Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

164/1992 Sb. znění účinné od 15. 4. 1992 do 30. 11. 1999

164

 

ZÁKON

ze dne 10. března 1992,

kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.

 

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Branný zákon č. 92/1949 Sb. (úplné znění č. 309/1990 Sb.), ve znění zákona č. 227/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

 

1.

V § 1 odst. 4 se ve větě druhé slova „příslušníci Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovem „policisté“.

 

2.

Odkaz 1) uvedený v poznámce pod čarou zní:

1)

Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní stráže.“.

 

3.

V § 2 odst. 1 se slova „osoby podléhající branné povinnosti, které se podrobují branné výchově,“ vypouštějí.

 

4.

V § 5 odst. 4 zní:

(4) Osobní rozsah branné povinnosti může být upraven ústavním činitelům České a Slovenské Federativní Republiky a generálnímu inspektorovi ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky na základě tohoto zákona.“.

 

5.

V § 9 se vypouští odstavec 3 včetně odkazu 2) uvedeného v poznámce pod častou.

 

6.

V § 10 dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4, který zní:

(4) Povinnosti dostavit se k odvodu jsou zproštěny osoby

a)

bez končetiny,

b)

nevidomé,

c)

hluchoněmé, hluché a němé,

d)

zbavené způsobilosti k právním úkonům,

e)

stižené vadou, která je činí trvala neschopnými samostatně se pohybovat,

f)

postižené nevyléčitelnou a život ohrožující nemocí.“.

 

7.

V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

(5) Skutečnosti uvedené v odstavci 4 jsou zjišťovány při zápisu ( § 15). Náčelník okresní vojenské správy brance vyzve, aby pro účely zápisu předložil doklady, na jejichž základě je možno rozhodnout, že osoba uvedená v odstavci 4 se nemusí dostavit k odvodu.“.

 

8.

V § 11 odst. 3 se slova „československého státního občanství“ nahrazují slovy „státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky“.

 

9.

V § 14 odst. 1 se připojují věty čtvrtá a pátá, které zní:

Povolení k dobrovolnému vstupu do vojska může být uděleno občanu počínajíc 1. lednem roku v němž dovrší 17 let. Nezletilí potřebují k dobrovolnému vstupu do vojska souhlas zákonného zástupce.“.

 

10.

V § 14 odst. 4 zní:

(4) Osoby, které nejsou státními občany České a Slovenské Federativní republiky, mohou dobrovolně vstoupit do vojska jen se svolením prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, vyhovují-li podmínkám stanoveným pro dobrovolný vstup. Žádosti se podávají u federálního ministerstva obrany.

K žádosti se připojují:

a)

rodný (křestní) list nebo doklady jej nahrazující,

b)

písemné svolení příslušného úřadu nebo orgánu domovského státu žadatele k dobrovolnému vstupu do vojska, neprominulo-li federální ministerstvo obrany předložení tohoto dokladu,

c)

prohlášení, kterým se uchazeč zavazuje k vojenské činné službě,

d)

doklad o dosaženém vzdělání.“.

 

11.

V § 15 odst. 4 zní:

(4) K provádění pravidelných odvodů se zřizují u okresních vojenských správ okresní odvodní komise ve složení:

a)

předseda-náčelník okresní vojenské správy nebo zástupce jím určený,

b)

členové 1․ zástupce okresního úřadu nebo jemu na roveň postaveného územního orgánu státní správy, 2. dva lékaři, které zajistí orgán státní zdravotní správy na žádost náčelníka okresní vojenské správy; federální ministerstvo obrany může v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky nebo s ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky určit místo jednoho lékaře státní zdravotní správy lékaře vojenské správy.“.

 

12.

V § 15 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 10, které zní:

(5) Odvodnímu řízení mohou být přítomni též zástupci orgánů obcí, z nichž jsou branci předvoláváni k odvodu.

(6) Mimo osob uvedených v odstavcích 4 a 5 a brance, který se dostavil k odvodu, smějí být v odvodní místnosti přítomny jen osoby, které k tomu dostanou pověření orgánů nadřízených okresní vojenské správě.

(7) Okresní úřad nebo jemu na rove%n postavený územní orgán státní správy zajistí na žádost náčelníka okresní vojenské správy materiální prostředky a potřebný personál k provádění lékařských prohlídek.

