60/1992 Sb. znění účinné od 28. 2. 1992
60
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona o volbách do Federálního shromáždění
ze dne 27. února 1990 č. 47 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění
provedených zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 29. května 1990 č. 208 Sb. a zákonem ze dne 29. ledna 1992 č. 59 Sb.
ZÁKON O VOLBÁCH DO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
POZNÁMKA: Podle ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb. je tento zákon od 1. ledna 1993 na území České republiky nepoužitelný.
Č Á S T P R V N Í ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1-3)
§ 1 Volby do Federálního shromáždění se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích.
§ 2 (1) Právo volit mají státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den voleb na území některého z volebních krajů.
(2) Právo volit však nemají občané, kteří byli zbavení způsobilosti k právním úkonům, nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena .
(3) Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu
a) ochrany zdraví lidu ,
b) výkonu trestu odnětí svobody.
§ 3 Poslancem Federálního shromáždění může být zvolen každý státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 21 let.
Č Á S T D R U H Á VOLEBNÍ ÚZEMÍ (§ 4-7)
§ 4 Území pro konání voleb Volby se konají na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 5 Volební kraje Volby se konají podle volebních krajů, které jsou pro účel zjišťování volebních výsledků sdruženy zvlášť pro Českou republiku a zvlášť pro Slovenskou republiku. Území volebních krajů je stanoveno v příloze č. 1 tohoto zákona.
§ 6 Státní mandátové číslo (1) Počet poslanců Sněmovny lidu volených na území České republiky a počet poslanců Sněmovny lidu volených na území Slovenské republiky určí předsednictvo Federálního shromáždění na základě státního mandátového čísla. Státní mandátové číslo pro volby do Sněmovny lidu se stanoví tak, že se celkový počet občanů zjištěný k 1. lednu roku, ve které se konají volby, dělí ústavně stanoveným počtem poslanců Sněmovny lidu.
(2) V každé z obou republik bude voleno tolik poslanců, kolikrát je státní mandátové číslo obsaženo v součtu počtu občanů každé z obou republik. Jestliže se tímto způsobem nepodařilo přidělit všechny mandáty, přikáže se zbývající mandát té republice, která vykáže větší zbytek dělení.
(3) Počet poslanců Sněmovny národů volených na území České republiky a počet poslanců volených na území Slovenské republiky je stanoven ústavním zákonem.
§ 7 Volební okrsky (1) Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební okrsky.
(2) Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví v České republice obecní rada nebo orgán, který plní funkci obecní rady , ve Slovenské republice starosta obce (primátor města) nebo starosta městské části (dále jen "příslušný orgán obce") nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb.
(3) Volební okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla 1000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů.
(4) Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, porodnicích, sanatoriích, ústavech sociální péče a podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak jen tehdy, je-li tam alespoň 100 voličů.
(5) V celách policejního zajištění nebo v místnostech, kde se vykonává vazba, popřípadě kázeňský trest vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý pobyt. V případě předvedení příslušný útvar policejního sboru postupuje tak, aby se předvedené osobě umožnil výkon volebního práva.
(6) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být volební okrsky pro tyto volby společné.
Č Á S T T Ř E T Í SEZNAMY VOLIČŮ A VOLIČSKÉ PRŮKAZY (§ 8-12)
§ 8 Zápis do seznamu voličů (1) Všichni státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří mají právo volit, budou zapsáni do seznamu voličů podle místa svého trvalého pobytu . Příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří jsou hromadně ubytováni, budou zapsáni do seznamu voličů v obci, na jejímž území je umístěn útvar, ke kterému jsou přiděleni. Velitel útvaru ve spolupráci s obecním (městským) úřadem nebo úřadem, který plní funkci obecního úřadu (dále jen "obecní úřad") obce přidělení , to neprodleně potvrdí obecnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu těchto příslušníků.
(2) Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nabudou nebo pozbudou práva volit, budou dodatečně do seznamu voličů zapsáni nebo z něho vyškrtnuti.
(3) U voličů, u kterých je překážka ve výkonu volebního práva ( § 2 odst․ 3),se tato skutečnost v seznamu poznamená.
(4) Státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který nemá trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky a dostaví se v den voleb do volební místnosti, bude zapsán okrskovou volební komisí do seznamu voličů. Zápis do seznamu voličů komise zaznamená v jeho československém cestovním dokladu.
