Strany se zavazují poskytovat si neprodleně v souladu s ustanoveními této Úmluvy co nejširší vzájemnou pomoc v řízeních o trestných činech, jejichž potrestání v době, kdy se o pomoc žádá, patří do pravomoci justičních orgánů dožadující strany.

Tato Úmluva se nevztahuje na zatčení, výkon rozsudků nebo na trestné činy vojenské, které nejsou trestné podle obecného trestního práva.

Vzájemná pomoc může být také poskytnuta v řízeních o činech, které jsou postihovány podle právního řádu dožádané nebo dožadující strany jako jakékoli porušení právního řádu stíhané správními orgány, jejichž rozhodnutí může být důvodem pro zahájení řízení před soudním orgánem, příslušným zejména v trestních věcech.

Vzájemná pomoc nebude odmítnuta jen z důvodu, že se týká činů, za které může být činěna odpovědnou v dožadující straně právnická osoba.

vztahuje-li se žádost na trestný čin, který dožádaná strana považuje za trestný čin politický nebo s takovým trestným činem souvisící nebo za trestný čin fiskální;

jestliže dožádaná strana má za to, že provedení dožádání by bylo zřejmě na úkor její svrchovanosti, bezpečnosti, veřejného pořádku nebo jiných základních zájmů jejího státu.

Dožádaná strana provede způsobem upraveným v jejím právním řádu každé dožádání týkající se trestní věci, které ji zaslaly justiční orgány dožadující strany za účelem provedení důkazu nebo předání věcí, které mají být použity jako důkazy, spisů nebo listin.

Pokud si dožadující strana přeje, aby svědci nebo znalci byli vyslechnuti pod přísahou, musí o to výslovně požádat. Dožádaná strana vyhoví této žádosti, pokud to její právní řád nezakazuje.

Dožádaná strana může předávat ověřené kopie nebo ověřené fotokopie vyžádaných spisů a listin, pokud dožadující strana výslovně nepožádá o předání originálů. V takovém případě se dožádaná strana vynasnaží vyhovět žádosti.

Dožádaná strana sdělí, požádá-li o to výslovně dožadující strana, datum a místo, kde bude dožádání provedeno. Orgány a zúčastněné osoby mohou být přítomny, pokud s tím dožádaná strana souhlasí.

Žádosti týkající se přítomnosti těchto orgánů nebo zúčastněných osob by neměly být zamítnuty, jestliže jejich přítomnost přispěje k tomu, aby vyřízení žádosti co nejlépe odpovídalo potřebám dožadující strany, a tím umožnilo vyhnout se doplňujícím žádostem o pomoc.

Kterákoli smluvní strana může při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vyhradit právo provést dožádání týkající se prohlídky nebo zajištění věcí závislým na jedné nebo více z následujících podmínek:

Pokud smluvní strana učiní prohlášení podle odst. 1 tohoto článku, může kterákoliv jiná strana použít vzájemnosti.

Dožádaná strana může odložit předání vyžádaných věcí, spisů a listin, pokud uvedené věci, spisy nebo listiny potřebuje pro probíhající trestní řízení.

Věci a originály spisů a listin, které byly v rámci dožádání předány, budou vráceny dožadující stranou straně dožádané, jakmile to bude možné, pokud se dožádaná strana vrácení nevzdá.

Dožádaná strana zajistí doručení písemností a soudních rozhodnutí, které jí za tímto účelem byly předány dožadující stranou.

Doručení může být provedeno prostým zasláním písemností nebo rozhodnutí osobě, které má být doručeno. Pokud to dožadující strana výslovně žádá, doručení bude provedeno dožádanou stranou způsobem, který je pro doručování obdobných dokumentů předepsán jejím právním řádem, nebo zvláštním způsobem, který je s tímto právním řádem slučitelný.

Důkazem o doručení bude datovaná doručenka podepsaná osobou, které byla zásilka určena, nebo potvrzení dožádané strany, že doručení bylo provedeno, s uvedením způsobu a data doručení. První nebo druhý doklad bude ihned zaslán dožadující straně. Pokud dožadující strana o to požádá, potvrdí dožádaná strana, zda doručení bylo provedeno podle právního řádu dožádané strany. Pokud doručení nemůže být provedeno, uvědomí dožádaná strana ihned dožadující stranu o důvodech.

