Tento zákon se vztahuje na tyto druhy cenných papírů

Listina, která je cenným papírem podle odstavce 1 (listinný cenný papír), může být nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence (zaknihovaný cenný papír), pokud tak stanoví zákon.

Zákonem stanovenou evidencí je evidence vedená podle § 56 odst. 1 a § 98 odst. 2.

Zaknihovanými cennými papíry mohou být cenné papíry uvedené v odstavci 1 písm. a), c), d) a e) nebo stanovené jiným zákonem.

Jsou-li cenné papíry stejného druhu podle § 1 odst. 1 vydány stejnou osobou ve stejné formě (§ 3) a vznikají-li z nich stejná práva, jde o zastupitelné cenné papíry.

Ustanovení tohoto zákona se vztahují, nevyplývá-li z nich nebo ze zvláštních zákonů nebo z povahy věci něco jiného, na všechny druhy cenných papírů.

Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad nebo na jméno. Zákon¹¹ může určit, že lze cenný papír vydat jen v některé z uvedených forem.

Pokud právní předpis^11a označuje cenný papír jako cenný papír na majitele, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry na doručitele.

Pokud právní předpis^11a označuje cenný papír jako cenný papír na jméno a současně umožňuje jeho převod rubopisem, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry na řad.

Náležitosti cenných papírů stanoví zákon nebo jiný právní předpis.¹²

Náležitostí zaknihovaných cenných papírů však není:

Je-li podle zákona nutné rozlišit zaknihované cenné papíry, je osoba vedoucí jejich evidenci povinna pro tento účel číselné označení těmto cenným papírům z podnětu jejich emitenta přidělit.

Listiny vydávané v souvislosti s převzetím pevného jednorázového vkladu, s nimiž je spojeno právo na vyplacení vkladu a popřípadě též na úroky nebo jiné majetkové výhody a které jsou převoditelné, musí mít náležitosti dluhopisů^12a a lze je vydávat pouze v souladu se zvláštním zákonem.^12b

Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele (den vydání cenného papíru). Datum emise cenného papíru je datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Datum emise cenného papíru určí emitent, nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného.^12c

Pro náležitosti postupu osoby, která cenný papír vydává (dále jen "emitent"), platí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.¹,²,³,⁵

Akcie, podílové listy nebo dluhopisy mohou být vydány jejich prvému nabyvateli jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Hromadná listina nemůže znít na více nabyvatelů a práva spojená s cennými papíry nemohou být převodem dělena na podíly. Za podmínek předem stanovených emitentem má majitel hromadné listiny právo na její výměnu za jednotlivé cenné papíry. Hromadná listina musí mít náležitosti stanovené pro listinný cenný papír. Na výměnu hromadné listiny za zaknihované cenné papíry se vztahují přiměřeně ustanovení § 9 odst. 2 a § 11.

Mají-li být vydány zaknihované cenné papíry, je emitent povinen o tom učinit oznámení Středisku cenných papírů (dále jen "středisko"). Mají-li být vydány jako zaknihované cenné papíry akcie a není-li emitent jako akciová společnost dosud zapsán v obchodním rejstříku, mají tuto povinnost po založení akciové společnosti její zakladatelé.

Oznámení podle odstavce 4 středisko zanese do své evidence tak, aby všechny cenné papíry, které mají být v rámci dané emise vydány, mohly být v této evidenci registrovány.

Na základě příkazu emitenta k vydání cenného papíru provede středisko bez zbytečného odkladu registraci, jejímž obsahem je zápis do zákonem stanovené evidence ve smyslu § 1 odst. 2.

Má-li cenný papír svou jmenovitou hodnotu, je jí peněžní částka, která je na něm uvedena.

Kursem cenného papíru se rozumí cena uveřejněná jako kurs tohoto cenného papíru na veřejném trhu; vytváří se na základě poptávky a nabídky cenného papíru na veřejném trhu přijímáním návrhů určených předem neurčenému okruhu osob.