(5) Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů.
§ 9 Sestavení seznamu voličů (1) Seznamy voličů sestavuje obecní úřad podle volebních okrsků.
(2) Jde-li o hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, sestavuje obecní úřad seznamy voličů na základě podkladů dodaných veliteli útvarů. Obecní úřad dbá na to, aby nebyly vytvářeny volební okrsky, ve kterých jsou v seznamu voličů zapsáni pouze tito příslušníci, nebo ve kterých volí pouze osoby uvedené v § 7 odst. 5.
(3) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být seznamy voličů společné.
§ 10 Vyložení seznamu voličů (1) Nejpozději 30 dnů přede dnem voleb vyloží obecní úřad seznamy voličů, aby do nich mohli občané v úředních místnostech nahlédnout. O vyložení seznamu voličů vyrozumí obecní úřad občany způsobem v místě obvyklým.
(2) V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů, zařídí obecní úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí.
§ 11 Námitkové řízení (1) Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obecní úřad na chyby a nesprávnosti v seznamu voličů a navrhnout opravu nebo doplnění. Obecní úřad je povinen do tří dnů buď provést příslušnou opravu nebo doplnění v seznamu voličů, nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů nelze opravu nebo doplnění provést.
(2) Jestliže obecní úřad návrhu nevyhoví, může občan podat návrh u příslušného okresní (obvodního) soudu na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu. Podle rozhodnutí soudu provede obecní úřad a v den voleb okrsková volební komise opravu nebo doplnění v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.
§ 12 Voličský průkaz (1) Voličům, kteří nebudou moci volit ve volebních okrsku, v jehož seznamu voličů jsou zapsáni, vydá obecní úřad na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je vyškrtne.
(2) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku pro volbu do Sněmovny lidu. K zápisu do seznamu voličů pro volbu do Sněmovny národů voličský průkaz opravňuje, jde-li o voliče, jehož trvalý pobyt nebo obec přidělení u hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů ( § 8 odst. 1) jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba v tomto volebních okrsku probíhá.
Č Á S T Č T V R T Á VOLEBNÍ ORGÁNY (§ 13-17)
§ 13 Všeobecná ustanovení (1) Volby do Federálního shromáždění řídí Ústřední volební komise.
(2) Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise. Sídla krajských volebních komisí stanoví příloha č. 1 tohoto zákona.
(3) V okresech řídí volby okresní volební komise. Na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské republiky Bratislavy řídí volby okresní volební komise podle přílohy č. 2 tohoto zákona.
(4) Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.
(5) Členem volební komise může být každý státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má právo volit a u kterého není překážka výkonu volebního práva. Kandidát na poslance Federálního shromáždění nemůže být členem volební komise.
(6) Volební komise se skládají z rovného počtu vyslaných zástupců politických stran , politických hnutí /9/ a jejich koalic /10/ (dále jen, s výjimkou § 42, "politické strany"), které podávají samostatnou kandidátní listinu. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany tomu, kdo svolává první zasedání volební komise. Prohlášení kandidátní listiny za neplatnou nebo její stažení má za následek zánik členství zástupců této politické strany v příslušné volební komisi. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou.
(7) Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se při tom řídit zákony a jiným právními předpisy.". Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.
(8) Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny členů nadpoloviční většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.
(9) Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany. Losování řídí nejstarší člen volební komise.
(10) Zapisovatele Ústřední volební komise jmenuje a odvolává vláda České a Slovenské republiky. Zapisovatele krajské volební komise jmenuje a odvolává ministr vnitra příslušné republiky. Zapisovatele okresní volební komise jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze jmenuje a odvolává primátor hlavního města Prahy. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále je n "starosta"). Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle § 18; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 7.
(11) Ústřední volební komise, krajské volební komise a okresní volební komise si k výpočetnímu zpracování výsledku voleb vytvářejí odborné (sumarizační) útvary, složené z pracovníků přidělených k tomuto účelu příslušným orgánem státní statistiky. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 7.
§ 14 Ústřední volební komise (1) Do Ústřední volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu alespoň v jednom volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.
(2) První zasedání Ústřední volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Ústřední volební komise zejména:
a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup krajských volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
c) zjišťuje a uveřejňuje výsledky voleb,
d) odevzdá zápis o výsledku voleb předsednictvu Federálního shromáždění,
e) vydává zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
§ 15 Krajská volební komise (1) Do krajské volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.
