Investiční společnost a investiční fond jsou právnickými osobami, které shromažďují peněžní prostředky právnických a fyzických osob za účelem jejich použití na účasti na podnikání podle tohoto zákona (kolektivní investování).

Investiční společnost může mít pouze formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným.

Investiční fond může mít pouze formu akciové společnosti.

Pro investiční společnost a investiční fond platí ustanovení obchodního zákoníku¹ s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.

Pro účely tohoto zákona se považují za peněžní prostředky rovněž investiční body.²

Činnost uvedenou v § 2 odst. 1 nesmějí vykonávat jiné osoby než investiční společnosti a investiční fondy.

Jinou činnost než činnost uvedenou v § 2 odst. 1 a § 7 odst. 3 mohou investiční společnosti a investiční fondy vykonávat, jen pokud tato činnost bezprostředně souvisí s činností uvedenou v § 2 odst. 1.

Investiční společnosti a investiční fondy nesmějí vydávat dluhopisy.

Investiční společnost založená jako akciová společnost může vydávat pouze akcie znějící na jméno.

Investiční společnost založená jako společnost s ručením omezeným musí zřídit dozorčí radu.

Obchodní jméno investiční společnosti musí obsahovat označení „investiční společnost“. Jiné osoby nesmějí ve svém obchodním jménu toto označení používat.

Investiční společnost shromažďuje peněžní prostředky prodejem podílových listů a vytváří z nich podílové fondy. Podílový fond není právnickou osobou.

Majetek shromážděný investiční společností v podílovém fondu (dále jen „majetek v podílovém fondu“) je společným majetkem majitelů podílových listů (§ 11). Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se nepoužijí³ na majetek v podílovém fondu. Každý spolumajitel může samostatně uplatňovat svá práva vůči investiční společnosti.

Prostředky získané podle odstavce 2 jsou investiční společnosti svěřeny do správy. Investiční společnost je používá ke koupi cenných papírů nebo je ukládá na zvláštní účty u banky a spravuje je svým jménem a na účet majitelů podílových listů (dále jen „podílníci“).

O stavu a pohybu majetku v každém podílovém fondu je investiční společnost povinna účtovat odděleně od svého majetku a majetku v ostatních podílových fondech.

Investiční fond shromažďuje peněžní prostředky vydáváním akcií.

Prostředky získané podle odstavce 1 používá investiční fond ke koupi cenných papírů, nemovitostí, movitých věcí nebo k vkladům podle smlouvy o tichém společenství nebo je ukládá na zvláštní účet u banky.

S prostředky podle odstavce 1 nakládá investiční fond sám nebo na základě smlouvy prostřednictvím investiční společnosti. Smlouva vymezí druh a rozsah poskytovaných služeb. Investiční společnost jedná jménem investičního fondu a na jeho účet.⁴

Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty a nesmí vydávat prioritní a zaměstnanecké akcie.

Obchodní jméno investičního fondu musí obsahovat označení „investiční fond“. Jiné osoby nesmějí ve svém obchodním jménu toto označení používat.

Ke vzniku investiční společnosti a investičního fondu, jejich rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou investiční společností nebo s investičním fondem je třeba povolení․ Při rozdělení nebo splynutí investičních společností mohou vzniknout pouze investiční společnosti podle tohoto zákona. Při rozdělení nebo splynutí investičních fondů mohou vzniknout pouze investiční fondy podle tohoto zákona.

Povolení uděluje na žádost zakladatelů ústřední orgán státní správy České republiky nebo ústřední orgán státní správy Slovenské republiky, který určí zákon České národní rady nebo Slovenské národní rady (dále jen „příslušný státní orgán“).

V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:

K žádosti o povolení investiční společnosti nebo investičního fondu musí být doloženy listiny prokazující založení akciové společnosti a její stanovy nebo listiny prokazující založení společnosti s ručením omezeným a statut investičního nebo podílového fondu (§ 15).

Pokud bude investiční fond využívat služeb investiční společnosti, musí obsahovat žádost též označení této společnosti a údaje o rozsahu poskytovaných služeb.

O povolení podle odstavce 1 rozhoduje příslušný státní orgán podle kritérií uvedených v odstavci 3. Přitom vezme v úvahu zejména původ a výši základního jmění investiční společnosti nebo investičního fondu, která jim musí umožnit řádný výkon jejich činnosti; za tím účelem může příslušný státní orgán oznámit v Obchodním věstníku minimální výši základního jmění potřebného pro vydání povolení.