(8) Složení vyšší odvodní komise 2) určí orgán nadřízený okresním vojenským správám. Jejími členy jsou zástupci územního orgánu vojenské správy a lékaři vojenské správy.

(9) Vyšší odvodní komise

a)

řídí a kontroluje činnost okresních odvodních komisí,

b)

rozhoduje o odvolání odvedenců proti odvodnímu rozhodnutí,

c)

rozhoduje o stížnostech členů okresních odvodních komisí proti odvodnímu rozhodnutí těchto komisí,

d)

přezkoumává konečné odvodní rozhodnutí, podle něhož branec nebyl odveden, je-li důvodná domněnka, že toto rozhodnutí je nesprávné,

e)

řeší stížnost na neurčení k náhradní službě a odvolání proto nepovolení odkladu základní (náhradní) služby.

(10) Předseda vyšší odvodní komise vyhlašuje rozhodnutí komise. Proti tomuto rozhodnutí není opravného prostředku.“.

 

13.

Odkaz 3) uvedený v poznámce pod čarou se označuje jako odkaz 2).

 

14.

V § 16 se za odstavec 2 doplňují nové odstavce 3 až 10, které zní:

(3) Okresní vojenské správy zapisují k pravidelnému odvodu každoročně občany, kteří do 31. prosince běžného roku dovrší 18 let.

(4) Seznamy občanů podle odstavce 3, na něž se vztahuje pravidelná odvodní povinnost, pořizují každoročně k 1. lednu obce pověřené výkonem státní správy, v jejichž obvodu jsou občané přihlášeni k trvalému pobytu. Seznam obsahuje jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu a předkládá se příslušné okresní vojenské správě do 15. ledna.

(5) Seznamy občanů podle odstavce 3, na něž se vztahuje pravidelná odvodní povinnost a kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, pořizují zastupitelské úřady, v jejichž obvodu občané žijí. Seznam s údaji podle odstavce 4 zasílá se prostřednictvím federálního ministerstva zahraničních věcí federálnímu ministerstvu obrany do 31. ledna každého roku.

(6) O tom, že se mají dostavit k odvodu, uvědomují se občané povolávacím rozkazem, popřípadě veřejnou vyhláškou. Občané podléhající odvodu jsou povinni dostavit se k němu na místo a v době stanovené povolávacím rozkazem nebo ve veřejné vyhlášce a prokázat svou totožnost.

(7) Za vážné příčiny, které nedovolují občany dostavit se k odvodu lze považovat jen

a)

nemoc občana, která je podle lékařského potvrzení překážkou, aby se dostavil,

b)

trvalý pobyt v zahraničí,

c)

zajištění, zadržení, zatčení, vazbu a výkon trestu odnětí svobody,

d)

jiné překážky vzniklé nezávisle na něm, které mu brání dostavit se včas; o tom však musí občan předložit potvrzení obecního úřadu, policie nebo jiného příslušného orgánu místa, kde překážka vznikla. Občané, kteří podléhají odvodní povinnosti, jsou povinni neodkladně hlásit okresní vojenské správě místa jejich trvalého pobytu pominutí překážek, které jim bránily dostavit se k odvodu. Odvodu se podrobí dodatečně.

(8) Branci povolaní k odvodu se podrobí lékařské prohlídce, kterou provádějí lékaři-členové okresní odvodní komise. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav brance odešlou ho k doplňujícímu odbornému lékařskému vyšetření. U branců, kteří se dlouhodobě léčí, zabezpečí státní zdravotní správa nejpozději do 14 dnů před zahájením odvodního řízení odborné vyšetření tak, aby odvodní komise mohla komplexně posoudit jejich zdravotní stav. Výsledky zdravotního vyšetření s příslušným návrhem odevzdá lékař okresní vojenské správě místa trvalého pobytu brance. Brance, u kterých lékaři zjistí dočasnou neschopnost k vojenské činné službě pro chorobu (vadu), určuje náčelník okresní vojenské správy k léčebné péči. Těmto brancům se poskytuje bezplatná léčebná péče v rozsahu a způsobem, které stanoví ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky v dohodě s federálním ministerstvem obrany.

