Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům (dále jen "vyučovací předměty"), které si zvolil.

Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování, požádá zákonný zástupce žáka, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen "zástupce žáka"), třídního učitele nebo mistra odborné výchovy o uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí současně o tom vychovatele.

Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat, je zástupce žáka, popřípadě vychovatel, jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, povinen nejpozději do 3 dnů oznámit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli.

Třídní učitel nebo mistr odborné výchovy omluví nepřítomnost žáka při vyučování na základě omluvenky podepsané zástupcem žáka nebo vychovatelem nebo lékařem.

Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.

Ředitel střední školy může uvolnit žáka od účasti na vyučování vyučovacímu předmětu nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým vyučovacím předmětům na základě vyjádření příslušného lékaře, a pokud jde o žáka se změněnou pracovní schopností, na základě vyjádření posádkového lékaře sociálního zabezpečení․ Při uvolňování od vyučování tělesné výchovy se postupuje podle zvláštních předpisů. ³

Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho převážnou část od vyučování vyučovacím předmětům rozhodujícím pro odborné zaměření absolventa. Tyto vyučovací předměty určí ředitel střední školy.

Jestliže do dovoluje charakter učiva, může ředitel střední školy umožnit žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.

Ředitel střední školy může umožnit zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.

Ředitel střední školy může povolit změnu studijního nebo učebního oboru, je-li žák zdravotně způsobilý ke studiu a k výkonu povolání, na které se má připravovat v nově zvoleném studijním nebo učebním oboru a úspěšně vykoná rozdílové zkoušky. Obsah, rozsah a termín rozdílových zkoušek určí ředitel školy.

O přestupu do jiné střední školy rozhoduje ředitel střední školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem střední školy, kterou žák navštěvuje.

Změnu studijního nebo učebního oboru povoluje a o přestupu do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy na základě žádosti žáka. K žádosti nezletilého žáka musí být připojeno vyjádření zástupce žáka.

Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o změně tuto organizaci.

Ředitel střední školy může přerušit žáku studium na jeho žádost nebo na žádost zástupce žáka, a to až na dobu dvou let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního šoku, umožní ředitel střední školy žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období.

Ředitel střední školy je povinen přerušit studium žákyni pro těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů ⁴ nebo jestliže praktické vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

Na žádost žáka může být přerušení studia ukončeno i před uplynutím doby přerušení studia.

K žádosti o přerušení studia nebo o ukončení přerušení studia před uplynutím stanovené doby nezletilého žáka musí zástupce žáka předložit své souhlasné vyjádření.

Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o přerušení studia tuto organizaci.

Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl.

Žákovi, který splnil povinnou školní docházku, může ředitel střední školy povolit opakování ročníku.

Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o opakování ročníku tuto organizaci.

Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li žák nezletilý je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.

Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o zanechání studia tuto organizaci.

Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý, zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem neomluvené neúčasti; tímto dnem přestává být žákem školy. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště tuto organizaci.

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel, mistr odborné výchovy, ředitel střední školy, ve středisku praktického vyučování též vedoucí střediska praktického vyučování nebo orgán státní správy ve školství.

Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto výchovných opatření k posílení kázně žáků: napomenutí třídním učitelem nebo mistrem odborné výchovy, důtka třídního učitele nebo mistra odborné výchovy, ve středisku praktického vyučování též vedoucího střediska praktického vyučování, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia.

V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle dobu jednoho roku.

O udělení a uložení výchovných opatření nezletilému žáku uvědomí ředitel střední školy zástupce žáka. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o vyloučení žáka ze studia tuto organizaci.

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

Chování žáka se neklasifikuje v nástavbovém a pomaturitním studiu.

Nelze-li žáka klasifikovat v právním pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel střední školy pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, by klasifikace za první pololetí mohla být ukončena nejpozději do klasifikace za druhé pololetí.

Nelze-li žáka klasifikovat ve druhém pololetí, je žák zkoušen a klasifikován za toto období zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.

Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku požádat ředitele střední školy o přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský úřad. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen, s výjimkou zkoušky podle § 12 odst. 1 písm. a), c) d), e) a f). Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.

Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:

Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré. Stupeň chování velmi dobré se nevyžaduje ve studiu uvedeném v části páté a šesté této vyhlášky.

Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.

Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.

Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný z jednoho vyučovacího předmětu, koná opravnou zkoušku.

Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný z jednoho vyučovacího předmětu, který se vyučuje pouze v prvním pololetí.

Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky

Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, popřípadě mistr odborné výchovy vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel střední školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel střední školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).

Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně podle jednotlivých druhů a typů škol, studijních oborů a učebních oborů. Teoretické vyučování a praktické vyučování se uskutečňuje podle učebních plánů a učebních osnov. ⁵

Ředitel střední školy může v rozsahu stanoveném v učebním plánu upravovat počty vyučovacích hodin jednotlivých vyučovacích předmětů a jejich obsah.

Ředitel střední školy může ⁶ se souhlasem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen "ministerstvo školství"), u středních zdravotnických škol se souhlasem ministerstva zdravotnictví České republiky (dále jen "ministerstvo zdravotnictví"), zavést nový studijní nebo učební obor, nebo zaměření studijního nebo učebního oboru nebo zavést další vyučovací předmět.

Ředitel střední školy stanoví začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v osm hodin, nejdříve v sedm hodin. Ukončuje se nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je osm hodin, bez polední přestávky sedm hodin.

Vyučovací hodina teoretických předmětů trvá 45 minut. Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje dvacetiminutová přestávka. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje zpravidla přestávka desetiminutová.

Třídy se na základě přijímacího řízení naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel střední školy může v odůvodněných případech a s přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým i prostorovým podmínkám stanovit vyšší počet žáků ve třídě, zejména v případě přestupu žáka z jiné střední školy, změny studijního nebo učebního oboru a opakování ročníku, nejvýše však 33.

Při vyučování cizím jazykům se třída vždy dělí na skupiny. Ředitel střední školy může při organizaci teoretického vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků.

Praktické vyučování ⁷ se uskutečňuje ve školách, ve školských zařízeních a v organizacích. Ředitel střední školy může při praktickém vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy, charakteru vyučování a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví žáků. Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho mistra odborné výchovy ve středních odborném učilišti nebo středisku praktického vyučování je stanoven v příloze č. 1.

Vyučovací hodina předmětů praktického vyučování, s výjimkou odborného výcviku a odborné praxe, trvá 45 minut.

Pokud se praktické vyučování uskutečňuje v organizacích, uzavře ředitel školy s organizací dohodu, v níž se stanoví zejména:

Praktické vyučování se uskutečňuje pod vedením instruktorů z řad osvědčených a odborně vyspělých pracovníků. Instruktoři jsou odměňováni za činnost při praktickém vyučování podle zvláštních předpisů.⁸ Odměnu instruktorům hradí střední škola, která výuku sjednala.

Odborný výcvik se uskutečňuje v souladu s učební osnovou a spočívá ve zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

V odborném výcviku je vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než šest vyučovacích hodin, ve vyšších ročnících studijních a učebních oborů nesmí být delší než sedm vyučovacích hodin. Vyučovací hodina v odborném výcviku trvá 60 minut.

Dopolední vyučování ve vyučovacím dnu začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dnu končí nejpozději ve 20 hodin. Jestliže je to třeba pro výchovu žáků k povolání, může ředitel středního odborného učiliště nebo vedoucí střediska praktického vyučování určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých ročníků od 6 hodin, žáků třetích a čtvrtých ročníků od 5 hodin, může též určit, že odpolední vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků skončí do 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího vyučovacího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.

Po dvou hodinách odborného výcviku je nejméně desetiminutová přestávka anebo nejdéle po pěti hodinách je třicetiminutová přestávka. Žáci, kteří konají odborný výcvik v organizacích, mají přestávku shodně s přestávkami platnými pro pracovníky organizace. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

Odborný výcvik vyučuje mistr odborné výchovy ve skupinách; vyučování se koná ve středních odborných učilištích, nebo střediscích praktického vyučování nebo na provozních pracovištích organizace schválených ředitelem středního odborného učiliště nebo i vedoucím střediska praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků se provádí za vedení a dozoru instruktorů. Instruktor vede současně nejvýše 3 žáky. Instruktora na návrh orgánu nebo organizace, ve které se vyučuje odborný výcvik, schvaluje ředitel středního odborného učiliště nebo vedoucí střediska praktického vyučování. Činnost instruktora řídí a kontroluje mistr odborné výchovy.