Emisním kursem cenného papíru se rozumí peněžní částka, za kterou emitent vydává cenný papír.

Obchodování s cennými papíry je, při splnění podmínek stanovených zákonem,¹³ podnikání a spočívá v poskytování těchto služeb:

Organizováním trhu s cennými papíry je organizování poptávky a nabídky cenných papírů na určitém místě a ve stanovenou dobu. Organizováním trhu s cennými papíry není činnost prováděná ústřední bankou České republiky k usměrnění peněžního trhu podle zvláštního zákona.

Veřejným obchodováním s cennými papíry je obchodování s cennými papíry na burze cenných papírů nebo na obdobném organizovaném trhu cenných papírů (dále jen „veřejné trhy“).

O přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír a naopak („podoba cenného papíru“) rozhoduje emitent, který je povinen toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejnit v Obchodním věstníku.

Emitent odpovídá za škodu, která vznikne uskutečňováním přeměny podoby cenného papíru, ledaže ji způsobil někdo jiný.

Rozhodne-li emitent o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný, současně s tímto rozhodnutím zveřejní v Obchodním věstníku, v jaké lhůtě jsou mu majitelé cenných papírů povinni odevzdat příslušné listinné cenné papíry.

Lhůta podle předchozího odstavce nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců.

Po uplynutí lhůty podle odstavce 2 středisko na základě oznámení emitenta postupuje obdobně podle § 5 odst. 5. Středisko vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány.

Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 až do provedení registrace ve smyslu odstavce 3 nelze s listinnými cennými papíry, které nebyly emitentovi odevzdány, veřejně obchodovat. Majitel cenného papíru může požadovat výnos vyplývající z cenného papíru za dobu po uplynutí uvedené lhůty, jen když odevzdá cenný papír emitentu.

Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, své rozhodnutí sdělí středisku, které je povinno do 30 dnů ode dne, kdy sdělení emitenta obdrží, emitentu předat výpis z jeho registru podle § 63 odst. 1 písm. c), a to v rozsahu evidovaných údajů týkajících se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje. Od okamžiku splnění této povinnosti středisko nesmí provádět ve své evidenci žádné zápisy týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.

Středisko zruší registraci cenného papíru podle odstavce 1 ke dni, který mu jako den přeměny podoby tohoto papíru emitent označí, nejdříve však ke dni splnění povinnosti podle odstavce 1.

Emitent je povinen postupovat tak, aby ode dne, kdy obdrží výpis podle odstavce 1, do dne zrušení registrace podle odstavce 2 neuplynulo více než 30 dní. Dnem zrušení registrace cenného papíru podle odstavce 2 vzniká majiteli tohoto cenného papíru právo na to, aby mu emitent tento cenný papír odevzdal v listinné podobě.

S cenným papírem, jehož podoba byla přeměněna podle odstavců 1 a 2, nelze veřejně obchodovat, pokud emitent ministerstvu financí České republiky (dále jen „ministerstvo“) nedoručí vzorový výtisk listinného cenného papíru spolu s označením tiskárny, která cenný papír vytiskne, nebo tak učiní, avšak ministerstvo rozhodne, že emitentem doručený vzorový výtisk listinného cenného papíru neodpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu § 76 odst. 3.

Pokud emitent neobdrží do 30 dnů od doručení vzorového výtisku podle odstavce 4 rozhodnutí ministerstva, platí, že vzorový výtisk listinného cenného papíru odpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu § 76 odst. 3.

Pokud emitent doručí vzorový výtisk podle odstavce 4 ve lhůtě kratší než 30 dnů přede dnem přeměny podoby cenného papíru podle odstavce 2, účinky podle odstavce 5 nenastanou dříve než 30 dnů po tomto dni.

Pro uplatnění práva na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu lze vydávat kupóny jako cenné papíry na doručitele.