O žádosti o povolení podle odstavce 1 rozhodne příslušný státní orgán do šedesáti dnů od doručení žádosti.

Povolení podle odstavce 1 se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

Volbu nebo jmenování nových členů v orgánech uvedených v odstavci 3 písm. d) musí investiční společnost nebo investiční fond ohlásit do deseti dnů příslušnému státnímu orgánu. Volba nebo jmenování nabývá účinnosti schválením příslušným státním orgánem. Pokud tento orgán do dvaceti dnů nesdělí, že s volbou nebo jmenováním nesouhlasí, nabývá volba nebo jmenování tímto dnem účinnosti. Příslušný státní orgán posuzuje při schvalování pouze hlediska uvedená v odstavci 3 písm. d) a v § 29.

Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za bezúhonnou fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin.

K vydávání podílových listů za účelem vytvoření podílového fondu je třeba povolení příslušného státního orgánu.

Žádost o povolení podle odstavce 1 podává investiční společnost. Žádost musí obsahovat označení podílového fondu a musí k ní být přiložen jeho statut (§ 15).

Součástí povolení podle odstavce 1 je rozhodnutí o schválení statutu podílového fondu.

Označení podílového fondu musí obsahovat název investiční společnosti (§ 4 odst. 3) s dovětkem „podílový fond“.

Při rozhodování o povolení podle odstavce 1 se kromě posouzení statutu přihlédne též k dostatečné ochraně podílníků. Na rozhodování o povolení se vztahují obdobně ustanovení § 8 odst. 6 a 7.

Investiční společnost může vytvářet podílové fondy jako otevřené nebo uzavřené.

U otevřeného podílového fondu není počet vydávaných podílových listů limitován a podílník má právo na zpětný prodej svého podílového listu investiční společnosti, která je povinna tento podílový list koupit.

U uzavřeného podílového fondu je omezen počet vydávaných podílových listů nebo doba jejich prodeje a podílník nemá nárok na zpětný prodej svého podílového listu investiční společnosti.

Podílový list je cenný papír, se kterým je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu.

Podílový list může být vydán na jméno nebo na doručitele. Podílový list na jméno je převoditelný rubopisem. Podílový list na doručitele se převádí jeho předáním.

Podílový list musí obsahovat:

Podílový list stejné hodnoty zakládá stejná práva všech podílníků.

Podílový list prodává investiční společnost při vytvoření podílového fondu za jmenovitou hodnotu, a to nejdéle do šesti měsíců ode dne zahájení prodeje podílových listů.

Po lhůtě uvedené v odstavci 1 prodává investiční společnost podílový list za částku odpovídající jeho podílu na majetku v podílovém fondu zjištěném postupem podle § 17 odst. 4. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu podílového fondu.

Podílový list nesmí být hrazen nepeněžitým plněním. Peněžní prostředky získané prodejem podílových listů se neprodleně převádějí na účet investiční společnosti pro podílový fond.

Při zpětném prodeji koupí investiční společnost podílový list s použitím prostředků z majetku v podílovém fondu za částku stanovenou obdobně jako v § 12 odst. 2. Tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu podílového fondu.

Investiční společnost je povinna koupit podílový list bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne uplatnění práva na zpětný prodej podílového listu.

Nestačí-li peněžní prostředky v podílovém fondu k úhradě kupovaných podílových listů, musí investiční společnost prodat část cenných papírů v podílovém fondu. Na dobu, než dojde k prodeji cenných papírů, nejdéle však do tří měsíců, může investiční společnost použít k úhradě koupených podílových listů vlastní peněžní prostředky nebo přijmout krátkodobý úvěr.

Investiční společnost může zpětný prodej podílových listů v mimořádných případech, nejdéle však na tři měsíce pozastavit, je-li to v zájmu podílníků. Toto pozastavení a jeho důvod musí neprodleně oznámit příslušnému státnímu orgánu a vhodným způsobem dát na vědomí podílníkům. Příslušný státní orgán může rozhodnutí o pozastavení zpětného prodeje podílových listů zrušit do tří dnů od doručení oznámení, pokud zjistí, že pozastavení je v rozporu se zájmy podílníků.

