V § 1 odst. 1 se za slova „bezpečnost vodních děl“ vkládají slova „v souladu s právem Evropských společenství¹)“.

Poznámka pod čarou č. 1) zní:

__________

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1), včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou, se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a).

V § 1 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Účelem tohoto zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.“.

V § 2 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.

(4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.“.

V § 2 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které znějí:

„(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

(6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.

(7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

(8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.“.

Dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 9, 10 a 11.

V § 7 odst. 5 větě první se za slova „na nádržích určených“ vkládají slova „povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů“ a ve větě třetí se slova „Ostatní povrchové vody“ nahrazují slovy „Povrchové vody“.

V § 7 odst. 8 se za slova „jejich užívání vykonává“ vkládají slova „Policie České republiky a“.

V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „méně než 5 dnů“ nahrazují slovy „méně než 14 dnů“.

V § 8 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

V § 9 odst. 1 se na konci věty poslední před tečku vkládají slova „ , pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak“.

V § 10 odst. 1 se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“.

V § 10 odst. 4 se na konci doplňuje věta „V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.“.

V § 11 odst. 1 se za větu první vkládá věta „To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem.“, v dosavadní větě druhé se za slova „Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb“ vkládají slova „ , případně jejich uživatelé,“ a na konci se vkládají slova „ , případně vzniku práv k jejich užívání“.

V § 11 odst. 2 se za slova „vodoprávnímu úřadu“ vkládá čárka a slova „správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla“.

V § 12 se na konci písmene a) doplňují slova „například při změně stanoveného minimálního zůstatkového průtoku (§ 36) nebo při změně stanovené minimální zůstatkové hladiny podzemních vod (§ 37),“.

V § 12 písm. f) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

V § 12 se tečka na konci písmene f) nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která včetně poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) znějí:

__________

V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Technická kritéria a způsob zpracování odborných podkladů pro rozhodování vodoprávního úřadu podle odstavce 1 písm. f) a h) stanoví Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.“.

V § 14 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže“.

V § 15 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií; v těchto případech činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů.“.

V § 15 odst. 6 se na konci doplňuje věta „To neplatí v případech,

§ 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a) zní:

„§ 16

Povolení k vypouštění odpadních vod

s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky

do kanalizace

(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5.

(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.

(3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 9 až 13 a § 38 odst. 5 až 7. Ustanovení zvláštního právního předpisu^10a) tím nejsou dotčena.

(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu.

(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.

__________

V § 17 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vodoprávní úřady jsou povinny z jimi vedené evidence rozhodnutí ukládat vybrané údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy a předávat je Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí.“.

V § 20 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 12a) a 13) znějí:

„(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí.^12a) Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.

(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostí.¹³)

__________

§ 21 včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní:

„§ 21

(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.

(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména

(3) Vymezení vodních útvarů, definice a hodnoty ukazatelů a hodnotící systém stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), postup vymezení programů pro zjišťování a hodnocení stavu vod v každé oblasti povodí (§ 25 odst. 2), jejich obsah a způsob sestavení, použité metody a četnosti sledování a další náležitosti jejich uplatňování podle požadavků zvláštního právního předpisu Evropských společenství,^13a) stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

(4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;¹⁴) ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované skutečnosti tím nejsou dotčena.

(6) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

(7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.

__________

V § 22 odstavce 3, 4 a 5 znějí:

„(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

(5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.¹⁵) Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2 písm. v).“.

§ 23 zní:

„§ 23

(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy

(2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně příslušných programů opatření, jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb.“.

Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a) zní:

„§ 23a

Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí

(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí^15a) (dále jen „cíle ochrany vod“) jsou

(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.

(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí (§ 25) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt uvedených v odstavci 2 nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových a podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany vod ostatních útvarů povrchových a podzemních vod.

(5) Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou být prodlouženy pouze tehdy, je-li včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek, a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu vybraných vodních útvarů.

(6) Lhůty prodloužené v souladu s odstavcem 5 nesmí přesáhnout délku 2 období pro aktualizaci plánů oblastí povodí (§ 25 odst. 6).

(7) Méně přísné požadavky podle odstavce 4 nemohou být stanoveny u cílů ochrany vod uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 4, odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech mohou být méně přísné požadavky stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu.

