Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních povinností soudce nebo chování, jímž soudce narušuje důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

Jednání uvedené v odstavci 1 je závažným kárným proviněním jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti, způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.

Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

Za přestupek lze uložit za podmínek stanovených zvláštními předpisy ² tato kárná opatření:

Tato kárná opatření lze uložit jednotlivě nebo vedle sebe; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.

Za závažné kárné provinění nebo za přestupek, který má současně povahu závažného kárného provinění, lze uložit soudci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d).

Kárná opatření podle odstavce 3 lze uložit též soudci, který byl dosouzen za trestný čin, jestliže takové odsouzení není důvodem zániku funkce ze zákona. ⁴

Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování nebo přestupek může orgán, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-li to postačující. ⁵

Odpovědnost soudce za přestupek zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.

Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do jednoho roku od jeho spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst․ 4 do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku podán návrh na zahájení kárného řízení.

Kárnou odpovědnost zjišťují a kárná opatření ukládají kárné soudy. Kárné soudy také zjišťují, zda jsou dány důvody zproštění funkce soudce podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, či nikoli.

Kárnými soudy jsou:

Kárné soudy rozhodují v kárných senátech složených z předsedy senátu a čtyř soudců. Rozhoduje-li nejvyšší soud jako kárný soud ve věcech soudců vyšších vojenských soudů nebo soudců vojenského kolegia nejvyššího soudu, anebo rozhoduje-li vrchní soud ve věcech soudců jeho vojenského kolegia, soudci kárného senátu jsou určeni ze soudců vojenského kolegia příslušného soudu.

Předsedu kárného senátu, jeho zástupce, členy kárného senátu a potřebný počet náhradníků jmenuje na tři roky předseda příslušného kárného soudu ze soudců tohoto soudu. Jestliže kárný senát provedl úkony v kárném řízení zahájeném před uplynutím svého funkčního období, kárné řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo.

Kárné řízení se zahajuje na návrh. Bez návrhu lze kárné řízení zahájit jen v případě, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení. ⁶

Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat:

Má-li orgán oprávněný podat návrh na zahájení kárného řízení za to, že je na místě podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce ( § 3 odst. 3 písm. b/ a c/), a není-li sám oprávněn podat takový návrh, předloží věc orgánu, který je k tomu oprávněn. Tento orgán může podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce i po zahájení řízení.

Pro přestupky ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití hrubým jednáním a proti majetku spáchané mezi osobami blízkými, jakož i pro přestupek ublížení na cti orgán uvedený v odstavci 2 podá návrh na zahájení kárného řízení jen z podnětu poškozeného, jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. Podnět lze vzít zpět až do doby, než se kárný senát, a bylo-li podáno odvolání, odvolací senát, odebere k poradě.

Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán u příslušného kárného soudu do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění. Jde-li o přestupek, lze podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne jeho spáchání. Návrh na uložení kárného opatření podle § 3 odst. 4 musí být podán do dvou měsíců od právní moci odsuzujícího rozsudku.

Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá; jde-li o přestupek, návrh musí dále obsahovat označení příslušného ustanovení zákona, jehož znaky skutek naplňuje. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici.

Soudce kárného senátu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k soudci, proti němuž se kárné řízení vede, k jeho obhájci anebo k osobám,kterých se úkon přímo dotýká, lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Soudce, který rozhodoval věc v kárném senátu soudu nižšího stupně, je vyloučen z projednávání a rozhodování věci v kárném senátu soudu vyššího stupně, a naopak.

Jakmile se soudce kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi kárného soudu. Důvod podjatosti podle odstavců 1 a 2 může uplatnit též soudce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh podal; námitku musí uplatnit neprodleně, jakmile se dověděli o důvodu podjatosti. Jestliže se dozví předseda kárného soudu, že je dán důvod k vyloučení soudce, určí do kárného senátu soudce v pořadí prvního z počtu náhradníků, a je-li vyčerpán i počet náhradníků, dalšího soudce kárného soudu.

Není-li krajský soud jako kárný soud pro vyloučení soudců usnášení schopný, předseda krajského soudu předloží věc kárnému senátu příslušného vrchního soudu, který přikáže věc k projednání a rozhodnutí jinému krajskému soudu jako kárnému soudu.

Podle odstavce 1 se postupuje obdobně, je-li kárným soudem vyšší vojenský soud nebo vrchní soud. O přikázání věci jinému vyššímu vojenskému soudu nebo jinému vrchnímu soudu rozhoduje kárný senát nejvyššího soudu .

byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,

byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán bez podnětu poškozeného, jestliže je takový podnět potřebný, nebo byl-li podnět vzat zpět ( § 6 odst. 4),

byl-li soudce zproštěn funkce nebo zanikla-li jeho funkce vzdáním se nebo ze zákona; ⁷ je-li soudce kárně stíhán pro přestupek, kárný senát postoupí věc v takovém případě orgánu příslušnému k projednání přestupku, ⁸

je-li soudce kárně stíhán pro přestupek a brání-li jeho projednání amnestie, ⁹

zanikla-li odpovědnost za kárné provinění nebo za přestupek ( § 4),

bylo-li o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení a nebyl podán návrh na uložení kárných opatření podle § 3 odst. 3, 4, popřípadě nedošlo k postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.

Má-li kárný senát za to, že skutečnosti, které se soudci kladou za vinu, mají znaky trestného činu, kárné řízení přeruší a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, a jde-li o čin spáchaný při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce, orgánu, který je oprávněn dát souhlas k trestnímu stíhání. ¹⁰

Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti soudci vede trestním stíhání.

Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí v trestním stíhání. Kárný senát pokračuje v kárném řízení, byla-li mu věc postoupena orgánem činným v trestním řízení, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin a byl podán návrh na uložení kárného opatření podle § 3 odst. 3, 4 nebo byl-li soudce zproštěn proto, že skutek není trestným činem; jinak kárné řízení zastaví.

Po provedení předběžného šetření ( § 10), nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm orgán, který podal návrh na zahájení kárného řízení, soudce, proti němuž návrh směřuje, a má-li soudce obhájce, také jeho obhájce. Jde-li o kárné řízení pro přestupek, vyrozumí se o termínu ústního jednání také poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník. Pokud se tak již nestalo, doručí se soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a poškozenému nebo jeho zástupci nebo opatrovníkovi návrh na zahájení kárného řízení spolu s poučením o jejich právech ( § 9 a 14 odst. 3); má-li soudce obhájce, doručí se návrh na zahájení kárného řízení také obhájci.

Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.

Termín ústního jednání se stanoví tak, aby soudce a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň pět pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout orgánu, který podal návrh na zahájení kárného řízení, a poškozenému, popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi.

O termínu ústního jednání se vyrozumí též předseda soudu, u něhož je soudce, proti němuž se vede kárné řízení, činný, a dále ministr spravedlnosti České republiky, a jde-li o soudce vojenského soudu nebo o soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministr obrany České republiky, pokud nebyli vyrozuměni již jako navrhovatelé.

Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti soudce, proti němuž návrh směřuje. V jeho nepřítomnosti lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si soudce zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.

Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu; obdobně se postupuje, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení.

Vede-li se kárné řízení pro přestupek, může poškozený, jemuž byla způsobena majetková škoda, uplatnit před zahájením dokazování nárok na její náhradu. Předseda kárného senátu poučí poškozeného o jeho právu, pokud se tak již nestalo ve vyrozumění o ústním jednání ( § 13 odst. 1).

Bylo-li provedeno předběžné šetření ( § 10), předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.

Předseda kárného senátu vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provede další potřebné důkazy. Soudce má právo odepřít výpověď. Osoby, které byly povolány jako svědci, popřípadě znalci, jsou povinny se k ústnímu jednání dostavit a před kárným senátem vypovídat.

Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, jeho obhájce a ten, kdo návrh podal, mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování. Stejná práva přísluší i poškozenému, popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi.

Po skončení dokazování se může k věci vyjádřit ten, kdo návrh podal, poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník, obhájce a soudce, proti němuž se kárné řízení vede. Soudci, proti němuž se kárné řízení vede, vždy patří poslední slovo.

Ústní jednání před kárným senátem je veřejné.

Dojde-li kárný senát k závěru, že soudce se dopustil kárného provinění nebo přestupku, rozhodne, že je vine, a uloží mu kárné opatření podle § 3.

Byl-li soudce uznán vinným přestupkem, kárný senát uloží soudci povinnost nahradit škodu, jestliže poškozený nárok na náhradu škody včas uplatnil a škoda a její výše byly spolehlivě zjištěny. Jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.

Jestliže byl podán návrh na uložení kárného opatření podle § 3 odst. 3 na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku ( § 3 odst. 4), kárný senát buď uloží navrhované kárné opatření s odkazem na tento rozsudek, nebo návrh na uložení kárného opatření zamítne.

Dojde-li kárný senát k závěru, že se soudce kárného provinění nebo přestupku nedopustil nebo mu nelze kárné provinění nebo přestupek prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí. Poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody, odkáže s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.

Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl (odst. 3) nebo soudce zprostil (odst. 4), má soudce, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4; je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku soudce na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 11 při ústním jednání.

Předseda kárného senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písmeně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání v případě, kdy je odvolání přípustné.

Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu a vyššího vojenského soudu a vrchního soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí odvolateli doručeno. Odvolání je třeba podat u kárného soudu, jehož kárný senát rozhodl. Odvolání má odkladný účinek.

Odvolání může podat

O odvolání rozhoduje:

V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 7, 8, 10 až 17. Nezamítne-li odvolací kárný soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a rozhodne sám ve věci.

Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu republiky a kárného senátu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky není odvolání přípustné.

Ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí kárného senátu podle § 16 odst. 1 a 3 může soudce podat návrh na obnovu kárného řízení. Návrh na obnovu kárného řízení může soudce podat proti rozhodnutí podle § 16 odst. 3 též proto, že pravomocný odsuzující rozsudek byl zrušen.

Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí kárného senátu není přípustný.

Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede příslušný orgán státní správy soudů.

Kárná opatření podle § 3 odst. 2 písm. b) až d) se vykonají i tehdy, jestliže soudci, jemuž byla uložena, funkce soudce zanikla.¹¹ K rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle zvláštních předpisů¹² je příslušný kárný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

Kárné opatření uložené za přestupek nebo jeho zbytek nelze vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

Nejde-li o kárné opatření podle § 3 odst. 3, kárné opatření nebo jeho zbytek se nevykoná, vyjde-li dodatečně najevo, že soudce byl pro tentýž skutek pravomocně odsouzen v trestním řízení.

Rozhodnutí o povinnosti soudce nahradit škodu ( § 16 odst. 2) lze vykonat podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.

Rozhodnutí kárných soudů nebo kárných senátů vydaná v době od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 proti soudcům pro jejich demokratické politické smýšlení nebo proto, že si při svém rozhodování řídili principy soudcovské nezávislosti, se ze zákona zrušují.

zrušen