Při správě majetku v podílovém fondu je investiční společnost povinna vlastním jménem a na účet podílníků vykonávat práva a povinnosti s tím spojená, zejména:

Majetek v podílovém fondu se zvyšuje nebo snižuje o výsledek, kterého bylo dosaženo při jeho správě, a o hodnotu nově prodaných nebo odkoupených podílových listů.

Investiční společnost nesmí z majetku v podílovém fondu poskytovat úvěry, ani jím ručit za závazky třetích osob. K pokrytí dočasných potřeb smí pro hospodaření s majetkem v podílovém fondu přijímat pouze krátkodobé úvěry. Přijatý úvěr nesmí přesáhnout 10 % majetku v podílovém fondu.

Majetek v podílovém fondu nemůže investiční společnost užít k úhradě svých závazků, které s činností spojenou s nakládáním s majetkem v podílovém fondu nesouvisejí.

Každý investiční fond a každý podílový fond musí mít svůj statut (dále jen „statut fondu“). Pravidla pro přijímání a změny statutu určí stanovy nebo společenská smlouva.

Se statutem podílového fondu nebo se statutem investičního fondu musí mít kupující možnost se seznámit před nákupem podílových listů nebo akcií. Povinnost investičního fondu mít stanovy zůstává nedotčena.

Statut fondu musí obsahovat zejména:

Statut podílového fondu musí kromě náležitostí obsažených v odstavci 1 obsahovat ustanovení:

Změny statutu fondu musí být schváleny příslušným státním orgánem. Pokud příslušný státní orgán tyto změny neschválí, nenabývá změna statutu fondu platnosti.

Majetek v podílovém fondu a majetek investičního fondu může být uložen v cenných papírech obchodovaných na:

Příslušný státní orgán stanoví nejvyšší možný podíl cenných papírů podle odstavce 1 písm. b), c) a d) na celkovém majetku v podílovém fondu nebo v majetku investičního fondu.

Investiční společnost nebo investiční fond může cenný papír kupovat nejvýše a prodávat nejméně za kurs cenného papíru, za který byl v den nákupu obchodován na burze cenných papírů nebo na obdobném trhu cenných papírů.

Hodnota cenných papírů z majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu se vypočte na základě jejich kursu zaznamenaného na burze cenných papírů nebo na obdobném trhu cenných papírů ke dni, ke kterému se výpočet provádí. Obdobně se použijí kursy zahraničních cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. d).

Nejsou-li splněny podmínky odstavce 2, jsou investiční společnosti nebo investiční fondy povinny uvést rozložení cenných papírů do souladu s tímto ustanovením do tří měsíců ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.

Majetek v podílovém fondu a majetek investičního fondu může být uložen též v dosud na finančním trhu neobchodovatelných cenných papírech (§ 17 odst. 1 písm. a) až d), u nichž lze předpokládat, že budou přijaty k obchodování na tomto trhu.

Majetek investičního fondu může být uložen v nemovitostech a v movitých věcech, které poskytují záruku spolehlivého uložení.

Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se provádí. Není-li těchto předpisů, provede je soudní znalec nezávislý na investiční společnosti nebo na investičním fondu.

Majetek investičního fondu může být použit jako vklad podle smlouvy o tichém společenství. Před uzavřením smlouvy o tichém společenství musí být auditorem ověřeno hospodaření a ocenění majetku podnikatele, na jehož podnikání se bude investiční fond podílet.

Ocenění majetku podnikatele podle odstavce 1 se provádí ve lhůtách stanovených ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát ročně.

Výsledek hospodaření investiční společnosti s majetkem v podílovém fondu nebo výsledek hospodaření investičního fondu se rozdělí v souladu se statutem fondu.

Pokud hospodaření investiční společnosti s majetkem v podílovém fondu nebo hospodaření investičního fondu skončí schodkem, sníží se o tento schodek majetek v podílovém fondu nebo se použije ke krytí schodku investičního fondu jeho rezervní fond; nestačí-li prostředky rezervního fondu, bude schodek kryt snížením základního jmění.

Hodnota veřejně obchodovatelných cenných papírů (§ 17 odst. 1) stejného emitenta nesmí tvořit více než 10 % majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu. Toto omezení se nevztahuje na státní dluhopisy.

Majetek investičního fondu nesmí být tvořen z více než 5 %:

V majetku v podílovém fondu nebo v majetku investičního fondu nemůže být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných stejným emitentem.

