Organizace, v nichž došlo k poškození zdraví, jsou povinny hlásit zdravotnické organizaci každý úraz, o kterém se podle předpisů o registraci pracovních úrazů sepisuje záznam o úrazu. ¹

Zdravotnická zařízení ² jsou povinna hlásit úrazy a nemoci z povolání a jiná poškození zdraví osoby, jež přijala do léčení, pokud nemají bezpečně zjištěno, že případ byl již k regresním účelům ohlášen. Těžké, hromadné a smrtelné úrazy a nemoci z povolání hlásí všechny bez výjimky. Z ostatních úrazů hlásí jen ty úrazy, u nichž okolnosti nasvědčují, že byly někým zaviněny ve stejném rozsahu hlásí i jiná poškození zdraví (např. akutní otravy chemickými škodlivinami, infekce).

Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit zdravotnické organizaci také údaje potřebné pro výpočet nákladů léčení, a to ihned po skončení léčení. Rovněž musí hlásit smrt poškozeného, i když nastala později, avšak v příčinné souvislosti s úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví ( § 4 odst. 2).

Orgány a organizace provádějící výplatu dávek nemocenského pojištění, popřípadě zabezpečení v nemoci hlásí zdravotnické organizaci výši dávek nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) vyplácených při úrazu, nemoci z povolání a jiných poškozeních zdraví, a to ihned po skončení výplaty.

Okresní správy sociálního zabezpečení jsou povinny neprodleně zasílat zdravotnické organizaci svá pravomocná rozhodnutí, kterými byla vyslovena invalidita nebo částečná invalidita vzniklá z úrazu, nemoci z povolání nebo jiného poškození zdraví.

Posudkoví lékaři sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení podávají na žádost zdravotnické organizace odborné vyjádření o invaliditě nebo částečné invaliditě osob, u kterých se tento stav pro účely sociálního zabezpečení nezjišťuje ( § 14 odst. 2). K žádosti o toto odborné vyjádření je třeba připojit potřebnou lékařskou dokumentaci.

Orgány a organizace uvedené v odstavcích 2 až 4 jsou povinny hlásit zdravotnické organizaci ihned také každou změnu ohlášených skutečností.

Zdravotnická organizace vede podle došlých hlášení a výsledků řízení evidenci regresních náhrad.

Regresní komise vede evidenci o případech, které jí byly předloženy k rozhodnutí.

Přiznaná regresní náhrada musí být zaplacena do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, pokud jím nebyla vyslovena jiná splatnost náhrady.

Dokud není o regresních náhradách pravomocně rozhodnuto, rozhodují orgány uvedené v § 1 také o snížení nebo prominutí regresní náhrady a na žádost občana též o povolení splátek nebo o jiném odložení splatnosti; činí tak při rozhodování o věci samé.

Organizaci se ukládá regresní náhrada v plné výši

Regresní náhradu lze organizaci snížit jen zcela výjimečně a jen na její žádost, jsou-li pro to zvláštní okolnosti hodné mimořádného zřetele.

Pevnou částku regresní náhrady při částečné invaliditě a invaliditě nebo smrti lze snížit nejvýše o polovinu. Snížení je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být uložena přirážka k regresní náhradě. ³

Za zvláštní okolnost hodnou mimořádného zřetele lze považovat buď krajně nepříznivé důsledky, které by mělo pro organizaci zaplacení plné regresní náhrady (např. z hromadného úrazu zvlášť velkého počtu osob) anebo prokázaně jinak příznivé výsledky péče organizace o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze občanovi regresní náhradu přiměřeně snížit nebo prominout. Vezme se přitom zřetel také na občanovy poměry, zejména na závažnost důsledků, jaké by mělo zaplacení regresní náhrady na výživu jeho, jakož i osob, vůči kterým má vyživovací povinnost, nebo osob, které s ním žijí ve společné domácnosti a jsou na něho odkázány výživou.

Má-li občan povinnost k regresní náhradě, protože způsobil někomu poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek než alkohol, lze mu regresní náhradu snížit, popřípadě prominout jen zcela výjimečně. Prominutí i snížení je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být občanu uložena přirážka k regresní náhradě. ³

Regresní náhradu lze občanovi snížit, popřípadě prominout i bez jeho žádosti.

Náklady řízení o regresních náhradách je povinen uhradit účastník, který byl uznán povinným k regresní náhradě. Jinak je nese okresní úřad, který také až do rozhodnutí o nich zálohuje hotové výlohy.

Náklady řízení o regresních náhradách, včetně nákladů odvolacího řízení a řízení vykonávacího, se stanoví paušální částkou 4 % z přiznané regresní náhrady, nejméně však 40 Kčs.

Zaplacených úhrad nákladů regresního řízení používá okresní úřad především k úhradě hotových výloh regresního řízení ve všech stupních.

Okresní úrad vykonává právo hospodaření k přiznaným nebo jen uznaným pohledávkám z regresních náhrad, o kterých rozhodla nebo by byla příslušná rozhodnutou zdravotnická organizace. Toto právo hospodaření se však netýká pohledávek z regresních náhrad, které uplatňují orgány federálního ministerstva obrany, ministerstva spravedlnosti České republiky, federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva vnitra České republiky. ⁴

Regresní náhrady se platí na účet okresního úřadu. Není-li plněna uznaná pohledávka, oznámí to okresní úřad neprodleně zdravotnické organizaci. ⁵

Výnosu regresních náhrad použije okresní úřad přímo pro zdravotnická zařízení v obvodu své působnosti.

Okresní úřad může poskytnout příspěvek z výnosu též jiným organizacím na jejich žádost; při poskytnutí příspěvku určí vždy účel použití a lhůtu, v níž má být použití příspěvku vykázáno a vyúčtováno, popřípadě stanoví i jiné podmínky. Na poskytnutí příspěvku nemají tyto organizace právní nárok.

za ústavní péči (včetně péče lázeňské) částkou 300 Kčs za každý den této péče bez zřetele k druhu zdravotnického zařízení, v němž byla tato péče poskytnuta;

za ambulantní péči částkou 30 Kčs za každý den pracovní neschopnosti (dny ústavní péče se odečítají), a poskytuje-li se tato péče bez souvislosti s pracovní neschopností, paušální částkou 150 Kčs za každé ošetření (ordinaci nebo návštěvu); v obou případech však nejméně částkou 300 Kčs.

Pevná částka regresní náhrady při invaliditě nebo smrti postiženého činí 200 000 Kčs, při částečné invaliditě 100 000 Kčs.

Pevné částky podle odstavce 1 příslušejí i v případech, kdy poškození, popřípadě jejich pozůstalí nemají nárok podle předpisů o důchodovém zabezpečení anebo jim takové nároky nevznikly. Pokud se invalidita poškozených pro účely důchodového zabezpečení nezjišťuje, považuje se za invaliditu nebo částečnou invaliditu takový jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzniklý úrazem nebo jiným poškozením zdraví ( § 5 odst. 4), který by u osob v pracovním poměru odpovídal podmínkám invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů o sociálním zabezpečení.

Jestliže poškozený přestal být invalidním do jednoho roku po tom, co byl invalidním uznán, vrátí se povinnému občanu nebo organizaci to, co na pevnou částku regresní náhrady zaplatili, po odečtení skutečně vyplacených dávek důchodového zabezpečení. Tyto účinky nemá pouhá změna invalidity na částečnou invaliditu.

Nárok na vrácení částky podle odstavce 3 zaniká, jestliže jej občan nebo organizace neuplatnili do 6 měsíců poté, co došlo ke změně rozhodnutí o invaliditě. O tomto nároku rozhodne zdravotnická organizace.