atestační zkoušky k získání specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta² a

aprobační zkoušky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta na území České republiky³, pokud lékař, zubní lékař nebo farmaceut získal způsobilost k výkonu těchto povolání mimo členské státy Evropské unie.

Atestační zkouška se koná před oborovou atestační komisí Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Oborová atestační komise (dále jen „atestační komise“) má lichý počet členů, nejméně však 3 členy. Členové atestační komise zvolí ze svého středu předsedu, který řídí činnost komise a odpovídá za ni. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

Atestační zkouška je veřejně přístupná pouze pro zdravotnické pracovníky⁴ s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.

Na poradě o výsledku atestační zkoušky nebo její části atestační komise rozhoduje veřejným hlasováním.

Přihlášky k atestační zkoušce se předkládají ministerstvu vždy do 15. ledna pro jarní termíny nebo do 30. června pro podzimní termíny. Správnost údajů uvedených v přihlášce potvrzuje školitel a statutární zástupce akreditovaného zařízení⁵, v němž se uskutečňuje vzdělávací program.

Pokud uchazeč získal odbornou nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v cizině, připojí k přihlášce k atestační zkoušce kopii rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky⁶․

Pokud uchazeči byla ministerstvem započítána odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném oboru specializace nebo v cizině⁷ nebo část doby studia absolvované v doktorském studijním programu⁸, připojí k přihlášce k atestační zkoušce kopii rozhodnutí ministerstva o započtení.

Jsou-li pochybnosti o pravosti podpisu nebo otisku razítka, lze požadovat úředně ověřenou kopii dokladů uvedených v odstavcích 2 a 3.

Termíny atestačních zkoušek jsou vypisovány dvakrát ročně, a to v jarním termínu od 15. března do 30. června a v podzimním termínu od 1. října do 20. prosince.

Termín a místo konání atestační zkoušky určí ministerstvo a oznámí je nejméně 30 dní před termínem konání atestační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k atestační zkoušce podle § 3 a splnili předpoklady uvedené v § 4. O termínu a místu konání atestační zkoušky ministerstvo vyrozumí členy atestační komise.

Atestační zkouška se skládá z části teoretické, a pokud tak stanoví vzdělávací program, i z části praktické. Praktická část atestační zkoušky, která spočívá v ověření odborných praktických dovedností, předchází teoretické části atestační zkoušky, pokud tak stanoví vzdělávací program. Obsah atestační zkoušky je stanoven příslušným vzdělávacím programem⁹.

Před zahájením každé části atestační zkoušky uchazeč prokazuje svou totožnost.

Atestační zkouška probíhá v jednom dni, pokud podle vzdělávacího programu praktická část atestační zkoušky neprobíhá v termínu, který předchází termínu konání teoretické části atestační zkoušky. Pokud je praktická část atestační zkoušky hodnocena „neprospěl“, v teoretické části atestační zkoušky se nepokračuje a celkové hodnocení atestační zkoušky zní „neprospěl“.

Teoretická část atestační zkoušky se skládá ze tří otázek. Otázky z teoretické části zkoušky se losují a zaznamenávají do protokolu o atestační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne atestační komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 15 minut.

V případě, že odpověď na některou ze zadaných otázek nebyla dostačující, ale nebyly prokázány zásadní neznalosti, může atestační komise položit doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednu v celém průběhu atestační zkoušky. Ta se zaznamenává rovněž do protokolu o atestační zkoušce.

Výsledek každé části atestační zkoušky a celkové hodnocení atestační zkoušky se hodnotí slovy „prospěl s pochvalou“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.

Pokud je některá dílčí otázka teoretické části atestační zkoušky i po případné doplňující otázce klasifikována „neprospěl“, celkové hodnocení atestační zkoušky je „neprospěl“.

Hodnocení jednotlivých částí atestační zkoušky a celkové hodnocení atestační zkoušky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce. Do průkazu odbornosti se zaznamenává jen úspěšně vykonaná atestační zkouška. Celkový výsledek hodnocení atestační zkoušky vyhlásí atestační komise po poradě o výsledku atestační zkoušky.

Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestační zkoušce v termínu, na který byl pozván, musí svou neúčast omluvit ministerstvu. Za omluvu se považuje písemná omluva doručená ministerstvu před termínem atestační zkoušky a v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu po termínu atestační zkoušky, pokud byla provedena neprodleně, jakmile pominul závažný důvod neúčasti. Za omluvu se též považuje odstoupení od praktické nebo teoretické části atestační zkoušky před jejím zahájením. V případě omluvy se uchazeč může přihlásit k atestační zkoušce v nejbližším dalším termínu, včetně již vypsaných termínů, pokud je to možné z organizačních důvodů.

Odstoupení od atestační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu se hodnotí „neprospěl“.

Nedostaví-li se uchazeč k atestační zkoušce bez omluvy, je posuzován, jako by při atestační zkoušce neprospěl.

Pokud je uchazeč hodnocen „neprospěl“, může atestační zkoušku vykonat nejdříve za 12 měsíců ode dne termínu, na který byl pozván.

Uchazeči, který úspěšně vykonal pouze praktickou část zkoušky, je tato část zkoušky uznána při opakování atestační zkoušky, pokud k jejímu opakování dojde do 24 měsíců ode dne vykonání praktické části zkoušky.