(8) Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí (§ 25) uvádějí spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny. Přehled o plnění těchto cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí povodí (§ 25 odst. 6).

__________

§ 24 včetně nadpisu zní:

„§ 24

Plán hlavních povodí České republiky

(1) Plán hlavních povodí České republiky je strategický dokument plánování v oblasti vod, který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, které vycházejí z cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí České republiky zahrnuje rámcové programy opatření k prosazování veřejných zájmů, které jsou závazné pro pořizování plánů oblastí povodí, včetně zdrojů a způsobu jejich financování. Plán hlavních povodí České republiky musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

(2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady pro 3 hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního moře), pro povodí Moravy, včetně dalších povodí přítoků Dunaje (úmoří Černého moře) a pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními částmi mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Plán hlavních povodí České republiky podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů¹⁶) a je již v návrhu publikován a zpřístupněn k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů vody.

(3) Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho zpracování a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

(4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda. Závazné části Plánu hlavních povodí České republiky vyhlásí vláda nařízením.

(5) Plán hlavních povodí České republiky se přezkoumává, včetně rámcových programů opatření, a aktualizuje se nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního schválení.“.

§ 25 včetně nadpisu zní:

„§ 25

Plány oblastí povodí

(1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření Plánu hlavních povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně programů opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů.

(2) Plány oblastí povodí pořizují správci povodí¹⁷) podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí, a to pro oblast povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje. Plány oblastí povodí se zpracovávají ve třech etapách, které představují

(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou jednotlivé oblasti povodí podle odstavce 2, vymezené povodími a k nim přiřazenými hydrogeologickými rajony, a vztah jednotlivých oblastí povodí k správním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k hlavním povodím České republiky a mezinárodním oblastem povodí Labe, povodí Odry a povodí Dunaje.

(4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání, způsob zpracování plánu, podrobnosti jeho etap, postup při jeho projednávání a způsob zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra.

(5) Etapy zpracování plánu oblasti povodí uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) schvaluje po souhlasném stanovisku ústředních vodoprávních úřadů (§ 108) a ústředního správního úřadu pro územní plánování podle své územní působnosti krajský úřad. Konečný návrh plánu oblasti povodí schvalují podle své územní působnosti kraje. Závazné části plánu oblasti povodí pro správní obvod kraje vydá rada kraje nařízením.

(6) Plány oblastí povodí budou přezkoumány a aktualizovány každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupu v předchozích odstavcích.“.

§ 26 včetně nadpisu zní:

„§ 26

Programy opatření

(1) Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v Plánu hlavních povodí České republiky a plánech oblastí povodí. Programy opatření stanoví časový plán jejich uskutečnění a strategii jejich financování. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení Plánu hlavních povodí České republiky nebo plánů oblastí povodí.

(2) Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství vydanou ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

(3) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být

(4) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.

(5) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.“.

V § 30 odst. 3 písm. a) se za slova „pitnou vodou“ vkládá slovo „minimálně“.

V § 33 odstavec 2 zní:

„(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen „akční program“). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.“.

V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 34 odst. 3 se za slova „ve zvláštním právním předpise,²¹)“ vkládají slova „nebo v nařízení vlády podle odstavce 2,“ a za slova „orgány ochrany“ se vkládá slovo „veřejného“.

V § 35 odstavec 1 zní:

„(1) Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.“.

V § 35 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

§ 38 včetně nadpisu zní:

„§ 38

Odpadní vody

(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, vody užité na plavidlech a chladící vody vodních turbin, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona.

(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření.

(4) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.

(5) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví vláda nařízením. K omezení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3) může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.

(6) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad

(7) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod přísnější než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5, případně stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35.

(8) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.

(9) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní, popřípadě zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5 nebo podle § 31.“.

V § 39 odst. 4 písmeno c) zní:

V § 39 odst. 6 se za slova „s nimiž se nakládá,“ vkládají slova „o jejich množství,“ a za slovy „podzemním vodám“ se slovo „prostředí“ zrušuje.

V § 39 odst. 7 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje a na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje písmeno g), které zní:

V § 39 odst. 9 se slova „ze kterých by pohonné hmoty nebo mazadla mohly ohrozit jakost“ nahrazují slovy „kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti“.