Kterákoli smluvní strana může při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy žádat, aby doručení předvolání obviněným osobám, které se nacházejí na jejím území, bylo předáno jejich úřadům určitou dobu před datem, kdy se mají dostavit. Tato doba bude stanovena v uvedeném prohlášení; nesmí překročit 50 dnů.

Tato doba bude vzata v úvahu při stanovení data předvolání a při jeho předání.

Pokud dožadující strana považuje osobní účast svědka nebo znalce při výslechu před svými justičními orgány za zvlášť důležitou, uvede to v žádosti o doručení předvolání. Dožádaná strana v takovém případě požádá svědka nebo znalce, aby se dostavil.

Dožádaná strana bude informovat dožadující stranu o odpovědi svědka nebo znalce.

V případě uvedeném v odstavci 1 tohoto článku bude v dožádání o předvolání uvedeno, jaké náhrady budou přibližně poskytnuty a jaké cestovní a stravovací výdaje budou hrazeny.

Na zvláštní žádost může dožádaná strana poskytnout svědkovi nebo znalci zálohu. Výše zálohy bude uvedena na předvolání a bude uhrazena dožadující stranou.

Osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, jejíž osobní účast při vyšetřování s výjimkou jejího postavení před soud za účelem odsouzení je vyžádána dožadující stranou, bude dočasně předána na její území za podmínky, že bude vrácena ve lhůtě stanovené dožádanou stranou a za podmínek uvedených v ustanovení článku 12 Úmluvy, pokud jsou použitelné.

Předání může být odmítnuto, pokud:

Za podmínek ustanovení článku 2 této Úmluvy, v případě, který je uveden v odstavci 1, bude průvoz osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody přes území třetí strany povolen na žádost, ke které budou připojeny všechny potřebné doklady a která bude zaslána ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti strany, přes jejíž území je průvoz žádán. Tato strana může odmítnout povolení průvozu svých občanů.

Předaná osoba zůstane ve vazbě na území dožadující strany a tam, kde to přichází v úvahu, i na území strany, kde je žádáno o průvoz, pokud strana, u které se žádá o předání, nepožádá o její propuštění.

Svědek nebo znalec, ať je jeho státní občanství jakékoliv, který se dostavil na předvolání před justiční orgány dožadující strany, nebude trestně stíhán ani zadržen nebo jinak omezen na osobní svobodě na území dožadující strany v souvislosti s činy spáchanými nebo rozsudky vynesenými před tím, než on opustil území dožádané strany.

Osoba, ať je její státní občanství jakékoliv, která byla předvolána před justiční orgány dožadující strany, aby se zodpovídala z činů, které jsou předmětem řízení proti ní, nebude trestně stíhána ani zadržena nebo jinak omezena na osobní svobodě v souvislosti s činy spáchanými nebo rozsudky vynesenými před opuštěním území dožádané strany, které nejsou uvedeny v předvolání.

Imunita uvedená v tomto článku přestane platit v případě, že svědek nebo znalec nebo stíhaná osoba měla možnost opustit území 15 po sobě jdoucích dní ode dne, kdy jejich přítomnost již nebyla vyžadována, ale bez ohledu na to zůstala na tomto území, nebo se tam po odjezdu vrátila.

Dožádaná strana zašle opisy a informace z rejstříku trestů, vyžádané od ní justičními orgány smluvní strany, které jsou potřebné v trestní věci, ve stejném rozsahu, v jakém jej může poskytnout vlastním justičním orgánům v obdobných případech.

Ve všech jiných případech než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, žádost bude vyřízena v souladu s podmínkami stanovenými v právním řádu, předpisech nebo praxi dožádané strany.

Žádosti o vzájemnou pomoc budou obsahovat:

Dožádání uvedená v článcích 3, 4 a 5 budou navíc obsahovat právní kvalifikaci a stručný popis skutkového stavu.