Kupóny se vydávají v kupónovém archu. Součástí kupónového archu může být talón, z něhož plyne právo na vydání nového kupónového archu. Talón není cenným papírem.

Kupón musí obsahovat údaje o

Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.

Bez určení kupní ceny je smlouva o koupi cenných papírů platná, jen když strany projevily vůli uzavřít ji bez určení kupní ceny. V těchto případech je kupující povinen zaplatit kupní cenu, jež odpovídá nejnižšímu kursu, za který byl takový zastupitelný cenný papír prodáván v den uzavření smlouvy na veřejných trzích. Jestliže zastupitelný cenný papír nebyl v tento den předmětem obchodování na veřejných trzích, je kupující povinen zaplatit kupní cenu odpovídající kursu, za který byl takový cenný papír naposled obchodován na veřejných trzích. Nelze-li kupní cenu ani takto určit, je kupující povinen zaplatit jmenovitou hodnotu cenného papíru, jinak cenu, kterou bylo možno při vynaložení odborné péče docílit.

Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy v občanském zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

Ve smlouvě o koupi cenných papírů lze sjednat odkládací podmínku zakládající právo strany této smlouvy projevit vůli, že na uzavřené smlouvě trvá (dále jen "právo opce").

Neobsahuje-li podmínka podle odstavce 1 něco jiného, musí být vůle projevena v písemné formě, a to ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy.

Za zřízení práva opce lze sjednat cenu.

Právo opce je převoditelné; obchodování s ním na veřejných trzích upraví burzovní pravidla a tržní řády.

Pokud ve sjednané lhůtě, a není-li lhůta sjednána do 15 dnů od uzavření smlouvy o koupi cenného papíru, prodávající nesplní svůj závazek převést cenný papír na kupujícího nebo kupující nesplní svůj závazek zaplatit kupní cenu a ze smlouvy nevyplývá něco jiného, má se za to, že smlouva byla porušena podstatným způsobem.¹⁴

Práva vyplývající ze smlouvy o koupi cenného papíru jsou převoditelná, nestanoví-li smlouva něco jiného; obchodování s nimi na veřejných trzích upraví burzovní pravidla a tržní řády.

Při použití § 469 obchodního zákoníku je rozhodující cenový rozdíl vyplývající z uskutečněné koupě nebo uskutečněného prodeje cenného papíru na veřejném trhu. Neobchoduje-li se s cenným papírem na veřejném trhu, je rozhodující cenový rozdíl, který vyplyne z jinak obvykle uskutečněné koupě nebo obvykle uskutečněného prodeje.

Při použití § 470 obchodního zákoníku je pro určení cenového rozdílu rozhodující kurs cenného papíru na veřejném trhu; jestliže předmětem smlouvy je cenný papír, se kterým se neobchoduje na veřejném trhu, je rozhodná cena, za kterou se cenný papír většinou prodává. Rozhodující je kurs nebo cena v den odstoupení od smlouvy; neodstoupila-li oprávněná strana od smlouvy bez zbytečného odkladu, je rozhodující den, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit.

Nárok na náhradu škody zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním smlouvy, u níž došlo k odstoupení, jakož i smlouvy o náhradním prodeji nebo náhradní koupi, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto náklady obvyklé.

Uplatněním odstavců 1 a 2 není dotčen nárok na náhradu zbylé škody.

K převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného.

Závazek převést listinný cenný papír je splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud listinný cenný papír odpovídá smlouvě.

K převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.¹⁵

Rubopis musí obsahovat podpis převodce, obchodní jméno nebo název anebo jméno nabyvatele a jeho sídlo nebo bydliště, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Převoditelnost cenného papíru na řad lze omezit, jen pokud to připouští zvláštní zákon.¹⁶

Smlouva o převodu listinného cenného papíru na jméno musí mít písemnou formu.

