§ 1 zní:

„§ 1

Úvodní ustanovení

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.“.

V části prvé se z nadpisu vypouštějí slova „a účast pracujících na řízení a výkonu práva myslivosti“.

§ 2 zní:

„§ 2

(1) Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2) Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci, který je československou fyzickou ¹nebo československou právnickou ²osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.“.

§ 3 a 4 se vypouští.

Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1.

V § 5 se připojují nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Honitby v nichž může být vykonáváno právo myslivosti jsou buď honitby vlastní nebo společenstevní.

(3) Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.“.

§ 6 zní:

„§ 6

(1) Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle § 2 odst. 2 (dále jen „vlastník honebních pozemků“), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.

(2) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.

(3) Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, v to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo․ Honební společenstvo je právnickou osobou. ³Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500 ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.

(4) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické právo k honebním pozemkům.

(5) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník byl přijat na vlastní žádost za člena příslušného honebního společenstva.

(6) Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (odstavce 3 a 4 se použijí přiměřeně), i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.

(7) Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné školy, ve které jsou vychováváni myslivci nebo ústavu pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření. Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.“.

Za § 6 se vkládá § 6a, který zní:

„§ 6a

(1) Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření, mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků. Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).

(2) Vyrovnávání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše v rozsahu 5 % z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje ministerstvo zemědělství České republiky. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranné. Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(3) Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst. 1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby nebo honební společenstvo, za předpokladu, že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující se druhy zvěře docházelo k významnému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním společenstvem. Výměnu honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhnout i okresní úřad ( § 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500 ha.

(4) Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10 % z celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.

(5) V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.“.

§ 7 zní:

„§ 7

(1) Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání obory.“.

§ 8 zní:

„§ 8

(1) Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu. Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.“.

§ 11 zní:

„§ 11

(1) Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen „honitba“) přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby podle § 6 odst. 4 (dále jen „vlastník honitby“).

(2) Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku rozhodnutí, jestliže se honební společenstvo vytvořilo následně po uznání honitby ( § 6 odst. 4).“.

§ 12 se vypouští.

V § 13 odst. 1 začátek první věty zní: „ O uznání honiteb rozhoduje“, vypouští se slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a poslední věta se nahrazuje větou: „Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.“.

V § 13 dosavadní odstavec 2 se vypouští.

V § 13 dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a zní:

„(2) Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných jednotlivých druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky, po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.“.

§ 14 zní:

„§ 14

(1) Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti sdružovat. ⁴

(2) Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví státu, ⁵pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.

(3) Jestliže vlastník honitby nezačne do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme, okresní úřad ji pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj myslivosti v příslušném okrese. Totéž platí, jestliže vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4 nevytvoří honební společenstvo.

(4) Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo. Spory o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje soud.

(5) Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány za uživatele honitby ( § 15).“.

V § 15 odst. 1 se slova „Státní organizace a myslivecká sdružení“ nahrazují slovy „Československá fyzická a československá právnická osoba, nebo jejich sdružení“ a vypouštějí se slova „ s péčí socialistického hospodáře“ a slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 15 odst. 2 zní:

„(2) Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby. Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz k oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této funkce.“.

V § 16 odst. 1 a 2 znějí:

„(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem 31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním úřadem; schválení smlouvy nelze odmítnout, je-li smlouva v souladu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

(2) Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky ve zvláště odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Podnájem honitby nebo její části je zakázán.“.

V § 16 odst. 3 se vypouští.

V § 16 v dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 3, úvodní věta zní: „Smlouva o nájmu honitby zaniká“.

V § 16 dosavadním odstavci 4 v písmenu c) se slova „zánikem mysliveckého sdružení“ nahrazují slovy „smrtí nebo zánikem uživatele honitby,“.

§ 17 zní:

„§ 17

(1) Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a - 18 odst. 1 a 2.

(2) Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.“.

V § 18 odst. 1 se za slova „ochrany přírody“ vkládá odkaz na poznámku 6):

V § 18 odst. 1 se slova „státní organizaci“ nahrazují slovy „československou právnickou osobou“ a na závěr odstavce se doplňuje věta“ :Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.“.

V § 18 odst. 2 se vypouští slovo „intenzivní“ a poslední věta se nahrazuje těmito větami: „Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob poskytování této náhrady platí předpis uvedený v § 8 odst. 1.“.

V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova „a) zvěř užitková“ a „b) zvěř škodná“, přičemž druhy zvěře uvedené v dosavadním členění se nově zařadí pod nové písmeno „a) zvěř srstnatá“ a „b) zvěř pernatá“.

V § 19 odst. 2 se vypouštějí slova „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 19 odst. 3 se vypouštějí slova „ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem“ a „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 19 připojují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Chov zvěře v zajetí (zejména farmové chovy zvěře) je možný jen se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky vydaným v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(5) V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky a ministerstva životního prostředí České republiky a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří.“.

V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova „škodnou zvěří a“.

V § 21 odst. 1 písm. c) zní:

„c) usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu,“.

V § 21 odst. 1 písm. d) zní:

„d) hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).“.

V § 21 odst. 2 zní:

„(2) Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) může uživatel honitby přenést na další osoby, které mají platný lovecký lístek.“.

