Burza cenných papírů (dále jen „burza“) je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku cenných papírů.

Na burze se obchoduje s akciemi a dalšími cennými papíry, s nimiž je spojeno právo týkající se majetkové účasti na podnikání, dluhopisy, jakož i s dividendovými a úrokovými kupóny.

Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku¹ s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.

burzu může založit nejméně deset zakladatelů.

Burza nemůže být založena veřejným upisováním akcií.²

Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nemohou ve svém obchodním názvu nebo jménu použít označení burza cenných papírů.

k žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé:

K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov, návrh burzovního řádu a návrh řádu burzovního rozhodčího soudu.

Při rozhodování o žádosti podle odstavce 1 přihlédne ministerstvo financí České republiky nebo ministerstvo financí Slovenské republiky zejména k potřebám finančního trhu a k přiměřenosti výše základního jmění ve vztahu k předpokládanému rozsahu burzovního obchodu.

V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede

O žádosti podle odstavců 1 a 4 se rozhodne do 60 dnů od doručení.³

Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. Burza nesmí vydávat přednostní ani zaměstnanecké akcie.

Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. Na úhradu kupní ceny může použít prostředků rezervního fondu. Nabyté akcie je burza povinna do tří let od nabytí prodat, a nejsou-li akcie v této lhůtě prodány, je burza povinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní jmění.

Zahraniční osoby⁴ a právnické osoby se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, u kterých majetková účast zahraniční osoby převyšuje 50 % základního jmění, mohou nabývat akcie burzy, jejichž celková jmenovitá hodnota nepřesáhne jednu třetinu základního jmění.

valná hromada akcionářů burzy;

burzovní komora;

dozorčí rada․

Valná hromada akcionářů burzy (dále jen „valná hromada“) je nejvyšším orgánem burzy.

Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci (§ 28), kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy (§ 12) a burzovní komisař (§ 32).

Valná hromada:

Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.

Burzovní komora je statutárním orgánem burzy.⁶

Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.

členy burzovní komory volí valná hromada, a to z akcionářů burzy nejméně polovinu členů a z burzovních dohodců nejméně jednoho člena. Další členové burzovní komory mohou být zvoleni z řad odborníků, finančních investorů a z jiných osob. Za právnickou osobu je volitelný člen jejího statutárního orgánu, který je oprávněn samostatně jednat jménem této právnické osoby.

Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

Zasedání burzovní komory řídí její předseda.

Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, při projednávání návrhu burzovního řádu, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn, musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.

Burzovní komora:

Práva a povinnosti burzovní komory podrobně upravuje burzovní řád a burzovní pravidla.

Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedu burzovní komory. Místopředseda burzovní komory zastupuje předsedu burzovní komory v době jeho nepřítomnosti.

Předseda burzovní komory:

Dozorčí radě⁸ nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů.

Volební období členů dozorčí rady nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

Zaměstnanci burzy nesmí být v dozorčí radě zastoupeni.⁹

Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 8 odst. 1 písm. j) až m) burzovní výbory.

Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví burzovní řád.

Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků, finančních investorů a jiných osob. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.

Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového řízení.

Generální tajemník burzy je zaměstnancem burzy.

Generální tajemník burzy:

Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze a pro účely tohoto zákona i zprostředkovatelem tohoto nákupu a prodeje oprávněnými osobami. Dobu a místo burzovního obchodu stanoví burzovní řád.

Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém obchodování, považují se za jednotlivé burzovní obchody ty, které jsou v tomto systému evidovány.

Účastníky burzovního obchodu jsou osoby uvedené v § 14 odst. 1 a 2 a burzovní dohodci.

Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry podle zvláštního zákona¹⁰ a které jsou

K nákupu a prodeji cenných papírů je oprávněna též Státní banka československá.

Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů nesmí být uděleno právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs¹¹ nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu pěti let po skočení tohoto řízení, a fyzické osobě, která není bezúhonná.

Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za bezúhonnou fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin.

Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.

Právnická osoba, která je oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů, určí jednu, popřípadě více fyzických osob, které budou jejím jménem kupovat a prodávat cenné papíry (dále jen „makléř“).

Makléř musí mít k nákupu a prodeji cenných papírů potřebnou odbornou způsobilost a musí být bezúhonný.

Přestane-li osoba oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů nebo její zmocněnec splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 1 a 3 a v § 15, může jí burzovní komora dočasně nebo trvale odejmout oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze, popřípadě ji dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu.

Proti rozhodnutí burzovní komory podle odstavce 1 může dotčená osoba podat u příslušného soudu návrh na určení neplatnosti rozhodnutí, a to do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. Podání návrhu nemá odkladný účinek.

dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;

plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;

přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;

složit na účet burzy kauci k zabezpečení závazků a rizik plynoucích z burzovního obchodu a z jeho zúčtování. Výši kauce určí burzovní komora s přihlédnutím k rozsahu okruhu a riziku burzovního obchodu;

předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.

Při burzovním obchodu mají jeho účastníci stejná práva. Všem účastníkům burzovního obchodu musí být dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů cenných papírů.

Účastníci burzovního obchodu nesmějí uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškození třetích osob.

Osoby mající ze svého zaměstnání nebo postavení dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit kurs některých cenných papírů, nesmějí uzavírat obchody s těmito cennými papíry nebo své informace využít ve prospěch jiných osob, a to do doby, než se tyto informace stanou obecně známými.

