Vydání bude povoleno pro trestné činy, za které právní řád dožadující i dožádané strany stanoví trest odnětí svobody nebo ochranného opatření, jehož horní hranice je nejméně jeden rok nebo trest přísnější. Pokud již trest odnětí svobody nebo ochranné opatření byly na území dožadující strany uloženy, musely být uloženy nejméně v trvání čtyř měsíců.

Pokud se žádost o vydání vztahuje k několika samostatným trestným činům, které jsou všechny trestné podle právních řádů dožadující i dožádané strany odnětím svobody, nebo za ně lze uložit ochranné opatření, ale některé nesplňují podmínky stanovené pro délku trestu, který může být uložen, dožádaná strana má právo povolit vydání i pro tyto trestné činy. Toto právo se vztahuje rovněž na trestné činy, za které může být uložen pouze peněžitý trest.

Každá smluvní strana, jejíž právní řád neumožňuje vydání pro určité trestné činy uvedené v odst. 1 tohoto článku, může v rozsahu, v jakém se jí to týká, vyloučit tyto trestné činy z působnosti této Úmluvy.

Každá smluvní strana, která si přeje použít práv, která jí poskytuje odst. 3 tohoto článku, předá generálnímu tajemníkovi Rady Evropy při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu buď seznam trestných činů, pro které se vydávání povoluje nebo seznam těch, pro které je vyloučeno. Zároveň uvede ustanovení právních předpisů, které povolují nebo vylučují vydávání. Generální tajemník rozešle tyto seznamy ostatním signatářům.

Jestliže právní řád některé ze smluvních stran dodatečně vyloučí vydávání pro další trestné činy, tato smluvní strana o tom informuje generálního tajemníka. Generální tajemník to sdělí ostatním signatářům. Tato informace nabude účinnost tři měsíce poté, kdy ji generální tajemník obdržel.

Kterákoliv strana, která využije práva uvedeného v odst. 4 nebo 5 tohoto článku, může kdykoliv použít tuto Úmluvu i na trestné činy, které byly z ní vyloučeny. Bude informovat o těchto změnách generálního tajemníka Rady, který je sdělí ostatním signatářům.

Kterákoliv strana může použít vzájemnosti, pokud jde o trestné činy, které jsou vyloučeny z působnosti této Úmluvy podle tohoto článku.

Vydání nebude povoleno, pokud je trestný čin, pro který se o vydání žádá, považován dožádanou stranou za trestný čin politický nebo trestný čin, který s trestným činem politickým souvisí.

Stejné pravidlo bude použito, pokud má dožádaná strana vážné důvody se domnívat, že žádost o vydání pro obecný trestný čin byla podána za účelem stíhat nebo potrestat danou osobu z důvodů její rasy, náboženství, národnosti nebo politických názorů, nebo že postavení této osoby by pro některý z těchto důvodů mohlo vyvolat předpojatost.

Atentát nebo pokus o něj na hlavu státu nebo člena její rodiny nebudou pro účely této Úmluvy považovány za politický trestný čin.

Tento článek nebude mít vliv na závazky, které smluvní strany případně přijaly nebo v budoucnu přijmou v jiných mnohostranných mezinárodních úmluvách.

Vydání ohledně trestných činů souvisejících s daněmi, cly, poplatky a devizovými předpisy bude mezi sm luvními stranami povoleno v souladu s touto Úmluvou, jestliže čin, o který se jedná, odpovídá podle právního řádu dožádané strany trestnému činu stejné povahy.

Vydání nemůže být odmítnuto pouze z toho důvodu, že právní řád dožádané strany neukládá stejný druh daní nebo cel nebo neobsahuje daně, cla, poplatky nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní řád dožadující strany.

(a) Smluvní strany mají právo odmítnout vydání svých občanů.

Jestliže dožádaná strana nevydá svého občana, předá na žádost dožadující strany věc svým příslušným orgánům, aby mohly zahájit trestní stíhání, pokud to považují za vhodné. Spisy, informace a doličné věci, které se vztahují k trestnému činu, budou za tím účelem bezplatně předány způsobem uvedeným v odst. 1 článku 12. Dožadující strana bude informována o výsledku své žádosti.

Dožádaná strana může odmítnout vydání osoby žadané pro trestný čin, který se považuje podle jejího právního řádu za spáchaný zcela nebo z části na jejím území nebo na místě, které se považuje za její území.

