Bezpečnostní informační služba získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace

Bezpečnostní informační služba spolupůsobí při ochraně státního tajemství.

Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti plní další úkoly, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, pokud tak určí vláda České republiky.

navrhuje vládě České republiky opatření vedoucí k upevňování bezpečnosti státu a k řešení rozhodujících otázek této bezpečnosti,

koordinuje svou činnost s ostatními státními orgány a institucemi v oblasti bezpečnosti.

Bezpečnostní informační služba předává

Ředitel předkládá České národní radě nejméně jednou ročně zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby současně s návrhem rozpočtu Bezpečnostní informační služby. Zpráva je rozdělena na část veřejnou a tajnou, přičemž veřejná část je projednávána na schůzi České národní rady a tajná část pouze ve výboru příslušném ve věcech bezpečnosti. Návrh rozpočtu se dělí na část tajnou, projednávanou na neveřejném jednání České národní rady, a přísně tajnou, projednávanou pouze ve výboru příslušném ve věcech bezpečnosti.

Bezpečnostní informační služba neposkytuje uchovávané informace jiným subjektům, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Předsednictvo České národní rady jmenuje ředitele na návrh vlády České republiky a po projednání ve výboru České národní rady příslušném ve věcech bezpečnosti a odvolává ho na návrh vlády České republiky, nebo na návrh České národní rady podaný z podnětu kontrolního orgánu ( § 8) nebo v souvislosti se zprávou podle § 6 odst. 2.

Ředitel jmenuje a odvolává náměstka.

Ředitel je z výkonu své funkce odpovědný vládě České republiky.

Vláda České republiky prostřednictvím svého předsedy ukládá písemně Bezpečnostní informační službě úkoly v rozsahu její působnosti.

Vláda České republiky stanoví početní stav Bezpečnostní informační služby.

Vnitřní organizaci Bezpečnostní informační služby upravuje statut, který na návrh ředitele schvaluje vláda České republiky.

Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Česká národní rada, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán").

Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec České národní rady.

Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis. ²

Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby.

Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu

Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání

Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídící činnost.

Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení.

Každé porušení zákona příslušníky Bezpečnostní informační služby, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a generálnímu prokurátorovi České republiky.

Příslušníci plní úkoly Bezpečnostní informační služby a jsou k ní ve služebním poměru.

Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s činností příslušníků nevznikla škoda nebo jiná újma zřejmě nepřiměřená charakteru služebního úkolu.

Příslušníci jsou oprávněni v případě, pokud se domnívají, že jim nařízená činnost přesahuje působnost Bezpečnostní informační služby vymezenou ustanoveními § 4 až 6, nebo je jinak nezákonná, obrátit se na kontrolní orgán.

Příslušníci podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.

Trestné činy příslušníků vyšetřují vyšetřovatelé inspekce Bezpečnostní informační služby (dále jen "vyšetřovatelé"), které jmenuje a odvolává ředitel.

Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, vázáni pouze ústavou, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v rozsahu stanoveném trestním řádem též pokyny prokurátora.

Příslušník je oprávněn nosit střelnou zbraň a použít ji v mezích tohoto zákona

Při použití střelné zbraně je příslušník povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život jiných osob a co nejvíce šetřil život osoby, proti níž použití střelné zbraně směřuje.

V oboru své působnosti ( § 4 až 6) je Bezpečnostní informační služba oprávněna používat zpravodajských prostředků, jimiž jsou:

Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a ochranu osob uvedených v odstavci 1 písm. b) před vyzrazením nebo před způsobem újmy na cti, životě nebo zdraví.

Pro účely tohoto zákona se zpravodajskou technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně chemické, radiotechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem při

Vztahy mezi Bezpečnostní informační službou a jinými orgány nebo organizacemi, vyplývající z činností uskutečňovaných podle odstavce 1, budou upraveny zvláštními dohodami.

Zpravodajskou techniku může Bezpečností informační služba v oboru své působnosti podle § 4 až 6 použít jen na základě předchozího písemného povolení k využití zpravodajské techniky (dále jen "povolení") vydaného vrchním soudem a pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činnosti, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně sníženo.

Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.

druh zpravodajské techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být zpravodajská technika použita, a číslo telefonní stanice, pokud z ní má být pořizován zvukový záznam; jde-li o osobu, která je ústavním činitelem, musí být tato informace součástí žádosti,

informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně sníženém odhalování a dokumentování činnosti, pro niž je použití zpravodajské techniky vyžadováno,

důvody k použití zpravodajské techniky,

informace o jakémkoliv předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě uvedené v písmenu a) včetně rozhodnutí příslušného vrchního soudu o tomto požadavku.

Povolení vydává předseda senátu vrchního soudu.

V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh zpravodajské techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, vůči které může být zpravodajské techniky použito, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.

Předseda senátu vrchního soudu stanoví dobu použití zpravodajské techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. V takovém případě platí obdobně § 17 a 18 a ustanovení odstavců 1 a 2.

Pokud se povolení týká ústavního činitele, musí být o jeho vydání bezodkladně informován kontrolní orgán.

Předseda senátu vrchního soudu, který vydal povolení, sleduje, zda důvody pro použití zpravodajské techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

O skončení používání zpravodajské techniky informuje Bezpečnostní informační služba předsedu senátu vrchního soudu, který povolení vydal.

Informace získané použitím zpravodajské techniky podle tohoto zákona mohou být využity pouze v souladu s § 4 až 6 a § 25 až 27.

Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání předpokládané činnosti předepsaným způsobem zničit.

Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dobrovolně, utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů v její působnosti ( § 4 až 6).

Ředitel upraví bližší podrobnosti poskytování služeb osobami jednajícími ve prospěch Bezpečnostní informační služby.

Na osobu uvedenou v odstavci 1 se vztahuje ustanovení § 31 tohoto zákona.

Pro účely tohoto zákona se krycími doklady rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti příslušníka, který plní úkoly v oboru působnosti Bezpečnostní informační služby. Krycími doklady nesmějí být průkazy poslanců zákonodárných sborů a služební průkazy soudců a prokurátorů.

Krycí doklady vydává Bezpečnostní informační služba jen na základě rozhodnutí ředitele.

Bezpečnostní informační služba vede evidenci krycích dokladů.

Ředitel stanoví vnitřním předpisem bližší podrobnosti pro vydávání, používání a vedení evidence krycích dokladů.

O použití sledování Bezpečnostní informační službou k plnění úkolů v oboru její působnosti ( § 4 až 6) rozhoduje ředitel nebo jím pověřený příslušník.

Ředitel upraví vnitřním předpisem způsob sledování a jeho evidenci.

V oboru své působnosti je Bezpečnostní informační služba oprávněna uchovávat a využívat údaje o osobách ve svých evidencích, jestliže

Údaje o nezletilých osobách mladších 15 let nesmějí být vkládány do evidencí. Údaje o nezletilých osobách starších 15 let musí být po dvou letech od vložení přezkoumány a nejpozději po pěti letech uloženy tak, aby k nim nikdo jiný než soud neměl přístup, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získala Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti další poznatky.

označení evidence,

účel evidence,

oprávnění přístupu,

způsob protokolování.

Ředitel má právo účastnit se jednání vlády České republiky.

Bezpečnostní informační služba při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s Policií České republiky a orgány státní správy České republiky.

Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů požadovat od státních orgánů a dalších orgánů v oblastech přenesené působnosti výkonu státní správy účinnou spolupráci a informace související se zabezpečením a plněním úkolů těchto orgánů v oboru jejich působnosti.

Státní orgány České republiky a další orgány v oblastech přenesené působnosti výkonu státní správy jsou povinny požadovanou spolupráci a informace poskytnout.

Došlo-li u kohokoli k poškození zdraví nebo k jeho smrti v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Bezpečnostní informační službě nebo jejím příslušníkům na jejich žádost nebo s jejich vědomím, uhradí škodu tím vzniklou stát obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu

Každému, kdo poskytl pomoc uvedenou v odstavci 1, stát nahradí též škodu na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda i jiná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích.

