Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

588/1992 Sb. znění účinné od 1. 8. 1995 do 31. 12. 1995

Dnem 18. prosince 1992 nabývají účinnosti pouze ustanovení § 50 odst. 1 až 5 . Všechna ostatní ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 133/1995 Sb.

1.8.1995

zákonem č. 258/1994 Sb.

1.1.1995

zákonem č. 136/1994 Sb.

1.7.1994

Více...

588

 

ZÁKON

České národní rady

ze dne 24. listopadu 1992

o dani z přidané hodnoty

 

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-3)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen "daň"), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu, nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen "příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku").

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1)

Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

a)

dodání zboží a převod nemovitostí včetně dodání stavebních objektů a stavebních prací, a to i formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak; za zdanitelné plnění se nepovažuje převod pozemků,

b)

poskytování služeb,

c)

převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen "převod a využití práv") uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1 a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem.

(2)

U subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, se za zdanitelné plnění považují plnění, u nichž příjmy z těchto plnění podléhají dani z příjmů.1a Za zdanitelné plnění se u těchto subjektů nepovažují tržby z hlavní činnosti a příjmy z členských příspěvků. U Státního fondu tržní regulace v zemědělství1b se za zdanitelné plnění považuje nákup a prodej zemědělských a potravinářských výrobků.

(3)

Za zdanitelné plnění se považuje i vložení majetkového vkladu v naturální podobě osobě, která není plátcem, vypořádací podíl1c v naturální podobě a podíl na likvidačním zůstatku,1d pokud u nich byl uplatněn odpočet daně s výjimkou majetku v naturální podobě, který byl vydán nebo poskytnut jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(4)

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze, lidská krev, lidské orgány a mateřské mléko, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b)

službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,

c)

obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daně podle § 25, snížené u plátce daně (dále jen "plátce") popřípadě o daň nebo o daň z obratu,

d)

daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,

e)

daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,

f)

odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,

g)

vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,

h)

nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

i)

daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,

j)

zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,

k)

snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,

l)

správcem daně příslušný územní finanční orgán2 (dále jen "finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad,

m)

osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo M1. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním předpisem,

n)

ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,

o)

dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2, popřípadě pro vnitropodnikovou spotřebu plátce podléhající dani,

p)

tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

q)

daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2 a 5, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 4 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11, doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě podle § 46 odst. 4 a § 47 odst. 7 a přepravní doklad podle § 47 odst. 6,

r)

finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem.2a

§ 2a

Vymezení pojmu peníze

(1)

Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bank ovky, státovky a mince vyměnit.

(2)

Za zboží se pro účely zákona také považují

a)

bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou,

b)

bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu střed vyhlašovaného Českou národní bankou.

§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1)

Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jímž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2)

V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.

ČÁST DRUHÁ

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO

PLNĚNÍ V TUZEMSKU (§ 4-35)

HLAVA I

SUBJEKTY DANĚ (§ 4-6)

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.

§ 5

Plátci

(1)

Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2)

Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3 nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se v případě podle odstavce 4 zaregistruje jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.

(3)

Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

(4)

O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 750000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 3000000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(5)

V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu3b a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c k datu zrušení registrace․ Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.

(6)

Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu3b a z ceny nakoupených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeném nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví ze skla, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.

(7)

Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,3a a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.

(8)

Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,3d a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 6 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

a)

fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje, a jejíž je jediným zakladatelem,

b)

dojde ke zrušení právnické osoby založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel.

(9)

O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 8 a 9 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 6 a dále odvést daň z majetku, který nabyli bez daně, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního zákona3b a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního zákona3c k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1)

Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

a)

osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo pořízeny,

b)

členové dozorčích rad plátců,

c)

osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,

d)

osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) až c), nebo k plátci, který je fyzickou osobou,

e)

právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,

f)

hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,

g)

osoby, které jsou v pracovněprávním4 nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci,

h)

osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy,

i)

členové družstev, kteří jsou v pracovním vztahu k družstvu,4a

j)

osoby, které jsou statutárním orgánem právnických osob majících zvláštní vztah k plátci.