Pokud byl trestný čin, pro který se o vydání žádá, spáchán mimo území dožadující strany, vydání může být odmítnuto pouze tehdy, když právní řád dožádané strany neumožňuje trestní stíhání pro stejnou kategorii trestných činů spáchaných mimo její území nebo kdy nedovoluje vydání pro daný trestný čin.

Původní text: "2. Pokud byl trestný čin, pro který se o vydání žádá, spáchán mimo území dožadující strany, vydání může být odmítnuto pouze tehdy, když právní řád dožádané strany neumožňuje pro stejnou kategorii trestných činů spáchaných mimo její území nebo kdy nedovoluje vydání pro daný trestný čin." byl opraven sdělením v čá. 32/2004 Sb.m.s.

Vydání nebude povoleno v případech, kdy příslušné orgány dožádané strany vynesly konečné rozhodnutí v řízení proti žádané osobě o trestném činu nebo trestných činech, pro které se o vydání žádá. Vydání může být odmítnuto, pokud příslušné orgány dožádané strany již rozhodly nezahajovat nebo zastavit trestní stíhání pro stejný trestný čin nebo trestné činy.

Vydání osoby nebude povoleno, bylo-li ve třetím státě, který je smluvní stranou Úmluvy, již vyneseno konečné rozhodnutí v řízení o trestném činu nebo činech, pro něž se vydání žádá, a:

V případech uvedených v odstavci 2 však může být vydání povoleno, pokud

Ustanovení odstavců 2 a 3 nebrání použití širších vnitrostátních ustanovení týkajících se účinku ne bis in idem ve spojení s cizími trestními rozsudky.

Žádost bude podávána písemně a zasílána ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany; zaslání diplomatickou cestou se však nevylučuje. Přímou dohodou mezi dvěma nebo více stranami lze sjednat i jiný postup.

K žádosti bude přiložen: (a) originál nebo ověřená kopie vykonatelného rozsudku o trestu nebo rozhodnutí o uložení ochranného opatření, nebo příkazu k vzetí do vazby, nebo jiného příkazu, který má stejný účinek a byl vydán v souladu s řízením stanoveným právním řádem dožadující strany: (b) popis trestných činů, pro které se o vydání žádá; co nejpřesnější uvedení doby a místa jejich spáchání, právní kvalifikace a odkazu na příslušné právní předpisy; (c) kopie příslušných právních předpisů a tam, kde to není možné, prohlášení o právním stavu a co nejpřesnější popis žádané osoby spolu s jakoukoliv další informací, která pomůže zjistit její totožnost a státní občanství.

Proti osobě, která byla vydána, nebude vedeno trestní stíhání, nebude odsouzena ani zbavena svobody z důvodu výkonu trestu nebo ochranného opatření pro jakýkoli jiný trestný čin spáchaný před jejím předáním než pro ten, pro který byla vydána, ani ze žádného jiného důvodu nebude omezena její osobní svoboda s výjimkou následujících případů:

Dožadující strana však může přijmout jakákoliv opatření potřebná k tomu, aby odstranila tuto osobu ze svého území, nebo jakákoliv potřebná zákonná opatření, včetně trestního stíhání v nepřítomnosti, aby předešla právním účinkům promlčení.

Pokud se v průběhu trestního stíhání změní popis trestného činu, vydaná osoba bude trestně stíhána nebo potrestána, jen pokud trestný čin i podle nového popisu vykazuje skutkové znaky trestného činu, který by podléhal vydání.

Příslušné orgány dožadující strany mohou v naléhavých případech žádat, aby hledaná osoba byla vzata do předběžné vazby. Příslušné orgány dožádané strany rozhodnou o této věci podle svého právního řádu.

V žádosti o předběžnou vazbu bude uvedeno, že je k dispozici jeden z dokladů uvedených v článku 12, odst. 1l písmeno (a) a že se míní zaslat žádost o vydání. Bude v ní též uvedeno, pro který trestný čin bude o vydání žádáno, kdy a kde byl tento trestný čin spáchán, a pokud je to možné, popis hledané osoby.

Žádost o předběžnou vazbu bude poslána příslušným orgánům dožádané strany diplomatickou cestou nebo přímo poštou, telegramem nebo prostřednictvím Mezinárodní organizace trestní policie (INTERPOL) nebo jakýmkoliv jiným způsobem, umožňujícím její příslušné prokázání, nebo který dožádaná strana přijme. Dožadující orgán bude bez odkladu informován o výsledku své žádosti.