V § 42 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč.“.

§ 48 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 29) zní:

„§ 48

Správci vodních toků

(1) Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona¹⁷) (dále jen „správci povodí“); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků.

(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, určené Ministerstvem zemědělství. O určení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu.

(3) Na území vojenských újezdů²⁹) zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků;³⁰) pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků.

(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku.

(5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

(6) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku.

(7) Na určení nebo zrušení správce drobného vodního toku se nevztahuje správní řád.

__________

V § 54 odst. 4 se za slova „vodoprávním úřadům“ vkládají slova „a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem,“ a na konci se doplňuje věta „Dále poskytují stanoviska správců povodí pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), pro udělení souhlasu (§ 17) a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.“.

V § 55 odst. 1 písmeno c) zní:

§ 57 včetně nadpisu zní:

„§ 57

Užívání vodních děl jinými osobami

Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MW_e.“.

V § 61 odstavec 9 zní:

„(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie a zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu mohou jen odborně způsobilé osoby pověřené k tomu Ministerstvem zemědělství. Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama.“.

V § 64 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 66 odstavec 2 zní:

„(2) V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.“.

V § 67 odst. 1 se na konci doplňují slova „ , zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky“.

V § 68 odst. 1 se slova „na podkladě plánu oblasti povodí“ zrušují.

V § 71 odst. 2 písm. a) se slovo „uceleného“ zrušuje.

V § 71 odst. 3 písm. c) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovy „správních obvodů krajů“.

V § 71 odstavec 4 zní:

„(4) Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k návrhu jejich vlastníků vodoprávní úřad.“.

V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

V § 75 odst. 3 se slovo „uceleném“ nahrazuje slovy „v celém“.

V § 77 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova „a v hlavním městě Praze orgány městských částí“.

V § 77 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy“.

V § 77 odst. 3 písm. c) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“.

V § 77 odst. 7 se za slova „může požádat“ vkládají slova „povodňový orgán vyššího stupně“.

V § 77 odst. 8 se slova „Vyšší povodňový orgán, který převezme řízení povodňové ochrany,“ nahrazují slovy „Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi,“.

V § 79 odst. 1 se slova „uceleného povodí“ nahrazují slovem „kraje“.

V § 79 odst. 2 písm. k) se slova „uceleného povodí“ nahrazují slovem „kraje“.

§ 80 včetně nadpisu zní:

„§ 80

Povodňové orgány krajů

(1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.

(2) Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

V § 81 odst. 1 písm. d) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovy „správních obvodů krajů“.

V § 81 odstavec 3 zní:

„(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

V § 82 písmeno b) zní:

V § 82 písm. h) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“.

V § 82 písm. i) se slovo „uceleném“ zrušuje.

V § 82 písm. j) se slovo „ucelené“ zrušuje a slova „povodňovému orgánu uceleného povodí“ se nahrazují slovy „povodňovým orgánům krajů“.

V § 82 písm. k) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“.

V § 83 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní:

__________

V § 84 odst. 1 písm. a) se slova „ucelených povodí“ nahrazují slovem „krajů“.

V § 84 odst. 1 písm. g) se slova „uceleného povodí“ nahrazují slovem „kraje“.

V § 85 odst. 1 písm. a) se na konci vkládají slova „mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,“.

V § 86 odst. 1 se slovo „plánů“ nahrazuje slovem „Plánu“.

V § 86 odst. 2 se slova „v regionu ucelených povodí“ nahrazují slovy „ve správním obvodu kraje“.

V § 87 písm. c) se slova „povodňovými komisemi ucelených povodí“ nahrazují slovy „povodňovou komisí kraje“.

V § 87 písm. d) se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „Ústřední“.

§ 88 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 36a) a 36b) zní:

„§ 88

Poplatek za odebrané množství podzemní vody

(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen „odběratel“), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu^10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl^36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m³ jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m³ za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.

(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají finanční úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m³.

(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a finančnímu úřadu místně příslušnému^36b) sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.

(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

(9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku.

(10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

(11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m³.

(12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání se zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a finančnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo bydliště odběratele do 30 dnů po obdržení poplatkového přiznání vyrovnání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

(13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného finančního úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný finanční úřad odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému finančnímu úřadu doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

(14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.