(9) Podle výsledku lékařské prohlídky vyhlásí předseda komise odvodní rozhodnutí:

a)

o schopnosti brance k vojenské činné službě, nebo

b)

o trvalé neschopnosti brance k vojenské činné službě, nebo

c)

o odročení odvodu při dočasné neschopnosti brance pro chorobu (vadu).

(10) Branci jsou po dobu svého trvalého pobytu v zahraničí osvobození od povinnosti dostavit se do České a Slovenské Federativní Republiky, aby splnili pravidelnou odvodní povinnost. Odvodu se podrobí po návratu k trvalému pobytu do České a Slovenské Federativní Republiky.“.

 

15.

V § 17 odst. 1 se ve větě druhé vypouští slova „a nařízením vydaným vládou České a Slovenské Federativní Republiky k jeho provedení; na konci odstavce se doplňuje věta: „Proti odvodnímu rozhodnutí není opravného prostředku.“.

 

16.

V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) O mimořádných odvodech platí obdobně ustanovení o pravidelných odvodech. Nařizují-li se mimořádné odvody, jsou osoby jim podléhající povinny přihlásit se k nim u orgánu obce pověřené výkonem státní správy příslušné podle místa trvalého pobytu.“.

 

17.

V § 17 dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a na konci se připojuje tato věta: „O dobrovolných odvodech platí obdobně ustanovení o pravidelných odvodech.“.

 

18.

V § 18 odst. 3 zní:

(3) Přezkoušení nařizují orgány nadřízené okresním vojenským správám,

a)

je-li podezření, že odvodní rozhodnutí, podle něhož branec nebyl odveden, bylo vydáno v důsledku jednání, které je trestným činem,

b)

vzniknou-li pochybnosti o správnosti odvodního řízení, v němž branec nebyl odveden.“.

 

19.

V § 18 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které zní:

(4) Vede-li se trestní řízení pro podezření, že odvodní rozhodnutí, podle něhož branec nebyl odveden, bylo způsobeno trestným činem, oznámí orgán činný v trestním řízení, který ve věci vydal pravomocné rozhodnutí, výsledek řízení orgánu nadřízenému okresní vojenské správě, v jejímž obvodu byl branec podroben odvodu.

(5) Přezkoušení provádí vyšší odvodní komise. Jejím členem nesmí být osoba, která byla v téže věci členem okresní odvodní komise.

(6) O přezkoušeném řízení platí obdobně ustanovení o odvodním řízení. Je-li třeba odborného lékařského vyšetření, může být branec odeslán i do jiného zdravotnického zařízení.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.

 

20.

§ 19 včetně nadpisu zní:

§ 19

Náklady spojené se zápisem, odvodem a přezkoušením

 

(1) Branci se při použití veřejných dopravních prostředků hradí prokázané výdaje vynaložené na cestu z místa trvalého nebo přechodného bydliště k zápisu, odvodu, přezkoušení nebo doplňujícímu odbornému vyšetření zdravotního stavu a zpět. Branci se hradí jízdné autobusem nebo jízdné v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku. Jízdné k zápisu, odvodu a přezkoušení hradí obecní úřad místa trvalého pobytu občana; jízdné k doplňujícímu odbornému vyšetření zdravotního stavu hradí vojenská správa. Pokud povolání k úkonu zavinil občan zanedbáním nebo obcházením povinnosti nebo uváděním komise v omyl, jízdné se nehradí.

(2) Osoba, která se nedostavila bez vážného důvodu k přezkoušení, nebo bylo-li přezkoušení nařízeno proto, že rozhodnutí o neschopnosti k vojenské činné službě bylo vydáno v důsledku jednání této osoby, které je trestným činem, je povinna nahradit nálady vynaložené na přezkoušení. Je-li při odeslání některé osoby do vojenské nemocnice nutný doprovod pro její odpor nebo pro podezření z útěku, hradí náklady za doprovod dotčená osoba.

(3) Prostory a místnosti k provádění odvodu. jejich otop a udržování po dobu úředního řízení zajišťuje a vzniklé náklady hradí na žádost okresní vojenské správy okresní úřad nebo jemu na roveň postavený orgán státní správy.

(4) Náklady vzniklé obcím nebo okresním úřadům při plnění úkolů podle tohoto zákona, které nelze pokrýt z jejich rozpočtů, se hradí ze státního rozpočtu federace.“.