(2) První zasedání krajské volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 ministr vnitra příslušné republiky.
(3) Krajská volební komise:
a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okresních volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
c) projednává a registruje kandidátní listiny ve volebním kraji,
d) zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji,
e) předá volební dokumenty do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, popřípadě úkoly, kterými ji pověří Ústřední volební komise.
§ 16 Okresní volební komise (1) Do okresní volební komise deleguje nejpozději 30 dnů přede dnem voleb každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jednoho člena a jednoho náhradníka. První zasedání okresní volební komise svolá přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy.
(2) Okresní volební komise:
a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
c) dohlíží na zpracování výsledků hlasování za volební okrsky,
d) vzniknou-li pochybnosti, má právo vyžádat si od okrskové volební komise vysvětlivky a jiné informace. Zjevné chyby opraví po dohodě s okrskovou volební komisí sama, jinak požádá okrskovou volební komisi, aby se znovu sešla a zjištěné nedostatky odstranila,
e) odevzdává zpracovávané výsledky hlasování za volební okrsky v rámci své působnosti krajské volební komisi.
§ 17 Okrskové volební komise (1) Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, jmenuje členy a náhradníka na neobsazená místa příslušný orgán obce.
(2) Příslušný orgán obce s přihlédnutím k místním podmínkám stanoví nejnižší počet členů okrskové volební komise.
(3) První zasedání okrskové volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 starosta příslušné obce.
(4) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise.
(5) Okrsková volební komise:
a) zajišťuje průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti,
b) sčítá hlasy a sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování, který předloží neprodleně příslušné okresní volební komisi,
c) ostatní volební dokumenty odevzdá do úschovy obecnímu úřadu.
O d d í l 1 PROJEDNÁNÍ KANDIDÁTNÍCH LISTIN (§ 18-22)
§ 18 Kandidátní listiny (1) Kandidátní listiny pro volby do Sněmovny lidu a kandidátní listiny pro volby do Sněmovny národů rady mohou podávat politické strany. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 60 dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise. Ke kandidátní listině politická strana připojí:
a) prohlášení, že má nejméně 10 tisíc individuálních členů, nebo
b) v případě, že nesplňuje podmínku uvedenou v písmenu a) petici požadující, aby tato politická strana kandidovala, podepsanou tolika dalšími oprávněnými voliči, kolik se jich politické straně nedostává na počtu individuálních členů. K podpisu pod petici volič po předložení občanského průkazu uvedené své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět.
Krajská volební komise může kontrolovat pravdivost údajů o počtu členů nebo údajů uvedených v petici.
(2) Podává-li politická strana kandidátní listinu ve více volebních krajích, předloží petici pouze jedné krajské volební komisi a v podání ostatním krajským volebním komisím na to odkáže.
(3) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevztahuje na politické strany, které byly zastoupeny ve Federálním shromáždění 60 dnů přede dnem vyhlášení voleb, nebo které v rámci České republiky nebo Slovenské republiky v posledních volbách do Sněmovny lidu získaly nejméně 10 tisíc platných hlasů.
(4) Kandidátní listina obsahuje:
a) název politické strany,
b) jméno, příjmení, věk, zaměstnání a bydliště kandidátů a jejich pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabské číslice.
(5) Na kandidátní listině může politická strana u jednotlivých kandidátů kromě údajů uvedených v odstavci 4 písm. b) též vyznačit jejich příslušnost k určité politické straně nebo že kandidát není členem žádné politické strany nebo že jde o nezávislého kandidáta.
(6) V příloze ke kandidátní listině politická strana určí svého zmocněnce a jeho dva náhradníky a uvede jejich jména, příjmení a přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana vázána. Nastoupení náhradníka místo zmocněnce oznámí politická strana krajské volební komisi.
(7) Zapisovatel zjistí, zda předložené kandidátní listiny a přílohy k nim splňují stanovené náležitosti. V případě, že tomu tak není, upozorní na to zmocněnce politické strany. Podání kandidátní listiny zapisovatel potvrdí zmocněnci politické strany.
(8) Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, se stanoví v příloze č. 3 tohoto zákona.
(9) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, nedal souhlas s tím, aby byl uveden na jiné kandidátní listině a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti.