(2)

Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d), jsou osoby blízké5 a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3)

Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

HLAVA II

PŘEDMĚT DANĚ A MÍSTO PLNĚNÍ (§ 7-8)

§ 7

Předmět daně

(1)

Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

a)

poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud se jedná o fyzickou osobu,

b)

poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o vlastní plnění, která v případě podnikání podléhají dani,

c)

poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo byla pořízena bez daně,

d)

použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

e)

použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

(3)

Předmětem daně není bezúplatné poskytnutí reklamních a propagačních předmětů opatřených obchodním názvem nebo firemní značkou plátce, jejichž jednotková vstupní cena bez daně nepřesahuje 200 Kč.

§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1)

Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

a)

místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b)

místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c)

místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2)

Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3)

Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

a)

místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b)

místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt zachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

c)

místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,

d)

místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb,

e)

místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na ustanovení písmene a), pokud se jedná o služby cestovního ruchu, ubytovací služby, služby veřejného stravování, poradenské služby, finanční služby, pojišťovnictví, obchodní a zprostředkovatelské služby, advokátní, informační a překladatelské služby a vzdělávací činnosti.

HLAVA III

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ,

VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI

A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ (§ 9-13)

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1)

Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

a)

při prodeji zboží podle kupní smlouvy6 dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,

b)

při převodu nemovitostí dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí,

c)

při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve, v případě kompletace služeb cestovního ruchu dnem poskytnutí poslední služby nebo jejím zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

d)

při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve,

e)

při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,

f)

při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 14 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

g)

při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,

h)

při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

i)

při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním dnem převzetí zboží nebo poskytnutím služby nebo převodem a využitím práv,

j)

při použití osobního automobilu vlastní výroby nebo použití automobilu nakoupeného za účelem dalšího prodeje v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,

k)

při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,

l)

při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,

m)

v ostatních případech dnem zaplacení.

(2)

Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

(3)

V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,7 smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,7a smlouvy o dílo8 nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Pokud není tento den ve smlouvě uveden, a v případě nájemních smluv se považuje dílčí zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

(4)

V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

(5)

Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 10

Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu

(1)

Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2)

V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající sazbě daně 5 % a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

(3)

Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1)

Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.8a

(2)

Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a na uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3)

Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

§ 12

Vystavování daňových dokladů,

dokladů o použití a jejich obsah

(1)

Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně.

(2)

Běžný daňový doklad musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)

daňové identifikační číslo9 plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c)

obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d)

daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

e)

pořadové číslo dokladu,

f)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

g)

datum vystavení dokladu,

h)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

i)

výši ceny bez daně celkem,

j)

sazbu daně podle § 16,

k)

výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3)

Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4)

Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5)

Doklad o použití musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)

daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c)

účel použití,

d)

pořadové číslo dokladu,

e)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

f)

datum vystavení dokladu,

g)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

h)

výši ceny bez daně celkem,

i)

sazbu daně podle § 16,

j)

výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích. Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(6)

Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.9a

(7)

Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8)

V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených ve splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

(9)

Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí být pro účely odpočtu daně dále uvedeno obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Toto obchodní jméno na zjednodušeném daňovém dokladu uvádí plátce uskutečňující zdanitelná plnění, popřípadě plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje.

(10)

Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) a b), obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně podle § 16 a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen jej vystavit.

(11)

Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1)

Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy. Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

(2)

Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3)

Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4)

Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále

a)

jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň, zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedená i v haléřích,

b)

jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň, zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedená i v haléřích.

HLAVA IV

ZÁKLAD DANĚ (§ 14-15a)

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1)

Základem pro výpočet daně je cena10 za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

(3)

Jestliže není cena za zdanitelné plnění určena a dále v případě osobní spotřeby plátce, je základem daně cena obvyklá bez daně. V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních předpisů,10 je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

(4)

Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,11 základ daně zahrnuje i tuto daň.

(5)

Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(6)

Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(7)

Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8)

Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň. V případě, že v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta zdanitelná plnění s různými sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný postup se při stanovení základu daně uplatní i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, nebo při prodeji stavby včetně pozemku.

(9)

Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(10)

Základem daně při prodeji platných mincí, kterou jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

(11)

Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(12)

Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně a ve výši sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25, 46 nebo § 47 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.

(13)

Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění a jiné finanční příspěvky stanovené obecně závaznými předpisy.