Stát uhradí i škodu způsobenou osobou uvedenou v odstavci 2 jinému v souvislosti s pomocí poskytnutou Bezpečnostní informační službě nebo jejím příslušníkům.

Právo státu na náhradu škody vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, není předchozími ustanoveními dotčeno.

Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem příslušníka upravuje zvláštní předpis. ⁵

Náhradu škody podle odstavců 1 až 3 a odstavce 5 poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba.

Příslušníci a každý, kdo plní úkoly na základě tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s činností Bezpečnostní informační služby; povinnost zachovávat mlčenlivost není časově omezena.

Ředitel může zprostit mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1.

Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství. ⁶

Do služebního poměru může být po přijímacím řízení přijat občan České republiky starší 21 let, který o přijetí písemně požádá (dále jen "uchazeč") a

Do funkce vyšetřovatele může být jmenován jen příslušník, který dosáhl nejméně 25 let a má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání.

O výsledku přijímacího řízení musí být uchazeč písemně vyrozuměn do 90 dnů od podání žádosti o přijetí do služebního poměru.

Podrobnosti o přijímacím řízení stanoví ředitel.

Služební poměr se zakládá dnem uvedeným v rozhodnutí služebního orgánu o přijetí uchazeče do služebního poměru.

Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí obsahovat údaj o dni vzniku služebního poměru, jinak je neplatné. Dále musí obsahovat ustanovení do funkce, jmenování do hodnosti, ustanovení o zkušební době podle § 36 a místo služebního působiště.

Služební poměr nevznikne, pokud uchazeč nenastoupí službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž mu v tom bránila překážka ve službě ( § 83), nebo do týdne neuvědomí o této překážce služební orgán, který vydal rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydáno písemně a doručeno uchazeči, jinak je neplatné.

Příslušník skládá při nástupu do služby služební přísahu.

Služební přísaha zní:

"Slavnostně slibuji, že budu věrný České republice. Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným příslušníkem Bezpečnostní informační služby České republiky. Služební povinnosti budu plnit podle svých nejlepších schopností a ve své činnosti se budu řídit ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení České republiky, jakož i práva občanů. K tomu jsem připraven vynaložit všechny síly a schopnosti a nasadit i svůj život. Tak přísahám:".

Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba, a to nejdéle na 12 měsíců.

Stanovenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.

Doba, po kterou byl příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti dnů.

praporčické:

rotný, strážmistr, nadstrážmistr, praporčík,

důstojnické:

poručík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

generálské:

generálmajor, generálporučík.

Příslušník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky:

Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na

Příslušníky jmenuje a povyšuje do praporčických a důstojnických hodností ředitel a jím určené služební orgány.

Ředitel stanoví bližší podmínky pro jmenování a povyšování do praporčických a důstojnických hodností.

Ředitele povyšuje do důstojnických nebo jmenuje do generálských hodností na návrh vlády České republiky předsednictvo České národní rady.

Příslušníkovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen.

Příslušníkovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti spojené s touto hodností.

Hodnost propůjčuje ředitel.

Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka.

Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti příslušníka pro výkon funkce, zejména odborné, a způsobu plnění služebních povinností.

Bližší podrobnosti o služebním hodnocení stanoví ředitel.

Služební orgány ustanovují příslušníky do volných funkcí podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení, zdravotního stavu a potřeb Bezpečnostní informační služby.

Ustanovení příslušníka do volné funkce může být spojeno s podmínkou výběrového řízení.

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník dočasně pověřen výkonem funkce, nejdéle však na dobu tří měsíců v kalendářním roce.

Ředitel stanoví funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového řízení a jeho náležitosti.

Jestliže příslušník nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože

Příslušník může být převeden na stejnou nebo jinou funkci alespoň stejné úrovně v témže místě služebního působiště nebo přeložen na stejnou nebo jinou funkci alespoň stejné úrovně v jiném místě služebního působiště, je-li to v důležitém zájmu služby.

Příslušník může být převeden na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost po předchozí dohodě s nadřízeným služebním orgánem.