 

21.

V § 21 nadpis zní: „Začátek, konec a zbavení služební povinnosti“.

 

22.

V § 21 odst. 4 včetně odkazu zní:

(4) Služební povinnosti jsou zbaveny osoby, které podaly prohlášení o odmítnutí základní (náhradní) služby nebo vojenského cvičení. 3)

 

3)

§ 1 odst. 1 a § 2 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.“.

 

23.

V § 22 odst. 1 písm. c) se za slovo „se“ vkládají slova „na základě přezkumného řízení“.

 

24.

V § 22 se vypouští odstavec 2 a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

 

25.

§ 23 včetně nadpisu zní:

§ 23

Přezkumné řízení

 

(1) Přezkumným řízením se zjišťuje zdravotní schopnost nebo neschopnost vojáků k vojenské činné službě.

(2) Přezkumné řízení provádějí přezkumné komise při okresních vojenských správách, orgánech nadřízených okresním vojenským správám a ve vojenských nemocnicích. Jejich zřizování, složení a činnost stanoví federální ministerstvo obrany obecně závazným právním předpisem.

(3) Členy přezkumných komisí u okresních vojenských správ jsou lékaři obdobně jako u odvodních komisí.

(4) Povolaní vojáci jsou povinni dostavit se k přezkumnému řízení. Jízdné v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku anebo jízdné autobusem z místa pobytu do místa přezkumu s zpět hradí vojenská správa.“.

 

26.

Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní:

§ 23a

Úlevy ze služební povinnosti

 

(1) Prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky, poslancům Federálního shromáždění - členům výborů Federálního shromáždění zřízených pro brannou politiku, předsedovi a členům vlády České a Slovenské Federativní Republiky, předsedovi a členům Rady obrany státu, soudcům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, soudcům Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, generálnímu prokurátorovi České a Slovenské Federativní Republiky a generálnímu inspektorovi ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky se po dobu výkonu funkce přeruší nebo odloží výkon vojenské činné služby.

(2) Nepřevezmou-li osoby uvedené v odstavci 1 dobrovolně služební povinnost, může jim být uložena pouze za mimořádných opatření a v době branné pohotovosti státu ( § 46 až 49).

(3) Ustanovení o dobrovolném převzetí služební povinnosti podle odstavce 2 platí i po ukončení funkčního období.“.

 

27.

V § 24 se vkládá nadpis, který zní: „Dočasné úlevy ze služební povinnosti“.

 

28.

V § 24 odst. 1 se doplňuje věta, která zní: „ Obdobně se postupuje při zvolení do placené funkce v obecním zastupitelstvu.“.

 

29.

§ 26 včetně nadpisu zní:

§ 26

Osvobození od služební povinnosti příslušníků Federálního policejního

sboru, Policie České republiky, Policejního sboru Slovenské republiky,

Sboru hradní policie, Federální bezpečnostní informační služby, Sboru

nápravné výchovy České republiky a Sboru vězeňské a justiční stráže

Slovenské republiky a opatření při jejich propuštění (uvolnění) ze

služebního poměru

 

(1) Příslušníci Federálního policejního sboru, Policie České republiky, Policejního sboru Slovenské republiky, Sboru hradní policie, Federální bezpečnosti informační služby, Sboru nápravné výchovy České republiky a Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky (dále jen „sbory a bezpečnostní služba“), kteří vykonali základní službu, jsou po dobu služebního poměru ke sboru nebo bezpečnostní službě osvobozeni od služební povinnosti ( § 20), kterou by jinak byli povinni.

(2) Osoby, jejichž služební poměr ke sboru nebo bezpečnostní službě skončil, mají služební povinnost jako vojáci v záloze.

(3) Hodnosti, kterých dosáhli příslušníci sborů nebo bezpečnostní služby ve vojsku, se zpravidla nemění po dobu jejich služby v těchto sborech nebo bezpečnostní službě, ani při jejich propuštění nebo uvolnění ze služebního poměru, lež by jim tato vojenská hodnost nemohla být podle obecně závazných právních předpisů ponechána.

(4) Na žádost osoby uvedené v odstavci 3, podanou po jejím propuštění nebo uvolnění ze služebního poměru ke sboru nebo bezpečnostní službě, může být vojenská hodnost upravena podle hodnosti, které dosáhla v těchto sborech nebo bezpečnostní službě. Úprava hodnosti může být provedena i na návrh orgánu, který osobu propouští (uvolňuje) ze služebního poměru.