Vklad investičního fondu podle smlouvy o tichém společenství nesmí tvořit více než 10 % majetku podnikatele, s nímž byla smlouva uzavřena. Podnikatelem, se kterým se uzavře smlouva o tichém společenství, nesmí být osoba, jež je zároveň členem představenstva nebo dozorčí rady daného investičního fondu anebo jiného investičního fondu.

Investiční společnost musí zabezpečit:

Omezení uvedené v odstavci 5 se vztahuje i na investiční fondy vytvořené stejným zakladatelem.

Investiční společnost a investiční fond nesmějí nakupovat podílové listy jiných podílových fondů nebo akcie jiných investičních společností a investičních fondů ani osob, které mají na těchto investičních společnostech nebo investičních fondech větší než 25 % majetkovou účast.

Při uplatnění nákupních a předkupních práv a při změnách kursů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích ustanovení.

Investiční společnost a investiční fond jsou povinny neprodleně oznámit příslušnému státnímu orgánu překročení limitů uvedených v odstavci 1 až 6.

Majetek v podílovém fondu tvořený cennými papíry, který je spravován jednou investiční společností, nebo majetek investičního fondu nesmí činit více než 10 % celkového objemu majetku ve všech podílových fondech a celkového objemu majetku investičních fondů, jejichž činnost je v České a Slovenské Federativní Republice povolena. V případě, že jde o zakladatelem vzájemně majetkově propojenou skupinu investičních společností nebo investičních fondů, vztahuje se toto ustanovení na celou skupinu.

Investiční společnost a investiční fond založené bankou nebo pojišťovnou nesmí nakupovat akcie svého zakladatele, depozitáře ani jiných bank a pojišťoven.

Investiční společnost je povinna nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a po uplynutí roku i svou účetní závěrku a účetní závěrku podílových fondů. To platí i pro investiční fond. Účetní závěrku ověřuje auditor.

U investičních společností a investičních fondů, které existují déle než tři roky, se v roční zprávě uvádí přehled výsledků hospodaření v posledních třech letech.

Investiční společnost uvede ve zprávě podle odstavce 1 údaje o změně hodnoty podílových listů a údaje o prodeji a zpětné koupi podílových listů podle § 13 a o částce, za kterou byly prodány nebo odkoupeny.

Investiční společnost je povinna zveřejňovat nejméně jedenkrát za týden, pokud statut podílového fondu nestanoví lhůtu kratší, údaje o prodeji, zpětném prodeji a ceně odkoupených podílových listů otevřeného podílového fondu.

Zprávy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se předkládají i příslušnému státnímu orgánu a depozitáři fondu.

Investiční společnost a investiční fond musí na výzvu příslušného státního orgánu do dvaceti dnů prokázat objem převzatých závazků, dostatek prostředků k jejich splnění a původ nabytí svého obchodního jmění. Pokud výzvě nevyhoví ani v dodatečně stanovené desetidenní lhůtě, příslušný státní orgán této společnosti nebo investičnímu fondu odejme povolení udělené podle § 8.

Osoby, které jsou statutárním orgánem, jeho členem či členem dozorčí rady, a zaměstnanci investiční společnosti, investičního fondu a depozitáře, jakož i zaměstnanci příslušného státního orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se obchodních zájmů investiční společnosti, investičního fondu a depozitáře.

Povinnosti mlčenlivosti budou osoby uvedené v odstavci 1 pro účely občanského soudního řízení a při trestním stíhání na žádost soudu nebo jiného orgánu činného v trestním řízení zproštěny statutárním orgánem investiční společnosti, investičního fondu, depozitáře nebo vedoucím příslušného státního orgánu.

Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po skončení členského nebo pracovního poměru osob uvedených v odstavci 1 k tam uvedeným orgánům.

Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci investiční společnosti nebo investičního fondu.

Statutární orgán investiční společnosti a investičního fondu a jejich dozorčí rady nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci společnosti.

Zaměstnanec investiční společnosti nebo investičního fondu nesmí být zároveň zaměstnancem jiné investiční společnosti nebo jiného investičního fondu. Fyzická osoba zaměstnaná v jedné investiční společnosti nesmí být členem představenstva a dozorčí rady jiné investiční společnosti. Členové představenstva a dozorčí rady investiční společnosti anebo investičního fondu nesmí být zúčastněni v orgánech burzy cenných papírů.