Převoditelnost cenného papíru na jméno lze vyloučit nebo omezit jen zvláštním zákonem,¹¹ anebo pokud to zvláštní zákon připouští.¹⁷

K převodu zaknihovaného cenného papíru dochází registrací tohoto převodu provedenou na základě příkazu k registraci převodu zaknihovaného cenného papíru (dále jen "příkaz k registraci převodu"). Registrací převodu zaknihovaného cenného papíru je provedení zápisu v zákonem stanovené evidenci podle § 1 odst. 3, a to k tíži účtu převodce a ve prospěch účtu nabyvatele. Zápisy na obou účtech je středisko povinno provést k témuž dni.

Ustanovení o převodu listinného cenného papíru se na převod zaknihovaného cenného papíru nepoužijí. Pro převod zaknihovaného cenného papíru však platí obdobně § 20.

Nestanoví-li smlouva jinak, je závazek převést zaknihovaný cenný papír splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud zaknihovaný cenný papír odpovídá smlouvě.

Nestanoví-li tento zákon jinak, dává příkaz k registraci převodu převodce i nabyvatel, a to v dohodnuté lhůtě, a pokud nebyla lhůta dohodnuta, ve lhůtě 7 dní od uzavření smlouvy. Středisko provede registraci bez zbytečného odkladu poté, kdy obdrží obsahově shodné příkazy k registraci převodu od převodce i nabyvatele.

Pokud příkazy k registraci převodu podle odstavce 1 nejsou obsahově shodné, středisko registraci neprovede a bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu s uvedením důvodů vrátí nabyvateli i převodci.

Ten, kdo dal nesprávný, neúplný nebo opožděný příkaz k registraci převodu, odpovídá za škodu, která v důsledku toho vznikla.

Obstaral-li koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru obchodník s cennými papíry, je povinen dát bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu on. Tento obchodník je povinen středisku prokázat své oprávnění dát příkaz k registraci převodu.

Pro odpovědnost obchodníka s cennými papíry platí § 22 odst. 3.

Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

Uskutečňuje-li se převod zaknihovaného cenného papíru na veřejném trhu, dává příkaz k registraci převodu osoba, která tento trh organizuje (dále jen "organizátor veřejného trhu"), nebo právnická osoba zabezpečující vypořádání koupí a prodejů na veřejném trhu, kterou tím organizátor veřejného trhu pověří.

Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3.

Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

Příkaz k registraci převodu musí obsahovat

Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru, musí příkaz k registraci převodu obsahovat i obchodní jméno a identifikační číslo tohoto obchodníka s cennými papíry.

Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen koupi zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se převodce tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, od něhož tento cenný papír obstaral.

Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen prodej zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se nabyvatele tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, který od něho tento cenný papír obstaral.

Pro obsah příkazu k registraci převodu podle § 24 platí obdobně § 26 odst. 2.

Středisko zaregistruje pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem (dále jen "pozastavení výkonu práva") na základě příkazu k registraci pozastavení výkonu práva.

Registrací pozastavení výkonu práva se rozumí provedení příslušného zápisu v evidenci střediska.

Příkaz k registraci pozastavení výkonu práva (dále jen "příkaz k registraci pozastavení práva") může dát:

Příkaz k registraci pozastavení práva musí obsahovat dobu, na níž se výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastavuje. Ustanovení § 56 odst. 6 tím není dotčeno.

Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu práva neprovede středisko registraci převodu zaknihovaného cenného papíru ani registraci smluvního zástavního práva ( § 42 odst. 1) k takovému cennému papíru. Pokud středisko tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu, která tím vznikla.

Pozastavení výkonu práva zaniká zápisem v příslušné evidenci střediska. Středisko zápis provede po uplynutí doby, na kterou byl výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastaven, nebo na základě příkazu osob, které středisku prokáží své oprávnění příkaz k registraci pozastavení práva zrušit.

Osoba, která dá neoprávněně příkaz k registraci pozastavení práva nebo příkaz podle odstavce 6, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila.

Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen „komisionářská smlouva“) se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.