(5) Personální útvary sborů nebo bezpečnostní služby oznámí propuštění nebo uvolnění ze služebního poměru příslušné okresní vojenské správě.“.

 

30.

V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:

(3) Doba trvání základní služby

a)

absolventů vysokých škol, kteří ukončili vysokoškolské studium státní zkouškou se stanoví na 12 měsíců,

b)

absolventů vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysokých školách a ukončili část této přípravy zápočtem, se stanoví na 11 měsíců,

c)

absolventů vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysokých školách a ukončili tuto přípravu závěrečnými zkouškami, žen, které dobrovolně vstoupily do vojska, a vojáků, kteří převzali závazek k další službě, se stanoví na 9 měsíců.“.

 

31.

V § 27 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4.

 

32.

Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní“

§ 28a

Započítání základní (náhradní) služby

 

Osobám, které již sloužily ve vojsku a byly z něho propuštěny, se základní (náhradní) služba už vykonaná započítává do základní (náhradní) služby.“.

 

33.

V § 30 odst. 3 věta druhá zní: „Proti tomuto rozhodnutí není opravného prostředku.“.

 

34.

§ 36 včetně nadpisu zní:

§ 36

Trvalá dovolená

 

(1) Vojáky na trvalé dovolené jsou vojáci, kteří byli ze základní (náhradní) služby předčasně propuštěni a nebyly dosud přeloženi do zálohy. Kromě důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 lze předčasně propustit ze základní služby na trvalou dovolenou vojáky,

a)

mají-li být odstraněny jejich přebytečné počty,

b)

jde-li o hromadné propuštění jednoho nástupního ročníku před jejich přeložením do zálohy,

c)

rozhodne-li tak přezkumná komise,

d)

kterým byl dodatečně povolen odklad,

e)

kterým měla být udělena zdravotní dovolená nejméně na dobu zbývající k dokončení základní služby,

f)

ženy, u nichž bylo zjištěno těhotenství,

g)

kteří byli vzati do vazby,

h)

kteří byli pravomocně odsouzeni k trestu odnětí svobody, dnem nástupu trestu.

(2) Z náhradní služby lze předčasně propustit na trvalou dovolenou vojáky z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) až h) a vojáky, kteří nemohou konat náhradní službu pro nemoc nepřetržitě po dobu delší než 28 dnů, jestliže podle vyjádření odborného lékaře není pravděpodobné, že se uzdraví nejpozději v dalších 14 dnech.

(3) Propuštěním na trvalou dovolenou se základní (náhradní) služba přerušuje. Vojáci na trvalé dovolené jsou povinni nastoupit k pokračování v základní (náhradní) službě v nejbližším nástupním termínu, který následuje po pominutí důvodů, pro které byli propuštěni na trvalou dovolenou.“.

 

35.

Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:

§ 36a

Prominutí zbytku základní (náhradní) služby

 

(1) Vojákům propuštěným na trvalou dovolenou podle § 36 odst. 1 písm. a), b), e), a f) se zbytek základní služby promíjí, nepřesahuje-li šest měsíců. Zbytek náhradní služby vojákům uvedeným v § 36 odst. 2, se promíjí v případě, že k propuštění dojde v posledním měsíci náhradní služby.

(2) Jde-li při propuštění podle § 36 odst. 1 písm. b) o dobu kratší než 10 dnů, započítává se tato doba jako vykonaná vojenská činná služba.

(3) Vojákům propuštěným na trvalou dovolenou podle § 36 odst. 1 písm. c) a d) může federální ministerstvo obrany prominout zbytek základní služby, nepřesahuje-li šest měsíců, a vojákům propuštěným na trvalou dovolenou podle § 36 odst. 1 písm. g) a h) zbytek základní služby do jednoho měsíce.“.

 

36.

§ 37 včetně nadpisu zní:

§ 37

Další služba

 

(1) Vojákům, kteří vykonali základní službu, lze na jejich žádost povolit, aby vykonali další službu. Vojákům, kteří konali jen náhradní službu, lze toto povolení udělit, jen byli-li k náhradní službě určeni podle § 29 nebo 31.