(15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

__________

V § 89 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.“.

V § 90 se slova v nadpisu „Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod“ nahrazují slovy „Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových“.

V § 90 odst. 2 se číslo „30 000“ nahrazuje číslem „100 000“ a věta druhá se zrušuje.

V § 90 odst. 4 větě první se za slova „celkového množství“ vkládá slovo „vypouštěného“ a za větu první se vkládají nová druhá a třetí věta, které znějí: „V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí.“.

V § 91 odst. 2 se slova „vodoprávní úřad příslušný podle místa vypouštění“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“.

V § 92 odst. 3 se za slova „měřících skupin“ vkládají slova „a osobám provádějícím svou činnost v souladu s § 126b“.

V § 92 odst. 4 se slova „vodoprávního úřadu podle místa zdroje znečišťování“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“.

V § 93 odst. 1 se slova „vodoprávnímu úřadu“ nahrazují slovy „České inspekci životního prostředí“ a věta poslední se zrušuje.

V § 93 odst. 2 větě první se slova „Vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“, slova „a České inspekci životního prostředí“ se zrušují a ve větě druhé se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“.

V § 93 odst. 4 se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.“.

V § 93 odst. 5 se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“.

V § 94 odst. 1 se slova „vodoprávnímu úřadu“ nahrazují slovy „České inspekci životního prostředí“.

V § 94 odst. 2 se slova „Vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“ a slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“.

V § 96 odstavec 1 zní:

„(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“) nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen „jiné zařízení“) ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,³⁸) avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen „odklad“). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.“.

V § 96 odst. 2 se slova „Vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“.

V § 96 odst. 3 ve větě první a druhé se slova „vodoprávnímu úřadu“ nahrazují slovy „České inspekci životního prostředí“.

V § 96 odst. 5 se slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“.

V § 96 odst. 8 se slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“.

V § 97 odst. 1 se slova „vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „České inspekce životního prostředí“ a slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“.

V § 97 odst. 2 se slova „vodoprávní úřad“ nahrazují slovy „Česká inspekce životního prostředí“.

V § 99 odst. 1 se slova „vodoprávním úřadem“ nahrazují slovy „Českou inspekcí životního prostředí“ a slova „zákona o správě daní a poplatků³⁷)“ se nahrazují slovy „právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků“.

V § 100 odst. 2 se za slova „rodinných domů“ vkládají slova „nebo staveb pro individuální rekreaci“.

V § 100 odst. 3 písm. c) se slova „ze sanačních vrtů.“ nahrazují slovy „použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],“.

V § 100 odst. 3 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní:

V § 100 odstavec 7 zní:

„(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu a při vybírání a vymáhání podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.“.

V § 101 odst. 3 se na konci písmene c) nahrazuje čárka středníkem a doplňují se slova „tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,“.

V § 101 odstavec 4 zní:

„(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m³ za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.“.

V § 102 odst. 1 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

V § 102 odst. 2 se za slova „správcům povodí,“ vkládají slova „České inspekci životního prostředí,“.

V § 103 se za slova „podle § 88,“ vkládá číslo „89,“.

V § 103 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Při správě penále podle tohoto zákona se uplatní postup pro úrok z prodlení podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.“.

V § 107 písmeno d) zní:

V § 107 se na konci písmene f) doplňují slova „ , která povoluje“.

V § 107 písmeno h) zní:

V § 107 písm. k) se slova „se zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami“ nahrazují slovy „s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek“ a slova „s výjimkou případů mimo případy pod písm. j)“ se zrušují.

V § 107 se písmeno l) zrušuje.

Dosavadní písmena m) až u) se označují jako písmena l) až t).

V § 107 písm. r) se slova „vyjadřovat se“ nahrazují slovy „vydávat vyjádření podle § 18“.

V § 107 písmeno t) zní:

V § 107 se doplňují písmena u) až x), která znějí:

V § 112 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).

V § 114 odst. 1 písm. b) se za slovo „dozoru“ vkládají slova „a odebírat potřebné vzorky“.

V § 115 odst. 17 se za slova „Manipulační řády“ vkládají slova „ , popřípadě provozní řády“.