Předběžná vazba může být zrušena, pokud dožádaná strana nedostane do 18 dnů od zadržení žádost o vydání a doklady uvedené v článku 12. V žádném případě nesmí být delší než 40 dnů ode dne vzetí do vazby. Možnost předběžného propuštění se nikdy nevylučuje, dožádaná strana však přijme taková opatření, která bude považovat za potřebná, aby zabránila uprchnutí hledané osoby.

Propuštění nevylučuje nové vzetí do vazby a vydání, pokud žádost o vydání dojde následně.

Dožádaná strana bude informovat dožadující stranu způsobem uvedeným v článku 12, odst. 1 o svém rozhodnutí ohledně vydání.

Důvody pro celkové nebo částečné odmítnutí budou sděleny.

Pokud se žádosti vyhoví, dožadující strana bude informována o místě a datu předání a o době, kterou byla vyžádaná osoba z důvodu předání držena ve vazbě.

S výjimkou ustanovení odstavce 5 tohoto článku může být vyžádaná osoba propuštěna po uplynutí 15 dnů, pokud nebyla převzata k stanovenému datu, a v každém případě bude propuštěna po uplynutí 30 dnů. Dožádaná strana ji může odmítnout vydat pro tentýž trestný čin.

Pokud nepřekonatelné překážky zabrání straně předání nebo převzetí osoby, která má být vydána, oznámí to druhé straně. Obě strany se dohodnou na novém datu předání a budou použita ustanovení odstavce 4 tohoto článku.

Dožádaná strana může poté, když přijme rozhodnutí o žádosti vydání, odložit předání vyžádané osoby, aby ji mohla trestně stíhat, nebo pokud již byla odsouzena, aby na ni mohl být na jejím území vykonán trest za jiný trestný čin, než pro který je žádáno o vydání.

Namísto odložení předání může dožádaná strana vyžádanou osobu dočasně předat dožadující straně a v souladu s podmínkami, které budou mezi stranami dohodnuty.

Na žádost dožadující strany dožádaná strana, v rozsahu, který jí to její právní řád umožňuje, zajistí a předá věci:

Věci uvedené v odst. 1 tohoto článku budou předány, i když dohodnuté vydání nemohlo být uskutečněno, protože vyžádaná osoba zemřela nebo uprchla.

Pokud uvedené věci podléhají zabavení nebo propadnutí na území dožádané strany, může si je tato strana v souvislosti s probíhajícím trestním stíháním dočasně ponechat nebo je předat s podmínkou, že jí budou vráceny.

Jakákoliv práva k těmto věcem, která může být dožádaná strana nebo třetí osoby, zůstávají zachována. Pokud tato práva existují, budou věci vráceny bezplatně dožádané straně co nejdříve po ukončení řízení.

Průvoz územím některé ze smluvních stran bude povolen po podání žádosti způsobem, který je uveden v článku 12, odst. 1, za předpokladu, že strana, která je žádána o povolení průvozu, nepovažuje předmětný trestný čin za politický nebo výlučně vojenský ve smyslu článků 3 a této Úmluvy.

Průvoz občana, tak jak je definován v článku 6, státu, který je žádán o povolení průvozu, může být odmítnut.

S výjimkou ustanovení odst. 4 tohoto článku bude nutno předložit doklady uvedené v článku 12, odst. 2.

Pokud bude použita vzdušná přeprava, budou platit následující pravidla: (a) pokud nemá být uskutečněno přistání, dožadující strana informuje stranu, přes jejíž území má být let uskutečněn, a potvrdí, že je k dispozici jeden z dokladů uvedených v článku 12, odst. 2 písmeno (a). V případě neplánovaného přistání tato informace bude mít účinky žádosti o předběžnou vazbu ve smyslu článku 16 a dožadující strana podá formální žádost o průvoz;

(b) pokud se počítá s přistáním, dožadující strana podá formální žádost o průvoz.

Kterákoliv strana však může při podpisu nebo uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu k této Úmluvě prohlásit, že povolí průvoz osob za některé nebo všech podmínek, za kterých povoluje vydání. V takovém případě může být použita vzájemnost.