(2) Další službou jsou povinni vojáci,

a)

jsou-li na svou žádost vzděláváni nebo cvičeni pro vojenskou službu nebo

b)

převzali-li závazek k takové službě.

(3) Do další služby se přijímají vojáci podle odstavce 2 písm. b) na dobu 2 až 5 let.“.

 

37.

Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:

§ 37a

Náhrada nákladů

 

(1) Vojáci v další službě, kteří jsou na vlastní žádost nebo z důvodu pravomocného odsouzení soudem pro trestný čin anebo pro služební nezpůsobilost propuštěni před splněním povinnosti k další službě nebo před splněním převzatého závazku, jsou povinni vrátit částku, která se rovná nákladům vynaloženým na materiální a finanční zabezpečení jejich vzdělání nebo vycvičení (dále jen „náhrada nákladů“).

(2) Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky snížení nebo prominutí náhrady nákladů a v dohodě s federálním ministerstvem financí výši náhrady nákladů.“.

 

38.

V § 39 odst. odst. 3 zní:

(3) Vojáci v záloze se povolávají zpravidla ke čtyřem pravidelným cvičením po třech nebo čtyřech týdnech. Federální ministerstvo obrany stanoví počet a dílku jednotlivých cvičení s ohledem na potřeby výcviku nebo zajištění připravenosti ozbrojených sil tak, aby nebyla překročena úhrnná doba podle odstavce 1 nebo 2; pokud je vycvičeno více osob nebo pokud vzhledem k vykonávanému zaměstnání nebo jiné přípravě jsou v potřebném rozsahu vycvičeni. Přesahuje-li mimořádná nebo zvláštní služba šest měsíců, může ji federální ministerstvo obrany započítat jako jedno nebo dvě cvičení.“.

 

39.

V § 39 odst. 5 zní:

(5) Vojáci v záloze, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí, se nepovolávají po tuto dobu ke cvičení,, jsou však povinni je vykonat po návratu ze zahraničí. Federální ministerstvo obrany může těmto vojákům z důvodů hodných zvláštního zřetele prominout vykonání všech nebo některých cvičení.“.

 

40.

V § 39 odst. 6 se připojuje věta druhá, která zní: „Dobrovolná cvičení se nezapočítávají do úhrnné doby cvičení.“.

 

41.

V § 39 se za odstavec 7 doplňují nové odstavce 8 a 9, které zní:

(8) Vojákům v záloze může být na jejich žádost okresní vojenskou správou povolen odklad vykonání cvičení na jiné období roku, případně na příští rok. O odklad cvičení může se souhlasem vojáka žádat i zaměstnavatel. Podání žádosti nemá odkladný účinek.

(9) Ze cvičení se předčasně propustí vojáci, kteří se z důvodu nemoci nebo úrazu stanou na zbývající dobu neschopnými vojenské činné služby, kteří byli během cvičení vzati do vazby nebo jimž byl během cvičení povolen odklad cvičení. Doba, po kterou konali cvičení, se jim započítá do úhrnné doby cvičení.“.

 

42.

§ 40 včetně nadpisu zní:

§ 40

Nahrazování zameškané základní (náhradní) služby nebo vojenského cvičení

 

(1) Vojáci konající základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení jsou povinni plně nahradit službu, kterou zameškali překročením řádné a zvláštní dovolené, dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti, výkonem kázeňského trestu vězení, zběhnutím nebo svémocným odloučením.

(2) Nahrazování vojenské činné služby podle odstavce 1 může být prominuto. Nelze však prominout dobu zameškanou zběhnutím a svémocným odloučením.

(3) Základní (náhradní) služba nebo vojenské cvičení zameškané nemocí, úrazem nebo zdravotní dovolenou se nenahrazuje, jestliže nemoc nebo úraz nevznikly nebo se nezhoršily vlastní vinou vojáka.“.

 

43.

V § 41 písm. b) se slova „a osobami podléhajícími branné povinnost, které se podrobují branné výchově“ vypouští.

 

 

44.

§ 45 včetně nadpisu zní:

§ 45

Rozsah povolání

 

(1) Osobními úkony pro potřeby ozbrojených sil se rozumí činnost vojáků v záloze související s vyhlášením mimořádných opatření.