Nestanoví-li tento zákon dále jinak, řídí se smlouva komisionářská a právní vztahy z ní vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.²⁰

Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.

Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.

Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.

Nestanoví-li komisionářská smlouva jinak, může se komisionář svého závazku zprostit i tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí.

Nevyplývá-li z komisionářské smlouvy něco jiného, je komisionář povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta.

Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír nejvýše za nejnižší a prodat jej nejméně za nejvyšší kurs, za který byl v den koupě nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován a prodáván na veřejném trhu. Pokud takový cenný papír není v tento den předmětem veřejného obchodování, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.

Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta, dokud je nenabude třetí osoba.

Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a 37).

Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz středisku k registraci převodu ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen středisku prokázat.

Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu.

Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.

Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 a právní vztahy z nich vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.²¹

Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.

Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.

Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.

Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.

Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.

Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.

Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen „druhotná úschova“).

Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.

Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.

Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

Správcem podle odstavce 1 může být jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.

Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.

Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.

Jestliže má správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas potřebnou plnou moc. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.

Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.

Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.

Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.

Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.

Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

Opatrovatelem podle odstavce 1 může být jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.

Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.

Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.

Smlouvu o úschově cenných papírů ukládaných do hromadné úschovy může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. V takovém případě je listinný cenný papír vydán dnem předání listiny schovateli ve prospěch jejího majitele. V listinných cenných papírech na řad a na jméno, které emitent svěřuje do úschovy, se neuvádí při vydání cenného papíru jméno majitele. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen "imobilizované cenné papíry") se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak. Den registrace cenného papíru ve středisku se musí shodovat s dnem předání listiny schovateli.

Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení § 10.

Majitel imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal. Před odevzdáním listinného cenného papíru majiteli doplní emitent na listinných cenných papírech na jméno a na řad jméno majitele.

Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku²² a občanského zákoníku²³ o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní²⁴ nelze pro účely tohoto zákona použít.

Zástavní právo nemůže být zřízeno k cenným papírům, které jsou zastaveny, ledaže jsou zastaveny podle § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8.

Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen „smluvní zástavní právo“), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen „zástavní rubopis“). Zástavní rubopis musí obsahovat doložku „k zastavení“ a označení osoby zástavního věřitele. Jinak musí zástavní rubopis obsahovat přiměřeně náležitosti uvedené v § 18 odst. 2. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.²⁵ Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru.

Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy.

Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.

Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.

Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.

Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat

Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva.

Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.

Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.

Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.

Obchodovat s cennými papíry může jen osoba, která k této činnosti má povolení ministerstva (dále jen „obchodník s cennými papíry“).

Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen uvést

O povolení podle § 45 rozhodne ministerstvo do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahu činností podle § 45 odst. 3 písm. c) a § 46 odst. 2. Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

Pokud z povolení uděleného podle § 45 nevyplývá něco jiného, může na základě něho obchodník s cennými papíry vykonávat kromě obchodování s cennými papíry též tyto činnosti

Činnosti uvedené v odstavci 2 písm. a) a e může vykonávat jen obchodník s cennými papíry.

Nestanoví-li zvláštní zákon^25a něco jiného, nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat jiné činnosti než činnosti podle odstavce 2.

Obchodník s cennými papíry je povinen vést deník o přijatých pokynech k obstarání koupě a prodeje cenných papírů a obchodech uzavřených na základě těchto pokynů. Záznamy v tomto deníku musí obsahovat zejména tyto údaje:

Údaje podle odstavce 1 je obchodník s cennými papíry povinen uvádět ve svém deníku přiměřeně též o koupi a prodeji cenných papírů uskutečněných na vlastní účet.

Obchodník s cennými papíry je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech uvedených v § 45 odst. 3.

Ministerstvo odejme povolení, které vydalo podle § 45, jestliže

Ministerstvo může odejmout povolení, které vydalo podle § 45, v případech uvedených v § 86 odst. 1.