Žádosti o vzájemnou pomoc a informace bez žádosti budou zaslány v písemné formě ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem. Mohou však být také zaslány přímo justičními orgány dožadující strany justičním orgánům dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem.

Žádosti uvedené v článku 11 této Úmluvy stejně tak jako žádosti uvedené v článku 13 Druhého dodatkového protokolu k této Úmluvě budou vždy zaslány ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem.

Žádosti o vzájemnou pomoc, které se týkají řízení stanovených v odstavci 3 článku 1 této Úmluvy mohou být podle okolností případu také zaslány přímo správními nebo justičními orgány dožadující strany správním nebo justičním orgánům dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem.

Žádosti o vzájemnou pomoc uvedené v článcích 18 a 19 Druhého dodatkového protokolu k této Úmluvě mohou být zaslány přímo příslušnými orgány dožadující strany příslušným orgánům dožádané strany.

Žádosti uvedené v odstavci 1 článku 13 této Úmluvy mohou být zaslány přímo příslušnými justičními orgány příslušným úřadům dožádané strany a vyřízení může být zasláno přímo těmito úřady. Žádosti upravené v odstavci 2 článku 13 této Úmluvy budou zasílány ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany.

Žádosti o zaslání kopií rozsudků a opatření ve smyslu článku 4 Dodatkového protokolu k této Úmluvě mohou být zasílány přímo příslušným orgánům. Smluvní strana může kdykoliv, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, určit orgány, které považuje za příslušné orgány pro účely tohoto odstavce.

V naléhavých případech, kdy je dovolen přímý styk podle této Úmluvy, může být uskutečňován prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol).

Smluvní strana si může kdykoliv prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vyhradit právo podmínit vyřízení všech nebo některých žádostí o pomoc splněním jedné nebo více následujících podmínek:

Žádosti o pomoc a veškerá další sdělení na základě této Úmluvy nebo jejích Protokolů mohou být zasílána prostřednictvím elektronických a jiných telekomunikačních prostředků, za podmínky, že dožadující strana je kdykoliv na žádost připravena předložit písemný záznam o jejím odeslání, jakož i její originál. Kterákoli strana může kdykoliv, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, stanovit podmínky, za nichž je připravena přijímat a vyřizovat žádosti, které obdrží elektronickými nebo jinými telekomunikačními prostředky.

Ustanovení tohoto článku se nedotýkají dvoustranných dohod nebo ujednání, která platí mezi smluvními stranami a stanoví přímé zasílání žádostí o pomoc mezi jejich úřady.

S výhradou ustanovení odstavce 2 tohoto článku překlady žádostí a přiložených dokladů nebudou požadovány.

Každá smluvní strana si může při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vyhradit právo stanovit, aby žádosti a přiložené doklady jí byly zasílány s překlady do jejího jazyka nebo do některého oficiálního jazyka Rady Evropy nebo do jednoho z těchto jazyků, který je jí stanoven. Ostatní smluvní strany mohou použít vzájemnosti.

Tento článek se nedotýká ustanovení o překladech žádostí nebo přiložených dokladů, která jsou obsažena v dohodách a ujednáních, ať už v platných nebo těch, které budou sjednány mezi dvěma nebo více smluvními stranami.

Strany nebudou od sebe vzájemně požadovat náhradu výdajů vyplývajících z použití této Úmluvy nebo jejích Protokolů, kromě:

Náklady na zřízení video nebo telefonního spojení, náklady vztahující se k uskutečnění video nebo telefonního spojení v dožádané straně, odměna tlumočníkům, kterou tato strana poskytne, a náhrady vyplacené svědkům, jakož i jejich cestovné v dožádané straně budou této straně uhrazeny dožadující stranou, pokud se strany nedohodnou jinak.

Strany budou vzájemně konzultovat za účelem stanovení podmínek uhrazení výdajů, které by mohly být nárokovány podle odstavce 1 c) tohoto článku.

Ustanovení tohoto článku se nedotýká použití ustanovení článku 10 odstavec 3 této Úmluvy.