(2) Bylo-li nařízeno jakékoli mimořádné opatření podle tohoto zákona, lze pro potřeby ozbrojených sil požadovat osobní úkony od vojáků v záloze, kteří mohou být pro tento případ předem určeni. Tito vojáci podléhají po dobu plnění osobních úkonů vojenské kázeňské a soudní pravomoci.

(3) Povoláním vojáků v záloze do mimořádné služby se ruší jejich určení k osobním úkonům.

(4) Vojáci v záloze předem určení k osobním úkonům vykonávají místo vojenských cvičení nezbytnou přípravu.

(5) O povolání k osobním úkonům, o náhradě jízdného povolaných osob, o nastoupení k výkonu osobních úkonů a o propuštění z nich platí obdobně ustanovení o mimořádné službě a vojenských cvičeních.“.

 

45.

V § 46 odst. 2 větě první se slova „,jakož i osoby podléhající branné povinnosti, které se podrobují branné výchově,“ vypouští.

 

46.

V § 46 se odstavec 3 vypouští a odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

 

47.

V § 49 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Toto ustanovení se nevztahuje na osoby uvedené v § 22 odst. 1 písm. e).“.

 

48.

V § 50 odst. 2 a 3 zní:

(2) Zaměstnavatelé mohou požádat o zproštění povinnosti mimořádné služby pro své zaměstnance okresní vojenskou správu, v jejímž obvodu mají sídlo. Orgány státní správy mohou vyžadovat zproštění pro občany, pokud však jde o osoby v pracovním nebo obdobném poměru, až po projednání s jejich zaměstnavatelem.

(3) Povinnosti k mimořádné službě lze zprostit předem nebo až za mimořádných opatření. Zproštění nabývá účinnosti, je-li provedeno předem, dnem vyhlášení mimořádných opatření, jeli provedeno až za mimořádných opatření, dnem, kdy příslušný orgán vojenské správy rozhodl o zproštění. Zaměstnavatelé a orgány státní správy jsou povinni oznámit pominutí důvodů, pro něž bylo zproštění provedeno, okresní vojenské správě, která zproštění provedla, a okresní vojenské správě místa trvalého pobytu zproštěné osoby.“.

 

49.

V § 50 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Zproštění může být omezeno na určitou dobu. Rozhodnutí, jímž bylo povoleno zproštění, lze po pominutí důvodů nebo v důležitém zájmu ozbrojených sil zrušit.“.

 

50.

§ 51 včetně nadpisu zní:

§ 51

Ohlašovací povinnost a vojenská evidence

 

(1) Branci, vojáci a osoby, jež byly určeny k zvláštní službě a byly v tomto svém určení uvědoměny, jsou povinni neodkladně hlásit skutečnosti důležité pro vojenskou evidenci, a to z měny místa trvalého a přechodného pobytu, zaměstnavatele, zaměstnání, úrazy a vážná onemocnění mající vliv na výkon jejich branné povinnosti a změny údajů uvedených ve vojenských průkazech orgánům vojenské správy, u nichž jsou vedeni v evidenci.

(2) Vojenskou evidenci vojáků v činné službě vedou příslušní orgány ozbrojených sil, ostatních osob uvedených v odstavci 1 okresní vojenské správy. Způsob vedení vojenské evidence stanoví federální ministerstvo obrany obecně závazným právním předpisem. Zastupitelské úřady vedou vojenskou evidenci občanů České a Slovenské Federativní Republiky žijících v zahraničí.

(3) Orgány, které vedou evidenci obyvatelstva, spolupracují s okresními vojenskými správami při vedení vojenské evidence, zejména oznamují příslušným okresním vojenským správám, kteří branci a vojáci mimo činnou službu se přihlásili k trvalému pobytu nebo se z něho odhlásili.

(4) Orgány činné v trestním řízení oznamují vzetí do vazby nebo pravomocné odsouzení brance nebo vojáka mimo činnou službu okresní vojenské správě místa trvalého pobytu; nápravně výchovné ústavy ministerstva spravedlnosti České republiky a ústavy ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky oznamují propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

(5) Orgán pověřený vedením matriky příslušný podle místa trvalého pobytu brance nebo vojáka mimo činnou službu oznamuje jeho úmrtí příslušné okresní vojenské správě. Při úmrtí vojáka v činné službě zasílá kopii úmrtního listu vojenskému útvaru, jehož byl voják příslušníkem.