Své odborné obchodní činnosti může obchodník s cennými papíry vykonávat pouze pomocí fyzické osoby, která k tomu má povolení ministerstva (dále jen „makléř“). Makléř jedná vždy jménem obchodníka s cennými papíry, a to i tehdy, když je k němu v jiném než pracovněprávním vztahu.²⁷

Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

K žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen přiložit doklady o složení odborné zkoušky (dále jen „makléřská zkouška“) a o své bezúhonnosti.

Pro účely tohoto zákona se za bezúhonnou považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin.

Obsahem makléřské zkoušky je zejména prověření znalostí

Povolení podle odstavce 1 se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

Ministerstvo upraví právním předpisem další podrobnosti o obsahu a způsobu provedení makléřské zkoušky.

Pro odnětí povolení k činnosti makléře platí přiměřeně ustanovení § 48.

Kromě burzy cenných papírů může organizovat poptávku a nabídku cenných papírů, jakož i práv podle § 14 a 15 pouze osoba, která má k této činnosti povolení ministerstva (dále jen "organizátor mimoburzovního trhu").

Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen uvést

Současně se žádostí podle odstavce 2 žadatel musí předložit ke schválení podrobný návrh pravidel, podle kterých se na mimoburzovním trhu budou uskutečňovat převody cenných papírů a zveřejňovat tam dosahované kursy (dále jen „tržní řád“). Schválený tržní řád je součástí povolení podle odstavce 1.

O povolení podle § 50 rozhodne ministerstvo do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení žádosti, návrhu tržního řádu a s přihlédnutím k potřebám finančního trhu. Toto povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

Pro odnětí povolení uděleného podle § 50 platí přiměřeně ustanovení § 48.

Organizátor mimoburzovního trhu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu ministerstvu všechny změny ve skutečnostech uvedených v § 50 odst. 3.

Změny tržního řádu nabývají účinnosti dnem schválení ministerstvem. Tyto změny se považují za schválené, nedoručí-li ministerstvo organizátorovi mimoburzovního trhu své vyjádření o tom, že je neschvaluje, ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu byl návrh změn doručen.

Organizátor mimoburzovního trhu je povinen vhodným způsobem uveřejňovat tržní řád a jeho změny. Organizátor mimoburzovního trhu je povinen vhodným způsobem uveřejňovat též kursy cenných papírů dosahované na mimoburzovním trhu.

Organizátor mimoburzovního trhu nesmí obchodovat s cennými papíry.

Organizátor mimoburzovního trhu je oprávněn odmítnout poskytnutí služeb pouze v případech, kdy to vyplývá ze zákona nebo z tržního řádu, nebo osobám, které nesplňují podmínky stanovené tržním řádem.

Pro účastníky mimoburzovního trhu je schválený tržní řád závazný.

Organizátor mimoburzovního trhu je oprávněn odmítnout poskytnutí služeb kupujícímu, který v rozporu s jeho požadavkem nemá na účtu u banky určeném organizátorem mimoburzovního trhu uloženu peněžní částku potřebnou k úhradě ceny za cenné papíry, k jejichž koupi dává pokyn, včetně úhrady ceny služeb s uskutečněním nákupu souvisejících.

Organizátor mimoburzovního trhu zabezpečuje konečné vypořádání koupí a prodejů, které byly na jím organizovaném mimoburzovním trhu uskutečněny, prostřednictvím banky, popřípadě též jiné, k takové činnosti oprávněné právnické osoby. V písemné smlouvě s touto bankou, popřípadě jinou právnickou osobou je organizátor mimoburzovního trhu oprávněn dohodnout, že jí bude předkládat závazné podklady pro toto vypořádání.

Ve sporech z obchodu na mimoburzovním trhu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.

Středisko je právnickou osobou, kterou zřizuje podle zvláštního zákona²⁹ ministerstvo. Středisko se zapisuje do obchodního rejstříku.

