Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství¹ podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a státní dozor nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“).

Tímto zákonem se řídí

Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, nevztahuje se tento zákon na provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění, sociálního zabezpečení, penzijního připojištění se státním příspěvkem a veřejného zdravotního pojištění podle zvláštních právních předpisů.^1a

Tento zákon se dále nevztahuje na

Pro účely tohoto zákona se rozumí

Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

Pro výkon státního dozoru nad pojišťovacími skupinami se pro účely tohoto zákona rozumí

Pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky může provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna podle tohoto zákona, které ministerstvo udělilo povolení, nestanoví-li tento zákon jinak.

Pojišťovna se sídlem na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat pojišťovací činnost, pokud byla založena jako akciová společnost nebo družstvo.

Provozovat zajišťovací činnost může za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost. Na provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou nebo pojišťovnou se sídlem v zahraničí se tento zákon nevztahuje, s výjimkou § 35a odst. 2 písm. d).

Tuzemská pojišťovna může provozovat pouze pojišťovací činnost nebo zajišťovací činnost a činnosti s nimi související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela. Zajišťovna může provozovat pouze zajišťovací činnost a činnosti s ní související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem.

Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území České republiky lze provozovat pouze pro pojištění provozované pojišťovnou podle tohoto zákona nebo pro zajišťovnu.

Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se právní postavení pojišťovny a zajišťovny obchodním zákoníkem.

Tuzemská pojišťovna založená jako akciová společnost nebo zajišťovna je oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.

Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna při výkonu svých činností postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s pojišťovnou propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna a zajišťovna povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat vnitřní kontrolní systémy, pravidelně vyhodnocovat informace z nich a včas přijímat odpovídající opatření.

Pojišťovna se sídlem v zahraničí (dále jen „zahraniční pojišťovna“) může na území České republiky provozovat za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovací činnost prostřednictvím své organizační složky.

Při udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti zahraniční pojišťovně je ministerstvo oprávněno požadovat potřebné informace přímo od orgánu státního dozoru země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto dozorčího orgánu poskytovat údaje o činnosti zahraniční pojišťovny na území České republiky prostřednictvím její organizační složky. Nevyplývá-li výměna informací mezi orgány státních dozorů z mezinárodních smluv, je zahraniční pojišťovna povinna na žádost ministerstva zabezpečit získávání potřebných informací od orgánu státního dozoru země sídla pojišťovny.

Společenství pojistitelů známé jako Lloyďs (dále jen „společenství pojistitelů“) se pro účely tohoto zákona považuje za zahraniční pojišťovnu. Vedoucí organizační složky této pojišťovny musí být současně oprávněn zavazovat jednotlivé pojistitele společenství.

Státní dozor v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele ministerstvo. O této své činnosti vypracovává každoročně zprávu, která obsahuje zhodnocení vývoje na pojistném trhu, zejména přehled pojišťoven a zajišťoven, kterým bylo uděleno nebo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nápravná a sankční opatření přijatá ministerstvem podle tohoto zákona, přehled přijatých a připravovaných legislativních změn v oblasti pojišťovnictví a celkové výsledky vývoje pojištění nabízených na pojistném trhu, a uveřejňuje ji ve Finančním zpravodaji nejpozději do 30. září kalendářního roku.

Státnímu dozoru v pojišťovnictví podléhají pojišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.

Při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví spolupracuje ministerstvo s mezinárodními organizacemi, s orgány státního dozoru jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.

Každá osoba zúčastněná při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví musí splňovat podmínku důvěryhodnosti podle § 10a a k výkonu činnosti musí mít odpovídající odborné i kvalifikační předpoklady. Podrobnosti výkonu této činnosti stanoví organizační řád ministerstva.

Provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna pouze na základě povolení ministerstva a za podmínky umístění jejího statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Povolení vydané ministerstvem za podmínek stanovených tímto zákonem je platné pro všechny členské státy a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

Povolení ministerstva je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat před rozšířením nebo změnou pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud tyto změny nepodléhají pouze oznamovací povinnosti.

Povolení tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky nebo k rozšíření nebo změně této činnosti uděluje ministerstvo na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. O této žádosti rozhodne ministerstvo nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu.

Povolení podle odstavce 1 nelze udělit, pokud

Povolení k provozování pojišťovací činnosti se uděluje podle pojistných odvětví životních pojištění nebo podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu; jedná-li se o rozšíření činnosti podle § 10 odst. 1, může být povolení uděleno i pro pojistné odvětví, které není uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, ale které lze provozovat v souladu s právním předpisem státu, na území kterého má být tato činnost rozšířena. Ministerstvo je oprávněno požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně pojišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.

Pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění.

Ministerstvo neudělí povolení k zahájení pojišťovací činnosti, dokud nebude informováno o vlastnících pojišťovny nebo zajišťovny a o velikostech jejich podílů. Ministerstvo povolení neudělí, pokud není zajištěno řádné a obezřetné řízení pojišťovny nebo zajišťovny, anebo není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, dána jistota její finanční stability.

Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko

Doplňkovým pojištěním nemůže být pojistné riziko spadající do pojistného odvětví neživotních pojištění č. 14, 15 nebo 17.

Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti obsahuje

Obchodní plán obsahuje

Žádost zahraniční pojišťovny o povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím její organizační složky obsahuje údaje podle odstavce 1 písm. a) až d) a h), obchodní plán podle odstavce 2 a dále obsahuje

Je-li doba trvání zahraniční pojišťovny kratší, předloží doklady podle písmen c) a d) za dobu svého trvání. V případě společenství pojistitelů se doklady podle písmene d) nahrazují ročními obchodními účty a auditorským osvědčením, které potvrzuje, že závazky každého pojistitele vzniklé z provozované pojišťovací činnosti jsou plně kryté odpovídajícími aktivy.

Žádost pojišťovny z třetího státu o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím její pobočky obsahuje údaje podle odstavce 1 písm. a) až c) a h). K této žádosti pojišťovna přiloží obchodní plán podle odstavce 2 a

Je-li doba existence pojišťovny z třetího státu kratší než 3 roky, předloží doklady podle písmen c) a d) za dobu svého trvání.

Žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti obsahuje

Pro obsah obchodního plánu zajišťovny se použije ustanovení odstavce 2 písm. b) až g) obdobně.

Pro povolení k provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou se použije ustanovení odstavce 5 obdobně a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu.

Je-li předmětem žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti rozšíření této činnosti o jiná pojistná odvětví, jsou obsahem této žádosti údaje podle odstavce 1 písm. d) a e).

Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu na jeho písemné vyžádání pojistné podmínky ke kontrole jejich souladu s právními předpisy. Zjistí-li ministerstvo nesoulad pojistných podmínek s právním předpisem, nařídí odstranění těchto nedostatků.

Ministerstvo povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

Slovo „pojišťovna“ nebo „zajišťovna“, jejich překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, s výjimkou pojišťovny nebo zajišťovny, jejíž činnost je upravena zvláštním právním předpisem, a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí.

Pojišťovna se sídlem na území České republiky je povinna ve své obchodní firmě uvést slovo „pojišťovna“. Zajišťovna se sídlem na území České republiky je povinna ve své obchodní firmě uvést slovo „zajišťovna“.

Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle

Je-li provozována pojišťovací činnost podle dvou nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) stanoveny rozdílné výše základního kapitálu, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.

Základní kapitál zajišťovny se sídlem v České republice činí nejméně 1 000 000 000 Kč.

Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku stanovenou podle odstavce 3. To neplatí, jestliže je pojišťovnou provozována zajišťovací činnost podle věty první výlučně způsobem, při kterém je pojistné riziko přijato do zajištění na základě dobrovolného rozhodnutí této pojišťovny (fakultativní zajištění). V takovém případě činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro rozsah její pojišťovací činnosti.

Základní kapitál tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny ve výši stanovené tímto zákonem může být tvořen pouze peněžitými vklady.

Zakladatel tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny je povinen vytvořit základní kapitál ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti. Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva o snížení základního kapitálu je podmíněno předchozím souhlasem ministerstva. Ministerstvo může udělit souhlas se snížením základního kapitálu, jestliže tento kapitál neklesne pod hranici stanovenou podle odstavce 1. Pokud ministerstvo souhlas se snížením základního kapitálu udělí, nepoužijí se ustanovení § 215 a § 216 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.

K rozšíření činnosti je pojišťovna nebo zajišťovna povinna předložit ministerstvu žádost o schválení tohoto rozšíření.

K rozšíření činnosti na území třetího státu je tuzemská pojišťovna povinna předložit ministerstvu žádost o schválení tohoto rozšíření. Jedná-li se o rozšíření činnosti prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě, je tuzemská pojišťovna povinna nejprve informovat ministerstvo v rozsahu údajů

Pokud ministerstvo nemá pochybnosti o organizační struktuře nebo o finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo o důvěryhodnosti, kvalifikaci a zkušenosti fyzické osoby navrhované jako zástupce pobočky ani o reálnosti obchodního plánu pobočky, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 tyto informace příslušnému úřadu členského státu, kde se bude nacházet pobočka, a o svém stanovisku písemně informuje žádající pojišťovnu. Ministerstvo zároveň potvrdí, že žádající pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti.

Pokud má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat ministerstvo o tomto záměru a sdělit mu rozsah pojištění, které má být touto formou provozováno.

Ministerstvo je povinno ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, sdělit příslušnému úřadu v členském státě, na který má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby, tyto informace:

Pokud ministerstvo nesouhlasí s rozšířením činnosti tuzemské pojišťovny, sdělí důvody svého zamítnutí žádající pojišťovně ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení tímto zákonem stanovených informací.

Na rozšíření pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovny na území států, které nejsou členskými státy, se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí přiměřeně s ohledem na právní předpisy platné pro tuto činnost ve státě, ve kterém má být pobočka zřízena.

Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna předložit ministerstvu bez zbytečného odkladu na vědomí

Je-li obsahem žádosti rozšíření pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jiná pojistná odvětví podle odstavce 1, je její součástí obchodní plán podle § 8.

Fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje změnu člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osoby, která má vykonávat funkci prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny anebo pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu, má vůči ministerstvu povinnost písemně požádat o předchozí souhlas s touto změnou. Součástí žádosti je doklad o důvěryhodnosti podle § 10a navrhované fyzické osoby, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi.

Ministerstvo o žádosti podle odstavce 10 rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího obdržení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek.

Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 33 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane jí ovládanou osobou, má vůči ministerstvu povinnost písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti.

Žádost podle odstavce 1 obsahuje výši zamýšlené účasti a doklad o důvěryhodnosti fyzické osoby podle § 10a nebo důvěryhodnosti právnické osoby podle § 10b, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně. Ministerstvo o této žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího obdržení, popřípadě určí lhůtu pro realizaci navrhovaných změn, která nesmí být kratší než 30 dnů. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek. Osoba, která nabyla účast nebo zvýšila svoji účast podle odstavce 1 bez souhlasu ministerstva, nemůže vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby prokázání její důvěryhodnosti. Pokud se ministerstvo k žádosti nevyjádří ve lhůtě 60 dnů od jejího obdržení, považuje se za schválenou uplynutím posledního dne této lhůty.

Ministerstvo žádost podle odstavce 1 zamítne, jestliže nebyla prokázána důvěryhodnost žadatele nebo, jestliže existují důvody zpochybňující schopnost zajistit řádné a obezřetné hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny.

Dojde-li k nabytí účasti podle odstavce 1 jinak než na základě smlouvy a neprokáže-li ministerstvu fyzická osoba, která účast nabyla, svoji důvěryhodnost podle § 10a nebo právnická osoba, která účast nabyla, svoji důvěryhodnost podle § 10b, nemůže nabyvatel okamžikem nabytí této účasti vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí po dobu, po kterou tyto důvody trvají. Při posouzení způsobilosti valné hromady nebo členské schůze činit rozhodnutí a při hlasování na nich se nepřihlíží k hlasům těchto osob.

Ministerstvo je oprávněno navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže bylo přijato v rozporu s odstavcem 4.

Fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje snížení své účasti v pojišťovně nebo zajišťovně tak, že její podíl na hlasovacích právech klesne pod 20 %, 33 % nebo 50 %, je povinna tuto skutečnost písemně oznámit ministerstvu, a to nejpozději 30 dnů před dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna ministerstvo o těchto skutečnostech informovat, jakmile se o nich dozví.

Členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy, nebo jinou osobou, která přímo řídí tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, anebo zástupcem pobočky pojišťovny se sídlem v zahraničí nesmí být fyzická osoba, která je

Odpovědný pojistný matematik může být členem dozorčího orgánu.

Zástupcem pobočky tuzemské pojišťovny nesmí být fyzická osoba podle odstavce 1 písm. a) až d) ani fyzická osoba, která je ve státě, kde se nachází pobočka v obdobném postavení.

K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy.

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

Tvorbu jiných rezerv uvedených v odstavci 2 písm. h) a v odstavci 3 písm. f) schvaluje ministerstvo na základě žádosti pojišťovny. Součástí žádosti je návrh způsobu tvorby a použití této rezervy.

Pojišťovna z třetího státu je povinna vytvářet technické rezervy podle tohoto zákona k plnění závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky.

Zajišťovna je povinna udržovat technické rezervy ve výši odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z uzavřených zajišťovacích smluv. Technické rezervy podle odstavců 2 a 3 je zajišťovna povinna vytvořit, jen pokud to vyplývá z uzavřených zajišťovacích smluv.

O každé technické rezervě se účtuje odděleně od ostatních závazků pojišťovny nebo zajišťovny. Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, předloží pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu vždy k 30. červnu a 31. prosinci běžného roku, a to ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Náležitosti výkazu podle věty druhé vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna ve skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, postupovat podle § 21 tak, aby

Tuzemská pojišťovna, zajišťovna a pojišťovna z třetího státu je povinna mít technické rezervy vytvořené s ohledem na celý rozsah své činnosti a své finanční umístění je povinna mít v každém okamžiku v souladu s ustanovením § 21a a 21b, v závislosti na charakteru její činnosti; jedná-li se o činnost na území členských států, musí se tato aktiva nacházet na jejich území nebo na území některého z nich. Nelze však požadovat, aby pojišťovna umístila svá aktiva v určeném členském státě. Ve skladbě finančního umístění je tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna, anebo pojišťovna z třetího státu povinna postupovat v závislosti na charakteru provozované činnosti tak, aby

Jestliže se zajišťovna podílí na technických rezervách pojišťovny, je pojišťovna povinna uzavřít zajistnou smlouvu tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny. Za tímto účelem je pojišťovna povinna uzavřít zajišťovací smlouvu tak, aby pohledávky vůči zajišťovně byly odpovídajícím způsobem zajištěny. Jsou-li k tomu důvody, je ministerstvo oprávněno požadovat na pojišťovně zajištění těchto pohledávek zejména formou zástavy nebo záruky zajišťovny. Má-li být zajišťovací smlouva sjednána tak, že se zajišťovna bude podílet na závazcích pojišťovny 75 % a více, je k uzavření zajišťovací smlouvy třeba předchozího souhlasu ministerstva. Žádost o tento souhlas musí obsahovat zejména obchodní firmu a sídlo zajišťovny, důvody zajištění závazku a způsob zabezpečení závazku zajišťovny. V takovém případě se ustanovení o finanční skladbě na tuto část finančního umístění nepoužije.

Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv.

Nelze-li rezervu na nezasloužené pojistné stanovit podle odstavce 1, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko-statistické metody.

U těch pojištění, u kterých se pojistné riziko v průběhu roku opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí matematicko-statistické metody, které k průběhu pojistného rizika přihlížejí.

Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí

Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí.

Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. a) se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody.

Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. b) se stanoví matematicko-statistickou metodou, není-li to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.

Rezerva na pojistná plnění se snižuje o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními.

Poskytuje-li se u jednotlivých druhů pojištění pojistné plnění formou důchodu, tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistně matematických metod.

Závazky z pojistných událostí nastalých a ohlášených v běžném účetním období, včetně nákladů na likvidaci těchto událostí, které byly zahrnuty do rezervy pojistného životních pojištění nebo do rezervy pojistného neživotních pojištění, nesmí být zahrnuty do rezervy na pojistná plnění.

Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami.

Tato rezerva se používá ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami.

Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění.

Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod.

Vyrovnávací rezerva se tvoří k odvětví č. 14 neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a dále k těm odvětvím neživotních pojištění, u kterých dochází k výkyvům ve škodném poměru způsobeným skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny, a je určena na vyrovnávání zvýšených nákladů na pojistná plnění, které vznikly z titulu těchto výkyvů. Postup, kterým se stanoví výše rezervy a podmínky pro čerpání rezervy, stanoví ministerstvo vyhláškou.

Škodným poměrem podle odstavce 1 se rozumí poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným. Čistým pojistným plněním je ta část pojistných plnění, která připadne na vrub pojistitele, tj. po postoupení zajišťovně části pojistných plnění předepsaných k výplatě, upravené o čistou změnu stavu rezervy na pojistná plnění za sledované období a za příslušná pojistná odvětví. Čistým zaslouženým pojistným je objem předepsaného hrubého pojistného očištěného o částky postoupené zajišťovně za sledované období a příslušná pojistná odvětví, upravený o změnu netto stavu rezervy na nezasloužené pojistné, tj. po odpočtu části postoupené zajišťovně, za tato pojistná odvětví. Sledovaným obdobím se rozumí období nejméně 5 po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojišťovny méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba její činnosti.

Výkyvem se pro účely tohoto zákona rozumí takový stav, kdy za sledované období škodný poměr překročí horní mez stanovenou ministerstvem vyhláškou.

Od další tvorby vyrovnávací rezervy se upustí, dosáhne-li její výše maximální hranice, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou. Od tvorby této rezervy se upustí i u těch pojistných odvětví, jejichž podíl na čistém pojistném za všechna odvětví neživotních pojištění, která pojišťovna provozuje, klesne ve sledovaném období pod 4 % a zároveň objem netto pojistného z tohoto pojistného odvětví nepřesáhne ani v jednom roce za sledované období částku 1 000 000 Kč.

Vyrovnávací rezerva se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod.

Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného.

Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

Záporné hodnoty rezerv pojistného jednotlivých životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

Maximální výši technické úrokové míry a postup, kterým se určí, stanoví ministerstvo vyhláškou. Použitá technická úroková míra však nesmí přesáhnout výnos z aktiv vypočítaný způsobem, který je potvrzen odpovědným pojistným matematikem.

Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník.

Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách.

Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva podle § 18.

Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného.

Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného.

Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

Na plnění z pojištění odpovědnosti a z pojištění úrazu formou důchodu se vytváří rezerva podle § 15 odst. 5.

Finanční umístění zahrnuje

Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zvláštním právním předpisem nebo dohodnutých v pojistné smlouvě. Výši této části a způsob finančního umístění si pojišťovna stanoví v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným matematikem.

Průměrným stavem podle odstavce 2 se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma.

Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně, přičemž se pojišťovna řídí ustanoveními pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak.

Ve své skladbě finančního umístění je pojišťovna nebo zajišťovna povinna dodržovat limity pro jednotlivé položky finanční skladby, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

Jestliže se pojišťovna nebo zajišťovna zavázaly k pojistnému plnění v jiné než české měně, jsou povinny vytvořit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně. To neplatí, jestliže

Má-li být závazek kryt aktivy, která jsou vyjádřena v měně členského státu, je povinnost vytvoření aktiv v odpovídající měně splněna, jestliže jsou tato aktiva vyjádřena v eurech.

Na základě písemné žádosti může ministerstvo udělit pojišťovně nebo zajišťovně časově omezený souhlas s jinou skladbou finančního umístění, jestliže tím nedochází k porušení zásad stanovených v § 13 odst. 8 a je-li skladba finančního umístění v souladu s odstavci 2 a 6. Splnění těchto podmínek je pojišťovna nebo zajišťovna povinna doložit v žádosti.