(10) Politické strany se mohou dohodnout na podání společné kandidátní listiny. Na koalici takto vzniklou se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se politické strany, pokud tento zákon nestanoví jinak ( § 42). Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a v odstavci 2 se v případě podání společné kandidátní listiny více politických stran zjišťuje za všechny tyto politické strany tak, jakoby kandidátní listinu podala jedna politická strana.
§ 19 Projednání kandidátních listin krajskou volební komisí (1) Krajská volební komise přezkoumá předložené kandidátní listiny do 55 dnů přede dnem voleb.
(2) Krajská volební komise škrtne:
a) kandidáta, u něhož není připojeno prohlášení kandidáta podle § 18 odst. 9,
b) kandidáta v případě, že je uveden na kandidátních listinách více politických stran, na té kandidátní listině, ke které není přiloženo prohlášení podle § 18 odst. 9. Podepsal-li kandidát prohlášení k více kandidátním listinám, škrtne jej na všech kandidátních listinách,
c) ty kandidáty, kteří jsou kandidováni nad nejvýše stanovený počet podle 18 odst. 8.
(3) Krajská volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění krajskou volební komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2. Proti takovému rozhodnutí může politická strana podat do 24 hodin po jeho doručení odvolání k Ústřední volební komisi.
(4) Po projednání kandidatury zašle předseda krajské volební komise neprodleně jeden stejnopis kandidátní listiny s prohlášením kandidátů o souhlasu s kandidaturou a se zápisem o výsledku projednání kandidátní listiny Ústřední volební komisi. Stejně tak o výsledku jednání podá zprávu všem politickým stranám, které ve volebním kraji předložily kandidátní listinu.
§ 20 Projednání kandidátních listin Ústřední volební komisí (1) Ústřední volební komise projedná kandidátní listiny do 50 dnů přede dnem voleb. nejprve přezkoumá usnesení krajských volebních komisí a odstraní zjištěné vady na kandidátních listinách.
(2) Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách, škrtne jej Ústřední volební komise na všech kandidátních listinách.
(3) Jsou-li kandidátní listiny podané pravděpodobně stejnou politickou stranou označeny v různých volebních krajích odchylně, vyzve předseda její zástupce, aby nejpozději do konce zasedání Ústřední volební komise oznámili jednotné označení pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, rozhodne o označení Ústřední volební komise.
(4) Ústřední volební komise kandidátní listinu odmítne, jestliže tato listina nesplňuje podmínky podle § 18, politická strana nedostatky neodstranila ani do 24 hodin po upozornění komisí a nedostatky nelze odstranit způsobem uvedeným v odstavci 2.
(5) Dále Ústřední volební komise určí losem číslo, kterým budou pro volby do Federálního shromáždění jednotně označeny kandidátní listiny každé politické strany, která předložila kandidátní listinu. Zákony o volbách do národních rad mohou stanovit, že toto číslo platí i pro označení kandidátních listin těchto politických stran pro volby do národních rad, konají-li se tyto volby současně. V takovém případě losování proběhne za účasti zástupců příslušných ústředních republikových volebních komisí.
(6) Předseda Ústřední volební komise zašle neprodleně zápis o výsledku jednání krajským volebním komisím a kandidujícím politickým stranám. Výsledek losování vyhlásí tak, aby vešel v obecnou známost.
§ 20a Registrace kandidátních listin (1) Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Ústřední volební komisí krajská volební komise zaregistruje nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny jako platné a oznámí to písmeně politickým stranám. Registrace je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin.
(2) Jestliže krajská volební komise nebo Ústřední volební komise po registraci podle odstavce 1 zjistí, že politická strana, která podala kandidátní listinu byla zrušena a nebo byla pozastavena její činnost , registraci zruší a písemně to oznámí zmocněnci politické strany ( § 18 odst. 6).
(3) Ke kandidátní listině, jejíž registrace byla podle odstavce 2 zrušena, se dále nepřihlíží.
§ 21 Vzdání se a odvolání kandidatury (1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Do téhož okamžiku může zmocněnec politické strany jeho kandidaturu stejným způsobem odvolat. Prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury nelze vzít zpět a je nutno doručit je ve dvojím stejnopise předsedovi krajské volební komise, který jeden stejnopis zašle neprodleně předsedovi Ústřední volební komise a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem.