Stát ručí za závazky střediska a za závazky právnických osob pověřených vedením části evidence střediska ( § 70a) v mezích tohoto pověření.

Středisko nesmí organizovat trh s cennými papíry ani s nimi obchodovat.

V řídících, případně dozorčích orgánech střediska nesmějí být zastoupeni obchodníci s cennými papíry, makléři, investiční společnosti, investiční fondy, organizátoři mimoburzovních trhů a burza cenných papírů.

Středisko je povinno evidovat

Evidenci podle odstavce 1 písm. c) vede středisko na základě údajů, které je mu povinno bez zbytečných odkladů předat ministerstvo.

Středisko může na základě smlouvy podle § 34 odst. 1 přijímat listinné cenné papíry do samostatné a hromadné úschovy.

Středisko je oprávněno poskytovat majitelům cenných papírů, emitentům, obchodníkům s cennými papíry, burzám cenných papírů a organizátorům mimoburzovního trhu služby spojené s činnostmi konanými podle odstavců 1 a 3.

Jinou činnost, než jsou činnosti uvedené v tomto zákoně, může středisko vykonávat, pouze pokud souvisí s jeho činnostmi podle předchozích odstavců.

K výkonu své činnosti podle předchozích odstavců má středisko právo na poskytnutí všech potřebných podkladů od majitelů cenných papírů, emitentů, obchodníků s cennými papíry, burz cenných papírů, organizátorů mimoburzovního trhu, popřípadě dalších osob. Nevyplývá-li z tohoto nebo ze zvláštního zákona něco jiného, jde neposkytnutí těchto podkladů, jejich opožděné, nesprávné či neúplné poskytnutí, nebo poskytnutí v jiné než požadované formě k tíži toho, kdo je k jejich poskytnutí povinen.

Pravidla, podle kterých středisko poskytuje své služby a vykonává jiné činnosti podle tohoto zákona, je středisko povinno upravit ve svém provozním řádu. Tento provozní řád, stejně jako každá jeho změna, nabývá účinnosti dnem schválení ministerstvem, nestanoví-li ministerstvo jako den nabytí účinnosti den pozdější.

Činnost podle odstavce 1 písm. c), § 58 odst. 1 a § 60 odst. 1 vykonává středisko bezplatně. Ostatní činnosti vykonává středisko za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Na zajištění pohledávky střediska za poskytnuté služby se přiměřeně použije ustanovení § 34 odst. 10.

Středisko zřídí účet každému, kdo se stane majitelem zaknihovaného cenného papíru na základě privatizace s použitím investičních kupónů provedené podle zvláštních předpisů.⁶

Ostatním osobám zřídí středisko účet na jejich žádost nebo na žádost emitenta, obchodníka s cennými papíry, burzy cenných papírů nebo organizátora mimoburzovního trhu.

Středisko má povinnost zřídit každému jen jeden účet.

Číselné označení účtu středisko sdělí pouze osobě, které tento účet zřídilo (dále jen „majitel účtu“), nebo jejímu zástupci, a to bez zbytečného odkladu po zřízení účtu.

Právní vztah mezi majitelem účtu a střediskem se řídí tímto zákonem a obchodním zákoníkem.

Pokud vztah podle odstavce 5 nezanikne dříve, zanikne dnem, kdy na účtu nebude po dobu jednoho roku evidován žádný cenný papír.

Majitelem zaknihovaného cenného papíru je osoba, na jejímž účtu je cenný papír evidován.

číselné označení účtu a datum jeho zřízení,

obchodní jméno nebo název, identifikační číslo a sídlo, je-li majitelem účtu právnická osoba, a jméno, příjmení, popřípadě i obchodní jméno, rodné číslo a bydliště, je-li majitelem účtu fyzická osoba,

údaje o jednotlivých cenných papírech majitele účtu a to zejména

osoby oprávněné nakládat s cennými papíry evidovanými na účtu a rozsah tohoto jejich oprávnění, jakož i osoby oprávněné požadovat údaje o těchto cenných papírech a rozsah tohoto jejich oprávnění,

čas provedení zápisu na tomto účtu.