(6) Zaměstnavatelé mohou vyžadovat od svých zaměstnanců předložení vojenského průkazu ke zjištění údajů potřebných pro jejich zproštění ( § 50) a zabezpečení ostatních úkolů pro dobu mimořádných opatření.“.

 

51.

V § 52 odst. 2 zní:

(2) Povolání se provádí povolávacím rozkazem, popřípadě veřejnou vyhláškou; při mobilizaci též mobilizační výzvou. Druhy povolávacích rozkazů stanoví federální ministerstvo obrany. Povolávací rozkazy se doručují poštou nebo prostřednictvím orgánů obcí pověřených výkonem státní správy; při mimořádných opatřeních rovněž prostřednictvím vojáků v záloze určených k osobním úkonům. Nebude-li při povolání k mimořádné službě stanoveno jinak, jsou povolené osoby povinny do čtyř hodin po uvědomění nastoupit cestu do stanoveného místa.“.

 

52.

§ 53 včetně nadpisu zní:

§ 53

Vojenské průkazy

 

(1) K prokazování příslušnosti k ozbrojeným silám a pro potřeby vojenské evidence osob podléhajících služební povinnosti se vydává vojenský průkaz. Při služebním styku a v případech, kdy to vyplývá z účelu výkonu, je voják v činné službě povinen prokázat svoji příslušnost k ozbrojeným silám vojenským průkazem.

(2) Osobám trvale neschopným k vojenské činné službě se vydává průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě, který obsahuje jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu a den propuštění osoby z vojska.

(3) Vojenské průkazy vydává federální ministerstvo obrany. Ve vojenských průkazech pro osoby podléhající služební povinnosti se uvádí jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu vojáka, vojenská hodnost a vojenský útvar; v průkazech pro vojáky v základní (náhradní) službě a v záloze se dále uvádí údaje o druhu služební povinnosti, vojenské odbornosti a jiné zvláštní záznamy (zdravotní apod.).

(4) Vojenský průkaz nelze připojit jako přílohu k podáním, předat nepovolaným osobám ani vyvézt do zahraničí. Ztrátu vojenského průkazu je občan povinen hlásit vojenské správě bez zbytečného prodlení.“.

 

53.

§ 54 včetně nadpisu zní:

§ 54

Styk občanů s orgány vojenské správy

 

(1) Branci, odvedenci, vojáci na trvalé dovolené a v záloze předkládají veškerá podání ve věcech svého branného poměru okresní vojenské správě místa trvalého pobytu. Rozhodnutí orgánů vojenské správy a doklady se občanům doručují přímo, poštou nebo prostřednictvím obecních úřadů pověřených výkonem státní správy.

(2) Okresní vojenské správy mohou povolat občany k jednání v případě vzniku pochybností o splnění jejich branné povinnosti.“.

 

54.

§ 55 včetně nadpisu zní:

§ 55

Cestování do zahraničí

 

V době mimořádných opatření musí mít osoby podléhající branné povinnosti k cestování do zahraničí souhlas vojenské správy.“.

 

55.

V § 76 odst. 1 větě první se slova „velitelství vojenských okruhů 4) „ nahrazují slovy „orgány nadřízené okresním vojenským správám“ a odkaz 4) se vypouští.

 

56.

V § 76 odst. 1 se dosavadní odkaz 5) označuje jako odkaz 4).

 

57.

V § 76 odst. 4 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky“ a slovo „místních“ se nahrazuje slovem „okresních“.

Čl. II

Závazky k další službě uzavřené přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.

Čl. III

Zrušuje se:

1.

§ 1 až 14, § 16 až 18, § 19 odst. 4, § 20 odst. 2 a 3, § 24 odst. 2, § 29, 30, 32 až 37, § 39 a 40, § 42 až 45, § 47 a 48, § 52 až 55, - 61, 62, 64 až 67 vládního nařízení č. 21/1958 Sb., jímž se provádí branný zákon.

2.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 17/1990 Sb., o změně doby trvání základní služby.

3.

Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 230/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 17/1990 Sb., o změně doby trvání základní služby.

Čl. IV

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění branného zákona č. 92/1949 Sb., jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.