(2) Bylo-li takové prohlášení učiněno po zaregistrování, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, ale při rozdělování mandátů se k němu nepřihlíží.
§ 21a Rozpuštění politické strany po registraci kandidátní listiny Jestliže dojde k rozpuštění politické strany v době po zaregistrování kandidátní listiny krajskou volební komisí, při rozdělování mandátu se k takovéto politické straně nepřihlíží.
§ 22 Hlasovací lístky (1) Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím ministerstva vnitra příslušné republiky rozmnožení hlasovacích lístků, na nichž musí být uvedeno vylosované číslo kandidátní listiny ( § 20 odst. 5), název politické strany a údaje o všech kandidátech a jejich pořadí. Údaje na hlasovacích lístcích musí být shodné s údaji na kandidátních listinách.
(2) Hlasovací lístky pro volbu do téže sněmovny Federálního shromáždění musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajské volební komise.
(3) Takto rozmnožené hlasovací lístky zašle předseda krajské volební komise starostům obcí, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, jakož i v den voleb všem okrskovým volebním komisím.
O d d í l 2 PŘÍPRAVA VOLEB (§ 23-26)
§ 23 Den voleb (1) Volby do Federálního shromáždění se konají téhož dne na celém území České a Slovenské Federativní Republiky. Předsednictvo Federálního shromáždění může stanovit, že se volby konají ve dvou dnech.
(2) Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje volby do Federálního shromáždění a stanoví den voleb nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Usnesení předsednictva Federálního shromáždění se uveřejňuje ve Sbírce zákonů.
(3) Volby se konají v určený den od sedmé do osmnácté hodiny. Pokud to místní potřeby vyžadují, může příslušný orgán obce stanovit začátek voleb na dřívější hodinu.
(4) Konají-li se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou hodinu a konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé hodině a končí o čtrnácté hodině. Pokud to místní poměry vyžadují, může příslušný orgán obce stanovit začátek voleb na dřívější hodinu, nejdříve však na dvanáctou hodinu prvého dne a pátou hodinu druhého dne; lhůty uvedené v ustanoveních § 21 a 27 se i v těchto případech počítají od čtrnácté hodiny prvého dne voleb.
§ 24 Informování voličů Obecní úřad vyhlásí nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede obecní úřad, které části obce, popřípadě útvary ( § 8 odst. 1) nebo zařízení ( § 7 odst. 5) připadají k jednotlivým volebním okrskům. Ve vyhlášce obecní úřad zdůrazní povinnost voliče mít u sebe průkaz totožnosti a uvede v ní další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.
§ 25 Přípravy volební místnosti (1) Předseda okrskové volební komise zkontroluje před zahájením hlasování za přítomnosti komise volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku, a zapečetí ji. Zkontroluje také vybavení volební místnosti, zda je připraven seznam voličů a dostatečný počet hlasovacích lístků.
(2) Konají-li se volby ve dvou dnech, zajistí předseda okrskové volební komise, aby po skončení voleb prvého dne, byla volební schránka, popřípadě přenosná volební schránka, zapečetěna tak, aby bylo znemožněno vkládat do ní hlasovací lístky a bezpečně ji spolu s ostatními volebními dokumenty uloží.
§ 26 Prostory pro úpravu hlasovacích lístků Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta obce s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. V prostorech nesmí být s výjimkou případů uvedených v § 29 odst. 5 nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise.
O d d í l 3 VOLEBNÍ KAMPAŇ (§ 27)
§ 27 (1) Dobou volební kampaně se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 23 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb.
(2) V době volební kampaně má každá samostatně kandidující politická strana zajištěn rovný přístup ke státním veřejným informačním prostředkům a jiným službám státu a územní samosprávy. V rámci federálních vysílacích okruhů rozhlasu a televize je pro volební kampaň vyhrazeno celkem 21 hodin vysílacího času, které se rozdělí rovným dílem mezi kandidující politické strany tak, aby určením doby vysílání nebyla žádná z politických stran podstatně zvýhodněna; termíny vysílacích časů se rozdělí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany. Volební agitace v rozhlasovém a televizním vysílání držitelům licencí není dovolena.".