Průvoz vydávané osoby nebude uskutečněn přes území, kde je důvodná obava, že její život nebo svoboda by mohla být ohrožena pro její rasu, náboženství, občanství nebo politické názory.

Náklady vynaložené na území dožádané strany z důvodu vydání ponese tato strana.

Náklady vynaložené z důvodu průvozu přes území strany, která byla požádána o povolení průvozu, ponese dožadující strana.

V případě vydání z nemetropolitního území dožádané strany budou náklady za dopravu mezi tímto územím a metropolitním územím dožadující strany hrazeny stranou dožadující. Stejné pravidlo platí o nákladech na dopravu mezi nemetropolitním územím dožádané strany a jejím metropolitním územím.

Kterákoliv smluvní strana může při podpisu této Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učinit výhrady ke kterémukoliv ustanovení nebo ustanovením Úmluvy.

Kterákoliv smluvní strana, která učinila výhrady, je odvolá, jakmile to okolnosti dovolí. Toto odvolání bude uskutečněno sdělením generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

Smluvní strana, která učinila výhradu k některému z ustanovení Úmluvy, se nemůže dovolávat použití tohoto ustanovení jinou stranou kromě rozsahu, v jakém sama toto ustanovení přijala.

Tato Úmluva se bude provádět na metropolitních územích smluvních stran.

Ve vztahu k Francii bude též platit v Alžírsku a v zámořských departmentech, ve vztahu k Spojenému království Velké Británie a Severního Irska na Channel Islands a na Isle of Man.

Spolková republika Německa může rozšířit působnost této Úmluvy na "Land Berlin" sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který bude informovat další strany o tomto prohlášení.

Přímým ujednáním mezi dvěma nebo více smluvními stranami může být provádění této Úmluvy, za podmínek stanovených v těchto ujednáních, rozšířeno na kterákoliv území těchto stran, kromě těch, jež jsou uvedena v odst. 1, 2 a 3 tohoto článku, za jejichž zahraniční vztahy kterákoliv z těchto stran odpovídá.

Tato Úmluva nahradí u států, které jsou jí vázány, ustanovení všech dvoustranných smluv, úmluv a dohod, která upravují vydávání mezi kterýmikoliv dvěma smluvními stranami.

Smluvní strany mohou sjednávat mezi sebou dvoustranné nebo mnohostranné dohody pouze k doplnění ustanovení této Úmluvy nebo aby napomáhaly použití zásad, které obsahují.

Pokud se vydávání mezi dvěma nebo více stranami uskutečňuje na základě jednotných právních předpisů, strany mohou upravovat své vzájemné vztahy, pokud jde o vydávání, výlučně podle tohoto systému, bez ohledu na ustanovení této Úmluvy. Stejná zásada bude platit mezi dvěma nebo více smluvními stranami, pokud každá z nich má platné právní předpisy, na základě kterých se provádějí na jejím území příkazy k vzetí do vazby vydané na území druhé strany nebo stran. Smluvní strany, které mezi sebou vylučují nebo v budoucnosti vyloučí působnost této Úmluvy podle tohoto odstavce, informují o tom generálního tajemníka Rady Evropy. Generální tajemník bude informovat ostatní smluvní strany o sděleních, která obdržel podle tohoto odstavce.

Tato úmluva bude otevřena k podpisu členům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Rady.

Úmluva vstoupí v platnost 90 dní po datu uložení třetí ratifikační listiny.

Pokud jde o signatáře, kteří budou Úmluvu ratifikovat poté, Úmluva vstoupí v platnost 90 dní po uložení jejich ratifikačních listin.

Výbor ministrů Rady Evropy může pozvat kterýkoli stát, který není členem Rady, aby k této Úmluvě přistoupil, za podmínky, že pro rezoluci, která bude takovéto pozvání obsahovat, budou hlasovat všichni členové Rady, kteří Úmluvu ratifikovali.

Přístup bude proveden uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady a vstoupí v účinnost 90 dní po jejím uložení.

uložení ratifikačních listin a listin o přístupu;

datu vstupu této Úmluvy v platnost;

všech prohlášeních učiněných podle ustanovení článku 6, odst. 1 a článku 21, odst. 5;

všech výhradách učiněných podle článku 26 odst. 1;

odvolání všech výhrad podle článku 26, odst. 2;

sděleních o odstoupení obdržených podle ustanovení článku 31 a o datech, kdy tato odstoupení vstoupí v účinnost.

Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto Úmluvu.

Dáno v Paříži dne 13. prosince 1957 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie vládám signatářů.

Žádá-li smluvní strana jinou smluvní stranu o vydání osoby k výkonu trestu nebo ochranného opatření uloženého rozhodnutím vydaným v nepřítomnosti obžalovaného, může dožádaná strana vydání odmítnout, jestliže podle jejího názoru v dotčeném trestním řízení nebyla zajištěna minimální práva obhajoby přiznaná každému obviněnému. Vydání se však povolí, jestliže dožadující strana poskytne pro dožádanou stranu postačující ujištění o tom, že vyžadované osobě zaručí právo na nové trestní řízení, ve kterém budou zajištěna práva obhajoby. Takové rozhodnutí opravňuje dožadující stranu buď k vykonání příslušného rozsudku, jestliže to odsouzený neodmítá, anebo, je-li odsouzený proti výkonu rozsudku, k provedení trestního řízení po jeho vydání.

Informuje-li dožádaná strana osobu, o jejíž vydání se žádá, o rozsudku vyneseném proti ní v nepřítomnosti, dožadující strana nebude toto sdělení považovat za formální doručení s příslušnými účinky pro trestní řízení v tomto státě.

Pokud je žádaná osoba předmětem žádosti o předběžnou vazbu podle článku 16 Úmluvy, vydání podle článku 1 tohoto Protokolu nebude podmíněno podáním žádosti o vydání a potřebných dokladů podle článku 12 Úmluvy. Následující informace poskytnuté dožadující stranou budou dožádanou stranou považovány za dostatečné pro účely uplatnění článků 3 až 5 tohoto Protokolu a pro přijetí konečného rozhodnutí o vydání zjednodušeným postupem:

Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 může být žádáno o poskytnutí dodatkových informací, pokud informace stanovené v uvedeném odstavci nejsou pro dožádanou stranu dostatečné, aby jí umožnily rozhodnout o vydání.

V případech, kdy dožádaná strana obdržela žádost o vydání podle článku 12 Úmluvy, se tento Protokol použije přiměřeně.

Souhlas žádané osoby a případně její výslovné vzdání se práva na uplatnění zásady speciality se vyslovují před příslušným justičním orgánem dožádané strany v souladu s právními předpisy této strany.

Každá strana přijme opatření nezbytná k zajištění, aby souhlas a případně vzdání se podle odstavce 1 byly učiněny takovým způsobem, z nějž bude zřejmé, že osoba, o kterou jde, je vyslovila dobrovolně a s plným vědomím právních následků. Za tímto účelem má žádaná osoba právo na právního zástupce. Pokud je to nezbytné, dožádaná strana zajistí, aby žádaná osoba měla pomoc tlumočníka.

Souhlas a případně vzdání se podle odstavce 1 se zaznamenají v souladu správními předpisy dožádané strany.

S výhradou odstavce 5, souhlas a případně vzdání se podle odstavce 1 nelze odvolat.

Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu anebo kdykoliv později prohlásit, že souhlas a případně vzdání se práva na uplatnění zásady speciality, mohou být odvolány. Souhlas může být odvolán, dokud dožádaná strana nepřijme své konečné rozhodnutí o zjednodušeném vydání. V tomto případě doba mezi oznámením souhlasu a oznámením jeho odvolání nebude brána v úvahu při stanovení lhůt uvedených v článku 16 odstavci 4 Úmluvy. Vzdání se práva na uplatnění zásady speciality může být odvoláno až do okamžiku předání osoby, o kterou jde. Odvolání souhlasu s vydáním nebo odvolání vzdání se práva na uplatnění zásady speciality se zaznamená v souladu s právními předpisy dožádané strany a neprodleně se oznámí dožadující straně.

souhlasila s vydáním; nebo

souhlasila s vydáním a výslovně se vzdala svého práva na uplatnění zásady speciality.

Aby dožadující strana mohla případně předložit žádost o vydání v souladu s článkem 12 Úmluvy dožádaná strana jí co nejdříve a ne později než deset dní ode dne vzetí do předběžné vazby oznámí, zda žádaná osoba vyslovila souhlas s vydáním.