Poslanci Federálního shromáždění, České národní rady nebo Slovenské národní rady, členové vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky, zaměstnanci ústředních orgánů státní správy České a slovenské Federativní Republiky, České republiky, Slovenské republiky, Státní banky československé, burzy cenných papírů, právnické osoby provádějící centrální registraci cenných papírů ani osoby, které nesplňují podmínku bezúhonnosti podle tohoto zákona (§ 8 odst. 10) nesmějí být statutárním orgánem, nebo jeho členem anebo členem dozorčí rady investiční společnosti a investičního fondu.

Zaměstnanci investiční společnosti nebo investičního fondu a osoby, které jsou jejich statutárním orgánem, členové jejich statutárních orgánů a dozorčích rad nesmějí být osobami vyloučenými z obchodování s cennými papíry podle zvláštního předpisu. Členové představenstva dozorčích rad a makléři společností s povolením k obchodování s cennými papíry nesmí být zároveň členy představenstva a dozorčí rady investiční společnosti nebo investičního fondu.

Osoby, které jsou statutárním orgánem, členové statutárního orgánu, dozorčí rady a zaměstnanci investiční společnosti a investičního fondu a osoby jim blízké⁵ nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek investičního fondu nebo investiční společnosti, anebo investičnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat. Toto ustanovení se nevztahuje na nákup a prodej podílových listů.

Osoby, které jsou statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady jedné investiční společnosti nebo investičního fondu, nesmí být zároveň statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady jiné investiční společnosti nebo investičního fondu.

Výkon funkce depozitáře pro investiční společnost a investiční fond (dále jen „depozitář“) je vyhrazen bance a je zabezpečován smluvně.

Ve smlouvě podle odstavce 1 se určí rozsah a úhrada za služby, které vykonává depozitář pro investiční společnost a investiční fond.

Smlouvu podle odstavce 1 mohou zúčastněné strany vypovědět. Výpovědní lhůta činí šest měsíců, pokud ve smlouvě nebyla dohodnuta výpovědní lhůta delší. Smluvně stanovená výpovědní lhůta však nesmí být delší než dva roky..

Jestliže depozitář ztratí povolení působit jako banka nebo jestliže se jeho činnost omezí anebo jestliže je mu určena nucená správa,⁶ považuje se smlouva podle odstavce 1 za vypovězenou dnem účinnosti těchto opatření. Výpovědní lhůta činí v těchto případech deset dnů a investiční společnost nebo investiční fond musí uzavřít do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty s jinou bankou smlouvu podle odstavce 1.

Depozitář je při výkonu své funkce povinen kontrolovat, zda hodnota cenných papírů pořízených do majetku podílového fondu nebo hodnota cenných papírů, nemovitostí a movitých věcí pořízených do majetku investičního fondu byla vypočítána v souladu s tímto zákonem.

Jestliže pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje tomuto zákonu, statutu fondu nebo smlouvě uzavřené podle § 30 tohoto zákona, depozitář jej neprovede a upozorní na to investiční společnost nebo investiční fond a současně též příslušný státní orgán.

Při výkonu své činnosti je depozitář oprávněn požadovat od investiční společnosti a od investičního fondu údaje o jejich činnosti nezbytné pro výkon své funkce; od investiční společnosti je oprávněn požadovat rovněž údaje o podílových fondech, které spravuje.

Depozitář odpovídá investiční společnosti nebo investičnímu fondu za porušení právních povinností při výkonu své funkce.

Zrušení a likvidace investiční společnosti a investičního fondu se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Soud zruší investiční společnost nebo investiční fond na návrh příslušného státního orgánu, jestliže jim tento orgán odebere povolení udělené podle § 8. Dnem odebrání povolení nesmí investiční společnost nebo investiční fond provozovat činnost podle tohoto zákona.

Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje a odvolává příslušný státní orgán na návrh valné hromady. Pokud dojde ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu soudem, jmenuje a odvolává likvidátora soud na návrh příslušného státního orgánu.

Součástí konkursní podstaty investiční společnosti není majetek v podílovém fondu.

Investiční společnost je povinna uzavřít podílový fond a vyplatit podílníkům jejich podíly:

Byl-li na majetek investiční společnosti prohlášen konkurs, zajistí správce konkursní podstaty uzavření všech podílových fondů a výplatu podílů jejich podílníkům.

Po zrušení investiční společnosti depozitář vyplatí podílníkům podílové listy a hospodaření podílových fondů uzavře, nebo příslušný státní orgán na návrh depozitáře rozhodne o převodu majetku v podílových fondech zrušené investiční společnosti na jinou investiční společnost při zachování dosavadního statutu podílových fondů.