(3) V době volební kampaně je zakázáno vysílat volební projevy a volební programy kromě vysílacích časů vyhrazených kandidujícím politickým stranám podle odstavce 2 a zveřejňovat ve vysílání jakékoliv vnější projevy, kterými se propagují kandidující politické strany. Je rovněž zakázáno vysílat volební agitace v časech, které jsou v rozhlasovém a televizním vysílání vyhrazeny reklamě nebo využívat rozhlasové a televizní reklamy k volební agitaci.
(4) Není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci politických stran s výjimkou pouhého oznamování konání volebních shromáždění.".
(5) Vyhradí-li příslušný orgán obce plochu pro vylepení volebních plakátů, musí její využívání odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran.
(6) Spory a stížnosti týkající se průběhu volební kampaně ve státních sdělovacích prostředních řeší Ústřední volební komise; její rozhodnutí jsou závazná.
(7) V době 48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany a je zakázáno zveřejňování údajů, které by mohly poškodit politickou stranu nebo kandidáta, a to slovem, písmem, zvukem, obrazem ve veřejných informačních prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové volební komise, a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů veřejného mínění je dovoleno nejvýše do sedmého dne přede dnem voleb.
(8) Členové volebních komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.
(9) V průběhu voleb až do jejich skončení je zakázáno zveřejňování výsledků volebních průzkumů.
Č Á S T Š E S T Á HLASOVÁNÍ (§ 28-32)
§ 28 Zahájení hlasování Po provedení kontroly podle § 25 odst. 1 prohlásí předseda okrskové volební komise se souhlasem komise hlasování za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové komise.
§ 29 Hlasování (1) Volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Členové okrskové volební komise nesmějí voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.
(2) Volič po příchodu do volební místnosti pro káže svou totožnost a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou otiskem úředního razítka. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. Nepředloží-li volič občanský (vojenský, osobní) průkaz a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise jej po žádá, aby svou totožnost prokázal svědectvím dvou komisi známých osob; pokud tak volič neučiní do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno.
(3) Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů a vyznačí v jeho občanském (vojenském, osobním) průkazu, že se dostavil k hlasování. Zápis podepíše předseda a dva členové komise; voličský průkaz se připojí k prvému stejnopisu seznamu voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky pro volbu do Sněmovny lidu; voliči, jehož trvalý pobyt jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba probíhá ve volebním okrsku, kde byl dodatečně zapsán do seznamu voličů, vydá okrsková volební komise hlasovací lístky i pro volbu do této sněmovny.
(4) Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru k tomu určenému ( § 26). V tomto prostoru vloží do úřední obálky po jedno hlasovacím lístku pro volbu do každé ze sněmoven. Na každém hlasovacím lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže.
(5) Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístky pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru k tomu určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil do obálky.
(6) Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. To platí obdobně pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích ( § 7 odst. 4) s přihlédnutí k podmínkám, za kterých se hlasování koná.
§ 30 Pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volebních místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 31 Přerušení hlasování Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise po dohodě s krajskou volební komisí odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování ( § 23) však tímto opatřením nesmí být zkrácena. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým. V případě, že hlasování je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku. Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti komise neporušenost pečetí ověří a poznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování.
§ 32 Ukončení hlasování Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.
Č Á S T S E D M Á ZJIŠTĚNÍ A VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ VOLEB (§ 33-49)
§ 33 Kdo může být přítomen sčítání V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, který k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
§ 34 Sčítání hlasů okrskovou volební komisí (1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů nebo podle § 7 odst. 5 použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.
(2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.
(3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volebních komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, zvlášť pro volby do Sněmovny lidu a zvlášť pro volby do Sněmovny národů, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.
(4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 35 Posuzování hlasovacích lístků (1) Ve prospěch politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
(2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran pro volbu do téže sněmovny, jsou všechny tyto hlasy neplatné, pokud se volby do této sněmovny týče. Neplatný není hlas, odevzdal-li volič obálku s hlasovacím lístkem pouze pro volbu do některé sněmovny. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany pro volbu do téže sněmovny, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů; pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.
(3) O platnosti obálky, hlasovacího lístku a přednostního hlasu rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise.
§ 36 Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volební okrsku (1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:
a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení,
b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do seznamu voličů,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.
§ 37 Skončení jednání v okrskové volební komisi (1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.
(2) Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.
(3) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.
§ 38 Přítomnost při jednání okresní volební komise V místnosti, kde okresní volební komise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto komisí jen členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
§ 39 Sčítání hlasů v krajské volební komisi (1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.
