uveřejní na úřední desce soudu a jiným vhodným způsobem. Soud současně oznámí zastavení vyrovnání orgánům pověřeným vedením obchodního rejstříku a evidence nemovitostí.

Soud prohlásí usnesením vyrovnání za skončené, jakmile usnesení o potvrzení vyrovnání nabylo právní moci. Toto usnesení se účastníkům nedoručuje a není proti němu opravný prostředek; pro uveřejnění tohoto usnesení, provedení příslušných zápisů a vyrozumění o něm se užije ustanovení odstavce 2.

Po zastavení řízení nebo po jeho skončení rozhodne soud usnesením o odměně správce a jeho výdajích a usnesení doručí dlužníku a správci. Dojde-li do 15 dnů po zastavení řízení k prohlášení konkursu, tvoří náklady vyrovnání část nákladů konkursu.

Do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může soud prohlásit konkurs jen pro předlužení dlužníka. Předpokladem prohlášení konkursu na základě návrhu podaného v této lhůtě věřitelem, kterým je státní podnik nebo obchodní společnost s výlučnou majetkovou účasti státu, je souhlas zakladatele věřitele po vyjádření zakladatele dlužníka.

Nevyjádři-li se zakladatel dlužníka k návrhu na zahájení řízení do 30 dnů, má se za to, že s návrhem souhlasí.

Věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd,⁷ se zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky nebyly v zákonem stanovených lhůtách uplatněny nebo byly zamítnuty.

Nositelé pohledávek na náhradu podle předpisů uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli [§ 32 odst. 2 písm. a) a § 54 odst. 1 písm. a)].

Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.

Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs československým soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České a Slovenské Federativní Republiky, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení (§ 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně v konkursním a vyrovnacím řízení;

jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení.