Prohlášení o odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení (dále jen "prohlášení") z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 může písemně podat jen:

K prohlášením podaným po lhůtách se nepřihlíží.

V prohlášení musí být uvedeny důvody a skutečnosti, jimiž chce občan své tvrzení doložit․

Prohlášení podává občan okresní nebo jí na roveň postavené vojenské správě podle místa svého trvalého pobytu (dále jen "příslušná vojenská správa").

Splňuje-li prohlášení náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 3, postoupí je příslušná vojenská správa do 5 dnů od doručení úřadu stanovenému nařízením vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky (dále jen "příslušný úřad").

Občan může prohlášení až do dne doručení povolávacího příkazu k výkonu civilní služby odvolat, a to písemným podáním příslušné vojenské správě. Odvolání podléhá souhlasu příslušné vojenské správy. Odvolat prohlášení lze pouze jednou.

Příslušná vojenská správa vyrozumí do 30 dnů o rozhodnutí o odvolání prohlášení občana a příslušný úřad. Proti rozhodnutí příslušné vojenské správy není přípustné odvolání.

Příslušný úřad vyrozumí o dni nástupu občana do civilní služby příslušnou vojenskou správu.

Příslušná vojenská správa propustí občana z vojska ⁹ ke dni jeho nástupu do civilní služby a zašle o tom do 10 dnů písemné vyrozumění občanu a příslušnému úřadu.

Občané, kteří jsou povinni vykonat civilní službu, mohou být do této služby povolání nejdříve po dovršení 18 let věku. Povinnost vykonat civilní službu místo vojenské základní (náhradní) služby trvá do 31. prosince roku, ve kterém občan dovrší 38 let věku; povinnost vykonat civilní službu místo vojenských cvičení trvá do 31. prosince roku, ve kterém občan dovrší 60 let věku.

Občané, kteří mají vykonat civilní službu, jsou povinni uposlechnout povolávacího příkazu, dostavit se v určeném termínu na stanovené místo v určené organizaci a plnit řádně úkoly s výkonem této služby spojené.

Povolávací příkaz k nastoupení civilní služby vydává příslušný úřad, a to zpravidla do 2 let od podání prohlášení. Proti povolávacímu příkazu není přípustné odvolání.

Povinnost občana nastoupit a vykonávat civilní službu v příslušné organizaci vzniká dnem, kterým příslušný úřad přidělil povolávacím příkazem občana k výkonu služby v této organizaci, a končí dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného úřadu o ukončení tohoto přidělení.

Dnem nástupu občana k výkonu civilní služby začíná občanu běžet období nepřetržitého trvání této služby, pokud nedojde k jejímu přerušení podle § 4.

Občanu přísluší náhrada jízdného při nástupu k výkonu civilní služby a při návratu z ní. Náhradu poskytuje organizace, ve které bude nebo byla tato služba vykonávána.

Občanům lze na jejich žádost z důvodů zdravotnicích, rodinných, sociálních a jiných zvláštního zřetele hodných povolit odklad nebo přerušení výkonu civilní služby.

Příslušný úřad může na žádost organizace z důvodů zřetele hodných nástup do civilní služby odložit, její výkon přerušit, případně převést občana k výkonu civilní služby do jiné organizace.

Výkon civilní služby se odloží, případně přeruší po dobu trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.

Příslušný úřad povoluje odklad nebo přerušení výkonu civilní služby ta, aby její výkon občan nastoupil nejpozději v roce, v němž dovrší 25 let věku, a jde-li o studující vysokých škol, po ukončení studia, nejpozději však do roku, v němž dovrší 30 let věku, pokud povinnost k jejímu výkonu nevznikla později.

Příslušný úřad zprostí občana civilní služby, pokud se stal trvale neschopným k jejímu výkonu ze zdravotních důvodů.

Občanům, kteří bez vlastní viny do 31. prosince roku, v němž dovršili 30 let věku, nenastoupili civilní službu nahrazující vojenskou základní (náhradní) službu, může příslušný úřad vykonání civilní služby prominout.

Poslancům zákonodárných sborů se výkon civilní služby odloží, případně přeruší po dobu, po kterou jsou poslanci zákonodárných sborů.

U funkcionářů politických stran a politických hnutí a u kandidátů na poslance do zákonodárných sborů se nástup do civilní služby odloží, případně se výkon této služby přeruší po dobu volební kampaně až do skončení voleb.

Odborovým funkcionářům se výkon civilní služby odloží po dobu trvání stávky nebo stávkové pohotovosti.

Občané povinní vykonat civilní službu, kteří mají trvalé bydliště v cizině, se po dobu pobytu v cizině k výkonu civilní služby nepovolávají. Jsou však povinni ji vykonat po návratu z ciziny.