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši požadované míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Vlastní zdroje musí být po celou dobu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny kryty odpovídající hodnotou jejích aktiv.

Jedna třetina požadované míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond však nesmí být nižší než

Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění nebo podle více odvětví neživotních pojištění, platí pro výpočet výše garančního fondu ustanovení § 9 odst. 2 a 4 obdobně.

Ustanovení odstavců 2 a 3 se na činnost zajišťovny použijí obdobně, přičemž ministerstvo může na zajišťovně požadovat, v závislosti na rizikovosti provozované zajišťovací činnosti, částky vyšší, nejvýše však pětinásobek stanovených částek.

Určení hodnoty vlastních zdrojů, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond, a způsob vykazování solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat ministerstvu svou solventnost do 30 dnů ode dne vypracování zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost ministerstva.

Pojišťovna z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, je povinna část vlastních zdrojů umístit v České republice. Výše této části finančních zdrojů odpovídá té části požadované míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací činnosti na území České republiky, nejméně však polovině garančního fondu podle odstavce 2.

Pojišťovna z třetího státu, která provozuje na území České republiky pojišťovací činnost podle § 5b, je povinna část vlastních zdrojů umístit v České republice. Výše této části finančních zdrojů odpovídá té části požadované míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací činnosti na území České republiky, nejméně však polovině garančního fondu podle odstavce 2.

Tuzemská pojišťovna, která podléhá výkonu státního dozoru podle § 26b, je povinna vykazovat ministerstvu upravený výpočet solventnosti. Způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuty všechny přidružené společnosti této pojišťovny, její společníci nebo přidružené společnosti společníka, nejedná-li se o společnost vyloučenou podle § 26b odst. 2.

Jestliže upravený výpočet solventnosti podle odstavce 9 vykazuje záporný výsledek, je ministerstvo povinno uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona.

Pojišťovna je povinna, nestanoví-li tento zákon jinak, dát odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost

Zajišťovna je povinna, nestanoví-li tento zákon jinak, nechat odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost

Odpovědný pojistný matematik svým podpisem na výkazu, který předkládá pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu v souvislosti s tvorbou technických rezerv a skladbou finančního umístění podle § 13 odst. 7, se solventností podle § 22 odst. 6 nebo na základě písemného požadavku ministerstva, potvrzuje správnost předkládaných údajů.

Odpovědným pojistným matematikem podle tohoto zákona je fyzická osoba, která je zapsána v seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeném ministerstvem.

Ministerstvo rozhodne o zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků do 2 měsíců od doručení písemné žádosti fyzickou osobou, která doloží svoji bezúhonnost podle § 10a, a

Zahraniční fyzická osoba, s výjimkou fyzické osoby, která je občanem členského státu, doloží též povolení k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky na dlouhodobé vízum.

Pojišťovna, které ministerstvo udělilo povolení k provozování pojišťovací činnosti, nebo zajišťovna, jsou povinny zabezpečit odpovědnému pojistnému matematikovi trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona vyžádá. Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost současně pro neživotní i životní pojištění, může mít pro každou z těchto činností jiného odpovědného pojistného matematika. Náležitosti související s činností odpovědného pojistného matematika upraví pojišťovna vnitřním předpisem.

Odpovědný pojistný matematik je v případě zjištění nedostatků v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny, které souvisí s výkonem jeho činnosti podle tohoto zákona, povinen navrhovat statutárnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny opatření ke zlepšení situace. Pokud navrhovaná opatření nejsou realizována a další vývoj hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny ohrožuje splnitelnost jejích závazků, je odpovědný pojistný matematik povinen o této skutečnosti bezodkladně informovat ministerstvo.

Ministerstvo vyškrtne odpovědného pojistného matematika ze seznamu odpovědných pojistných matematiků, jestliže tato osoba zemře nebo již nesplňuje podmínky stanovené pro jeho činnost tímto zákonem nebo závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené mu tímto zákonem. Osoba, která byla vyškrtnuta ze seznamu odpovědných pojistných matematiků z důvodu porušení povinností stanovených tímto zákonem, může být znovu zapsána do tohoto seznamu po uplynutí lhůty 10 let od data, ke kterému ministerstvo tuto osobu ze seznamu vyškrtlo. Svoje rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu oznámí ministerstvo písemně do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí pojišťovně nebo zajišťovně, pro kterou tato osoba vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika.

Ministerstvo zveřejňuje seznam odpovědných pojistných matematiků a jeho změny ve Finančním zpravodaji.

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku podle zvláštního právního předpisu.¹¹

Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu¹² a předkládá o ní písemnou zprávu ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vypracování auditorské zprávy.

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní závěrky a výroční zprávy.