(14)

Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní i při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

(15)

Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pr o službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

(16)

Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu13 do podskupiny SKP 63.30.1 - cestovní kanceláře, průvodcovská činnost a služby s tím spojené je přirážka za zprostředkování stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15, případně § 38a tohoto zákona.

(17)

V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu3b po technickém zhodnocení.

(18)

Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé.

(19)

Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny osobního automobilu bez daně. Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá věc vrací pronajímateli. Tento postup se neuplatní, pokud byl předmět pronájmu prokazatelně odcizen nebo zničen nebo pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V případě dalšího finančního pronájmu vráceného osobního automobilu s následnou koupí najaté věci je základem daně vstupní cena automobilu bez daně, snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.

§ 15

Oprava základu daně

(1)

Plátce může opravit základ daně a výši daně

a)

při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,

b)

při změně ceny na základě kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění.

(2)

Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavce 1 provedena.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

§ 15a

Oprava sazby daně a výše daně

(1)

Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a)

sazbu daně 5 % a měla být uplatněna sazba daně 22 %,

b)

osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 5 %,

c)

osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 22 %,

d)

sazbu daně 5 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

e)

sazbu daně 22 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

a zároveň oprava uvedené chyby za jednotlivá uskutečněná zdanitelná plnění zvyšuje daňovou povinnost, je povinen předložit samostatné dodatečné daňové přiznání způsobem stanoveným v § 38a.

(2)

Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále

a)

pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, ve kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

b)

základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,

c)

základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně.

(3)

Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25 tohoto zákona, uvede i výši daně na výstupu s chybnou sazbou 5 % se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25 tohoto zákona, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou sazbou 22 % nebo 5 %.

(4)

Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a)

sazbu daně 22 % a měla být uplatněna sazba daně 5 %,

b)

sazbu daně 22 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

c)

sazbu daně 5 % a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

d)

osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 22 %,

e)

osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 5 % a zároveň má oprava uvedené chyby za následek snížení daňové povinnosti, nelze uvedenou chybu již žádným způsobem opravit.

HLAVA V

SAZBY A VÝPOČET DANĚ (§ 16-18)

§ 16

Sazby daně

(1)

Sazba daně u zboží je 22 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie je sazba daně 5 %.

(2)

Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu závaznou informaci o sazebním zařazení zboží celních orgánů.

(3)

Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek13a je 5 %. Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) je 22 %.

(4)

Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb a prací výrobní povahy13 uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 22 %. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění sazba daně ve výši 22 %.

(5)

Sazba daně u staveb včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu13 do oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) je 5 %, pokud zákon nestanoví jinak.

(6)

Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajímateli, kde je sazba daně 22 %. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatní sazba daně ve výši 5 %.

(7)

U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

(8)

Sazba daně u přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobních automobilů s následnou koupí najaté věci je 5 %.

(9)

Sazba daně u pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daně podle § 30, je 5 %. Sazba daně 5 % se uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor. Krátkodobým pronájmem se pro účely tohoto zákona rozumí pronájem včetně vnitřního vybavení nejvýše na 48 hodin nepřetržitě. Sazba daně 5 % se uplatní i u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale instalovaných měřicích zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.

§ 17

Výpočet daně

(1)

Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2)

Daň se vypočítá jako součin základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

(3)

Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

(4)

Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích,16 přepočte se na českou měnu podle kursu nákup vyhlašovaného Českou národní bankou a platného v den vzniku daňové povinnosti.

(5)

Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

(6)

Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

(7)

Při výpočtu daně u služeb nakoupených a poskytovaných v souvislosti s kompletací služeb cestovního ruchu může plátce postupovat takto:

a)

služby pořízené od plátců za ceny včetně daně a služby pořízené ze zahraničí při prodeji již nezdaňuje, nemá však nárok na odpočet daně podle § 19,

b)

služeb, které plátce sám poskytuje, a u služeb nakoupených od osob, které nejsou plátci, uplatňuje daň ve výši platné sazby.

§ 18

Stanovení daňové povinnosti u plátců, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu

Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušný finanční orgán o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán je povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 11 a zvláštního předpisu 8a a individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.

