243/1992 Sb. znění účinné od 1. 1. 2013
243
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. dubna 1992,
kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991
Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1 [Účel zákona] Účelem zákona je zmírnění následků některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky při provádění některých ustanovení zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiném zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
§ 2 [Oprávněné osoby] (1) Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který ztratil majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. , o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. , o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinil se proti československému státu a nabyl zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb. , o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb. , o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb. , jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. , o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a jehož majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem přešel na stát.
(2) Oprávněnou osobou je dále státní občan České republiky, který pozbyl majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 a vznikly mu majetkové nároky podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. , o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb. , o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů do majetku vzcházejících, avšak tento majetek nebyl oprávněné osobě vrácen, ani nebyla podle těchto předpisů odškodněna, ač podle nich odškodněna měla být, ani nebyla odškodněna podle mezinárodních smluv uzavřených mezi Československou republikou a jinými státy po druhé světové válce.
(3) Zemřela-li osoba, uvedená v odstavci 1 před uplynutím lhůty, uvedené v § 11a, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu. To neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva. Byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti,
c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem. Zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 11a, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2,
e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1 a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
(4) Oprávněná osoba podle odstavce 1 může uplatnit nárok na vydání nemovitosti, jestliže k 31. lednu 1996 je občanem České republiky, kterým se stala podle zákona č. 245/1948 Sb. , zákona č. 194/1949 Sb. nebo zákona č. 34/1953 Sb. , pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. , a která do 1.ledna 1990 takto nabyté občanství nepozbyla.
§ 3 [Předmět úpravy] (1) Oprávněným osobám se vydají nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2.
(2) Postup při uplatňování nároku je stanoven zvláštním předpisem.
§ 4 [Povinné osoby] Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby určené zvláštním předpisem. Povinnými osobami však nejsou podniky se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby, které nabyly nemovitost v období od 24. června 1991 do 27. února 1992.
§ 5 [Souběh nároků] (1) Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle zvláštního předpisu a oprávněných osob podle § 2 tohoto zákona, náleží právo na vydání nemovitosti té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 se neužije, uplatnila-li před účinností tohoto zákona právo na vydání nemovitosti osoba oprávněná podle zvláštního předpisu; právo na vydání nemovitosti náleží v takovém případě této osobě.
§ 6 [Zvláštní úprava] (1) Věc nelze vydat,
a) byla-li již vydána podle zvláštního zákona,
b) byl-li ke dni účinnosti tohoto zákona ohledně ní schválen privatizační projekt,
c) bylo-li ke dni účinnosti zákona vydáno rozhodnutí o její privatizaci,
d) byl-li na její vydání uplatněn nárok na vydání do právní moci rozhodnutí o tomto nároku.
(2) Oprávněná osoba má nárok na náhradu, která se poskytne podle zvláštního právního předpisu. Náhrady za nemovitosti, které nelze vydat, a postup při uplatňování náhrad stanoví zvláštní právní předpis.
§ 7 [Jednání v tísni] Smlouvy o darování nemovitosti uzavřené v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, kterými fyzická osoba darovala nemovitosti státu nebo jiné právnické osobě, jsou považovány za akty učiněné v tísni, pokud se tyto nemovitosti nacházely v prostorech užívaných německými armádami jako vojenské střelnice.
§ 8 [Určení vojenské střelnice] V případě pochybnosti zda jde o území bývalé vojenské střelnice podle § 7 rozhodne na návrh ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení.
§ 9 [Určení povinné osoby] (1) V případech, kdy nelze jednoznačně určit, která právnická osoba je povinnou osobou k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář, jakož i zásob, rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, která z nástupnických organizací je povinnou osobou.
(2) Nelze-li právního nástupce určit podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, že k poskytnutí náhrady za vnesený nebo odňatý živý a mrtvý inventář, jakož i zásob, je povinna právnická osoba, která užívala pozemky oprávněné osoby ke dni účinnosti zákona o půdě .
§ 10 Působnost orgánů České republiky (1) Ministerstvo zemědělství České republiky je příslušné k:
a) přijetí nedoplatku přídělové ceny, za kterou oprávněná osoba nemovitost původně získala, kupní ceny nebo náhrady, která byla oprávněné osobě státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitosti vyplacena, náhrady za vypořádání pohledávek peněžních ústavů,
b) poskytnutí finanční náhrady,
c) proplacení hodnoty živého a mrtvého inventáře a zásob,
d) vrácení kupní ceny,
e) vrácení kupní ceny a k úhradě nákladů účelně vynaložených na nemovitost,
f) přijetí náhrady za účelně vynaložené náklady vůči původnímu vlastníkovi, jemuž byla nemovitost vydána podle zvláštního předpisu,
g) vypořádání finančních náhrad mezi státem a zemědělskými družstvy,
h) přijetí náhrady, náležející státu, ve výši, o kterou cena stavby přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osoby,
i) poskytnutí náhrady hodnoty trvalých porostů.
(2) K úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí jsou příslušné pozemkové úřady.
§ 11a [Časové vymezení] (1) Osoba, která splňovala podmínky oprávněné osoby k 29.květnu 1992, mohla nároky podle tohoto zákona uplanit do 31.prosince 1992. Neuplatněním práva v této lhůtě její právo zaniklo.
(2) Oprávněná osoba, která nebyla trvale žijící na území České republiky k 31. prosinci 1992 a tedy nebyla k tomuto dni oprávněnou osobou, může uplatnit nároky podle tohoto zákona do 15. července 1996. Neuplatněním práva v této lhůtě právo zanikne.
(3) Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 může uplatnit právo na vydání nemovitosti podle tohoto zákona nejpozději do 30. června 2001.
§ 12 [Zvláštní úprava] Nároky osob oprávněných podle tohoto zákona upravuje zvláštní předpis, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 13 [Účinnost] Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