Burzovní komora určí v burzovních pravidlech, které osoby vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat burzovní obchod s některými cennými papíry.

Účastníci zasedání burzovní komory, jejich výborů, burzovní dohodci, zaměstnanci burzy a právnické osoby, které provádějí vypořádání burzovního obchodu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získají ze svého postavení a které mají význam pro vývoj finančního trhu, nebo se dotýkají zájmů jeho jednotlivých účastníků. Pro účely občanského nebo trestního řízení mohou být tyto osoby předsedou burzovní komory zproštěny povinnosti mlčenlivosti.

O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, je-li zřízen.

Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise cenných papírů, stanoví burzovní rád.

V těchto podmínkách se stanoví zejména požadovaná minimální doba podnikatelské činnosti emitenta, výše jeho základního jmění, povinné rozložení akcií mezi akcionáře, velikost emise cenných papírů a její rozložení do jednotlivých jmenovitých hodnot.

Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním trhu cenných papírů nebo na vedlejším trhu cenných papírů.

Se zahraničními cennými papíry lze na burze obchodovat, pokud byly vydány v souladu s právními předpisy platnými ve státě emitenta a byly burzovní komorou přijaty k burzovnímu obchodu.

O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu žádá emitent. V podmínkách pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu určí burzovní komora, kdy je třeba k žádosti připojit prospekt ověřený bankou. Za správnost prospektu odpovídá emitent.

Je-li emitentem cenného papíru banka oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů, podává žádost sama.

Prospekt obsahuje údaje o činnosti emitenta a emisi cenného papíru, a to zejména o:

Pokud emise cenného papíru bude provedena pouze zaknihováním,¹² uvede se v prospektu způsob evidence o stavu a pohybu cenného papíru.

Prospekt musí být uveřejněn způsobem určeným v burzovním řádu.

Emitent cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu je povinen podle požadavku burzovní komory uveřejňovat během roku informace o výsledcích svého hospodaření, svou roční závěrku ověřenou auditorem a komentář o své finanční situaci.

Emitent cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu musí neprodleně oznámit burzovní komoře a podle jejího požadavku uveřejnit změny ve své finanční situaci nebo jiné skutečnosti, které mohou vyvolat změnu kursu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z emise cenného papíru.

Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, určuje burzovní dohodce. Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém burzovního obchodu, vypočítává se kurs tímto systémem.

Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.

Kursy cenných papírů se vyhlašují v sídle burzy a po skončení burzovního dne se uveřejňují v kursovním listě burzy.

Proti vyhlášeným kursům cenných papírů lze podat protest u burzovní komory, a to do tří dnů ode dne následujícího po jejich vyhlášení. O tomto protestu rozhodne s konečnou platností burzovní komora do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek. Nerozhodne-li burzovní komora v této lhůtě, má se za to, že protest přijímá.

Na rozhodování o protestech se nevztahuje správní řízení.

Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů formou vzájemného zúčtování, úschovy, dodání či odebrání cenných papírů provádí banka, popřípadě jiná právnická osoba na základě smlouvy uzavřené s burzovní komorou.

Tato právnická osoba nesmí provádět burzovní obchod. Je povinna předkládat burzovní komoře a burzovnímu komisaři na požádání informace o uzavřených burzovních obchodech a jejich vypořádání.

Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů.

Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy.

Burzovní dohodce:

Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním dohodcem.

Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních dnech na burze po celou dobu a osobně se účastnit burzovního obchodu. v případě nepřítomnosti zajistí své zastupování jiným burzovním dohodcem.

Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.

Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak.

Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování burzovním rozhodčím soudem.

Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.

Burzovní rozhodčí soud zřizuje burzovní komora pro rozhodování sporů z burzovních obchodů uzavřených na burze.

zrušen

Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.

zrušen

zrušen

zrušen

burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který

Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora podle stupně závažnosti

Sankce podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ode dne, kdy se burzovní komora dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy nastaly.

Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.

Peněžité sankce podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 5 jsou příjmem burzy.

Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.

Státní dozor nad činností burzy vykonává ministerstvo financí České republiky nebo ministerstvo financí Slovenské republiky prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře a dozorčí rady burzy.

Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr financí České republiky nebo ministr financí Slovenské republiky.

Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:

Náklady spojené s revizí činnosti burzovních dohodců hradí tito dohodci.

Ministr financí České republiky nebo ministr financí Slovenské republiky je oprávněn na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění uvedená v tomto, popřípadě ve zvláštním zákoně,¹³ pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí ztrát z prodlení. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.

Zmocněncem podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba s odbornou způsobilostí. Zmocněnec se zapisuje do obchodního rejstříku a zápisem přecházejí na zmocněnce práva a povinnosti burzovní komory. Je povinen svolat valnou hromadu k volbě nové burzovní komory, která se musí konat do tří měsíců od zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku. Tato burzovní komora podá návrh na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku.

Ministr financí České republiky nebo ministr financí Slovenské republiky je oprávněn dočasně pozastavit burzovní obchod nebo obchody, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám.

Proti rozhodnutí ministra financí České republiky nebo ministra financí Slovenské republiky podle odstavců 1 a 3 se může burzovní komora odvolat k Nejvyššímu soudu České republiky nebo Nejvyššímu soudu Slovenské republiky,¹⁴ a to do sedmi dnů od jeho doručení. Podání návrhu nemá odkladný účinek.