HLAVA VI

ODPOČET DANĚ (§ 19-24)

§ 19

Nárok na odpočet daně

(1)

Nárok na odpočet daně má plátce, pokud pořízené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen "přijatá zdanitelná plnění") použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2)

Plátce má nárok na odpočet daně na základě daňového dokladu zaúčtovaného podle zvláštního předpisu16ase všemi tímto zákonem předepsanými náležitostmi, který byl vystaven plátcem daně. V případě, že doklad, na jehož základě uplatňuje plátce nárok na odpočet daně, neobsahuje všechny náležitosti, finanční orgán ho vyzve, aby si v určené lhůtě zajistil u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, doplnění chybějících náležitostí. Doplňovat nelze náležitosti daňového dokladu předepsané v § 12 odst. 2 písm. b), d), h), i), j) a k). Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3)

Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního předpisu16b uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(4)

Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci ze vstupní ceny, při technickém zhodnocení osobního automobilu a při nákupu vratných lahví. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(5)

Plátce má nárok na odpočet daně z přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobního automobilu s následnou koupí najaté věci.

(6)

Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem. Pokud je osobní automobil nakoupený za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, použit v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle odstavce 4, nárok na odpočet daně zaniká.

(7)

Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, tento prodej dani nepodléhá, pokud prodejní cena nepřevyšuje pořizovací cenu včetně daně. Pokud prodejní cena převyšuje pořizovací cenu, prodej dani podléhá a základ daně se stanoví podle § 14 odst. 14. Výše uvedený postup se nevztahuje na plátce, kteří nakupují ojeté osobní automobily za účelem dalšího prodeje. Tito plátci jsou povinni uplatňovat daň podle ustanovení § 14 odst. 14.

(8)

Poskytne-li plátce bezúplatně zdanitelná plnění, při jejichž pořízení nemohl uplatnit nárok na odpočet daně podle odstavce 3, tato plnění dani nepodléhají.

(9)

V případě, že plátce používá pro dosažení obratu za svá zdanitelná plnění majetek, který mu slouží zároveň i pro osobní potřebu, má nárok na odpočet daně v poměrné části, a to pouze do poměru, v jakém uplatňuje odpisy pro účely daně z příjmu.

(10)

Při použití soukromého osobního automobilu pro služební účely nelze uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení pohonných hmot.

§ 20

Způsob uplatnění odpočtu

(1)

Má-li plátce příjmy a výnosy nejen za svá uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Plátci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou povinni zkracovat nárok na odpočet daně, i když neuskutečňují zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25. Poměrná část odpočtu daně se určí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Do jmenovatele se dále uvádí plnění podle odstavce 3. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa.

(2)

Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je osvobozen od daně podle § 35, cena bez daně za převod staveb, části staveb, bytů a nebytových prostor, který je osvobozen od daně podle § 30, a cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolků, který je osvobozen od daně podle § 26 písm. c).

(3)

U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky, popřípadě jiné prostředky ze státního nebo místních rozpočtů a tržby z hlavní činnosti.

(4)

Plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 nižší než 0,05 včetně.

(5)

Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 vyšší než 0,95 včetně.

(6)

Po skončení kalendářního roku provede plátce vypořádání nároku na odpočet, které uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi součtem uplatněných nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku a vypočteným nárokem na odpočet z údajů za celý rok. Vypočtený nárok na odpočet je součtem daně na vstupu za celý rok vynásobený ročním koeficientem, který je vypočten z údajů uskutečněných zdanitelných plnění za celý rok. Stejným způsobem provede plátce vypořádání i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(7)

Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného a použije koeficient takto:

a)

při propočtu opravy vypořádání minulého roku a dvou let předcházejících použije plátce vždy nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému roku,

b)

při propočtu opravy roků jiných, než je uvedeno v písmenu a), se použije poslední vypočtený roční koeficient roku, kterého se oprava týká; roční koeficient se v tomto případě nově nepropočítává, přestože se uskutečňovaná zdanitelná plnění opravují.

(8)

Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,17 má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž do uskutečnění prodeje ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

§ 21

Oprava daně pro účely odpočtu daně

(1)

Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

(2)

Plátce má nárok na odpočet daně v tom zdaňovacím období, ve kterém obdržel opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2.

(3)

Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

(4)

Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále § 20.

