Zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství¹ systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Zákon upravuje

Tento zákon se nevztahuje na

prevencí organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárii a vytvořit podmínky pro zajištění opatření na zmírnění dopadů možné závažné havárie a havarijní připravenosti,

nebezpečnou látkou vybraná chemická látka nebo chemický přípravek, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností klasifikovaných podle zvláštního předpisu⁷ a jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat⁸ a životní prostředí nebo k újmě na majetku,

objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna nebezpečná látka v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání provozovatele,

zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, vlečky a nákladové prostory,

rizikem pravděpodobnost vzniku zvláštních účinků ve specifikovaném období nebo za specifikovaných okolností,

provozovatelem každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která ke dni účinnosti tohoto zákona užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo byla zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu podle § 3 odst. 5,

umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie,

domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku a velikosti dopadů závažné havárie v důsledku umístění podniků nebo skupiny podniků a jejich nebezpečných látek,

vyjádřením veřejnosti písemné vyjádření každé fyzické osoby nebo právnické osoby k bezpečnostnímu programu prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zprávě nebo vnějšímu havarijnímu plánu anebo jejich aktualizaci v průběhu jejich veřejného projednávání (§ 13),

vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií státní dozor Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

zónou havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení, kde je umístěna nebezpečná látka, (dále jen „krajský úřad“) uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu a v němž zajišťuje veřejné projednávání stanovených dokumentů,

zdrojem rizika (nebezpečím) podstatná vlastnost nebezpečné látky a možné konkrétní situace, které mohou způsobit závažnou havárii,

havarijní připraveností příprava opatření na odvrácení dopadů havárií nebo alespoň na jejich zmírnění․ Zahrnuje zpracování scénářů možných závažných havárií, odezvy na možné závažné havárie, řízení odezvy na možné závažné havárie i přípravu prostředků a pomůcek nutných pro odezvu na závažné havárie,

scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to jednak spontánně probíhajících a jednak událostí probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh havárie.

Každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá anebo bude vlastnit nebo užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude umístěna nebezpečná látka, je povinna zařadit objekt nebo zařízení do příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Je-li v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v množství menším, než je uvedeno ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, musí každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá takový objekt nebo zařízení, provést součet poměrných množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu (dále jen „skupina A“), pokud

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud

Krajský úřad návrh zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B posoudí a vyhodnotí možnosti vzniku domino efektu vyplývajícího z polohy okolních objektů nebo zařízení a z druhu a množství v nich umístěné nebezpečné látky. Na základě návrhu zařazení a vyhodnocení možnosti vzniku domino efektu vydá krajský úřad právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která užívá určený objekt nebo zařízení, rozhodnutí o zařazení tohoto objektu do skupiny A nebo do skupiny B; přitom není vázán tím, zda právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby navrhly zařadit alespoň jeden z posuzovaných objektů nebo zařízení do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4.

Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, jejichž objekt nebo zařízení byly rozhodnutím krajského úřadu podle odstavce 5 zařazeny do skupiny A nebo B, jsou povinny plnit všechny povinnosti provozovatelů objektů nebo zařízení, kteří navrhli svoje zařazení do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4, a jsou povinny vzájemně spolupracovat při analýze a hodnocení rizik, při zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „program“) nebo bezpečnostní zprávy a havarijních plánů podle tohoto zákona.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, jejichž objekt nebo zařízení byly rozhodnutím krajského úřadu podle odstavce 6 zařazeny do skupiny A nebo B, je povinna plnit všechny povinnosti provozovatelů objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4.

V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která splnila povinnosti podle odstavců 1 a 2, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, kopii zaslat krajskému úřadu a předložit kontrolním orgánům podle § 22, včetně identifikace a množství umístěných nebezpečných látek.

Provozovatel je povinen sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie⁹ do 100 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí krajského úřadu o schválení dokumentace. Tímto ustanovením není dotčeno zákonné pojištění podle zvláštního předpisu.¹⁰

Provozovatel má povinnost být pojištěn podle odstavce 1 po celou dobu, po kterou splňuje podmínky pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle § 3.

Provozovatel je povinen sjednat pojištění podle odstavce 1 před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; není-li zkušební provoz prováděn, před uvedením do trvalého užívání.

Výše pojistné částky navržená provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie, které jsou vyjádřeny ve schváleném programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě podle § 7 až 9.

Provozovatel je povinen předložit krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti za škody, které mohou vzniknout následkem závažné havárie, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření.

Provozovatel je povinen bezodkladně oznámit krajskému úřadu každou změnu v pojištění podle odstavce 1.