Středisko založí registr každému emitentu akcií, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů.⁶

Ostatním emitentům založí středisko registr na jejich žádost nebo na žádost jejich zakladatelů či zřizovatelů.

Středisko má povinnost založit každému emitentu jen jeden registr.

Právní vztah mezi emitentem a střediskem při vedení registru se řídí tímto zákonem a obchodním zákoníkem.

číselné označení registru a datum jeho založení,

obchodní jméno nebo název anebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště emitenta,

údaje o jednotlivých cenných papírech podle § 59 písm. b) a c),

čas provedení zápisu v tomto registru.

Středisko je povinno předat majiteli účtu výpis z tohoto účtu

Výpis z účtu se zasílá doporučeně na adresu majitele účtu registrovanou ve středisku, není-li dohodnut jiný způsob předání výpisu.

Změnový výpis obsahuje údaje vyjadřující provedenou změnu nebo změny podle odstavce 1 písm. a), a to uvedením stavu před provedením zápisu a po jeho provedení.

Stavový výpis obsahuje údaje o počtu kusů cenných papírů podle jednotlivých druhů, emitentů a emisí, a to pro jednotlivé cenné papíry s vyznačením údajů o případném zástavním právu a zástavních věřitelích. V závislosti na obsahu žádosti podle odstavce 1 písm. b) musí stavový výpis obsahovat navíc případně též údaje podle § 59 písm. c) bodu 3, údaje o případném pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, údaje podle § 59 písm. c) bodu 5, jakož i údaje podle § 59 písm. d).

Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčeno ustanovení § 56 odst. 4 a 7.

Středisko je povinno předat emitentovi výpis z jeho registru

O předání výpisu z registru platí přiměřeně ustanovení § 62 odst. 2.

Výpis z registru emitenta podle odstavce 1 obsahuje označení majitelů cenných papírů v rozsahu podle § 59 písm. b) a údaje o jmenovité hodnotě a o počtu kusů emitentem vydaných cenných papírů na účtech těchto majitelů.

V závislosti na obsahu žádosti podle odstavce 1 písm. c) musí výpis z registru obsahovat kromě označení majitelů cenných papírů ve smyslu odstavce 3 označení případných osob, které jsou v souladu s evidencí střediska ve vztahu k těmto cenným papírům správci anebo též zástavními věřiteli.

Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčeno ustanovení § 56 odst. 4 a 7.

Změnu osoby majitele zaknihovaného cenného papíru, k níž dochází přechodem podle § 7 odst. 1, zaregistruje středisko vždy ke dni tohoto přechodu.

Příkaz k registraci podle odstavce 1 dává nabyvatel cenného papíru.

K příkazu podle odstavce 2 je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o změně osoby majitele zaknihovaného cenného papíru podle odstavce 1.

Vznikne-li zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru jinak než na základě smlouvy podle § 39, registruje středisko toto zástavní právo ke dni jeho vzniku.

Příkaz k registraci podle odstavce 4 dává zástavní věřitel.

K příkazu podle odstavce 5 je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o vzniku zástavního práva podle odstavce 4.

Údaje v evidenci střediska podle § 56 odst. 1 písm. a) a b) je středisko povinno utajovat.

Kromě údajů poskytovaných při plnění informační povinnosti podle § 62, 63 a 66 poskytuje středisko údaje pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, a dále jen osobám, které středisku prokáží, že je ten, jehož se údaje týkají, oprávnil tyto údaje získat.

Středisko je povinno podat zprávu o údajích, které utajuje podle § 69 odst. 1

Zprávu podle odstavce 1 podá středisko pouze na písemné vyžádání obsahující údaje, podle nichž může středisko příslušný údaj identifikovat.

Středisko je povinno nejméně jednou týdně vhodným způsobem uveřejňovat údaje o