Ve studijních oborech a učebních oborech skupiny Zemědělství a lesní hospodářství žák absolvuje část odborného výcviku v rozsahu, který stanoví učební plán, v období hlavních školních prázdnin.

Cvičení se uskutečňuje jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatný vyučovací předmět ve školách, školských zařízeních nebo v organizacích.

Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají dovednosti při technologických, technických, ekonomických, grafických, výtvarnických a jiných činnostech a ve středních zdravotnických školách též při poskytování léčebně preventivní péče.

Učební praxe a odborná (umělecká) praxe (dále jen "praxe") se uskutečňuje ve střední škole nebo školském zařízení nebo v organizacích.

Ve studijních oborech skupiny Zemědělství a lesní hospodářství, ve studijních oborech skupiny Veterinární vědy a v hotelové škole absolvuje žák část praxe v rozsahu, který stanoví učební plán, v období hlavních školních prázdnin.

Ve třetím ročníku čtyřletých studijních oborů a prvním ročníku studijních oborů pomaturitního kvalifikačního studia ve středních zdravotnických školách se zařazuje odborná praxe nejdříve od prvního týdne měsíce května.

Výchova mimo vyučování poskytuje žákům, při respektování jejich osobních zájmů, aktivní odpočinek, rozvíjí jejich schopnosti, nadání a zájmy, pomáhá jim při přípravě na vyučování a přispívá též k volbě povolání.

Výchovu mimo vyučování zabezpečují vychovatelé, na 30 ubytovaných žáků se stanoví 3 vychovatelé a na každý započatý počet 30 žáků další vychovatel.

Péčí o žáky v době mimo vyučování se rozumí poskytování ubytování a stravování a vytváření podmínek pro jejich přípravu na výuku a pomoc při rozvíjení zájmové činnosti.

Studium při zaměstnání ve středních školách se uskutečňuje ve studijních a učebních oborech. Studium při zaměstnání je též určeno občanům, kteří nejsou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.

Studujícím při zaměstnání se poskytuje hospodářské zabezpečení a pracovní úlevy podle zvláštních předpisů. ⁹

Studium při zaměstnání ve středních školách ve studijních oborech zakončených maturitní zkouškou trvá nejdéle 5 let a u učebních a studijních oborů ukončených závěrečnou zkouškou 3 roky pro občany, kteří získali základy vzdělání nebo základní vzdělání; délku studia občanů, kteří získali střední odborné vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání stanoví ředitel školy na základě dokladů o předchozím studiu občana.

Střední škola může organizovat pro občany, kteří nezískali základní vzdělání, kursy pro získání základního vzdělání. Tyto kursy trvají jeden rok.

Večerní (směnné) studium je určeno pro občany, kteří se mohou pravidelně několikrát v týdnu zúčastňovat vyučování. Večerní studium lze organizovat též jako směnné, kdy vyučování je střídané v dopoledních a odpoledních hodinách.

Dálkové studium organizuje střední škola u studijních oborů v rozsahu maximálně 220 konzultačních hodin ve školním roce, u učebních oborů v rozsahu maximálně 160 konzultačních hodin ve školním roce. Dálkové studium nelze organizovat ve studijních oborech Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba s výjimkou studijních oborů konzervatoří.

Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž se žák podle pokynů střední školy samostatně připravuje ke zkouškám; individuální studijní plán a termíny zkoušek stanoví ředitel střední školy. Ve studijních oborech zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, rehabilitační pracovník, radiologický laborant a zubní technik se externí studium povoluje jen absolventům příbuzného studijního oboru, popřípadě k dokončení studia, pokud není samostatně organizováno v příslušném školním roce po občany, kteří pracují ve zdravotnických zařízeních bez příslušné kvalifikace. Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování předmětů praktického vyučování stanovených učebními osnovami. Střední škola pořádá zpravidla čtyřikrát do roku konzultace ve dnech, které stanoví ředitel střední školy. Obsah externího studia je určen učebním plánem večerního nebo denního studia.

V kombinovaném studiu ve středních školách se střídá denní studium se studiem při zaměstnání. Denní studium může trvat nepřetržitě ve školním roce nejvíce pět měsíců a nejméně jeden měsíc.