Provozovatel je povinen provést analýzu a hodnocení rizik závažné havárie.

Analýza a hodnocení rizik závažné havárie musí zahrnovat zejména

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem zásady analýzy a hodnocení rizik závažné havárie.

Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny je dokument, jímž provozovatel oznámí krajskému úřadu základní identifikační údaje o objektu nebo zařízení, uvede v něm seznam umístěných nebezpečných látek podle jejich druhu a množství a návrh zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle § 3 odst. 3 nebo 4. Návrh zařazení je provozovatel povinen zpracovat podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu a předložit krajskému úřadu v jednom písemném výtisku a v elektronické podobě.

Návrh na zařazení podle odstavce 1 je provozovatel nového objektu nebo zařízení povinen doručit krajskému úřadu současně s prohlášením o předložení návrhu na zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě též o předložení žádosti o stavební povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby podle zvláštního předpisu¹¹ v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

Návrh na zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Toto oznámení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce též od ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestanou vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.

Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B nebo o vyřazení objektu nebo zařízení ze skupiny A nebo B. Krajský úřad v tomto rozhodnutí stanoví s ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků počet výtisků, v jakém mu provozovatel předloží dokumentaci podle § 7 nebo § 8 včetně elektronické verze dokumentace.

Bezpečnostní program prevence závažné havárie (dále jen „program“) je dokument zpracovaný provozovatelem, který stanoví systém řízení bezpečnosti v objektu nebo zařízení.

Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného ve skupině A je povinen zpracovat program a podle něj postupovat tak, aby byla zajištěna ministerstvem stanovená úroveň ochrany života a zdraví osob a životního prostředí odpovídajícími prostředky, složkami a systémy řízení.

V programu je provozovatel povinen uvést

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem strukturu systému řízení bezpečnosti, rozsah a způsob zpracování programu a úroveň ochrany života a zdraví osob a životního prostředí.

Provozovatel je povinen na základě sdělení krajského úřadu do programu zahrnout preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.

Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit program ke schválení krajskému úřadu. Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo nové zařízení výstavbou nebo změnou užívání, je povinen předložit program ke schválení krajskému úřadu spolu s prohlášením o předložení návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění objektu nebo zařízení, popřípadě o předložení žádosti o stavební povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby¹¹ v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

Krajský úřad zašle program nebo jeho aktualizaci obsahující předepsané náležitosti neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti. Ministerstvo a dotčené správní úřady k programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu dotčené obce své vyjádření a vyjádření veřejnosti (§ 13).

Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených správních úřadů, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od předložení programu rozhodnutí, kterým program nebo jeho aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků programu. Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí ministerstvu k informaci.

Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance se schváleným programem a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci programu po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Aktualizaci je provozovatel povinen do jednoho měsíce ode dne nastalé změny podle věty první předložit krajskému úřadu ke schválení.

Užívání nového objektu nebo zařízení nesmí být zahájeno, dokud rozhodnutí o schválení programu krajským úřadem nenabude právní moci. Provozovatel nového objektu nebo zařízení, které jsou stavbou, je povinen předložit ke kolaudačnímu řízení¹¹ pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení programu. Toto rozhodnutí je provozovatel povinen předložit též k žádosti o povolení změny v užívání stavby,¹¹ pokud by nový účel užívání stavby souvisel s umístěním nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Bezpečnostní zpráva je provozovatelem zpracovaný dokument, ve kterém provozovatel v jednotlivých kapitolách uvede

Provozovatel objektu nebo zařízení je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu a podle ní postupovat v případě zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B.

Obsah kapitol podle odstavce 1 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit bezpečnostní zprávu krajskému úřadu ke schválení. Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo nové zařízení výstavbou nebo změnou užívání, je povinen předložit bezpečnostní zprávu ke schválení spolu s prohlášením o předložení návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění objektu nebo zařízení, popřípadě o předložení žádosti o stavební povolení nebo o dodatečné povolení stavby¹¹ v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

Krajský úřad zašle bezpečnostní zprávu nebo její aktualizaci obsahující předepsané náležitosti neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti. Ministerstvo a dotčené správní úřady k bezpečnostní zprávě nebo její aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jejího obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu dotčené obce své vyjádření a vyjádření veřejnosti (§ 13).

Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených správních úřadů, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od předložení bezpečnostní zprávy rozhodnutí, kterým bezpečnostní zprávu nebo její aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků bezpečnostní zprávy. Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí ministerstvu k informaci.

