Provádět kontrolní činnost mohou pouze pracovníci kontrolních orgánů na základě jejich pověření (dále jen "pověřené osoby").

Kontrolní orgány mohou v zájmu odborného posouzení věci přizvat na smluvním základě ke kontrole i další osoby s jejich souhlasem (dále jen "přizvané osoby").

Kontrolní činnost mohou provádět pouze pověřené osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena ústředními orgány státní správy, do jejichž působnosti kontrolní orgány patří; základní obsah odborné způsobilosti a podmínky jeho ověřování stanoví federální ministerstvo kontroly obecně závazným právním předpisem.

Ověření způsobilosti podle odstavce 3 se nevyžaduje pro provádění pomocných prací souvisejících s kontrolou.

Kontrolní činnost nesmějí pověřené osoby vykonávat v případech, kdy se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám, jejich pracovníkům nebo k předmětu kontroly lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Mají-li kontrolované osoby za to, že lze mít pochybnosti o nepodjatosti pověřených nebo přizvaných osob, mohou vznést proti účasti těchto osob na kontrole písemné námitky kontrolnímu orgánu, které je třeba odůvodnit. Podání námitek nemá odkladný účinek.

Pověřené nebo přizvané osoby, které se samy nebo na základě námitek vznesených kontrolovanými osobami dozvěděly o okolnostech zakládajících pochybnosti o jejich nepodjatosti, tuto skutečnost bezodkladně oznámí kontrolnímu orgánu.

Kontrolní orgán je povinen rozhodnout o námitkách bezodkladně, nejpozději však do tří dnů. Do té doby nesmí pověřená nebo přizvaná osoba, vůči níž námitka podjatosti směřovala nebo která sama možnost podjatosti zjistila, provádět žádné úkoly, které by byly pokračováním v kontrole; může provádět pouze takové úkony, které nesnesou odkladu.

Zahájení kontrolního zjišťování, předmět a účel kontroly jsou pověřené osoby povinny předem oznámit kontrolovaným osobám. Přitom prokáží své oprávnění k provedení kontroly.

Jestliže by postup podle odstavce 1 mohl vést ke zmaření účelu kontroly, učiní pověřené osoby dodatečně oznámení o provádění kontrolního zjišťování, předmětu a účelu kontroly bezprostředně po zahájení kontroly.

Při provádění kontroly jsou pověřené osoby oprávněny v nezbytném rozsahu

Oprávnění podle odstavce 1 písm. a) až c) se přiměřeně vztahují na přizvané osoby.

Kontrolované osoby jsou při provádění kontroly povinny poskytnout pověřeným a přizvaným osobám součinnost vyžádanou při výkonu oprávnění podle odstavce 1, která je potřebná k provedení kontroly. Tuto povinnost nemají v případech, ve kterých by poskytnutí takové součinnosti ohrozilo bezpečnost života nebo zdraví osob, a v případech, kdy jsou vázány zákonem stanovenou povinností mlčenlivosti, jestliže jí nebyly zproštěny oprávněným orgánem.

Povinnost podle odstavce 1 písm. c) nemají osoby, které by jejím splněním uvedly v nebezpečí trestního stíhání sebe nebo osoby blízké. ⁴

Ke kontrolnímu zjišťování jsou pověřené osoby oprávněny požadovat v nezbytném rozsahu informace a vysvětlení i od třetích osob a to jen tehdy, nelze-li účelu kontroly dosáhnout jinak. Tyto osoby jsou povinny požadované informace a vysvětlení poskytnout, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 větě druhé a v odstavci 4.

Při provádění kontroly jsou pověřené a přizvané osoby povinny šetřit práv a právem chráněných zájmů kontrolovaných osob.

Pověřené osoby a kontrolní orgány jsou povinny zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů a jiných písemných dokumentů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití.

Pověřené a přizvané osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly při výkonu kontroly a ani jinak nevyužívat znalosti těchto skutečností.

Povinnost podle odstavce 3 se vztahuje i na další pracovníky kontrolních orgánů, kteří se dozvěděli o skutečnostech zjištěných při kontrole.

Zbavit osoby uvedené v odstavci 3 a 4 povinnosti mlčenlivosti může ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí kontrolního orgánu. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních předpisů. ⁵

Pro seznamování se s utajovanými skutečnostmi platí zvláštní předpisy. ⁶

Povinností pověřených osob je provést kontrolní zjištění tak, aby bylo objektivní a úplné z hlediska zajištění cíle kontroly, Podle druhu kontroly ( § 2 odst. 1) zjišťují pověřené osoby též příčiny nedostatků a odpovědnost právnických a fyzických osob.

Kontrolní zjištění jsou pověřené osoby povinny věrohodně doložit.