Znalosti, které občané získali samostatným studiem jednotlivých vyučovacích předmětů a které odpovídají svým rozsahem a obsahem příslušnému vyučovacímu předmětu ve střední škole, mohou prokázat vykonáním zkoušky. Zkouškou prokazují znalosti v rozsahu celého vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia. Zkoušky se mohou konat ze všech vyučovacích předmětů s výjimkou odborných předmětů ve studijních oborech uvedených v § 23 odst. 3. Pokud jsou součástí vyučovacího předmětu též cvičení, koná je občan v předepsaném rozsahu.

O zkoušku může požádat uchazeč, který prokáže, že získal základní vzdělání, nebo základy vzdělání.

Ředitel střední školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení žádosti, zda může zkoušku z požadovaného vyučovacího předmětu konat; zároveň mu sdělí termín zkoušky, který stanoví nejpozději do dvou měsíců po podání žádosti.

Při zkoušce uchazeč prokáže svou totožnost. Zkouška je komisionální. Ve vyučovacích předmětech, kde je to stanoveno učebními osnovami vyučovacího předmětu, koná také zkoušku písemnou nebo praktickou.

O úspěšně vykonané zkoušce vydá střední škola vysvědčení.

Nástavbové studium organizuje střední škola ve studijních oborech určených pro uchazeče, kteří vykonali závěrečnou zkoušku nebo závěrečnou učňovskou zkoušku v učebních oborech s délkou přípravy 3 roky nebo 3 roky a 4 měsíce. Studium se ukončuje maturitní zkouškou a je nejméně dvouleté.

Nástavbové studium organizuje střední škola formou denního studia nebo formou studia při zaměstnání nebo jako studium kombinované.

Výchovně vzdělávací činnost ve středním odborném učilišti (dále jen "učiliště") zajišťuje úseky teoretického vyučování, praktického vyučování a výchovy mimo vyučování. Pro tyto úseky jmenuje ředitel učiliště své zástupce. Úsek praktického vyučování do počtu čtyř mistrů odborné výchovy řídí vrchní mistr odborné výchovy. Úsek výchovy mimo vyučování do počtu čtyř vychovatelů řídí vedoucí vychovatel. Ředitel učiliště jmenuje na každých osm mistrů odborné výchovy vrchního mistra odborné výchovy.

Pokud některé z činností podle odstavce 1 zajišťují učiliště mimo své sídlo, zřídí ředitel učiliště odloučené pracoviště, které je organizační součástí učiliště. Odloučené pracoviště řídí jeho vedoucí, kterého do funkce jmenuje ředitele učiliště.

Odloučené pracoviště teoretického vyučování do počtu 7 tříd řídí vedoucí učitel, odloučené pracoviště praktického vyučování do počtu 4 mistrů odborné výchovy řídí vrchní mistr odborné výchovy.

Pokud odloučené pracoviště zajišťuje také výchovu mimo vyučování, je domov mládeže jeho součástí a nezřizuje se jako samostatné odloučené pracoviště; takové odloučené pracoviště řídí vždy vedoucí odloučeného pracoviště.

Nepedagogické činnosti zajišťuje úsek technicko (provozně) ekonomický, který je řízen vedoucím úseku, nebo dalším zástupcem ředitele učiliště; nepedagogické činnosti může též pro učiliště zajišťovat jiné právnická nebo fyzická osoba na základě dohody.

Výchovné poradenství zabezpečuje úsek teoretického vyučování.

Středisko praktického vyučování řídí jeho vedoucí.

Středisko praktického vyučování spolupracuje ve věcech výchovy a vzdělání žáků se středním odborným učilištěm, které pro žáky zajišťuje teoretické vyučování.

Vedoucí střediska praktického vyučování jmenuje na každých osm mistrů odborné výchovy vrchního mistra odborné výchovy.

Název střediska praktického vyučování se skládá z jeho označení a z názvu sídla střediska praktického vyučování.

Středisko praktického vyučování používá na všech tiskopisech a písemnostech podlouhlé razítko bez státního znaku.

Gymnázium a střední odborná škola (dále jen "škola") zajišťují výchovně vzdělávací činnosti, výchovné poradenství a technicko (provozovně) ekonomické a personální činnosti související s výchovně vzdělávací činností a provozem školy. Může plnit též další činnosti v oblasti sportovní přípravy žáků, výchovy kvalifikovaných pracovníků odborné poradenské činnosti a provozovat hospodářské činnosti, pokud pro tyto činnosti má vytvořeny personální a materiálně technické podmínky.