Činnost investiční společnosti a investičního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává příslušný státní orgán.

Při výkonu státního dozoru je příslušný státní orgán povinen dohlížet na dodržování tohoto zákona a statutu fondu, dbát na ochranu zájmů podílníků podílového fondu a akcionářů investičního fondu a při zjištění nedostatků je oprávněn ukládat sankce podle § 38 tohoto zákona.

Při výkonu státního dozoru je příslušný státní orgán oprávněn požadovat od investiční společnosti a investičního fondu informace o jejich činnosti a o podílových fondech, které investiční společnost spravuje, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru.

Jestliže příslušný státní orgán při výkonu státního dozoru zjistí, že investiční společnost nebo investiční fond neudržuje dostatečnou výši likvidních prostředků ve vztahu k příslibům učiněným akcionářům a podílníkům, odejme této investiční společnosti nebo investičnímu fondu povolení udělené podle § 8.

Jestliže příslušný státní orgán při výkonu státního dozoru zjistí, že investiční společnost, investiční fond nebo depozitář porušují povinnosti uvedené v tomto zákoně nebo ve statutu fondu, může podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků tomu, kdo povinnosti porušil:

Zjistí-li příslušný státní orgán, že neoprávněná osoba provozuje činnost, kterou je podle tohoto zákona oprávněna vykonávat investiční společnost nebo investiční fond, zakáže jí provozování této činnosti a uloží jí pokutu až do výše 10 000 000 Kčs, nejde-li o trestný čin.

Sankce podle odstavců 2 a 3 lze uložit do dvou měsíců ode dne, kdy se příslušný státní orgán dozvěděl o skutečnostech rozhodujících pro jejich uložení, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy byla povinnost naposledy porušena.

Pokuty podle odstavců 2 a 3 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky nebo Slovenské republiky podle sídla osoby, které byla pokuta uložena.

Investiční společnosti, podílové fondy jimi zřízené a investiční privatizační fondy zřízené podle zvláštních předpisů, ⁷ investiční společnosti a podílové fondy vykonávající činnost na základě povolení podle zvláštních předpisů⁸ se považují za investiční společnosti a investiční fondy podle tohoto zákona, jestliže uvedou své postavení a svou činnost do souladu s ním do šesti měsíců od nabytí jeho účinnosti, pokud není dále stanoveno jinak.

Dosavadní zakladatel investičního privatizačního fondu může pro tento fond vykonávat činnost podle § 7 odst. 3 po dobu šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se zakladatel v této lhůtě nepřemění na investiční společnost podle § 4 až 7, musí činnost pro investiční privatizační fond ukončit.

Smlouvu s depozitářem podle § 30 musí investiční privatizační fond a investiční společnost uzavřít nejpozději do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Statut fondu podle § 15 musí investiční privatizační fond nebo investiční společnost předložit příslušnému státnímu orgánu nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona bylo omezení a rozložení rizika jiné, než stanoví § 24, jsou investiční společnosti a investiční privatizační fondy povinny uvést nejpozději do 31. prosince 1993 omezení a rozložení rizika do souladu s ustanovením § 24.

Jestliže investiční společnost nebo investiční privatizační fond nesplní ve stanovených lhůtách povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 5, příslušný státní orgán jim odejme vydaná povolení a podá soudu návrh na jejich zrušení.

Ustanovení § 17 odst. 1 a 2 musí být splněno do 31. prosince 1993 nebo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.

Investiční společnosti a investiční privatizační fondy vzniklé ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému státnímu orgánu, který vydal povolení k jejich činnosti, celkový počet smluv s obsahem příslibu na vyplacení určité částky po určité době, celkovou výši takto uplatnitelných investičních bodů² v příslušné privatizační vlně a celkovou peněžní výši takto uzavřených smluv. Pokud zákon České národní rady nebo zákon Slovenské národní rady do té doby určí příslušný státní orgán, učiní tyto investiční společnosti, investiční privatizační fondy a investiční fondy sdělení podle tohoto odstavce tomuto orgánu.

Ustanoveními § 27 tohoto zákona nejsou dotčeny již uzavřené smluvní vztahy mezi zakladateli nebo správci investičních privatizačních fondů a těmito fondy zřízenými podle zvláštních předpisů s tím, že tyto vztahy se musí uvést do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1993.