Oznámení jedné smluvní strany, která mohou vést k trestnímu stíhání před soudy druhé smluvní strany, budou předávána mezi příslušnými ministerstvy spravedlnosti, pokud smluvní strany nevyužijí možnost, kterou jim dává článek 15 odst. 6.

Dožádaná strana bude informovat dožadující stranu o všech opatřeních, která byla na základě takového oznámení uskutečněna, a zašle jí opis rozhodnutí, které bylo vydáno.

Na oznámení dle odstavce 1 tohoto článku budou použita ustanovení článku 16.

Každá smluvní strana bude informovat ostatní strany o všech odsouzeních a následných opatřeních týkajících se jejich státních občanů, která jsou uvedena v rejstříku trestů. Ministerstva spravedlnosti si budou navzájem zasílat tyto informace nejméně jednou ročně. V případech, kdy je příslušná osoba považována za státního občana dvou nebo více smluvních stran, bude informace poskytnuta každé z těchto stran, pokud tato osoba není státním občanem strany, na jejímž území byla odsouzena.

Dále každá smluvní strana, která předala výše uvedené informace, zašle příslušné straně na její písemnou žádost v jednotlivých případech kopie dotčených rozsudků a opatření, jakož i všechny další potřebné informace, které jí umožní posoudit, zda je nezbytné provést jakékoliv opatření na vlastním území. Tyto informace budou zasílány mezi ministerstvy spravedlnosti příslušných zemí.

Smluvní strany mohou při podpisu této Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učinit výhrady ke kterýmkoliv ustanovením této Úmluvy.

Každá smluvní strana, která učinila výhradu, ji odvolá, jakmile to okolnosti umožní. Toto odvolání bude sděleno generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

Smluvní strana, která učinila výhradu k některému ustanovení této Úmluvy, se nemůže dovolávat použití tohoto ustanovení jinou smluvní stranou v jiném rozsahu, než sama toto ustanovení přijala.

Tato Úmluva bude platit pro metropolitní území smluvních stran.

Ve vztahu k Francii bude též platit pro Alžírsko a zámořské departmenty, ve vztahu k Itálii bude platit i pro to území Somálska, které je pod italskou správou.

Spolková republika Německo může rozšířit působnost této Úmluvy na "Land Berlin" sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

Ve vztahu k Nizozemskému království Úmluva platí na jeho evropském území. Nizozemí může rozšířit působnost této Úmluvy sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy na Nizozemské Antily, Surinam a Nizozemskou Novou Guineu.

Přímým ujednáním mezi dvěma nebo více smluvními stranami při zachování podmínek, které budou v tomto ujednání dohodnuty, může být působnost této Úmluvy rozšířena i na jiná území některé ze smluvních stran, než ta, která jsou uvedena v odstavcích 1, 2, 3 a 4 tohoto článku, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá příslušná smluvní strana.

S výhradou ustanovení čl. 15, odst. 7 a čl. 16, odst. 3 tato Úmluva ve vztahu k státům, které jsou jí vázány, nahradí ustanovení všech smluv, dohod nebo dvoustranných ujednání upravujících mezi dvěma smluvními stranami poskytování vzájemné pomoci v trestních věcech.

Tato Úmluva se nedotýká závazků vyplývajících z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních úmluv, které obsahují nebo budou obsahovat články upravující speciální aspekty vzájemné pomoci v dané oblasti.

Smluvní strany mohou mezi sebou sjednávat dvoustranné nebo mnohostranné dohody o vzájemné pomoci v trestních věcech jen k doplnění ustanovení této Úmluvy nebo k usnadnění používání principů, které obsahuje.

V případech, kdy se mezi dvěma nebo více smluvními stranami na jejich území poskytuje vzájemná pomoc v trestních věcech na základě jednotných právních předpisů nebo na základě zvláštního systému vzájemného používání opatření o vzájemné pomoci na svých územích, budou moci tyto smluvní strany bez ohledu na ustanovení této Úmluvy upravovat své vzájemné vztahy v této oblasti výlučně podle těchto právních předpisů nebo systémů. Smluvní strany, které v souladu s tímto odstavcem vyloučí mezi sebou používání této Úmluvy, uvědomí generálního tajemníka Rady Evropy.

Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem členům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

Úmluva vstoupí v platnost 90 dnů po uložení třetí ratifikační listiny.

Ve vztahu k stranám, které ji budou ratifikovat později, Úmluva vstoupí v platnost 90 dnů po uložení jejich ratifikačních listin.

Výbor ministrů Rady Evropy může pozvat kterýkoli stát, který není členem Rady Evropy, aby k této Úmluvě přistoupil, za podmínky, že s rezolucí, která takové pozvání obsahuje, jednohlasně vysloví souhlas všichni členové Rady, kteří tuto Úmluvu ratifikovali.

Přístup bude proveden uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady. Účinnost nabude 90 dnů po uložení.

státech, které Úmluvu podepsaly, a o uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu;

datu vstupu této Úmluvy v platnost;

sděleních přijatých podle ustanovení článku 5, odst. 1, článku 7, odst. 3, článku 15, odst. 6, článku 16, odst. 2, článku 24, článku 25, odst. 3 nebo článku 26, odst. 4;

výhradách učiněných podle článku 23, odst. 1;

odvolání výhrad podle článku 23, odst. 2;

sděleních o výpovědi, přijatých podle článku 29, a o datu, kdy takové výpovědi nabyly účinnost.

Právní pomoc se poskytuje také pro řízení vedená z důvodů spáchání trestného činu, jehož potrestání v době, kdy se o právní pomoc žádá, náleží v jednom smluvním státě do pravomoci soudu a v druhém smluvním státě do pravomoci správního orgánu.

Je-li předmětem právní pomoci doručení písemností, pak není zapotřebí, aby v dožádaném státě náleželo stíhání do pravomoci justičního nebo správního orgánu.

Právní pomoc vyžádaná na základě odstavce 1 může být odmítnuta, jestliže čin neměl žádné nebo pouze nevýznamné následky a náklady spojené s poskytnutím právní pomoci by nebyly opodstatněné.

ve věcech obnovy řízení,

ve věcech milosti,

v řízeních týkajících se nároků na odškodnění za neoprávněnou vazbu, ostatních, v důsledku trestního řízení vzniklých, nevýhod nebo za neoprávněné odsouzení, pokud se neuplatňují jiné mezistátní úmluvy.

Právní pomoc se poskytuje v rámci článku I také u trestných činů daňového, celního, monopolního a devizového charakteru či vztahujících se na odvody a dávky a dále u trestných činů spočívajících v porušení předpisů nakládání se zbožím nebo předpisů zahraničního obchodu. Poskytnutí právní pomoci nesmí být odmítnuto pouze se zdůvodněním, že právo dožádaného státu neobsahuje stejné daňové, celní, monopolní a devizové předpisy ani předpisy vztahující se na odvody a dávky a stejně tak ani předpisy pro hospodářský styk či zahraniční obchod jako právo dožadujícího státu.

Povinnost utajení, která podle předpisů smluvních států existuje ve fiskálních záležitostech, nebrání podle tohoto článku právní pomoci, která má být poskytnuta. Okolnosti nebo skutečnosti, se kterými se justiční nebo správní orgány jednoho smluvního státu v souvislosti s žádostí o právní pomoc seznámí, podléhají povinnosti utajení, kterou stanoví předpisy tohoto smluvního státu ve fiskálních záležitostech.

Předměty nebo jiné majetkové hodnoty, které pochází z činu, za nějž hrozí soudem uložený trest, nebo byly prostřednictvím trestného činu získány, budou předány za účelem vydání poškozenému nebo jiného rozhodnutí soudu v dožadujícím státě, pokud je toto podle práva dožadujícího státu přípustné a nenastane-li situace, že

Dožádaný stát nebude při zajištění předmětů uplatňovat celní zástavní právo nebo jiné věcné ručení podle předpisů celního a daňového práva a zříká se tak navrácení těchto předmětů s tou výhradou, pokud by trestným činem poškozený vlastník předmětů tuto dávku dlužil sám.