Užívání nového objektu nebo zařízení nesmí být zahájeno, dokud rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy krajským úřadem nenabude právní moci. Provozovatel nového objektu nebo zařízení, které je stavbou, je povinen předložit ke kolaudačnímu řízení¹¹ pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní zprávy. Toto rozhodnutí je provozovatel povinen předložit též k žádosti o povolení změny v užívání stavby,¹¹ pokud by nový účel užívání stavby souvisel s umístěním nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci bezpečnostní zprávy po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Aktualizaci je provozovatel povinen do jednoho měsíce ode dne nastalé změny podle věty první předložit krajskému úřadu ke schválení.

Provozovatel je povinen zajistit posouzení bezpečnostní zprávy nejpozději do 5 let ode dne jejího schválení, aktualizace nebo předchozího posouzení a předložit v této lhůtě krajskému úřadu zprávu o výsledku tohoto posouzení k evidenci a archivaci.

Provozovatel je povinen na základě sdělení krajského úřadu zahrnout do bezpečnostní zprávy preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu v důsledku polohy objektu nebo zařízení, ve vztahu k jinému objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka v množství stejném nebo nižším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo vzájemným působením těchto objektů nebo zařízení.

uvnitř objektu nebo u zařízení (dále jen „vnitřní havarijní plán“), nebo

v okolí objektu nebo zařízení (dále jen „vnější havarijní plán“).

Provozovatel, který zpracovává bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9, je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán. Vnitřní havarijní plán stanoví opatření uvnitř objektu nebo zařízení k zabránění vzniku závažné havárie a při vzniku závažné havárie ke zmírnění jejích dopadů.¹²

Ve vnitřním havarijním plánu musí provozovatel uvést

Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů¹³ jsou součástí vnitřního havarijního plánu a tvoří samostatné přílohy.

Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci a archivaci a popřípadě k dalšímu využití pro účely sestavení vnějšího havarijního plánu krajskému úřadu. Provozovatel nového objektu nebo zařízení je povinen vypracovat a předložit vnitřní havarijní plán krajskému úřadu k evidenci a archivaci nejpozději 6 měsíců před uvedením objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve stejné lhůtě před uvedením do trvalého užívání.¹¹

Provozovatel je povinen

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob zpracování vnitřního havarijního plánu.

Provozovatel, který zpracovává bezpečnostní zprávu, je povinen

Písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu musí obsahovat zejména

Provozovatel je povinen předložit krajskému úřadu podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu nejpozději 6 měsíců před zahájením užívání nového objektu nebo zařízení, v němž bude umístěna nebezpečná látka.

Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán. Při vypracování vnějšího havarijního plánu musí vyhodnotit možnost vzniku domino efektu a přihlížet k oprávněným připomínkám veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování, jakož i k vyjádřením dotčených správních úřadů. Při vypracování vnějšího havarijního plánu postupuje podle zvláštního právního předpisu.^13a

Krajský úřad aktualizuje vnější havarijní plán nejpozději do 4 měsíců po obdržení aktualizovaných údajů od provozovatele o každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti v zóně havarijního plánování.

Krajský úřad zajistí prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne jeho schválení, předchozího prověření, popřípadě aktualizace.

Podle vnějšího havarijního plánu krajský úřad postupuje v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo.

Pokud se objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, nachází na území dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodnou o tom, který z nich stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán, určí Ministerstvo vnitra, který krajský úřad v takovém případě zónu havarijního plánování stanoví a vypracuje pro ni vnější havarijní plán. Příslušné krajské úřady při stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu vzájemně spolupracují. Krajský úřad, který vnější havarijní plán vypracoval, jej poskytne ostatním krajským úřadům vykonávajícím působnost v zóně havarijního plánování.

Krajský úřad zašle vnější havarijní plán po jeho schválení územně příslušným základním složkám integrovaného záchranného systému.

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu.

Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu.

Krajský úřad zajistí veřejné projednání programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu, včetně jejich aktualizací.

Krajský úřad zašle program, bezpečnostní zprávu a vnější havarijní plán nebo jejich aktualizaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím. Obec oznámí veřejnosti způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne obdržení programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, kdy a kde lze do programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlížení do programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne oznámení. V této lhůtě může každá fyzická osoba nebo právnická osoba uplatnit k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu anebo k jejich aktualizaci písemné vyjádření.

Provozovatel může vypustit z programu, bezpečnostní zprávy nebo z jejich aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, jen údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství,^13b utajovaných skutečností^13c anebo zvláštních skutečností.^13d Tyto údaje musí být uvedeny ve výtisku opatřeném na titulní straně datem a podpisem statutárního orgánu, který provozovatel zasílá krajskému úřadu pro potřeby vydání souhlasu podle § 20 odst. 1 písm. b).