(2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
§ 40 Zápis krajské volební komise (1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise pro každou sněmovnu zvlášť zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeny:
a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,
b) počet osob zapsaných do seznamu voličů ve volebním kraji,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky.
§ 41 Určení počtu poslanců volených ve volebním kraji (1) Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny v každém volebním kraji v české republice a ve Slovenské republice, zvlášť pro volby do každé sněmovny. Tento údaj vydělí počtem mandátů, které na základě státního mandátového čísla ( § 6) nebo ústavního zákona v případě Sněmovny národů byly republice přiděleny. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty připadající na Českou republiku nebo Slovenskou republiku, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně v téže republice volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
§ 42 Postup politických stran do prvního skrutinia (1) Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici v České republice a ve Slovenské republice, zvlášť pro volbu do každé sněmovny.
(2) Ústřední volební komise dále zjistí
a) které politické strany, popřípadě politická hnutí získaly méně než pět procent,
b) které koalice ze dvou či tří politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než sedm procent,
c) které koalice z nejméně čtyř politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než deset procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v České republice nebo ve Slovenské republice. Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(3) Podá-li politická strana, popřípadě politické hnutí, kandidátní listinu v České republice i ve Slovenské republice, stačí, když získá pět procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik. Pro koalice podle odstavce 2 písm. b) v tomto případě stačí, když získají sedm procent a pro koalice podle odstavce 2 písm. c) deset procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik.
(4) Zjistí-li Ústřední volební komise, že požadavek podle odstavce 2 nesplnila žádná politická strana, popřípadě politické hnutí, a žádná koalice, sníží postupně
a) u politických stran, popřípadě politických hnutí hranici pěti procent na hranici čtyř procent a na hranici tří procent,
b) u koalice podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent a na hranici pěti procent,
c) u koalice podle odstavce 2 písm. c) hranici deseti procent na hranici devíti procent a na hranici osmi procent tak, aby do prvního skrutinia mohly postoupit alespoň dvě koalice jedno jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí.
(5) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.
§ 43 První skrutinium (1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny ( § 41), zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.
(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém součtu platných hlasů, které tato politická strana získala.
(3) Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.
(4) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedena na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně 3 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V případě , že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.
(5) Neuvedla-li některá politická strana tolik mandátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.
§ 44 Druhé skrutinium (1) Všechny mandáty, které nebyly v České republice a Slovenské republice přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných (a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané) v rámci České republiky nebo Slovenské republiky.
(2) Nejpozději do 12 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové Ústřední volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých politických stran, zvláště pro Českou republiku a zvláště pro Slovenskou republiku. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji příslušné republiky a nebyli zvoleni v prvém skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.
(3) Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran v rámci České republiky a v rámci Slovenské republiky a pro každou sněmovnu. Tento součet vydělí počtem mandátů, které zbývá obsadit v příslušné republice, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně v příslušné republice tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.
(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty nebo proto, že politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik na ni připadá, přikáže Ústřední volební komise tyto mandáty postupně těm politickým stranám, které podaly platné kandidátní listiny v příslušné republice a které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát té politické straně, jež obdržela v rámci České republiky a Slovenské republiky více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.
(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu; při stejném zbytku menší počet hlasů ve volebních krajích v rámci republiky; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.
(6) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.
§ 45 Zápis Ústřední volební komise a uveřejnění výsledku voleb (1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů Ústřední volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise o výsledku voleb se uvádí:
a) celkový počet osob zapsaných v seznamu voličů,
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu v rámci České republiky a Slovenské republiky zvlášť a pro jednotlivé volební kraje zvlášť,
d) jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.
(3) Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů Federálního shromáždění ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odst. 2 písm. a) až c).
§ 46 Osvědčení o zvolení Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.
§ 47 Volební stížnost (1) Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.
(3) Proti usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky o stížnosti se nelze odvolat.
(4) Své dobrozdání obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní republiky předsednictvu Federálního shromáždění, které je postoupí příslušné sněmovně.
§ 48 Opatření k dodatečnému provedení voleb (1) Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, předsednictvo Federálního shromáždění nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku voleb učiní potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, přičemž lhůty mohou být přiměřeně zkráceny.