V § 22 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

V § 22 odst. 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

Za § 22 se vkládá § 22a, který zní:

„§ 22a

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.“.

V § 23 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „vlastník pozemků“.

V § 23 odst. 3 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

V § 24 odst. 1 se vypouští část věty „v rozsahu a druzích, který pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.“.

V § 24 odst. 2 se za slova „okresní úřad“ doplňují slova „popřípadě správa národního parku ⁶“.

V § 24 odst. 3 se vypouštějí slova „pro projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 26 se vypouštějí slova „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 28 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a doplňují slova v závěru druhé věty „obecně závazným právním předpisem“.

V § 29 odst. 1 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 29 odst. 4 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 29 odst. 5 se vypouštějí slova „podle návrhu Československého mysliveckého svazu“ a za slova „na žádost jejich“ se vkládají slova „vlastníků a“ a slovo „uživatelů“ se nahrazuje slovem „nájemců ⁷“ .

V § 30 odst. 1 písm. a) věta za středníkem se vypouští.

V § 30 odst. 1 písm. d) se za slova „prasat divokých „doplňují slova „a lišek obecných“, slova „tetřevů, tetřívků a sluk“ se vypouštějí.

V § 30 odst. 1 písm. f) zní:

„f) chytat zvěř do ok, na lep a do želez, která zvěř okamžitě neusmrtí,“.

V § 30 odst. 2 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

V § 31 odst. 1 se vypouštějí slova „Kdo vykonává právo myslivosti“ a nahrazují se slovy „Kdo loví zvěř“ a vypouští se slovo „mysliveckého“.

V § 31 odst. 2 se vypouští poslední věta.

V § 31 odst. 3 věta druhá zní: „ Cizincům a československým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České a Slovenské Federativní Republice vydává lovecký lístek okresní úřad, v jehož obvodu se zdržují.“.

V § 31 se vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že složil zkoušky z myslivosti nebo kdo je posluchačem nebo absolventem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci.“.

V § 31 dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6, ve kterém se za slovo „předpisy“ doplňují slova „o provádění zkoušek z myslivosti“ a za slova „vnitra“ a „financí“ doplňují slova „České republiky.“.

V § 33 se odstavce 1 a 2 vypouštějí.

V § 33 dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.

V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo „užitková“ nahrazuje slovy „u níž je stanovena doba lovu“, v poslední větě se vypouští slovo „myslivecké“ a za slovo „sdružení“ se doplňuje „( § 14 odst. 1)“.

V § 34 odst. 2 se vypouští slovo „užitkovou“.

V § 34 odst. 3 zní:

„(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem.“.

V § 34 odst. 4 se slova „uživatel honebního pozemku“ nahrazují slovy „vlastník, případně nájemce honebního pozemku“ a za slova „neomezuje užívání pozemku“ se vkládají slova „a vlastnické právo k němu.“.

§ 35 odst. 1 zní:

„(1) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody ( § 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování, případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy, v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy.“.

V § 38 odst. 1 zní:

„(1) Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních zainteresovaných organizací. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.“.

V § 38 odst. 2 zní:

„(2) Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonávají správy národních parků.“.

V § 38 odst. 4 zní:

„(4) Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací, případně jiné československé fyzické nebo československé právnické osoby vybranými úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie, střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.“.

Za § 38 se vkládá § 38a, který zní:

„§ 38a

(1) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(4) Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.

§ 39 až 42 se vypouštějí.

V § 44a odst. 1 se slova „do 31. prosince 1993“ nahrazují slovy „do 31. března 1993“.

Za § 44 se vkládají § 44b, 44c, 44d, 44e, 44f a 44g, které znějí:

„§ 44b

(1) Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadů výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popř. další údaje týkající se těchto pozemků, a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady. ⁸Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou nové vhodné uspořádání.

(2) Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu úřadu jejich současný uživatel.

(3) Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve svém obvodu podle tohoto zákona.

§ 44c

(1) Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů ( § 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. března 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.

(2) Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými stanovami nebudou souhlasit někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou přiměřeně podílově vypořádáni z majetku tohoto sdružení, včetně jeho závazků. V případě, že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.

§ 44d

Československý myslivecký svaz, případně Český myslivecký svaz, vzniklý podle dosavadních předpisů ( § 3 zákona), předloží své stanovy, v souladu se zákonem o sdružování občanů, ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. prosince 1992.

§ 44e

(1) Členové organizační jednotky, která se stala členem mysliveckého sdružení na základě sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení. ⁴

(2) Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout o vyčlenění sami, usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3) O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností; protokol musí být schválen výborem mysliveckého sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o této skutečnosti.

(4) Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

§ 44f

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.

§ 44g

Změny uznaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období, pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.“.

Pokud se v tomto zákoně používá název „okresní národní výbor“, rozumí se tím „okresní úřad“.

Pokud se v tomto zákoně používá název „orgán veřejné bezpečnosti“ nebo „veřejná bezpečnost“, rozumí se tím „policie“.

Pokud se v tomto zákoně používá název „ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství“, rozumí se tím „ministerstvo zemědělství České republiky“.

Pokud se v tomto zákone používá název „ministerstvo školství a kultury“, rozumí se tím „ministerstvo životního prostředí České republiky“.