Ustanovení o převedení na jinou funkci a přeložení se nevztahují na příslušníky zařazené do záloh ředitele ( § 46).

Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu pěti měsíců během kalendářního roku, na služební cestu.

Příslušník může být pověřen na dobu nezbytně nutnou zastupováním jiného příslušníka ve funkci vyšší úrovně. O pověření zastupováním rozhodne příslušný služební orgán písemnou formou. ⁹

K zajištění úkolů v oboru působnosti Bezpečnostní informační služby mohou být příslušníci zařazeni do zálohy ředitele.

Ředitel stanoví podrobnosti týkající se organizace a činnosti zálohy ředitele a zásady pro zařazení příslušníků umístěných v záloze k výkonu služby.

Stane-li se příslušník podezřelým, že se dopustil hrubého porušení služební kázně nebo trestného činu a další ponechání ve výkonu služby by v obou případech ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh objasňování jeho činu, bude rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.

Příslušníka lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně nutnou k objasňování jeho činů, nejdéle však na dobu šesti měsíců, jde-li o podezření z trestného činu, a při hrubém porušení kázně maximálně na dobu 30 dnů ode dne, kdy se služební orgán o tomto porušení dozví. V případě, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení, zprostí se výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.

Příslušníkovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50 % platu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. ¹⁰ Tato část platu se zvyšuje o 10 % platu za každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % platu.

Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; příslušníkovi se doplatí rozdíl, o který byl jeho plat zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.

uvolněním,

propuštěním,

ztrátou hodnosti,

zrušením ve zkušební době,

úmrtím příslušníka.

Příslušník musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena příslušnému služebnímu orgánu, jinak je neplatná.

Služební poměr podle odstavce 1 skončí uplynutím čtyř měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu a končí uplynutím posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce.

Příslušník bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže

Příslušník může být ze služebního poměru propuštěn, jestliže

O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d), f) a odstavci 2 písm. b) musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto dobách musí být rozhodnutí příslušníkovi též doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), nezapočítává se do doby dvou měsíců doba, po kterou je příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.

O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e) musí být rozhodnuto neprodleně poté, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl.

Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, a musí být příslušníkovi doručeno, jinak je neplatné.

Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce. Jde-li o propuštění z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. d), e) a f), anebo o propuštění z důvodu uvedeného v § 50 odst. 2 písm. b), končí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.

Příslušník nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době

Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. d), e) a f) a odst. 2 písm. b).

Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno příslušníkovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční doby uvedené v § 50 odst. 3 nezapočítává, ledaže příslušník písemně prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.

Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební orgán povinen příslušníkovi vydat posudek o jeho služební činnosti. Posudek o služební činnosti nesmí obsahovat údaje, na které se vztahuje ustanovení předpisu o státním, hospodářském nebo služebním tajemství. ⁶

Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek o služební činnosti příslušníka, musí příslušníka s jeho obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o příslušníkovi je služební orgán oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem; pokud jsou tyto informace určeny ozbrojeným sborům nebo bezpečnostním službám, jsou pravidla jejich předávání stanovena vnitřním předpisem ředitele.

Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat příslušníkovi, popřípadě zaměstnavateli na jeho žádost potvrzení o služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou, závazky příslušníka vůči Bezpečnostní informační službě a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny z platu příslušníka srážky, a skutečnosti rozhodné pro hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních předpisů. ¹¹

Příslušník je povinen

Domnívá-li se příslušník, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je příslušník povinen jej splnit. Tuto skutečnost může příslušník oznámit kontrolnímu orgánu.

Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí písemně bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému a kontrolnímu orgánu. V případě, že se odepření týká rozkazu ředitele, příslušník oznámí tuto skutečnost Hlavní vojenské prokuratuře a kontrolnímu orgánu.

Příslušníci nesmějí být členy politických stran nebo být činnými v politických hnutích, ani vyvíjet v jejich prospěch jakoukoliv činnost, která nesouvisí s plněním jejich služebních úkolů.

Příslušníci nesmějí být členy orgánů společností, které se zabývají výdělečnou činností.