(2) Byla-li Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo Federálního shromáždění učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení dobrozdání obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Opatření podle odstavce 1 předsednictvo Federálního shromáždění neučiní, jestliže zjištěné závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.
§ 49 Nastupování náhradníků (1) Uprázdní-li se v některé sněmovně mandát, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového kandidáta, nastupuje jako náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu do Sněmovny lidu nebo příslušné části Sněmovny národů pro druhé skrutinium.
(2) Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3) Byla-li politická strana zrušena , náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn až do konce volebního období.
(4) Byla-li činnost politické strany pozastavena , po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.
(5) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá tomuto náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, kterým dnem se jím stal, a současně o tom vyrozumí předsednictvo příslušné sněmovny.
Č Á S T O S M Á OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ VOLEB (§ 50-54)
§ 50 Opatření pomocných prostředků (1) Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.
(2) Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky okresní úřad, pro krajské volební komise okresní úřad v sídle krajské volební komise. Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze orgány uvedené v příloze č. 2 a pro okresní volební komise v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě příslušný obvodní úřad.
§ 51 Spolupráce jiných orgánů a organizací (1) Všechny státní orgány a všechny organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.
(2) Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.
§ 52 Nároky členů volebních komisí (1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy .
(2) Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
(3) Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
§ 53 Nároky kandidátů (1) Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níže je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen "zaměstnavatel"), poskytl pracovní volno.
(2) Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.
(3) Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.
(4) Kandidátovi, který není v pracovním nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.
(5) Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává stejně jako ušlý výdělek členů volebních komisí.
(6) Okolnost, že je někdo kandidátem, mu nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu práce.
§ 54 Hrazení volebních nákladů (1) Výdaje spojené s volbami do Federálního shromáždění se hradí ze státního rozpočtu federace. Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
(2) Výdaje podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.
(3) Po ověření platnosti voleb poslanců sněmovnami Federálního shromáždění sdělí předsednictvo Federálního shromáždění federálnímu ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v rámci České republiky nebo v rámci Slovenské republiky při volbách do Sněmovny lidu nebo do Sněmovny národů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu federace uhrazeno 15 Kčs.
Č Á S T D E V Á T Á USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 55-59)
§ 55 Možnost uplatnění zvláštního nároku na kandidáty (1) Politická strana může podmínit uvedení občana na své kandidátní listině předložením osvědčení vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra o tom, že občan připadající v úvahu jako kandidát v období od 25. února 1948 do 17 listopadu 1989 nebyl
a) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,
b) evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,
c) vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti.
(2) Jestliže politická strana připojí k žádosti občana o vydání osvědčení úředně ověřené potvrzení, že účelem tohoto osvědčení je uvedení občana na kandidátní listinu této politické strany, federální ministerstvo vnitra zašle osvědčení občanu nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti a současně o zaslání tohoto osvědčení vyrozumí politickou stranu.
(3) Nejpozději tři dny před ukončením volební kampaně ( § 27 odst. 1) jsou politické strany povinny zveřejnit, zda zvláštní nárok na kandidáty podle předchozích odstavců uplatnily a jaký byl výsledek jednotlivých kandidátů.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996.
" § 177 Maření přípravy a průběhu voleb nebo referenda
Kdo jinému násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu nutí, nebo kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého, nebo
kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo
kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárných sborů nebo orgánů místní samosprávy anebo přípravy nebo průběh referenda, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.".
§ 57 Zmocňovací ustanovení (1) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky
a) stanoví podrobnosti o úkolech obcí a okresních úřadů při 1. vytváření volebních okrsků, 2. sestavování seznamu voličů, 3. vystavování voličských průkazů, 4. zajišťování a vybavování volebních místností, 5. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;
b) stanoví vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, voličského průkazu, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů;
c) může stanovit podrobnosti o spolupráci orgánů státní správy při kontrole pravdivosti údajů podle § 18 odst. 1.
(2) Federální statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.
(3) Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
§ 58 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 44/1971 Sb. , o volbách do Federálního shromáždění.
§ 59 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 208/1990 Sb. ze dne 29. května 1990, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1990 Sb. , o volbách do Federálního shromáždění, nabylo účinnosti dne 29. května 1990 a zákon č. 59/1992 Sb. ze dne 29 ledna 1992, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1990 Sb. , o volbách do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 208/1990 Sb. , nabyl účinnosti dne 28. února 1992.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