Ve výjimečných případech, kdy se dožádaná strana rozhodne nevyužít zjednodušeného postupu navzdory souhlasu hledané osoby, oznámí tuto skutečnost dožadující straně v dostatečném předstihu, aby tato strana mohla podat žádost o vydání před uplynutím lhůty čtyřiceti dnů stanovené v článku 16 Úmluvy.

žádost o průvoz bude obsahovat informace požadované podle článku 2 odstavec 1 tohoto Protokolu;

strana, která je žádána o povolení průvozu, může požadovat dodatkové informace, jestliže informace uvedené v písmeni a) jsou nedostatečné pro rozhodnutí této strany o průvozu.

Slova a výrazy používané v tomto Protokolu se vykládají ve smyslu Úmluvy. Pokud jde o smluvní strany tohoto Protokolu, ustanovení Úmluvy se uplatní přiměřeně do té míry, aby byla slučitelná s ustanoveními tohoto Protokolu.

Ustanovení tohoto Protokolu se nedotýkají použití článku 28 odstavců 2 a 3 Úmluvy ohledně vztahů mezi Úmluvou a dvoustrannými nebo mnohostrannými dohodami.

Tento Protokol je otevřen k podpisu všem členským státům Rady Evropy, které jsou smluvní stranou Úmluvy nebo ji podepsaly. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Signatář nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol, ledaže předtím ratifikoval, přijal nebo schválil Úmluvu nebo tak učiní současně. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

Tento Protokol vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne uložení třetí ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.

Ve vztahu k signatářskému státu, který následně uloží ratifikační listinu nebo listinu o přijetí či schválení, vstoupí Protokol v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne tohoto uložení.

Jiný než členský stát, který přistoupil k Úmluvě, může přistoupit i k tomuto Protokolu poté, co vstoupí v platnost.

Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy.

Ve vztahu ke každému přistupujícímu státu vstoupí Protokol v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne uložení listiny o přístupu.

Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu určit jedno nebo více území, na která se bude tento Protokol vztahovat.

Každý stát může kdykoliv později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit platnost tohoto Protokolu na kterékoli další území určené v tomto prohlášení. Ve vztahu k tomuto území Protokol vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne obdržení tohoto prohlášení generálním tajemníkem.

Každé prohlášení učiněné podle dvou předchozích odstavců může být ohledně jakéhokoli území určeného v takovém prohlášení odvoláno písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců od data obdržení písemného oznámení generálním tajemníkem.

Výhrady učiněné státem k některému ustanovení Úmluvy nebo dvou Dodatkových protokolů k ní se budou vztahovat také na tento Protokol, ledaže tento stát při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu prohlásí něco jiného. Totéž platí pro jakékoli prohlášení učiněné v souvislosti nebo na základě některého ustanovení Úmluvy nebo dvou Dodatkových protokolů k ní.

Každý stát může při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že využívá právo nepřijmout zcela nebo částečně článek 2 odstavec 1 tohoto Protokolu. Žádná jiná výhrada se nepřipouští.

Každý stát může při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nebo kdykoli později učinit prohlášení stanovené v článku 4 odstavec 5 a v článku 5 tohoto Protokolu.

Každý stát, který učinil výhradu nebo prohlášení podle tohoto Protokolu, je může zcela nebo částečně odvolat prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, které nabude účinnosti dnem svého doručení.

Žádná strana, která učinila výhradu k článku 2 odstavec 1 tohoto Protokolu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, nemůže vyžadovat použití uvedeného odstavce jinou stranou. Může vyžadovat uplatnění uvedeného odstavce, pokud je jeho výhrada částečná nebo podmíněná, a to v rozsahu, v jakém jej sama přijala.

Každá strana může v rozsahu, v jakém se jí týká, vypovědět tento Protokol sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

Výpověď nabude účinnosti prvního dne měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem Rady Evropy.

Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokol.

každém podpisu;

uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu;

každém datu vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článků 14 a 15;

každém prohlášení učiněném podle článku 4 odstavce 5, článku 5, článku 16 a článku 17 odstavce 1 a každém odvolání takových prohlášení;

každé výhradě učiněné podle článku 17 odstavce 2 a každém odvolání takových výhrad;

každém sdělení obdrženém podle článku 18 spolu s datem, ke kterému výpověď nabývá účinnosti;

jakémkoli jiném činu, prohlášení, oznámení nebo sdělení týkajícím se tohoto Protokolu.