Ropu, ropné výrobky a zemní plyn iráckého původu až do přechodu vlastnického práva na prvního kupujícího nelze zabrat, zajistit ani je podrobit exekuci.

Při prodeji ropy, ropných výrobků a zemního plynu iráckého původu prvnímu kupujícímu se na výnosy nebo pohledávky z tohoto prodeje vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů,¹ s výjimkou těch případů, kdy se jedná o soudní řízení, ve kterém je postih takových výnosů nebo pohledávek nezbytný v rámci odpovědnosti za škodu vyčíslenou v souvislosti s ekologickou havárií, včetně úniku ropy, ke které došlo po dni 22. května 2003.

Nikdo nesmí nakládat s majetkem Irácké republiky, její vlády, státních orgánů, korporací nebo agentur, pokud se ke dni 22․ května 2003 nacházel na území České republiky.

Nikdo nesmí nakládat s majetkem bývalého prezidenta Irácké republiky Saddáma Husajna nebo jiných vysokých činitelů bývalého iráckého režimu a jejich nejbližších příbuzných, včetně majetku subjektů, které jsou přímo nebo nepřímo ovládány uvedenými osobami nebo osobami jednajícími jejich jménem nebo z jejich příkazu, pokud se tento majetek nachází na území České republiky.

Nikdo nesmí nakládat s majetkem, který byl vyvezen z Irácké republiky bývalým prezidentem Saddámem Husajnem nebo jinými vysokými činiteli bývalého iráckého režimu a jejich nejbližšími příbuznými, včetně majetku subjektů, které jsou přímo nebo nepřímo ovládány uvedenými osobami nebo osobami jednajícími jejich jménem nebo z jejich příkazu, pokud se tento majetek nachází na území České republiky.

Seznam fyzických osob a dalších subjektů spojených s režimem bývalého prezidenta Irácké republiky Saddáma Husajna, na jejichž majetek se zákaz uvedený v odstavcích 2 a 3 vztahuje, vydaný příslušným orgánem Organizace spojených národů, se uveřejňuje na návrh Ministerstva zahraničních věcí v Obchodním věstníku, vedeném na portálu veřejné správy.

Na majetek uvedený v odstavcích 1 až 3 se vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů,¹ s výjimkou těch případů, kdy tento majetek podléhá dřívějšímu soudnímu rozhodnutí nebo již dříve zřízenému zástavnímu právu v důsledku soudního, správního nebo rozhodčího řízení.

Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí veškerý hmotný majetek a všechna práva a jiné majetkové hodnoty, zejména

Nakládáním s majetkem podle § 3 odst. 1 až 3 se rozumí jakékoliv úkony s majetkem vymezeným v odstavci 1 směřující ke změně jeho stávajícího rozsahu nebo hodnoty, ke změně vlastnických a jiných práv s majetkem souvisejících, ke změně jeho umístění, či jakýkoliv jiný úkon s majetkem, který by umožnil jeho užití, s výjimkou případů, kdy je změna hodnoty majetku důsledkem jeho navýšení o úroky nebo příjmy včetně všech pohledávek splatných k určitému dni, anebo kdy jde o úkony související s ochranou tohoto majetku před znehodnocením nebo zničením.

Jestliže fyzická nebo právnická osoba zjistí, že se u ní nachází majetek uvedený v § 1 nebo v § 3 odst. 1 až 3, anebo jestliže má důvodné podezření, že se o takový majetek jedná, je povinna o tom bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 dnů od svého zjištění, učinit písemné oznámení Ministerstvu financí; v oznámení je povinna uvést všechny identifikační údaje, které o tomto majetku a jeho vlastníku či držiteli a o subjektu, kterým byl předmětný majetek vyvezen z Irácké republiky, má k dispozici. Obdobně postupují státní orgány, pokud při výkonu své působnosti přijdou s takovým majetkem do styku.

Ministerstvo financí po projednání oznámení s Ministerstvem zahraničních věcí nejpozději do 14 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 písemně vyrozumí oznamovatele, zda se jedná o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona. Pokud není ve stanovené lhůtě tato informace oznamovateli sdělena, má se za to, že se o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona nejedná.

Do doby, než bude sděleno, že se nejedná o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona, nebo do marného uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2, nesmí fyzická nebo právnická osoba s majetkem, jehož se oznámení podle odstavce 1 týkalo, nakládat.

Pokud je fyzické nebo právnické osobě sděleno, že majetek, o němž učinila oznámení podle odstavce 1, je majetkem podléhajícím režimu podle tohoto zákona, je tato osoba povinna předat takový majetek Ministerstvu financí a postupovat při předávání tohoto majetku podle jeho pokynů.

Ministerstvo financí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí zajistí předání majetku uvedeného v § 1 příslušným institucím v Irácké republice a převod majetku podle § 3 odst. 1 až 3 na Rozvojový fond pro Irák, pokud tento majetek nepodléhá dřívějšímu soudnímu rozhodnutí nebo již dříve zřízenému zástavnímu právu v důsledku soudního, správního nebo rozhodčího řízení.

Rozvojovým fondem pro Irák se rozumí fond, který byl zřízen na základě rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1483 (2003) při Centrální bance v Iráku.

Na Rozvojový fond pro Irák se vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů.¹

Kdo splnil povinnosti uvedené v tomto zákoně, neodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s těmito úkony.

Nárok na náhradu škody nepřísluší, pokud se jednalo o úkony spojené s majetkem, který je vymezen v tomto zákoně.

Na náhradu škody se užije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona.³ Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit u Ministerstva financí.

Splnění oznamovací povinnosti podle § 5 odst. 1 není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle zvláštního zákona.

Tímto zákonem není dotčeno právo fyzických a právnických osob uplatňovat své nároky na majetek uvedený v § 3 odst. 1 až 3, převedený podle § 6 odst. 1 na Rozvojový fond pro Irák, vůči Irácké republice.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nakládání s majetkem, uvedený v § 1, § 3 odst. 1 až 3, § 5 odst. 3, nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo nesplní povinnost předat majetek podle § 5 odst. 4.

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč.

Právnické osobě, která se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz nakládání s majetkem, uvedený v § 1, § 3 odst. 1 až 3, § 5 odst. 3, nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo nesplní povinnost předat majetek podle § 5 odst. 4, se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč. Pokutu lze uložit do 3 let ode dne, kdy bylo porušení povinností zjištěno, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

Přestupky a správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.

V řízení o uložení pokuty se postupuje podle zvláštního právního předpisu,⁴ není-li dále stanoveno jinak.

Proti rozhodnutí podle odstavce 6 může účastník řízení podat rozklad. Rozklad je třeba doručit Ministerstvu financí do 30 dnů od doručení rozhodnutí o uložení pokuty.

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁵ nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Pokuty vybírá a vymáhá Celní úřad Praha 1; výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁴

Opatření uvedená v § 2 odst. 1 a 2 platí do 31. prosince 2007.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.