Pokud některé činnosti podle odstavce 1 zajišťuje škola mimo své sídlo, zřídí ředitel školy odloučené pracoviště, které řídí zástupce ředitele školy; do počtu 7 tří může být touto funkcí pověřen vedoucí učitel.

Žák středního odborného učiliště s učebními a studijními obory skupiny Umění, užité umění a rukodílná umělecko-řemeslná výroba (dále jen "střední odborné učiliště s uměleckými obory") a střední umělecké školy (dále jen "umělecká škola") je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen podle § 10 s odchylkou:

prospěl s vyznamenáním, má-li z hlavního odborného předmětu výborný prospěch a splnil ostatní požadavky stanovené v § 10 této vyhlášky.

Ředitel může žáka středního odborného učiliště s uměleckými obory při dlouhodobé omluvené nepřítomnosti ve vyučování hlavního odborného předmětu a ve vyučovacích předmětech s ním souvisejících neklasifikovat; žák opakuje ročník.

Ředitel umělecké školy určí hlavní odborný předmět.

Konzervatoř pro obor tanec (dále jen "taneční konzervatoř") se zřizuje jako škola s celodenní výchovou nebo jako internátní škola.

Vyučování v konzervatoři a v taneční konzervatoři se uskutečňuje individuálně nebo ve skupinách.

Ředitel taneční konzervatoře po dohodě s ředitelem základní školy v místě trvalého bydliště žáka může převést žáka prvního až pátého ročníku taneční konzervatoře, který neplní požadavky stanovené učebními osnovami, nebo na návrh lékaře ze zdravotních důvodů, do základní školy.

Žák prvního až čtvrtého ročníku taneční konzervatoře je klasifikován a hodnocen podle pravidel klasifikace a celkového hodnocení ¹⁰ žáků základních škol.

Žák konzervatoře a žák pátého až osmého ročníku taneční konzervatoře je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen podle § 10 odst. 2.

Žákům taneční konzervatoře je zabezpečována celodenní výchova, stravování a ubytování. Ubytování a stravování se poskytuje za úhradu ve výši stanovené pro žáky ostatních středních škol.

Žáci taneční konzervatoře zřízené jako škola s celodenní výchovou jsou ubytování v domovech mládeže. Výjimky z ubytování povoluje ředitel školy po projednání se zákonnými zástupci žáka.

Žákům taneční konzervatoře se poskytuje za úplatu vybavení na nácvik a umělecké soutěže. Minimální vybavení žáka pro příslušný ročník taneční konzervatoře stanoví příloha č. 2.

Při vedení dokumentace o výchovně vzdělávací činnosti školy lze používat jen tiskopisy schválené ministerstvem školství, ve středních zdravotnických školách ministerstvem zdravotnictví. Tiskopisy vysvědčení, výučních listů a osvědčení jsou zúčtovatelnými tiskopisy.

Podpisy na všech úředních listinách a písemnostech musí být vlastnoruční.

Ukládání dokumentace upravují zvláštní předpisy. ¹¹

Žák nemůže zanechat studia nebo studium přerušit, pokud ve střední škole plní povinnou školní docházku.

Dosavadní střední ekonomické školy zaniknou nejpozději dnem 31. srpna 1994.

Ustanovení § 14 odst. 3 této vyhlášky nabývá účinnosti od školního roku 1992/93 počínaje prvními ročníky.

Ustanovení § 2, 3, § 8 až 12 a § 15 této vyhlášky se vztahují na střediska praktického vyučování.

Ustanovení § 8, § 9 odst. 2, § 15, 16, 18 a 19 se nevztahují na studium při zaměstnání.

Délka učebních oborů se upraví podle této vyhlášky i žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/92 ve 2. a 3. ročnících.

Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 124/1984 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 9/1987 Sb.

Instrukce ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 18. 7. 1985, č.j. 22 221/85-210 a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze dne 25. 7. 1985, č.j. OP 064-17.7.85, kterou se stanoví podrobnosti o středních školách, publikovaná ve Věstníku vlády pro národní výbory č. 7/1985.

Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 26. 7. 1979, č.j. 22 876/79-35, o organizaci hudebních a tanečních škol a studium na nich (reg. v částce 19/1979 Sb.).

Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 89/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy, ve znění vyhlášky č. 100/1976 Sb.