V § 115 se doplňuje odstavec 18, který zní:

„(18) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení území určených k rozlivům povodní (§ 68) je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část území určeného k rozlivům povodní nebo rozhodující stavby na ochranu před povodněmi s tímto územím související. V pochybnostech o tom, který vodoprávní úřad je příslušný k vydání povolení, jiného rozhodnutí nebo vyjádření, rozhodne nejbližší společně nadřízený vodoprávní úřad.“.

V § 116 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

V § 116 odst. 1 písmeno d) zní:

V § 116 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Obci, která nesplní povinnost stanovenou v čl. II bodě 6 zákona č. 20/2004 Sb., může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.“.

V § 120 se slova „podle § 116 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „stanovených stavebními předpisy“.

V § 121 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „(§ 7 odst. 5)“.

V § 121 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „(§ 7 odst. 5)“.

V § 122 odstavec 1 zní:

„(1) Za protiprávní jednání

V § 126 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Vodoprávní úřady se účastní územního plánování jako dotčené orgány státní správy a vydávají stanoviska k územně plánovací dokumentaci projednávané podle zvláštního právního předpisu.⁴) Tím není dotčeno ustanovení § 126 zvláštního právního předpisu.⁴) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydávají stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované kraji. Do působnosti krajských úřadů patří vydávat stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované obcemi s rozšířenou působností.“.

Za § 126a se vkládá nový § 126b, který včetně poznámky pod čarou č. 45a) zní:

„§ 126b

(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České republiky dočasně^45a) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud prokáží, že

(2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.

__________

V § 127 se odstavce 7 a 17 zrušují.

Dosavadní odstavce 8 až 16 se označují jako odstavce 7 až 15 a dosavadní odstavce 18 a 19 se označují jako odstavce 16 a 17.

V příloze č. 1 pod nadpisem „Zvlášť nebezpečné látky“ se na konci textu doplňují slova „Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.“.

V příloze č. 1 pod nadpisem „Zvlášť nebezpečné látky“ se v bodě 7 vkládá za slova „minerální oleje a“ slovo „persistentní“.

V příloze č. 1 pod nadpisem „Zvlášť nebezpečné látky“ se na konci bodu 8 nahrazuje čárka tečkou a bod 9 se zrušuje.

V příloze č. 1 pod nadpisem „Nebezpečné látky“ bod 5 zní:

V příloze č. 1 pod nadpisem „Nebezpečné látky“ se v bodě 6 za slova „minerální oleje a“ vkládá slovo „nepersistentní“.

V příloze č. 1 pod nadpisem „Nebezpečné látky“ bod 9 zní:

Poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody pro rok 2004 podle § 88 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, předloží odběratel České inspekci životního prostředí nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. Oprávnění (§ 8 odst. 2 vodního zákona) z takových povolení se nadále považují za oprávněné a mohou nakládat s vodami a vykonávat další práva a povinnosti v rozsahu těchto povolení i po 1. lednu 2008, pokud podali nejpozději dne 1. ledna 2008 žádost o povolení k nakládání s vodami nahrazující dosavadní povolení, a to až do dne právní moci rozhodnutí o takové žádosti. V případě, že doba, na kterou byla tato rozhodnutí udělena, uplynula před dnem účinnosti tohoto zákona, prodlužuje se jejich platnost do 31. prosince 2004. Ustanovení § 9 odst. 4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno.

Evidence podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 6, 7, 9 až 12 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, bude vytvořena nejpozději do 22. prosince 2004.

Plán hlavních povodí České republiky musí být schválen nejpozději do 22. prosince 2006.

Plány oblastí povodí musí být schváleny nejpozději do 22. prosince 2009. Pro tyto plány oblastí povodí musí být zpracována analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod a ekonomická analýza užívání vody podle čl. I bodu 30, pokud jde o § 25 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, do 22. prosince 2004.

Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona.

Vlastníci vodních děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011 předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí.

Výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za kalendářní rok 2003 vydají na podkladě poplatkových přiznání za rok 2003 krajské úřady. Krajské úřady předají České inspekci životního prostředí do 30 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona výměry záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových pro rok 2004 včetně seznamu zpoplatněných zdrojů znečišťování. Krajské úřady předají České inspekci životního prostředí do 30 dnů po nabytí právní moci výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2003.