Ministerstvo je oprávněno požadovat kdykoliv v průběhu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny ověření auditu auditorem, kterého určí ministerstvo, jestliže existují důvody zpochybňující správnost původního auditu nebo to vyžadují zhoršené výsledky hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny. Náklady tohoto auditu nese auditor původního auditu; ministerstvo hradí tyto náklady pouze tehdy, jestliže tento audit nepotvrdí důvody, pro které ministerstvo zpochybnilo správnost původního auditu.

Tvoří-li pojišťovna s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou podnikatelské seskupení, zejména, je-li jednou pojišťovnou provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a druhou pojišťovnou činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, nesmí být mezi těmito pojišťovnami uzavírány dohody ani jiná ujednání, která by mohla zkreslovat jejich účetnictví, zejména ovlivnit rozvržení jejich příjmů a výdajů.

Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je podmíněno jeho důvěryhodností. Je-li tato činnost provozována právnickou osobou, musí podmínky podle věty první splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny jednat jménem této právnické osoby. Pokud pojišťovna uzavírá pojistné smlouvy přímo, může tak činit jen pomocí zaměstnanců, kteří splňují podmínky důvěryhodnosti.

Pojišťovací agent je povinen ztrátu svojí důvěryhodnosti bezodkladně oznámit pojišťovně, pro kterou je činný.

Pojišťovací nebo zajišťovací makléř i pojišťovací agent je povinen provozovat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí. Pojišťovací nebo zajišťovací makléř a pojišťovací agent je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu této činnosti, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 5 000 000 Kč.

Další podmínkou provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je jeho registrace u ministerstva. O registraci vydá ministerstvo rozhodnutí na základě žádosti, která obsahuje

Pojišťovací nebo zajišťovací makléř je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu udělené identifikační číslo a všechny změny skutečností, které byly obsahem žádosti o registraci.

Ministerstvo zruší registraci pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře, jestliže

Registrace zaniká smrtí registrované osoby nebo zánikem právnické osoby.

Rozhodnutí o zrušení registrace pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře zveřejní ministerstvo bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ve Finančním zpravodaji.

Pojišťovací agent a pojišťovací nebo zajišťovací makléř může zprostředkovávat pojištění provozované pouze pojišťovnou podle tohoto zákona.

Předmětem kontrolní činnosti ministerstva vůči osobám podle § 6 odst. 2 je

Zaměstnanci ministerstva pověření výkonem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví jsou oprávněni

Pojišťovna a zajišťovna je povinna předkládat ministerstvu

Tuzemská pojišťovna je povinna informovat ministerstvo zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě práva zřizovat pobočky a zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby, o výši pojistného, bez odečtu zajištění, a to podle členského státu a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Ministerstvo je povinno zasílat příslušným úřadům členských států, které o to požádají, během dohodnutého období tyto informace v souhrnné formě.

Statutární a dozorčí orgány pojišťovny nebo zajišťovny, vedoucí zaměstnanci, zmocněnci a fyzické osoby, které jsou činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou povinni na vyžádání předložit zaměstnancům ministerstva pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a její majetkové situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

Ustanovení odstavců 2 a 5 se na výkon zprostředkovatelské činnosti použijí obdobně.

Při výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví se vztahy mezi ministerstvem a osobami podléhajícími státnímu dozoru v pojišťovnictví řídí částí třetí zákona o státní kontrole, nestanoví-li tento zákon jinak.

Pokud ministerstvo zjistí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jako součást tohoto opatření, nestanoví-li tento zákon jinak, je ministerstvo oprávněno požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny

Ministerstvo může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu nebo aby snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu (§ 28).

Pokud ministerstvo zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněno svým rozhodnutím

Na činnost pojišťovny z třetího státu se ustanovení odstavce 3 písm. b) nepoužije.

Ministerstvo je současně povinno informovat příslušný úřad jiného členského státu, na jehož území provozuje pojišťovna svoji činnost, o všech opatřeních, která přijalo.

Současně s opatřením podle odstavce 3 může ministerstvo omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny. Ministerstvo je povinno na základě žádosti domovského členského státu omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který byl pro tento účel určen domovským členským státem.

Nelze požadovat, aby pojišťovna převedla část svého pojistného kmene podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona na státem zřízenou organizaci.

vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nebo

má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond podle § 22 odst. 2, nebo

vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.

Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně ministerstvo zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená ministerstvem nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je garanční fond podle § 22 odst. 2.

Rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, musí obsahovat též jméno, příjmení a rodné číslo nuceného správce (dále jen „správce“).

Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, nemá odkladný účinek.

Ministerstvo jmenuje správce ze seznamu nucených správců, který vede, a zároveň stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a a odpovídajícím způsobem kvalifikovaná. Správcem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má, anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny. Činnost správce je delegovaným výkonem státní správy.

Doručením rozhodnutí ministerstva o zavedení nucené správy pojišťovně nebo zajišťovně

Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce s předchozím souhlasem ministerstva.

Správce je povinen postupovat v souladu s rozhodnutím ministerstva, kterým se zavádí nucená správa, a činit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity pojišťovny nebo zajišťovny. Plněním dílčích úkolů je správce oprávněn pověřit další osobu.

Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis týkající se nucené správy podává ministerstvo.

Dále se do obchodního rejstříku zapisuje správce, jeho změna, ukončení nucené správy a výmaz prokury na návrh správce.

Nucená správa končí

Ministerstvo může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená ministerstvem nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy.

Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo celkového rozsahu ministerstvem povolené činnosti. Tuto skutečnost ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji a Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. U zahraniční pojišťovny o tomto rozhodnutí informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny. Jedná-li se o pojišťovnu z třetího státu, o tomto rozhodnutí ministerstvo informuje příslušný úřad země sídla této pojišťovny.

Ministerstvo může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená ministerstvem v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Ve lhůtě určené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým ministerstvo pojišťovně nařídilo převést pojistný kmen podle věty první, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení návrh postupu tohoto převodu. Při převodu části pojistného kmene se postupuje obdobně.

K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které ministerstvo rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání.

Přebírající pojišťovna je povinna do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva, kterým byl schválen převod pojistného kmene, sdělit pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, obchodní firmu a sídlo přebírající pojišťovny a další nezbytná sdělení související s plynulým pokračováním převáděných pojistných smluv.

S převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků určených k plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene z předávající pojišťovny na přebírající pojišťovnu, a to způsobem schváleným ministerstvem.

Návrh postupu podle odstavce 1 nebo žádost podle odstavce 2 musí obsahovat tyto náležitosti:

Dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 nebo 2, se přebírající pojišťovna stává účastníkem pojistné smlouvy a vstupuje do všech práv a závazků předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu.

Převod pojistného kmene ministerstvo neschválí, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene, nebo stabilita přebírající pojišťovny anebo stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 2.

Ministerstvo odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělilo, jestliže

Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, se i nadále řídí tímto zákonem. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím ministerstva, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

Odnětí povolení podle odstavce 1 se může vztahovat i na část provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezvýšila svůj základní kapitál podle § 9 ani ve lhůtě 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo ministerstvem pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, nebo o to požádá.

Pravomocné rozhodnutí o odnětí povolení podle odstavce 1 nebo 3 ministerstvo zveřejní v Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků.

O rozhodnutí, kterým bylo zahraniční pojišťovně odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny.

Rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji a Obchodním věstníku do 30 dnů ode dne nabytí právní moci a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. V případě tuzemské pojišťovny je ministerstvo povinno o tomto rozhodnutí informovat příslušné úřady ostatních členských států. Společně s těmito úřady přijme opatření nutná k ochraně spotřebitele, zejména s cílem zabránit dalšímu působení pojišťovny jak na území České republiky, tak i v rámci jiných členských států, a s cílem zabránit volnému nakládání s majetkem pojišťovny.

O rozhodnutí, kterým bylo pojišťovně z třetího státu odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, informuje ministerstvo příslušný úřad země sídla této pojišťovny.

Odejme-li ministerstvo pojišťovně z třetího státu zvýhodnění podle § 5c odst. 6, vyrozumí ministerstvo příslušné úřady ostatních členských států, kde pojišťovna působí, aby tyto úřady mohly přijmout příslušná opatření.

Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle správního řádu, je ministerstvo oprávněno při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže je to třeba k zajištění právem chráněných zájmů fyzických nebo právnických osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření spočívá v uložení povinnosti pojišťovně nebo zajišťovně

Rozhodnutí ministerstva o předběžném opatření nabývá účinnosti dnem vydání.

Přestupku se dopustí ten, kdo

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo.

Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.^12a

Fúze, rozdělení nebo změna právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podléhá schválení ministerstvem na základě předloženého záměru, který musí mít písemnou formu. Kromě náležitostí stanovených obchodním zákoníkem pro fúzi, rozdělení a změnu právní formy záměr obsahuje údaje o

Změnu právní formy pojišťovny lze uskutečnit pouze v rozsahu právních forem stanovených tímto zákonem.

Nedojde-li k fúzi, rozdělení nebo změně právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Ministerstvo současně určuje i výši odměny likvidátora. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a, nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10b, a kvalifikovaná v oblasti upravené tímto zákonem.

Likvidátorem nesmí být osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.

Likvidátor předkládá ministerstvu bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo vyžádá.

Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a vlastní zdroje, které tvoří garanční fond, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

Pro likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, které nebylo před likvidací odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí ustanovení § 33 odst. 2 obdobně.

V případě likvidace pojišťovny musí být závazky vzniklé na základě smluv uzavřených prostřednictvím poboček nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby plněny stejným způsobem jako závazky vzniklé na základě jiných pojistných smluv této společnosti. Rozlišování hrazení závazků vzniklých z provozované pojišťovací činnosti podle národnosti, státní příslušnosti, pohlaví nebo podle jiných podobných kritérií je zakázáno.

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak. Má-li ministerstvo rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může ministerstvo lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody je ministerstvo povinno oznámit účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.

Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných ministerstvu v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce; zahraniční fyzická osoba dokládá svoji bezúhonnost i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

Nevydává-li stát doklad podle odstavce 4, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti fyzických osob podle § 10a a důvěryhodnosti právnických osob podle § 10b platí ustanovení odstavců 4 a 5 obdobně.

Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu státního dozoru v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů. Zaměstnanci ministerstva mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu ministrem financí.

Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.

Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru, (dále jen „osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“), pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí a další osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.

Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

Písemné vyžádání podle odstavce 4 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.

Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštního právního předpisu, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zprostit mlčenlivosti na základě písemného vyžádání a z důvodu veřejného zájmu ministerstvo.

Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 obdobně. Informace o této pojišťovně nebo zajišťovně mohou být poskytnuty, pokud se netýkají třetích stran jednajících s cílem jejího ozdravení, v průběhu soudního řízení.

Ustanovením odstavců 1 až 6 není vyloučena výměna informací v případech, kdy existují dva nebo více příslušných úřadů ve stejném členském státě, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými úřady a

Informace podle odstavce 8 musí být určeny výhradně pro výkon kontroly. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být zveřejněny bez výslovného souhlasu příslušného úřadu, který je poskytl, a tam, kde to připadá v úvahu, pouze pro takové účely, pro které tento úřad dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán je povinen příslušnému úřadu sdělit jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji ke sdělení takové informace.

Ministerstvo je oprávněno poskytovat České národní bance a dalším státním úřadům odpovědným za kontrolu platebních systémů podle zvláštního zákona informace určené pro plnění jejich úkolů, pokud se netýkají citlivých osobních údajů fyzických osob^13a nebo údajů majících charakter obchodního tajemství právnických osob, a je oprávněno požadovat na těchto úřadech nebo orgánech, aby mu poskytly informace potřebné pro výkon jeho činnosti. Na takto získané informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu.¹⁴

Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 až 6 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecká výpověď v trestním řízení, občanském soudním řízení a správním řízení ze strany osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32; porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva vyplývající ze zvláštního právního předpisu.¹⁵

Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě

Pojišťovna je povinna k získaným údajům jiné pojišťovny přistupovat tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má ustanovení odstavce 13 povahu zvláštního právního předpisu.

Ministerstvo vnitra poskytuje pojišťovnám pro účely související s pojišťovací a zajišťovací činností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky odděleného řízení těchto činností. Pojišťovna může jednu z těchto činností ukončit jen formou převodu pojistného kmene podle § 32 nebo rozdělením podle § 36.

Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna zabezpečit, aby

Pokud je jedna z hodnot vlastních zdrojů vypočítaná zvlášť pro provozované činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění nedostatečná, je ministerstvo povinno uplatnit na činnost pojišťovny opatření k nápravě vzniklé situace bez ohledu na výsledky v druhé činnosti. Tato opatření mohou zahrnovat povolení převodu položek hodnoty vlastních zdrojů z jedné činnosti na druhou ve smyslu odstavce 2 písm. b).

Do ukončení jedné z činností je pojišťovna podle odstavce 1 povinna položky společné oběma činnostem účetně přiřazovat k jednotlivým činnostem způsobem, který na žádost pojišťovny schválí ministerstvo do 30 dnů od podání žádosti, jestliže navrhovaný způsob neznevýhodňuje některou z činností.

Pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, je povinna ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit ministerstvu osobu odpovědného pojistného matematika. V této lhůtě je pojišťovna, které bylo uděleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povolení k podnikání v pojišťovnictví souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění, povinna předložit ministerstvu ke schválení způsob rozdělení společných položek podle odstavce 2.

S výjimkou odstavců 1, 2 a 3 je pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, povinna ve lhůtě do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své právní poměry do souladu se zákonem.

Před uplynutím lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, povinna písemně doložit ministerstvu skutečnosti uvedené v odstavci 4. Na základě těchto dokladů vydá ministerstvo, ve lhůtě podle § 7 odst. 1, pojišťovně rozhodnutí, ve kterém uvede rozsah povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

Uplynutím 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 uvolní ministerstvo kauci podle dosavadní právní úpravy k volné dispozici pojišťovny. Bylo-li pojišťovně uloženo některé opatření podle § 27, uvolní ministerstvo kauci, jestliže není ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny; v opačném případě musí být tyto prostředky přednostně použity k úhradě závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv.

Osoba, která vykonává činnost pojišťovacího makléře přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit ministerstvu žádost o registraci podle § 25 odst. 4.

Žádosti o udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví a o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změn podané podle dosavadních právních předpisů v období 3 měsíců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle tohoto zákona; žádosti podané před touto lhůtou se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Pokud je v dosavadních právních předpisech uvedena rezerva

Přesáhne-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stav vyrovnávací rezervy výši maximální hranice stanovené podle § 17 odst. 4 o více než 20 %, je pojišťovna povinna celý tento přebytek zaúčtovat ve prospěch výnosů.

Užívá-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozporu s § 8 odst. 10 právnická osoba ve svém obchodním jménu nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních právních předpisů ve svém názvu slovo „pojišťovna“ nebo „zajišťovna“, jejich překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je tato právnická osoba povinna do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona upravit svoje obchodní jméno v souladu s § 8 odst. 10.