Výdělečnou činnost může příslušník vykonávat pouze po předchozím písemném souhlasu příslušného služebního orgánu. Při výkonu takové činnosti nesmí využívat poznatků, které získal v souvislosti s výkonem služby.

Výdělečná činnost nesmí být na újmu řádnému výkonu služby. V opačném případě je příslušný služební orgán oprávněn udělený souhlas odejmout. Příslušník je povinen na základě tohoto rozhodnutí ukončit výdělečnou činnost do tří měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí a ukončení prokázat služebnímu orgánu.

organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,

zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vycvičeni, vyškoleni a vybaveni,

oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.

Kázeňskou pravomoc služebních orgánů stanoví ředitel.

Kázeňskými odměnami jsou

Odměnu podle odstavce 1 písm. b) lze udělit jen příslušníkovi vykonávajícímu funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.

Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností.

Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností příslušníka, pokud nejde o trestný čin nebo přestupek.

Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání příslušníka, který má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní předpis. ¹²

Kázeňskými tresty jsou

Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit příslušníkovi v hodnosti rotného, poručíka nebo generálmajora Bezpečnostní informační služby.

Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními předpisy. ¹³ Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení platu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.

Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze příslušníkovi uložit zákaz výkonu funkce.

Kázeňský trest zákazu činnosti se vykonává i tehdy, jestliže příslušníkovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest uložil, nejdříve však po uplynutí poloviny uloženého trestu.

Doba, na kterou byl příslušníkovi uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti.

Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Příslušný služební orgán musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Příslušníkovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhnout důkazy. ¹³

Postačí-li k nápravě příslušníka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.

Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchaného mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce, anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír příslušníka a ublíženého na cti.

Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.

Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.

Kázeňské tresty promíjí ředitel.

Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a příslušník se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.

Nadřízený ( § 60) může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže příslušník výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.

rozhodování, zda jednání příslušníka má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,

rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,

posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,

určování osoby blízké,

zjišťování výše způsobené škody.

Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně závaznými právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.

Služební orgán může stanovit příslušníkovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to příslušník požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí přitom v určeném období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby služby v týdnu.

O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební orgán; stanoví též začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může přitom činit nejvýše 24 hodin.

Ředitel stanoví podmínky, za nichž může být doba služby v týdnu rozvržena jinak, než podle předchozích odstavců.

Příslušník má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech.

Ředitel stanoví vnitřním předpisem, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby.

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.

Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na šest hodin; nepřetržitý odpočinek v týdnu musí vždy činit nejméně 24 hodin.

Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.

Příslušník má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dnů.

Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží příslušníkovi poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v odstavci 1.

Ředitel stanoví vnitřním předpisem, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.

Základní délka dovolené činí 37 kalendářních dnů.

Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží příslušníkovi poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc. Za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží příslušníkovi poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr nejméně 15 dnů.

Nástup dovolené určuje služební orgán, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům příslušníka. Den nástupu dovolené musí být příslušníkovi oznámen nejméně sedm dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím příslušník souhlasí.

Dovolenou lze příslušníkovi poskytnout (určit nástup) ještě před splněním podmínky stanovené v § 76 odst. 1. Jestliže však příslušník do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit plat, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na niž mu nevznikl nárok.

Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji příslušník mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku. Jestliže příslušník nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je služební orgán povinen určit nástup dovolené tak, aby ji příslušník vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební orgán je však povinen určit příslušníkovi čerpání alespoň v rozsahu 14 dnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok.

Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je příslušník uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je příslušnice na mateřské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může služební orgán určit příslušníkovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.

Čerpá-li dovolenou příslušník s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební orgán změnit příslušníkovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; příslušník má nárok na náhradu nákladů, které mu tím bez jeho zavinění vznikly.

Dovolená se přerušuje, jestliže příslušník je v době čerpání dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, ošetřuje-li nemocného člena rodiny nebo bylo-li mu uděleno nebo poskytnuto služební volno. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.

Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.

Příslušník má za dobu dovolené nárok na plat. Na žádost příslušníka musí být plat, splatný během dovolené, vyplacen již před nástupem dovolené.

Příslušníkovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši platu odpovídajícího době nevyčerpané základní délky dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ze závažných osobních či služebních důvodů anebo mu nebyla určena ( § 78 odst. 2) ani do konce příštího kalendářního roku.

Příslušník, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Vykonává-li tuto službu jen po část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.

Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 80 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána v příslušném kalendářním roce, a to přednostně.

Ředitel v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem zdravotnictví České republiky stanoví vnitřním předpisem, která služba je pro účely tohoto zákona považována za zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou.

Jestliže příslušník nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna.

Služební volno bez nároku na plat se poskytne příslušníkovi po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění nebo příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku, nejdéle však do tří let věku dítěte.

Příslušníkovi může být poskytnuto, jestliže o to z vážných důvodů požádá, služební volno bez nároku na plat na nezbytně nutnou dobu.

Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě, a po jakou dobu náleží plat v trvání tohoto služebního volna.

Příslušník má nárok na peněžní náležitosti a též na věcná plnění potřebná pro výkon služby.

Ředitel po dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky stanoví zvláštním předpisem podmínky a podrobnosti nároku na jednotlivé druhy náležitostí a věcná plnění, jejich výši a výplatní termíny.

Náležitosti platu a odměny za pracovní pohotovost upravují zvláštní předpisy. ¹⁴

Příslušníkovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se souhlasem služebního orgánu.

Vláda České republiky stanoví nařízením podmínky nároku na náhradu výdajů uvedených v odstavci 1, jejich výši a další podrobnosti.

Péči o bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby zajišťuje služební orgán.

Služební orgán je zejména povinen

Ředitel upraví podrobnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby příslušníků.

používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a prostředků,

účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se zkouškám z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby stanoveným zvláštním předpisem a lékařským prohlídkám,

včas oznámit nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu služby.

Služební orgány vytváření podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.

Služební orgány jsou pro příslušníky zejména povinny

Bezpečnostní informační služba může s příslušníkem uzavřít dohodu, kterou se Bezpečnostní informační služba zavazuje umožnit mu zvýšení vzdělání a příslušník se zavazuje setrvat po skončení studia po dohodnutou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením vzdělání nebo jejich poměrnou část.

Dohoda o zvýšení vzdělání musí být uzavřena písemně a musí být v ní uvedeny

Povinnost uhradit náklady podle odstavce 1 nevznikne, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle § 50 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a).

Ředitel stanoví podrobnosti o podmínkách zvýšení vzdělání příslušníků podle předchozích ustanovení; může též stanovit, kdy lze příslušníkovi úhradu nákladů zcela nebo zčásti prominout.

Příslušníkům se poskytuje k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce dvou týdnů v kalendářním roce.

Příslušníkům s oslabeným zdravím se poskytuje na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitace v délce dvou týdnů v kalendářním roce formou lázeňského léčení spojeného s částí dovolené.

Ředitel stanoví podmínky pro poskytování a průběh preventivní rehabilitace.

Příslušnice nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro n i fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání.

Těhotná příslušnice nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

Bezpečnostní informační služba po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky stanoví zvláštním předpisem činnosti zakázané všem příslušnicím, těhotným příslušnicím a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Těhotná příslušnice a příslušnice pečují alespoň o jedno dítě mladší než jeden rok nesmí být vysílána na služební cestu.

Příslušnice pečující alespoň o jedno dítě starší než jeden rok může být v době, pokud dítě nedosáhlo věku osmi let, vyslána na služební cestu mimo obvod obce služebního působiště nebo přeložena do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.

Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou příslušnici pečující alespoň o jedno dítě mladší 15 let.

Služební orgán je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám příslušnic pečujících o děti mladší 15 let.

Služební orgán určí příslušnici pečující o dítě mladší 15 let nebo těhotné příslušnici na její žádost kratší dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

Nárok příslušnic na mateřskou dovolenou a na přestávku ke kojení se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním poměru. ¹⁵

Požádá-li příslušnice služební orgán o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je služební orgán povinen její žádosti vyhovět.

Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 50 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 písm. a), náleží odchodné, pokud jeho služební poměr trval alespoň šest let.

Základní výše odchodného činí částku posledního hrubého měsíčního platu; za každý další ukončený rok služebního poměru se odchodné zvyšuje o jednu polovinu hrubého měsíčního platu až do výše jeho devítinásobku.

Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 50 odst. 1 písm. c), se odchodné vypočtené podle odstavce 2 snižuje o dvě třetiny; výše tohoto odchodného však činí nejméně částku odpovídající poslednímu hrubému měsíčnímu platu.

Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, odchodné nenáleží, jestliže mu tento jiný zákon nárok zachová.

Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle ustanovení § 50 odst. 1 písm. a), náleží platové vyrovnání, jestliže nemá nárok na starobní, invalidní, částečný invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo na příspěvek za službu.

Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního platu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti nebo od počátku poskytování příspěvku před nástupem do zaměstnání do uplynutí tří měsíců od skončení služebního poměru.

Příspěvek za službu (dále jen "příspěvek") náleží za podmínek dále uvedených příslušníkovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. a) až c) a v odst. 2 písm. a).

Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, příspěvek nenáleží.

Při opětovném přijetí příjemce příspěvku podle tohoto zákona do služebního poměru, z něhož vzniká nárok na příspěvek, zaniká dosavadní nárok na příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do služebního poměru.

Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.

Příspěvek náleží, jestliže příslušník konal službu nejméně po dobu 10 let, anebo po dobu kratší a dosáhl věku 50 let.

Základní výměra příspěvku činí 20 % hrubého platu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služby o 1 % hrubého platu.

Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního platu příslušníka před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního platu za posledních pět kalendářních roků před skončením služebního poměru.

Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou ke dni vzniku nároku na důchod zvláštním předpisem. ¹⁹

Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů ²⁰ náleží vyšší příspěvek.

Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, invalidní, částečný invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému podle jeho volby buď příspěvek, nebo důchod.

Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako částečný invalidní důchod ze sociálního zabezpečení.

Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině, po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody se příspěvek vyplácí za podmínek stanovených pro výplatu důchodu ze sociálního zabezpečení. ²¹

Skončí-li služební poměr úmrtím příslušníka, náleží pozůstalým úmrtné.

Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel, manželka, nezaopatřené děti ²² a rodiče nebo další osoby, pokud byly na zemřelého odkázáni výživou.

Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního platu zemřelého příslušníka.

Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat.

Nárok na náhradu za ztrátu na platu z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody na zdraví, nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na příspěvek za službu se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 154 odst. 2 a 3.

Jestliže příslušník uplatní svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí.

Nárok uplatňuje příslušník podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, dochází jen v případech uvedených v § 50 odst. 3, § 66, § 121 odst. 3 a § 144 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.

Promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.

Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.

Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený dozví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

Byl-li nárok přiznán pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

Byl-li nárok tím, kdo je povinen plnit, písemně uznán co do důvodu i výše, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od uplynutí této lhůty.

Nárok zajištěný omezením převodu nemovitosti se promlčuje za 10 let.

Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.

Bezpečnostní informační služba ve věcech zabezpečení své činnosti a péče o své příslušníky je oprávněna k výkonu státní správy v těch odvětvích činnosti, které stanoví zvláštní předpisy.

Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, ²⁵ vede evidenci služebních vozidel Bezpečnostní informační služby a schvaluje jejich technickou způsobilost.

Pokud jsou ve zvláštních předpisech ¹⁷ /26/ ministerstvo vnitra nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo České republiky oprávněni k jejich uplatňování ve vztahu k příslušníkům Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníkům Policie České republiky, mají tato oprávnění ve vztahu k příslušníkům Bezpečnostní informační služba nebo ředitel.

Pokud se v obecně závazných právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační službě, rozumí se tím pro území České republiky Bezpečnostní informační služba České republiky.

Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, ²⁵ vede evidenci služebních vozidel Bezpečnostní informační služby a schvaluje jejich technickou způsobilost.