Za předmět obchodního tajemství,^13b utajovaných skutečností^13c anebo zvláštních skutečností^13d pro účely veřejného nahlížení nesmí být označen druh ani množství nebezpečné látky, která je umístěna v objektu nebo zařízení a uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Vyjádření veřejnosti a své vyjádření doručí obec krajskému úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 k veřejnému nahlížení do programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace.

Dotčené správní úřady zašlou krajskému úřadu své vyjádření k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy je k vyjádření obdržely.

Pokud dotčený správní úřad, jehož rozhodnutí nebo opatření vyžadované zvláštním právním předpisem bylo získáno před zveřejněním programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, nesdělí ve stanovené lhůtě své vyjádření, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů s programem, bezpečnostní zprávou, vnějším havarijním plánem nebo s jejich aktualizací souhlasí.

Pokud vyjádření veřejnosti a vyjádření dotčené obce nebude uplatněno ve lhůtě stanovené v odstavci 5, platí, že k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nemají připomínky.

Krajský úřad rozhodne o schválení programu, bezpečnostní zprávy nebo jejich aktualizace na podkladě vyjádření veřejnosti, dotčených obcí a dotčených správních úřadů.

Ustanovení § 7 a 8 nejsou ustanoveními odstavců 3 a 4 dotčena.

Krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci¹⁴ veřejnosti v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie.

Krajský úřad aktualizuje informaci určenou pro veřejnost po každé změně, která ovlivňuje nebo může ovlivnit bezpečnost mimo objekt nebo zařízení, nejméně však jednou za 5 let, a aktualizovanou informaci poskytuje veřejnosti.

Krajský úřad po projednání s provozovatelem stanoví jeho účast při zpracování informace.

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob informace určené veřejnosti a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která způsobí závažnou havárii, je povinna závažnou havárii neprodleně ohlásit příslušnému krajskému úřadu a jiným správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.¹⁵

V případě, že následky závažné havárie přesáhnou limity stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna doručit krajskému úřadu písemné hlášení o vzniku závažné havárie do 24 hodin od jejího vzniku; konečnou písemnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie je povinna doručit krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie.

Krajský úřad doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra bezodkladně písemné hlášení o vzniku závažné havárie a nejpozději do 4 měsíců ode dne jejího vzniku konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie.

Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.

ministerstvo,

Ministerstvo vnitra,

Česká inspekce životního prostředí,

krajské úřady,

Český báňský úřad,

správní úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení,

správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému,

krajské hygienické stanice.

je ústředním orgánem státní správy na úseku prevence závažných havárií podle tohoto zákona,

vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy podle tohoto zákona,

přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a krajským úřadem,

zpracovává a vede souhrnnou evidenci návrhů zařazení, protokolů o nezařazení, programů, bezpečnostních zpráv a k nim vydaných souhlasů za Českou republiku,

posuzuje analýzy a hodnocení rizik závažných havárií a preventivní bezpečnostní opatření uvedená v programech a bezpečnostních zprávách,

vydává pro krajský úřad vyjádření k analýzám a hodnocení rizik závažné havárie a k preventivním bezpečnostním opatřením uvedeným v programech a bezpečnostních zprávách,

eviduje a vyhodnocuje konečné zprávy o vzniku a dopadech závažných havárií za Českou republiku a plní funkci odpovědného místa pro výměnu informací o závažných haváriích přesahujících hranice státu,

schvaluje plán kontrol u provozovatelů pro každý kalendářní rok (dále jen „plán kontrol“),

eviduje a vyhodnocuje výsledky kontrol provedených u provozovatelů podle plánu kontrol,

zpracovává roční souhrnnou zprávu o provedených kontrolách a na podkladě této zprávy informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

informuje Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s právními předpisy Evropského společenství v oblasti prevence závažných havárií.

plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje vnější havarijní plán, jestliže objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, se nachází a zóna havarijního plánování zasahuje na území dvou nebo více krajů v případě, kdy se příslušné krajské úřady o tom nedohodly,

eviduje písemné hlášení o vzniku závažné havárie,

eviduje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie.

zpracovává a projednává návrh plánu kontrol nad dodržováním tohoto zákona se správními úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správními úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a krajskými hygienickými stanicemi a projednaný návrh předkládá ke schválení ministerstvu,

kontroluje, jak provozovatel dodržuje ustanovení tohoto zákona,

ukládá provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem,

organizuje a koordinuje provádění kontrol na základě zvláštních právních předpisů,¹⁶

zpracovává výslednou zprávu o kontrole podle informací o dílčích kontrolách provedených jinými správními úřady podle § 23 a na podkladě vlastního zjištění; výslednou zprávu o kontrole projedná s provozovatelem nejpozději do 30 dnů ode dne dokončení kontroly a nejpozději do 15 dnů ode dne jejího projednání s provozovatelem ji doručí krajskému úřadu a ministerstvu.

Krajský úřad

Krajský úřad je dotčeným správním úřadem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby,¹¹ pokud je jeho předmětem objekt nebo zařízení podléhající tomuto zákonu. Na základě oznámení zahájení územního řízení zašle krajský úřad stavebnímu úřadu, který vede územní řízení, analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5, které mu předložil provozovatel ve svém programu anebo bezpečnostní zprávě. V případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno, zašle krajský úřad stavebnímu úřadu analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 na základě oznámení o zahájení stavebního řízení, popř. řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.¹¹ Bez analýzy a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 nelze za podmínek v tomto ustanovení uvedených schválit územně plánovací dokumentaci, vydat územní rozhodnutí, popřípadě stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

K vydávání správních rozhodnutí a k provádění kontroly podle tohoto ustanovení je třeba zvláštní odborné způsobilosti.¹⁷

Správní úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad a krajské hygienické stanice

Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy.¹⁸

Předmětem kontroly jsou

Zpráva, přijetí a zajištění opatření na fyzickou ochranu objektu nebo zařízení před případnými útoky nejsou předmětem kontroly havarijního plánu. Plán fyzické ochrany je předmětem zvláštních kontrol organizovaných krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.

Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, se provádějí nejméně jednou za 3 roky. Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se provádějí jednou ročně.

Česká inspekce životního prostředí na základě ročního plánu kontrol a ve spolupráci se správními úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správními úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a krajskými hygienickými stanicemi určí postup, zaměření a termín kontrol.

Kontrolu u provozovatelů provádí společně Česká inspekce životního prostředí, správní úřad odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správní úřad na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad, krajský úřad a krajská hygienická stanice. O provedené kontrole zpracuje příslušný správní úřad informaci, popřípadě protokol podle zvláštního zákona,^18a kterou doručí České inspekci životního prostředí.

Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný správní úřad podle zvláštních právních předpisů.¹⁸

Správní úřady, které provádějí kontrolu podle tohoto zákona, se řídí ustanoveními tohoto zákona.

Vláda stanoví nařízením způsob hodnocení programu a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace podle § 20 a 21 a obsah výsledné zprávy o kontrole.

Pověření zaměstnanci ministerstva, České inspekce životního prostředí, krajských úřadů a ostatních správních úřadů vykonávající plánovanou kontrolu podle tohoto zákona jsou oprávněni při výkonu své kontrolní činnosti vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky s vědomím jejich vlastníka nebo na základě povolení soudu či státního zástupce. V případě, kdy je ohrožena bezpečnost, život a zdraví lidí nebo mohou vzniknout značné škody, mohou zaměstnanci provádějící kontrolu podle tohoto zákona vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky bez vědomí jejich vlastníka. Jsou však povinni jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět. Ustanovení zvláštních předpisů vyžadující zvláštní povolení ke vstupu na stavby, do staveb a do objektů, popřípadě vjezdu na pozemky nejsou tímto ustanovením dotčena.

Pověření zaměstnanci k provedení kontroly podle tohoto zákona mají právo

Pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávající kontrolu podle tohoto zákona jsou povinni

Za škodu způsobenou při výkonu kontrolní činnosti odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

Krajský úřad může uložit pokutu do výše

Česká inspekce životního prostředí může uložit pokutu do výše 5 000 000 Kč provozovateli, který označí seznam nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení za předmět obchodního tajemství v rozporu s § 13 odst. 4.

O zahájení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona se Česká inspekce životního prostředí a krajský úřad vzájemně informují.

Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.¹⁹ Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil.

Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný správní úřad dozvěděl o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy měla být povinnost splněna.

Při stanovení výše pokuty přihlíží správní úřad oprávněný k uložení pokuty zejména k závažnosti ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.²⁰

Uložením pokuty podle tohoto ustanovení nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o náhradě škody ani ustanovení trestního zákona.

Správní úřad příslušný k uložení pokuty v prvním stupni vede evidenci osob, kterým byla pravomocným rozhodnutím uložena, a archivuje podle zvláštního právního předpisu^20a příslušný spisový materiál po dobu nejméně 5 let.