§ 22

zrušen

§ 23

zrušen

§ 24

zrušen

HLAVA VII

OSVOBOZENÍ OD DANĚ (§ 25-35)

§ 25

Osvobození od daně

(1)

Od daně jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35

a)

poštovní služby (§ 26),

b)

rozhlasové a televizní vysílání (§ 27),

c)

finanční činnosti (§ 28),

d)

pojišťovnictví (§ 29),

e)

převod staveb a pronájem pozemků a staveb ( § 30),

f)

výchova a vzdělávání (§ 31),

g)

zdravotnické služby a zboží (§ 32),

h)

sociální pomoc (§ 33),

i)

loterie a jiné podobné hry (§ 34),

j)

prodej podniku (§ 35).

(2)

Má-li plátce obrat za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 26

Poštovní služby

Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

poštovní přemisťování činnosti:18

1.

listovní pošta,

2.

balíková pošta,

3.

poštovní poukázky,

b)

poštovní obstaravatelské činnosti:19

1.

platební a zúčtovací styk,

2.

důchodová služba,

3.

soustředěné inkaso plateb obyvatelstva včetně rozhlasové a televizní služby,20

4.

sázkové služby,

5.

ostatní poštovní obstaravatelské činnosti,

c)

vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků.

§ 27

Rozhlasové a televizní vysílání

Od daně je osvobozeno rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli ze zákona,21 s výjimkou vysílání reklam a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí.

§ 28

Finanční činnosti

(1)

Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a)

zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředky (finanční makléřství),

b)

obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

c)

směnárenská činnost,

d)

operace týkající se peněz,

e)

dodání zlata22 České národní bance bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

(2)

Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a)

poskytování úvěrů,

b)

investování do cenných papírů na vlastní účet,

c)

platební styk a zúčtování,

d)

vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

e)

poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,23

f)

otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,24

g)

obstarávání inkasa,25

h)

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

1.

s devizovými hodnotami,

2.

v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kurzových a úrokových obchodů,

3.

s převoditelnými cennými papíry,

i)

prodej pohledávek nakoupených od jiných subjektů,

j)

zprostředkování spoření uskutečňované finančními institucemi.

uskutečňované finančními institucemi.

(3)

Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované subjekty, které nejsou finančními institucemi, nejsou považovány za zdanitelné plnění.

(4)

Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

banky,

b)

pojišťovny,

c)

investiční společnosti a investiční fondy,

d)

makléři,

e)

penzijní fondy podle zvláštního předpisu,26

f)

Fond pojištění vkladů.

(5)

Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 10 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku a nebo částku 10000000 Kč. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20 odst. 6.

§ 29

Pojišťovací činnosti

Pojišťovacími činnostmi25a se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

činnost pojišťoven při

1.

pojištění včetně jeho sjednávání,

2.

správě pojištění,

3.

poskytování plnění z pojistných událostí,

4.

zprostředkování pojištění,

5.

zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění,

6.

činnost sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

7.

činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod),

b)

činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění.25b

c)

penzijní připojištění se státním příspěvkem,

d)

zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.

§ 30

Převod a pronájem pozemků a staveb

(1)

Převod staveb a částí staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

(2)

Převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do dvou let po nabytí nebo kolaudaci stavby.

(3)

Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor, pronájem bezpečnostních schránek a pronájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý pronájem podle § 16 odst. 9.

(4)

Plátce se může rozhodnout, že pronájem bude dani podléhat, pokud se jedná o pronájem pozemků, staveb, částí staveb, bytů nebo nebytových prostor jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování pronájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy. Změnu na režim osvobození může provést nejdříve po skončení kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém začal pronájem zdaňovat, a oznámit ji příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 31.ledna běžného roku.

§ 31

Výchova a vzdělávání

(1)

Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního předpisu13 do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilišt ích a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,28 vysokých školách29 a předškolních zařízeních a školských zařízeních,30

b)

činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.31

(2)

Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

§ 32

Zdravotnické služby a zboží

(1)

Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu13 do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče) poskytované oprávněnými subjekty33 a vymezené zvláštními předpisy.34

(2)

Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1.

(3)

Od daně je osvobozen výdej léčiv34a a prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.

(4)

Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.35

§ 33

Sociální pomoc

Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle zvláštního předpisu13 do pododdílu SKP 85.3 (sociální péče) poskytované podle zvláštního předpisu37 bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

§ 34

Loterie a jiné podobné hry

Od daně je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her,38 s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.