Výkon práv a svobod občanů vykonávajících civilní službu, zaručených Listinou základních práv a svobod, ² může být omezen zákonem jen v případech v Listině základních práv a svobod uvedených.

Občan je povinen podle pokynů organizace osobně vykonávat v organizaci všechny činnosti v souladu s tímto zákonem, pokud pro něj nejsou nevhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a fyzickým schopnostem.

Občan může opustit obec, kde vykonává civilní službu, jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jeho statutárního zástupce.

Občan vykonávající civilní službu nesmí být výdělečně činný ani být členem orgánů společností vykonávajících podnikatelskou činnost.

Na povinnosti občana vyplývající z výkonu činností podle odstavce 2 se přiměřeně vztahují ustanovení zákoníku práce o základních povinnostech pracovníků. ¹⁰

Při závažném nebo opětovném porušení povinností vyplývajících pro občana z výkonu civilní služby může vedoucí organizace navrhnout příslušnému úřadu, aby prodloužil dobu trvání civilní služby. Příslušný úřad může dobu trvání civilní služby prodloužit i opakovaně, vždy nejvýše o 14 dnů.

V případě zaviněné nepřítomnosti občana při výkonu civilní služby prodlouží příslušný úřad dobu trvání civilní služby o takto zameškanou dobu.

Proti rozhodnutí úřadu podle odstavců 1 a 2 se může občan odvolat.

Odvolací úřad může na žádost občana prominout povinnost vykonat prodlouženou dobu trvání civilní služby, o níž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 a 2.

Ustanovením předchozích odstavců není dotčena odpovědnost za trestné činy podle jiných právních předpisů. ¹¹

Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna zajistit občanu tuto službu konajícímu bezplatné ubytování, poskytnout mu bezplatně pracovní oděv, stravu nejméně třikrát denně v hodnotě stravovací normy vojáka v základní službě a služné ve výši odpovídající služnému vojína v základní službě. Organizace poskytne občanu též přiměřený příspěvek na ošacení.

Odmítne-li občan vykonávající civilní službu vyhovující bezplatné ubytování nebo stravování, jež mu organizace nabídne, nemá nárok na náhradu.

Pokud organizace nemůže zajisti bezplatné ubytování nebo stravování, hradí občanu, který u ní vykonává civilní službu, skutečné náklady vynaložené na jeho přiměřené ¹² ubytování nebo stravování anebo mu poskytne stanovenou paušální částku.

Využije-li občan možnosti ubytovat se v bytě u osoby blízké, nemá nárok na úhradu nákladů za ubytování.

Pokud pracovníku organizace při výkonu práce náleží podle mzdových předpisů příplatky za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí, nebo pokud má pracovník z tohoto důvodu nárok na dodatkovou dovolenou, je organizace povinna poskytnout tyto příplatky nebo dodatkovou dovolenou za stejných podmínek i občanu vykonávajícímu civilní službu ve stejných podmínkách.

Vedoucí organizace může nařídit občanu služební pohotovost; přitom musí být občanu zachována doba nepřetržitého odpočinku podle odstavce 2.

Doba skutečného výkonu činnosti a doba nařízené služební pohotovosti tvoří služební směnu. Občan má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma služebními směnami v rozsahu nejméně 8 hodin a jednou týdně na nepřetržitý odpočinek v rozsahu nejméně 24 hodin.

Skutečný výkon činnosti v civilní službě nesmí překročit týdenní pracovní dobu stanovenou v pracovněprávních předpisech pro obdobnou práci; do skutečného výkonu činnosti se nezapočítává doba služební pohotovosti.

Řádná dovolená se občanům v civilní službě poskytuje v rozsahu odpovídajícím dovolené vojáka v základní službě. Občana vykonávající civilní službu místo vojenských cvičení ⁶ nemají v té době nárok na řádnou dovolenou.

Nástup řádné dovolené určuje vedoucí organizace. ¹³

Vedoucí organizace může občanu v civilní službě poskytnout zvláštní dovolenou z důvodů a v rozsahu, které odpovídají zvláštní dovolené poskytované vojákům v základní (náhradní) službě.

Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může z vojska propustit osoby, které byly před účinností zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě, pravomocně odsouzeny za odmítnutí výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení motivované důvody svědomí nebo náboženského vyznání.

Příslušný úřad může vykonání civilní služby prominout osobám, které byly před účinností zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě, pravomocně odsouzeny za odmítnutí výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení motivované důvody svědomí nebo náboženského vyznání.

Podrobnosti výkonu civilní služby stanoví vláda České republiky a vláda Slovenské republiky nařízením.

Odpovědnost občana v civilní službě za škodu způsobenou organizaci a odpovědnost organizace za škodu způsobenou občanovi v civilní službě upravují obecné závazné právní předpisy ve stejném rozsahu, jako je upravena odpovědnost za škodu mezi vojáky základní služby a vojenskou správou.