O kontrolním zjištění se pořizuje úřední záznam, který obsahuje zejména přesný popis zjištěných skutečností s jmenovitým uvedením nedostatků včetně označení ustanovení právních předpisů a opatření vydaných na jejich základě, která byla porušena.

Má-li být kontrolní zjištění podkladem pro vyvození právní odpovědnosti kontrolovaných osob nebo jejich pracovníků (dále jen "odpovědné osoby"), musí úřední záznam rovněž obsahovat skutečnosti potřebné pro hodnocení protiprávního jednání nebo stavu, jakož i následků, příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním nebo stavem a následkem a zavinění, jsou-li předpokladem vzniku odpovědnosti.

Úřední záznam obsahuje dále označení kontrolního orgánu, jména pověřených a přizvaných osob, označení dokladů, jiných písemných dokumentů a ostatních materiálů, o které se opírá kontrolní zjištění, časové údaje o provádění kontroly a datum vyhotovení úředního záznamu. Úřední záznam podepisují všechny pověřené a přizvané osoby.

Povinností pověřených osob, a jde-li o kontrolu prováděnou kontrolní skupinou, povinností vedoucího kontrolní skupiny je seznámit kontrolované osoby a další odpovědné osoby s kontrolním zjištěním, které se jich přímo dotýká. Součástí tohoto seznámení je předání stejnopisu úředního záznamu nebo jeho části.

Pověřené osoby jsou povinny upozornit osoby, s nimiž je kontrolní zjištění projednáváno, na možné důsledky kontrolního zjištění a poučit je o jejich právech.

V případě uvedeném v § 9 odst. 2 se přikládá k úřednímu záznamu písemné vyjádření odpovědné osoby ke všem skutečnostem, které odůvodňují uplatnění právní odpovědnosti. Výjimečně v odůvodněných případech mohou vyžadovat pověřené osoby toto vyjádření i před seznámením s kontrolním zjištěním; v takovém případě však musí být odpovědná osoba seznámena s tím, o jaké skutečnosti se jedná. Ustanovení § 6 odst. 4 platí v těchto případech obdobně.

Seznámení s kontrolním zjištěním potvrzují osoby uvedené v odstavci 1 podpisem úředního záznamu.

Odmítne-li kontrolovaná osoba nebo další odpovědná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit nebo odmítne-li odpovědná osoba podat vyjádření ke své odpovědnosti, vyznačí se tyto skutečnosti v úředním záznamu.

Po seznámení s kontrolním zjištěním mohou osoby uvedené v § 10 odst. 1 podat ve lhůtě stanovené pověřenými osobami, a jde-li o kontrolu prováděnou kontrolními skupinami, vedoucími těchto skupin písemné námitky proti kontrolnímu zjištění nebo písemnou žádost o opravu úředního záznamu. Stanovená lhůta nesmí být kratší tří dnů. Při jejím stanovení přihlédnou pověřené osoby nebo vedoucí kontrolních skupin ke složitosti případu a k ochraně zájmů kontrolovaných osob.

O námitkách a žádostech podle odstavce 1 rozhodují pověřené osoby, a jde-li o kontrolu prováděnou kontrolními skupinami, vedoucí těchto skupin. Jestliže námitkám sami nevyhoví, informují bezodkladně o svém rozhodnutí a o jeho důvodech kontrolní orgán. Shledá-li kontrolní orgán postup pověřených osob nebo vedoucích kontrolních skupin nesprávným, jejich rozhodnutí zruší nebo změní, jinak je potvrdí. Nestanoví-li zákon jinak, nelze před rozhodnutím o námitkách přijmout žádná opatření navazující na kontrolní zjištění.

Je-li to na základě podaných námitek nebo nutnosti řádného zjištění skutečného stavu zapotřebí, provedou pověřené osoby došetření věci. O upřesňujícím kontrolním zjištění se sepíše doplněk k úřednímu záznamu. Stejně se postupuje v případech, kdy vyjdou najevo skutečnosti významné z hlediska § 9 odst. 1, které existovaly v době kontrolního zjišťování a nebyly zahrnuty do kontrolního zjištění. Ustanovení § 9, 10 a § 11 odst. 1 a 2 platí v těchto případech obdobně.

Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mohou kontrolní orgány uložit pořádkovou pokutu až do výše 2000 Kčs fyzickým osobám, které porušily povinnost podle § 6 odst. 3.

Pověřené osoby mohou za porušení povinností uvedených v odstavci 1 uložit blokovou pokutu až do výše 500 Kčs. Pokutu lze uložit, bylo-li porušení povinností spolehlivě zjištěno a odpovědná osoba je ochotna pokutu zaplatit. Proti uložení blokové pokuty se nelze odvolat. Pověřené osoby jsou oprávněny uloženou pokutu vybrat; k tomu použijí bloků k ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení.

Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze uložit i opětovně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě dodatečně stanovené pověřenými osobami. Úhrn pořádkových pokut uložených podle odstavců 1 a 2 nesmí přesáhnout částku 5000 Kčs.

Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze uložit do 6 měsíců ode dne uložení povinnosti nebo jejího nesplnění v dodatečně stanovené lhůtě. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace.

Pokud se opatření směřující k nápravě ukládají ve správním řízení, platí ustanovení zákona o správním řízení ⁷ s těmito odchylkami:

Pokud se opatření směřující k nápravě neukládají ve správním řízení, mohou proti jejich uložení kontrolované osoby podat do 3 dnů písemné námitky. Pověřené osoby nebo kontrolní orgány mohou v odůvodněných případech vyloučit odkladný účinek. O námitkách rozhodne kontrolní orgán do 10 dnů.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou pověřené osoby nebo kontrolní orgány uložit opatření směřující k nápravě zjištěných nedostatků i v průběhu kontrolního zjišťování.

Pokud by byl opatřením směřujícím k nápravě znemožněn výkon povolání nebo zaměstnání, mohou kontrolované osoby podat proti rozhodnutí o námitkách podle odstavce 2 opravný prostředek k soudu ve lhůtě 10 dnů od jeho oznámení.

Na vyžádání kontrolních orgánů jsou kontrolované osoby povinny předkládat ve stanovených lhůtách zprávy o stavu nápravy zjištěných nedostatků.

Za nepředložení zprávy ve lhůtách stanovených kontrolním orgánem mohou kontrolní orgány ukládat fyzickým osobám pokutu až do výše 2000 Kčs a právnickým osobám až do výše 50 000 Kčs. Tuto pokutu lze uložit opětovně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě dodatečně stanovené kontrolním orgánem. Úhrn pokut uložených podle tohoto ustanovení nesmí přesáhnout, jde-li o fyzické osoby, částku 5000 Kčs a částku 100 000 Kčs, jde-li o právnické osoby, ustanovení § 12 odst. 4 platí obdobně.

Správní řízení o uložení pokuty za porušení právních povinností zahájí kontrolní orgán doručením písemného oznámení odpovědné osobě. V případě, že průběh a dosavadní výsledky kontroly umožňují důvodně předpokládat právní odpovědnost kontrolovaných osob nebo jejich pracovníků, může správní řízení zahájit již v průběhu kontrolního zjišťování, a to i bez písemného vyjádření odpovědných osob.

Kontrolní orgán oprávněný ukládat pokuty za porušení právních povinností podle zvláštního zákona, může uložit odpovědnost osobě pokutu do výše 5000 Kčs v příkazním řízení, ⁸ jestliže lze jednoznačně učinit závěr o její právní odpovědnosti a podala-li odpovědná osoba písemné vyjádření podle § 10 odst. 3.

Jestliže bylo při kontrole zjištěno porušení více právních povinností jednou odpovědnou osobu, vyměří kontrolní orgán oprávněný ukládat pokuty podle zvláštního zákona výši pokuty podle ustanovení, umožňujícího uložení nejvyšší pokuty. Byla-li pokuta za některé za zjištěných porušení právních povinností již uložena v důsledku postupu podle odstavce 1, přihlédne k její výši.

V případě, že kontrolní orgán není oprávněn uložit pokutu za porušení právních povinností, je povinen dát bez zbytečného odkladu podnět k zahájení řízení správními orgánu, příslušnému k jeho projednání. Jestliže nebyl kontrolní orgán do 3 měsíců od předložení podnětu uvědoměn o vyřízení tohoto podnětu, obrátí se na správní orgán nadřízený orgánu, jemuž byl dán původní podnět.

Po vyčerpání řádných opravných prostředků lze podat návrh na přezkoumání pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty k příslušnému soudu. Požádá-li odpovědná osoba v takovém případě o odložení výkonu rozhodnutí, příslušný správní orgán její žádosti vyhoví.

Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním kontroly kontrolnímu orgánu nese tento orgán.

Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním kontroly kontrolovaným osobám nesou tyto osoby s výjimkou nákladů, vzniklých v souvislosti s uplatněním oprávnění podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) a f). Tyto náklady hradí kontrolní orgán.

Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním kontroly třetím osobám hradí kontrolní orgán.

Nárok na náhradu nákladů podle odstavců 2 a 3 je nutno v prokázané výši uplatnit u kontrolního orgánu do jednoho měsíce ode dne, kdy náklady byly zjištěny, jinak nárok zaniká. O návrhu rozhodne kontrolní orgán.

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na náhradu nákladů správního řízení.

Předpisy o správním řízení se nevztahují na rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech kontrolovaných osob nebo jejich pracovníků podle § 4 odst. 2 až 4, § 6 odst. 1, § 11 odst. 2, § 15 odst. 2 a § 19.