§ 35

Prodej podniku

Od daně je osvobozen prodej podniku nebo jeho části39 plátci, a to i na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

ČÁST TŘETÍ

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ A SPRÁVA

DANĚ V TUZEMSKU (§ 36-41)

§ 36

Zdaňovací období

(1)

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10000000 Kč.

(2)

Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10000000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci.

(3)

Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

(4)

Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.

(5)

Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní a nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31.ledna příslušného kalendářního roku.

§ 37

Splatnost daně

Vlastní daňová povinnost za zdaňovací období je splatná nejpozději do 25 dnů po jeho skončení, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,40 a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

§ 37a

Vracení nadměrného odpočtu

Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpis40a

§ 38

Daňové přiznání

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání,40b a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.

§ 38a

Dodatečné daňové přiznání

(1)

V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období. Dodatečné daňové přiznání předkládá plátce samostatně podle odstavce 2 a samostatně podle odstavce 3.

(2)

Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit40c v případě, že jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze zvyšuje daňovou povinnost. Tímto přiznáním lze provést i opravu sazby daně a výše daně podle § 15 odst. 1.

(3)

V případě, že plátce jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze snižuje daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání finančnímu orgánu do šesti měsíců od lhůty pro předložení daňového přiznání za zdaňovací období, kterého se oprava týká. Nedodržením lhůty nárok zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Tímto přiznáním nelze provést opravu sazby daně a výše daně podle § 15a odst. 4.

(4)

Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného podle § 20 odst. 6 je plátce povinen opravit vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 současně s předkládanou opravou v dodatečném daňovém přiznání.

§ 39

Zrušení registrace

(1)

Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

(2)

Pro osobu podléhající dani i po zrušení registrace platí ustanovení zvláštního předpisu.40d

(3)

Správce daně může zrušit registraci plátce, který se zaregistroval na vlastní žádost,

a)

neplní-li svoje povinnosti vyplývající ze zákona,

b)

neuskutečňuje-li bez udání důvodů zdanitelná plnění během kalendářního roku

(4)

V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců je jeho obrat nulový.

§ 40

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1)

Pokud plátce zahrnul daň na výstupu nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, nebo zahrnul daň na vstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl nárok na odpočet daně, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2)

Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 19, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,40e a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

§ 41

zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

UPLATNĚNÍ DANĚ PŘI DOVOZU A VÝVOZU (§ 42-48)

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

(1)

Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí

a)

zboží propuštěné do režimu volného oběhu,41

b)

zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,41a

c)

zpět dovážené zboží propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku,42

d)

zboží propuštěné do režimu dočasného použití.42a

(2)

Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu.43

(3)

Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovení části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to nejdříve ve zdaňovacím období, kdy bylo zboží propuštěno do příslušného režimu a má daňový doklad. Plátce má nárok na odpočet daně při dovozu osobních automobilů deklarovaných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen a osobní automobily jsou vyvezeny zpět do zahraničí.

(4)

Daňovým dokladem při dovozu je písemné celní prohlášení, s výjimkou celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu, potvrzené celním orgánem.

(5)

Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla.44 Od daně je osvobozeno české zboží,44a které po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu neplátcem daně je tomuto neplátci daně propuštěno do režimu volného oběhu v nezměněném stavu. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí45 nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu.46

(6)

Při dovozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce47a je povinen tento zástupce vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí. Nepřímý zástupce neuplatňuje nárok na odpočet daně a je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě. Nárok na odpočet daně má zastoupená osoba, která je plátcem daně. Na daňovém dokladu musí být uvedena zastoupená osoba vedle příjemce zboží, pokud jím není zastoupená osoba. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení.

(7)

Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem písemné celní prohlášení vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu s uvedením daně.

(8)

Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní sazba,47d použije se sazba daně ve výši 22 %, pokud alespoň jeden druh zboží této sazbě daně podléhá.

(9)

Pokud dojde k vrácení nebo prominutí cla a vrácení daně z důvodu nových skutkových okolností, než které vedly k jejich vyměření nebo vybrání,47e bude daň vrácena celním úřadem. Vrácení daně bude vyznačeno celním úřadem na původním daňovém dokladu a plátce daně je povinen provést opravu odpočtu daně způsobem stanoveným v § 21.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1)

Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) a b) je součet

a)

základu pro vyměření cla,

b)

cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,

c)

příslušné spotřební daně.

