Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“), jeho pobytu na něm a vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky,¹ včetně občana Evropské unie.²

Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie^1a se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím³ a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru,⁴ pokud tato smlouva nestanoví jinak.

požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, a azylanta, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis⁵ nestanoví jinak,

pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,⁶

požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis⁷ nestanoví jinak.

Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.

Hraničním přechodem se rozumí

Hraniční kontrolou se rozumí kontrola cizince provedená na hraničním přechodu v souvislosti se zamýšleným nebo již uskutečněným přechodem státních hranic České republiky.

Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.^3b

Policie při výkonu hraniční kontroly může

Policie vyznačí razítko podle odstavce 2 písm. a) do cestovního dokladu, pokud o to cizinec požádá; to neplatí, pokud cizinci nebude povolen vstup na území nebo pokud to s ohledem na druh cestovního dokladu nelze provést.

Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.

předložit, pokud není dále stanoveno jinak, tyto doklady:

prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo jiného státu trvalého pobytu, pokud je odůvodněná obava, že tyto náklady bude hradit Česká republika,

vyplnit a podepsat hraniční průvodku,

sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54).

Povinnost podle § 5 se nevztahuje na cizince, který je přes území provážen (§ 152).

Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na občana Evropské unie.^1a

Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na cizince, který se při hraniční kontrole prokáže diplomatickým pasem, služebním pasem nebo jiným cestovním dokladem a diplomatickým vízem nebo zvláštním vízem (§ 49).

Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30).

Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu (§ 65 a násl.) a na cizince podle § 87.

Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum podle § 26 nebo § 30 udělené za účelem zaměstnání.

Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum udělené za účelem studia nebo účasti na výzkumu a vývoji.

Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 1 se na cizince nevztahuje, pokud je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu cizince.

Policie v rámci hraniční kontroly cizince, který v tranzitním prostoru mezinárodního letiště požádal o udělení azylu, a v rozhodnutí o jeho neudělení byla vyslovena překážka vycestování ²

Odstavec 1 neplatí, byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, nebo jde-li o nežádoucí osobu.

Na cizince, který vstupuje na území pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b).

Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložit cestovní doklad, je povinen prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své jméno a příjmení, datum a místo narození a státní občanství.

Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže

Policie může odepřít cizinci vstup na území, jestliže

Při odepření vstupu podle odstavce 2 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem odepření vstupu a důsledky tohoto odepření. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto odepření do soukromého a rodinného života cizince. O každém odepření vstupu policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění této přiměřenosti.

Jestliže policie odepře občanu Evropské unie^1a vstup na území, vydá správní rozhodnutí o odepření vstupu․ Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka státního občana České republiky¹ nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie^1a (§ 15a), pokud tento občan pobývá na území na základě povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (dále jen „zvláštní pobytové povolení“). Rozhodnutí podle věty první se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo platné rozhodnutí o správním vyhoštění.

Odepře-li policie vstup na území cizinci, kterému bylo uděleno vízum podle tohoto zákona, z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), d), g) až m) nebo n), policie platnost víza zruší a tuto skutečnost do víza vyznačí.

Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje

Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.

Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením

Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.

spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,

vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění.

Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.

Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.

Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení; vízum policie udělí do cestovního dokladu dítěte nebo do cestovního dokladu zákonného zástupce, v němž je dítě zapsáno; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.

Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.

K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit

K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

Cizinec vycestuje z území po překročení státních hranic a po provedení hraniční kontroly, pokud je tato na hraničním přechodu prováděna.

Cizinec je oprávněn opustit území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Za místo podle předchozí věty se považuje též prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní dopravy v době provádění hraniční kontroly.

vycestovat z území v době povoleného pobytu na území a s cestovním dokladem, jehož je držitelem, opatřeným vízem; to neplatí, pokud tento zákon nebo vláda svým nařízením vydaným podle § 181 stanoví jinak,

na požádání policie se podrobit hraniční kontrole,

jednat tak, aby mohla být hraniční kontrola provedena nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo překročit státní hranice nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna na území.

potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

Občan Evropské unie^1a je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,¹³ nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.

Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.

Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.

Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.

ubytovává cizince za úhradu, nebo

kdo současně ubytovává více než 5 cizinců; to neplatí, pokud lze ubytované cizince a ubytovatele pokládat za osoby sobě navzájem blízké.³¹)¹⁴

neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole.

Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.

Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.

Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.

Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.³²)¹⁵

Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování.

Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.

Povinnost oznámit ubytování lze splnit

dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,

uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu, průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území,

hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, v průkazu o povolení k pobytu cizince nebo v průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,

chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,

odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,

ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,

strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění anebo zjišťováním totožnosti,

podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,

na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu poměrnou část peněžních prostředků v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a podle § 13 odst. 2 a 3 nebo peněžní prostředky v plné výši v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3, anebo, jde-li o cizince s povolením k pobytu, prostředky podle § 71; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a

v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,

předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.

Letecký dopravce nebo provozovatel vodní dopravy je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, pokud policie tomuto cizinci odepře vstup na území z důvodu, že při hraniční kontrole nemůže předložit cestovní doklad a vízum, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné.

Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice na území přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se na dopravce nevztahuje, pokud vízum udělené cizinci bylo orgánem, který jej udělil nebo policií, prohlášeno za neplatné.

Letecký dopravce a provozovatel vodní dopravy jsou povinni nést náklady spojené s pobytem cizince do doby, než splní povinnost uvedenou v odstavcích 1 a 2.

Soud, který pravomocně rozhodl o odsouzení cizince, informuje o odsouzení útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; ve sporných případech informuje útvar policie místně příslušný podle sídla soudu.

Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.

Úřad práce České republiky je povinen neprodleně písemně oznámit policii odebrání povolení k zaměstnání cizinci.

Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.

Orgán sociálního zabezpečení³³)^15a je povinen neprodleně písemně oznámit policii uplatnění nároku na přiznání dávky sociální péče,¹³ o kterou požádal cizinec uvedený v § 87a.

Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, je povinen je neprodleně odevzdat policii.

Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.

Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.

Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) vydá policie na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas policie.

Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.

Cizinecký pas a cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.

V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí fotografie.

V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu.

Cizinecký pas vydá policie

Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm. b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let.

Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let.

Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky bez možnosti dalšího prodloužení.

Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87.

Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince,

Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.

Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.

Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

uplynula doba platnosti v něm uvedená,

byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

je porušena jeho celistvost,

obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole

Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.

Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.

Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i doby pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.

Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona.² Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.

Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti

Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1a nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu² nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti,² jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.

Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.

Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na

Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1a nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.

Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.

Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí.

Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.

Nelze-li uhradit náklady z jistoty, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.

Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně

Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.

Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

Policie je oprávněna zajistit cizince, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec se v minulosti dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7, je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států.

Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu,³⁵)¹⁷ v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly.

Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu.

po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,

neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.

Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

Podání žádosti o azyl v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.

Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.

Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy. O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.

Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

Zařízení je místo, v němž je cizinec povinen zdržovat se na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.

Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.

Zařízení provozuje policie.

Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění.

Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno, musí být hygienicky nezávadné a vybaveno tak, aby zabraňovalo poškození života nebo zdraví cizince a poškození majetku zařízení.

Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části s přísným režimem.

Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací prostor a společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat se s jinými cizinci umístěnými do této části.

V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.

Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost pouze z vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením a další prostor určený pro vycházky.

Do části s přísným režimem policie umístí cizince

Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní prohlídku a prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky v průběhu pobytu v zařízení zpracuje policie záznam.

Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem.

Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví

a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu pobytu cizince v zařízení.

Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.

Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

Odděleně musí být umístěni

Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než 30 minut nebo zvýšení počtu osob.

Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti policie.

Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.

Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem výměny tohoto oblečení.

Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá věci, které není dovoleno v zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2). Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné uložení.

Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.

Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Cizinci se po dobu zajištění poskytuje

Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí policie poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení.

Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče nese cizinec; nemůže-li cizinec s ohledem na své finanční nebo majetkové poměry tyto náklady uhradit nebo nelze-li je uhradit ze zdravotního pojištění, hradí je stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.

K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je zařízení povinno neprodleně odeslat.

Pokud o to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s vedoucím zařízení nebo s jeho zástupcem.

Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních cizinců a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.

Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,³⁷)¹⁹ vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.

Cizinci prováženému na základě mezinárodní smlouvy policie po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

Úhradu poskytnuté zdravotní péče zajišťuje ministerstvo.

Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí údaje o jeho jménu a příjmení, ostatních jménech, datu a místu narození, pohlaví, státním občanství a důvod pro označení cizince za nežádoucí osobu do informačního systému smluvních států; to neplatí v případě občana Evropské unie^1a nebo občana smluvního státu.

Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.

Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 5.

Správního deliktu se podle tohoto zákona dopustí

Dopravci, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo bez potřebného víza, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince; od uložení pokuty upustí, pokud dopravce prokáže, že učinil veškerá opatření, aby dopravě cizince bez potřebných dokladů zabránil.

Dopravci, který nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí nebo povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince.

Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. b) policie uloží pokutu do výše 50 000 Kč.

Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se policie dozvěděla skutečnosti podle odstavce 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

Pokutu vybírá policie a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.³⁸)²¹

Na řízení o správním deliktu podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu.

Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že

Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h) nebo i) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. j), k), l) nebo m) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.

Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se vztahuje zvláštní právní předpis,⁴⁰)²² pokud není dále stanoveno jinak.

Přestupky podle tohoto zákona projednává policie.

Pokuty vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.²¹

Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona provozuje informační systémy obsahující

Policie je oprávněna provozovat další informační systémy, pokud je jejich provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolů podle tohoto zákona. V těchto informačních systémech mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění úkolu, v důsledku jehož plnění byl informační systém zřízen.

Informační systémy vedené policií podle tohoto zákona obsahují údaje o cizincích a dalších osobách v rozsahu údajů uváděných v žádosti o vízum nebo v rozsahu údajů uváděných v ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona anebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona. Jméno a příjmení a ostatní jména cizince se v informačním systému mohou uchovávat v podobě vzniklé přepisem, přechýlením nebo doslovným přepisem po písmenech jména a příjmení uvedeného v cestovním dokladu tohoto cizince.

Údaje z informačních systémů vedených policií podle tohoto zákona lze sdružovat s údaji jiných informačních systémů vedených podle zvláštních právních předpisů, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů uložených tímto zákonem.

Ministerstvo zahraničních věcí vede informační systém

Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu⁴¹)²³ sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

Policie předá údaje z informačního systému vztahující se k cizincům s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, zvláštním pobytovým povolením a cizincům, kteří na území pobývají na vízum k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 1, do 10 dnů ode dne jejich získání ministerstvu.

Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.

Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.

Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu

Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 4, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.⁴²)²⁴

Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

provádí pobytovou kontrolu,

řídí a kontroluje činnost oblastních ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,

provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,

ve správním řízení

rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,

zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území,

vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,

posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

Oddělení cizinecké policie dislokované v okrese je příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až o) a r) až x). Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o zrušení platnosti tohoto víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a o udělení výjezdního příkazu.

Referáty cizinecké a pohraniční policie jsou příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), h), j), m), o), p), s), t), w) a x). Dále rozhodují o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5, víza do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 26 odst. 5, výjezdního příkazu, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza a posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

Odbor pátrání a kontroly pobytu je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až d), h), j) m), o), p), s), t), w), x). Dále odbor posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,

ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

ve správním řízení rozhoduje o žádostech podaných podle § 69a,

plní další úkoly podle tohoto zákona.

Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.

Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.

v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,

snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo zjišťováním totožnosti cizince,

při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

provádět pobytovou kontrolu

v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění.

Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.

Pokud se žádosti cizince

v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu. Rozhodnutí se stává pravomocným v okamžiku převzetí dokladu cizincem.

Žádost o vydání povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení se vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.

Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.

Řízení se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.⁴³)²⁵

Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) nemá odkladný účinek.

O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Policie zastaví řízení, jestliže cizinec

Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo policie může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.

Žádost o udělení průjezdního víza nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.

Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. a) vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.

Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice a Akademii věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.

Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí policie do 30 dnů.

Řízení před policií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.²⁵

Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.

rozhodnutí o neudělení víza,

rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí v případě rozhodnutí podle § 9 odst. 4,

rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,

rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.

Žaloba proti správnímu rozhodnutí⁴⁴)²⁶ musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství.

Doba řízení o žalobě se do doby platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nezapočítává (§ 118 odst. 1).

Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá

Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.

Cizinci se po dobu zajištění za účelem správního vyhoštění poskytne na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát.

Úhradu nákladů podle odstavce 2 vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.

Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.

Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat

Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.

Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu).

Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.

Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

Policie odepře ověření pozvání

Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.

Ověření policie vyznačí na pozvání.

Ministerstvo právním předpisem stanoví

Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.

Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.

Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.

Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu²⁴ a materiály nemající archivní hodnotu zničí.

Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.

Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.