Písemná vyhotovení rozhodnutí uvedených v odstavci 1 se doručují do vlastních rukou kontrolovaným osobám nebo jejich pracovníkům jichž se rozhodnutí přímo dotýká. Doručování písemného vyhotovení rozhodnutí se neprovádí v případě, kdy bylo rozhodnutí ústně vyhlášeno těmto osobám na místě. V takovém případě se o rozhodnutí sepíše úřední záznam. Ustanovení § 10 odst. 4 a 5 platí obdobně.

Ministerstvo kontroluje činnost státních podniků, jejichž zakladateli jsou ústřední orgány státní správy federace, jakož i činnost podniků zahraničního obchodu v působnosti federace a ostatních právnických osob zřízených zákonem Federálního shromáždění, které provádějí podnikatelskou činnost, s výjimkou právnických osob zapojených svými příjmy a výdaji nebo finančními vztahy na státní rozpočet federace (dále jen "kontrolované podniky"). Při výkonu této působnosti posuzuje soulad kontrolované činnosti s právními předpisy a opatřeními vydanými na jejich základě. V souvislosti s užíváním svěřeného majetku federace a s využíváním svěřených státních prostředků posuzuje též účelnost a hospodárnost.

Vůči kontrolovaným podnikům je ministerstvo oprávněno provádět kontrolu též v případech, kdy jim mají být poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu federace nebo federálních účelových fondů nebo kdy jim mají federální ústřední orgány státní správy poskytnout státní záruku, včetně záruk za jimi vydané dluhopisy a návratné finanční výpomoci. Při této kontrole sleduje předpoklady pro účelné využití prostředků nebo pro řádné plnění závazků.

Ministerstvo provádí i kontrolu hospodářských a účetních operací jiných osob, než které jsou uvedeny v ustanoveních § 29, 30 a 31, pokud se jedná o

Kontrolu podle písmene b) až e) je ministerstvo oprávněno provádět jen na základě vyžádání Federálního shromáždění a jeho orgánů nebo vlády (dále jen "žadatel").

Při výkonu působnosti podle odstavce 1 ministerstvo posuzuje soulad hospodářských a účetních operací s právními předpisy a opatřeními vydanými na jejich základě a efektivnost hospodaření. V případech, kdy mají být osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b), c) a e) poskytnuty prostředky, záruky nebo zálohy tam uvedené, sleduje předpoklady pro účelné využití prostředků nebo pro řádné plnění závazků.

rozhodovací činnost jiných státních orgánů, než orgánů státní správy,

rozhodování ve správním řízení.

Pověřené osoby mohou požadovat, aby kontrolované osoby odstranily ve stanovené lhůtě kontrolou zjištěné nedostatky s výjimkou případů, kdy je kontrola prováděna podle § 32 odst. 1 písm. b) až e).

O závažnějších nebo rozsáhlejších nedostatcích informují pověřené osoby nebo ministerstvo podle povahy věci státní orgány, které

Přitom uvedou, zda byla uložena povinnost podle odstavce 1.

O zjištěném porušení právních povinností a povinností vyplývajících z opatření vydaných na základě právních předpisů jednáním pracovníků kontrolovaných orgánů, uvědomí pověřené osoby vždy vedoucího příslušného kontrolovaného orgánu a jde-li o porušení povinnosti tímto vedoucím, vedoucího nadřízeného orgánu.

Při provádění kontroly podle § 33 informuje ministerstvo o zjištěných nedostatcích vládu a podle povahy věci též Federální shromáždění nebo jeho orgán, federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra. Informuje též orgány, které vykonávají ve věcech obrany a bezpečnosti dozor podle zvláštních předpisů. Pokud si to v rámci své působnosti vyhradí Rada obrany státu, informuje též Radu obrany státu.

Je-li to nezbytné, ministerstvo uloží povinnost podle odstavce 1 i státním orgánům uvedeným v odstavci 2, s výjimkou případů, kdy kontrolovanými orgány jsou ústřední orgány státní správy a orgány jim naroveň postavené.

Na postup podle odstavců 1 a 5 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Při provádění kontroly podle § 32 písm. b) až e) překládá ministerstvo kontrolní zjištění žadateli.

Ministr nebo jím pověřený pracovník je oprávněn účastnit se projednávání kontrolního zjištění žadatelem.

Při stanovení výše pokuty ukládané podle ustanovení § 37 přihlédne ministerstvo k charakteru protiprávního jednání, k rozsahu jeho následků a k případnému opakovanému porušení povinnosti nebo ke skutečnosti, že bylo porušeno více povinností. při stanovení výše pokuty ukládané podle § 38 přihlédne ministerstvo rovněž k míře zavinění.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení právní povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace. Lhůta splatnosti pokut činí nejméně 30 dnů.

Pokutu podle § 37 a 38 ministerstvo neuloží,