Zástupcům orgánů činných v trestním řízení, ostatním zúčastněným a jejich právním poradcům se na žádost dožadujícího státu povolí, aby mohli být přítomni při provádění úkonů spojených s právní pomocí v dožádaném státě. Mohou navrhovat doplňující otázky nebo provedení doplňujících úkonů. Zde je uplatněn článek 12 úmluvy.

S výkonem služebních povinností zástupců orgánů druhého smluvního státu musí podle odstavce 1 v České republice, po podání obžaloby v dožadujícím státě, vyslovit souhlas ministr spravedlnosti, jinak nejvyšší státní zástupce, v Rakouské republice pak spolkový ministr spravedlnosti.

Povolí-li dožádaný stát, aby osoba, která je ve vazbě na výsostném území dožadujícího státu, byla přítomna vyřizování žádosti o právní pomoc, pak ji musí po dobu jejího pobytu na svém výsostném území držet ve vazbě a po projednání úkonů spojených s poskytnutím právní pomoci ji neprodleně opět předat dožadujícímu státu, pokud tento nepožaduje propuštění na svobodu.

Povolí-li třetí stát, aby osoba, která je ve vazbě na výsostném území některého smluvního státu, byla přítomna vyřizování žádosti o právní pomoc, pak platí pro průvoz této osoby přes výsostné území druhého smluvního státu také odstavce 2 a 3 článku 11 úmluvy.

Ustanovení článku 12 úmluvy se užijí v případech uvedených v odstavcích 1 a 2.

Dožádaný stát předává informace z trestního rejstříku vyžádané policejními orgány druhého smluvního státu pro účely trestního řízení v tom rozsahu, v jakém by je mohly obdržet jeho vlastní policejní orgány v podobných případech.

Z jiných důvodů, než pro účely trestního řízení, se na žádost orgánů druhého smluvního státu poskytují informace z trestního rejstříku druhého smluvního státu v tom rozsahu, v jakém by je mohly získat jeho vlastní orgány v podobných případech.

V žádostech o doručení se v rámci údajů o předmětu a důvodu žádosti také specifikuje druh písemnosti, která má být doručena, a postavení příjemce v řízení.

K žádosti o prohlídku nebo zajištění důkazních prostředků nebo písemností se přikládá vyhotovení nebo ověřený opis nařízení soudu. Nelze-li k žádosti o zajištění předmětů nebo prohlídku přiložit originál nebo ověřený opis soudního nařízení, pak stačí prohlášení příslušného justičního orgánu, že předpoklady potřebné pro toto opatření jsou dány právní úpravou platnou v dožadujícím státě.

Nestanoví-li tato smlouva jinak, mohou se justiční orgány obou smluvních států v záležitostech právní pomoci ve věcech trestních stýkat přímo. Žádosti lze podle úmluvy a této smlouvy předávat prostřednictvím ministra spravedlnosti České republiky, pokud byla v dožadujícím státě již podána obžaloba, jinak prostřednictvím nejvyššího státního zástupce České republiky na straně jedné a spolkového ministra spravedlnosti Rakouské republiky na straně druhé.

Žádosti o provedení prohlídky nebo zajištění, předání předmětů, o předání nebo průvoz vězňů jsou předávány prostřednictvím nejvyššího státního zástupce nebo ministra spravedlnosti České republiky a spolkového ministra spravedlnosti Rakouské republiky. V naléhavých případech je přípustný bezprostřední kontakt mezi justičními orgány, avšak mimo to je třeba předat opis žádosti cestou předpokládanou ve větě 1.

Zasílané písemnosti mohou být také doručovány bezprostředně poštou podle předpisů platných pro poštovní styk. Písemnosti zaslané poštou, jejichž zasílání není podle úmluvy a této smlouvy přípustné, se považují v obou smluvních státech za příjemci nedoručené.