(2)

Základem daně u českého zboží, které je neplátci daně propuštěno do volného oběhu po jeho umístění ve svobodném celním skladu a svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,47b je základ pro vyměření cla ve výši nákladů na provedené zpracovatelské operace.

(3)

U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku podle § 43 odst. 1 písm. c) se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.47c

(4)

U zboží uvedeného v § 43 odst. 1 písm. d) činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(5)

U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se výše daně stanoví rozdílem daní vypočtených podle § 43 odst. 1 písm. a) a podle odstavce 4.

(6)

U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

(7)

Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto zákona za dovoz nového osobního automobilu.

§ 45

Vývoz zboží

(1)

Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu.

(2)

Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu, vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen pohraničním celním úřadem jeho výstup nebo celním úřadem umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma. Při propuštění zboží do režimu vývozu v rámci zjednodušeného postupu47f se za vyvezené zboží také považuje, je-li, na základě celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu potvrzeného pohraničním celním úřadem na daňovém dokladu, potvrzen vnitrozemským celním úřadem výstup zboží do zahraničí.

(3)

Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemné celní prohlášení s výjimkou celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu.

(4)

Při vývozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce47a má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě. Na daňovém dokladu musí být uvedena zastoupená osoba vedle odesilatele zboží, pokud jím není zastoupená osoba. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem písemné celní prohlášení vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.

(5)

Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle § 19, 20 a 21. Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

(6)

Daň se neuplatňuje u prodeje vybraných druhů zboží osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.48 Daň se rovněž neuplatňuje v případě půjčování a pronájmu zařízení pro automatizované zpracování dat a rozmnožovacích strojů, včetně servisních a opravárenských služeb těchto strojů výhradně pro úřední účely kanceláře Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Prodej vybraných druhů zboží za ceny bez daně je vázán principem vzájemnosti a uskutečňuje se pouze u specializovaných subjektů, které na základě písemného souhlasu Ministerstva financí jsou k prodeji za ceny bez daní oprávněny. Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob a rozsah těchto prodejů za ceny bez daně uvedeným osobám jiných států.

(7)

Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

a)

k zásobování zahraničních leteckých společností zbožím za ceny bez daně, určeným k prodeji na palubách jejich letadel,

b)

k prodeji zboží za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností,

c)

k prodeji zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(8)

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení k prodeji zboží za ceny bez daně osobám při přestupu státní hranice České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(9)

Na zboží umístěné v prodejnách typu DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na zboží vyvezené.48a

§ 46

Poskytování služeb a převod a využití práv

do zahraničí

(1)

Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro spotřebu nebo použití v tuzemsku. Převodem a využitím práv do zahraničí se rozumí převod a využití práv s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku. Poskytování služeb zařazených do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související) a skupiny 74.84 (ostatní obchodní služby jinde neuvedené) osobám, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy považováno za poskytování služeb do zahraničí.

(2)

Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(3)

Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců 1 a 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20 a 21.

(4)

Za daňový doklad při poskytování služeb a převodu a využití práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb nebo o převodu a využití práv, potvrzená zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1)

Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

a)

z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,

b)

z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c)

z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d)

mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

od povinnosti uplatňovat daň na výstupu je osvobozena.Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak.

(2)

Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3)

Služby související s mezinárodní přepravou zboží, peněz a mezinárodní pravidelnou přepravou osob nebo v souvislosti s mezinárodní nepravidelnou přepravou osob jsou osvobozeny od povinnosti uplatňovat daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků, s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb poskytovaných v rámci mezinárodní pravidelné i nepravidelné železniční a letecké přepravy osob.

(4)

Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavce 3 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19, 20, 21 a 23 tohoto zákona.

(5)

Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

(6)

Za daňový doklad při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona považuje přepravní doklad potvrzený pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava prováděna.

(7)

Za daňový doklad při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona považuje běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2, popř. doklad o zaplacení nebo písemná smlouva potvrzená osobou, která mezinárodní přepravu provádí.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1)

Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2)

Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3)

Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4)

Sazba daně je 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

(5)

Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6)

Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit, je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7)

Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kč.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ

USTANOVENÍ (§ 49-56)

§ 49

Uplatňování daně

(1)

Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2)

Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn odpočet podle § 51 odst. 1.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu

na nový systém daně

Ustanovení odst. 1 až 5 nabývají účinnosti již dnem 18. prosince 1992.