Aprobační zkouška se koná před zkušební komisí ministerstva. Zkušební komise má lichý počet členů, nejméně však 5 členů. Členové zkušební komise zvolí ze svého středu předsedu, který řídí činnost zkušební komise a odpovídá za ni. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

Aprobační zkouška je veřejně přístupná pouze pro zdravotnické pracovníky⁴ s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.

Na poradě o výsledku aprobační zkoušky nebo její části zkušební komise rozhoduje veřejným hlasováním.

Přihlášky k aprobační zkoušce se předkládají ministerstvu vždy do 15. března nebo do 30. září.

K přihlášce uchazeč připojí osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštních právních předpisů¹⁰ a předloží doklad o vzdělání opatřený překladem do českého jazyka, který musí být proveden tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků¹¹.

Aprobační zkouška se koná v řádných termínech nejméně dvakrát ročně. V případě potřeby může ministerstvo stanovit další termíny aprobačních zkoušek.

Termín a místo konání aprobační zkoušky určí ministerstvo a oznámí je nejméně 30 dní před termínem konání aprobační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k aprobační zkoušce podle § 9. O termínu a místu konání aprobační zkoušky ministerstvo vyrozumí členy zkušební komise.

Zkušební komise ověřuje aprobační zkouškou odborné teoretické vědomosti, odborné praktické dovednosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to i v písemné formě.

Aprobační zkouška se člení na 4 na sebe navazující části, a to na písemný test znalostí, ústní odbornou zkoušku, absolvování praktického výkonu příslušného zdravotnického povolání pod odborným dohledem (dále jen „odborná praxe“) a část, kterou se ověřuje znalost systému zdravotnictví v České republice.

Všechny části aprobační zkoušky uvedené v odstavci 1 probíhají v českém jazyce. Tím se ověřuje schopnost uchazeče odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání.

Před zahájením každé části aprobační zkoušky uchazeč prokazuje svou totožnost.

Obsah a rozsah jednotlivých částí aprobační zkoušky odpovídá obsahu a rozsahu znalostí a dovedností stanovených v akreditovaných magisterských studijních programech uskutečňovaných vysokými školami v České republice. Ministerstvo seznámí uchazeče s obsahem aprobační zkoušky při podání přihlášky k aprobační zkoušce.

Úspěšné absolvování testu znalostí se stanoveným časovým limitem a předepsanou úspěšností je předpokladem pro postup k ústní odborné zkoušce, která následuje do 15 dnů po vykonání testu. Pokud uchazeč nesplní předepsanou úspěšnost v testu, nepostupuje k ústní odborné zkoušce. Výsledek testu se zaznamenává do protokolu o aprobační zkoušce.

Při ústní odborné zkoušce si uchazeč losuje otázky z jednotlivých předmětů aprobační zkoušky. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut. V případě neúspěšné odpovědi na některou z otázek může zkušební komise položit uchazeči doplňující otázku, avšak pouze jednu v celém průběhu ústní odborné zkoušky. Průběh ústní odborné zkoušky, včetně případné doplňující otázky, se zaznamenává do protokolu o aprobační zkoušce.

Pokud je uchazeč u ústní odborné zkoušky hodnocen „nevyhověl“, musí opakovat celou zkoušku, včetně písemného testu znalostí.

Odbornou praxi uchazeč vykoná jejím úspěšným absolvováním v trvání 5 měsíců v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pod přímým vedením lékaře nebo zubního lékaře nebo farmaceuta se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru, který písemně zhodnotí, zda byla odborná praxe vykonána úspěšně. Úspěšné vykonání odborné praxe je předpokladem pro vykonání části aprobační zkoušky, kterou se ověřuje znalost systému zdravotnictví v České republice.

Součástí části aprobační zkoušky, kterou se ověřuje znalost systému zdravotnictví v České republice, je ověření znalosti právních předpisů České republiky týkajících se výkonu zdravotnického povolání, o jehož uznání uchazeč žádá.

Jednotlivé části aprobační zkoušky, s výjimkou odborné praxe, a její celkový výsledek jsou hodnoceny slovem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

Úspěšně vykonaná část aprobační zkoušky platí 24 měsíců ode dne jejího vykonání.

Nemůže-li se uchazeč dostavit k aprobační zkoušce v termínu, na který byl pozván, musí svou neúčast omluvit ministerstvu. Za omluvu se považuje písemná omluva doručená ministerstvu před termínem aprobační zkoušky a v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu po termínu aprobační zkoušky, pokud byla provedena neprodleně, jakmile pominul závažný důvod neúčasti. Za omluvu se též považuje odstoupení od kterékoli části aprobační zkoušky před jejím zahájením. V případě omluvy se uchazeč může přihlásit k aprobační zkoušce v nejbližším dalším termínu, včetně již vypsaných termínů, pokud je to možné z organizačních důvodů.

Odstoupení od kterékoli části aprobační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu se hodnotí „nevyhověl“.

Nedostaví-li se uchazeč k aprobační zkoušce bez omluvy, je posuzován, jako by při aprobační zkoušce nevyhověl.

Pokud je uchazeč hodnocen „nevyhověl“, může aprobační zkoušku vykonat v nejbližším následujícím termínu, který bude vypsán ministerstvem.

Uchazeči zařazení do specializačního vzdělávání vykonají atestační zkoušku podle zvláštního právního předpisu¹².

Uchazeči přihlášení k aprobační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky ji mohou dokončit podle dosavadních předpisů, nejpozději však do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku do termínu uvedeného ve větě prvé, postupuje se podle této vyhlášky.