Žádosti uvedené v článku X této smlouvy jsou předávány nejvyšším státním zástupcem České republiky na straně jedné a spolkovým ministrem vnitra Rakouské republiky na straně druhé a stejnou cestou se na ně i odpovídá. Při nebezpečí z prodlení je přípustný bezprostřední styk mezi policejními orgány a příslušnými orgány z oblasti rejstříku trestů.

Překlady žádostí podávaných podle této smlouvy ani připojených podkladů se nepřipojují, nestanoví-li tato smlouva jinak.

K písemnostem, které mají být doručeny, je třeba připojit překlad do jazyka dožádaného státu vyhotovený a ověřený úředně stanoveným tlumočníkem, který má sídlo v jednom ze smluvních států. Ověření podpisu tlumočníka není nutné.

Není-li písemnost, která má být doručena, opatřena překladem do jazyka dožádaného státu, omezí se dožádaný soud na to, že zařídí doručení předáním písemnosti příjemci označenému v žádosti, je-li ji ochoten přijmout.

K písemnostem, které jsou zasílány podle článku XII odst. 3 této smlouvy bezprostředně poštou, musí být vždy připojen překlad do jazyka dožádaného státu. Pokud není doručovaná písemnost opatřena překladem do jazyka dožádaného státu, pak platí doručení v obou smluvních státech za neuskutečněné. Při doručování písemností poštou vlastním státním příslušníkům nemusí být překlad přiložen.

Na základě předaného trestního oznámení podle článku 21 úmluvy zahájí příslušné orgány druhého smluvního státu podle právních předpisů tohoto státu trestní řízení stejným způsobem jako u trestného činu spáchaného na území svého státu. Dožádaný stát provede řízení o činech proti cizímu majetku, které jsou podle práva dožadujícího státu soudně trestné, i tehdy, když podle jeho práva jsou pro řízení příslušné správní orgány.

Příslušné orgány státu místa činu přezkoumají v jednotlivém případě, zda podání trestního oznámení podle článku 21 úmluvy je žádoucí v zájmu zjištění pravdy, z jiných důvodů důležitých pro trestní řízení, z důvodů týkajících se uložení trestu nebo výkonu trestu nebo zájmu resocializace obviněného.

Pro posouzení soudně trestných činů spáchaných v dopravě se v dožádaném státě vychází z dopravních předpisů platných na místě činu.

Návrh nutný pro zahájení trestního řízení nebo obdobné zmocnění, které bylo dáno v dožadujícím státě, jsou účinné i v dožádaném státě. Jsou-li pouze podle práva dožádaného státu nutné žádosti či zmocnění, pak je možno je dodat dodatečně během přiměřené lhůty, kterou dožádaný stát stanoví.

Žádost musí obsahovat krátké vylíčení skutkového stavu, jakož i pokud možno co nejpřesnější údaje o obviněné osobě, jejím státním občanství a místu jejího bydliště nebo pobytu. K žádosti se připojí:

Důkazní předměty a originální podklady jsou vráceny dožadujícímu státu co možná nejdříve, pokud se dožadující stát navrácení nezřekne. Existující práva dožádaného státu nebo třetích osob k předaným předmětům zůstávají nedotčena.

jestliže trest vynesený v dožádaném státě byl vykonán, prominut nebo je promlčen,

pokud byl výkon trestu zcela nebo zčásti odložen nebo bylo odročeno rozhodnutí o potrestání,

jestliže z důkazních důvodů byla obviněná osoba pravomocně zproštěna obžaloby nebo řízení proti ní bylo s konečnou platností zastaveno.

za Českou republiku: soudy, státní zastupitelství a Ministerstvo spravedlnosti,

za Rakouskou republiku: soudy, státní zastupitelství a Spolkové ministerstvo spravedlnosti.

Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.

Smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly vyměněny ratifikační listiny.

Smlouva zůstává v platnosti na dobu neurčitou, pokud jeden ze smluvních států smlouvu písemně diplomatickou cestou nevypoví; v tomto případě pozbývá smlouva platnosti rok po vypovězení, nejpozději však k termínu, ke kterému pozbyde platnosti Evropská úmluva o právní pomoci ve věcech trestních mezi smluvními státy této smlouvy. Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních států tuto smlouvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.