(1)

Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2)

Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3)

Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4)

Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné výši a ve stanovených lhůtách, platí pro zvýšení daně, pokuty a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

(5)

Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6)

V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.48b V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu

a zboží při přechodu na nový systém daně

(1)

Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.49 Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

a)

pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,

b)

má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,

c)

provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.50

(2)

Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.

§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží

při přechodu na nový systém daně

(1)

Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

a)

má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,

b)

provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2)

U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3)

Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou ministerstvo financí.

§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených

před účinností zákona

(1)

U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2)

U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.

§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

(1)

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení nepřímých daní, mohou požádat příslušný finanční orgán o vrácení zaplacené daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně.

(2)

Prodá-li osoba, která není plátce daně, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 1, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši původně vrácené daně, a to do 25 dnů od konce měsíce, ve kterém zboží prodala.

§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1)

Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující d aň z obratu a dovozní daň. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí ustanovení zákona č. 588/1993 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.

(2)

Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.

Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.

2.

Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.

3.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

4.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona

(1)

Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

(2)

Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II zákona č. 258/1994 Sb.1.1.1995
Čl. II zákona č. 321/1993 Sb.1.1.1994
Čl. III zákona č. 196/1993 Sb.1.8.1993


Poznámky pod čarou:

§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

§ 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství.

Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

§ 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

§ 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

§ 27 a násl. zákoníku práce.

§ 227 odst. 1 obchodního zákoníku.

§ 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

§ 37 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

Zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j.1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.

§ 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

§ 40a a násl. zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j.1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j.1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.

§ 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).

§ 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

§ 25 odst. 1 písm. t) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

§ 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).

§ 5 zákona č. 222/1946 Sb.

§ 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.

§ 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

§ 8 zákona ČNR č. 185/1991 Sb.

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j.1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.

§ 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.

§ 1 zákona č. 171/1990 Sb., o vysokých školách.

§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních.

§ 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

§ 8 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j.1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.

Zákon ČNR č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j.1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

Zákon ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 47 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 128 až 132 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

§ 163 až 178 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 197 až 213 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 187 až 196 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 238 až 253 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 191, 204, 205, 234 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

§ 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb.)

§ 285 až 288 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 164 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

§ 124 až 126 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

§ 214 až 216 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

§ 2930 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Poznámky pod čarou:
1

§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

1a

§ 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

1b

Zákon ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství.

1c
1d
2

Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

2a

§ 3 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

3

§ 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3a

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

3b

§ 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

3c

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

3d
4

§ 27 a násl. zákoníku práce.

4a

§ 227 odst. 1 obchodního zákoníku.

5
6
7
7a
8
8a

§ 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9

§ 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

9a

§ 37 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10

§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

11

Zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

13

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j.1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.

13a

§ 40a a násl. zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16

§ 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).

16a

§ 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

16b

§ 25 odst. 1 písm. t) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

17
18

§ 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).

19

§ 5 zákona č. 222/1946 Sb.

20

§ 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.

21

§ 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

22

§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

23
24
25
25a

Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

25b

§ 8 zákona ČNR č. 185/1991 Sb.

26

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

28

§ 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.

29

§ 1 zákona č. 171/1990 Sb., o vysokých školách.

30

§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních.

§ 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

31

§ 8 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

33

Zákon ČNR č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

34

Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

34a

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu, ve znění pozdějších předpisů.

35

Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

37

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

38

Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

39
40

Zákon ČNR č. 13/1993 Sb.

40a

§ 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40b

§ 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40c

§ 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40d

§ 47 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40e

§ 63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41

§ 128 až 132 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

41a

§ 163 až 178 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

42

§ 197 až 213 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

42a

§ 187 až 196 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

43

§ 238 až 253 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

44

§ 191, 204, 205, 234 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

44a

§ 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

45

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

46

Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

47a

§ 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

47b

§ 164 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

47c

§ 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

47d

§ 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb.)

47e

§ 285 až 288 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

47f

§ 124 až 126 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

48

Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

48a

§ 214 až 216 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

48b

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

49

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

50

§ 2930 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.