aroma – látka určená k aromatizaci potravin, která obsahuje aromatické látky, aromatické přípravky, reakční aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

aromatická látka – chemicky definovaná látka, která působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně a chuti, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

přírodní aromatická látka – látka získaná fyzikálními procesy (například destilací a extrakcí rozpouštědly), enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin,

přírodně identická aromatická látka – látka získaná chemickými postupy (syntézou či izolačními kroky chemické povahy), která je chemicky identická s látkou přirozeně přítomnou ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

umělá aromatická látka – látka získaná chemickými postupy (syntézou), která není chemicky identická s látkami přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

aromatický přípravek – přípravek získaný fyzikálními, enzymovými nebo mikrobiálními pochody ze surovin uvedených v písmenu c), který není chemicky definovanou látkou a který působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně, nebo vůně a chuti,

reakční aromatický přípravek – přípravek získaný záhřevem směsi výchozích surovin, které nemusí být samy o sobě aromatické, při teplotě nepřekračující 180 °C po dobu nepřekračující 15 minut․ Alespoň jedna z výchozích surovin musí být dusíkatou látkou s funkční aminoskupinou a další látkou je redukující cukr, příp. cukry,

kouřový aromatický přípravek – přípravek získaný extrakcí zplodin pyrolýzy (tepelného rozkladu) výchozích surovin, užívaných při tradičním procesu uzení potravin,

nejvyšší přípustné množství zdravotně nezávadných látek² určených k aromatizaci – množství stanovené číselnou hodnotou,

nezbytné množství – množství nezbytně nutné pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe,

číslo „FL“ – číslo přidělené aromatické látce z databázového systému s názvem „FLAVIS“.

K výrobě aromat se používají látky získané fyzikálními procesy (například destilací nebo extrakcí rozpouštědly), chemickými postupy (například syntézou či izolačními kroky chemické povahy), enzymovými nebo mikrobiálními postupy z potravinových surovin rostlinného nebo živočišného původu nebo surovin upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin (včetně sušení, pražení a fermentace).

K výrobě aromat lze použít pouze látky, které svými vlastnostmi a použitými koncentracemi nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele a jejichž používání neuvede spotřebitele v omyl.

K aromatizaci potravin lze používat aromatické přípravky vzniklé působením enzymů na potraviny a potravinářské suroviny podle principu nezbytného množství.

Pokud je stanoveno množství aroma v potravině, používá se jako limitní hodnota nejvyšší přípustné množství. Nejvyšší přípustné množství se stanoví číselnou hodnotou anebo nezbytným množstvím pro dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování správné výrobní praxe.

Za látky určené k aromatizaci se nepovažují potraviny (například byliny, koření, houby) uvedené ve zvláštním právním předpise³ a dále látky, které mají výlučně sladkou, kyselou, hořkou nebo slanou chuť, a dále látky rostlinného či živočišného původu, které se vyznačují vlastním aromatem, ale které se nepoužívají k aromatizaci potravin.

Látky uvedené v přílohách č. 1 až 4 mohou být v aromatech přítomny jen v množství, v čistotě a za podmínek v těchto přílohách uvedených, přičemž

Podmínky použití kofeinu a chininu při výrobě potravin uvádí příloha č. 5.

K zajištění stability aromat smějí být používány pouze antioxidanty a konzervanty, uvedené ve zvláštním právním předpise⁴, označené E 200, E 202, E 203, E 210 až E 228, E 300, E 301, E 302, E 304, E 306, E 307, E 312, E 320, E 321. Pro tento účel smějí být tyto látky používány pouze v nezbytném množství potřebném k zajištění údržnosti aromatu.

Jako nosiče a rozpouštědla aromat se používají maltodextrin, nativní a modifikované škroby, potraviny a potravinové suroviny. Dále smí být pro tento účel používány nosiče a rozpouštědla aromat uvedené ve zvláštním právním předpise⁴, a to za podmínek v něm uvedených. Jako rozpouštědlo smí být také použit benzylalkohol. Přitom obsah této látky v potravině určené ke spotřebě nesmí být vyšší než 100 mg . l^-1 u nealkoholických nápojů a 300 mg . kg^-1 u ostatních potravin.

