Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

389/2004 Sb. znění účinné od 1. 9. 2015 do 30. 9. 2022
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 192/2015 Sb.

1.9.2015

389

 

VYHLÁŠKA

ze dne 23. června 2004

o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb.,

o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 10 odst. 3 písm. a) a g) a § 51a odst. 3 zákona:

ČÁST PRVNÍ

OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ SLINTAVKY A KULHAVKY A K JEJÍMU PŘEDCHÁZENÍ (§ 1-79)

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška v souladu s právem Evropské unie1 upravuje

a)

opatření pro tlumení slintavky a kulhavky, použitelná v případech výskytu ohniska této nákazy jakéhokoli typu viru,

b)

veterinární požadavky na zvířata a živočišné produkty pocházející z ochranného pásma, pásma dozoru a pásma s omezením, jakož i na zacházení s nimi,

c)

veterinární podmínky nouzového očkování proti slintavce a kulhavce,

d)

veterinární opatření k předcházení slintavce a kulhavce, sledující zejména zajištění účinné ochrany před touto nákazou a zvýšení připravenosti příslušných orgánů a osob na její výskyt.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

zvířetem vnímavého druhu – jakékoli hospodářské zvíře, zvíře v zájmovém chovu nebo volně žijící zvíře z řádu Artiodactyla (Sudokopytníci), podřádů Ruminantia (Přežvýkaví), Suina (Suiformes, Nepřežvýkaví) a Tylopoda (Mozolnatci). V souvislosti s některými zvláštními opatřeními, zejména opatřeními uvedenými v § 16 a 77, mohou být za zvířata vnímavá na slintavku a kulhavku považována na základě vědeckých poznatků i jiná zvířata, jako jsou např. zvířata z řádů Rodentia (Hlodavci) nebo Proboscidae (Chobotnatci),

b)

hospodářstvím – jakýkoli zemědělský či jiný objekt, včetně cirkusů, v němž jsou trvale či dočasně chována nebo držena zvířata vnímavých druhů. Pro účely § 11 odst. 1 však tato definice nezahrnuje části těchto objektů, které jsou používány k ubytování lidí, vyjma případů, kdy tam jsou trvale či dočasně chována nebo držena zvířata vnímavých druhů, včetně zvířat uvedených pod písmenem a) věta druhá, jakož i jatky, dopravní prostředky, pohraniční veterinární stanice nebo ohrazené prostory, v nichž jsou držena a mohou být lovena zvířata vnímavých druhů, pokud tyto ohrazené prostory jsou tak velké, že v nich nejsou proveditelná opatření uvedená v § 11,

c)

stádem – zvíře nebo skupina zvířat držených v hospodářství a tvořících epizootologickou jednotku. Je-li v hospodářství drženo více než jedno stádo, tvoří každé stádo samostatnou jednotku a má stejný nákazový status,

d)

chovatelem – kterákoli osoba nebo osoby, fyzické nebo právnické, vlastnící zvíře vnímavého druhu nebo pověřené jeho držením, bez ohledu na to, zda tak činí za úplatu či nikoliv,

e)

povolením – písemné povolení vydané příslušným orgánem, k němuž musí existovat kopie nezbytné pro následné kontroly stanovené příslušnými právními předpisy,

f)

inkubační dobou – časové období mezi nakažením a výskytem klinických příznaků slintavky a kulhavky, která činí u skotu a prasat 14 dnů, u ovcí, koz a jiných zvířat vnímavých druhů 21 dnů,

g)

zvířetem podezřelým z nákazy – jakékoli zvíře vnímavého druhu, vykazující takové klinické příznaky, postmortální změny nebo reakce při laboratorním vyšetření, které odůvodňují podezření na slintavku a kulhavku,

h)

zvířetem podezřelým z kontaminace – jakékoli zvíře vnímavého druhu, které podle získaných epizootologických informací mohlo přijít přímo nebo nepřímo do styku s virem slintavky a kulhavky,

i)

případem slintavky a kulhavky nebo zvířetem nakaženým slintavkou a kulhavkou – jakékoli zvíře vnímavého druhu nebo kadáver zvířete, u něhož byla slintavka a kulhavka úředně potvrzena s ohledem na kritéria uvedená v příloze č. 1 k této vyhlášce, a to na základě klinických příznaků nebo postmortálních změn, odpovídajících slintavce a kulhavce, anebo na základě výsledku laboratorního vyšetření provedeného v souladu s přílohou č. 13 k této vyhlášce,

j)

ohniskem slintavky a kulhavky – hospodářství, v němž jsou držena zvířata vnímavých druhů a jež splňuje jedno nebo více kritérií uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce,

k)

primárním ohniskem – ohnisko, které epizootologicky nesouvisí s předchozím ohniskem ve stejné oblasti, anebo první ohnisko v jiné oblasti,

l)

utracením – usmrcení zvířete bez vykrvení způsobem, který je v souladu s právními předpisy na ochranu zvířat proti týrání2,

m)

nutnou porážkou – naléhavá porážka zvířat, která na základě epizootologických informací, klinické diagnózy nebo výsledků laboratorního vyšetření nejsou považována za nakažená nebo kontaminovaná virem slintavky a kulhavky, včetně porážky z důvodu ochrany zvířat,

n)

zpracováním – jedna z metod zpracování vysokorizikových konfiskátů živočišného původu definovaných v právních předpisech Evropské unie3, která se používá způsobem, jenž zamezuje riziku šíření viru slintavky a kulhavky,

o)

regionalizací – vymezení pásma podléhajícího regulaci, ve kterém jsou stanovena omezení pro přemísťování některých zvířat nebo živočišných produktů, anebo pro obchodování s nimi ve smyslu § 44 za účelem předcházení šíření viru slintavky a kulhavky do pásma, ve kterém nejsou stanovena žádná omezení podle této vyhlášky,

p)

oblastí – území definované v § 3 odst. 4 zákona,

q)

podoblastí – území definované v právních předpisech Evropské unie4,

r)

bankou antigenů a očkovacích látek Evropské unie – vhodné prostory určené k uchovávání zásob Evropské unie jak koncentrovaných inaktivovaných antigenů viru slintavky a kulhavky za účelem výroby očkovacích látek proti slintavce a kulhavce, tak i imunologických veterinárních přípravků (očkovacích látek) rekonstituovaných z těchto antigenů a registrovaných v souladu se zvláštním právním předpisem5,

s)

nouzovým očkováním – očkování podle § 49 odst. 1,

t)

ochranným očkováním – nouzové očkování prováděné v hospodářstvích nacházejících se v pásmu vymezeném za účelem ochrany zvířat vnímavých druhů nacházejících se v tomto pásmu proti šíření viru slintavky a kulhavky aerogenní cestou nebo kontaminovanými předměty, se záměrem ponechat naživu takto očkovaná zvířata,

u)

supresivním očkováním – nouzové očkování prováděné výlučně v rámci režimu systematického porážení (metoda stamping-out), pokud je v hospodářství nebo v pásmu nutné co nejrychleji snížit množství cirkulujícího viru slintavky a kulhavky a snížit riziko jeho šíření za hranice hospodářství nebo pásma, se záměrem utratit a neškodně odstranit takto očkovaná zvířata,

v)

volně žijícím zvířetem – zvíře vnímavého druhu, které žije mimo hospodářství nebo prostorů uvedených v § 16 a 17,

w)

primárním případem slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat – jakýkoli případ slintavky a kulhavky zjištěný u volně žijícího zvířete v pásmu, v němž se neuplatňují žádná opatření podle § 77 odst. 2 nebo 3.

HLAVA II

TLUMENÍ SLINTAVKY A KULHAVKY (§ 3-63)

Díl 1

Hlášení slintavky a kulhavky (§ 3-4)

§ 3

(1)

Chovatelé a osoby, které ošetřují zvířata, provázejí je během přepravy nebo na ně dohlížejí, jsou v souladu s § 11 odst. 1 zákona povinni neprodleně ohlásit krajské veterinární správě, přímo nebo prostřednictvím veterinárního lékaře, výskyt slintavky a kulhavky nebo podezření na její výskyt a držet nakažená zvířata nebo zvířata podezřelá z nákazy odděleně od míst, kde jsou jiná zvířata vnímavých druhů, která by se mohla nakazit nebo kontaminovat virem slintavky a kulhavky.

(2)

Osoby, které jsou v rámci své profese v kontaktu se zvířaty vnímavých druhů nebo s produkty pocházejícími z takových zvířat, jako jsou veterinární lékaři úřední i soukromí a vedoucí veterinárních laboratoří, oznamují krajské veterinární správě neprodleně veškeré informace, které zjistily o výskytu nebo podezření na výskyt slintavky a kulhavky před provedením úředního zásahu.

§ 4

(1)

Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona oznámí Evropské komisi (dále jen „Komise“) a členským státům Evropské unie (dále jen „členský stát“) výskyt slintavky a kulhavky, jakmile je potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky nebo primární případ slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat, a předá jim informace a písemné zprávy podle požadavků uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2)

Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu6 týkající se hlášení nákaz.

Díl 2

Opatření pro tlumení slintavky a kulhavky (§ 5-63)

Oddíl 1

Opatření v případě podezření na výskyt ohniska slintavky a kulhavky (§ 5-10)

§ 5

Ochranná a zdolávací opatření v případě podezření na výskyt ohniska slintavky a kulhavky

(1)

Je-li v hospodářství jedno nebo více zvířat podezřelých z nákazy nebo podezřelých z kontaminace, krajská veterinární správa zahájí neprodleně a provádí v rámci výkonu státního veterinárního dozoru šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu slintavky a kulhavky, zejména odebere nebo nechá odebrat vzorky k laboratornímu vyšetření nezbytnému k potvrzení výskytu ohniska této nákazy v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2)

Jakmile je podezření na slintavku a kulhavku ohlášeno, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí chovateli zejména, aby

a)

pořídil soupis počtů zvířat, která jsou přítomna v hospodářství, ve všech kategoriích a aby v každé kategorii zvířat vnímavých druhů zjistil počet zvířat již uhynulých nebo podezřelých z nákazy či podezřelých z kontaminace;

b)

aktualizoval údaje soupisu uvedeného pod písmenem a) a bral v úvahu zvířata vnímavých druhů narozená a uhynulá během doby podezření. Údaje tohoto soupisu musí být na požádání předkládány orgánům státního veterinárního dozoru, které je kontrolují při každé návštěvě hospodářství;

c)

zapsal do evidence veškeré mléko, mléčné výrobky, maso, masné výrobky, jatečně opracovaná těla, kůže a kožky, vlnu, sperma, vaječné buňky, embrya, hnůj, kejdu, močůvku, krmiva a stelivo nacházející se v hospodářství a aby tyto zápisy aktualizoval;

d)

zajistil, že žádné zvíře vnímavého druhu nevstoupí do hospodářství ani je neopustí s výjimkou případů hospodářství sestávajících z epizootologicky oddělených jednotek ve smyslu § 18 a že všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářství budou držena na svých ustájovacích místech nebo na jiných místech umožňujících jejich izolaci;

e)

umístil ve vchodech do budov a jiných prostorů, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství účinné dezinfekční prostředky.

(3)

Krajská veterinární správa organizuje provádění epizootologického šetření podle § 14 včetně odběru a laboratorního vyšetření vzorků podle bodu 2.1.1.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 6

Přemísťování zvířat a živočišných produktů z hospodářství nebo do hospodářství v případě podezření na výskyt ohniska slintavky a kulhavky

(1)

Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 5 zakáže přemísťování z hospodářství a do hospodářství podezřelého z výskytu ohniska slintavky a kulhavky, zejména

a)

přemísťování masa, jatečně opracovaných těl, masných výrobků, mléka, mléčných výrobků, spermatu, vaječných buněk a embryí zvířat vnímavých druhů, krmiv, nářadí, předmětů a jiných materiálů, jako např. vlny, kůží a kožek, štětin, konfiskátů živočišného původu, hnoje, kejdy, močůvky, jakož i jakýchkoli jiných předmětů a materiálů, kterými by mohl být přenesen virus slintavky a kulhavky z hospodářství,

b)

přemísťování zvířat druhů nevnímavých na slintavku a kulhavku,

c)

vstup a výstup osob do hospodářství a z hospodářství,

d)

vjezd a výjezd dopravních prostředků do hospodářství a z hospodářství.

(2)

V případě obtíží se skladováním mléka v hospodářství může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídit neškodné odstranění mléka v hospodářství, anebo povolit jeho přepravu z hospodářství do nejbližšího možného místa jeho neškodného odstranění nebo ošetření zajišťujícího zničení viru slintavky a kulhavky, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře, dopravními prostředky vybavenými tak, aby bylo zajištěno, že nedojde k šíření viru slintavky a kulhavky.

(3)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona postupovat odlišně od odstavce 1 písm. b), c) a d) a povolit přemísťování z hospodářství a do hospodářství za předpokladu dodržení všech nezbytných podmínek k zabránění šíření viru slintavky a kulhavky.

§ 7

Rozšíření opatření na jiná hospodářství

(1)

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 5 a 6 mohou být uplatněna i ve vztahu k jiným hospodářstvím, jejichž poloha, konstrukce a uspořádání nebo styky se zvířaty z hospodářství uvedeného v § 5 odůvodňují podezření z kontaminace.

(2)

Krajská veterinární správa uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 5 a § 6 odst․ 1 také na prostory nebo dopravní prostředky uvedené v § 17, jestliže přítomnost zvířat vnímavých druhů v těchto prostorech nebo dopravních prostředcích vede k důvodnému podezření z nákazy zvířat nebo z jejich kontaminace.

§ 8

Pásmo dočasného dozoru

(1)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) zákona vymezit pásmo dočasného dozoru, pokud to vyžaduje epizootologická situace, zejména v případech vysoké koncentrace zvířat vnímavých druhů, intenzivního přemísťování zvířat nebo pohybu osob v kontaktu se zvířaty vnímavých druhů, opožděného ohlášení podezření na výskyt slintavky a kulhavky, anebo neúplných informací o původu a možných cestách zavlečení viru slintavky a kulhavky.

(2)

Ve vztahu k hospodářstvím, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů a jež se nacházejí v pásmu dočasného dozoru, se uplatňují vždy alespoň ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 5 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a d) a § 6 odst. 1.

(3)

Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dočasného dozoru mohou být doplněna dočasným zákazem jakéhokoli přemísťování jakýchkoli zvířat na velké části nebo na celém území České republiky. Doba trvání zákazu přemísťování zvířat druhů nevnímavých na slintavku a kulhavku však nesmí překročit dobu 72 hodin kromě případů odůvodněných výjimečnými okolnostmi.

§ 9

Program ozdravování

(1)

Krajská veterinární správa může na základě epizootologických informací nebo jiných důkazů a v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona zavést program ozdravování, včetně preventivního utracení zvířat vnímavých druhů, která jsou držena v hospodářství a která by mohla být kontaminována, jakož i – je-li to nutné – zvířat, která jsou držena v epizootologicky souvisejících jednotkách nebo v bezprostředně sousedících hospodářstvích.

(2)

Dojde-li k postupu podle odstavce 1, odebírají se vzorky a provádějí se klinická vyšetření zvířat vnímavých druhů přinejmenším v souladu s bodem 2.1.1.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(3)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi o ochranných a zdolávacích opatřeních podle odstavců 1 a 2 ještě před jejich zavedením.

§ 10

Doba trvání opatření

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 5 až 8 mohou být zrušena až po úředním vyloučení podezření na slintavku a kulhavku.

Oddíl 2

Opatření v případě potvrzení ohniska slintavky a kulhavky (§ 11-15)

§ 11

Ochranná a zdolávací opatření v případě potvrzení ohniska slintavky a kulhavky

(1)

Bylo-li v hospodářství úředně potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 5 až 7 neprodleně další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a)

utracení (na místě) všech zvířat vnímavých druhů držených v hospodářství. Za výjimečných okolností však mohou být tato zvířata utracena na nejbližším místě k tomu určeném, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře takovým způsobem, který vyloučí riziko šíření viru slintavky a kulhavky během přepravy a utrácení zvířat. O takových výjimečných okolnostech a přijatých opatřeních informuje Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi;

b)

odběr dostatečného počtu vhodných vzorků, nezbytných pro epizootologické šetření podle § 14, úředním veterinárním lékařem před utracením nebo během utrácení zvířat vnímavých druhů podle bodu 2.1.1.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce. V případě výskytu sekundárního ohniska slintavky a kulhavky, kterým se rozumí ohnisko, které epizootologicky souvisí s primárním ohniskem této nákazy, v němž již byly vzorky v souladu s § 5 odst. 1 odebrány v dostatečném počtu, nezbytném pro epizootologické šetření podle § 14, však může krajská veterinární správa od dalšího odběru vzorků upustit;

c)

neškodné odstranění a zpracování kadáverů zvířat vnímavých druhů uhynulých v hospodářství nebo utracených podle písmene a) pod dohledem úředního veterinárního lékaře takovým způsobem, který zabrání jakémukoli nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky. Musí-li být tyto kadávery ze zvláštních důvodů zahrabány nebo spáleny, ať již na místě nebo někde jinde, musí být tyto činnosti prováděny v souladu s pokyny předem stanovenými v rámci pohotovostních plánů uvedených v § 68;

d)

oddělené umístění všech produktů a materiálů uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) až do vyloučení možnosti jejich kontaminace, nebo až do jejich ošetření podle pokynů úředního veterinárního lékaře způsobem, který zajišťuje zničení viru slintavky a kulhavky, anebo až do jejich zpracování.

(2)

Po utracení zvířat vnímavých druhů a zpracování jejich kadáverů a po provedení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) krajská veterinární správa zajistí, aby

a)

byly v souladu s § 12 vyčištěny a dezinfikovány budovy sloužící k ustájení zvířat vnímavých druhů, okolí těchto budov a dopravní prostředky použité k přepravě zvířat, jakož i jiné budovy, veškeré vybavení a materiály, které by mohly být kontaminovány,

b)

byly vhodnými prostředky dezinfikovány také obytné nebo kancelářské prostory v hospodářství, pokud je důvodné podezření, že mohly být kontaminovány virem slintavky a kulhavky,

c)

byla repopulace hospodářství, kterou se rozumí zahájení nového chovu zvířat v hospodářství, provedena v souladu s přílohou č. 5 k této vyhlášce.

§ 12

Čištění a dezinfekce

(1)

Čistící a dezinfekční postupy, které jsou nedílnou součástí ochranných a zdolávacích opatření podle této vyhlášky, musí být

a)

prováděny v souladu se zásadami a postupy, uvedenými v příloze č. 4 k této vyhlášce, s pokyny krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře při použití dezinfekčních prostředků a jejich koncentrací povolených v souladu se zvláštním právním předpisem7, a to způsobem zajišťujícím zničení viru slintavky a kulhavky,

b)

prováděny včetně hubení škůdců tak, aby byly co nejvíce omezeny nepříznivé vlivy působící na životní prostředí,

c)

náležitě evidovány způsobem schváleným úředním veterinárním lékařem.

(2)

K čištění a dezinfekci se používají dostupné dezinfekční prostředky, které mají co nejvyšší dezinfekční účinky a co nejmenší škodlivé účinky na zdraví lidí a na životní prostředí.

§ 13

Zjištění a ošetření produktů a materiálů získaných ze zvířat nakažených slintavkou a kulhavkou nebo ze zvířat, která s nimi byla v kontaktu

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí dále, aby byly produkty a materiály uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), získané ze zvířat nebo od zvířat vnímavých druhů a pocházející z hospodářství, ve kterém bylo potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky, jakož i sperma, vaječné buňky a embrya získané od zvířat vnímavých druhů přítomných v takovém hospodářství během doby mezi pravděpodobným zavlečením slintavky a kulhavky do tohoto hospodářství a zavedením ochranných a zdolávacích opatření, dohledány a zpracovány, anebo – jde-li o jiné materiály než sperma, vaječné buňky a embrya – ošetřeny, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře způsobem, který zajistí zničení viru slintavky a kulhavky a zabrání nebezpečí jeho šíření.

§ 14

Epizootologické šetření

(1)

Epizootologické šetření týkající se ohnisek slintavky a kulhavky provádějí zvlášť k tomuto účelu vyškolení úřední veterinární lékaři na základě dotazníků, připravených v rámci celostátních pohotovostních plánů opatření pro udržení vysoké úrovně pohotovosti a připravenosti na výskyt slintavky a kulhavky, jakož i ochrany životního prostředí (dále jen „pohotovostní plán“) uvedených v § 68, a to tak, aby byly zaručeny jednotnost, rychlost a cílené zaměření tohoto šetření. Při epizootologickém šetření se sleduje zejména

a)

doba, po kterou mohla být slintavka a kulhavka přítomna v hospodářství před tím, než vzniklo podezření na její výskyt nebo než byla ohlášena;

b)

možný původ viru slintavky a kulhavky v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství, v nichž jsou držena zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z kontaminace virem slintavky a kulhavky ze stejného zdroje;

c)

možný rozsah nakažení nebo kontaminace zvířat jiných vnímavých druhů než skotu a prasat;

d)

pohyb zvířat, osob, dopravních prostředků, produktů a materiálů uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), jimiž může být virus slintavky a kulhavky přenášen z hospodářství nebo do hospodářství.

(2)

Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi a ostatní členské státy o epizootologické situaci a šíření viru slintavky a kulhavky a pravidelně aktualizuje tyto informace v závislosti na vývoji situace.

§ 15

Doplňková opatření v případě potvrzení ohniska slintavky a kulhavky

(1)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídit, aby kromě zvířat vnímavých druhů byla utracena také zvířata druhů nevnímavých na slintavku a kulhavku, která jsou přítomná v hospodářství, kde bylo potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky, a aby byly neškodně odstraněny a zpracovány jejich kadávery. To však neplatí, jde-li o zvířata, která

a)

je možno izolovat, účinně čistit a dezinfikovat a

b)

jsou individuálně označena, v případě koňovitých v souladu s předpisy Evropské unie, a to způsobem umožňujícím kontrolu jejich přemísťování.

(2)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídit ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 11 odst. 1 písm. a) i ve vztahu k epizootologicky souvisejícím jednotkám nebo k bezprostředně sousedícím hospodářstvím, jestliže epizootologické informace nebo jiné důkazy odůvodňují podezření na jejich možnou kontaminaci. Vzorky se odebírají a klinická vyšetření zvířat vnímavých druhů se provádějí podle bodu 2.1.1.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(3)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi o ochranných a zdolávacích opatřeních podle odstavce 2 pokud možno ještě před jejich zavedením.

(4)

V případě potvrzení primárního ohniska slintavky a kulhavky přijme krajská veterinární správa neprodleně všechna opatření nezbytná pro nouzové očkování na území nejméně stejně velkém, jako je pásmo dozoru vymezené podle § 20. Může přijmout také ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 8 a 9.

Oddíl 3

Opatření ve zvláštních případech (§ 16-17)

§ 16

Opatření v blízkosti nebo uvnitř některých zvláštních prostorů, kde jsou dočasně nebo trvale držena zvířata vnímavých druhů

(1)

Ohrožuje-li ohnisko slintavky a kulhavky nakažením zvířata vnímavých druhů v chovu pokusných zvířat2, zoologické zahradě, přírodní rezervaci nebo ohrazeném prostoru, anebo v zařízeních schválených podle zvláštního právního předpisu8, a jsou-li tato zvířata držena k vědeckým účelům nebo z důvodů zachování druhů nebo genetických zdrojů hospodářských zvířat, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona přijme všechna ochranná a zdolávací opatření nezbytná z hlediska biologické bezpečnosti za účelem ochrany těchto zvířat před nakažením. Taková opatření mohou zahrnovat i omezení vstupu do veřejných zařízení nebo podřízení tohoto vstupu zvláštním podmínkám.

(2)

Je-li potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky na některém z míst uvedených v odstavci 1, krajská veterinární správa může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona přijmout ochranná a zdolávací opatření odlišná od § 11 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Evropské unie, zejména nákazový status ostatních členských států, a že jsou učiněna všechna nezbytná opatření k zabránění šíření viru slintavky a kulhavky.

(3)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje neprodleně Komisi o postupu podle odstavce 2. V případě genetických zdrojů hospodářských zvířat musí tato informace obsahovat odkaz na seznam hospodářství uvedený v § 73 odst. 2 písm. f), na jehož základě příslušný orgán předem určí tato hospodářství jako plemenný základ zvířat vnímavých druhů nezbytných pro zachování plemene.

§ 17

Opatření na jatkách, pohraničních veterinárních stanicích a v dopravních prostředcích

(1)

Je-li potvrzen případ slintavky a kulhavky na jatkách, na pohraniční veterinární stanici nebo v dopravním prostředku, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí neprodleně tato ochranná a zdolávací opatření:

a)

utracení všech zvířat vnímavých druhů nacházejících se na uvedených místech,

b)

neškodné odstranění a zpracování kadáverů zvířat uvedených pod písmenem a) pod dohledem úředního veterinárního lékaře takovým způsobem, který zabrání jakémukoli nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky,

c)

neškodné odstranění a zpracování ostatních konfiskátů živočišného původu, včetně drobů, ze zvířat nakažených nebo podezřelých z nákazy nebo podezřelých z kontaminace pod dohledem úředního veterinárního lékaře způsobem, který zabrání jakémukoli nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky,

d)

dezinfekce hnoje, kejdy a močůvky, které mohou být přemístěny k dalšímu ošetření pouze v souladu s právními předpisy Evropské unie9,

e)

čištění a dezinfekci budov, vybavení a dopravních prostředků v souladu s § 12 a pokyny krajské veterinární správy, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

f)

provedení epizootologického šetření podle § 14.

(2)

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona také nařídí, aby

a)

v kontaktních hospodářstvích byla provedena ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 19,

b)

k poražení, prohlídce či přepravě do prostorů nebo dopravních prostředků uvedených v odstavci 1 nebyla připuštěna žádná zvířata po dobu nejméně 24 hodin po ukončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e) a

c)

byl – vyžaduje-li to epizootologická situace, zejména v případě podezření z kontaminace zvířat vnímavých druhů v hospodářstvích blízko prostorů nebo dopravních prostředků uvedených v odstavci 1 – odlišně od § 2 písm. b) věty druhé ohlášen výskyt ohniska slintavky a kulhavky v prostorech nebo dopravních prostředcích uvedených v odstavci 1 a aby byla provedena ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 11 a 20.

Oddíl 4

Hospodářství sestávající z epizootologicky oddělených jednotek a kontaktní hospodářství (§ 18-19)

§ 18

Hospodářství sestávající z epizootologicky oddělených jednotek

(1)

Jde-li o infikované hospodářství, které sestává ze dvou nebo více oddělených jednotek, může krajská veterinární správa ve výjimečném případě a po důkladném posouzení nebezpečí v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona postupovat odlišně od § 11 odst. 1 písm. a) ve vztahu k těm jednotkám tohoto hospodářství, které nejsou postiženy slintavkou a kulhavkou.

(2)

Postup podle odstavce 1 je však možný jen za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdí při šetření podle § 5 odst. 1, že již přede dnem zjištění ohniska slintavky a kulhavky byly v hospodářství dodržovány po dobu odpovídající nejméně dvojnásobku inkubační doby následující podmínky zabraňující šíření viru slintavky a kulhavky mezi jednotkami uvedenými v odstavci 1:

a)

struktura, včetně administrativy, a velikost prostorů umožňují úplné oddělené ustájení a ošetřování odlišných stád zvířat vnímavých druhů, včetně odděleného vzdušného prostoru,

b)

činnosti v různých jednotkách, zejména činnosti ve stájích a na pastvě, krmení zvířat a odstraňování hnoje, kejdy a močůvky jsou zcela provozně odděleny a prováděny odlišným personálem,

c)

stroje, zvířata druhů nevnímavých na slintavku a kulhavku, využívaná k práci, vybavení, zařízení, nářadí a dezinfekční prostředky používané v jednotkách jsou navzájem zcela odděleny.

(3)

Postup odlišný od § 11 odst. 1 písm. d), týkající se mléka, může být povolen hospodářstvím produkujícím mléko za předpokladu, že

a)

tato hospodářství splňují podmínky uvedené v odstavci 2,

b)

dojení je v každé jednotce prováděno zcela odděleně a

c)

mléko je podrobeno přinejmenším jednomu z ošetření popsaných v části A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce, a to v závislosti na jeho dalším použití.

(4)

Povolí-li krajská veterinární správa odlišný postup podle odstavce 1, stanoví zároveň prováděcí pravidla pro jeho uplatňování.

(5)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi o uplatňování odlišného postupu podle odstavce 1 a o podrobnostech přijatých opatření.

§ 19

Kontaktní hospodářství

(1)

Hospodářství se považuje za kontaktní, pokud úřední veterinární lékař shledá nebo na základě potvrzených údajů usoudí, že do tohoto hospodářství mohl být zavlečen virus slintavky a kulhavky, a to v důsledku pohybu osob, zvířat, produktů živočišného původu, dopravních prostředků nebo jiným způsobem buď z jiného hospodářství do hospodářství uvedeného v § 5 odst. 1 nebo § 11 odst. 1, anebo naopak z hospodářství uvedeného v § 5 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 do jiného hospodářství.

(2)

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby

a)

se ve vztahu ke kontaktním hospodářstvím uplatňovala ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 5 odst. 2 a § 6 do doby, než bude podezření na přítomnost viru slintavky a kulhavky v kontaktním hospodářství vyloučeno podle kritérií uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a výsledku šetření podle požadavků uvedených v bodě 2.1.1.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce;

b)

nebyla přemísťována žádná zvířata z kontaktního hospodářství po dobu odpovídající inkubační době uvedené pro příslušné druhy zvířat v § 2 písm. f). Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit odlišně od § 5 odst. 2 písm. d) přepravu zvířat vnímavých druhů pod dohledem úředního veterinárního lékaře přímo na určené nejbližší jatky za účelem nutné porážky. Před povolením této přepravy však musí být úředním veterinárním lékařem provedena přinejmenším klinická vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství, uvedená v bodě 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(3)

Jestliže krajská veterinární správa dojde k závěru, že to umožňuje epizootologická situace, může uznat za kontaktní hospodářství ve smyslu odstavce 1 jednu epizootologickou jednotku hospodářství včetně zvířat, která se tam nacházejí, avšak jen za předpokladu, že tato epizootologická jednotka splňuje požadavky § 18.

(4)

Nelze-li vyloučit epizootologickou souvislost mezi ohniskem slintavky a kulhavky a prostory nebo dopravními prostředky uvedenými v § 16, popřípadě § 17, krajská veterinární správa zajistí, aby ve vztahu k těmto prostorům a dopravním prostředkům byla uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 5 odst. 1 a 2 a § 6, popřípadě i § 9.

Oddíl 5

Ochranná pásma a pásma dozoru (§ 20-43)

§ 20

Vymezení ochranných pásem a pásem dozoru

(1)

Bylo-li ohnisko slintavky a kulhavky potvrzeno, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) zákona neprodleně

a)

vymezí kolem tohoto ohniska ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km. Při vymezování obou pásem se berou v úvahu administrativní hranice, přirozené překážky, možnosti kontroly a vědecké poznatky, umožňující předvídat pravděpodobné šíření viru slintavky a kulhavky vzduchem nebo jinými způsoby. Po zvážení uvedených kritérií mohou být hranice pásem podle potřeby upraveny;

b)

zabezpečí označení ochranného pásma a pásma dozoru dostatečně velkými výstražnými tabulemi na silnicích v místech vstupu do těchto pásem;

c)

zajistí co nejrychlejší dohledání zvířat přemístěných z obou pásem v době nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství nacházejícím se v ochranném pásmu, jakož i dohledání čerstvého masa, masných výrobků, syrového mléka a syrových mléčných výrobků, pocházejících z ochranného pásma a vyrobených mezi dnem předpokládaného zavlečení viru slintavky a kulhavky do hospodářství a dnem vstupu ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmenem a) v platnost, a jejich ošetření v souladu s § 24, popřípadě § 25 a 26, anebo jejich pozastavení až do doby úředního vyloučení jejich možné kontaminace virem slintavky a kulhavky;

d)

organizuje součinnost s příslušným orgánem krizového řízení10 a skupinou odborníků podle § 74 při provádění epizootologického šetření podle § 14 a ochranných a zdolávacích opatření podle této vyhlášky.

(2)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) body 2 a 3 zákona spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států při dohledávání zvířat a čerstvého masa, masných výrobků, syrového mléka a syrových mléčných výrobků podle odstavce 1 písm. c) a informuje Komisi a ostatní členské státy o výsledcích tohoto dohledávání.

§ 21

Opatření v hospodářstvích v ochranném pásmu

(1)

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)

soupis všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v ochranném pásmu, průběžně aktualizovaný, a sčítání všech zvířat držených v těchto hospodářstvích;

b)

zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž jsou držena. Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit jejich přímou přepravu na nutnou porážku na jatky, které se nacházejí v témž ochranném pásmu, popřípadě – nejsou-li v tomto pásmu žádné jatky – na jatky jí určené, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře, dopravními prostředky, které jsou po každé přepravě pod dohledem úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány. Povolit takovou přepravu však lze až po klinickém vyšetření všech zvířat vnímavých druhů přítomných v hospodářství, provedeném úředním veterinárním lékařem v souladu s bodem 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce, a po posouzení epizootologických okolností, pokud tato vyšetření a posouzení potvrdí, že není důvod k podezření na přítomnost nakažených nebo kontaminovaných zvířat v hospodářství. Maso takto poražených zvířat podléhá opatřením podle § 24.

(2)

Krajská veterinární správa provádí v rámci výkonu státního veterinárního dozoru pravidelné kontroly všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v ochranném pásmu způsobem zabraňujícím šíření viru slintavky a kulhavky, který by mohl být v těchto hospodářstvích přítomen. Kontroly se zaměřují na příslušnou dokumentaci, zejména na soupisy uvedené v odstavci 1 písm. a), a na ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná k zabránění zavlečení nebo úniku viru slintavky a kulhavky. Mohou také zahrnovat klinická vyšetření uvedená v bodě 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo odběry vzorků od zvířat vnímavých druhů podle bodu 2.1.1.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 22

Přemísťování a přeprava zvířat a jejich produktů v ochranném pásmu

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) zákona stanoví v ochranném pásmu zákaz

a)

přemísťování zvířat a jejich produktů mezi hospodářstvími a přepravu zvířat vnímavých druhů v pásmu,

b)

konání trhů, výstav a jiných svodů zvířat vnímavých druhů, včetně jejich shromažďování a obchodování s nimi,

c)

připouštění zvířat vnímavých druhů, pokud při něm dochází k přemísťování zvířat,

d)

umělé inseminace a odběru vaječných buněk a embryí zvířat vnímavých druhů.

§ 23

Doplňková opatření

(1)

Krajská veterinární správa může v souladu s § 15, § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) a § 55 zákona rozšířit zákazy uvedené v § 22 na

a)

přemísťování nebo přepravu zvířat druhů nevnímavých na slintavku a kulhavku mezi hospodářstvími nacházejícími se v ochranném pásmu, anebo z ochranného pásma nebo do ochranného pásma,

b)

přepravu zvířat všech druhů přes ochranné pásmo,

c)

shromažďování osob, které by mohly být v kontaktu se zvířaty vnímavých druhů, pokud existuje nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky,

d)

umělou inseminaci nebo odběr vaječných buněk a embryí zvířat druhů nevnímavých na slintavku a kulhavku,

e)

přemísťování dopravních prostředků určených k přepravě zvířat,

f)

porážení zvířat vnímavých druhů v hospodářství pro soukromou spotřebu,

g)

přepravu krmiv, objemných krmiv, sena a slámy, vyprodukovaných v ochranném pásmu, do hospodářství, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit

a)

přepravu zvířat všech druhů přes ochranné pásmo po hlavních silničních tazích11 nebo železnicích,

b)

přepravu zvířat vnímavých druhů, která podle veterinárního osvědčení pocházejí z hospodářství nacházejícího se mimo ochranné pásmo a jsou přepravována po určené silnici přímo na určené jatky za účelem nutné porážky, přičemž použité dopravní prostředky musí být po vyložení na jatkách vyčištěny a dezinfikovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře a toto čištění a dezinfekce musí být zapsány do knihy jízd dopravního prostředku,

c)

umělou inseminaci zvířat v hospodářství prováděnou zaměstnanci tohoto hospodářství za použití spermatu odebraného od zvířat v tomto hospodářství, spermatu skladovaného v tomto hospodářství, anebo spermatu dodaného z inseminační stanice nebo střediska pro odběr spermatu (dále jen „inseminační stanice“) na vnější okraj tohoto hospodářství,

d)

přemísťování a přepravu koňovitých při dodržování podmínek uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce,

e)

přepravu krmiv, objemných krmiv, sena a slámy, vyprodukovaných v ochranném pásmu, do hospodářství, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů, při dodržení stanovených podmínek (§ 32).

§ 24

Opatření týkající se čerstvého masa získaného v ochranném pásmu

(1)

Do oběhu nelze uvádět čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary získané

a)

ze zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma,

b)

ze zvířat vnímavých druhů, vyrobené v podniku nacházejícím se v ochranném pásmu.

(2)

Čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary uvedené pod písmenem a) musí být opatřeny označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu12 a následně přepravovány v zapečetěných nádobách až do podniku určeného krajskou veterinární správou ke zpracování na masné výrobky ošetřené v souladu s bodem 1 částí A přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(3)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění čerstvého masa, mletého masa a masných polotovarů do oběhu, uvedený

a)

v odstavci 1 písm. a), nevztahuje na čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary ze zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma s datem výroby nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství nacházejícím se v ochranném pásmu, skladované od vyrobení a přepravované odděleně od masa vyrobeného po tomto datu. Toto maso musí být snadno odlišitelné od masa, které není způsobilé k odeslání z ochranného pásma, a to použitím zřetelného označení podle zvláštního právního předpisu13;

b)

v odstavci 1 písm. b), nevztahuje na čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary, které pocházejí z podniku nacházejícího se v ochranném pásmu, v němž jsou splněny následující podmínky:

1.

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru; v podniku se zpracovávají pouze čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary uvedené pod písmenem a), anebo čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary získané ze zvířat chovaných a poražených mimo ochranné pásmo, anebo ze zvířat přepravených do podniku a poražených v tomto podniku v souladu s § 23 odst. 2 písm. b);

2.

veškeré takové čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary jsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti uvedeným ve zvláštních právních předpisech14;

3.

veškeré takové čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary jsou během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeny a jsou skladovány a přepravovány odděleně od masa, mletého masa a masných polotovarů, které podle této vyhlášky nejsou způsobilé k odeslání z ochranného pásma.

(4)

Jsou-li čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary uvedené v odstavci 3 písm. b) určeny k obchodování mezi členskými státy (dále jen „obchodování“), musí osvědčení zdravotní nezávadnosti osvědčovat také splnění podmínek uvedených v odstavci 3 písm. b). Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předá Komisi a ostatním členským státům seznam podniků schválených pro účely osvědčování v těchto případech.

(5)

Postup podle odstavce 3 může podléhat, zejména pokud jde o označování zdravotní nezávadnosti masa získaného ze zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma, trvajícího po dobu více než 30 dnů, zvláštním podmínkám stanoveným orgány Evropské unie.

§ 25

Opatření týkající se masných výrobků vyrobených v ochranném pásmu

(1)

Do oběhu nelze uvádět masné výrobky získané ze zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma.

(2)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění masných výrobků do oběhu, uvedený v odstavci 1, nevztahuje na masné výrobky, které byly podrobeny jednomu z ošetření uvedených v bodě 1 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce, anebo vyrobeny z masa uvedeného v § 24 odst. 3 písm. a).

§ 26

Opatření týkající se mléka a mléčných výrobků vyrobených v ochranném pásmu

(1)

Do oběhu nelze uvádět

a)

mléko získané od zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma a mléčné výrobky vyrobené z takového mléka,

b)

mléko a mléčné výrobky získané od zvířat vnímavých druhů, vyrobené v podniku nacházejícím se v ochranném pásmu.

(2)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění mléka a mléčných výrobků do oběhu, uvedený

a)

v odstavci 1 písm. a), nevztahuje na mléko získané od zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma a na mléčné výrobky vyrobené z takového mléka

1.

s datem výroby nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství nacházejícím se v ochranném pásmu, skladované od vyrobení a přepravované odděleně od mléka a mléčných výrobků vyrobených po tomto datu, nebo

2.

podrobené jednomu z ošetření uvedených v části A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce v závislosti na dalším použití mléka a mléčných výrobků. Toto ošetření se provádí v podniku nacházejícím se v ochranném pásmu za podmínek uvedených v odstavci 3, anebo – není-li žádný takový podnik v ochranném pásmu – v podniku určeném krajskou veterinární správou a nacházejícím se mimo ochranné pásmo za podmínek stanovených v odstavci 5,

b)

v odstavci 1 písm. b), nevztahuje na mléko a mléčné výrobky vyrobené v podniku nacházejícím se v ochranném pásmu za podmínek uvedených v odstavci 3.

(3)

V podniku uvedeném v odstavci 2 písm. a) bodě 2 nebo písm. b) musí být splněny následující podmínky:

a)

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru,

b)

veškeré mléko použité v podniku splňuje požadavky odstavce 2 písm. a), anebo jde o syrové mléko získané od zvířat nacházejících se mimo ochranné pásmo,

c)

mléko je během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeno a je skladováno a přepravováno odděleně od syrového mléka a syrových mléčných výrobků, které nejsou určeny k odeslání z ochranného pásma,

d)

syrové mléko se z hospodářství nacházejícího se mimo ochranné pásmo přepravuje do podniku dopravními prostředky, které byly před zahájením přepravy vyčištěny a dezinfikovány a které potom nepřišly do žádného kontaktu s hospodářstvími v ochranném pásmu, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů.

(4)

Je-li mléko určeno k obchodování, musí osvědčení zdravotní nezávadnosti osvědčovat také splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předá Komisi a ostatním členským státům seznam podniků schválených pro účely osvědčování v těchto případech.

(5)

Při přepravě syrového mléka z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu do podniku nacházejícího se mimo ochranné pásmo a při zpracovávání tohoto mléka musí být dodrženy tyto podmínky:

a)

zpracování syrového mléka získaného od zvířat vnímavých druhů, která jsou držena v ochranném pásmu, v podniku, který se nachází mimo ochranné pásmo, povolila krajská veterinární správa;

b)

povolení krajské veterinární správy obsahuje přesné pokyny k přepravě syrového mléka včetně určení trasy přepravy do určeného podniku;

c)

přeprava se provádí dopravními prostředky, které byly před zahájením přepravy vyčištěny a dezinfikovány, jsou konstruovány a udržovány tak, aby nedocházelo k úniku mléka během přepravy, a jsou vybaveny tak, aby se zabránilo vzniku aerosolu během nakládky a vykládky mléka;

d)

před opuštěním hospodářství, ze kterého pochází mléko zvířat vnímavých druhů, byly provedeny vyčištění a dezinfekce spojovacích hadic, pneumatik, podběhů kol, spodních částí dopravních prostředků a jakéhokoli vyteklého mléka. Po poslední dezinfekci a před opuštěním ochranného pásma nesmí dopravní prostředky přijít do žádného kontaktu s hospodářstvími v ochranném pásmu, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů;

e)

dopravní prostředky jsou přísně vyhrazeny pro určenou zeměpisnou nebo správní oblast, jsou podle toho označeny a mohou být přemístěny do jiné oblasti pouze po vyčištění a dezinfekci provedených pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(6)

Odběr a přeprava vzorků syrového mléka získaného od zvířat vnímavých druhů z hospodářství nacházejících se v ochranném pásmu do laboratoře, s výjimkou diagnostické veterinární laboratoře schválené pro diagnostiku slintavky a kulhavky, a zpracování mléka v takové laboratoři jsou zakázány.

§ 27

Opatření týkající se spermatu, vaječných buněk a embryí odebraných od zvířat vnímavých druhů v ochranném pásmu

(1)

Do oběhu nelze uvádět sperma, vaječné buňky a embrya získané od zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma.

(2)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění spermatu, vaječných buněk a embryí do oběhu, uvedený v odstavci 1, nevztahuje na sperma, vaječné buňky a embrya odebrané, zmrazené a skladované nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy virem slintavky a kulhavky v hospodářství nacházejícím se v ochranném pásmu.

(3)

Zmrazené sperma, odebrané v souladu se zvláštním právním předpisem15 po dnu považovaném za počátek nákazy podle odstavce 2, musí být skladováno odděleně a může být uvedeno do oběhu pouze tehdy, jestliže

a)

všechna ochranná a zdolávací opatření související se vznikem ohniska slintavky a kulhavky byla zrušena v souladu s § 35,

b)

všechna zvířata držená v inseminační stanici byla klinicky vyšetřena a podle bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce byly odebrány a sérologicky vyšetřeny vzorky k prokázání, že inseminační stanice je prostá nákazy,

c)

bylo provedeno sérologické vyšetření vzorku, odebraného od dárcovského zvířete nejméně za 28 dnů po odběru spermatu, za účelem zjištění protilátek proti viru slintavky a kulhavky, a to s negativním výsledkem.

§ 28

Přeprava a rozmetání hnoje a rozstřikování kejdy a močůvky zvířat vnímavých druhů vyprodukovaných v ochranném pásmu

(1)

Uvnitř ochranného pásma nelze přepravovat a rozmetat hnůj a rozstřikovat kejdu a močůvku z hospodářství a z prostorů a dopravních prostředků uvedených v § 17, které se nacházejí v ochranném pásmu a ve kterých jsou držena zvířata vnímavých druhů.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit přemístění hnoje zvířat vnímavých druhů z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu do určeného podniku k ošetření v souladu s právními předpisy Evropské unie9, anebo k přechodnému skladování, a jde-li o hnůj z hospodářství nepodléhajícího ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 5 nebo v § 11, k rozmetání na určených polích za těchto podmínek:

a)

veškerý hnůj byl vyprodukován nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství nacházejícím se v ochranném pásmu a hnůj, kejda nebo močůvka jsou rozmetány nebo rozstřikovány blízko u země v dostatečné vzdálenosti od hospodářství, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů, a neprodleně zapraveny do půdy, nebo

b)

v případě hnoje od skotu nebo prasat

1.

vyšetření všech zvířat v hospodářství, provedené úředním veterinárním lékařem, vyloučilo přítomnost zvířat podezřelých z nákazy virem slintavky a kulhavky,

2.

veškerý hnůj byl vyprodukován nejméně 4 dny před uvedeným vyšetřením všech zvířat v hospodářství,

3.

hnůj je zapraven do půdy na určených polích nedaleko hospodářství původu a v dostatečné vzdálenosti od jiných hospodářství uvnitř ochranného pásma, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů.

(3)

Dojde-li k povolení přemístění hnoje, kejdy nebo močůvky z hospodářství, v němž jsou držena zvířata vnímavých druhů, musí být přijata účinná opatření k zabránění šíření viru slintavky a kulhavky, zejména musí být zajištěny čištění a dezinfekce vodotěsných dopravních prostředků po nakládce a před odjezdem z hospodářství.

§ 29

Opatření týkající se kůží a kožek zvířat vnímavých druhů v ochranném pásmu

(1)

Do oběhu nelze uvádět kůže a kožky zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma.

(2)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění kůží a kožek do oběhu uvedený v odstavci 1 nevztahuje na kůže a kožky, které

a)

byly získány nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství uvedeném v § 11 odst. 1 a byly skladovány odděleně od kůží a kožek získaných po tomto dnu, nebo

b)

splňují podmínky stanovené v bodě 2 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce.

§ 30

Opatření týkající se ovčí vlny, srsti přežvýkavců a prasečích štětin pocházejících z ochranného pásma

(1)

Do oběhu nelze uvádět ovčí vlnu, srst přežvýkavců a prasečí štětiny pocházející z ochranného pásma.

(2)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění ovčí vlny, srsti přežvýkavců a prasečích štětin do oběhu uvedený v odstavci 1 nevztahuje na nezpracovanou ovčí vlnu, nezpracovanou srst přežvýkavců a nezpracované prasečí štětiny, které

a)

byly vyprodukovány nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství uvedeném v § 11 odst. 1 a byly skladovány odděleně od ovčí vlny, srsti přežvýkavců a prasečích štětin vyprodukovaných po tomto dnu, nebo

b)

splňují podmínky stanovené v bodě 3 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce.

§ 31

Opatření týkající se jiných živočišných produktů vyprodukovaných v ochranném pásmu

(1)

Do oběhu nelze uvádět živočišné produkty, neuvedené v § 24 až 30, získané ze zvířat vnímavých druhů pocházejících z ochranného pásma.

(2)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění jiných živočišných produktů do oběhu podle odstavce 1 nevztahuje na produkty uvedené v odstavci 1, které

a)

byly vyprodukovány nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství uvedeném v § 11 odst. 1 a byly skladovány a přepravovány odděleně od produktů vyprodukovaných po tomto dnu,

b)

byly ošetřeny v souladu s bodem 4 částí A přílohy č. 7 k této vyhlášce,

c)

splňují, v případě zvláštních produktů, podmínky stanovené v bodech 5 až 9 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce,

d)

jsou směsí produktů, které nepodléhají dalšímu ošetření a obsahují další živočišné produkty, které byly podrobeny ošetření zajišťujícímu zničení případně přítomného viru slintavky a kulhavky, anebo pocházejí ze zvířat, která nepodléhají ochranným a zdolávacím opatřením podle této vyhlášky, nebo

e)

jsou balené a určené k použití jako činidlo k diagnostice in vitro nebo jako laboratorní činidlo.

§ 32

Opatření týkající se krmiv, objemných krmiv, sena a slámy pocházejících z ochranného pásma

(1)

Do oběhu nelze uvádět krmiva, objemná krmiva, seno a slámu pocházející z ochranného pásma.

(2)

Na základě povolení (§ 33) se však zákaz uvádění krmiv, objemných krmiv, sena a slámy do oběhu podle odstavce 1 nevztahuje na

a)

krmiva, objemná krmiva, seno a slámu

1.

vyprodukované nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství uvedeném v § 11 odst. 1 a skladované a přepravované odděleně od krmiv, objemných krmiv, sena a slámy vyprodukovaných po tomto dnu,

2.

určené k použití uvnitř ochranného pásma povolenému krajskou veterinární správou,

3.

vyprodukované v prostorech, v nichž nejsou držena zvířata vnímavých druhů, nebo

4.

vyprodukované v podniku, v němž nejsou držena zvířata vnímavých druhů, a suroviny pocházejí z prostorů uvedených v bodě 3 nebo z prostorů nacházejících se mimo ochranné pásmo,

b)

objemná krmiva a slámu vyprodukované v hospodářství, v němž jsou držena zvířata vnímavých druhů, jestliže tato objemná krmiva a sláma splňují požadavky uvedené v bodě 1 části B přílohy č. 7 k této vyhlášce.

§ 33

Povolování odchylek a doplňkové osvědčování

(1)

Odchylky od zákazů uvedených v § 23 až 32 povoluje krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona rozhodnutím na základě zjištění, že všechny stanovené podmínky jsou dodržovány po dostatečně dlouhou dobu před tím, než produkty opustí ochranné pásmo, a že neexistuje žádné nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky.

(2)

Jakákoli odchylka od zákazů uvedených v § 24 až 32, pokud se týká produktů určených k obchodování, musí být předmětem doplňkového osvědčování.

§ 34

Doplňková opatření uplatňovaná v ochranném pásmu

(1)

Orgány veterinární správy mohou v souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c) nebo § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) zákona a při zohlednění zvláštních převažujících epizootologických, zootechnických, obchodních a sociálních podmínek v nákazou postiženém pásmu přijímat vedle ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v ochranném pásmu podle této vyhlášky jakákoli doplňková ochranná a zdolávací opatření, která považují za nezbytná a přiměřená pro potlačení viru slintavky a kulhavky.

(2)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi a ostatní členské státy o přijatých doplňkových opatřeních.

§ 35

Zrušení opatření v ochranném pásmu

(1)

Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí být dodržována až do doby, kdy

a)

od utracení všech zvířat vnímavých druhů a neškodného odstranění jejich kadáverů v hospodářství uvedeném v § 11 odst. 1 a od ukončení čištění a dezinfekce hospodářství provedených podle § 12 uplynulo nejméně 15 dnů,

b)

ve všech hospodářstvích, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů a jež se nacházejí v ochranném pásmu, bylo provedeno šetření s negativními výsledky.

(2)

Po zrušení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných pro ochranné pásmo musí být dále po dobu nejméně 15 dnů dodržována ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná pro pásmo dozoru, uvedená v § 36 až 41, až do jejich zrušení podle § 43.

(3)

Šetření podle odstavce 1 písm. b) se provádí podle bodu 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce a zahrnuje opatření uvedená v bodě 2. 3. přílohy č. 3 k této vyhlášce se zřetelem ke kritériím uvedeným v bodech 2.1.1. a 2.1.3. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 36

Opatření v hospodářstvích v pásmu dozoru

(1)

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 21 odst. 1.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit přepravu zvířat vnímavých druhů z hospodářství v pásmu dozoru za účelem poražení přímo na jatky nacházející se mimo pásmo dozoru, je-li kapacita pro porážení zvířat v pásmu dozoru nedostatečná, anebo není-li tam žádná, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(3)

Povolení k přepravě zvířat na jatky podle odstavce 2 může být dáno pouze při splnění těchto podmínek:

a)

soupis hospodářství podle § 21 odst. 1 písm. a) je kontrolován úředním veterinárním lékařem a epizootologická situace hospodářství neodůvodňuje podezření z nákazy nebo z kontaminace virem slintavky a kulhavky,

b)

všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářství byla prohlédnuta úředním veterinárním lékařem s negativním výsledkem,

c)

reprezentativní počet zvířat byl, při zohlednění statistických parametrů uvedených v bodě 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce, důkladně klinicky vyšetřen za účelem vyloučení přítomnosti klinicky nemocných nebo z nákazy podezřelých zvířat,

d)

jatky jsou určeny krajskou veterinární správou a nacházejí se co nejblíže pásma dozoru,

e)

maso získané z těchto zvířat je ošetřeno podle § 38.

§ 37

Přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma dozoru

(1)

Zvířata vnímavých druhů nesmí opustit hospodářství uvnitř pásma dozoru.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit

a)

vyhánění zvířat, bez jejich kontaktu se zvířaty vnímavých druhů z jiných hospodářství, na pastvu nacházející se v pásmu dozoru, ne však dříve než za 15 dnů po zjištění posledního ohniska slintavky a kulhavky v ochranném pásmu,

b)

přepravu zvířat za účelem poražení přímo na jatky nacházející se v témž pásmu, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

c)

přepravu zvířat v souladu s § 36 odst. 2 a 3,

d)

přepravu zvířat v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) a b).

(3)

Přemístění zvířat uvedené

a)

v odstavci 2 písm. a) však může být povoleno pouze poté, kdy na základě vyšetření všech zvířat vnímavých druhů přítomných v hospodářství, provedeného úředním veterinárním lékařem, včetně vyšetření vzorků odebraných podle bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce, lze vyloučit přítomnost zvířat podezřelých z nákazy nebo podezřelých z kontaminace,

b)

v odstavci 2 písm. b) však může být povoleno pouze poté, kdy jsou s uspokojivým výsledkem provedena ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 36 odst. 3 písm. a) a b).

(4)

Krajská veterinární správa zajistí co nejrychlejší dohledání zvířat vnímavých druhů přemístěných z pásma dozoru v období nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství nacházejícím se v navazujícím ochranném pásmu.

(5)

Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona ostatní členské státy o výsledcích dohledávání zvířat podle odstavce 4.

§ 38

Opatření týkající se čerstvého masa zvířat vnímavých druhů pocházejících z pásma dozoru a masných výrobků vyrobených z tohoto masa

(1)

Do oběhu nelze uvádět

a)

čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary získané ze zvířat vnímavých druhů, pocházejících z pásma dozoru, a masné výrobky vyrobené z tohoto masa,

b)

čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky získané ze zvířat vnímavých druhů, vyrobené v podniku nacházejícím se v pásmu dozoru.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona rozhodnout, že se zákaz uvádění čerstvého masa, mletého masa a masných polotovarů do oběhu uvedených v odstavci 1 písm. a) nevztahuje na

a)

čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary s datem výroby nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství nacházejícím se v navazujícím ochranném pásmu, skladované od vyrobení a přepravované odděleně od masa vyrobeného po tomto datu. Toto maso musí být snadno odlišitelné od masa, které není způsobilé k odeslání z pásma dozoru, a to použitím zřetelného označení podle zvláštního právního předpisu13;

b)

čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary získané od zvířat přepravovaných na jatky za podmínek přinejmenším stejně přísných, jako jsou podmínky uvedené v § 36 odst. 3 písm. a) až e), a za předpokladu, že maso je podrobeno opatřením uvedeným v odstavci 3 písm. a);

c)

masné výrobky získané z čerstvého masa pocházejícího ze zvířat vnímavých druhů z pásma dozoru, které je opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu12 a které je přepravováno pod dohledem úředního veterinárního lékaře až do podniku určeného k jeho ošetření podle bodu 1 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(3)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona rozhodnout, že se zákaz uvádění čerstvého masa, mletého masa, masných polotovarů a masných výrobků uvedených v odstavci 1 písm. b) nevztahuje na

a)

čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary, které pocházejí z podniku nacházejícího se v pásmu dozoru, v němž jsou splněny tyto podmínky:

1.

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru,

2.

v podniku se zpracovávají pouze čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary uvedené v odstavci 2 písm. b) a splňující doplňkové podmínky uvedené v části B přílohy č. 8 k této vyhlášce, anebo čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary získané ze zvířat chovaných a poražených mimo pásmo dozoru, nebo ze zvířat přepravených do podniku v souladu s § 23 odst. 2 písm. b),

3.

veškeré takové čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary jsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti uvedeným ve zvláštních právních předpisech14,

4.

veškeré takové čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary jsou během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeny a jsou skladovány a přepravovány odděleně od masa, mletého masa a masných polotovarů, které podle této vyhlášky nejsou způsobilé k odeslání z pásma dozoru,

b)

masné výrobky vyrobené v podniku nacházejícím se v pásmu dozoru, které odpovídají požadavkům odstavce 2 písm. c), anebo jsou vyrobeny z masa, které odpovídá požadavkům písmene a).

(4)

Jsou-li čerstvé maso, mleté maso a masné polotovary určeny k obchodování, musí osvědčení o zdravotní nezávadnosti osvědčovat také splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předá Komisi a ostatním členským státům seznam podniků schválených pro účely osvědčování v těchto případech.

(5)

Postup podle odstavce 2 může podléhat, zejména pokud jde o označování zdravotní nezávadnosti masa získaného ze zvířat vnímavých druhů pocházejících z pásma dozoru, trvajícího po dobu více než 30 dnů, zvláštním podmínkám stanoveným orgány Evropské unie.

§ 39

Opatření týkající se mléka a mléčných výrobků od zvířat vnímavých druhů, vyrobených v pásmu dozoru

(1)

Do oběhu nelze uvádět

a)

mléko získané od zvířat vnímavých druhů pocházejících z pásma dozoru a mléčné výrobky vyrobené z takového mléka,

b)

mléko a mléčné výrobky získané od zvířat vnímavých druhů, vyrobené v podniku nacházejícím se v pásmu dozoru.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona rozhodnout, že se zákaz uvádění mléka a mléčných výrobků do oběhu uvedený v odstavci 1 písm. a) nevztahuje na mléko získané od zvířat vnímavých druhů pocházejících z pásma dozoru a na mléčné výrobky vyrobené z takového mléka

a)

s datem výroby nejméně 21 dnů přede dnem považovaným za počátek nákazy v hospodářství nacházejícím se v navazujícím ochranném pásmu, skladované od vyrobení a přepravované odděleně od mléka a mléčných výrobků vyrobených po tomto datu;

b)

podrobené jednomu z ošetření uvedených v části A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce v závislosti na dalším použití mléka a mléčných výrobků. Toto ošetření se provádí v podniku nacházejícím se v pásmu dozoru za podmínek stanovených v odstavci 3, anebo – není-li žádný takový podnik v pásmu dozoru – v podniku určeném krajskou veterinární správou a nacházejícím se mimo ochranné pásmo a mimo pásmo dozoru.

(3)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona rozhodnout, že se zákaz uvádění mléka a mléčných výrobků do oběhu uvedený v odstavci 1 písm. b) nevztahuje na mléko a mléčné výrobky vyrobené v podniku nacházejícím se v pásmu dozoru, v němž jsou splněny tyto podmínky:

a)

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru,

b)

veškeré mléko použité v podniku splňuje požadavky odstavce 2 písm. b), anebo jde o syrové mléko získané od zvířat nacházejících se mimo ochranné pásmo nebo pásmo dozoru,

c)

mléko je během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeno a je skladováno a přepravováno odděleně od mléka a mléčných výrobků, které nejsou určeny k odeslání z pásma dozoru,

d)

syrové mléko se z hospodářství nacházejícího se mimo ochranné pásmo a mimo pásmo dozoru přepravuje do podniku dopravními prostředky, které byly před zahájením přepravy vyčištěny a dezinfikovány a které potom nepřišly do žádného kontaktu s hospodářstvími v ochranném pásmu a pásmu dozoru, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů.

(4)

Je-li mléko určeno k obchodování, musí osvědčení zdravotní nezávadnosti osvědčovat také splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předá Komisi a ostatním členským státům seznam podniků schválených pro účely osvědčování v těchto případech.

(5)

Při přepravě syrového mléka z hospodářství nacházejícího se v pásmu dozoru do podniku nacházejícího se mimo ochranné pásmo a mimo pásmo dozoru a při zpracovávání tohoto mléka musí být dodrženy tyto podmínky:

a)

zpracování syrového mléka získaného od zvířat vnímavých druhů, která jsou držena v pásmu dozoru, v podniku, který se nachází mimo ochranné pásmo a mimo pásmo dozoru, povolila krajská veterinární správa;

b)

povolení krajské veterinární správy obsahuje přesné pokyny k přepravě syrového mléka včetně určení trasy přepravy do určeného podniku;

c)

přeprava se provádí dopravními prostředky, které byly před zahájením přepravy vyčištěny a dezinfikovány, jsou konstruovány a udržovány tak, aby nedocházelo k úniku mléka během přepravy, a jsou vybaveny tak, aby se zabránilo vzniku aerosolu během nakládky a vykládky mléka;

d)

před opuštěním hospodářství, ze kterého pochází mléko zvířat vnímavých druhů, byly provedeny vyčištění a dezinfekce spojovacích hadic, pneumatik, podběhů kol, spodních částí dopravních prostředků a jakéhokoli vyteklého mléka. Po poslední dezinfekci a před opuštěním pásma dozoru nesmí dopravní prostředky přijít do žádného kontaktu s hospodářstvími v ochranném pásmu a pásmu dozoru, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů;

e)

dopravní prostředky jsou přísně vyhrazeny pro určenou zeměpisnou nebo správní oblast, jsou podle toho označeny a mohou být přemístěny do jiné oblasti pouze po vyčištění a dezinfekci provedených pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(6)

Odběr a přeprava vzorků syrového mléka získaného od zvířat vnímavých druhů z hospodářství nacházejících se v pásmu dozoru do laboratoře, s výjimkou diagnostické veterinární laboratoře schválené pro diagnostiku slintavky a kulhavky, a zpracování mléka v takové laboratoři podléhají souhlasu krajské veterinární správy a opatřením k zabránění jakéhokoli šíření případně přítomného viru slintavky a kulhavky.

§ 40

Přeprava a rozmetání hnoje a rozstřikování kejdy a močůvky zvířat vnímavých druhů vyprodukovaných v pásmu dozoru

(1)

Uvnitř i vně pásma dozoru nelze přepravovat a rozmetat hnůj a rozstřikovat kejdu a močůvku z hospodářství a z prostorů uvedených v § 17, které se nacházejí v pásmu dozoru a ve kterých jsou držena zvířata vnímavých druhů.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona za výjimečných okolností povolit přepravu hnoje, kejdy a močůvky dopravními prostředky, před přepravou i po přepravě řádně vyčištěnými a dezinfikovanými, k rozmetání hnoje nebo rozstřikování kejdy nebo močůvky v určeném prostoru v pásmu dozoru, dostatečně vzdáleném od hospodářství, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů, a to při splnění jedné z následujících podmínek:

a)

vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství, provedené úředním veterinárním lékařem, vyloučilo přítomnost zvířat podezřelých z nákazy virem slintavky a kulhavky a hnůj, kejda nebo močůvka jsou rozmetány či rozstřikovány blízko u země tak, aby se zabránilo vzniku aerosolu, a jsou neprodleně zapraveny do půdy, nebo

b)

klinické vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství, provedené úředním veterinárním lékařem, mělo negativní výsledky a hnůj je zapraven do půdy, nebo

c)

hnůj je přemísťován do určeného podniku k ošetření v souladu s právními předpisy Evropské unie9, anebo k přechodnému skladování.

§ 41

Opatření týkající se jiných živočišných produktů vyprodukovaných v pásmu dozoru

Jiné živočišné produkty, než jsou produkty uvedené v § 38 až 40, mohou být uváděny do oběhu, pokud splňují podmínky uvedené v § 27, 29, 30 a 31.

§ 42

Doplňková opatření uplatňovaná v pásmu dozoru

(1)

Orgány veterinární správy mohou v souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c) nebo § 49 odst. 1 písm. d), popřípadě písm. c) zákona a při zohlednění zvláštních převažujících epizootologických, zootechnických, obchodních a sociálních podmínek v nákazou postiženém pásmu přijímat vedle ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v pásmu dozoru podle této vyhlášky jakákoli doplňková ochranná a zdolávací opatření, která považují za nezbytná a přiměřená pro potlačení viru slintavky a kulhavky. Mají-li být přijata doplňková ochranná a zdolávací opatření k omezení přemísťování koňovitých, vychází se z opatření uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2)

Pro povolování odchylek od zákazů uvedených v § 36 až 41 platí obdobně § 33.

§ 43

Zrušení opatření v pásmu dozoru

(1)

Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru musí být dodržována až do doby, kdy

a)

od utracení všech zvířat vnímavých druhů a neškodného odstranění jejich kadáverů v hospodářství uvedeném v § 11 odst. 1 a od ukončení čištění a dezinfekce hospodářství provedených podle § 12 uplynulo nejméně 30 dnů,

b)

v ochranném pásmu jsou splněny požadavky uvedené v § 35 odst. 1,

c)

bylo provedeno šetření s negativními výsledky.

(2)

Šetření podle odstavce 1 písm. c) se provádí podle bodu 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce a zahrnuje opatření uvedená v bodě 2.4. přílohy č. 3 k této vyhlášce se zřetelem ke kritériím uvedeným v bodě 2.1. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

Oddíl 6

Regionalizace, označování zvířat vnímavých druhů a kontrola jejich přemísťování (§ 44-47)

§ 44

Regionalizace

(1)

Dosahuje-li šíření viru slintavky a kulhavky velkých rozměrů, přestože byla uplatněna ochranná a zdolávací opatření podle této vyhlášky, anebo provádí-li se nouzové očkování, provede Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona regionalizaci území České republiky, při níž vymezí jedno nebo více pásem s omezením a pásem prostých nákazy. V souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona pak neprodleně informuje Komisi o přijatých prováděcích pravidlech k ochranným a zdolávacím opatřením zavedeným v pásmu (pásmech) s omezením.

(2)

Před vymezením pásem s omezením musí být náležitě posouzena epizootologická situace zejména se zřetelem na možnou dobu a pravděpodobné místo zavlečení nákazy, možné šíření a pravděpodobné časové období nezbytné k eradikaci viru slintavky a kulhavky.

(3)

Při vymezování pásem s omezením se berou v úvahu administrativní hranice nebo přirozené překážky. Regionalizace zahrnuje zpočátku větší územní celky, než jsou oblasti. Na základě výsledků epizootologického šetření uvedeného v § 14 však může být pásmo s omezením zmenšeno; zmenšené pásmo nesmí být menší, než je podoblast a, v případě potřeby, okolní podoblasti. Dojde-li k dalšímu šíření viru slintavky a kulhavky, pásmo s omezením se rozšíří na další oblasti nebo podoblasti.

(4)

Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty16.

§ 45

Opatření v pásmu s omezením

(1)

Byla-li zavedena regionalizace, musí být v pásmu s omezením přijata zejména tato ochranná a zdolávací opatření:

a)

kontrola přepravy a přemísťování zvířat vnímavých druhů a produktů živočišného původu a kontrola přemísťování dopravních prostředků, pokud by mohly být nositeli viru slintavky a kulhavky, uvnitř pásma s omezením;

b)

dohledávání čerstvého masa a syrového mléka, a pokud možno i jiných skladovaných produktů, které nejsou způsobilé k odeslání z pásma s omezením, jakož i jejich označování stanovené zvláštními právními předpisy17;

c)

zvláštní osvědčování zvířat vnímavých druhů a produktů získaných z takových zvířat a opatřování produktů vhodných k lidské spotřebě, které jsou způsobilé k odeslání z pásma s omezením a splňují podmínky požadované pro takové odeslání, označením zdravotní nezávadnosti způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy17;

d)

dohledávání zvířat vnímavých druhů, která byla odeslána z pásma s omezením do jiných členských států v době mezi pravděpodobným dnem zavlečení viru slintavky a kulhavky a dnem zavedení regionalizace. Tato zvířata musí být izolována pod dohledem úředního veterinárního lékaře až do doby úředního vyloučení možnosti nakažení nebo kontaminace.

(2)

Dohledané čerstvé maso, získané ze zvířat vnímavých druhů v pásmu s omezením v době mezi pravděpodobným dnem zavlečení viru slintavky a kulhavky a dnem zavedení regionalizace, musí být ošetřeno podle bodu 1 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce. Dohledané syrové mléko a syrové mléčné výrobky, získané ze zvířat vnímavých druhů a vyrobené v pásmu s omezením v době mezi pravděpodobným dnem zavlečení viru slintavky a kulhavky a dnem zavedení regionalizace, musí být ošetřeny podle části A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce v závislosti na jejich dalším použití, anebo pozastaveny až do doby úředního vyloučení možné kontaminace virem slintavky a kulhavky.

(3)

Označování zdravotní nezávadnosti produktů, které byly získány ze zvířat nebo od zvířat vnímavých druhů pocházejících z pásma s omezením a které nejsou určeny k uvedení do oběhu mimo pásmo s omezením, musí odpovídat případným zvláštním opatřením, která byla přijata orgány Evropské unie18.

§ 46

Označování zvířat vnímavých druhů

(1)

V případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky mohou zvířata vnímavých druhů opustit hospodářství, v němž jsou držena, pouze za předpokladu, že jsou trvale a nesmazatelně označena takovým způsobem, že orgány státního veterinárního dozoru mohou rychle zjistit jejich přemísťování a hospodářství původu, anebo jakékoli jiné hospodářství, z něhož tato zvířata přicházejí. Ve zvláštních případech uvedených v § 16 odst. 1 a § 17 odst. 1 a se zřetelem na epizootologickou situaci však může krajská veterinární správa povolit jiné způsoby rychlého dohledávání přemístěných zvířat a hospodářství původu nebo hospodářství, z něhož zvířata přicházejí.

(2)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi o způsobech označování zvířat, popřípadě o jiných způsobech rychlého dohledávání jejich přemísťování a hospodářství původu, anebo hospodářství, z něhož zvířata přicházejí, v souvislosti s tlumením slintavky a kulhavky.

§ 47

Kontrola přemísťování zvířat v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky

(1)

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. c) zákona zajistí, aby v pásmu s omezením

a)

chovatelé poskytovali orgánům státního veterinárního dozoru na jejich žádost informace o zvířatech, která vstoupila do jejich hospodářství nebo je opustila. V případě zvířat vnímavých druhů jsou takovými informacemi zejména údaje požadované v § 17a zákona;

b)

dopravci, kteří přepravují zvířata, poskytovali orgánům státního veterinárního dozoru na jejich žádost informace o zvířatech vnímavých druhů, která přepravují. Takovými informacemi jsou zejména tyto údaje:

1.

místo a datum nakládky zvířat, jméno a příjmení, popř. obchodní firma, jde-li o fyzickou osobu, obchodní firma nebo název, jde-li o právnickou osobu, a adresa hospodářství nebo shromažďovacího střediska, kde jsou zvířata nakládána;

2.

místo a datum dodání zvířat, jméno a příjmení, popř. obchodní firma, a místo trvalého pobytu (místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu), jde-li o fyzickou osobu, obchodní firma nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, příjemce (příjemců);

3.

druh a počet přepravovaných zvířat;

4.

datum a místo čištění a dezinfekce dopravního prostředku;

5.

podrobnosti o průvodních dokladech (včetně jejich číselného nebo jiného označení);

c)

obchodníci se zvířaty poskytovali orgánům státního veterinárního dozoru na jejich žádost údaje týkající se zvířat vnímavých druhů, s nimiž obchodují. Takovými informacemi jsou zejména tyto údaje:

1.

jméno a příjmení, popř. obchodní firma, a místo trvalého pobytu (místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu), jde-li o fyzickou osobu, obchodní firma nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, chovatele, místo původu, datum nákupu, kategorie, počet a označení skotu nebo registrační číslo hospodářství původu nebo stáda původu prasat;

2.

registrační číslo dopravce nebo licenční číslo nákladního vozidla přivážejícího a odvážejícího zvířata;

3.

jméno a příjmení, popř. obchodní firma, a místo trvalého pobytu (místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu), jde-li o fyzickou osobu, obchodní firma nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, kupujícího a místo určení zvířat;

4.

podrobnosti o průvodních dokladech (včetně jejich číselného nebo jiného označení, a – má-li být vypracován – kopie plánu přepravy).

(2)

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena na část nebo na celé pásmo prosté nákazy.

Oddíl 7

Očkování (§ 48-57)

§ 48

Použití, výroba, prodej a kontrola očkovacích látek proti slintavce a kulhavce

(1)

Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek proti slintavce a kulhavce, jakož i obchodování s nimi podléhají kontrole orgánů veterinární správy podle zvláštního právního předpisu19.

(2)

Použití očkovacích látek proti slintavce a kulhavce k jinému účelu než k navození aktivní imunity u zvířat vnímavých druhů, zejména v rámci laboratorního vyšetření, vědeckého výzkumu nebo zkoušení očkovacích látek, je podmíněno povolením orgánů veterinární správy podle zvláštního právního předpisu19 a musí být prováděno za podmínek biologické bezpečnosti.

(3)

Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, je použití očkovacích látek proti slintavce a kulhavce a podávání hyperimunních sér proti slintavce a kulhavce zakázáno.

§ 49

Rozhodnutí o zavedení nouzového očkování

(1)

Nouzové očkování může být zavedeno s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 10 k této vyhlášce a za předpokladu, že je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)

bylo potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky a hrozí její rozšíření,

b)

v souvislosti s ohlášenými ohnisky slintavky a kulhavky na území České republiky jsou se zřetelem na zeměpisné podmínky nebo převládající klimatické podmínky ohroženy jiné členské státy,

c)

z důvodů epizootologických kontaktů mezi hospodářstvími, ve kterých jsou držena zvířata vnímavých druhů a která se nacházejí na území České republiky, na němž jsou ohniska slintavky a kulhavky, a hospodářstvími na území jiných členských států, jsou ohroženy tyto členské státy,

d)

Česká republika je se zřetelem k zeměpisným podmínkám nebo převládajícím klimatickým podmínkám ohrožena zemí, která není členským státem Evropské unie, na jejímž území jsou ohniska slintavky a kulhavky.

(2)

Česká republika může požádat orgány Evropské unie o rozhodnutí o zavedení nouzového očkování.

(3)

V souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona a s touto vyhláškou může Státní veterinární správa zavést nouzové očkování i bez rozhodnutí orgánů Evropské unie, a to po písemném oznámení Komisi, obsahujícím informace uvedené v § 50.

§ 50

Podmínky pro nouzové očkování

(1)

V rozhodnutí o zavedení nouzového očkování musí být stanoveny podmínky k provádění tohoto očkování, zejména:

a)

vymezení pásma podle § 44, v němž má být očkování prováděno,

b)

druhy a stáří zvířat, která mají být očkována,

c)

doba trvání očkování,

d)

zákaz přemísťování očkovaných a neočkovaných zvířat vnímavých druhů a jejich produktů,

e)

zvláštní, doplňkové a trvalé označování a zvláštní evidence očkovaných zvířat podle § 46 odst. 1,

f)

ostatní skutečnosti související s mimořádnou nákazovou situací.

(2)

Účelem stanovení podmínek podle odstavce 1 je zajištění, aby nouzové očkování bylo provedeno v souladu s § 51 nezávisle na tom, zda jsou očkovaná zvířata následně poražena nebo zda zůstávají naživu.

(3)

Státní veterinární správa informuje veřejnost o zdravotní nezávadnosti masa, mléka a mléčných výrobků pocházejících od očkovaných zvířat a určených k lidské spotřebě.

§ 51

Ochranné očkování

(1)

Provádí-li se v souladu s § 49 a 50 ochranné očkování, musí

a)

očkovací pásmo podléhat regionalizaci podle § 44, v případě potřeby provedené ve spolupráci se sousedními členskými státy,

b)

očkování probíhat rychle a při dodržení pravidel hygieny a biologické bezpečnosti v zájmu zabránění šíření viru slintavky a kulhavky,

c)

jakákoli ochranná a zdolávací opatření v očkovacím pásmu být zaváděna bez toho, že by jimi byla dotčena ustanovení oddílu 6,

d)

v případě, že očkovací pásmo zahrnuje část nebo celé ochranné pásmo nebo pásmo dozoru, být ochranná a zdolávací opatření v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru uplatňována v odpovídající části očkovacího pásma až do jejich zrušení podle § 35 nebo § 43 a ochranná a zdolávací opatření stanovená podle § 53 až 57 zůstat v platnosti i po zrušení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v ochranném pásmu a pásmu dozoru.

(2)

Očkovací pásmo musí být obklopeno pásmem dozoru širokým nejméně 10 km, měřeno od hranic obvodu očkovacího pásma, a to až do doby obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky. V tomto pásmu dozoru

a)

nesmí být prováděno očkování,

b)

se intenzivně provádí státní veterinární dozor,

c)

podléhá přemísťování zvířat vnímavých druhů kontrole orgánů státního veterinárního dozoru.

§ 52

Supresivní očkování

(1)

Provádí-li se v souladu s § 49 a 50 supresivní očkování, provádí se pouze

a)

uvnitř ochranného pásma;

b)

v hospodářstvích, která jsou přesně stanovena a podléhají ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 11 odst. 1, zejména pod písmenem a). Utracení všech zvířat vnímavých druhů z takových hospodářství však může být odloženo z důvodů logistických potíží, anebo za účelem dodržování § 11 odst. 1 písm. c), zvláštního právního předpisu20 a právních předpisů Evropské unie21.

(2)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi o zavedení supresivního očkování a o ochranných a zdolávacích opatřeních, která mají být provedena, především o opatřeních uvedených v § 20.

§ 53

Opatření v očkovacím pásmu v průběhu období, které začíná počátkem nouzového očkování a končí nejdříve za 30 dnů po skončení tohoto očkování (fáze 1)

(1)

V očkovacím pásmu se v průběhu období, které začíná počátkem nouzového očkování a končí nejdříve za 30 dnů po skončení tohoto očkování, uplatňují tato ochranná a zdolávací opatření:

a)

přemísťování zvířat vnímavých druhů mezi hospodářstvími uvnitř očkovacího pásma a z tohoto pásma je zakázáno. Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit – po klinické prohlídce zvířat a jejich stáda původu nebo odeslání – přímou přepravu těchto zvířat za účelem jejich neprodleného poražení na určené jatky, které se nacházejí v očkovacím pásmu, anebo – ve výjimečných případech – v blízkosti tohoto pásma;

b)

čerstvé maso získané z očkovaných zvířat, která byla poražena v průběhu uvedeného období, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu12, skladováno a přepravováno odděleně od masa, které není opatřeno stejným označením zdravotní nezávadnosti, a následně přepravováno v zapečetěných nádobách až do podniku určeného krajskou veterinární správou k ošetření v souladu s bodem 1 částí A přílohy č. 7 k této vyhlášce;

c)

mléko a mléčné výrobky získané od očkovaných zvířat do oběhu uvnitř očkovacího pásma nebo mimo toto pásmo mohou být uvedeny do oběhu pod podmínkou, že jsou podrobeny jednomu z ošetření uvedených v části A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce v závislosti na jejich dalším použití, zejména zda jsou nebo nejsou určeny k lidské spotřebě. Toto ošetření se provádí v podniku nacházejícím se v očkovacím pásmu za podmínek uvedených v odstavci 2, anebo – není-li žádný takový podnik v očkovacím pásmu – v podniku nacházejícím se mimo očkovací pásmo, do kterého se syrové mléko přepravuje za podmínek stanovených v odstavci 4.

(2)

V podniku uvedeném v odstavci 1 písm. c) musí být splněny tyto podmínky:

a)

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru,

b)

veškeré mléko použité v podniku splňuje požadavky odstavce 1 písm. c), anebo jde o syrové mléko získané od zvířat nacházejících se mimo očkovací pásmo,

c)

mléko je během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeno a je skladováno a přepravováno odděleně od syrového mléka a syrových mléčných výrobků, které nejsou určeny k odeslání z očkovacího pásma,

d)

syrové mléko se z hospodářství nacházejícího se mimo očkovací pásmo přepravuje do podniku dopravními prostředky, které byly před zahájením přepravy vyčištěny a dezinfikovány a které potom nepřišly do žádného kontaktu s hospodářstvími v pásmu s omezením, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů.

(3)

Je-li mléko určeno k obchodování, musí osvědčení zdravotní nezávadnosti osvědčovat také splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předá Komisi a ostatním členským státům seznam podniků schválených pro účely osvědčování v těchto případech.

(4)

Při přepravě syrového mléka z hospodářství nacházejícího se v očkovacím pásmu do podniku nacházejícího se mimo očkovací pásmo a při zpracovávání tohoto mléka musí být dodržovány tyto podmínky:

a)

zpracování syrového mléka získaného od zvířat vnímavých druhů, která jsou držena v očkovacím pásmu, v podniku, který se nachází mimo očkovací pásmo, povolila krajská veterinární správa;

b)

povolení krajské veterinární správy obsahuje přesné pokyny k přepravě syrového mléka včetně určení trasy přepravy do určeného podniku;

c)

přeprava se provádí dopravními prostředky, které byly před zahájením přepravy vyčištěny a dezinfikovány, jsou konstruovány a udržovány tak, aby nedocházelo k úniku mléka během přepravy, a jsou vybaveny tak, aby se zabránilo vzniku aerosolu během nakládky a vykládky mléka;

d)

před opuštěním hospodářství, ze kterého pochází mléko získané od zvířat vnímavých druhů, byly provedeny vyčištění a dezinfekce spojovacích hadic, pneumatik, podběhů kol, spodních částí dopravních prostředků a jakéhokoli vyteklého mléka. Po poslední dezinfekci a před opuštěním očkovacího pásma nesmí dopravní prostředky přijít do žádného kontaktu s hospodářstvími v očkovacím pásmu, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů;

e)

dopravní prostředky jsou přísně vyhrazeny pro určenou zeměpisnou nebo správní oblast, jsou podle toho označeny a mohou být přemístěny do jiné oblasti pouze po vyčištění a dezinfekci provedených pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(5)

Odběr a přeprava vzorků syrového mléka získaného od zvířat vnímavých druhů z hospodářství nacházejících se v očkovacím pásmu do laboratoře, s výjimkou diagnostické veterinární laboratoře schválené pro diagnostiku slintavky a kulhavky, a zpracování mléka v takové laboratoři jsou zakázány.

(6)

Odběr spermatu pro účely umělé inseminace od zvířat vnímavých druhů držených v inseminačních stanicích nacházejících se v očkovacím pásmu se pozastavuje. Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit odběr spermatu v inseminační stanici v očkovacím pásmu za účelem produkce zmrazeného spermatu, a to za podmínky, že je zajištěno, že sperma odebrané v průběhu období uvedeného v odstavci 1 je skladováno odděleně po dobu nejméně 30 dnů a že před odesláním spermatu dárcovské zvíře

a)

nebylo očkováno a uplatňují se podmínky uvedené v § 27 odst. 3 písm. b) a c), nebo

b)

bylo očkováno, přičemž před očkováním bylo provedeno vyšetření na protilátky proti viru slintavky a kulhavky s negativním výsledkem a

1.

vyšetření na virus nebo na genom viru, anebo vyšetření schváleným testem na protilátky proti nestrukturálním bílkoinám bylo s negativním výsledkem provedeno na konci karanténního období stanoveného pro sperma se vzorky odebranými od všech zvířat vnímavých druhů přítomných během tohoto období v inseminační stanici a

2.

sperma splňuje podmínky zvláštního právního předpisu22.

(7)

Odběr vaječných buněk a embryí od dárcovských zvířat je zakázán.

(8)

Uvádění jiných živočišných produktů, které nejsou uvedeny v odstavcích 6 a 7, do oběhu podléhá podmínkám uvedeným v § 29, 30, 31 a 40.

§ 54

Opatření v očkovacím pásmu v průběhu období mezi nouzovým očkováním a koncem šetření a klasifikace hospodářství (fáze 2)

(1)

V očkovacím pásmu se v průběhu období, které začíná nejdříve za 30 dnů od skončení nouzového očkování a končí na konci zavedení opatření uvedených v § 55 a 56, uplatňují tato ochranná a zdolávací opatření:

a)

přemísťování zvířat vnímavých druhů mezi hospodářstvími uvnitř očkovacího pásma a z tohoto pásma je zakázáno. Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit přímou přepravu těchto zvířat pocházejících z hospodářství, ve kterých byla současná nebo minulá přítomnost nákazy virem slintavky a kulhavky úředně vyloučena v souladu s § 55 odst. 3, za účelem jejich neprodleného poražení na určené jatky, které se nacházejí v očkovacím pásmu nebo mimo toto pásmo, při splnění těchto podmínek:

1.

zvířata nesmí během přepravy přijít do styku s jinými zvířaty vnímavých druhů;

2.

zvířata musí být provázena veterinárním osvědčením, které osvědčuje, že všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářství původu nebo odeslání byla vyšetřena v souladu s § 55 odst. 2;

3.

dopravní prostředky musí být před naložením zvířat a po jejich vyložení vyčištěny a dezinfikovány. Datum a čas čištění a dezinfekce musí být zapsány do záznamů o dopravním prostředku;

4.

na jatkách musí být v průběhu 24 hodin před poražením provedena u zvířat prohlídka před poražením (ante mortem), zejména vyšetření dutiny ústní a nohou, zda nejeví příznaky slintavky a kulhavky;

b)

čerstvé maso, s výjimkou drobů, získané v průběhu uvedeného období z očkovaných velkých a malých přežvýkavců, může být uvedeno do oběhu uvnitř očkovacího pásma a mimo toto pásmo jen při splnění těchto podmínek:

1.

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru;

2.

podnik zpracovává pouze čerstvé maso, s výjimkou drobů, které bylo podrobeno ošetření podle bodů 1, 3 a 4 části A přílohy č. 8 k této vyhlášce, anebo čerstvé maso, které bylo získáno ze zvířat chovaných a poražených mimo očkovací pásmo;

3.

veškeré takové čerstvé maso je opatřeno označením zdravotní nezávadnosti uvedeným ve zvláštních právních předpisech14;

4.

čerstvé maso je během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeno a je skladováno a přepravováno odděleně od masa, které má podle této vyhlášky odlišný nákazový status;

c)

čerstvé maso získané z očkovaných prasat, která byla poražena v průběhu uvedeného období, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu12, skladováno a přepravováno odděleně od masa, které není opatřeno stejným označením zdravotní nezávadnosti, a následně přepravováno v zapečetěných nádobách až do podniku určeného krajskou veterinární správou k ošetření v souladu s bodem 1 částí A přílohy č. 7 k této vyhlášce;

d)

mléko a mléčné výrobky získané od očkovaných zvířat mohou být uvedeny do oběhu uvnitř očkovacího pásma nebo mimo očkovací pásmo pod podmínkou, že jsou podrobeny jednomu z ošetření uvedených v části A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce v závislosti na jejich dalším použití, zejména zda jsou nebo nejsou určeny k lidské spotřebě. Toto ošetření se provádí v podniku nacházejícím se uvnitř očkovacího pásma nebo mimo toto pásmo podle § 53 odst. 1 písm. c), odst. 2, 3, 4 a 5.

(2)

Je-li čerstvé maso určeno k obchodování, musí osvědčení zdravotní nezávadnosti osvědčovat také splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b). Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předá Komisi a ostatním členským státům seznam podniků schválených pro účely osvědčování v těchto případech.

(3)

Pro odběr spermatu, vaječných buněk a embryí od zvířat vnímavých druhů zůstávají v platnosti ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 53 odst. 6 a 7.

(4)

Uvádění jiných živočišných produktů, které nejsou uvedeny v odstavci 1 písm. b), c) a d) a odstavci 3, do oběhu podléhá podmínkám uvedeným v § 29, 30, 31 a 40.

§ 55

Klinické a sérologické šetření v očkovacím pásmu (fáze 2-A)

(1)

V průběhu období, které začíná nejdříve za 30 dnů od skončení nouzového očkování a končí provedením šetření uvedených v odstavcích 2 a 3, se provádějí klinické a sérologické šetření.

(2)

Klinické šetření, které se provádí za účelem zjištění stád zvířat vnímavých druhů, jež byla v kontaktu s virem slintavky a kulhavky, ale neprojevují zřetelné klinické příznaky této nákazy, zahrnuje klinickou prohlídku všech zvířat vnímavých druhů ve všech stádech v očkovacím pásmu a laboratorní vyšetření podle odstavce 3.

(3)

Laboratorní vyšetření se provádějí za použití testů, které odpovídají kritériím pro diagnostické testy stanovené v příloze č. 13 k této vyhlášce, jsou schváleny orgány Evropské unie a splňují jednu z následujících podmínek:

a)

zjištění nákazy virem slintavky a kulhavky se provádí vyšetřením na protilátky proti nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, anebo jinou schválenou metodou, která splňuje kritéria pro odběr vzorků v hospodářstvích, stanovená v bodě 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce. Jsou-li vedle toho použita též indikátorová zvířata, musí být brány v úvahu i podmínky pro repopulaci infikovaných hospodářství, uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce;

b)

vyšetření na protilátky proti nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky se provádí na vzorcích odebraných od všech očkovaných zvířat vnímavých druhů a od jejich neočkovaných potomků ve všech stádech v očkovacím pásmu.

§ 56

Klasifikace hospodářství v očkovacím pásmu (fáze 2-B)

(1)

Hospodářství, v nichž jsou držena zvířata vnímavých druhů, musí být

a)

klasifikována na základě výsledků šetření uvedeného v § 55 odst. 2 a na základě kritérií uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b)

v souladu s ustanoveními odstavců 2 až 4.

(2)

Hospodářství, v němž je alespoň jedno zvíře podezřelé z nákazy a v němž je přítomnost viru slintavky a kulhavky potvrzena v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 1 k této vyhlášce, podléhá ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 11 a 20.

(3)

Hospodářství, v němž je alespoň jedno zvíře vnímavého druhu podezřelé z nákazy v důsledku předchozích kontaktů s virem slintavky a kulhavky, ale v němž následná vyšetření všech zvířat vnímavých druhů přítomných v hospodářství potvrdila nepřítomnost viru slintavky a kulhavky, podléhá přinejmenším těmto ochranným a zdolávacím opatřením:

a)

zvířata vnímavých druhů v hospodářství musí být utracena a jejich kadávery neškodně odstraněny a zpracovány, anebo rozdělena do kategorií s tím, že

1.

zvířata, která mají pozitivní výsledek nejméně v jednom ze schválených testů, uvedených v § 55 odst. 3, musí být utracena a jejich kadávery neškodně odstraněny a zpracovány a

2.

zbývající zvířata vnímavých druhů v hospodářství musí být poražena za podmínek určených krajskou veterinární správou;

b)

čištění a dezinfekce musí být provedeny podle § 12;

c)

repopulace hospodářství musí být provedena v souladu s přílohou č. 5 k této vyhlášce.

(4)

Produkty získané ze zvířat vnímavých druhů a vyrobené v průběhu období uvedeného v § 55 odst. 1 podléhají těmto ochranným a zdolávacím opatřením:

a)

čerstvé maso získané ze zvířat uvedených v odstavci 3 písm. a) bodě 2 podléhá opatřením podle § 54 odst. 1 písm. b), jde-li o maso přežvýkavců, a opatřením podle § 54 odst. 1 písm. c), jde-li o vepřové maso;

b)

mléko a mléčné výrobky získané od zvířat uvedených v odstavci 3 písm. a) bodě 2 se podrobují jednomu z ošetření v souladu s částí A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce v závislosti na jejich dalším použití a v souladu s § 53 odst. 1 písm. c), odst. 2, 3, 4 a 5.

(5)

Zvířata vnímavých druhů, držená v hospodářství, v němž byla současná nebo minulá přítomnost nákazy virem slintavky a kulhavky úředně vyloučena podle § 55 odst. 3, mohou být podrobena ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 57.

§ 57

Opatření v očkovacím pásmu po dokončení šetření a klasifikace hospodářství až do obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky (fáze 3)

(1)

V očkovacím pásmu se v období od ukončení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 56 až do obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky v souladu s § 58 uplatňují tato ochranná a zdolávací opatření:

a)

přemísťování zvířat vnímavých druhů mezi hospodářstvími uvnitř očkovacího pásma podléhá povolení krajské veterinární správy,

b)

přemísťování zvířat vnímavých druhů ven z očkovacího pásma je zakázáno.

(2)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit odchylně

a)

od odstavce 1 písm. a) přepravu neočkovaných zvířat vnímavých druhů za předpokladu, že

1.

ve lhůtě 24 hodin po nakládce byla všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářství podrobena klinickému vyšetření a nemají klinické příznaky slintavky a kulhavky,

2.

zvířata v hospodářství původu byla podrobena zákazu přemísťování po dobu nejméně 30 dnů, během které do hospodářství nevstoupilo žádné zvíře vnímavých druhů,

3.

hospodářství původu se nenachází v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru,

4.

u zvířat určených k přepravě bylo na konci období izolace provedeno individuální vyšetření na protilátky proti viru slintavky a kulhavky s negativním výsledkem, anebo bylo v hospodářství provedeno sérologické vyšetření podle bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce, a to nezávisle na druzích zvířat, a

5.

zvířata nesmí přijít do styku se žádným zdrojem nákazy,

b)

od odstavce 1 písm. b) přímou přepravu zvířat vnímavých druhů na jatky za účelem jejich neprodleného poražení, a to za podmínek uvedených v § 54 odst. 1 písm. a).

(3)

Neočkovaní potomci očkovaných plemenic nesmí opustit hospodářství původu s výjimkou přepravy

a)

do hospodářství v očkovacím pásmu, které má stejný nákazový status jako hospodářství původu,

b)

na jatky za účelem neprodleného poražení,

c)

do hospodářství určeného krajskou veterinární správou, z něhož budou uvedení potomci přepraveni přímo na jatky,

d)

do jakéhokoli hospodářství po sérologickém vyšetření na protilátky proti viru slintavky a kulhavky s negativním výsledkem provedeném se vzorky krve odebranými před odesláním z hospodářství původu.

(4)

Čerstvé maso získané z neočkovaných zvířat vnímavých druhů může být uvedeno do oběhu uvnitř očkovacího pásma a mimo toto pásmo za těchto podmínek:

a)

v celém očkovacím pásmu byla provedena ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 56 odst. 3, anebo byla zvířata přepravena na jatky za podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) bodě 4 nebo písm. b),

b)

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru,

c)

podnik zpracovává pouze čerstvé maso získané ze zvířat uvedených pod písmenem a), nebo ze zvířat chovaných a poražených, popřípadě jen poražených mimo očkovací pásmo, anebo čerstvé maso uvedené v odstavci 6,

d)

veškeré takové čerstvé maso je opatřeno označením zdravotní nezávadnosti uvedeným ve zvláštních právních předpisech14,

e)

čerstvé maso je během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeno a je skladováno a přepravováno odděleně od masa, které má podle této vyhlášky odlišný nákazový status.

(5)

Čerstvé maso získané z očkovaných zvířat vnímavých druhů nebo z neočkovaných séropozitivních potomků očkovaných plemenic, poražených v průběhu období uvedeného v odstavci 1, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu12, skladováno a přepravováno odděleně od masa, které není opatřeno uvedeným označením zdravotní nezávadnosti, a následně přepravováno v zapečetěných nádobách až do podniku určeného krajskou veterinární správou k ošetření v souladu s bodem 1 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(6)

Krajská veterinární správa však může v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit, aby byly uvedeny do oběhu uvnitř očkovacího pásma a mimo očkovací pásmo čerstvé maso a upravené droby získané z očkovaných velkých a malých přežvýkavců nebo z jejich neočkovaných séropozitivních potomků za předpokladu, že

a)

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru,

b)

podnik zpracovává pouze čerstvé maso, s výjimkou drobů, které bylo podrobeno ošetření podle bodů 1, 3 a 4 části A přílohy č. 8 k této vyhlášce, nebo čerstvé maso uvedené v odstavci 4, anebo čerstvé maso získané ze zvířat chovaných a poražených, popřípadě jen poražených mimo očkovací pásmo,

c)

veškeré takové čerstvé maso je opatřeno označením zdravotní nezávadnosti uvedeným ve zvláštních právních předpisech14, pokud orgány Evropské unie – v případě čerstvého masa získaného z přežvýkavců, které nepodléhá ošetření podle části A přílohy č. 8 k této vyhlášce, a z něho vyrobených mletého masa a masných polotovarů, jež jsou určeny k uvedení do oběhu v určité oblasti České republiky, jež je státem původu – nerozhodly o jiném označení zdravotní nezávadnosti,

d)

čerstvé maso je během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeno a je skladováno a přepravováno odděleně od masa, které má podle této vyhlášky odlišný nákazový status.

(7)

Krajská veterinární správa může dále v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona povolit, je-li Česká republika státem původu, aby bylo uvedeno do oběhu na tuzemském trhu, uvnitř očkovacího pásma a mimo očkovací pásmo, čerstvé maso získané z očkovaných prasat a z jejich neočkovaných séropozitivních potomků, vyrobené v průběhu období, které začíná počátkem šetření a končí provedením ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 56 v celém očkovacím pásmu, a to po uplynutí nejméně 3 měsíců od výskytu posledního ohniska slintavky a kulhavky v tomto pásmu, při splnění těchto podmínek:

a)

podnik je pod přísnou veterinární kontrolou vykonávanou v rámci státního veterinárního dozoru,

b)

podnik zpracovává pouze čerstvé maso získané ze zvířat pocházejících z hospodářství, které splňuje požadavky uvedené v § 56 odst. 5, anebo čerstvé maso získané ze zvířat chovaných a poražených mimo očkovací pásmo,

c)

veškeré takové čerstvé maso je opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu12,

d)

čerstvé maso je během celého procesu výroby stanoveným způsobem zřetelně označeno a je skladováno a přepravováno odděleně od masa, které má podle této vyhlášky odlišný nákazový status.

(8)

Není-li Česká republika státem původu čerstvého masa uvedeného v odstavci 7, může požádat orgány Evropské unie o souhlas a stanovení podmínek k uvádění tohoto masa do oběhu na svém území nebo na jeho části.

(9)

Odesílání čerstvého masa, které bylo získáno z očkovaných prasat a vyrobeno po skončení období uvedeného v odstavci 7 až do obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky podle § 60, z očkovacího pásma se řídí pravidly stanovenými orgány Evropské unie.

(10)

Je-li čerstvé maso uvedené v odstavcích 4 a 6, popřípadě i v odstavci 8 určeno k obchodování, musí osvědčení zdravotní nezávadnosti osvědčovat i splnění podmínek uvedených v těchto ustanoveních. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předá Komisi a ostatním členským státům seznam podniků schválených pro účely osvědčování v těchto případech.

(11)

Mléko a mléčné výrobky získané od očkovaných zvířat mohou být uvedeny do oběhu uvnitř očkovacího pásma nebo mimo očkovací pásmo pod podmínkou, že jsou podrobeny jednomu z ošetření uvedených v části A nebo B přílohy č. 9 k této vyhlášce, v závislosti na jejich dalším použití, zejména zda jsou nebo nejsou určeny k lidské spotřebě. Toto ošetření se provádí v podniku nacházejícím se uvnitř očkovacího pásma nebo v souladu s § 53 odst. 1 písm. c), odst. 2, 3 a 4.

(12)

Odběr a přeprava vzorků syrového mléka získaného od zvířat vnímavých druhů z hospodářství nacházejícího se v pásmu dozoru do laboratoře, s výjimkou diagnostické veterinární laboratoře schválené pro diagnostiku slintavky a kulhavky, a zpracování mléka v takové laboratoři podléhají souhlasu krajské veterinární správy a opatřením k zabránění jakékoli možnosti šíření viru slintavky a kulhavky.

(13)

Jiné živočišné produkty, než jsou produkty uvedené v odstavcích 4 až 9, 11 a 12, mohou být uváděny do oběhu, pokud splňují podmínky uvedené v § 29, 30, 31 a 41.

(14)

Pro povolování odchylek od zákazů uvedených v § 53, 54 a 57 platí obdobně § 33.

Oddíl 8

Obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky (§ 58-63)

§ 58

Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 59 a 60, mohou orgány Evropské unie rozhodnout o obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky v celé České republice nebo v její oblasti.

§ 59

Obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky po eradikaci nákazy bez použití nouzového očkování

Byla-li v souladu s § 44 provedena na území České republiky regionalizace, může být status území prosté slintavky a kulhavky obnoven v celé České republice nebo v její oblasti po zavedení ochranných a zdolávacích opatření k tlumení a eradikaci jednoho nebo více ohnisek slintavky a kulhavky bez použití nouzového očkování, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

byla provedena všechna opatření uvedená v § 35 a 43 a

b)

byla splněna příslušná doporučení obsažená v kapitole „Slintavka a kulhavka“ mezinárodního kodexu zdraví zvířat Mezinárodního úřadu pro nákazy (OIE) v platném znění, anebo od výskytu posledního ohniska slintavky a kulhavky uplynuly nejméně 3 měsíce a klinická sledování a laboratorní vyšetření provedená v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce potvrdila nepřítomnost nákazy virem slintavky a kulhavky v České republice nebo v dané oblasti.

§ 60

Obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky po eradikaci nákazy při použití nouzového očkování

Byla-li v souladu s § 44 provedena na území České republiky regionalizace, může být status území prosté slintavky a kulhavky obnoven v celé České republice nebo v její oblasti po zavedení ochranných a zdolávacích opatření k tlumení a eradikaci jednoho nebo více ohnisek slintavky a kulhavky s použitím nouzového očkování, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

byla provedena všechna opatření uvedená v § 35, 43, 53 až 56 a

b)

byla splněna příslušná doporučení obsažená v kapitole „Slintavka a kulhavka“ mezinárodního kodexu zdraví zvířat Mezinárodního úřadu pro nákazy (OIE) v platném znění, nebo od poražení posledního očkovaného zvířete uplynuly nejméně 3 měsíce a bylo provedeno sérologické šetření podle pokynů stanovených orgány Evropské unie, anebo od výskytu posledního ohniska slintavky a kulhavky nebo od skončení nouzového očkování, podle toho, která z těchto událostí nastala později, uplynulo nejméně 6 měsíců a bylo provedeno sérologické šetření podle pokynů stanovených orgány Evropské unie, založené na vyšetření na protilátky proti nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, kterým byla potvrzena nepřítomnost nákazy u očkovaných zvířat.

§ 61

Změny opatření k obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky

(1)

V souvislosti s obnovením statusu území prosté slintavky a kulhavky mohou orgány Evropské unie

a)

odchylně od § 59 rozhodnout o zrušení omezujících ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných podle této vyhlášky, jestliže byly splněny požadavky § 35 a 43 a bylo provedeno klinické a sérologické šetření, kterým byla potvrzena nepřítomnost nákazy virem slintavky a kulhavky,

b)

odchylně od § 60 rozhodnout o zrušení omezujících ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných podle této vyhlášky, bylo-li provedeno klinické a sérologické šetření uvedené v § 55 a opatření uvedená v § 56, která potvrdila nepřítomnost nákazy virem slintavky a kulhavky.

(2)

Orgány Evropské unie mohou rozhodnout o zákazu přemísťování zvířat vnímavých druhů z území nebo oblasti České republiky, v němž vzniklo ohnisko slintavky a kulhavky, do jiného členského státu, dokud není obnoven status území prosté slintavky a kulhavky v souladu s podmínkami mezinárodního kodexu zdraví zvířat Mezinárodního úřadu pro nákazy (OIE), a to i v případě, že vydaly rozhodnutí podle odstavce 1, s výjimkou případů, kdy daná zvířata

a)

nebyla očkována a budou přepravována přímo na jatky za účelem neprodleného poražení, nebo

b)

byla izolována po dobu nejméně 30 dnů bezprostředně před nakládkou a byla podrobena sérologickému vyšetření na protilátky proti nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky s negativním výsledkem, které bylo provedeno se vzorky odebranými v průběhu 10 dnů před nakládkou.

(3)

Aniž je dotčen odstavec 1 písm. b), mohou orgány Evropské unie rozhodnout, že až do obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky v souladu s podmínkami mezinárodního kodexu zdraví zvířat Mezinárodního úřadu pro nákazy (OIE) bude zmenšen poloměr pásma dozoru kolem očkovacího pásma uvedeného v § 51 odst. 2, a to po úspěšném provedení opatření uvedených v § 56.

§ 62

Osvědčování zvířat vnímavých druhů a produktů z těchto zvířat pro účely obchodování

Doplňkové osvědčování zvířat vnímavých druhů a produktů získaných z těchto zvířat požadované touto vyhláškou pro účely obchodování trvá až do obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky podle § 59 a 60.

§ 63

Přemísťování očkovaných zvířat vnímavých druhů po obnovení statusu území prosté slintavky a kulhavky

(1)

Odesílání zvířat vnímavých druhů očkovaných proti slintavce a kulhavce do jiných členských států je zakázáno.

(2)

Orgány Evropské unie mohou při respektování příslušných ustanovení mezinárodního kodexu zdraví zvířat Mezinárodního úřadu pro nákazy (OIE) odchylně od zákazu uvedeného v odstavci 1 rozhodnout o přijetí zvláštních opatření pro očkovaná zvířata vnímavých druhů, která jsou držena

a)

v zoologických zahradách v rámci programu zachování volně žijících zvířat, nebo

b)

v prostorech, které jsou uvedeny příslušnými orgány na seznamu prostorů k chovu zvířat považovaných za plemenný základ zvířat nezbytných pro zachování plemene, za účelem zachování genetických zdrojů hospodářských zvířat.

HLAVA III

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ (§ 64-77)

Díl 1

Manipulace s virem slintavky a kulhavky (§ 64-67)

§ 64

Laboratoře a zařízení oprávněné k manipulaci s virem slintavky a kulhavky

(1)

Manipulovat s živým virem slintavky a kulhavky

a)

k výzkumným a diagnostickým účelům lze výhradně ve schválených laboratořích uvedených v seznamu národních laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky zveřejněném na internetových stránkách Státní veterinární správy,

b)

při výrobě inaktivovaných antigenů pro výrobu očkovacích látek nebo při výrobě očkovacích látek a souvisejícím výzkumu lze výhradně ve schválených laboratořích uvedených v seznamu laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky pro výrobu očkovacích látek zveřejněném na internetových stránkách Státní veterinární správy.

(2)

V rámci výkonu státního veterinárního dozoru nad laboratořemi a zařízeními, v nichž se manipuluje se živým virem slintavky a kulhavky, jeho genomem, antigeny, anebo očkovacími látkami vyrobenými z těchto antigenů, k výzkumným, diagnostickým a výrobním účelům, kontrolují orgány státního veterinárního dozoru také, zda jsou laboratoře a zařízení uvedené v odstavci 1 provozovány v souladu se standardy biologické bezpečnosti stanovenými v příloze č. 12 k této vyhlášce.

§ 65

Spolupráce s veterinárními odborníky Komise

Provádí-li Komise svými odborníky veterinární kontroly na místě ke zjištění, zda bezpečnostní systémy používané v laboratořích a zařízeních uvedených v seznamech národních laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky a laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky pro výrobu očkovacích látek zveřejněných na internetových stránkách Státní veterinární správy vyhovují standardům biologické bezpečnosti stanoveným v příloze č. 12 k této vyhlášce, poskytuje jim Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona potřebnou součinnost, spočívající zejména ve spoluúčasti veterinárních odborníků České republiky na těchto kontrolách.

§ 66

Národní referenční laboratoř pro slintavku a kulhavku

(1)

Laboratorní vyšetření na slintavku a kulhavku se provádí v laboratořích, kterým bylo Státní veterinární správou vydáno podle § 50 zákona povolení k provádění takové laboratorní činnosti. Laboratorní vyšetření k potvrzení přítomnosti viru slintavky a kulhavky nebo viru jiných vezikulárních chorob se provádí v laboratoři uvedené v seznamu národních laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky zveřejněném na internetových stránkách Státní veterinární správy, a to v souladu s § 67.

(2)

Laboratoř, která byla schválena jako národní referenční laboratoř a je uvedena v seznamu národních laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky zveřejněném na internetových stránkách Státní veterinární správy, plní úkoly stanovené zvláštním právním předpisem23 a úkoly uvedené v příloze č. 15 k této vyhlášce; zajišťuje odesílání příslušných vzorků do referenční laboratoře Evropské unie, plnící funkce a úkoly uvedené v příloze č. 16 k této vyhlášce. Na základě dohody, o níž musí být informována Komise, může národní referenční laboratoř poskytovat služby i jiným členským státům.

(3)

Laboratorní vyšetření podle této vyhlášky slouží především k potvrzení nebo vyloučení slintavky a kulhavky a k vyloučení jiných vezikulárních chorob. Je-li potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky, provádí se identifikace sérotypu viru a zjišťují se antigenní vlastnosti viru ve vztahu k referenčním očkovacím kmenům, v případě potřeby ve spolupráci s referenční laboratoří Evropské unie.

(4)

Vzorky z hospodářských zvířat, která mají příznaky vezikulární choroby a reagují negativně na virus slintavky a kulhavky, popřípadě na virus vezikulární choroby prasat, se odesílají referenční laboratoři Evropské unie k dalšímu vyšetření.

§ 67

Diagnostika slintavky a kulhavky

Pro diagnostiku slintavky a kulhavky a pro diferenciální diagnostiku jiných vezikulárních chorob se používají diagnostické testy a standardy uvedené v příloze č. 13 k této vyhlášce. Byla-li orgány Komise přijata pracovní příručka pro diagnostiku slintavky a kulhavky a pro diferenciální diagnostiku vezikulárních chorob jiných než vezikulární choroby prasat, postupuje se také podle této příručky.

Díl 2

Pohotovostní plán a centra tlumení nákazy (§ 68-74)

§ 68

Pohotovostní plán

(1)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracuje pohotovostní plán, a to se zřetelem ke kritériím a požadavkům stanoveným v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(2)

Pohotovostní plán

a)

zabezpečuje přístup ke všem zařízením, vybavení, materiálům a personálu, které jsou nezbytné pro rychlou a účinnou eradikaci ohniska slintavky a kulhavky;

b)

stanoví opatření prováděná v případě potřeby zvládnutí velkého počtu ohnisek slintavky a kulhavky podle bodu 12 přílohy č. 17 k této vyhlášce. Uvádí předpokládané množství očkovací látky v případě nouzového očkování a oblasti s pásmy vysoké koncentrace zvířat se zřetelem na kritéria uvedená v příloze č. 10 k této vyhlášce, zajišťuje nejvyšší úroveň tlumení nákazy a provedení všech nezbytných opatření, která mohou zabránit škodám na životním prostředí v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky a minimalizují ztráty vzniklé v důsledku výskytu ohniska, zejména je-li nezbytné zahrabat nebo spálit kadávery uhynulých nebo utracených zvířat na místě;

c)

koordinuje spolupráci se sousedními členskými státy.

(3)

Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona pohotovostní plán ke schválení Komisi a oznamuje jí bez prodlení podstatné změny ve schváleném pohotovostním plánu.

(4)

Státní veterinární správa aktualizuje pohotovostní plán každých 5 let zejména na základě cvičných poplachů v reálném čase (dále jen „cvičný poplach“) a předkládá jej Komisi ke schválení.

§ 69

Cvičný poplach

(1)

Cvičné poplachy se uskutečňují v souladu s pohotovostním plánem a přílohou č. 17 k této vyhlášce. Je-li to možné a proveditelné, organizují se v úzké spolupráci s příslušnými orgány sousedních členských států.

(2)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předává Komisi informace o hlavních výsledcích cvičných poplachů, a to jako součást informací poskytovaných podle zvláštního právního předpisu24.

Centra tlumení nákazy

§ 70

(1)

V případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky se v souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními podle § 15 zákona neprodleně zřizují v rámci Státní veterinární správy celostátní centrum tlumení nákazy a v rámci krajských veterinárních správ krajská centra tlumení nákazy.

(2)

Celostátní centrum tlumení nákazy řídí a sleduje činnost krajských center tlumení nákazy. Může přenést některé ze svých činností na krajská centra tlumení nákazy, pokud tím nebude dotčeno plnění jeho úkolů.

(3)

Krajská centra tlumení nákazy plní své úkoly v úzké součinnosti s celostátním centrem tlumení nákazy, zejména za účelem zajištění rychlého a účinného provádění opatření k tlumení nákazy.

§ 71

Celostátní centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za

a)

vypracování potřebných opatření k tlumení nákazy,

b)

zajištění rychlého a účinného provádění těchto opatření krajskými centry tlumení nákazy,

c)

zabezpečení osob a materiálových zdrojů pro krajská centra tlumení nákazy,

d)

předávání informací Komisi a příslušným orgánům ostatních členských států,

e)

poskytování informací příslušným orgánům a osobám,

f)

organizaci nouzového očkování a vymezení očkovacích pásem,

g)

spojení a spolupráci s diagnostickými laboratořemi,

h)

koordinaci činností s příslušnými orgány ochrany životního prostředí v oblasti státního veterinárního dozoru a ochrany životního prostředí,

i)

spojení s policejními a jinými výkonnými orgány v zájmu zajištění řádného provádění potřebných opatření,

j)

spojení se sdělovacími prostředky.

§ 72

[Vybavení celostátního centra tlumení nákazy]

Celostátní centrum tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybaveno pro řízení účinné eradikační kampaně. Musí mít zejména

a)

systém pro identifikaci stád zvířat a lokalizaci zvířat, pokud možno počítačový,

b)

všechny vhodné komunikační prostředky, včetně telefonů a faxů, a pokud možno i zařízení pro komunikaci se sdělovacími prostředky,

c)

komunikační systém pro výměnu informací s krajskými centry tlumení nákazy, laboratořemi a jinými příslušnými organizacemi a institucemi, pokud možno počítačový,

d)

mapy a jiné informační zdroje, použitelné při řízení opatření pro tlumení nákazy,

e)

termínový plán na každý den, ve kterém se v chronologickém pořadí zaznamenávají všechny události spojené s výskytem ohniska slintavky a kulhavky a který umožňuje spojení a koordinaci různých činností,

f)

seznam národních a mezinárodních organizací, institucí a laboratoří, které se zabývají výskytem ohniska slintavky a kulhavky, a jsou při takové události kontaktovány,

g)

seznam osob, které mohou být neprodleně vyzvány k službě v krajských centrech tlumení nákazy nebo ve skupině odborníků podle § 74 v průběhu výskytu ohniska slintavky a kulhavky,

h)

seznam orgánů a institucí ochrany životního prostředí, které mohou být kontaktovány v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky,

i)

mapy příslušných oblastí s vyznačenými místy vhodnými pro účely neškodného odstranění a zpracování konfiskátů živočišného původu,

j)

seznam podniků schválených k ošetření nebo zpracování kadáverů a ostatních konfiskátů živočišného původu, které mohou být mobilizovány v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky, s uvedením jejich adresy, kapacity a možností k navázání spojení,

k)

seznam opatření ke sledování a zabránění úniku dezinfekčních prostředků, tělesných tkání a tekutin do okolního prostředí při rozkladu kadáverů, zejména do povrchových a podzemních vod.

§ 73

(1)

Krajské centrum tlumení nákazy musí mít takovou organizaci a strukturu řízení, která zajišťuje rychlé, účinné a koordinované provádění opatření k tlumení nákazy, používaných podle této vyhlášky v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky, zejména provádění epizootologického šetření, státního veterinárního dozoru v pásmech, ochrany životního prostředí, dohledávání zvířat a živočišných produktů, porážky nařízené z hlediska ochrany zvířat a naléhavé porážky, neškodného odstraňování a zpracovávání kadáverů zvířat z nakažených stád, čištění a dezinfekce, ostatních asanačních opatření a nouzového očkování.

(2)

Krajské centrum tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybaveno. Musí mít zejména

a)

jednu telefonní linku výhradně pro komunikaci s celostátním centrem tlumení nákazy a dostupné telefonní linky, na kterých mohou osoby činné v zemědělství a ostatní obyvatelé venkova získávat aktuální a přesné informace o přijatých opatřeních,

b)

terénní spolupracovníky vybavené příslušnými komunikačními prostředky a účinnými systémy zpracovávání všech potřebných dat,

c)

záznamový systém, pokud možno počítačový, spojený s celostátním centrem tlumení nákazy a se všemi potřebnými databázemi, organizacemi, institucemi a laboratořemi,

d)

společný termínový plán na každý den, ve kterém se v chronologickém pořadí zaznamenávají všechny události spojené s výskytem ohniska slintavky a kulhavky a který umožňuje spojení a koordinaci různých činností,

e)

aktuální seznam osob, včetně soukromých veterinárních lékařů a místních organizací, které mohou být kontaktovány a povolány v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky,

f)

aktuální seznam hospodářství, ve vztahu k nimž mohou být v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 16 a 18,

g)

aktuální seznam možných míst pro spálení nebo zahrabání kadáverů zvířat utracených v souladu s touto vyhláškou a pro jejich zpracování v souladu s požadavky veterinární péče a ochrany životního prostředí,

h)

aktuální seznam organizací a institucí ochrany životního prostředí v kraji, které musí být kontaktovány a povolány v případě výskytu ohniska slintavky a kulhavky,

i)

mapy s vyznačením míst vhodných k zahrabání kadáverů, která nepředstavují riziko poškození životního prostředí, zejména povrchových a podzemních vod,

j)

seznam podniků schválených k ošetření nebo zpracování kadáverů a ostatních konfiskátů živočišného původu,

k)

seznam opatření ke sledování a zabránění úniku dezinfekčních prostředků, tělesných tkání a tekutin do okolního prostředí při rozkladu kadáverů, zejména do povrchových a podzemních vod.

(3)

Podrobnosti o umístění, organizaci, řízení, vybavení, personálu, komunikačních linkách a informačních kanálech krajských center tlumení nákazy stanoví pohotovostní plán.

Skupina odborníků

§ 74

(1)

Pro případ výskytu ohniska slintavky a kulhavky se ustavuje stálá pracovní skupina odborníků, vyváženě složená z epizootologů, veterinárních vědeckých pracovníků a virologů, která je svými odbornými znalostmi nápomocna orgánům veterinární správy při zajišťování připravenosti na výskyt slintavky a kulhavky.

(2)

Při vzniku podezření na slintavku a kulhavku skupina odborníků zejména

a)

vyhodnotí klinický obraz a epizootologickou situaci,

b)

poskytuje konzultace v otázkách odběru vzorků a analýzy potřebné pro diagnostiku slintavky a kulhavky a navrhuje další činnosti a opatření.

(3)

Při výskytu ohniska slintavky a kulhavky skupina odborníků zejména

a)

vyhodnotí u vzorového případu a v případě potřeby na místě klinický obraz a provede analýzu epizootologického šetření, aby byly shromážděny údaje potřebné pro stanovení původu nákazy, data zavlečení původce nákazy a možného šíření nákazy,

b)

podá zprávu o výsledcích vyhodnocení a analýzy Státní veterinární správě a celostátnímu centru tlumení nákaz,

c)

poskytuje konzultace v otázkách depistáže, odběru vzorků, vyšetřovacích postupů, opatření k tlumení nákazy a volby strategie, včetně konzultací o opatřeních biologické bezpečnosti v hospodářstvích, na místech uvedených v § 17 a ve vztahu k nouzovému očkování,

d)

sleduje a řídí epizootologické šetření,

e)

doplňuje epizootologické údaje zeměpisnými, klimatickými a dalšími potřebnými informacemi,

f)

vyhodnocuje epizootologické údaje a v pravidelných intervalech posuzuje riziko,

g)

pomáhá zajistit, aby kadávery a ostatní konfiskáty živočišného původu byly zpracovány s minimálními škodlivými účinky na životní prostředí.

Díl 3

Banky antigenů a očkovacích látek (§ 75-76)

§ 75

Národní banka antigenů a očkovacích látek

(1)

V rámci pohotovostního plánu může být zřízena a dále provozována národní banka antigenů a očkovacích látek (dále jen „národní banka“) pro skladování zásob antigenů a očkovacích látek k nouzovému očkování, registrovaných podle zvláštních právních předpisů19.

(2)

Byla-li zřízena národní banka,

a)

orgány státního veterinárního dozoru kontrolují, zda antigeny a očkovací látky skladované v národní bance odpovídají minimálním standardům pro banku antigenů a očkovacích látek Evropské unie s ohledem na bezpečnost, sterilitu a obsah nestrukturálních bílkovin, uvedeným v příloze č. 14 k této vyhlášce;

b)

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi o skladovaných zásobách antigenů a očkovacích látek. Tyto informace se považují za důvěrné a nesmí být zveřejňovány; jsou předávány Komisi jako součást informací poskytovaných jí podle zvláštního právního předpisu24.

(3)

V případě nouzového očkování mohou být příslušné výrobní podniky pověřeny balením a skladováním očkovacích látek.

§ 76

Přístup k bance antigenů a očkovacích látek Evropské unie

Přístup k bance antigenů a očkovacích látek Evropské unie má Česká republika na základě žádosti předložené Komisi. Z hlediska práv a povinností České republiky k bance antigenů a očkovacích látek Evropské unie není rozhodné, zda byla zřízena a je provozována zvláštní národní banka v České republice nebo zda je Česká republika připojena k mezinárodní bance antigenů a očkovacích látek.

Díl 4

Slintavka a kulhavka u ostatních druhů zvířat (§ 77)

§ 77

(1)

V případě potřeby může příslušný orgán veterinární správy v souladu s § 48 odst. 1 písm. c), popřípadě § 49 odst. 1 písm. c) zákona, jakož i v souladu s prováděcími pravidly pro uplatňování tohoto opatření u zvířat uvedených v § 2 písm. a) větě druhé, pokud budou tato pravidla přijata orgány Evropské unie, rozšířit zákaz zkrmování kuchyňských odpadů na všechna zvířata bez ohledu na jejich využití nebo místo, na němž se zdržují.

(2)

Vznikne-li podezření z nákazy slintavkou a kulhavkou u volně žijících zvířat, příslušný orgán veterinární správy v souladu s § 48 odst. 1 písm. c), popřípadě § 49 odst. 1 písm. c) zákona přijme všechna potřebná opatření k potvrzení nebo vyloučení nákazy, zejména zajistí vyšetření všech volně žijících zvířat vnímavých druhů, která byla ulovena nebo nalezena mrtvá, včetně laboratorních vyšetření. Zároveň informuje o podezření z nákazy chovatele zvířat vnímavých druhů a uživatele honitby.

(3)

Dojde-li k potvrzení primárního případu slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat, příslušný orgán veterinární správy

a)

v souladu s § 48 odst. 1 písm. c), popřípadě § 49 odst. 1 písm. c) zákona přijme neprodleně ochranná a zdolávací opatření podle části A přílohy č. 18 k této vyhlášce, aby omezil šíření nákazy, a vypracuje plán její eradikace podle části B přílohy č. 18 k této vyhlášce,

b)

informuje o potvrzení nákazy chovatele zvířat vnímavých druhů a uživatele honitby.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 78-79)

§ 78

Zjistí-li se při provádění ochranných a zdolávacích opatření podle této vyhlášky, že některé opatření neodpovídá epizootologické situaci, anebo šíří-li se virus slintavky a kulhavky navzdory ochranným a zdolávacím opatřením uplatňovaným podle této vyhlášky, může Státní veterinární správa požádat Komisi o souhlas k provádění alternativních opatření s rovnocenným epizootologickým účinkem, a to během omezeného období, odpovídajícího epizootologické situaci.

§ 79

Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona předloží Komisi do 31. prosince 2004 pohotovostní plán ke schválení z hlediska cílů a změn vyplývajících z § 68.

ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (§ 80)

§ 80

V části druhé vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., se hlava IV včetně nadpisu zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST (§ 81)

§ 81

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1

KRITÉRIA PRO VYHLÁŠENÍ OHNISKA SLINTAVKY A KULHAVKY

V hospodářství se vyhlašuje ohnisko, je-li splněno jedno nebo více těchto kritérií:

1.

U zvířete, produktu získaného z tohoto zvířete nebo v jeho okolí byl izolován virus slintavky a kulhavky.

2.

U zvířete vnímavého druhu jsou pozorovány klinické příznaky odpovídající slintavce a kulhavce a ve vzorcích odebraných ze zvířete nebo zvířat stejné epizootologické jednotky byl zjištěn a identifikován virový antigen nebo virová ribonukleová kyselina (RNA) typická pro jeden nebo více sérotypů viru slintavky a kulhavky.

3.

U zvířete vnímavého druhu jsou pozorovány klinické příznaky odpovídající slintavce a kulhavce a zvíře nebo jeho stádo jsou pozitivní na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-1i jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce.

4.

Ve vzorcích odebraných ze zvířat vnímavých druhů byl zjištěn a identifikován virový antigen nebo virová ribonukleová kyselina (RNA) typická pro jeden nebo více sérotypů viru slintavky a kulhavky a zvířata jsou pozitivní na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-li v případě protilátek proti strukturálním bílkovinám jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce.

5.

Byla zjištěna epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem slintavky a kulhavky a platí alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

jedno nebo více zvířat jsou pozitivní na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-li jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce;

b)

ve vzorcích odebraných z jednoho nebo více zvířat vnímavých druhů byl zjištěn a identifikován virový antigen nebo virová ribonukleová kyselina (RNA) typická pro jeden nebo více sérotypů viru slintavky a kulhavky;

c)

u jednoho nebo více zvířat vnímavých druhů byla sérologicky prokázána aktivní nákaza virem slintavky a kulhavky zjištěním sérokonverze z negativního výsledku na pozitivní výsledek na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-li jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce.

Nelze-li již odůvodněně předpokládat dosavadní séronegativní status, sérokonverze se zjišťuje na dvojicích vzorků odebraných ze stejných zvířat dvakrát nebo vícekrát v odstupu alespoň 5 dnů v případě strukturálních bílkovin a alespoň 21 dnů v případě nestrukturálních bílkovin;

d)

u zvířete vnímavého druhu jsou pozorovány klinické příznaky odpovídající slintavce a kulhavce.

Příloha č. 2

HLÁŠENÍ NÁKAZY A DALŠÍCH EPIZOOTOLOGICKÝCH INFORMACÍ ČLENSKÝM STÁTEM S POTVRZENOU SLINTAVKOU A KULHAVKOU

1.

Během 24 hodin od potvrzení každého primárního ohniska nebo případu v místech nebo dopravních prostředcích podle § 17 této vyhlášky musí Státní veterinární správa prostřednictvím systému hlášení chorob zvířat zřízeného rozhodnutím orgánů Evropské unie oznámit tyto údaje:

a)

den odeslání;

b)

čas odeslání;

c)

země původu;

d)

název nákazy a případně typ viru;

e)

pořadové číslo ohniska;

f)

typ ohniska;

g)

referenční číslo ohniska souvisejícího s tímto ohniskem;

h)

oblast a zeměpisná poloha hospodářství;

i)

další oblast postižená omezeními;

j)

datum potvrzení a metoda, která byla použita pro potvrzení;

k)

datum podezření;

l)

předpokládané datum prvního nakažení;

m)

původ nákazy, může-li být zjištěn;

n)

přijatá opatření pro tlumení nákazy.

2.

V případě primárních ohnisek nebo případů v prostorech nebo dopravních prostředcích podle § 17 této vyhlášky musí Státní veterinární správa kromě údajů podle bodu 1 poskytnout rovněž tyto informace:

a)

počet zvířat každého vnímavého druhu v ohnisku nebo v prostorech a dopravních prostředcích podle § 17 této vyhlášky;

b)

pro každý druh a kategorii (plemenná, výkrmová, jatečná atd.), počet uhynulých zvířat vnímavých druhů v hospodářství, jatkách nebo dopravním prostředku;

c)

pro každou kategorii (plemenná, výkrmová, jatečná atd.), nemocnost a počet zvířat vnímavých druhů a počet, u kterých byla potvrzena slintavka a kulhavka;

d)

počet zvířat vnímavých druhů utracených v ohnisku, na jatkách nebo dopravním prostředku;

e)

počet zpracovaných a neškodně odstraněných kadáverů,

f)

vzdálenost ohniska od nejbližšího hospodářství, ve kterém jsou držena zvířata vnímavých druhů;

g)

je-li potvrzena slintavka a kulhavka na jatkách nebo v dopravním prostředku, polohu jednoho či více hospodářství původu nakažených zvířat nebo jatečně opracovaných těl.

3.

V případě sekundárních ohnisek musí být informace podle bodu 1 a 2 předány ve lhůtě stanovené v § 8 vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

4.

Státní veterinární správa zajistí, aby informace poskytnuté o ohniscích nebo případech slintavky a kulhavky v hospodářství, jatkách nebo dopravním prostředku v souladu s body 1, 2 a 3 byly co nejdříve doplněny písemnou zprávou Komisi a ostatním členským státům, která přinejmenším obsahuje:

a)

datum utracení zvířat vnímavých druhů v hospodářství, jatkách nebo dopravním prostředku a zpracování jejich jatečně opracovaných těl;

b)

výsledky testů provedených na vzorcích odebraných po utracení zvířat vnímavých druhů;

c)

při uplatnění odchylky podle § 18 této vyhlášky, počet utracených a zpracovaných zvířat vnímavých druhů a případně počet zvířat vnímavých druhů, která mají být poražena později, a lhůtu určenou pro jejich poražení;

d)

všechny informace o možném nebo potvrzeném původu nákazy;

e)

v případě primárního ohniska nebo případu slintavky a kulhavky na jatkách nebo v dopravním prostředku, genetický typ viru, který je příčinou ohniska nebo případu;

f)

v případech, kdy byla zvířata vnímavých druhů utracena v kontaktních hospodářstvích nebo v hospodářstvích se zvířaty vnímavých druhů podezřelými z nákazy virem slintavky a kulhavky, informace o:

i)

datu utracení a počtu zvířat vnímavých druhů všech kategorií utracených v každém hospodářství a v případech, kdy zvířata vnímavých druhů v kontaktních hospodářstvích nebyla utracena, musí být poskytnuty informace o důvodech tohoto rozhodnutí;

ii)

epizootologické souvislosti mezi ohniskem nebo případem slintavky a kulhavky a jednotlivými kontaktními hospodářstvími nebo důvodech podezření na slintavku a kulhavku v jednotlivých podezřelých hospodářstvích;

iii)

výsledcích laboratorních vyšetření vzorků odebraných ze zvířat vnímavých druhů v hospodářstvích a při jejich utracení.

5.

Není-li systém hlášení chorob zvířat z jakéhokoli důvodu dočasně funkční, používají se jiné komunikační prostředky.

Příloha č. 3

ŠETŘENÍ

1.

Klinické vyšetření

1.1.

Všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích musí být klinicky vyšetřena na příznaky nebo symptomy slintavky a kulhavky.

1.2.

Zvláštní důraz se klade na zvířata, která mohla být s vysokou pravděpodobností vystavena viru slintavky a kulhavky, zejména zvířata přepravená z rizikových hospodářství nebo zvířata v úzkém kontaktu s osobami nebo zařízením, které bylo v úzkém kontaktu s rizikovými hospodářstvími.

1.3.

Klinické vyšetření musí zohledňovat přenos slintavky a kulhavky, včetně inkubační doby podle § 2 písm. f) této vyhlášky, a způsob chovu zvířat vnímavých druhů.

1.4.

Příslušné záznamy vedené v hospodářství musí být podrobně přezkoumány, zejména s ohledem na údaje pro účely zdraví zvířat vyžadované právními předpisy v souladu s právem Evropské unie a případně údaje o nemocnosti, úmrtnosti a zmetání, klinických vyšetřeních, změnách produktivity a příjmu krmiva, nákupu a prodeji zvířat, návštěvách osob, které mohly být kontaminovány, a jiné informace důležité z hlediska anamnézy.

2.

Postupy odběru vzorků

2.1.

Všeobecná ustanovení

2.1.1.

Odběr vzorků k sérologickému vyšetření se provádí:

2.1.1.1.

podle doporučení epizootologické skupiny vytvořené v rámci skupiny odborníků podle § 74 této vyhlášky, a

2.1.1.2.

na podporu dohledání a - rovněž s ohledem na definici v příloze č. 1 k této vyhlášce - jako důkaz absence nákazy v minulosti.

2.1.2.

Případný odběr vzorků v rámci dozoru po zjištění ohniska je zahájen nejdříve 21 dnů po odstranění zvířat vnímavých druhů ze zamořeného nebo zamořených hospodářství a po předběžném čištění a dezinfekci, není-li v této příloze stanoveno jinak.

2.1.3.

Odběr vzorků od zvířat vnímavých druhů se provádí v souladu s ustanoveními této přílohy vždy, když jsou v ohnisku ovce, kozy nebo jiná zvířata vnímavých druhů neprojevující zřetelné klinické příznaky, a zejména byla-li tato zvířata izolována od skotu a prasat.

2.2.

Odběr vzorků v hospodářstvích

 

V hospodářstvích s podezřením na slintavku a kulhavku, ale bez klinických příznaků, jsou ovce a kozy a na doporučení epizootologické skupiny i jiné vnímavé druhy vyšetřeny podle protokolu odběru vzorků, na jehož základě lze minimálně s 95% jistotou zjistit 5% prevalenci.

2.3.

Odběr vzorků v ochranných pásmech

 

Maje-li být v souladu s § 35 této vyhlášky zrušena opatření podle § 20 až 34 této vyhlášky, jsou všechna hospodářství uvnitř ochranného pásma, ve kterých ovce a kozy nebyly v přímém a těsném kontaktu se skotem v období nejméně 21 dnů před odebráním vzorků, vyšetřena podle protokolu odběru vzorků, na jehož základě lze minimálně s 95% jistotou zjistit 5% prevalenci.

 

Krajská veterinární správa však může, umožňují-li to epizootologické okolnosti, a zejména při použití opatření podle § 35 odst. 1 písm. b) této vyhlášky, rozhodnout, že vzorky jsou odebrány nejdříve 14 dnů po odstranění zvířat vnímavých druhů ze zamořeného nebo zamořených hospodářství a po předběžném čištění a dezinfekci, provádí-li se odběr vzorků v souladu s bodem 2.3. při použití statistických parametrů, na jejichž základě lze minimálně s 95% jistotou zjistit 2% prevalenci nákazy ve stádech.

2.4.

Odběr vzorků v pásmech dozoru

 

Mají-li být v souladu s § 43 této vyhlášky zrušena opatření podle § 36 až 42 této vyhlášky, jsou vyšetřena hospodářství uvnitř pásma dozoru, ve kterých je při absenci klinických příznaků nutné předpokládat slintavku a kulhavku, zejména ve kterých jsou drženy ovce a kozy. Pro účely tohoto šetření postačuje model vícestupňového odběru vzorků, jsou-li vzorky odebrány:

2.4.1.

v hospodářstvích ve všech správních celcích uvnitř pásma, ve kterém ovce a kozy nebyly v přímém a těsném kontaktu se skotem v období nejméně 30 dnů před odebráním vzorků, a

2.4.2.

v tolika výše uvedených hospodářstvích, kolik je zapotřebí ke zjištění alespoň jednoho zamořeného hospodářství minimálně s 95% jistotou, je-li odhadována 2% prevalence při rovnoměrném rozložení v pásmu, a

2.4.3.

od tolika ovcí a koz v každém hospodářství, kolik je zapotřebí ke zjištění 5% prevalence nákazy ve stádech minimálně s 95% jistotou, a ode všech ovcí a koz, je-li v hospodářství méně než 15 ovcí a koz.

2.5.

Odběr vzorků pro účely monitoringu

2.5.1.

Pro účely monitoringu v pásmech vně pásem vymezených v souladu s ustanovením § 20 této vyhlášky, a zejména pro potvrzení absence nákazy u stád ovcí a koz, které nejsou v těsném a přímém kontaktu s neočkovaným skotem nebo neočkovanými prasaty, se používá protokol odběru vzorků doporučený OIE pro účely monitoringu nebo protokol odběru vzorků podle odstavce 2.4. s tím rozdílem vůči odstavci 2.4.2., že se předpokládá 1 % prevalence nákazy ve stádech.

3.

Počet vzorků stanovený v souladu s požadavky odstavců 2.2., 2.3. a 2.4.3. se zvýší, aby byla zohledněna zjištěná diagnostická citlivost používaného testu.

Příloha č. 4

ZÁSADY A POSTUPY ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE

1.

Všeobecné zásady a postupy

1.1.

Čisticí a dezinfekční postupy podle § 12 této vyhlášky se provádějí pod úředním dozorem a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře.

1.2.

Použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou úředně schváleny příslušným orgánem, aby bylo zajištěno zničení viru slintavky a kulhavky.

1.3.

Účinnost dezinfekčních prostředků nesmí být snížena dlouhým skladováním.

1.4.

Dezinfekční prostředky a postupy se volí s ohledem na povahu prostorů, dopravních prostředků a předmětů, které mají být ošetřeny.

1.5.

Podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajistit, že jejich účinnost není snížena. Zejména musí být dodrženy technické parametry předepsané výrobcem, jako je tlak, minimální teplota a požadovaná doba působení. Účinnost dezinfekčního prostředku nesmí být snížena interakcí s jinými látkami, jako jsou např. odmašťovací prostředky.

1.6.

Nezávisle na použitém dezinfekčním prostředku platí tato všeobecná pravidla:

1.6.1.

podestýlka, hnůj a fekálie jsou dezinfekčním prostředkem důkladně napuštěny;

1.6.2.

všechny plochy, které mohly být kontaminovány, a zejména podlahy, rampy a stěny, pokud možno po odstranění nebo demontáži zařízení nebo instalací, které by snižovaly účinnost čisticích a dezinfekčních postupů, jsou omyty a důkladně vykartáčovány a vydrhnuty;

1.6.3.

opětně je použit dezinfekční prostředek minimálně na dobu působení předepsanou výrobcem;

1.6.4.

voda použitá při čištění je odstraněna takovým způsobem, který vylučuje šíření viru slintavky a kulhavky, a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře.

1.7.

Po mytí, při kterém se používají kapaliny pod tlakem, a po dezinfekci musí být zabráněno nové kontaminaci dříve čištěných nebo dezinfikovaných částí.

1.8.

Součástí postupu je mytí, dezinfekce nebo likvidace zařízení, instalací, předmětů nebo boxů, které mohly být kontaminovány.

1.9.

Čisticí a dezinfekční postupy podle této vyhlášky musí být uvedeny v záznamech chovatele nebo v případě dopravního prostředku v záznamech dopravce, a je-li třeba úředního povolení, musí být schváleny dohlížejícím úředním veterinárním lékařem.

2.

Zvláštní ustanovení pro čištění a dezinfekci zamořených hospodářství

2.1.

Předběžné čištění a dezinfekce

2.1.1.

Při utrácení zvířat jsou přijata všechna nezbytná opatření, která zabraňují nebo minimalizují šíření viru slintavky a kulhavky. K těmto opatřením mj. patří instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění ochranných oděvů a sprch, dekontaminace použitého zařízení, nástrojů a příslušenství a přerušení dodávky proudu pro ventilační zařízení.

2.1.2.

Kadávery utracených zvířat musí být postříkány dezinfekčním prostředkem a odvezeny z hospodářství v uzavřených a nepropustných obalech za účelem zpracování a odstranění.

2.1.3.

Po odvezení kadáverů zvířat vnímavých druhů za účelem zpracování a odstranění jsou části hospodářství, ve kterých byla tato zvířata ustájena, a všechny části ostatních budov, prostorů atd. kontaminované při utrácení, porážení nebo vyšetření post mortem postříkány dezinfekčními prostředky schválenými k tomuto účelu.

2.1.4.

Všechny tkáně nebo krev, které případně unikly pří porážení nebo vyšetření post mortem, a všechny hrubé nečistoty z budov, dvorů, zařízení atd. jsou pečlivě shromážděny a zlikvidovány společně s těly.

2.1.5.

Použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na všech plochách minimálně 24 hodin.

2.2.

Závěrečné čištění a dezinfekce

2.2.1.

Všechny plochy jsou zbaveny mastnoty a nečistoty odmašťovacím prostředkem a umyty studenou vodou.

2.2.2.

Po umytí studenou vodou jsou plochy znovu postříkány dezinfekčním prostředkem.

2.2.3.

Po 7 dnech jsou prostory opět ošetřeny odmašťovacím prostředkem, opláchnuty studenou vodou, postříkány dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuty studenou vodou.

3.

Dezinfekce kontaminovaného steliva, hnoje, kejdy a močůvky

3.1.

Pevné části hnoje a použitého steliva jsou uloženy na hromadu, pokud možno s přidáním 100 kg granulovaného páleného vápna na 1 m3 hnoje, aby bylo zaručeno dosažení teploty minimálně 70 °C v celé hromadě, postříkány dezinfekčním prostředkem a ponechány na místě minimálně 42 dnů, během nichž by měla být hromada buď zakryta, nebo přeložena, aby bylo zaručeno tepelné ošetření všech vrstev.

3.2.

Tekuté části hnoje, kejda a močůvka jsou skladovány minimálně 42 dnů po posledním přidání infikovaného materiálu. Tato doba může být prodloužena při silné kontaminaci kejdy a močůvky nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek. Tato doba může být zkrácena při přidání dezinfekčního prostředku, kterým se dostatečně změní pH v celém objemu hmoty za účelem zničení viru slintavky a kulhavky.

4.

Zvláštní případy

4.1.

Nemohou-li být z technických nebo bezpečnostních důvodů provedeny čisticí a dezinfekční postupy v souladu s touto vyhláškou, musí být budovy nebo prostory čištěny a dezinfikovány co možná nejdůkladněji, aby bylo zabráněno šíření viru slintavky a kulhavky, a minimálně 1 rok musí zůstat neobsazeny zvířaty vnímavých druhů.

4.2.

Odchylně od bodů 2.1. a 2.2. může v případě hospodářství pod širým nebem krajská veterinární správa stanovit zvláštní čisticí a dezinfekční postupy s ohledem na druh hospodářství a klimatické podmínky.

4.3.

Odchylně od bodu 3 může krajská veterinární správa stanovit zvláštní dezinfekční postupy pro hnůj, kejdu a močůvku, je-li vědecky prokázáno, že postup zajišťuje účinné zničení viru slintavky a kulhavky.

Příloha č. 5

REPOPULACE HOSPODÁŘSTVÍ

1.

Všeobecné zásady

1.1.

Repopulace může být zahájena nejdříve po uplynutí 21 dnů od provedení závěrečné dezinfekce hospodářství.

1.2.

Zvířata pro repopulaci mohou vstoupit do hospodářství pouze za těchto podmínek:

1.2.1.

zvířata nepocházejí z pasem, na která se vztahují veterinární omezení v souvislosti se slintavkou a kulhavkou;

1.2.2.

Krajská veterinární správa musí mít jistotu, že u zvířat určených k repopulaci mohl být zjištěn jakýkoli eventuální zbytkový virus slintavky a kulhavky buď na základě klinických příznaků v případě skotu nebo prasat, anebo laboratorním vyšetřením v případě jiných druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce, které je provedeno na konci pozorovací doby podle odstavce 1.3.;

1.2.3.

pro zajištění přiměřené imunitní reakce podle odstavce 1.2.2. u zvířat určených k repopulaci musí tato zvířata:

1.2.3.1.

buď pocházet nebo být přepravena z hospodářství nacházejícího se v pásmu o poloměru minimálně 10 km se středem v uvedeném hospodářství, ve kterém nevzniklo ohnisko slintavky a kulhavky nejméně po dobu 30 dnů, anebo

1.2.3.2.

musí být podrobena vyšetření podle přílohy č. 13 k této vyhlášce na přítomnost protilátek proti viru slintavky a kulhavky s negativním výsledkem, které bylo provedeno na vzorcích odebraných před vstupem zvířat do hospodářství.

1.3.

Bez ohledu na způsob chovu používaný v hospodářství musí repopulace splňovat tyto podmínky:

1.3.1.

zvířata musí být zastavena do všech jednotek a budov příslušného hospodářství;

1.3.2.

v případě hospodářství s více jednotkami nebo budovami nemusí být repopulace ve všech jednotkách nebo budovách provedena současně.

 

Žádné zvíře druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce však nesmí opustit hospodářství, dokud nebyly u všech nově zastavených zvířat ve všech jednotkách a budovách provedeny všechny postupy repopulace;

1.3.3.

během prvních 14 dnů po zástavu musí být zvířata klinicky vyšetřena každé 3 dny;

1.3.4.

v období mezi 15. a 28. dnem po novém zástavu musí být zvířata klinicky vyšetřena jednou týdně;

1.3.5.

nejdříve za 28 dnů po posledním novém zástavu musí být všechna zvířata klinicky vyšetřena a pro účely vyšetření na protilátky proti viru slintavky a kulhavky musí být odebrány vzorky v souladu s požadavky bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce;

1.4.

Postup repopulace se považuje za ukončený, jestliže opatření podle bodu 1.3.5. byla provedena s negativním výsledkem.

2.

Rozšířená opatření a odchylky

2.1.

Krajská veterinární správa může nařídit:

2.1.1.

použití indikátorových zvířat (biologických indikátorů), zvláště v hospodářstvích, která lze obtížně čistit a dezinfikovat, a zejména v hospodářstvích pod širým nebem. Prováděcí pravidla o použití indikátorových zvířat mohou být stanovena orgány Evropské unie;

2.1.2.

doplňková ochranná a kontrolní opatření v rámci repopulace.

2.2.

Krajská veterinární správa může postupovat odchylně od opatření podle bodů 1.3.2. až 1.3.4. této přílohy, provádí-li se repopulace po uplynutí 3 měsíců od vzniku posledního ohniska v pásmu o poloměru 10 km se středem v hospodářství, ve kterém se tato repopulate provádí.

3.

Repopulate ve spojení s nouzovým očkováním

3.1.

Repopulace v očkovacím pásmu vymezeném podle § 51 této vyhlášky se provádí bud v souladu s odstavci 1 a 2 této přílohy, anebo v souladu s § 57 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2 písm. a) body 1, 3 a 4 této vyhlášky.

3.2.

Krajská veterinární správa může povolit repopulaci očkovaných zvířat v hospodářstvích nacházejících se vně očkovacího pásma po provedení opatření podle § 60 této vyhlášky a za těchto podmínek:

3.2.1.

přesahuje-li podíl očkovaných zvířat použitých pro repopulaci 75 %, jsou očkovaná zvířata nejdříve za 28 dnů od posledního zástavu zvířat vnímavých druhů náhodně testována na přítomnost protilátek proti nestrukturálním bílkovinám za použití statistických parametrů podle bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce a pro neočkovaná zvířata platí ustanovení odstavce 1, nebo

3.2.2.

nepřesahuje-li podíl očkovaných zvířat 75 %, jsou neočkovaná zvířata považována za indikátorová zvířata a platí ustanovení odstavce 1.

Příloha č. 6

OMEZENÍ PŘEMÍSŤOVÁNÍ KOŇOVITÝCH

1.

Minimální opatření

 

Je-li potvrzeno alespoň jedno ohnisko slintavky a kulhavky v souladu s § 11 této vyhlášky, je třeba zajistit, aby koňovití nebyli odesláni do jiných členských států, nejsou-li kromě průkazu koně podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, provázeni veterinárním osvědčením podle § 19 odst. 5 vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

2.

Doporučená doplňková opatření

2.1.

Opatření při zákazu přemišťování

 

Uplatňuje-li krajská veterinární správa úplný zákaz přemísťování podle § 8 odst. 3 této vyhlášky, může být přeprava koňovitých z hospodářství s omezeními podle § 5 a 11 této vyhlášky povolena pro koňovité, kteří potřebují zvláštní veterinární ošetření v prostorech bez zvířat vnímavých druhů, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.1.1.

případ musí být dokumentován veterinárním lékařem, který je k dosažení 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu;

2.1.2.

musí být k dispozici souhlas kliniky určení;

2.1.3.

přeprava musí být povolena krajskou veterinární správou, které jsou k dosažení 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu;

2.1.4.

koňovití musí být při přepravě provázeni průkazem koně;

2.1.5.

dosažitelný úřední veterinární lékař musí být informován o trase před odjezdem;

2.1.6.

koňovití musí být vyhřebelcováni a ošetřeni účinným dezinfekčním prostředkem;

2.1.7.

koňovití musí být přepravováni v dopravním prostředku určeném pro přepravu koní, který je jako takový rozpoznatelný a je čištěn a dezinfikován před a po použití.

2.2.

Kontroly koňovitých ve vztahu k ochranným pásmům a pásmům dozoru

2.2.1.

Přemísťování koňovitých vně ochranných pásem a pásem dozoru nepodléhá jiným podmínkám než podle vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu z třetích zemí.

2.2.2.

Přemísťování koňovitých uvnitř ochranných pásem a pásem dozoru vymezených v souladu s § 20 této vyhlášky podléhá těmto podmínkám:

2.2.2.1.

použití koňovitých držených v hospodářstvích v ochranném pásmu a pásmu dozoru, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, může být povoleno v ochranném pásmu s výhradou odpovídajícího čištění a dezinfekce a nesmí být omezeno v prostorech nacházejících se v pásmu dozoru;

2.2.2.2.

koňovití mohou být bez omezení přepravováni v dopravním prostředku určeném pro přepravu koní do hospodářství, ve kterém nejsou držena zvířata vnímavých druhů;

2.2.2.3.

krajská veterinární správa může ve výjimečných případech povolit přepravu koňovitých v určeném nebo registrovaném dopravním prostředku pro přepravu koní z hospodářství, ve kterém nejsou držena zvířata vnímavých druhů, do jiného hospodářství, ve kterém jsou držena zvířata vnímavých druhů a které se nachází v ochranném pásmu, s výhradou čištění a dezinfekce dopravního prostředku před nakládkou zvířat a před odjezdem z hospodářství určení;

2.2.2.4.

přemísťování koňovitých po veřejných silnicích, po pastvinách patřících k hospodářstvím, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, a cvičištích může být povoleno.

2.2.3.

Odběr spermatu, vaječných buněk a embryí koňovitých od dárcovských zvířat v hospodářstvích, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, v ochranném pásmu a pásmu dozoru a přeprava spermatu, vaječných buněk a embryí koňovitých ke koňovitým příjemcům v hospodářstvích, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, nejsou omezeny.

2.2.4.

Návštěvy vlastníků koňovitých, veterinárních lékařů, inseminátorů a podkovářů v hospodářstvích v pásmech dozoru, ve kterých jsou držena zvířata vnímavých druhů, ale která nepodléhají omezením podle § 5 a 11 této vyhlášky, podléhají těmto podmínkám:

2.2.4.1.

koňovití jsou drženi odděleně od zvířat vnímavých druhů a výše uvedeným osobám je účinně zabráněno v přístupu ke zvířatům vnímavých druhů;

2.2.4.2.

všechny osoby uvedené v bodě 2.2.4. musí být zaregistrovány;

2.2.4.3.

dopravní prostředky a boty osob uvedených v bodě 2.2.4. jsou očištěny a dezinfikovány.

Příloha č. 7

OŠETŘENÍ PRODUKTŮ ZA ÚČELEM ZNIČENÍ VIRU SLINTAVKY A KULHAVKY

ČÁST A

 

Produkty živočišného původu

 

1.

Masné výrobky ošetřené alespoň jedním ze způsobů podle prvního sloupce tabulky 1 přílohy III směrnice 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

2.

Kůže a kožky odpovídající požadavkům podle článku 20 a přílohy VIII kapitoly VI písm. A bodu 2 písm. c) nebo d) nařízení (ES) č. 1774/2002.

3.

Ovčí vlna, srst přežvýkavců a štětiny prasat odpovídající požadavkům podle článku 20 a přílohy VIII kapitoly VI písm. A bodu 1 nařízení (ES) č. 1774/2002.

4.

Produkty získané od zvířat vnímavých druhů, které byly podrobeny:

a)

buď tepelnému ošetření v hermeticky uzavřených nádobách s hodnotou Fo 3,00 nebo vyšší, nebo

b)

tepelnému ošetření, při kterém je v jádře dosaženo teploty minimálně 70 °C alespoň po dobu 60 minut.

5.

Krev a krevní výrobky ze zvířat vnímavých druhů používané pro technické účely, včetně léčiv, činidel k diagnostice in vitro a laboratorních činidel, které byly podrobeny alespoň jednomu z ošetření uvedených v příloze VIII kapitole IV písm. B bodu 3 písm. e) podbodu ii) nařízení (ES) č. 1774/2002.

6.

Sádlo, tavené a škvařené tuky, které byly podrobeny tepelnému ošetření podle přílohy VII kapitoly IV písm. B bodu 2 písm. d) podbodu iv) nařízení (ES) č. 1774/2002.

7.

Krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy, které odpovídají požadavkům podle přílohy VIII kapitoly II písm. B bodu 2, 3 nebo 4 nařízení (ES) č. 1774/2002.

8.

Lovecké trofeje z kopytníků, které odpovídají požadavkům podle přílohy VIII kapitoly VII písm. A bodu 1, 3 nebo 4 nařízení (ES) č. 1774/2002.

9.

Zvířecí střeva, která byla v souladu s kapitolou 1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu z třetích zemí, očištěna, oškrábána a buď na dobu 30 dnů nasolena chloridem sodným, nebo po oškrábání vybělena nebo vysušena a po zpracování chráněna před rekontaminací.

 

ČÁST B

 

Produkty neživočišného původu

 

1.

Sláma a objemná krmiva, která

a)

buď byla ošetřena

i)

párou v uzavřené komoře nejméně po dobu 10 minut a za minimální teploty 80 °C, nebo

ii)

formalínovými párami (formaldehydovým plynem) působícími v uzavřené komoře nejméně po dobu 8 hodin a za minimální teploty 19 °C při použití obvyklých prodejních roztoků s koncentrací 35-40 %, nebo

b)

byla skladována v balících nebo žocích v krytých prostorech nacházejících se nejméně 2 km od nejbližšího ohniska slintavky a kulhavky a neopustí tyto prostory před uplynutím nejméně 3 měsíců od ukončení čištění a dezinfekce podle § 12 této vyhlášky a v žádném případě před zrušením omezení v ochranném pásmu.

Příloha č. 8

Ošetření masa

ČÁST A

 

Ošetřeni čerstvého masa

 

1.

Čerstvé maso bez kosti:

Maso (všechny části domácího skotu, včetně druhů Bison bison a Bubalus bubalis, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků, které jsou vhodné k lidské spotřebě) s bránicemi, ale s výjimkou drobů, ze kterého byly odstraněny kosti a hlavni přístupné mízní uzliny.

2.

Upravené droby:

-

srdce, ze kterých byly zcela odstraněny mízní uzliny, pojivové tkáně a příslušný tuk;

-

játra, ze kterých byly zcela odstraněny mízní uzliny, pojivové tkáně a příslušný tuk;

-

celé žvýkací svaly naříznuté v souladu s písm. a) oddílem A bodem 41 části VIII (veterinární prohlídka po poražení) přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ze kterých byly zcela odstraněny mízní uzliny, pojivové tkáně a příslušný tuk;

-

jazyky s epitelovou tkání, ale bez kostí, chrupavek a mandlí;

-

plíce, ze kterých byly odstraněny průdušnice a průdušky a mediastinální a bronchiální mízní uzliny;

-

jiné droby bez kostí nebo chrupavek, ze kterých byly zcela odstraněny mízní uzliny, pojivové tkáně, příslušný tuk a sliznice.

3.

Zrání:

-

zrání jatečně opracovaných těl při teplotě nad + 2 °C nejméně po dobu 24 hodin;

-

hodnota pH naměřená uprostřed svalu m. longissimus dorsi méně než 6,0.

4.

Je třeba používat účinná opatření proti křížové kontaminaci.

 

ČÁST B

 

Doplňková opatření pro výrobu čerstvého masa ze zvířat vnímavých druhů pocházejících z pásma dozoru

 

1.

Čerstvé maso, s výjimkou hlav, vnitřností a drobů, určené pro uvádění na trh vně ochranného pásma a pásma dozoru se vyrábí při dodržení alespoň jedné z těchto doplňkových podmínek:

a)

přežvýkavci:

i)

zvířata byla kontrolována podle § 23 odst. 2 této vyhlášky a

ii)

maso je ošetřeno podle bodů 1, 3 a 4 části A,

b)

všechna zvířata vnímavých druhů:

i)

zvířata pobývala v hospodářství nejméně 21 dnů a jsou označena a evidována způsobem, který umožňuje dohledání hospodářství původu, a

ii)

zvířata byla kontrolována podle § 23 odst. 2 této vyhlášky a

iii)

maso je zřetelně označeno a je pozastaveno pod úředním dohledem nejméně 7 dnů a není uvolněno do oběhu, dokud není na konci doby pozastavení úředně vyloučeno jakékoli podezření z nákazy virem slintavky a kulhavky v hospodářství původu;

c)

všechna zvířata vnímavých druhů:

i)

pro zvířata platil v hospodářství původu po dobu 21 dnů zákaz přemísťování, během kterého nebylo do hospodářství zařazeno žádné zvíře druhu vnímavého ke slintavce a kulhavce, a

ii)

zvířata byla během 24 hodin po nakládce kontrolována podle § 23 odst. 2 této vyhlášky a

iii)

vzorky odebrané v souladu se statistickými požadavky podle bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce během 48 hodin po nakládce byly s negativním výsledkem vyšetřeny na protilátky proti viru slintavky a kulhavky, a

iv)

maso je pozastaveno pod úřední kontrolou 24 hodin a není uvolněno do oběhu, dokud opakované klinické vyšetření zvířat v hospodářství původu nevyloučilo přítomnost nakažených zvířat nebo zvířat podezřelých z nákazy.

2.

Upravené droby jsou označeny značkou zdravotní nezávadnosti podle části XI oddílu B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a podrobeny jednomu z ošetření uvedených v bodě 1 části A přílohy č. 7 k této vyhlášce.

3.

Ostatní produkty jsou ošetřeny podle § 31 této vyhlášky.

Příloha č. 9

OŠETŘENÍ MLÉKA ZA ÚČELEM ZNIČENÍ VIRU SLINTAVKY A KULHAVKY

ČÁST A

 

Mléko a mléčné výrobky pro lidskou spotřebu

 

Tato ošetření jsou uznána za postupy, které poskytují dostatečné záruky pro účinné zničení viru slintavky a kulhavky v mléce a mléčných výrobcích pro lidskou spotřebu. Je třeba přijmout všechna potřebná opatření, která zabraňují tomu, aby mléko nebo mléčné výrobky přišly po zpracování do styku s jakýmkoli potenciálním zdrojem viru slintavky a kulhavky.

1.

Mléko pro lidskou spotřebu musí být ošetřeno nejméně jedním z těchto způsobů:

1.1.

sterilizace minimálně na hodnotu Fo 3;

12.

ošetření UHT(a);

1.3.

ošetření HTST(b), provedené dvakrát u mléka s hodnotou pH 7,0 nebo vyšší;

1.4.

ošetření HTST u mléka s hodnotou pH nižší než 7,0;

1.5.

HTST ve spojení s jiným fyzikálním ošetřením:

1.5.1.

buď snížením hodnoty pH pod 6 nejméně na jednu hodinu, nebo

1.5.2.

doplňkovým zahříváním minimálně na teplotu 72 °C nebo vyšší, spojeným s vysušením.

2.

Mléčné výrobky musí být buď ošetřeny jedním z výše uvedených způsobů, nebo být vyrobeny z mléka ošetřeného v souladu s odstavcem 1.

3.

O každém dalším ošetření rozhodují orgány Evropské unie, zejména u syrových mléčných výrobků s prodlouženou dobou zrání, včetně snížení hodnoty pH pod 6.

 

ČÁST B

 

Mléko a mléčné výrobky neurčené pro lidskou spotřebu a mléko a mléčné výrobky k výživě zvířat

 

Tato ošetření jsou uznána za postupy, které poskytují dostatečné záruky pro účinné zničení viru slintavky a kulhavky v mléce a mléčných výrobcích neurčených pro lidskou spotřebu nebo určených k výživě zvířat. Je třeba přijmout všechna potřebná opatření, která zabraňují tomu, aby mléko nebo mléčné výrobky přišly po zpracování do styku s jakýmkoli potenciálním zdrojem viru slintavky a kulhavky.

1.

Mléko neurčené pro lidskou spotřebu a mléko k výživě zvířat musí být ošetřeno nejméně jedním z těchto způsobů:

1.1.

sterilizace minimálně na hodnotu Fo 3;

1.2.

ošetření UHT(a) ve spojení s jiným fyzikálním ošetřením podle odstavce 1.4.1. nebo 1.4.2;

1.3.

ošetření HTST(b), provedené dvakrát;

1.4.

HTST ve spojení s jiným fyzikálním ošetřením:

1.4.1.

buď snížením hodnoty pH pod 6 nejméně na jednu hodinu, nebo

1.4.2.

doplňkovým zahříváním minimálně na teplotu 72 °C nebo vyšší, spojeným s vysušením.

2.

Mléčné výrobky musí být buď ošetřeny jedním z výše uvedených způsobů, nebo být vyrobeny z mléka ošetřeného v souladu s odstavcem 1.

3.

Syrovátka určená pro krmení zvířat vnímavých druhů a vyrobená z mléka ošetřeného v souladu s odstavcem 1 může být odebrána nejdříve 16 hodin po sražení mléka a její hodnota pH před přepravou do hospodářství s chovem prasat musí být nižší než 6,0.

____________

(a)

UHT = ošetření ultravysokou teplotou (Ultra-High Temperature) při 132 °C nejméně na jednu sekundu.

(b)

HTST = krátkodobá vysokoteplotní pasterizace (High Temperature Short Time) při teplotě 72 °C nejméně na 15 sekund nebo ošetření s rovnocenným pasterizačním účinkem, kterým je dosažena negativní reakce na fosfatázový test.

Příloha č. 10

KRITÉRIA PROVÁDĚNÍ OCHRANNÉHO OČKOVÁNÍ A POKYNY PRO PROGRAMY NOUZOVÉHO OČKOVÁNÍ

1.

Kritéria při rozhodování pro provádění ochranného očkování(*)

Kritéria

Rozhodnutí

Pro očkování

Proti očkování

Hustota populace vnímavých zvířat

vysoká

nízká

Převažující klinicky postižené druhy

prasata

přežvýkavci

Přemísťování potenciálně nakažených zvířat nebo produktů ven z ochranného pásma

prokázané

neprokázané

Pravděpodobnost vzdušného přenosu viru ze zamořených hospodářství

vysoká

nízká nebo nulová

Vhodná očkovací látka

k dispozici

není k dispozici

Původ ohnisek (zjistitelnost)

neznámý

známý

Křivka incidence ohnisek

strmý nárůst

slabý nebo pomalý nárůst

Rozložení ohnisek

velkoplošné

ohraničené

Reakce veřejnosti na likvidaci stád zvířat systematickým utrácením (metoda stamping-out),

silná

slabá

Přijatelnost regionalizace po očkování

ano

ne

 

2.

Doplňková kritéria při rozhodování pro provádění nouzového očkování

Kritéria

Rozhodnutí

Pro očkování

Proti očkování

Přijatelnost regionalizace pro třetí země

známá

neznámá

Hospodářské vyhodnocení konkurenčních tlumicích strategií

podle předpokladů by tlumicí strategie bez nouzového očkování vedla k významně vyšším hospodářským ztrátám v zemědělských a nezemědělských odvětvích

podle předpokladů by tlumicí strategie s nouzovým očkováním vedla k významně vyšším hospodářským ztrátám v zemědělských a nezemědělských odvětvích

Podle předpokladů nemůže být pravidlo 24/48 hodin použito účinně ve dvou následujících dnech1

ano

ne

Značný sociální a psychologický dopad likvidace stád zvířat

ano

ne

Existence velkých hospodářství s intenzivním chovem zvířat v pásmech s nízkou hustotou stád zvířat

ano

ne

1 Pravidlo 24/48 hodin znamená:

a) nakažená stáda v hospodářstvích podle § 11 této vyhlášky nemohou být zlikvidována metodou stamping-out během 24 hodin od potvrzení nákazy a

b) preventivní utracení potenciálně nakažených nebo kontaminovaných zvířat nemůže být bezpečně provedeno do 48 hodin.

 

3.

Definice prostorů s vysokou hustotou hospodářských zvířat

3.1.

Při rozhodování o přijímání opatření v souladu s touto vyhláškou, a zejména opatření podle § 51 odst. 2 této vyhlášky orgán veterinární správy kromě důkladného epizootologického vyhodnocení zváží definice prostorů s vysokou hustotou hospodářských zvířat podle bodu 3.2 nebo případně podle § 38 písm. j) vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a použijí přísnější definici.

Definice může být pozměněna na základě nových vědeckých poznatků rozhodnutím orgánů Evropské unie.

3.2.

Zvířata vnímavých druhů

U zvířat vnímavých druhů je prostorem s vysokou hustotou stád zvířat zeměpisný prostor o poloměru 10 km kolem hospodářství se zvířaty vnímavých druhů podezřelými z nákazy nebo nakaženými slintavkou a kulhavkou, je-li v něm hustota zvířat vnímavých druhů vyšší než 1000 kusů na km2. Příslušné hospodářství se musí nacházet buď v podoblasti podle definice v § 2 písm. q) této vyhlášky, ve které je hustota zvířat vnímavých druhů vyšší než 450 kusů na km2, nebo ve vzdáleností menší než 20 km od této podoblasti.

___________

(*)

V souladu se zprávou Vědeckého výboru pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty z roku 1999.

Příloha č. 11

zrušena

Příloha č. 12

STANDARDY BIOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI PRO LABORATOŘE A ZAŘÍZENÍ MANIPULUJÍCÍ S ŽIVÝM VIREM SLINTAVKY A KULHAVKY

1.

Laboratoře a zařízení manipulující s živým virem slintavky a kulhavky musí splňovat nebo překračovat minimální požadavky podle „Minimálních standardů pro laboratoře pracující s virem slintavky a kulhavky in vitroin vivo“ (Minimum standards for Laboratories working with foot-and-mouth virus in vitro and in vivo) stanovených Evropskou komisí pro tlumení slintavky a kulhavky na 26. zasedání v Římě v dubnu 1985, ve znění z roku 1993.

2.

Laboratoře a zařízení manipulující s živým virem slintavky a kulhavky musí být zkontrolovány nejméně dvakrát za pět let, přičemž jedna z kontrol se provádí bez předchozího ohlášení.

3.

Kontrolní skupina je tvořena přinejmenším

-

jedním odborníkem Komise,

-

jedním odborníkem na slintavku a kulhavku,

-

jedním nezávislým odborníkem pro otázky biologické bezpečnosti v laboratořích vystavených mikrobiologickým rizikům.

4.

Kontrolní skupina předkládá zprávu Komisi a členským státům v souladu s rozhodnutím 98/139/ES.

Příloha č. 13

DIAGNOSTICKÉ TESTY A STANDARDY PRO DIAGNOSTIKU SLINTAVKY A KULHAVKY A PRO DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKU JINÝCH VEZIKULÁRNÍCH VIROVÝCH CHOROB

V rámci této přílohy se „testem“ rozumí laboratorní diagnostický postup a „standardem“ referenční činidlo, které se stalo mezinárodně uznávaným standardem na základě srovnávacích testů prováděných různými laboratořemi.

 

ČÁST A

 

Diagnostické testy

 

1.

Doporučené postupy

Diagnostické testy uvedené v příručce standardů pro diagnostické testy a očkovací látky OIE, dále jen „příručka OIE“, jsou jakožto „předepsané testy“ pro mezinárodní obchod referenčními testy pro diagnostiku vezikulárních chorob v Evropské unii. Národní referenční laboratoře musí přijmout standardy a testy, které jsou nejméně tak přísné jako standardy a testy definované v příručce OIE.

Komise může rozhodnout o přijetí přísnějších testovacích postupů, než jsou postupy definované v příručce OIE.

2.

Alternativní postupy

Použití testů definovaných v příručce OIE jako „alternativní testy“ nebo jiných testů neuvedených v příručce OIE je povoleno, je-li prokázáno, že výkonnost testu odpovídá parametrům nebo překračuje parametry citlivosti a přesnosti podle příručky OIE nebo podle příloh příslušných právních předpisů Evropské unie (podle toho, které parametry jsou přísnější).

Národní referenční laboratoře, které provádějí diagnostické testy pro účely vnitrostátního nebo mezinárodního obchodu nebo obchodu uvnitř Evropské unie, musí provádět a ukládat potřebné záznamy, kterými lze doložit, že jimi používané testovací postupy odpovídají příslušným požadavků OIE nebo Evropské unie.

3.

Standardy a kontrola jakosti

Národní referenční laboratoře se pravidelně účastní normalizačních činností a externích cvičení zajištění jakosti organizovaných referenční laboratoří Evropské unie.

V rámci těchto cvičení může referenční laboratoř Evropské unie zohlednit výsledky testů určité národní referenční laboratoře, která se v přiměřeném období účastnila cvičení zajištění jakosti organizovaného některou z mezinárodních organizací zodpovědných za externí zajištění jakosti diagnostiky vezikulárních virových chorob, jako je OIE, Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace spojených národů nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Národní referenční laboratoře provádějí vnitřní programy zajištění jakosti. Podmínky těchto programů mohou být stanoveny rozhodnutím orgánů Evropské unie. Až do přijetí podrobných ustanovení programu platí pokyny OIE pro hodnocení kvality laboratoří (OIE Guidelines for Laboratory Quality Evaluation) (Komise standardů OIE, září 1995).

Jako součást zajištění jakosti národní referenční laboratoře prokazují, že jejich běžně používané testy odpovídají požadavkům citlivosti a přesnosti definovaným v příručce OIE nebo v příloze č. 14 k této vyhlášce (podle toho, které parametry jsou přísnější).

4.

Postupy přijímání a prověřování testů a standardů pro diagnostiku vezikulárních virových chorob

Testy a standardy pro diagnostiku vezikulárních virových chorob se přijímají rozhodnutím orgánů Evropské unie.

Komise může zohlednit vědecká doporučení, která vzešla z jednání národních referenčních laboratoří organizovaných referenční laboratoří Evropské unie

5.

Kontrola shody

Údaje z normalizačních činností a externích cvičení zajištění jakosti organizovaných referenční laboratoří Evropské unie jsou vyhodnocovány na každoročních jednáních národních referenčních laboratoří a oznamovány Komisi, která přehodnocuje seznam národních referenčních laboratoří podle seznamu národních laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky zveřejněném na internetových stránkách Státní veterinární správy.

Laboratoře, jejichž testy neodpovídají předepsaným požadavkům citlivosti a přesnosti, Komise požádá, aby v přiměřené lhůtě přizpůsobily své postupy, aby bylo zajištěno, že vyhovují těmto požadavkům. Neprokáže-li laboratoř ve stanovené lhůtě požadovanou úroveň výkonnosti, nejsou výsledky jejích testů po této lhůtě v Evropské unii uznávány.

6.

Výběr a přeprava vzorků

Přiměřená část vzorků odebraných terénních materiálů se zasílá některé z laboratoří podle seznamu národních laboratoří členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky zveřejněného na internetových stránkách Státní veterinární správy. Nejsou-li však tyto vzorky k dispozici nebo nejsou-li vhodné k přepravě, lze použít materiál primární kultury ze stejného hostitelského druhu nebo materiál buněčné kultury z malého počtu pasáží.

Je třeba sdělit historii materiálu primární nebo buněčné kultury.

Vzorky pro diagnostiku vezikulárních virových chorob mohou být přepravovány při 4 °C, nepřekračuje-li předpokládaná doba přepravy do přijímající laboratoře 24 hodin.

Pro přepravu vzorků jícno-hltanového seškrabu (hltanová kyreta) se doporučuje pevný oxid uhličitý (suchý led) nebo kapalný dusík, zejména nelze-li vyloučit prodlení na letištích. Zvláštní opatření jsou vyžadována pro bezpečné balení materiálu získaného ze zvířat podezřelých ze slintavky a kulhavky při přepravě uvnitř země i mezi zeměmi. Tato opatření mají zejména zabránit porušení nádob nebo úniku z nádob a riziku kontaminace, ale jsou rovněž důležitá pro doručení vzorků v uspokojivém stavu. Mrazící vložky mají přednost před tajícím ledem, aby se předcházelo možnosti úniku vody z balení.

Před odesláním vzorků musí být předem informována laboratoř určení a přijetí těchto vzorků musí být laboratoří předem odsouhlaseno.

Musí být dodrženy právní předpisy příslušných členských států o přepravě vzorků.

 

ČÁST B

 

Standardy

 

Protokoly příručky OIE stanoví pro vezikulární virové choroby referenční postupy pro izolaci viru, zjištění antigenů a protilátek.

 

1.

Slintavka a kulhavka

1.1.

Zjištění antigenu

Standardy zjišťování antigenu viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie.

Standardní inaktivované antigeny všech 7 sérotypů jsou k dispozici ve světové referenční laboratoři OIE/FAO pro slintavku a kulhavku (WRL).

Národní referenční laboratoře zajistí, aby jejich systém zjišťování antigenu odpovídal těmto minimálním standardům. Referenční laboratoř Evropské unie jim může případně doporučit ředění těchto antigenů za účelem získání výsledků silně nebo slabě pozitivních.

1.2.

Izolace viru

Standardy pro zjišťování viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie.

Izoláty kmenů viru slintavky a kulhavky jsou k dispozici ve světové referenční laboratoři OIE/FAO pro slintavku a kulhavku (WRL).

Národní referenční laboratoře zajistí, aby systémy tkáňových kultur používané pro izolaci viru slintavky a kulhavky byly citlivé na všechny sérotypy a kmeny, pro které má laboratoř diagnostickou kapacitu.

1.3.

Metody zjišťování nukleové kyseliny

Standardy pro zjišťování RNA viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie.

Pro účely budoucí normalizace může Komise nařídit provádění srovnávacích testů citlivosti metod zjišťování RNA mezí národními referenčními laboratořemi.

Komise může s ohledem na praktické obtíže dlouhodobějšího skladování nukleových kyselin ustanovit, aby normalizovaná činidla pro zajištění jakosti při zjišťování virové RNA byla k dispozici v referenční laboratoři Evropské unie.

1.4.

Zjištění protilátek (strukturální bílkoviny)

Standardy pro zjišťování protilátek proti viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie.

V rámci „FAO Phase XV Standardisation Exercise in Foot-and-Mouth Disease Antibody Detection“ byla v roce 1998 definována normalizovaná antiséra proti kmenům 01-Manisa, A22-Iraq a C-Noville viru slintavky a kulhavky.

Komise může stanovit, aby normalizovaná referenční séra pro hlavní varianty antigenů viru slintavky a kulhavky byla přijata jako výsledek normalizačních cvičení mezi referenční laboratoří Evropské unie a národními referenčními laboratořemi. Tato referenční séra používají národní referenční laboratoře v Evropské unii jako standardy.

1.5.

Zjištění protilátek (nestrukturální bílkoviny)

Standardy pro zjišťování protilátek proti viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie.

Komise může stanovit, aby normalizovaná referenční séra byla přijata jako výsledek normalizačních cvičení mezi referenční laboratoří Evropské unie a národními referenčními laboratořemi. Tato referenční séra používají národní referenční laboratoře v Evropské unie jako standardy.

2.

Vezikulární choroba prasat

Diagnostika vezikulární choroby prasat se provádí v souladu s rozhodnutím 2000/428/ES a diagnostickou příručkou.

3.

Jiné vezikulární virové choroby

V případě potřeby může Komise rozhodnout, že standardy laboratorní diagnostiky vezikulární stomatitidy nebo vezikulárního exantému prasat se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie.

Členské státy mohou udržovat laboratorní kapacitu pro diagnostiku jiných vezikulárních virových chorob než slintavka a kulhavka a vezikulární choroba prasat, tj. vezikulární stomatitidy a vezikulárního exantému prasat.

Národní referenční laboratoře, které hodlají udržovat diagnostickou kapacitu pro tyto viry, mohou získávat referenční činidla od světové referenční laboratoře OIE/FAO pro slintavku a kulhavku (WRL), Pirbright nebo od příslušné referenční laboratoře OIE.

Příloha č. 14

BANKA ANTIGENŮ A OČKOVACÍCH LÁTEK EVROPSKÉ UNIE

1.

Podmínky dodávky a skladování koncentrovaného inaktivovaného antigenu dodávaného bance antigenů a očkovacích látek Evropské unie:

a)

každý antigen sestává z jediné homogenní šarže;

b)

každá šarže je rozdělena tak, aby mohla být skladována na 2 oddělených zeměpisných místech pod zodpovědností určených prostorů banky antigenů a očkovacích látek Evropské unie;

c)

antigen odpovídá minimálně požadavkům Evropského lékopisu a příslušných ustanovení příručky OIE;

d)

zásady správné výrobní praxe jsou dodržovány po celou dobu výrobního procesu, včetně skladování a konečné úpravy očkovací látky rekonstituované ze skladovaných antigenů;

e)

není-li v textech podle písmene c) stanoveno jinak, je antigen vyčištěn tak, aby byly odstraněny nestrukturální bílkoviny viru slintavky a kulhavky. Vyčištění přinejmenším zajišťuje, že zbytkový obsah nestrukturálních bílkovin v očkovacích látkách rekonstituovaných z tohoto antigenu nevede k zjistitelnému množství protilátek proti nestrukturálním bílkovinám u zvířat, která byla jednou očkována a následně jednou přeočkována.

2.

Podmínky složení, výroby, plnění, etiketování a distribuce očkovacích látek rekonstituovaných z koncentrovaného inaktivovaného antigenu dodávaného bance antigenů a očkovacích látek Evropské unie:

a)

rychlá příprava složení očkovací látky z antigenu podle článku 81 směrnice 2003/85/ES;

b)

výroba bezpečné, sterilní a účinné očkovací látky s potencí minimálně 6 PD50 v souladu s testy účinnosti předepsanými Evropským lékopisem a vhodné pro použití v případě nouzového očkování přežvýkavců a prasat;

c)

kapacita přípravy složení ze skladovaného koncentrovaného inaktivovaného antigenu:

i)

až jeden milión očkovacích dávek během čtyř dnů od pokynu Komise;

ii)

až čtyři milióny dalších očkovacích dávek během 10 dnů od pokynu Komise;

d)

rychlé plnění, etiketování a distribuce očkovací látky podle zvláštních potřeb prostoru, kde se má očkování provádět.

Příloha č. 15

FUNKCE A POVINNOSTI NÁRODNÍCH REFERENČNÍCH LABORATOŘÍ

Funkce a povinnosti národních referenčních laboratoří podle § 66 této vyhlášky při diagnostice slintavky a kulhavky a jiných vezikulárních chorob:

1.

Všechny národní referenční laboratoře manipulující s živým virem slintavky a kulhavky dodržují podmínky vysoké bezpečnosti podle „Minimálních standardů pro laboratoře pracující s virem slintavky a kulhavky in vitroin vivo“ (Minimum standards for Laboratories working with foot-and-mouth virus in vitro and in vivo) stanovených Evropskou komisí pro tlumení slintavky a kulhavky na 26. zasedání v Římě v dubnu 1985, ve znění dodatku 6 bodu ii) zprávy z 30. zasedání v Římě z roku 1993.

2.

Národní referenční laboratoře nepřetržitě poskytují služby pro diagnostiku vezikulárních virových chorob a jsou vybaveny a kvalifikovány pro poskytování rychlé prvotní diagnózy.

3.

Národní referenční laboratoře mají inaktivované referenční kmeny všech sérotypů viru slintavky a kulhavky, imunní séra proti těmto virům a všechna další činidla, která jsou potřebná pro rychlou diagnózu. Pro potvrzení negativní diagnózy by měly být neustále připraveny příslušné buněčné kultury.

4.

Národní referenční laboratoře jsou vybaveny a kvalifikovány pro rozsáhlý sérologický dozor.

5.

Při podezření na primární ohnisko jsou odebrány příslušné vzorky a v souladu s daným protokolem urychleně přepraveny do národní referenční laboratoře. Pro rychlou odezvu při podezření na slintavku a kulhavku krajská veterinární správa zajistí, aby bylo na místě připraveno potřebné vybavení a materiál pro odběr vzorků a přepravu do národní referenční laboratoře.

6.

U všech virů, které jsou nově zavlečeny do Evropské unie, se určuje antigen a genom. Tuto charakteristiku provádí národní referenční laboratoř, je-li k tomuto účelu vybavena, nebo musí při nejbližší příležitosti zaslat vzorek viru z primárního případu pro potvrzení a další charakteristiku referenční laboratoři Evropské unie, která rovněž poskytne informace o antigenním vztahu terénního kmene k očkovacím kmenům v bance antigenů a očkovacích látek Evropské unie. Stejný postup se dodržuje u virů, které národní referenční laboratoře získají ze třetích zemí v situacích, kdy může být charakteristika viru pro Evropskou unii užitečná.

7.

Národní referenční laboratoře poskytnou příslušné epizootologické informace svému státnímu orgánu veterinární péče, který je předá referenční laboratoři Evropské unie.

8.

Národní referenční laboratoře spolupracují s referenční laboratoří Evropské unie, aby zajistily, aby terénní spolupracovníci státního orgánu veterinární péče měli v rámci svého vzdělávání možnost seznámit se s klinickými případy slintavky a kulhavky v národních referenčních laboratořích.

9.

Národní referenční laboratoře spolupracují s referenční laboratoří Evropské unie a ostatními národními referenčními laboratořemi na zlepšení diagnostických metod a při výměně příslušných materiálů a informací.

10.

Národní referenční laboratoře se účastní normalizačních činností a externích cvičení zajištění jakosti organizovaných referenční laboratoří Evropské unie.

11.

Národní referenční laboratoře používají testů a standardů, které splňují nebo překračují kritéria podle přílohy č. 13 k této vyhlášce. Národní referenční laboratoře poskytnou Komisi na požádání údaje, které dokládají, že používané testy splňují nebo překračují tyto požadavky.

 

12.

Národní referenční laboratoře jsou schopny identifikovat viry všech vezikulárních chorob a virus encefalomyelitidy, aby nedocházelo k prodlení při diagnostice a následném provádění tlumicích opatření krajskou veterinární správou.

13.

Národní referenční laboratoře spolupracují s ostatními laboratořemi určenými příslušnými orgány pro provádění testů, např. sérologických, při kterých se nepracuje s živým virem slintavky a kulhavky. Tyto laboratoře neprovádějí zjišťování viru ve vzorcích odebraných z podezřelých případů vezikulárních chorob. Tyto laboratoře nemusí splňovat normy biologické bezpečnosti podle bodu 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce, ale jejich postupy musí účinně zabraňovat možnosti šíření viru slintavky a kulhavky.

Vzorky poskytující neprůkazné výsledky testů jsou předány národní referenční laboratoři, která provede potvrzující testy.

Příloha č. 16

FUNKCE A ÚKOLY REFERENČNÍ LABORATOŘE EVROPSKÉ UNIE PRO SLINTAVKU A KULHAVKU

Funkce a povinnosti referenční laboratoře Evropské unie pro slintavku a kulhavku:

1.

Zajišťuje spojení mezi národními laboratořemi členských států a všem členským státům poskytuje optimální metody diagnostiky slintavky a kulhavky u hospodářských zvířat a případně diferenciální diagnostiky jiných vezikulárních virových chorob, zejména:

1.1.

pravidelně přijímá terénní vzorky z členských států a zemí, které zeměpisně nebo obchodně souvisejí s Evropskou unií v oblasti obchodu se zvířaty vnímavých druhů nebo produkty získanými z těchto zvířat, s ohledem na globální a regionální sledování nákazové situace, odhaduje a případně předpovídá riziko související s novými virovými kmeny a zvláštními epizootologickými situacemi a identifikuje virus, v případě potřeby v úzké spolupráci s regionální referenční laboratoří určenou OIE a se světovou referenční laboratoři OIE/FAO pro slintavku a kulhavku (WRL);

1.2.

provádí typizaci a úplnou charakteristiku antigenu a genomu vezikulárních virů ze vzorků podle bodu 1.1. a neprodleně sděluje výsledky těchto vyšetření Komisi, členskému státu a příslušné národní referenční laboratoři;

1.3.

vytváří a uchovává aktuální sbírku kmenů vezikulárních virů;

1.4.

vytváří a uchovává aktuální sbírku specifických sér proti kmenům vezikulárních virů;

1.5.

radí Komisi ve všech otázkách výběru a použití očkovacích kmenů slintavky a kulhavky.

2.

Podporuje činnost národních referenčních laboratoří, zejména:

2.1.

skladuje a dodává národním referenčním laboratořím činidla a materiály pro diagnostiku slintavky a kulhavky jako např. virus a/nebo inaktivované antigeny, standardní séra, buněčné linie a jiná referenční činidla;

2.2.

shromažďuje vědomosti o viru slintavky a kulhavky a ostatních souvisejících virech pro rychlou diferenciální diagnostiku;

2.3.

podporuje harmonizaci diagnostiky a zajišťuje odbornou dokonalost testů v Evropské unii organizováním a prováděním pravidelných srovnávacích testů a externích cvičení zajištění jakosti diagnostiky slintavky a kulhavky na úrovni Evropské unie a pravidelně předává výsledky těchto testů Komisi, členským státům a národním referenčním laboratořím;

2.4.

provádí výzkumné studie pro zlepšení metod tlumení nákazy ve spolupráci s národními referenčními laboratořemi a v souladu s ročním pracovním plánem referenční laboratoře Evropské unie.

3.

Poskytuje informace a provádí další vzdělávání, zejména:

3.1.

shromažďuje údaje a informace o metodách diagnostiky a diferenciální diagnostiky používaných národními referenčními laboratořemi a předává tyto informace Komisi a členským státům;

3.2.

přijímá a provádí potřebná opatření pro další vzdělávání odborníků v laboratorní diagnostice s ohledem na harmonizaci diagnostických technik;

3.3.

udržuje krok s vývojem epizootologie slintavky a kulhavky;

3.4.

organizuje každoroční zasedání, na kterém mohou zástupci národních referenčních laboratoří přehodnocovat diagnostické techniky a vývoj spolupráce.

4.

V dohodě s Komisí provádí experimenty a terénní testy pro zlepšení tlumení slintavky a kulhavky.

5.

Při každoročním zasedání národních referenčních laboratoří přehodnocuje obsah přílohy č. 13 k této vyhlášce, která definuje testy a standardy diagnostiky slintavky a kulhavky v Evropské unii.

6.

Spolupracuje s národními referenčními laboratořemi kandidátských zemí v souladu s touto přílohou.

7.

Referenční laboratoř Evropské unie pracuje v souladu s uznávanými přísnými bezpečnostními předpisy podle „Minimálních standardů pro laboratoře pracující s virem slintavky a kulhavky in vitroin vivo“ (Minimum standards for Laboratories working with foot-and-mouth virus in vitro and in vivo) stanovených Evropskou komisí pro tlumení slintavky a kulhavky na 26. zasedání v Římě v dubnu 1985, ve znění dodatku 6 bodu ii) zprávy z 30. zasedání Evropské komise pro tlumení slintavky a kulhavky z roku 1993, uvedenými v příloze č. 12 k této vyhlášce.

8.

Referenční laboratoř Evropské unie podle potřeby spolupracuje s Komisí v otázkách bezpečnostních opatření, která přijímají národní referenční laboratoře při diagnostice slintavky a kulhavky.

Příloha č. 17

KRITÉRIA A POŽADAVKY PRO POHOTOVOSTNÍ PLÁNY

Pohotovostní plány musí odpovídat přinejmenším těmto požadavkům:

1.

Zajišťují právní způsobilost potřebnou pro provádění pohotovostních plánů a umožňují rychlou a úspěšnou eradikační kampaň.

2.

Zajišťují přístup k nouzovým fondům, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům, aby byla zohledněna všechna hlediska boje proti epizootii slintavky a kulhavky.

3.

Je stanoven řetězec příkazů, které zajišťují rychlý a účinný rozhodovací postup při epizootii slintavky a kulhavky. Ústřední rozhodovací jednotka má za úkol strategické řízení tlumicích strategií a vedoucí veterinární služby je členem této jednotky.

4.

V rámci Státní veterinární správy musí být v případě vzniku ohniska neprodleně zřízeno funkční národní pohotovostní nákazové středisko (v České republice celostátní centrum tlumení nákaz), které koordinuje provádění všech rozhodnutí přijatých ústřední rozhodovací jednotkou. Je jmenován trvalý operační koordinátor, který je zodpovědný za rychlé zřízení střediska.

5.

Krajské veterinární správy mají podrobné plány, které jim v případě vzniku ohniska slintavky a kulhavky umožňují pohotově zřídit místní pohotovostní nákazová střediska (v České republice krajská centra tlumení nákaz) pro provádění tlumících opatření a opatření na ochranu životního prostředí na místní úrovní.

6.

Příslušný orgán zajistí spolupráci mezi národním pohotovostním nákazovým střediskem, místními pohotovostními nákazovými středisky a příslušnými orgány a institucemi ochrany životního prostředí pro náležitou koordinaci veterinárních činností a činností ochrany životního prostředí.

7.

Je vytvořena stálá pracovní skupina odborníků, případně ve spolupráci s ostatními členskými státy, která svými odbornými znalostmi podporuje příslušný orgán v optimální připravenosti na vznik ohniska.

8.

Je třeba připravit přiměřené zdroje, včetně personálu, vybavení a laboratorní kapacity, aby byla zajištěna rychlá a účinná kampaň.

9.

Je k dispozici aktuální pracovní příručka. Podrobně, obsáhle a prakticky popisuje všechny činnosti, pokyny a tlumicí opatření používané při zdolávání ohniska slintavky a kulhavky.

10.

Jsou k dispozici podrobné plány pro nouzové očkování.

11.

Personál se pravidelně účastní:

11.1.

školení v otázkách klinických příznaků, epizootologického šetření a tlumení epizootií;

11.2.

cvičných poplachů v reálném čase prováděných:

11.2.1.

dvakrát za 5 let, přičemž první cvičení by nemělo být zahájeno později než za 3 roky od schválení plánu, nebo

11.2.2.

během 5 let po účinném tlumení a eradikaci ohniska velké epizootie, nebo

11.2.3.

jedno ze 2 cvičení podle odstavce 11.2.1. je nahrazeno cvičením v reálném čase, které je požadováno v rámci pohotovostních plánů pro jiné velké epizootie postihující suchozemská zvířata, nebo

11.2.4.

odchylně od odstavce 11.2.1. a s výhradou příslušných ustanovení v pohotovostním plánu se členské státy s omezenými stavy zvířat vnímavých druhů účastní a přispívají ke cvičením v reálném čase prováděným sousedními členskými státy a u všech zvířat druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce provádějí cvičné poplachy podle bodu ii) písm. g) přílohy č. 7 k této vyhlášce.

11.3.

Je pořádáno školení o komunikačních technikách pro orgány, zemědělce a veterinární lékaře k zajištění trvalých kampaní nákazové připravenosti.

12.

Při přípravě pohotovostních plánů se zohledňují zdroje potřebné pro zvládnutí velkého počtu ohnisek, která vzniknou v krátké době a která jsou způsobena několika antigenně odlišnými sérotypy nebo kmeny, jako např. mj. v případě úmyslného šíření viru slintavky a kulhavky.

13.

Aniž jsou dotčeny veterinární požadavky, jsou pohotovostní plány připraveny tak, aby v případě ohniska slintavky a kulhavky byly kadávery a odpady hromadně odstraňovány bez ohrožení lidského zdraví a za použití postupů nebo metod, které předcházejí všem zamezitelným škodám na životním prostředí, a zejména:

i)

s minimálním rizikem pro půdu, vzduch, povrchové a podzemní vody, rostliny a zvířata,

ii)

s minimálním působením hluku nebo zápachu,

iii)

s minimálními nepříznivými vlivy na krajinu nebo místa zvláštního zájmu.

14.

Tyto plány obsahují údaje o vhodných místech a podnicích pro zpracování nebo odstranění kadáverů a živočišných odpadů v případě ohniska.

15.

Příslušné orgány zajistí, aby zemědělci, obyvatelé venkova a obyvatelstvo obecně byli trvale informováni. Obyvatelstvo postižených pásem má k dispozici přímý a dostupný kontakt (mj. prostřednictvím krizových linek) a informace celostátních a regionálních médií.

Příloha č. 18

Potvrzení slintavky a kulhavky, eradikace slintavky a kulhavky

ČÁST A

 

Opatření při potvrzení slintavky a kulhavky u volné žijících zvířat

 

1.

Jakmile je potvrzen primární případ slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat vnímavých druhů, orgán veterinární správy, aby omezil šíření nákazy, neprodleně:

a)

oznámí primární případ v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce;

b)

ustanoví skupinu odborníků tvořenou veterinárními lékaři, lovci zvěře, biology specializovanými na volně žijící zvířata a epizootology. Skupina odborníků spolupracuje s příslušným orgánem na:

i)

studiu epizootologické situace a definování zamořeného pásma v souladu s ustanoveními podle bodu 4 písm. b) části B;

ii)

stanovení dalších vhodných opatření pro zamořené pásmo k již používaným opatřením podle písmen c) a d); tato opatření mohou zahrnovat zastavení lovu a zákaz krmení volně žijících zvířat;

iii)

sestavení eradikačního plánu, který je předložen Komisi v souladu s částí B;

iv)

provádění kontrol účinnosti přijatých opatření pro eradikaci slintavky a kulhavky v zamořeném pásmu;

c)

nařídí úřední dozor nad hospodářstvími se zvířaty vnímavých druhů v definovaném zamořeném pásmu, a zejména nařídí, aby:

i)

bylo provedeno úřední sčítání všech druhů a kategorií zvířat vnímavých druhů ve všech hospodářstvích; chovatel sčítání aktualizuje. Údaje ze sčítání se předkládají na požádání a při každé kontrole mohou být prověřovány. V hospodářstvích pod širým nebem však může být první sčítání provedeno odhadem;

ii)

všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích nacházejících se v zamořeném pásmu byla držena v jejich stáních nebo na jiném místě, kde mohou být izolována od volně žijících zvířat. Volně žijící zvířata nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který může následně přijít do styku se zvířaty vnímavých druhů v hospodářstvích;

iii)

žádné zvíře vnímavého druhu nevstoupilo do hospodářství nebo neopustilo hospodářství, s výjimkou povolení od příslušného orgánu s ohledem na epizootologickou situaci;

iv)

ve vchodech a východech budov, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a hospodářství jako takového byly používány účinné způsoby dezinfekce;

v)

všechny osoby, které jsou v kontaktu s volně žijícími zvířaty, uplatňovaly přiměřená hygienická opatření pro snížení rizika šíření viru slintavky a kulhavky, která mohou zahrnovat dočasný zákaz vstupu do hospodářství se zvířaty vnímavých druhů pro osoby, které byly v kontaktu s volně žijícími zvířaty;

vi)

všechna mrtvá nebo nakažená zvířata vnímavých druhů s příznaky slintavky a kulhavky, nacházející se v hospodářství, byla vyšetřena na slintavku a kulhavku;

vii)

žádná část volně žijícího zvířete, které bylo uloveno nebo nalezeno mrtvé, a jakýkoli materiál nebo vybavení, které by mohlo být kontaminováno virem slintavky a kulhavky, nebyly přeneseny do hospodářství, kde jsou držena zvířata vnímavých druhů;

viii)

zvířata vnímavých druhů, jejich sperma, embrya nebo vaječné buňky nebyla ze zamořeného pásma přemístěna pro účely obchodu uvnitř Evropské unie;

d)

nařídí, aby všechna volně žijící zvířata, která byla ulovena nebo nalezena mrtvá v definovaném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta úředním veterinárním lékařem a vyšetřena na slintavku a kulhavku, aby byla úředně vyloučena nebo potvrzena slintavka a kulhavka v souladu s definicí ohniska v příloze č. 1 k této vyhlášce. Kadávery všech volně žijících zvířat s pozitivním nálezem slintavky a kulhavky jsou zpracovány pod úředním dozorem. Pokud má toto vyšetření na slintavku a kulhavku negativní výsledek, použijí se opatření podle § 30 odst. 4 věty druhé vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře. Části neurčené k lidské spotřebě jsou zpracovány pod úředním dozorem;

e)

zajistí, aby izolát viru slintavky a kulhavky byl laboratorně vyšetřen pro identifikaci genetického typu viru a jeho antigenní charakteristiku ve vztahu k existujícím očkovacím kmenům.

2.

Vyskytla-li se slintavka a kulhavka u volně žijících zvířat v pásmu členského státu, které sousedí s územím jiného členského státu, spolupracují příslušné členské státy při stanovení tlumících opatření.

3.

Odchylně od ustanovení v bodě 1 mohou být zvláštní opatření přijata rozhodnutím orgánů Evropské unie, vyskytne-li se případ slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat v pásmu členského státu, kde extenzivní chov domácích zvířat vnímavých druhů znemožňuje použití některých ustanovení podle bodu 1.

 

ČÁST B

 

Plány pro eradikaci slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat

 

1.

Aniž jsou dotčena opatření podle části A, členské státy předloží Komisi během 90 dnů od potvrzení primárního případu slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat písemný plán opatření pro eradikaci nákazy v pásmu definovaném jako zamořené a opatření pro hospodářství v tomto pásmu.

2.

Komise prověří, zda plán umožňuje dosažení předpokládaného cíle. Plán, případně pozměněný, je schválen rozhodnutím orgánů Evropské unie. Plán může být následně pozměněn nebo doplněn s ohledem na vývoj situace.

Týkají-li se tyto změny nového definování zamořeného pásma, Státní veterinární správa zajistí, aby Komise a ostatní členské státy byly o těchto změnách neprodleně informovány.

Týkají-li se změny jiných ustanovení plánu, Státní veterinární správa předloží pozměněný plán Komisi, která jej prověří a případně schválí.

3.

Jakmile byla opatření plánu podle bodu 1 schválena, nahrazují dnem, který byl stanoven při schválení plánu, počáteční opatření podle částí A.

4.

Plán podle bodu 1 obsahuje údaje o:

a)

výsledcích epizootologických šetření a kontrol provedených v souladu s částí A a zeměpisném rozložení nákazy;

b)

definovaném zamořeném pásmu na území příslušného členského státu.

Při definování zamořeného pásma orgán veterinární správy zohledňuje:

i)

výsledky provedených epizootologických šetření a zeměpisné rozložení nákazy;

ii)

stavy volně žijících zvířat v pásmu;

iii)

větší přírodní nebo umělé překážky pohybu volně žijících zvířat;

c)

organizaci úzké spolupráce mezi biology specializovanými na volně žijící zvířata, lovci zvěře, loveckými organizacemi, orgány ochrany volně žijících zvířat a orgány veterinární péče (zdraví lidí a zvířat);

d)

informační kampani pro zvýšení připravenosti lovců zvěře pro přijetí opatření v rámci eradikačního plánu;

e)

zvláštní činnosti pro zjištění počtu a míst pobytu skupin volně žijících zvířat s omezenými kontakty s jinými skupinami volně žijících zvířat uvnitř a okolo zamořeného pásma;

f)

přibližném počtu skupin volně žijících zvířat podle písmene e) a jejich velikosti uvnitř a okolo zamořeného pásma;

g)

zvláštní činnosti pro zjištění rozsahu nákazy u volné žijících zvířat na základě vyšetření volně žijících zvířat, která byla ulovena lovci nebo nalezena mrtvá, a na základě laboratorních vyšetření, včetně epizootologických šetření rozdělených podle věkových kategorií;

h)

opatřeních pro omezení šíření nákazy při pohybu volně žijících zvířat a/nebo kontaktu mezi skupinami volně žijících zvířat; tato opatření mohou zahrnovat zákaz lovu;

i)

opatřeních pro snížení stavu volně žijících zvířat, a zejména mladých zvířat vnímavých druhů ve stádech volně žijících zvířat;

j)

požadavcích, které musí dodržovat lovci zvěře za účelem zabránění šíření nákazy;

k)

způsobu odstraňování volně žijících zvířat, která byla nalezena mrtvá nebo byla ulovena, který je založen na:

i)

zpracování pod úředním dozorem, nebo

ii)

vyšetření úředním veterinárním lékařem a laboratorních vyšetřeních podle přílohy č. 13 k této vyhlášce. Kadávery všech volně žijících zvířat s pozitivním nálezem slintavky a kulhavky jsou zpracovány pod úředním dozorem. Pokud mají tato vyšetření na slintavku a kulhavku negativní výsledky, použijí se opatření podle § 30 odst. 4 věty druhé vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře. Části neurčené k lidské spotřebě jsou zpracovány pod úředním dozorem;

l)

epizootologickém vyšetření všech volně žijících zvířat vnímavých druhů, která byla ulovena nebo nalezena mrtvá. Součástí tohoto šetření je vyplnění dotazníku, který poskytuje údaje o:

i)

zeměpisném území, kde bylo zvíře nalezeno mrtvé nebo uloveno;

ii)

datu, kdy bylo zvíře nalezeno mrtvé nebo uloveno;

iii)

osobě, která zvíře nalezla nebo ulovila;

iv)

věku a pohlaví zvířete;

v)

při ulovení: příznacích před ulovením;

vi)

při nalezení: stavu kadáveru;

vii)

laboratorních nálezech;

m)

programech dozoru a preventivních opatřeních pro hospodářství se zvířaty vnímavých druhů nacházející se v definovaném zamořeném pásmu a případně v jeho okolí, včetně přepravy a pohybu zvířat vnímavých druhů uvnitř, ven z pásma a do tohoto pásma; tato opatření zahrnují přinejmenším zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů, jejich spermatu, embryí nebo vaječných buněk ze zamořeného pásma pro účely obchodu uvnitř Evropské unie;

n)

jiných kritériích pro zrušení opatření přijatých za účelem eradikace nákazy v definovaném pásmu a opatření v hospodářstvích v pásmu;

o)

orgánu vykonávajícím dozor a koordinujícím útvary, které jsou zodpovědné za provádění plánu;

p)

systému, který skupině odborníků sestavené v souladu s písm. b) bodem 1 částí A umožňuje pravidelně hodnotit výsledky eradikačního plánu;

q)

opatřeních pro účely monitoringu nákazy, která jsou prováděna nejdříve dvanáct měsíců po posledním potvrzeném případu slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat v definovaném zamořeném pásmu; tato opatření pro účely monitoringu se provádějí nejméně 12 měsíců a zahrnují přinejmenším opatření, která se již používají v souladu s písmeny g), k) a l).

5.

Každých 6 měsíců je Komisi a ostatním členským státům předána zpráva o epizootologické situaci v definovaném pásmu a výsledcích eradikačního plánu.

6.

Podrobnější pravidla sestavování plánů pro eradikace slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat mohou být přijata rozhodnutím orgánů Evropské unie.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, zrušují směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, a prováděcí předpisy k němu.

Příloha k rozhodnutí Komise 2000/807/ES ze dne 11. prosince 2000 o stanovení kódované formy a kódů pro hlášení chorob zvířat podle směrnice Rady 82/894/EHS a o zrušení rozhodnutí 84/90/EHS a 90/442/EHS.

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 143/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 138/2002 Sb. a zákona č. 129/2003 Sb.

§ 7 a násl. vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.

§ 55 vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

Bod 5 části A oddílu II kapitoly III přílohy VIII k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

Část XI oddíl B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře.

Část XI přílohy č. 1, části III a VI přílohy č. 3 k vyhlášce č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

Bod 5 části A oddílu II kapitoly III přílohy VIII k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře.

Část XI oddíl B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

Část XI přílohy č. 1, části III a VI přílohy č. 3 k vyhlášce č. 202/2003 Sb.

Bod 5 části A oddílu II kapitoly III přílohy VIII k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.

Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty.

Například vyhláška č. 202/2003 Sb., vyhláška č. 201/2003 Sb. a vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky.

Například vyhláška č. 202/2003 Sb., vyhláška č. 201/2003 Sb. a vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky.

Čl. 4 odst. 3 směrnice Rady 2003/85/ES.

Zákon č. 79/1997 Sb.

Zákon č. 79/1997 Sb.

Vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3 zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb.

Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo utrácení.

Část XI oddíl B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 380/2003 Sb.

Část XI přílohy č. 1, části III a VI přílohy č. 3 k vyhlášce č. 202/2003 Sb.

Část XI oddíl B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

Část XI přílohy č. 1, části III a VI přílohy č. 3 k vyhlášce č. 202/2003 Sb.

Část XI oddíl B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

Část XI přílohy č. 1, části III a VI přílohy č. 3 k vyhlášce č. 202/2003 Sb.

Část XI oddíl B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

Vyhláška č. 298/2003 Sb., o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích.

§ 11 vyhlášky č. 382/2003 Sb.

Zákon č. 79/1997 Sb.

§ 11 vyhlášky č. 382/2003 Sb.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, a prováděcí předpisy k němu.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, zrušují směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS.

2

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.

3

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, a prováděcí předpisy k němu.

4

Příloha k rozhodnutí Komise 2000/807/ES ze dne 11. prosince 2000 o stanovení kódované formy a kódů pro hlášení chorob zvířat podle směrnice Rady 82/894/EHS a o zrušení rozhodnutí 84/90/EHS a 90/442/EHS.

5

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 143/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 138/2002 Sb. a zákona č. 129/2003 Sb.

6

§ 7 a násl. vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

7

Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

8

§ 55 vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

9

Bod 5 části A oddílu II kapitoly III přílohy VIII k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.

10

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

11

§ 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

12

Část XI oddíl B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

13

Vyhláška č. 202/2003 Sb.

Vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře.

14

Část XI přílohy č. 1, části III a VI přílohy č. 3 k vyhlášce č. 202/2003 Sb.

15

Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

16

Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty.

17

Například vyhláška č. 202/2003 Sb., vyhláška č. 201/2003 Sb. a vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky.

18

Čl. 4 odst. 3 směrnice Rady 2003/85/ES.

19

Zákon č. 79/1997 Sb.

20

Vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3 zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb.

21

Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo utrácení.

22

§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 380/2003 Sb.

23

Vyhláška č. 298/2003 Sb., o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích.

24

§ 11 vyhlášky č. 382/2003 Sb.