Notáři náleží odměna za úkony v notářské činnosti (dále jen „notářský úkon“) uvedené v příloze, která je součástí této vyhlášky.

U notářských úkonů, u nichž nelze určit hodnotu předmětu notářského úkonu nebo ji lze určit jen s nepoměrnými obtížemi, náleží notáři místo pevné částky pro tento případ v příloze stanovené hodinová odměna, je-li vyšší než tato pevná částka.

U notářských úkonů uvedených v příloze v položce A 2 náleží notáři hodinová odměna, trvá-li tento notářský úkon jednu hodinu a déle.

Za notářské úkony v příloze neuvedené náleží odměna jako za notářské úkony, jimž jsou povahou a účelem nejbližší.

Jde-li o smlouvu o výměně věcí, je základem odměny hodnota věci, která je nejvyšší. Ustanovení § 3 věty druhé platí obdobně.

Je-li předmětem notářského úkonu opětující se plnění, je základem odměny součet hodnot všech opětujících se plnění․ Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za jeho hodnotu pětinásobek hodnoty ročního plnění. Totéž platí o hodnotě práv, která lze vykonávat opětovně.

Sazby odměny notáře podle § 2 odst. 1 jsou stanoveny pevnými částkami nebo procentem z hodnoty předmětu notářského úkonu, a to za jednotlivé notářské úkony nebo za úhrn notářských úkonů.

Sazba odměny notáře podle § 2 odst. 2 činí 200 Kčs za každou započatou hodinu.

Sazba odměny notáře podle § 2 odst. 3 činí 1000 Kčs za každou dokončenou hodinu.

U notářských úkonů mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u notářských úkonů časově náročných může notář požadovat odměnu přiměřeně vyšší, nejvýše však o 100 %.

U notářských úkonů, které notář provádí na žádost účastníka nebo z nezbytných důvodů v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin nebo v neděli a ve svátek, může notář požadovat odměnu přiměřeně vyšší, nejvýše však o 100 %. Tím není dotčen postup podle odstavce 1.

Notář může přijmout za provedení notářského úkonu též odměnu v cizí měně; výše této odměny se přepočítá na cizí měnu z příslušné odměny plynoucí z této vyhlášky kursem platným pro nákup valut nebo deviz v den platby. S těmito devizovými prostředky notář naloží v souladu s devizovým zákonem.³

Notáři náleží poměrná část odměny za provedenou část notářského úkonu, jestliže notářský úkon zůstal nedokončen bez jeho zavinění nebo jestliže provedená část nedokončeného notářského úkonu účastníkovi přinesla prospěch.

Odměna náleží též jinému notáři za pokračování v notářském zápisu.⁴

Notáři nenáleží odměna za notářský úkon, který jeho zaviněním trpí neodstranitelnými vadami, jež mají za důsledek neplatnost právního úkonu.

Notáři nenáleží odměna za notářský úkon, kterým odstranil jím zaviněné vady notářského úkonu.

úhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním notářského úkonu, zejména cestovní výdaje, poštovné, hovorné, znalecké posudky, překlady, opisy a výdaje na zajištění bezpečnosti notáře, jeho pracovníka a hodnot jimi přepravovaných,

náhradu za promeškaný čas.

Notář se může dohodnout s žadatelem na druhu a výši některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s prováděním notářského úkonu.

Notář se může s žadatelem dohodnout také na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s prováděním notářského úkonu. Žadatel pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a notář nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

Není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady právními předpisy o cestovních náhradách.⁵

Náhrada za promeškaný čas náleží při úkonech prováděných v jiném místě než v kanceláři notáře nebo v místě konání jeho úředních dnů za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět.

Náhrada podle odstavce 1 činí 20 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu.

Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví, které není uvedeno v § 13, je obecná cena zůstavitelova majetku,⁹ který se stal předmětem řízení o dědictví.

Provádí-li se řízení o dědictví o zůstavitelově majetku, který se objevil po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, je základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v tomto řízení obecná cena tohoto majetku.

Ustanovení § 4 odst. 2 platí obdobně.

Odměnu stanovenou podle § 13 nebo vypočtenou podle § 15 může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, pokud úkony notáře byly mimořádně obtížné nebo časově náročné. Celková odměna však může činit nejvíce 20 000 Kčs.

Bylo-li v řízení o dědictví činno více notářů nebo pokud notář provedl jen některé úkony, náleží mu podíl odměny stanovené podle § 13 nebo vypočtené podle § 15, popřípadě zvýšené podle odstavce 1, odpovídající rozsahu jeho činnosti.

Jestliže jsou závěť nebo listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů uloženy u jiného notáře než u notáře, který byl soudem pověřen prováděním úkonů v řízení o dědictví, náleží jinému notáři odměna 100 Kčs za každou započatou stranu protokolu o zjištění stavu a obsahu těchto listin.