U sypkých aromat lze použít jako protispékavé látky v nezbytném množství látky uvedené ve zvláštním právním předpise⁴ pro potraviny.

Za účelem úpravy chuti aromatizované potraviny lze použít jako součást aromatu také tyto aminokyseliny nebo jejich sodné nebo draselné soli: L-alanin, L-arginin, kyselina L-asparágová, L-citrulin, L-cystein, L-cystin, L-histidin, L-isoleucin, L-leucin, L-lysin, L-methionin, L-fenylalanin, L-serin, taurin, L-threonin, L-tyrosin, L-valin.

V potravině určené ke spotřebě nesmí být obsah jednotlivých aminokyselin nebo jejich solí uvedených v odstavci 4 (počítáno jako aminokyselina) vyšší než 300 mg . kg^-1 potraviny a celkové množství těchto aminokyselin nesmí být vyšší než 500 mg . kg^-1. Tato množství jsou vztažena na potraviny upravené k požívání podle návodu výrobce, pokud úpravu vyžadují.

Přídatné látky neuvedené v odstavcích 1 a 2 smějí být používány k výrobě aromat určených pouze do potravin uvedených ve zvláštním právním předpise⁴, a to za podmínek tam stanovených.

K výrobě aromat získávaných mikrobiálními postupy smějí být použity potraviny a potravinové suroviny, látky užívané k výrobě potravin a mikrobiální kultury používané pro výrobu potravin.

K výrobě aromat získávaných pomocí enzymů smějí být použity potraviny, potravinové suroviny, látky povolené k výrobě potravin a enzymy užívané k výrobě potravin.

K výrobě kouřových aromatických přípravků lze použít jen tvrdé dřevo neošetřené přípravky na úpravu dřeva.

K výrobě reakčních aromatických přípravků smějí být použity pouze aminokyseliny a jejich směsi, hydrolyzáty vzniklé hydrolýzou bílkovin a monosacharidy, disacharidy a polysacharidy.

K výrobě rumového éteru lze použít jen dřevný ocet, katalyzátor oxid manganičitý a kyselinu sírovou.

Slovo „přírodní“ nebo jakékoliv jiné slovo s podobným významem může být použito pouze pro látky určené k aromatizaci, jejichž aromatická složka obsahuje výhradně látky určené k aromatizaci uvedené v § 1 písm. c) nebo aromatické přípravky uvedené v § 1 písm. f).

Pokud označení látky určené k aromatizaci⁵ obsahuje odkaz na potravinu nebo zdroj aromatu, nesmí být použito slovo „přírodní“ nebo jiné slovo s podobným významem, pokud nebyla aromatická složka izolovaná vhodnými postupy nebo tradičními způsoby přípravy potravin výhradně nebo téměř výhradně z dané potraviny nebo daného zdroje aromatu.

Aromata musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označena těmito údaji:

V případě směsí látek určených k aromatizaci nebo směsí těchto látek s jinými látkami podle § 2 musí být označeny v sestupném pořadí podle hmotnosti ve směsi:

Údaje uvedené v odstavci 3 písm. e), g) a odstavci 5 je také možno uvést pouze v dokumentaci příslušející k dodávce aromatu, je-li dodána současně nebo před uskutečněním dodávky, jestliže je na viditelném místě na obalu nebo kontejneru příslušného výrobku uvedeno „určeno pro výrobu potravin, není určeno pro maloobchodní prodej“.

Údaje musí být uvedeny v českém jazyce, pokud nebyla k zajištění informovanosti odběratele učiněna jiná opatření. Toto ustanovení nebrání uvádět tyto údaje ve více jazycích.

Na látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli, se, pokud jde o jejich označování údaji důležitými z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin, vztahuje ustanovení § 5 odst. 1, odst 2, odst. 3 písm. a), c), d) a f), odst. 4, odst. 5, odst. 6 této vyhlášky a zvláštní právní předpisy^{5 ,7}.

Kromě údajů uvedených v odstavci 1 se obal označí těmito údaji: